Znalec osudu generála Lafayetta.
Střípky ze vzpomínek na mého otce Josefa Hradeckého Marcel Hradecký Roku 2019 věnoval Marcel Hradecký rozsáhlou a cennou Lafayettovskou pozůstalost po svém otci Státnímu okresnímu archivu v Olomouci, kde je k dispozici dalším badatelům. Marcel Hradecký nabídl našemu magazínu své vzpomínky na otce, který byl vynikajícím odborníkem na osobnost generála Lafayetta. S rodiči jsem jako chlapec často jezdil na výlety do hor. Jednou, bylo to kolem roku 1963, mě vzal otec na zvláštní cestu. Vyrazili jsme sami dva na Rýmařovsko, cílem byla obec Ryžoviště. Tenkrát vypadala neutěšeně řada obcí v podhůří Nízkého Jeseníku. I když od poválečné výměny obyvatelstva uběhlo skoro 20 let, mnoho domů i v Ryžovišti bylo zanedbaných. Nedaleko kostela jsme našli rozložitou barokní budovu. V zašedlé částečně oprýskané fasádě bývalého fojtství byla zasazená kamenná deska. Ve vytesaném německém nápisu se několikrát opakovalo jméno Lafayette. Zůstali jsme stát nedaleko hlavních vstupních vrat a otec mi vyprávěl dobrodružnou historku. Francouzský generál Lafayette jako mladý muž pomáhal Američanům ve válce za nezávislost. Byl aristokrat, přesto v době Francouzské revoluce prosazoval deklaraci práv občana a člověka. Během války, když proti revoluční Francii vystoupily evropské monarchie, padl do zajetí. Jako nebezpečného odpůrce absolutismu ho nechal rakouský císař uvěznit v Olomoucké pevnosti. Jednoho dne při povolené vyjížďce do okolí města došlo k šarvátce. S pomocí přátel z ciziny přemohli stráže. Generálovi se podařilo uprchnout. Vyrazil na sever a bohužel zabloudil. V obci Braunseifen, jak se dříve Ryžoviště jmenovalo, vesničané podivného cizince polapili. Vešli jsme pootevřenými vraty do potemnělé chodby s řadou dveří se starobylým kováním. Ovanul nás zatuchlý 24
vzduch. Po schodišti z patra právě scházela starší paní v hubertusu a holínkách. Po krátké rozmluvě se ukázalo, že paní se o tuto budovu stará. Velmi ochotně nám odemkla jedny dveře a mohli jsme s otcem vstoupit do klenuté místnosti s prkennou podlahou. SvětIng. Josef Hradecký nice byla úplně prázdná, (1919–1992). ve dvou oknech byly vsazené Zdroj: archiv autora. ozdobné mříže. Tady před více než sto padesáti lety údajně generála drželi, než si ho převzala eskorta z hradu Sovinec. Tak jsem se prvně setkal se jménem Lafayette. Životní osudy této významné osobnosti se staly předmětem dlouhodobého zájmu mého otce. Josef Hradecký nebyl profesionálním historikem, vystudoval vysokou školu ekonomickou. Kdysi našel zmínku o nezdařeném Lafayettově romantickém útěku z olomouckého vězení a začal se více zajímat o generálův nedobrovolný pobyt v Olomouci. Dalším impulzem k postupnému rozšiřování jeho zájmu se stal osud pamětní desky, která byla za první republiky umístěna na bývalé Jezuitské koleji a později zmizela. Postupně vyhledal některé z olomouckých regionálních historiků a hledal prameny informací. Setkal se též s Karlem Lenhartem, autorem zmizelé pamětní desky a sochařem Juliem Pelikánem, který vytvořil v meziválečném období lafayettovskou medaili. Mnoho svého volného času věnoval můj otec bez jakékoliv oficiální podpory získávání a studiu obtížně dostupných materiálů. Bádání o životě generála Lafayetta
