ST COM Express 2014 by technology-support s.r.o.

Historie

Rozhovor

Chceme být nejlepší! S pouhými několika desítkami zaměstnanců se kolínské firmě SOLARCO podařilo dobýt západní trhy. Je to zásluha inženýra Josefa Milíka.

Více na straně 14

Novinky a informace společnosti ST COM s. r. o.

MSV 2014: Novinek moc nebylo. ST COM patřila k výjimkám

Více na straně 4

Monitoring strojů umožňuje zvýšit celkovou účinnost provozu a získávat data o skutečném vytížení strojních zařízení. Pokud stroje stojí, služba problém zaznamená – později je možné analyzovat důvody výpadků provozu a eliminovat je. Více na straně 3

Více na straně 12

1 | www.stcom.cz

ST COM Express

Monitoring strojů bez starostí

Více na straně 10

ST COM dodává kompletní technologická řešení ve strojní výrobě. Strana 2

O společnosti

Připravil Marek Dawid

Z krize vyšli silnější Jen dva roky existovala firma ST COM, když v roce 2009 naplno udeřila ekonomická krize. Recese přidusila hospodaření prakticky všech tuzemských firem, které při investicích do nových strojů obracely každou korunu. S problémy zápasilo celé strojírenství, rozvoj ST COM přibrzdila krize na rok a půl. Přesto z ní společnost vyšla posílená.

VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI, pro řadu lidí může být strojírenství pouhým černým řemeslem, při němž se nechtějí ušpinit. Pro nás to ale neplatí. Se strojírenstvím jsme spjati dlouhá léta, což vyústilo v roce 2007 v založení vlastní firmy. Vložili jsme do ní všechny své znalosti, zkušenosti, um a pot. Jsme hrdí na to, že se nám i v obtížných podmínkách podařilo vybudovat spolehlivou společnost s takřka rodinnou atmosférou. Tu u nás tvoří především lidé. A jak dobře víte, správní lidé jsou obzvlášť ve strojírenství klíčem k úspěchu. V současnosti se v rámci tuzemského strojírenství dováží většina strojů, nejtěžším úkolem každé firmy v oboru je proto zajistit hlavně kvalitní servis. Přitom najít pracovníky s dostatečnou praxí, kteří by byli schopni se o strojový park firem postarat, je teď, když se české učňovské školství ocitlo doslova v troskách a kvalifikovaná síla se vytrácí jako pára nad hrncem, obtížnější než kdy dříve. Nám se to podařilo. Věřím, že budoucnost je vedle kvalitních lidí rovněž v širší nabídce a technologických inovacích. Proto se v ST COM snažíme rozkročit a obsáhnout i další činnosti spojené se strojírenstvím. Nově nabízíme monitoring strojů v České republice, vyvážíme zařízení pro monitoring a rovněž rozjíždíme vlastní výrobu strojů. To jsou aktivity, které doplňují hlavní jádro našeho podnikání – dovoz a prodej špičkových strojů renomovaných tchaj wanských značek. Namísto růstu firmy po odeznívající krizi jsme se v roce 2014 zaměřili na zdokonalování portfolia nabízených produktů a posilování technologické podpory. Troufnu si tvrdit, že již nyní nabízíme našim zákazníkům něco více než jen prodej a servis. Umíme se postarat i o velmi složitá zařízení, což není na trhu zvykem. Už jsem se zmínil o rodinné atmosféře v naší firmě. Jsem přesvědčen, že je to jedna z velkých výhod, kterou můžeme nabídnout klientům. Dovoluje nám to totiž určitou pružnost. Nejsme neosobní. Naopak – zakládáme si na tom, že většina našich zákazníků jsou zároveň našimi přáteli, kterým tudíž nabízíme individuální přístup. Do budoucna chceme udržet firmu ve stávajících hranicích, abychom stále měli ke klientům co nejblíže.

„Začali jsme více přemýšlet o tom, jak firmu do budoucna připravit na podobné ekonomické otřesy. Zjistili jsme, že nám vyhovuje spíše menší společnost s rodinnou atmosférou. Můžeme zákazníkům dále nabízet individuální přístup a maximální flexibilitu a zároveň nás ještě nepřekonal vlastní systém – standardy, které máme ve firmě nastavené, slouží nám. Ne my jim,“ podotýká s úsměvem spolumajitel firmy Martin Arendáš. „Navíc věříme, že pokud by se ekonomické problémy vrátily, dokážeme snáz zatáhnout za ruční brzdu v rozměrech, jaké nyní máme. Kdyby krize přišla znovu, zvládneme ji,“ doplňuje. Ekonomická recese byla také důvodem, proč v ST COM doplnili svou nabídku vedle dovážených strojů rovněž o další produkty a služby. „V době kri-

ze jsme nestáli na více nohou. Teď už ano, daří se nám diverzifikovat naši činnost a to nám dává jistotu,“ doplňuje Martin Arendáš. ST COM vsadila nejen „na více nohou“, ale také na zajištění komplexního technologického řešení pro zákazníky. „Zakládáme si na tom. Je to možné i díky spolupráci s firmou technology-support,“ podotýká Martin Arendáš. Klienti tak kromě samotných strojů získají i potřebný software usnadňující CNC obrábění. „Zákazníkům navíc můžeme ukázat prezentaci přípravy výroby a simulaci obrábění na modelu stroje přímo ve 3D,“ doplňuje Vlastimil Staněk, šéf partnerské firmy technology-support.

Ze začátku jen stroje

Na samotném začátku byly pouze stroje. Když společnost v roce 2007 vznikla, soustředila se na dovoz a prodej špičkových obráběcích strojů z Tchaj-wanu. To je hlavní náplní ST COM dodnes – jako výhradní dovozce zastupuje celkem sedm tchajwanských společností, jejichž zařízení v Česku distribuuje a také servisuje. Kromě toho ST COM prodává příslušenství ke strojům, vyváží zařízení pro monitorování vý-

roby a nově nabízí monitoring strojů v tuzemsku. V neposlední řadě též rozvíjí vlastní výrobu strojů, v současnosti jde hlavně o vývoj PLC automatu. „Pomyslně se naše firma dělí na divize, ale spíše platí, že všichni dělají všechno. Klíčový je ve strojírenství servis. Ten zajišťuje ST COM pro své klienty ve všech koutech republiky, navíc ve vynikající kvalitě. „Servis zastřešuje můj společník Eduard Nárožný, díky němuž jsme po technické stránce dál než převážná část naší konkurence. Na trhu je to znát – většina našich zákazníků totiž dělá v automobilovém průmyslu, kde je enormní tlak na to, aby stroje jely. Stačí hodinový výpadek a je problém,“ popisuje. „Kromě servisu jsme se hodně soustředili i na posílení technologické podpory. Stojím si za tím, že ji opravdu umíme. Loni jsme také rozšířili tým, abychom ji mohli nabízet a garantovat v kvalitě, kterou si zákazníci zaslouží,“ zakončuje Martin Arendáš ohlédnutí za sedmi lety existence firmy, během nichž si společnost ST COM získala důvěru desítek zákazníků. A nejen to – svým přístupem a nasazením si ji dokázala také dlouhodobě udržet. 7

Martin Arendáš spolumajitel společnosti ST COM s. r. o. Eduard Nárožný (vlevo) a Martin Arendáš, společníci ve firmě ST COM

ST COM Express

O společnosti

Rychlý přehled ST COM dodává kompletní technologická řešení ve strojní výrobě, zastupuje několik tchajwanských výrobců a pro dovážené stroje zajišťuje instalaci, záruční a pozáruční servis, školení obsluhy i programování, zprostředkovává financování strojů a nově se zabývá i monitoringem strojů pro zlepšení efektivity výroby.

Monitoring strojů bez starostí Jednou z novinek, kterou společnost ST COM poprvé představila zákazníkům na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, je monitoring strojů. „Naší hlavní činností je prodej strojů. Chceme, aby s nimi byli zákazníci spokojeni a měli přehled o efektivitě své výroby. Bylo proto logické, že jsme se pustili do vývoje takové služby,“ říká spolumajitel společnosti Martin Arendáš. Monitoring strojů umožňuje zvýšit celkovou účinnost provozu a získávat data o skutečném vytížení strojních zařízení. Pokud stroje stojí, služba problém zaznamená – později je možné analyzovat důvody výpadků provozu a eliminovat je.

Firmy jen obtížně zvládají sledování strojů

„Většina našich zákazníků má více strojů než jeden, v provozu mívají od dvaceti až třeba po padesátku strojů. V současnosti přitom nejsou schopni stroje efektivně sledovat, někdy ani netuší, zda pracují, nebo ne,“ vysvětluje Martin Arendáš

a dodává: „Naši klienti přitom fungují ve velmi konkuren čním prostředí, kde je na efektivitu výroby obrovský tlak. Nabízíme jim proto pomoc.“ Doplňuje, že společnost zákazníkům zařízení na moni-

Výhody monitoringu strojů • Je možné sledovat stroje ve více provozech najednou • Vzdálený dohled nad stroji prostřednictvím WAN, LAN • Dohled i na cestách díky mobilní aplikaci pro chytrá zařízení • Sledování výpadků ve výrobě • Sledování efektivity výroby • Výstupy mohou být online v reálném čase, případně dvoudenní či měsíční

torování strojů nainstaluje, ale veškerá data si pak hlídají přímo klienti. Mají možnost sledovat provoz strojů online třeba i ve svém chytrém zařízení díky mobilní aplikaci.

Vědí tedy, kdy stroje stály, kdy jedou, co se dělo v určitém časovém období… K dispozici mají také dvoudenní či měsíční výstupy. „Zatímco některým klientům to stačí, mnoho

zákazníků neví, co od monitoringu strojů vůbec chtít. Proto jim chceme už letos nabízet komplexní službu – sledování strojů z naší pozice,“ uvádí šéf ST COM. 7

MSV 2014

Připravil Marek Dawid | Foto Igor Zehl

Brněnský veletrh berou ve společnosti ST COM vážně. „Každý rok se na něj důkladně připravujeme,“ říká Martin Arendáš (druhý zprava).

MSV 2014: Novinek moc nebylo. ST COM patřila k výjimkám Na českém trhu v současnosti funguje okolo stovky firem nabízejících technologická řešení ve strojní výrobě podobně jako ST COM. Společnosti jsou roztroušeny po celé republice – v některých regionech je strojírenství tradičně silnější, naopak v jiných je zastoupeno méně. Každoročně se pak většina tuzemských strojírenských firem i jejich zákazníci potkávají na Mezinárodním strojírenském veletrhu na brněnském výstavišti. Tak

tomu bylo i letos na přelomu září a října. „Pro nás je účast na MSV pravidelně tou největší marketingovou akcí v roce. Nejinak tomu bylo letos, kdy jsme vedle stávajícího sortimentu a služeb navíc ukazovali i novinky ve své nabídce,“ zmínil Martin Arendáš představení monitoringu strojů a vlastního PLC automatu. „Chtěli jsme předvést věci, které pro zákazníky chystáme. Svým způsobem to

„V Brně jsme předvedli, co pro své zákazníky chystáme. Svým způsobem to pro nás byl průzkum trhu.“ pro nás byl částečný průzkum trhu,“ doplnil. Obdobný přístup je však na brněnském strojírenském ve-

letrhu v posledních letech ojedinělý. „V našem oboru, tedy obrábění, letos opět mnoho novinek nebylo. Byli jsme jed-

ni z mála, kteří s něčím novým přišli,“ posteskl si spolumajitel společnosti ST COM. Většina firem zkrátka svou účast na veletrhu pojala v duchu motta: Kdo není na veletrhu, jako by nebyl. A nic víc. Obchodování se stroji se sice zvolna přenáší do online světa a veletrhy nejsou pro dovozce a prodejce zařízení tak významné jako v minulosti, ovšem strojírenský trh je přesto pořád dost konzervativní a osobní kontakt je pro zákaz-

ST COM Express

MSV 2014

Celkový pohled na stánek ST COM na brněnském výstavišti

O nabídku společnosti technology-support byl rovněž velký zájem

Pohled na ovládací pult dlouhotočného automatu

Vlastimil Staněk (druhý zleva) z technology-support, která nabízí mimo jiné software pro strojírenství

Návštěvníci stánku ST COM si mohli detailně prohlédnout vystavené stroje

S firmou technology-support spolupracuje ST COM na zajištění komplexních technologických řešení pro zákazníky

Partner pro technologická řešení ST COM na veletrhu zákazníkům představila komplexní technologická řešení. Na co nejvyšší efektivitě CNC provozů spolupracuje se společností technology-support, která v Česku distribuuje osvědčený software GibbsCAM pro obráběcí stroje, CAD/CAM systém CIMATRON pro výrobu nástrojů a forem či vysokotlaké a velkoobjemové chlazení pro obráběcí stroje značky ChipBLASTER.

ST COM v Brně předvedla CNC obráběcí stroje ze své nabídky

níky důležitý. „Z toho pohledu jsme spokojeni. Setkali jsme se s řadou svých klientů, navázali nové kontakty,“ podotkl Martin Arendáš. Podle jeho postřehu by se však měla tvář největší strojírenské výstavy v Česku proměnit, aby investice a úsilí přinášely vystavovatelům širší benefity. „Chtělo by to

dát veletrhu jiný rozměr a nádech. Snažit se z něj udělat větší show, přenést ho více do současnosti a prezentovat ho pestřejšímu spektru zájemců o strojírenské produkty či služby,“ vypočítal. Fotoreportáž z brněnského výstaviště přibližuje stroje z nabídky ST COM i atmosféru celého veletrhu. 7

Hi-tech

MONITORING STROJŮ Služba, díky níž ST COM vzdáleně dohlíží na stroje svých klientů prostřednictvím WAN, LAN

Připravil Petr Mezera

Gumák je zpět

Auto z 3D tiskárny? Fantazie se stává realitou Svět 3D tisku si začíná podmaňovat i oblasti, které by s ním spojili jen zatvrzelí vyznavači science fiction. Když na podzim Jay Rogers po mezinárodním veletrhu výrobních technologií v Chicagu usedl do dvoumístné buggy a vyjel do ulic, nevzbudil zvláštní pozornost. Jeho prototyp nazvaný Strati je přitom prvním automobilem, který nesjel z montážní linky, ale „vyrobila“ jej právě 3D tiskárna. Výroba vozu s elektrickým pohonem v tiskárně velikosti přepravního kontejneru trvala čtyři a půl měsíce. Podle Rogerse, šéfa společnosti Local Motors, ji ale lze zkrátit na šest týdnů, samotný tisk by přitom mohl trvat pouhých 24 hodin. Klíčem k úspěchu je jednoduchost. Zatímco klasický automobil sestává z tisíců součástek, Strati tvoří pouhých devětačtyřicet dílů. Což se zdá neuvěřitelné, Rogers má ale jednoduché vysvětlení. „Pokud dokážete vyrobit vůz z jednoho materiálu, můžete neskutečně snížit množství potřebných komponentů,“ tvrdí. Některé díly, jako například motor či kola a jejich zavěšení, samozřejmě nevytisknete. Většinu vozu – od šasi po sedadla – ale tvoří díly z plastu vyztuženého karbonovými vlákny, který se podle Rogerse vyznačuje podobnou pevností jako hliník. Vývojový tým prý navíc dál vyvíjí technologii, která by umož-

ňovala tisknout plast rozdílné tvrdosti přímo pro konkrétní potřebu – například měkčí pro sedadla. Otec celého projektu věří, že jeho prototyp dokáže oslovit lokální výrobce, kteří by produkovali Strati v podobě podle specifických potřeb regionů

– od ledových oblastí po rozpálené pláně. Strati by údajně mohlo regulérně vyjet do provozu během pouhého roku a startovací cena by se měla pohybovat mezi 18–30 tisíci dolary (400–700 tisíc korun), podle Rogerse lze ale očekávat následný pokles. 7

Z budoucnosti zpět do minulosti. Tohle je totiž návrat skutečné legendy počítačového pravěku. Sir Clive Sinclair oznámil, že přichází s modifikovanou verzí v 80. letech světově proslulého mikropočítače ZX Spectrum, kterému kvůli zpracování jeho klávesnice nikdo neřekl jinak než „gumák“. Sinclair Spectrum Vega bude v podstatě herní konzolí, na které bude možné spustit tisíce retroher. Od svého slavného předchůdce, který spatřil světlo světa v dubnu 1982 a svou minivelikostí způsobil pořádné vlnobití v tehdejších mikropočítačových vodách, se Vega na první pohled zásadně liší: místo klasické klávesnice má jen pětici typických šedomodrých tlačítek a čtveřici směrových kláves. A zatímco tehdejší produkt ze Sinclairovy dílny stál v závislosti na (z dnešního pohledu úsměvné) velikosti paměti 16 či 48 kB od 125 do 175 liber, chystaný model by měl být díky technologickému vývoji v posledních třiceti letech za zlomek. 7

Jen pro (silné) paže Výzva pro chytré hodinky, tablety i smartphony aneb další vývojová větev v oblasti mobilních zařízení. Náramek francouzské firmičky Cicret má umět promítnout na předloktí uživatele obsah displeje a osm zabudovaných senzorů snímajících pohyby prstů umožní vytvořit z ruky dotykovou obrazovku. Čtení i psaní e-mailů, surfování po internetu, sledování filmů, hraní her a v budoucnu i (video)telefonování tak bude možné za pomoci vlastní kůže. Zařízení je stále ve stádiu vývoje, hoši ze Cicretu ale věří, že pomocí crowdfundingové kampaně nasbírají dost peněz (laťku nastavili na 300 tisíc eur) a budou moci rozjet plnohodnotnou výrobu. Náramek by mohl být na trhu v červnu, s pamětí 16 a 32 GB a v deseti barevných provedeních. Odhadovaná cena je kolem 400 dolarů. 7

ST COM Express

Představujeme

Připravil Marek Dawid

Dlouhotočné automaty: usnadní práci a urychlí výrobu To nejdůležitější v nabídce ST COM vždy byly a jsou stroje. Z nich pak vyčnívají složitější zařízení, jako jsou třeba dlouhotočné automaty. U zákazníků mají ohlas, neboť umožňují optimalizovat obrábění dlouhých hřídelí malého průměru a pomohou tam, kde už běžný soustruh ztrácí dech. Klasický CNC soustruh zvládne součásti s délkou jen do trojnásobku vlastního průměru,

je obrábět nejen zmiňované dlouhé dílce, ale využít i možnosti obrábění bez vodicího pouzdra dílce krátké, s krátkým zbytkem tyče. S dlouhotočným automatem je to jiné – díky unikátní konstrukci může pracovat bez omezení. Stejně jako běžný soustruh má základnu s vřeteníkem, vřetenem s upínačem a kleštinou. Rozdíl je však v tom, že se celý vřeteník pohybuje – může tedy najednou vy-

Další informace o dlouhotočných automatech najdete na speciálním webu www.jinnfa.cz. při větších délkách se už musí součást obrábět vícekrát, což prodlužuje výrobu. Opakované upínání dílce je problematické i z pohledu rozměrové a geometrické přesnosti. A co je nejdůležitější – všechny tyto úkony výrobu prodražují. Předností dlouhotočných automatů Jinnfa od firmy ST COM

technologická podpora. Jsou to složitější víceosá zařízení, která opravdu nemůže dělat a nabízet každý, byť se o to může snažit,“ popisuje Pavel Lichtenberk, prodejce strojů společnosti ST COM. „Ve firmě jsme se na technologickou podporu zaměřili, dokonce jsme rozšířili tým, abychom ji mohli nabízet a garantovat. V nabídce ST COM je hned několik dlouhotočných automatů Jinnfa, které najdou uplatnění v náročných podmínkách výroby automobilových a moto-

cyklových dílů, elektronických součástek, dílů nástrojů, pneumatických a hydraulických částí apod. Jsou to stroje s velkým množstvím funkcí pro maximální flexibilitu provozu. A to zákazníci oceňují. „Produktová řada je tak široká, že můžeme zákazníkovi vyhovět téměř vždy, ať už přijde s jakýmkoliv požadavkem,“ doplňuje Martin Arendáš.

Řada výhod

Dlouhotočné automaty jsou ve výrobě velkou pomocí, neboť výrazně zvyšují produktivitu

JSL 42ABY

rábět dlouhé a komplikované díly a součásti.

Technologicky na výši

„Dlouhotočným automatům jsme v letošním roce věnovali velkou pozornost a budeme v tom pokračovat i příští rok. Je to zajímavý produkt, u něhož je ovšem klíčová vynikající

JSL 20AB

Dlouhotočné automaty JSL-20RB a 20RBY nabízí velké množství funkcí pro maximální flexibilitu provozu.

Typický představitel obrábění na dlouhotočných automatech a zefektivňují výrobu. A další výhody? „Nástroje se na nástrojové desce střídají v řezu pouhým přesunutím a čas výměny nástroje je znovu o poznání kratší. To jsou další sekundy navíc, které se na konci každého dne nasčítají,“ uvádí prodejce. „Dlouhotočné automaty mají v současnosti veškeré potřebné vybavení, aby každý dílec kompletně obrobily na hotovo. Stroj je možné osazovat běžnými nástroji i třeba speciálními tvarovými. Nic to nemění na automatickém provozu, permanentní přítomnost obsluhy u stroje není nutná,“ zakončuje. 7

Sport

Připravil Marek Dawid | Foto Renata Janásová

Golfový most mezi amatéry a profíky S myšlenkou vzniku Czech Pro-Am Teaching Tour přišli v roce 2011 motolští profíci Jan Juhaniak a Jiří Moučka spolu s Richardem Benešem. Po vzoru USA, Švédska, Německa či Anglie se rozhodli uspořádat sérii pro golfové učitele. Zvolili přitom formát Pro-Am, kdy se turnajů vedle profesionálů účastní i jejich žáci, a unikátně tak propojili svět amatérského a profesionálního golfu.

Kalendář 2015 27. dubna Beřovice 25. května Zbraslav 21. – 26. června Black Bridge, Praha – Mistrovství ČR Teaching Pro 20. července Mladá Boleslav 14. září Mstětice 5. října Black Bridge, Praha

Realizace byla komplikovaná, ale na jaře 2012 se přece jen uskutečnil první turnaj. V sezóně 2015 odstartuje již čtvrtý ročník, od letošního roku navíc pořadatelé spojili síly se sportovní agenturou Sport Invest Group, která soutěž marketingově zastřešuje. Na turnajích se vedle vyučujících profesionálů představují i známé osobnosti – pravidelnými účastníky jsou například

Ivan Lendl, Libor Sionko či třeba farář Zbigniew Czendlik, který je také patronem celé tour. Důležitým faktorem tour je příjemná nálada ve flightech i prostorách klubu a čestné a přátelské soutěžení. „Golf je pro nás především zábavou,“ zdůrazňuje Jan Juhaniak. Túru podporuje Czech PGA a její výsledky jsou započítávány do českého Order of Merit. 7

Rád bych si zase na CPATT zahrál Tenisová legenda. A nadšený golfista. Ivan Lendl si každoročně najde cestu do Česka a bývá ozdobou některých turnajů Czech Pro-Am Teaching Tour. Co vás na nich baví? Především jsem díky nim poznal spoustu příjemných lidí, s nimiž se rád znovu potkávám na hřišti. Rád bych si proto zahrál i v příštím roce. Uvidím, kolik turnajů mi můj časový rozvrh dovolí. Jaké vůbec máte golfové plány na příští rok? Chci hodně hrát. Bude mi 55 let a budu tak moci hrát mezi amatérskými seniory. Na to se těším. Vím, že mládnout nebudu, tak se dívám tam, kde můžu využít toho, že stárnu. (směje se) Do Česka jezdíte často, jak se vám zamlouvá vývoj tuzemského golfu? Je to velký skok. V roce 1989 tady byla jen čtyři golfová hřiště, dnes je jich přes sto. Bylo tu 5 tisíc golfistů, dnes jich je 60 tisíc. Golf hraje více lidí, podmínky jsou lepší. Líbí se mi, že na hřištích vídám spoustu malých dětí. To je generace, která může uspět a prošlapat cestu dalším. Dá se to přirovnat k tenisu? Ano, mladší generace se učila od té starší, z jejích chyb a úspěchů, srovnávala se s předchůdci, chtěla to dotáhnout dál. Nikdy se neodehraje jeden velký skok, ale více menších krůčků. Na českých golfových hřištích vás fanoušci i v příštím roce uvidí, co na tenisových dvorcích? Zatím nemám naplánovanou žádnou exhibici. Je to otevřené. Máte hodně nabitý program. Jak odpočíváte? Rád se dívám v televizi na sportovní přenosy. Vedle tenisu, golfu a hokeje mě hodně baví cyklistika. Hlavně závody, jako je Tour de France. Ať už jsou závodníci posílení, nebo ne, je to velká podívaná. 7

ST COM Express

Díky golfu jsem pořád venku Poprvé držel Libor Sionko hůl v ruce v osmnácti, naplno se ale na golf vrhnul až při svém angažmá v Dánsku o spoustu let později. Prošel jste řadou fotbalových angažmá, ve které zemi jste si nejvíce zahrál taky golf? V Dánsku, kde jsem si udělal kartu a kde jsem poslední půlrok nehrál tak pravidelně. Měl jsem tedy více možností dostat se na golfové hřiště. Jinak jsem golf spíše odkládal, protože se do fotbalových povinností dal jen těžko napasovat. Plánoval jste, že přesedláte na golf po skončení kariéry? Cítil jsem, že až přijde fotbalový konec, tak se na golf vrhnu intenzivněji. Přece jen mi chyběly tréninky, pravidelný dril, a to mi golf nahrazuje. Navíc jsem díky němu pořád venku, stejně jako u fotbalu. Nebavilo by mě jen sedět doma a koukat na televizi.

Sport

mie – tam jsem vzal hůl do ruky podruhé a už jsem ji nepustil. Začátky však nebyly jednoduché, zelenou kartu jsem napoprvé neudělal.

Golf je sport džentlmenů, přesto občas na hřišti klejí. Vy také? Nadávám sprostě jen v duchu. (usmívá se) Mám pozitivní vliv i na spoluhráče, kolikrát se mi na devatenácté jamce chlubí, že neřekli jediné sprosté slovo. Co vás baví na turnajích Czech Pro-Am Teaching Tour? Organizátoři jsou sympaťáci, známe se dlouho. Chtěl jsem také ukázat, že golf je příjemný sport, navzdory představám veřejnosti o snobech. A také mě baví, že se mohu něco naučit, když hraji s profesionály. Je to pro mě dobrá lekce. 7

Když ho přátelé zavedli do St. Andrews, moc ho to neuchvátilo. Nakonec ale farář Zbigniew Czendlik golfu propadl a stal se patronem Czech Pro-Am Teaching Tour.

Ivan Lendl Legendární hráč zářil především v 80. letech a na začátku 90. let. Na pozici světové tenisové jedničky vydržel 270 týdnů. Vyhrál 1 070 singlů a opanoval 94 turnajů. Získal 8 grandslamových titulů.

Jan Juhaniak Přední český golfový profesionál, který si zahrál na turnajích European Tour i European Senior Tour v Česku. Působí jako Head Pro v Motole.

Hrajete i turnaje Czech Pro-Am Teaching Tour, jak se vám série zamlouvá? Jsem rád, že mám možnost zahrát si s profíky. Herně mě to obohacuje. Navíc se mi líbí i přátelská atmosféra série. Potkávám se při ní s přáteli ze Sport Investu – zastupovali mě, byl jsem jedním z jejich úplně prvních klientů. Těší mě, že se vídáme i poté, co jsem pověsil kopačky na hřebík.

Na hřišti nekleju, jen v duchu

MEDAILONKY

Povídejte… Můj první trenér Marek Sova byl věřící, tak jsem si myslel, že bude na pana faráře brát ohledy. Ale on byl přísný a u zkoušky jsem propadl. Když dnes vidím, jak lehce se dá zelená karta získat, tak si ho o to víc vážím – vštěpoval mi znalosti a etiku. Jen mi bylo jasné, že nikdy nebudu golfovou jedničkou. (směje se)

Jaké máte v golfu ambice? Uvidím, jakým směrem se bude vyvíjet moje výkonnost. Nemůžu ale prohlásit, že se jednou stanu profíkem, na to to zatím nevypadá. (směje se) Může se to stát, ale také ne. Mou prioritou jsou především děti. Jsem rád, že také hrají a že se v golfu zlepšují.

Asi se vás na to ptá každý, ale – nestýská se vám po fotbalu, nechystáte návrat? Ještě nedávno jsem měl nějaké nabídky, ale je to pryč. Fotbal už hraju jen pro zábavu. 7

Těší mě, že hráčům se série líbí Spolu s pány Moučkou a Benešem stál u zrodu Czech Pro-Am Teaching Tour. Po třech odehraných ročnících je golfový profík z Motola Jan Juhaniak s podobou série spokojen. Co je vaším cílem pro příští sezónu? Zdárně uspořádat všechny turnaje ke všeobecné spokojenosti.

Jak se farář dostane ke golfu? Náhodou. Poprvé jsem se s golfem setkal ve Skotsku na návštěvě u přátel. Vzali mě i do St. Andrews, ale na mě to neudělalo žádný dojem. Pamatuji si jen, že jsem tam pil asi nejdražší čaj v životě. (usmívá se) Když jsem odjížděl, dali mi jako pozornost historickou golfovou hůl.

Kde vidíte rezervy série? Na start se celkem pravidelně staví víc amatérských hráčů než profesionálů. Snažíme se s tím nějak vyrovnat, ale není to jednoduché. Snad se na nás nebudou hráči zlobit, když se nám v tomto směru něco občas na sto procent nepovede. Jinak si velmi cením podpory partnerů, hlavně Sport Investu a PGA Czech. Spolupráce funguje a rád bych, aby to tak zůstalo.

Co jste s ní udělal? Měl jsem ji na faře pod postelí kvůli sebeobraně. Později jsem dostal pozvánku na turnaj, jehož součástí byla i golfová akade-

Jak se k sérii staví čeští profesionálové? Naprostá většina profíků ji vnímá pozitivně. Budeme pro to i nadále dělat maximum. 7

Libor Sionko Bývalý fotbalový reprezentant si zahrál na MS v Německu 2006 i na ME v Rakousku a Švýcarsku 2008. V kariéře vystřídal šest klubů (Baník, Sparta, Graz, Austria, Glasgow Rangers a Kodaň).

Zbigniew Czendlik Římskokatolický kněz a děkan lanškrounský, v Česku působí od roku 1992. Aktivně sportuje – dříve hrával fotbal, nyní žije golfem.

Rozhovor se zákazníkem

„Snažím se ve firmě něčeho dosáhnout a dělat to, co bychom měli dělat jako národ. Mít produkt, který má přidanou hodnotu. Na tom záleží!“ Josef Milík

Připravil Jan Dvořák | Foto Ondřej Hošt

JOSEF MILÍK O SPOLEČNOSTI ST COM „Společnost ST COM je dodavatelem několika našich zařízení. Dnes nejsou podstatné jejich užitné vlastnosti ani cena, neboť ty jsou všude obdobné. Co dnes rozhoduje, jsou takzvané aftersales. Jak společnost reaguje na servis, jak rychle dokáže přijet a další služby s tím spojené. V tomto ohledu je firma ST COM naším ideálním partnerem, a proto jakýkoli další stroj, který budeme pořizovat, koupíme právě od nich. A já jsem si jist, že i kdyby ho neměli v sortimentu, seženou nám ho i tak. Zároveň pro ST COM sloužíme něco jako showroom. Když zákazníci chtějí vidět jejich stroje, přijedou se na ně podívat k nám.“

V Kolíně si pochvalují nejen stroje od ST COM, ale hlavně poskytovaný servis a další služby.

Chceme být nejlepší! S pouhými několika desítkami zaměstnanců se kolínské firmě SOLARCO podařilo dobýt západní trhy. Je to zásluha inženýra Josefa Milíka. Přestože vinou českého divokého kapitalismu získalo slovo podnikatel až pejorativní nádech, stále u nás podnikají i takoví lidé, jejichž invence, šikovnost a v neposlední řadě i tah na branku jsou výjimečné. Jak už to v těchto případech bývá, nejsou bohužel moc vidět. I když by se mohlo zdát, že nedílnou součástí tvůrčího ducha je i domýšlivost a arogance, v případě Josefa Milíka je to právě naopak! Setkání s ním patří mezi příjemné zážitky, na něž se nezapomíná. Inteligence, skromnost, vhled, smysl pro poměr věcí a jasná mysl jsou jen ty nejviditelnější vlastnosti, jimiž se tento muž vyznačuje.

Chuť tvořit

Životní příběh Josefa Milíka je, jak sám říká, „a long story“. Z politických důvodů nebyl přijat na elektrotechnickou průmyslovou školu, a tak vystudoval gymnázium. Na elektrotechniku se sice nakonec dostal, ale ve třetím ročníku zjistil, že čistá elektrotechnika asi nebude ten správný obor, a tak využil nabídky kolínské Tesly a jako podnikový stipendista vystudoval obor optika, jemná mechanika, laserová technika na vojenské akademii. Už v dubnu roku 1990 založil Josef Milík vlastní firmu s předmětem podnikání výroba opticko-mechanických zařízení a jejich elementů, a stal se

tak jedním z prvních majitelů živnostenského listu na Kolínsku. Podnikat začal se dvěma frézkami, jedním soustruhem a dvěma zaměstnanci. Rozpadem velkých firem na začátku devadesátých let však zájem o produkty v tak specializovaném oboru postupně zanikal. Osudovým (a to v tomto smyslu doslova) momentem jeho dalšího podnikání se stala návštěva hřbitova, kde uviděl různá smuteční oznámení, o nichž si myslel, že by se dala udělat jinak. Shoda náhod chtěla, aby se mu brzy nato ozval jeho známý, majitel pohřební služby, a žádal po něm právě zpracování a tisk na tu dobu netradičních smutečních oznámení. V devadesátých letech byla taková služba nevídaná! „Než si pozůstalí vybrali výzdobu a další nezbytnosti, měli do hodiny hotové parte podle vlastních představ, což dřív neexistovalo,“ vzpomíná Josef Milík na dřevní doby svého podnikání.

Tiskaři bez počítačů

Právě zkušenost s funerální typografií přivedla Josefa Milíka do světa tisku, polygrafie a kartonáže. Pořídil si první mechanickou řezačku na papír za tehdy horentní sumu sedmdesát tisíc korun. Rozhořčení z její ceny ho však donutilo k rozhodnutí, že i taková řezačka by šla vyrobit lépe a hlavně levněji. Překreslil ji, zvětšil formát řezaného papíru a začal ji vyrábět. Díky třetinové ceně v porovnání s konkurencí jich nakonec úspěšně prodal přes sto kusů. Bylo to rovněž v devadesátých letech, kdy se Josef Milík poprvé setkal se stroji na výrobu kartonáže, takzvanými boxmakery. Náhoda tak opět chtěla, že byl svědkem nákupu jednoho takového stroje od nejmenované francouzské firmy. „Až později jsme se dozvěděli, že za tehdejší dva miliony korun si onen nešťastník nechal přivézt stroj, který měl ve skutečnosti desetinu své ceny anebo nanejvýš cenu starého železa. Taková ale

Relax v kynologii Přestože má Josef Milík minimum volného času, jeho zálibou číslo jedna se stal chov anglických kokršpanělů. Spolu s manželkou jsou majiteli několika psích šampionů, kteří sbírají trofeje z psích výstav po celém světě. Jenom letos se se svými svěřenci zúčastnili sedmapadesáti výstav! Láska ke psům ho přivedla k dalšímu zájmu, jímž je fotografování. Stejně jako ve všem, co dělá, jsou jeho výsledky i zde profesionální. byla devadesátá léta! Nebylo tu nic a za všechno se draze platilo,“ vybavuje si dnes. Roztrpčený zákazník se na firmu Josefa Milíka obrátil s prosbou, jestli by zařízení nedokázal uvést do takové podoby, aby fungovalo tak, jak mělo, a i zde Josef Milík vycítil svou příležitost. „Viděli jsme stroj, znali jeho princip a věděli, že to uděláme líp!“ Zbytek už je, jak trefně říká angličtina, minulost.

Není důležité zúčastnit se…

„Výroba boxmakerů není jako výroba auta,“ definuje Josef Milík princip svého úspěšného podnikání. „Naše výrobky patří do skupiny, kdy neprodáváte pouze produkt, ale celý systém kolem něj. Když si koupíte auto, ptáte se, jestli je to na benzín nebo naftu, jak silný má motor, kolik se do něj vejde lidí, ale nebudete se ptát, co je to auto. My musíme zákazníkům mnohdy

ST COM Express

Nabídka

ŠPIČKOVÉ STROJE Z TCHAJ-WANU

SOLARCO Kolínská společnost SOLARCO se zabývá výrobou několika různých řad strojů na výrobu krabic z vlnité lepenky, takzvaných box makerů. Stroje mají modulární konstrukci, kompatibilní dílce a dodávány jsou na přání včetně mnoha různých přídavných zařízení, jako automatických nakladačů, depaletizérů či dalších mechanismů. Zakladatelem a jediným vlastníkem úspěšné společnosti je pětapadesátiletý rodák z Českého Brodu Ing. Josef Milík.

vysvětlovat, co naše stroje jsou a hlavně jaká je jejich výhoda. Naše technologie není nikterak úžasně produktivní, neboť slotované krabice se dají dělat i rychleji a ve větším množství, ale pokud zákazník potřebuje velké rozměry nebo speciální typy, pak jsme tu my! Naše výhoda je, že do kartonu se dnes balí stále větší a těžší věci a právě tam získává naše technologie navrch. Náš stroj i při relativně malých rozměrech umí udělat obrovskou krabici a navíc i další věci. Dokážeme zhotovit potisky, otvory, pracujeme dokonce na celoplošném tisku kartonů.“ Firma SOLARCO vyváží svá zařízení takřka do celého světa. Vůbec první zemí, kam vyvážela, byla Austrálie. SOLARCO si vybudovalo pěknou pozici i v Anglii, v současnosti se slibně rozjíždí například i polský trh. Podle slov Josefa Milíka je stále kam se rozšiřovat, jedinou potíží firmy je, že už není dále možné rozpínat se ve stávajících stísněných prostorách kolínské továrny. V procesu už však nyní je stavební povolení na výstavbu nového výrobního, administrativního a skladovacího centra firmy v kolínské průmyslové zóně, tudíž když věci půjdou tak, jak mají, už příští rok se společnost SOLARCO bude stěhovat na novou adresu. 7

Už sedm let dováží společnost ST COM do Česka obráběcí stroje z Tchaj-wanu. Výhradně zastupuje sedmičku tamních firem, které už si v tuzemsku svou kvalitou získaly velké renomé. „Máme v současnosti natolik širokou produktovou řadu, že můžeme zákazníkovi vyhovět téměř vždy, ať už přijde s jakýmkoli požadavkem,“ říká jeden z majitelů firmy Martin Arendáš. K zajímavým produktům v nabídce patří dlouhotočné automaty či velká portálová centra. Kromě toho zajišťují v ST COM pro své klienty rovněž celý balík obráběcích strojů různých parametrů. Výběr spolehlivých a populárních soustruhů, dlouhotočných automatů a obráběcích center z nabídky ST COM:

BML-600L

MH-500 Plus

JSL-20RB/RBY

BML-600TY

MT-540

ML-850

MH-800

JSL-42ABY

Dlouhotočné automaty nabízející velké množství funkcí pro zachování maximální flexibility provozu. Maximální průměr soustružení je 20 mm. JSL-20RB má sedm os, které se mohou současně pohybovat, JSL-20RBY ještě o jednu více.

Tuhý CNC soustruh s lineárním vedením, šikmým ložem a řídicím systémem Fanuc. Má největší průchod tyče ve své třídě, a to až 200 mm. Maximální obráběná délka 1 000 mm, vzdálenost mezi hroty 1 240 mm.

EV-800APC

Vertikální obráběcí centrum s lineárním vedením. Disponuje paletizací s dvěma paletami a pracovním prostorem 800 × 460 mm.

Soustruh s kluzným vedením, disponující motorem vřetene o výkonu 15/18,5 kW a otáčkami 50 –3 000/min. Vzdálenost mezi hroty 1 380 mm či 1 394 mm. Maximální soustružená délka činí 1 294 mm, respektive 1 275 mm.

Soustružnicko-frézovací centrum se dvěma vřeteny, revolverem s poháněnými nástroji a osou Y.

Horizontální obráběcí centrum. Maximální obráběný průměr činí 1 140 mm a maximální obráběná výška 970 mm. Maximální délka nástroje 450 mm, průměr 130 mm a váha 20 kg.

FD- Série

Portálová obráběcí centra. Vzdálenost mezi sloupy až do 4 250 mm, délka stolu až 6 000 mm, zatížení stolu do 24 t.

Horizontální obráběcí centrum. Maximální výška obrobku je 750 mm, jeho maximální průměr pak 780 mm. Vřeteno 10 000 ot./min., kužel 50. Maximální váha nástroje je 20 kg.

Soustružnicko-frézovací centrum s osou B (naklápěcí hlava/vřeteno). Maximální oběžný průměr 540 mm, maximální obráběný průměr pak 350 mm a délka 710 mm. Kapacita pro tyč má průměr 65 (osmipalcové sklíčidlo). Výkon motoru činí 22 kW.

Dlouhotočný automat s maximálním průchodem tyče až 42 mm. Při výrobě složitých komponentů je možné buď zvolit držák vodicího pouzdra, či se obejít bez něj. Celkově může mít nástrojový systém 37 pozic na nástroje, devatenáct z nich může být poháněných. Je možné provádět boční i čelní vrtání na hlavním i proti vřetenu.

Více informací na www.stcom.cz nebo na telefonu +420 774 553 553

Sport

Formule 1 je k ženám macešská. Až do roku 2014 se daly účastnice Grand Prix spočítat na prstech jedné ruky.

Připravil Petr Mezera

Susie Wolffová Závodnice s tváří modelky, která hodlá svůj sen o formuli 1 přetavit v realitu.

Amazonky na trati aneb místo vařečky volant Boření stereotypů měly a mají rády stejně jako opojnou vůni benzínu a řev motoru vytočeného do nebeských výšin. Nebo také Maria Teresa, Lella, Divina, Desiré, Giovanna a naposledy Susie. Odvážné ženy, jimž se podařilo proklestit trnitou cestu džunglí formule 1 až na hřiště vytyčené výhradně pro muže. Formule 1. Královská disciplína motorsportu, vrchol technologické dokonalosti. V žádném jiném sportovním odvětví se tolik neprolíná sci-fi s realitou. Klub vyvolených, v němž mohou odehrát slušnou roli jen aktéři obětující na vývoj stamiliony a spíš i miliardy dolarů. Asi každého na první pohled napadne – fajn, superrychlá auta na trati. Jenže F1 nečiní výjimečnou jen výkony motorů – hned v řadě jiných disciplín najdete rychlejší vozy, namátkou třeba zámořské IndyCars. Doménou F1 jsou dva jiné faktory: brzdy a přítlak. Jinde nevídané supervýkonné brzdění umožňuje jezdcům rychle střídat závratné rychlosti s průjezdy pomalých zatáček.

A konstruktéry do dokonalosti vyvedená aerodynamika vozu lepí pomocí křídel vůz k vozovce tak, že projede zatáčkou jako žádný jiný na planetě.

„Helma na hlavě ženy? Jen u kadeřníka!“

Vedle technické dokonalosti ovšem formuli 1 značí patrná genderová nerovnováha. Málokde na světě najdete odvětví lidské činnosti tolik uzavřené ženám. Až do roku 2014 se daly ženy, jež zasáhly do programu závodního víkendu F1, tzv. Velké ceny, spočítat na prstech jedné ruky. Druhá ruka začala být potřeba po dlouhých dvaadvaceti letech… Navíc dosud jen dvě ženy stály opravdu na startu: na konci 50. let odjela tři závody v barvách týmu Maserati a Behra-Porsche Italka Maria Teresa de Filippisová a v polovině 70. let si připsala dvanáct startů za stáje March, RAM a Williams její krajanka Lella Lombardiová. Vzpomínky de Filippisové z roku 2006 poměrně jasně ukazují, jaké bylo tehdejší vnímání žen v motorsportu. „Jediná helma, kterou by ženy na hlavě měly

mít, je ta u kadeřníka,“ řekl jí v roce 1958 ředitel Velké ceny Francie a zakázal jí start. Jenže ani další vývoj ve formuli 1 do karet ženám nehrál. V 70. letech se vedle Lombardiové neúspěšně ucházela o místo na startu Britka Divina Galicaová, v roce 1980 neuspěla ani Desiré Wilsonová z Jihoafrické republiky. Zkraje 90. let pak zkusila štěstí další Italka Giovanna Amatiová, která získala dokonce plnohodnotné závodní angažmá v týmu Brabham. Italská závodnice se ale hned zkraje sezóny nedokázala třikrát po sobě kvalifikovat do závodu a vedení stáje ji promptně nahradilo tehdejším nováčkem

ve formuli 1 Damonem Hillem, jemuž se ovšem na trati nevedlo o mnoho lépe a místo v závodu si zajistil jen dvakrát z osmi pokusů (tým Brabham nakonec sezónu nedokončil a v srpnu vyhlásil krach).

Wolffová věří v naplnění snu

Další historický okamžik tak přišel až o zmiňovaných 22 let později. Skotská pilotka Susie Wolffová po několikaletém angažmá ve vývojovém oddělení stáje Williams dostala dvakrát příležitost ukázat své schopnosti v britském Silverstonu a na německém Hockenheimringu v pátečním měřeném tréninku, který celý program Grand

Prix zahajuje. A například na trati v Německu se rozhodně neztratila, od vicemistra světa Nika Rosberga ji dělilo půldruhé sekundy a jen 171 tisícin sekundy ztratila na Mexičana Sergia Péreze, který před závodem rozvířil vody prohlášením, že ženy patří do kuchyně. Pohledná blondýnka navíc od roku 2015 bude plnit roli oficiálního testovacího jezdce Williamsu a znovu by se měla dostat na trať. A tak skotská závodnice nijak neskrývá touhu dovést svůj cíl až do konce – po desetiletích být další ženou, která bude v neděli hypnotizovat panel s mizejícími červenými světly na startu závodu f ormule 1… 7

Ženy ve formuli 1 1958–59 Maria Teresa de Filippisová (It.) 5x účast v GP / 3 starty 1974–76 Lella Lombardiová (It.) 17/12 1976, 1978 Divina Galicaová (Brit.) 3/0 1980 Desiré Wilsonová (JAR) 1/0 1992 Giovanna Amatiová (It.) 3/0 2014 Susie Wolffová (Brit.) 0/0, 2x měřený trénink

ST COM Express

Novinky

Připravil Marek Dawid

Nové chladicí agregáty pro stroje ST COM Americký výrobce ChipBLASTER vyrukoval s novou řadou vysokotlakých agregátů pro dlouhotočné automaty pod názvem SwissBLASTER. Patří do ní celkem čtrnáct agregátů určených k chlazení nástrojů při obrábění. Objeví se i v dlouhotočných automatech společnosti ST COM.

Agregáty jsou k mání se čtyřmi nebo osmi výstupy chladicí kapaliny, dodávané tlaky mají rozmezí 70 až 210 barů. Všechny modely SwissBLASTER disponují přepadem chladicí kapaliny přímo do nádrže obráběcího stroje, což brání ohřívání kapaliny. S tím se potýkají ně-

které jiné systémy, kde přebytečná kapalina recirkuluje v agregátu. Navíc jsou agregáty vybaveny jemnou filtrací. Při chlazení emulzí na bázi vody jsou použity patronové filtry s propustností 10 mikronů, při chlazení řezným olejem pak 25 mikronů. 7

MALÍ POMOCNÍCI PRO VÝROBNÍ PROVOZY Výrobu usnadňují vedle komplexních velkých CAD/CAM řešení také menší produkty s užším zaměřením. I ty přitom dokáží velké věci a umí být účinnými pomocníky. Přinášíme tipy na tři z nich:

Program editNC

Editor NC programů umí standardní úpravy dokumentů, transformaci (přepočet) dráhy nástroje – posunutí a rotace, barevné formátování NC-kódu či nabídne kalkulátory vytvořené speciálně pro NC programátory. Jeho součástí je i možnost 3D vizualizace a verifikace dráhy a dokáže zajistit i přímý přenos dat do stroje i z něj.

Zajímavé řešení nejen na převod CAD formátů Software ZW3D je výkonný nástroj pro modelování od koncepčního návrhu až po hotové produkty v rámci jednoho snadno použitelného prostředí. Funguje na principu „vše v jednom“, když integruje navrhování designu výrobků, plechových dílů, reverzní inženýrství, tvorbu sestav, návrh forem a CNC obrábění. Výhodou je široká nabídka převodníků pro import i export dat, není tedy nutné je dokupovat samostatně. Umožňuje načítat, proměřovat a upravovat 3D modely například z konstrukčních CAD řešení CATIA, NX, Creo, ProE, Inventor a Solidworks, ale také importovat a exportovat z a do formátů STEP,

STL, IGES, Parasolid, ACIS/ SAT, CATIA, DWG či DXF. Program ZW3D se tak ukazuje jako vhodné doplňkové CAD řešení k produkčním CAM softwarům. Navíc uživatelé CAD/CAM softwaru GibbsCAM mohou využít

plug-in umožňující přímý export dat, čímž se usnadňuje komunikace mezi oběma systémy. To vše navíc za příznivou cenu – ta začíná na 1 000 eurech za licenci ve variantě Lite. Už ta je dobře vybave-

ná pro tvorbu plošné i objemové geometrie včetně výkresové dokumentace. Obsahuje i sadu funkcí pro opravu poškozeného modelu. Verze Standard má navíc třeba funkce pro tvorbu velmi komplexní geometrie,

RopeCAM

Software pro CNC obrábění atypických, například oblých závitů běžnými soustružnickými nástroji bez nutnosti použití nástrojů tvarových. Programování oblých závitů, které se využívají hlavně v těžkém průmyslu, je velmi náročné a obtížné, pokud nemáte k dispozici specializovaný program.

Program ZW3D funguje na principu vše v jednom a je ideálním doplňkovým CAD řešením k produkčním CAM softwarům. nástroje pro tvorbu součástí z plechu, optimalizace návrhů součástí apod. Nejvyšší variantou je Professional i s funkcemi zaměřenými na tvorbu forem a elektrod. 7

1D řezný optimalizátor

Softwarový nástroj umožňující dosáhnout optimálního využití tyčového materiálu při jeho co nejmenší spotřebě. Díky vypracovaným řezným plánům spoří přípravný čas, stejně jako čas přímo v dílně.

Historie V roce 1929 se Československo na celosvětové průmyslové výrobě podílelo bezmála 1,5 %. To z něj činilo desátou průmyslově nejrozvinutější zemi světa.

Připravil Jan Dvořák

Od pletacích stavů až po CNC stroje Dějiny strojírenství v Česku jsou poznamenány mnoha vzestupy a pády. Strojírenský průmysl i tak zůstává jednou ze stěžejních oblastí našeho hospodářství. Po vynálezu strojů, jejich sestavení a následné masové výrobě byl dalším logickým krokem vznik strojů na výrobu strojů. Dějiny strojírenství jsou nejenom dějinami průmyslové revoluce, ale tento průmyslový obor byl dokonce jedním z jejích hlavních znaků. Tak jako za mnoho dalších geniálních věcí vděčí Evropa i zbytek světa za industriální revoluci především Velké Británii. V polovině 18. století tento v historii lidstva do té doby nevídaný proces odstartovala poptávka po textilu a následná výroba textilních zařízení. Tkací a spřádací stroje ovšem potřebovaly energii a ta se nově musela

zaujala výroba strojová, která byla nejenom přesnější, ale především efektivnější. Parní stroje ovšem samy sestávaly z mnoha především rotačních součástek, a proto nastala poptávka po strojích, které je uměly kvalitně, rychle a ve velkém množství vyrobit. Koncem 18. století se zásluhou kovoobráběcích strojů zrodilo v Anglii strojírenství jako samostatný a svébytný průmyslový obor. Díky umu anglických inženýrů se tento obor dříve či později rozšířil do zbytku průmyslové Evropy.

Na počátku byl textil

Stejně jako v Anglii i v českých zemích byly dějiny strojírenství coby nedílná součást průmyslové revoluce spjaty s textilním průmyslem. Pravda ovšem je, že k nám tato revoluce přišla s přibližně třiceti- až čtyřicetiletým

Koncem osmnáctého století se zásluhou kovoobráběcích strojů zrodilo v Anglii strojírenství jako samostatný a svébytný průmyslový obor.

vyrábět bez ohledu na využití větru a vody. Přelomovým bodem historie strojírenství byl především patent parního stroje podaný v roce 1782. Tímto momentem skončila dlouholetá éra rukodělné výroby a její místo

zpožděním. Důležitým centrem textilní výroby se stalo především Liberecko se svými prvními strojními přádelnami bavlny, nejprve dřevěnými. V první třetině 19. století se strojní tovární výroba textilu mocně rozvinula

Mnohá strojírenská zařízení v některých českých podnicích i přes datum své výroby stále plní svůj účel.

především díky prvnímu použití parního stroje v tomto odvětví. Třicátá léta 19. století byla ve znamení mocného rozmachu Prahy coby nového průmyslového centra českých zemí. A co je mnohem důležitější, centra ryze strojírenského. Rozmach strojírenského průmyslu by nejen v hlavním městě, ale i na celém území Čech nebyl možný bez úzkého sepjetí s dalšími průmyslovými obory, především s hutnictvím a také s veledůležitou dopravou. České země díky svému průmyslovému potenciálu patřily mezi nejvíce průmyslově rozvinuté oblasti mocnářství, Českoslo-

ST COM Express

Historie

šina českých strojírenských podniků exploatována pro německý zbrojní průmysl. Ten se po druhé světové válce ocitl zcela v troskách a s ním i strojírenské podniky Čech a Moravy. S koncem války však mělo dojít i k novému politickému rozdělení Evropy a tato situace měla výrazný vliv nejenom na fungování průmyslu, ale také na jeho samotnou existenci.

Konec starých časů

vensko tak mělo po zániku Rakouska-Uherska štěstí, že „zdědilo“ celých sedmdesát procent průmyslové výroby někdejší monarchie a mohlo se na cestu samostatného vývoje vydat ve znamení dalšího obrovského průmyslového růstu.

Výroba na vrcholu

Zvláště mocná ložiska uhlí a jeho těžba umožnily významný rozvoj především strojírenství. Ve třicátých letech světu vládla světová hospodářská krize, k nám ale přišla opět se zpožděním, a tak ještě na počátku třicátých let země zaznamenávala hospodářský růst. Krize se země dotkla

až posléze a dobou největšího průmyslového útlumu se stal rok 1932. Pokles průmyslové výroby činil v porovnání s lety před krizí celých čtyřicet procent! I tak česká strojírenská výroba dosáhla svého historického vrcholu v době právě mezi světovými válkami. Tehdy se Československo dokonce mohlo řadit mezi několik strojírensky nejrozvinutějších zemí světa, a to i přes skutečnost, že počtem obyvatel se ostatním rozvinutým zemím zdaleka nevyrovnalo. Už tehdy mnoho českých strojírenských značek získalo věhlas daleko za hranicemi domoviny a platilo za nejlepší ve svém oboru.

Výrobky značek Škoda, ČKD, Aero Zetor a dalších znamenaly absolutní špičku ve svých oborech, a to nejenom v evropském, ale dokonce i celosvětovém měřítku. Československo mělo navíc to štěstí, že jeho strojírenská výroba se nesoustředila do několika dílčích oblastí, ale byla rovnoměrně rozprostřena po celém území země. Jedním z předpokladů takového rozšíření a rozvoje byla bezesporu i nejhustší železniční síť v Evropě. Podobně jako se české země za Rakouska-Uherska staly průmyslovou jedničkou monarchie, nastala stejná situace i během okupace, kdy byla drtivá vět-

Co se týče tradice českého strojírenského průmyslu, po druhé světové válce rozhodně bylo na co navazovat. Brzký politický převrat a následná orientace na země s novým politickým zřízením však znamenaly, že na meziválečnou průmyslovou slávu se začalo vzpomínat jako na něco nadobro ztraceného. Komunistický režim se svým centralizovaným hospodařením se postaral o to, že konkurence, a to především ta západní, později asijská, získávala pomalu navrch a české strojírenské výrobky přestávaly být za hranicemi konkurenceschopné. Mnohaletá izolace od nejnovějších západních průmyslových technologií a trendů měla za následek, že se náš průmysl, řídící se především nesmyslnými direktivy z tehdejšího Sovětského svazu, ocitl v jakémsi geografickém i technologickém vakuu. To ovšem neplatí obecně pro všechny strojírenské obory. Um československých inženýrů i přes izolaci od západních technologií a trhů a přes nutnost nesmyslné nucené orientace na východ od našich hranic v některých případech dokázal, že věhlas vybraných československých značek či konkrétních strojírenských výrobků za hranicemi trval i v dobách reálného socialismu. Šlo především o výrobky z oblasti těžkého, dopravního či zbrojního průmyslu. Obecně však byla éra socialistického strojírenství ve znamení zastaralosti, nízké efektivity

a produktivity strojního zařízení a nízké specializace a trpěla především kvůli izolaci celého průmyslového systému od reál ně fungujícího tržního hospodářství.

Skryté, ale důležité

Tržní hospodářství přišlo ke slovu až na začátku devadesátých let, ovšem náskok několika desetiletí musí Česko v některých strojírenských oblastech stále bohužel dohánět, v jiných je naopak součástí světové technologické špičky. Již více než dvacetileté spojení trhů mělo za následek, že i v České republice se nacházejí špičkové strojírenské podniky, jejichž výrobky ve všech ohledech splňují západní technologické standardy a které nacházejí své zákazníky i na Západě. Jejich výhodou je v porovnání se zavedenými západními značkami právě cena při zachování požadované kvality. V České republice zaujímá důležité místo strojírenské výroby především výroba obráběcích strojů. Soustruhy, frézy, lisy, brusky, obráběcí centra a další zařízení jsou i nadále nezbytným předpokladem výroby v jiných strojírenských oborech. Stejně jako na počátku průmyslové revoluce stojí i dnes tyto stroje spíše v pozadí, nicméně jejich důležitost je o to větší. Zatímco efektivita a přesnost stále zůstávají jejich hlavním posláním, do popředí se v poslední době dostávají takové kvality, jako minimální energetická náročnost, multifunk čnost, úzká spjatost s výpočetní technikou a v neposlední řadě i nízké nároky na kvalifikaci jejich obsluhy. Dnešek je pak ve znamení nejenom výroby či prodeje strojů, ale rovněž možnosti poskytování kompletních technologických řešení či dalších služeb se strojírenskou výrobou spjatých. Strojírenské společnosti, které tuto nutnost pochopily, mají oproti ostatním jednoznačnou výhodu. 7

Kontakty

Připravil Marek Dawid

Krabicové řešení nestačí, partner pomůže v začátcích Řešíte ve firmě pořízení CAM softwaru pro CNC obrábění? Většinou nestačí jen koupit krabici s DVD, ideální je vsadit na partnera, který vám pomůže v začátcích výroby a je k dispozici i po jejím rozběhnutí. Firma technology-support nabízí technologický CAD/CAM software i následné služby na českém a slovenském trhu od roku 2003 a má přehled o potřebách strojírenských podniků. Podle zkušeností jejího zakladatele Vlastimila Staňka patří mezi často využívané produkční technologické CAD/CAM software řešení GibbsCAM. „Je to výkonný CAM systém, který usnadňuje přípravu výroby na CNC obráběcích strojích. Je vhodný především pro ty, kteří nemají čas absolvovat dlouhá a náročná školení a kteří ho potřebují pokud možno hned,“ říká Vlastimil Staněk a dodává: „Sahají po něm ti, kteří požadují, aby

zázemí, což v konečném důsledku usnadňuje a zrychluje samotnou výrobu na CNC obráběcích strojích. Potvrzují to i ohlasy uživatelů. V souvislosti s letošním

Mezinárodním strojírenským veletrhem v Brně se zástupci technology-support ptali uživatelů softwaru GibbsCAM na zkušenosti s tímto řešením v jejich výrobě. 7

ING. VLADIMÍR ZÍMA ARIS, KOVOOBRÁBĚNÍ Ryze česká společnost fungující od roku 1992, která nabízí zakázkovou výrobu od jednoho kusu až po velké série. Software GibbsCAM používá ve výrobě od roku 2010. O svých poznatcích hovoří majitel firmy Vladimír Zíma.

bylo řešení na špičkové technologické úrovni, a rádi využijí zázemí odborníků či přítele na telefonu.“ Přesně takové služby technology-support nabízí. O podporu GibbsCAM v Česku a na Slovensku se stará od svého vzniku a je schopna nabídnout zákazníkům veškeré

Na jakých CNC obráběcích strojích využíváte software GibbsCAM? Jde o stroj Yida MV 1550, tříosé frézovací centrum, řídicí systém Fanuc. Právě pro tříosé frézování program používáme. Týdně připravujeme okolo pěti NC programů. Jak jste spokojen s podporou ze strany dodavatele technology-support? Podpora je opravdu výborná, jsem tedy spokojený. Ocenil byste nějakou inovaci v programu GibbsCAM? Nepoužívám CAD data, překresluji PDF, proto bych ocenil, kdyby už konečně GibbsCAM uměl úsečky. Místo v menu na to je.

Kontakty Sídlo společnosti: ST COM s. r. o. Křtinská 617/3 149 00 Praha 4 – Háje Kontaktní adresa: Vrážská 1418 153 00 Praha 5 – Radotín Telefonní kontakty: +420 774 553 553 +420 602 730 434 +420 723 069 559 e-mail: info@stcom.cz www.stcom.cz www.jinnfa.cz www.portalovacentra.cz

Tiráž

Historie Více na straně 14

MSV 2014: Novinek moc nebylo. ST COM patřila k výjimkám

Strojírenství je jednou z nejstarších a zároveň nejobsáhlejších technických disciplín. Experti z oboru tak musejí zvládat poznatky z celé řady oblastí, ať už jde o mechaniku, kinematiku, elektroniku, samotné materiály apod. Také vývoj strojů v uplynulých letech pokročil k velmi komplikovaným zařízením, jejichž obsluha rozhodně není triviální. Tím ale zároveň strojírenství začalo narážet na limity, neboť ke složitým strojům chybí kvalifikovaná pracovní síla. Navíc je otázkou, zda jsou firmy vůbec schopny stále dokonalejší stroje se špičkovými technologiemi naplno využít. Uvědomují si to i samotní výrobci. „Do budoucna se proto dá očekávat, že stroje budou jednodušší a přívětivější

„Trendem budoucnosti je jednoduchost. Sami jdeme touto cestou a vyvíjíme PLC automat, který klientům usnadní obsluhu strojů.“

pro zákazníky,“ odhaduje na základě svých mnohaletých znalostí strojírenského trhu Martin Arendáš další vývoj v oboru. Koneckonců i proto ST COM pracuje na vývoji vlastního PLC automatu, což je malý dvouosý soustružnický automat s jednoduchým PLC systémem, pro nastavení stroje bez programování. „Jdeme cestou jednoduchosti a vylepšení, které usnadní klientům obsluhu strojů,“ zdůrazňuje. Navzdory těžkostem, s nimiž se strojírenství v Česku potýká, má ale obor podle Martina Arendáše velkou budoucnost. „Jednoduše se bez něj nemůžeme obejít. Žijeme v konzumní době, kdy si lidé chtějí kupovat určité produkty, které zkrátka musí někdo vyrobit. A to je právě parketa pro strojírenství,“ za končuje. 7

Chceme být nejlepší! S pouhými několika desítkami zaměstnanců se kolínské firmě SOLARCO podařilo dobýt západní trhy. Je to zásluha inženýra Josefa Milíka. Více na straně 10

1 | www.stcom.cz

ST COM Express

Více na straně 4

Monitoring strojů bez starostí Monitoring strojů umožňuje zvýšit celkovou účinnost provozu a získávat data o skutečném vytížení strojních zařízení. Pokud stroje stojí, služba problém zaznamená – později je možné analyzovat důvody výpadků provozu a eliminovat je. Více na straně 3

Amazonky na trati aneb místo vařečky volant

Stroje budoucnosti? Jednodušší a přívětivější k obsluze

Rozhovor

Novinky a informace společnosti ST COM s. r. o.

Boření stereotypů měly a mají rády stejně jako opojnou vůni benzínu a řev motoru vytočeného do nebeských výšin. Nebo také Maria Teresa, Lella, Divina, Desiré, Giovanna a naposledy Susie. Odvážné ženy, jimž se podařilo proklestit trnitou cestu džunglí formule 1 až na hřiště vytyčené výhradně pro muže.

ST COM dodává kompletní technologická řešení ve strojní výrobě. Strana 2

Více na straně 12

ST COM Express č. 1, dotisk Vydavatel: ST COM s. r. o. Křtinská 617/3 149 00 Praha 4 – Háje tel.: +420 774 553 553 e-mail: info@stcom.cz www.stcom.cz Produkce a grafické zpracování: Corporate Publishing, s. r. o. Hornoměcholupská 565 109 00 Praha 10 www.copu.cz Redakce: Marek Dawid, Petr Mezera, Jan Dvořák Client service manager: Markéta Klimentová Jazyková úprava: Petra Škeříková Art director: Vladimír Trčka Inzerce: Martina Sionková, e-mail: sionkova@copu.cz, tel.: + 420 603 582 232 Titulní fotografie: modelka: Dina Deeva foto: Vojtěch Vlk styling: Dagmar Daf Mazurová Tisk: TNM Print Registrace MK ČR E 21956 Volně neprodejné