Botanické knihy šesti století ve fondu VKOL PETRA KUBÍČKOVÁ
V
e dnech 5.– 28. 10. 2021 proběhne ve spolupráci s Pevností poznání Olomouc v tamějších prostorách historické expozice výstava Vědecké knihovny v Olomouci pod názvem Zahrada zdraví. Botanické knihy šesti století ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci. V rámci této akce se uskuteční o víkendu 15.–17. 10. 2021 také hlavní interaktivní program Magické herbárium, připravený pracovníky Pevnosti poznání a zaměřený na širokou veřejnost i nejmladší návštěvníky. V průběhu staletí se dnešní Vědecké knihovně podařilo vybudovat univerzální fond, který sloužil a stále slouží ke vzdělávání ve všech vědních disciplínách. Jedním z oborů, jenž je zastoupen desítkami svazků, je také botanika. Jde o medicínské tisky s kapitolami o léčivých rostlinách, herbáře neboli bylináře, seznamy a atlasy rostlin, rostlinopisy, odborné i populárně naučné botanické publikace či učebnice. Za nejstarší a nejvzácnější herbář ve VKOL můžeme označit prvotisk Hortus sanitatis neboli Gart der Gesundheit (Zahrada zdraví), a sice první německé vydání z 28. března 1485 vytištěné v mohučské dílně Petra Schöffera. 72
Součástí historického fondu je také první český tištěný herbář Zelinář Jana Černého z roku 1517 nebo druhé české vydání slavného Mattioliho herbáře z roku 1596. Rostliny, které nás obklopují každý den, sloužily člověku vždy k pomoci i k užitku. Jsou od nepaměti neoddělitelnou součástí světa a lidský život je s nimi bytostně propojen. Poznávání rostlin má své kořeny již u paleolitického člověka, který se živil sběrem plodin. Pokročilé znalosti o rostlinách sledujeme v období neolitu, tedy v době přechodu člověka k zemědělství. Systematický zájem o samotné rostliny, v prvé řadě pro jejich léčivé účinky, se projevil u všech starověkých kultur, v Číně, Mezopotámii či Egyptě, později ve starověkém Řecku a Římě. Především učenci jako Hippokrates (ca 460 př. n. l. – ca 370 př. n. l.) a Aristoteles (384 př. n. l. – 322 př. n. l.) inspirovali svým dílem řadu následovníků. Aristotelův žák Theofrastos z Efesu (ca 372 př. n .l. – 287 př. n. l.) popsal na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. zhruba 500 druhů středomořských rostlin a zasloužil se o vytvoření základů lékařské botaniky. První botanické ilustrace použité
