Počátky amatérské astronomie v Přerově

JIŘÍ LAPÁČEK

Každý obor lidské činnosti má své profesionály a své amatéry. Nejinak tomu je i v případě astronomie. František Slaměník, ředitel měšťanských škol v Přerově a zakladatel Muzea Komenského, vzpomínal, že v Přerově v 80. letech 19. století žil pekař František Tropper, který ovládal francouzštinu a zároveň se zajímal o matematiku. Mohl si proto dovolit odebírat francouzský časopis pro matematiky, v němž se se zdarem věnoval úkolům, jejichž vyřešení bylo odměňováno cenami. František Tropper ukázal jednou Slaměníkovi krásný polní dalekohled, na němž bylo vyryto věnování ve francouzském jazyce svědčící o tom, že předmět obdržel za práci v oboru astronomie. Pro svou soukromou potřebu si zakoupil též dalekohled s čtyřpalcovým objektivem, jímž se velmi pěkně daly pozorovat i Venušiny fáze. Jednou jej na svůj svátek postavil ve své vyvýšené zahrádce při domě a přátelé se podivovali, jak jasně a zřetelně, jako by jen na dostřel vzdálené, bylo vidět chrám i ostatní budovy na Hostýně.

Kdo byl František Tropper? Narodil se v Přerově 4. dubna 1850. Gymnázium studoval v Olomouci, posléze začal navštěvovat práva v Praze, nedokončil je však z rodinných důvodů a u svého otce se vyučil pekařskému řemeslu. Posléze od něj živnost převzal. V roce 1892 byl zvolen radním města Přerova, 26. února 1896 pak starostou a zůstal jím až do června 1910, kdy se funkce pro chorobu se vzdal. V období jeho starostování byla v Přerově postavena elektrárna, zaveden vodovodu, postaven železobetonový most přes Bečvu, budova jatek a školních budov v ulici Palackého a Boženy Němcové.

Na Františka Troppera vzpomínal jiný přerovský rodák Karel Minařík: „Již v Přerově pěstoval jsem se zálibou astronomii, při čemž mi byl milým společníkem p. Frant. Tropper, pozdější starosta, tehdy absolv. právník z pražské právnické fakulty. Zakoupil si v Paříži po roce 1890 veliký hvězdářský dalekohled, jímž jsme konali častěji vědecká pozorování. Měl jsem též svůj hvězdářský dalekohled. Velmi vzácný astronomický úkaz jsme pozorovali dalekohledy společně s p. Tropperem a p. Vil. Rhénem (městským úředníkem) 6. 12. 1882 z okna gymnazijní budovy (v 2. poschodí na západní straně), totiž přechod planety Venuše přes Slunce.“

A kdo tedy byl Karel Minařík? Narodil se 20. září 1856 a po vychození 3. třídy obecné školy v Přerově navštěvoval 3. a 4. třídu německé hlavní školy u piaristů v Lipníku, kde si osvojil německý jazyk. Potom studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval roku 1876. Vysokoškolská studia, trvající sedm semestrů, ukončil roku 1880 na vídeňské univerzitě. Roku 1882 složil před vědeckou zkušební komisí pro gymnázia ve Vídni zkoušku a obdržel vysvědčení učitelské způsobilosti pro střední školy s vyučovacím jazykem německým i českým, a to z matematiky a fyziky.

Svou služební dráhu začal Minařík počátkem školního roku 1881 jako suplující učitel na středních školách v Přerově, kde působil do roku 1887. Po prázdninách odešel na jeden rok na státní gymnázium v Kroměříži a byl po jednoročním pobytu na valašsko-meziříčském gymnáziu ustanoven na vyšším gymnáziu v Brně, odkud po dvou letech odešel do Olomouce, kde v září 1891 nastoupil jako skutečný učitel. Na ústavu zůstal jako definitivní profesor až do konce školního roku 1924/1925. Strávil ve školní službě 42,5 roku. Po celou dobu byl správcem sbírek pro matematiku, fyziku a chemii, z nichž zejména fyzikální sbírky udržoval na výši své doby. V letech 1907–1909 byl pověřen konáním pokusů směřujících k přeměně metodického postupu při vyučování matematice na gymnáziích.

V hostinci u Jonášů, který stál v Bratrské ulici v Přerově na místě, kde byla později postavena budova pošty, se scházeli hosté, mezi nimi býval

František Tropper, starosta města Přerova. Zdroj: archiv autora. Karel Minařík. Zdroj: archiv autora.

Dopis elektrotechnické firmy Fr. Křižík ohledně zavedení elektrické dráhy z Přerova do Bystřice pod Hostýnem z r. 1901. Zdroj: archiv autora.

i tehdejší profesor přerovského gymnázia Karel Minařík, který svým vlastním hvězdářským dalekohledem, koupeným v Paříži, ukazoval zjevy na obloze. Tak se při milé a veselé náladě také provozovala vážná věda.

Karel Minařík na toto téma napsal několik odborných článků a často přednášel i pro veřejnost. V programu českého gymnázia v Brně 1889/1890 napsal článek Okkultace nebo zakrytí hvězd měsícem. Ve výroční zprávě gymnázia v Olomouci 1895/1896 se objevil jeho příspěvek Zatmění měsíce a slunce, řešeno použitím metody grafické. Pro tajemné záhady hvězdného nebe a vesmíru hleděl vzbudit porozumění též u svých žáků v Olomouci tím, že s nimi pozorovával hvězdy dalekohledem z gymnazijní pozorovatelny. Byl také členem Société astronomique de France, kterou založil v roce 1887 Camille Flammarion. Jejím tiskovým orgánem byl časopis l’Astronomie.

Roku 1926 odešel Karel Minařík do důchodu, který prožíval v Olomouci. Zde zemřel 9. června 1935 a 11. června byl převezen do Přerova, kde byl pochován do rodinné hrobky.

Oba výše jmenované pány lze pokládat za zakladatele astronomického pozorování v Přerově, které se pak rozvinulo za první republiky, vrcholilo výstavbou hvězdárny začátkem 60. let 20. století a pokračuje činností astronomického klubu.

V červnu 1912 bylo v Přerově viditelné poslední úplné zatmění slunce. Další úplné zatmění Slunce uvidí Přerované teprve až koncem tohoto století… Vzpomínám si, že počasí bylo velmi nepříznivé. Zatmění začalo o půl dvanácté, kdy mnoho lidí se dívalo na slunce přes začazené sklíčko. Viděl jsem celé skupiny lidí na nábřeží u Bečvy, na Žerotínově náměstí tam, kde dnes stojí živnostenské prodejny, na Masarykově náměstí i jinde, jak se zálibou a se zájmem pozorován byl celý ten zjev na obloze. Podobné zjevy jsem viděl v Přerově dne 21. srpna 1914 při zatmění Slunce, které však už bylo jenom částečným. To bylo na počátku světové války, nic méně měli lidé opravdový zájem na uvedeném přírodním zjevu.

V červencových a srpnových dnech 1914 svítila na nebi planeta Jupiter tak jasně, jak máme příležitost ji vidět jednou za 12 let. Z neznalosti si vysvětlovali lidé, že to letá ruský aeroplán a že si svítí na cestu. V několika článcích tohoto časopisu jsem o tomto omylu psal a snažil se ho vysvětlit. Dnes je v Přerově více než deset mladých, nadaných a velmi pilných astronomů.

Jiří Lapáček (* 1960) vystudoval historii na FF UP v Olomouci. Zabývá se regionální historií, je spoluautorem dějin obcí přerovského okresu. Redakčně připravuje Sborník Státního okresního archivu Přerov.

» j.lapacek@pr.archives.cz