Zmizelý svět vodoléčebných lázní na Gräfenberku KVĚTOSLAV GROWKA
L
ázně Jeseník, bývalý Gräfenberk, procházejí již pár roků po sobě viditelnou proměnou. Vedení Priessnitzových léčebných lázní a Společnost V. Priessnitze pochopily, že v dnešní konkurenci lázní mohou uspět jen s přispěním historických specifik vodoléčebných lázní. Obracejí se do minulosti jak pro poznání polozapomenutých léčebných kúr, tak při revitalizaci lázeňského areálu. Velkou pomoc jim poskytuje bohatý archivní materiál s řadou fotografií, pohlednic a litografií, který je v lázních využíván k výstavním i publikačním účelům, aby na pacienty i ostatní lázeňské hosty zapůsobil i genius loci Gräfenberku. Jedním z diskutovaných témat je proměna lázeňského areálu, z něhož prakticky vymizela původní podoba. Ve svých počátcích totiž vycházela z prostého, venkovského stavitelství, základním stavebním prvkem bylo pak dřevo. Osada Gräfenberk měla na počátku 19. století jen 18 domů, nejvýše stálo stavení Priessnitzů. V něm se narodil Vincenz Priessnitz, zakladatel novodobé vodoléčby jako součásti světového proudu přírodního léčitelství. Za necelých 30 let se mu
podařilo přetvořit bídná zemědělská hospodářství na prosperující lázně světového věhlasu. Pohled na Gräfenberk roku 1834 nám ukazuje jádro lázní okolo Priessnitzova kamenného domů čp. 175, který stojí vlevo dole. Tuto podobu získal roku 1822, kdy Priessnitz přestavěl své rodné dřevěné stavení (dnes zde návštěvník najde muzeum s kavárnou). Naproti tzv. rodného domu stojí původně dřevěný lázeňský dům (Altes Badehaus) s 12 obyvatelnými světnicemi a jídelnou z roku 1826 a k němu roku 1832 přistavěný kamenný dům s 18 světnicemi, jídelnou, dvěma vanami v přízemí a s třetí vanou a sprchou ve dřevěném přístavku. Právě dům z roku 1826 můžeme považovat za první skutečný a zcela funkční lázeňský dům. I v době nejtěžších zápasů o schválení lázní ve 30. letech 19. století se Vincenz Priessnitz, evidentně povzbuzen úspěchy při léčení cholery a vzrůstající důvěrou pacientů v jeho vodoléčebné umění, díval dopředu. Proto nechal na prameni, pár desítek metrů vpravo nad svým rodným domem, postavit dřevěnou dvouposchoďovou budovu. Dostala příznačný název Prkenný dům (Bretterhaus). 67
