DIGITÁLNÍ NÁTISK TEREZA VAŇKOVÁ G1b 04
OBSAH NÁTISK nátisk druhy nátisku HISTORIE 70. léta 80. – 90. léta 90. léta ANALOGOVÝ VS.DIGITÁLNÍ NÁTISK analogový nátisk digitální nátisk CERTIFIKOVANÝ NÁTISK certifikace nátisku ISO NORMA 12647-2 ISO norma 12647-2 NÁTISKOVÁ ZAŘÍZENÍ ovlivňující faktory ZDROJE
NÁTISK
NÁTISK
Nátisk spadá do fáze předtiskové přípravy a jde o výtisk zhotovený na jiném zařízení, než je tiskový stroj, za účelem kontroly zpracování a získání představy o výsledku. Před samostatným produkčním tiskem by měly být digitální podklady vždy zkontrolovány zadavatelem i zpracovatelem právě i na základě náhledu nebo nátisku. Alternativou nátisku je softproof. Jedná se o kontrolní náhled na monitoru, který je v mnoha případech dostačující, a není proto nutné zhotovovat nátisk.
DRUHY NÁTISKU
S nátiskem se můžeme setkat v různých fázích předtiskové přípravy a podle toho se také liší jeho funkce. návrhový nátisk Souží pro posouzení návrhu grafické úpravy tiskoviny samotnému grafikovi, tak zákazníkovi. Může být zhotoven na stolní tiskárně nebo pouze v elektronické podobě pro náhled na obrazovce. obsahový nátisk Slouží pro kontrolu obsahu stran, především pro korektury textu. Většinou jde o tisk na stolní tiskárně, může být ale i v elektronické podobě. Nehodnotí se barevná věrnost a tisková kvalita, proto se k jeho zhotovení využívají převážně zařízení, jejichž provoz je levný a jež umožňují tisknout na potřebný rozměr materiálu. Tiskne se s nízkým rozli šením a vysokou rychlostí, většinou na obyčejný papír. schvalovací nátisk (kontraktační) Jedná se o nátisk, který slouží pro kontrolu barevnosti. Ta by se měla maximálně shodo vat s barevností při tisku. Schválený nátisk, stvrzený podpisem, dokumentuje konečný souhlas zákazníka s předpokládaným výsledkem tisku a slouží tiskaři jako vodítko pro seřizování tiskového stroje a vzor vybarvení. Tento nátisk by měl obsahovat měrný proužek (škálu). Aby byl výsledek nátisku barevně přesný, nezbytností je zapojení správy barev. archový nátisk (impoziční) Tento nátisk je zhotoven po archové montáži. Slouží pro kontrolu vyřazení. Nemusí být barevně přesný. Pro kontrolu vyřazení se zpravidla používají velkoformátové inkjetové tiskárny, které umožňují tisknout z role papíru.
HISTORIE 70. LÉTA
CROMALIN použití kontrola barevných korekcí na dnes již tradičních skenerech nevýhody nedůvěryhodný jako klasický nátisk
80. – 90. LÉTA
ANALOGOVÉ NÁTISKY Cromalin byl akceptován jako standardní nátisk další druhy analogového nátisku MatchPrint 3M AgfaProof Agfa DryProof Ozasol použití kontrola barevnosti stránek před tiskem
90. LÉTA
DIGITÁLNÍ NÁTISK sublimační tiskárny 4Cast Imation Rainbow Agfa DuoProof nevýhody cena spotřebního materiálu pořizovací cena reakce nedůvěryhodný není shodný s filmem není rastrový bod různá kvalita INK-JET TECHNOLOGIE ink-Jetové tiskárny vysoké rozlišení nízká cena spotřebního materiálu nízká pořizovací cena
ANALOGOVÝ VS. DIGITÁLNÍ ANALOGOVÝ NÁTISK výhody nevýhody
dlouhodobě barevně stálý nestabilní ve výrobě stabilita pigmentů kopírování v kopírce obsluha
DIGITÁLNÍ NÁTISK výhody nevýhody
stabilita v okamžiku tisku dlouhodobá barevná stabilita barva použité podložky
CERTIFIKOVANÝ NÁTISK Certifikovaný nátisk je v současné době standardem pro kontrolu barevnosti a vzhledu dokumentu a umožňuje kontrolu tiskoviny ještě před zadáním tiskoviny do výroby. Má-li se ale nátisk přerodit v certifikovaný, je nutné vytištěný motiv doplnit o kontrolní proužek s barevnými políčky, která jsou po vytištění proměřena. Výsledkem měření je série hodnot, vyjadřujících míru odchylky mezi očekávanými a skutečně vytištěnými barvami. Záznam o odchylkách se následně stává nedílnou součástí nátisku jako exaktní doklad o tom, jak přesná simulace byla, a zda dosažená přesnost vyhověla či nevyhověla stanoveným limitům. Nátisk bez certifikace má jen omezenou vypovídací hodnotu, neboť není jasné, s jakou přesností či nepřesností byl vyroben. Certifikační štítek na nátisku je jednoduchým a snadno použitelným komplexním důkazem, že nátisk reprezentuje skutečnou podobu dat v tiskovém souboru, že dobře a na kvalitním zařízení simuluje jejich tisk zvolenou tiskovou technologií, a představuje tak mimo jiné i relevantní nástroj při případném řešení reklamací. soubory, ze kterých bude zhotoven nátisk
provede se kontrolní přeměření
zhotoví se nátisk v souladu s ISO normou 12647-2
opatří se štítkem pro soulad s tiskovou normou
Nátisk se shotoví z tiskových dat v souladu s normou ISO 12647-7 pro ofsetové tiskárny. Nátisk se zároveň přeměří spektrofotometrem a opatří štítkem potvrzujícím, že naměřené vytištěné hodnoty jsou v souladu s tiskovou normou. Tento nátisk je pak možné použít pro schvalovací proces s klientem a jako referenční vzorek pro tiskaře. Díky digitálnímu nátisku se často vyhnete nepříjemným překvapením, která se mohou po vytištění zakázky objevit.
CERTIFIKACE NÁTISKU
Aby bylo možné nátisk certifikovat, musí být opatřen kontrolním prvkem. V praxi tuto roli plní kontrolní proužky, které musí být zásadně vytištěny na jednom archu spolu s nátiskovaným souborem.
O doplnění nátiskového archu o kontrolní proužek se postará nátiskový software, který obvykle nabídne uživateli možnost volit typ proužku a v určitých mezích i ovlivnit polohu proužku (při dolním okraji formátu, apod.); obvykle je navíc možné doplnit výtisk o další technické nebo administrativní údaje, jako je třeba nejčastěji datum, použité zdrojové a simulační profily, nebo jméno operátora. Existuje několik základních standardizovaných proužků, které se navzájem liší počtem a skladbou barevných polí (konkrétní vzhled proužku navíc závisí na použitém měřícím přístroji). Se standardními proužky je možné nátiskové i certifikační programy používat bez složitejšího nastavování přímo v základní konfiguraci, navíc s jistotou, že výstup z libovolného nátiskového program bude možné ověřit jakoukoliv profesionální certifikační aplikací. Zejména v Evropě se na pozici převládajícího standardu prosadil proužek Ugra/FOGRA MediaWedge V2.2, který poskytuje možnost kontrolovat mimo jiné pole odstínů primárních i sekundárních barev a škálu neutrálních polí.
ISO NORMA 12647-2 Pro ofsetový tisk bylo, coby pro univerzálně rozšířenou a v zásadě velmi dobře zvládnutou technologii, postupně navrženo a zavedeno hned několik velmi rozšířených a života schopných standardů. Jednou ze základních výhod tisku podle standardů je - v rámci smluvených tolerancí - zaručená barevnost a stabilní úroveň tiskové kvality. Jednotlivé nejčastěji používané standardy se ovšem navzájem významně liší. ISO 12647 je nejnovějším pokusem o zavedení standardu s ambicemi výše uvedené problémy minimalizovat a stát se globálně uznávanou normou. Projekt, za kterým mimo jiné stojí renomované západoevropské instituce FOGRA a Ugra a řada známých nakladatelských domů nebo tiskáren, rychle získal značnou popularitu zejména v evropských zemích, mimo jiné i pro dobrou dostupnost referenčních dat a z nich vycházejících tiskových profilů. Přestože žádný standard není univerzálně vhodný pro všechny situace, poskytuje ISO 12647 celkem spolehlivou a dostupnou základnu pro kvalitní tiskové služby a komunikaci mezi jednotlivými subjekty. Publikovaný standard ISO 12647 se aktuálně skládá z celkem sedmi částí, které postupně nejprve definují zásadní parametry a měřící metody (ISO 12647-1), a v dalších částech jsou pak vymezeny technologické podmínky a kvalitativní požadavky na jednotlivé tiskové technologie.
ISO NORMA 12647-2
Tato norma se týká ofsetového tisku Norma stanoví pět typů papíru lesklý natíraný a matný natíraný (oba 115 g/m2) lesklý natíraný pro rotační ofset (LWC, 70 g/m2) nenatíraný bílý („ofsetový“, 115 g/m2) nenatíraný s lehkým žlutým nádechem (115 g/m2) Pro každý z papírů je definována L*a*b* barevnost, lesk, jas a plošná hmotnost (měřeno s černým podkladem, povolená odchylka max +/- 3 pro L a +/- 2 pro a,b). Dále norma definuje požadovanou L*a*b* barevnost každé ze čtyř výtažkových tiskových barev (za podmínky použití výše uvedených papírů), a to maximální povolenou odchylkou ΔE 4-5 (dle barvy); pro úplnost jsou uvedeny i barevnosti pro soutisk dvou a tří tiskových barev. Norma definuje celou řadu křivek, odpovídajících papíru, lineatuře tiskového rastru i typu tiskové desky (negativní, pozitivní).
NÁTISKOVÁ ZAŘÍZENÍ
Pro nátisk jsou nejvíce používány inkjetové tiskárny s inkousty procesních barev CMYK, často doplněnými inkousty světlých procesních barev, v některých případech i oranžovým a zeleným inkoustem. Inkjetový tisk je nejjednodušší digitální tiskovou technikou. Inkoust je vystřikován přímo na potiskovaný materiál. Historie inkjetového tisku začíná již v 19. století (roku 1878 popsal lord Rayleigh chování proudu kapaliny vystříknutého tenkou tryskou). Tento proud má na počátku spojitý profil, ale po určitém čase se rozděluje do jednotlivých kapek. Současný inkjetový tisk využívá dva základní principy řízení tvorby proudu kapek, označované jako kontinuální a drop-on-demand.
OVLIVŇUJÍCÍ FAKTORY
barevný rozsah (často též gamut) musí být dostatečně široký, aby pokud možno s rezervou pokryl gamut simulovaného tiskového procesu krátkodobá barevná stabilita bezprostředně po tisku probíhají chemické a fyzikální změny, které mají za následek i změny v barevnosti výtisku. Kombinace moderních kvalitních papírů a inkoustů by měla zajistit rychlé ustálení barev a minimální barevné odchylky dlouhodobá barevná stabilita i když u digitálních nátisků není třeba požadovat trvanlivost, srovnatelnou s archivními výtisky (navíc je nátisk opatřen průkazným štítkem), přesto je třeba počítat s tím, že nátisk může být využíván jako vzor v průběhu poměrně dlouhého výrobního cyklu. Přesnost nátiskového zařízení je zajištěna prostřednictvím kalibrace tiskárny a následně vytvořením jejího profilu.
ZDROJE
K semestrální práci o digitálním nt´átisku jsem využila tyto zdroje DTP a předtisková příprava, Zdenka Dvořáková Moderní polygrafie, Marie Kaplanová http://www.ondrejovo.cz/prezentace/tgo99.pdf http://www.digitalninatisk.cz/ http://www.certifikovany-natisk.cz/