Antologija starejše češke književnosti by Znanstvena zalozba FF

ANTO STARE ISBN 978-961-237-531-7

9 789612 375317

ANDREJ ROZMAN je profesor za

jana šnytová je študirala češki jezik in književnost ter francoski jezik in književnost na Filozofski fakulteti Masarykove univerze v Brnu na Češkem. Od leta 2005 je zaposlena kot lektorica za češki jezik in književnost na Filozofski fakulteti Univerze v Ljubljani, leta 2011 je bila izvoljena v naziv asistentke za češko književnost na Oddelku za slavistiko. V doktorski disertaciji in v znanstvenih prispevkih obravnava translatološke teme, predvsem teorijo in kritiko prevoda literarnih del ter komparativno stilistiko. Uredila je izdajo antologije češke poezije Nesrečno srečni, prevaja slovensko leposlovje in strokovna besedila.

področje slovaške književnosti, literarni zgodovinar, prevajalec, slavist in slovakist. Na Filozofski fakulteti v Bratislavi je končal študij slovaškega jezika in književnosti in leta 1999 doktoriral. Na Oddelku za slavistiko Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani predava slovaško in češko književnost, srednjeevropsko zgodovino in poglavja iz primarjalne slovanske književnosti. Znanstveno obravnava slovensko-slovaške in češko-slovaške kulturne odnose, starejšo in novejšo slovaško književnost ter starejšo češko književnost, iz slovaščine in češčine prevaja znanstvena in literarna dela. Redno sodeluje s slovaškimi in češkimi znanstvenopedagoškimi ustanovami, kot gostujoči profesor je predaval na številnih univerzah po svetu.

Jana Šnytová, Andrej Rozman: ANTOLOGIJA STAREJŠE ČEŠKE KNJIŽEVNOSTI

Antologija starejše češke književnosti je sestavljena po uveljavljenem orisu zgodovine češke književnosti od njenega začetka do konca 18. stoletja. Uvod v posamezna poglavja predstavljajo izčrpne strokovne razlage Andreja Rozmana, ki ponujajo pomemben oris kulturnozgodovinskih in literarnih dejstev. Zelo uporabni so tudi uvodni komentarji k posameznim literarnim spomenikom, ki bodo olajšali razumevanje besedil in bralcu zagotavljali nepogrešljivo navodilo pri branju. Urednica Jana Šnytová je v antologijo uvrstila odlomke splošno priznanih kanoniziranih besedil. Izbrani odlomki predstavljajo ključno tematiko kulturne in politične zgodovine češkega ozemlja ali reflektirajo češko nacionalno identiteto in tradicijo. Besedila so opremljena z izčrpnimi komentarji in pojasnili, ki obsegajo kulturnozgodovinske razlage ter še posebej bogate jezikovne komentarje. K boljšemu razumevanju prispevajo tudi prevodi ali prepesnitve v sodobno češčino.

Jana Šnytová, Andrej Rozman

ANTOLOGIJA STAREJŠE ČEŠKE KNJIŽEVNOSTI Oddelek za slavistiko Ljubljana 2012

Jana Šnytová (izbrala in uredila) Andrej Rozman (avtor uvodnih besedil)

ANTOLOGIJA STAREJŠE ČEŠKE KNJIŽEVNOSTI

Ljubljana 2012

ANTOLOGIJA STAREJŠE ČEŠKE KNJIŽEVNOSTI Izbrala, uredila in prevedla: Jana Šnytová Avtor uvodnih besedil: Andrej Rozman Recenzenta: Pavel Kosek, Jan Malura Lektorici: Špela Sevšek Šramel, Vladka Tucović Tehnični urednik: Jure Preglau © Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta, 2012. Vse pravice pridržane. Založila: Znanstvena založba Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani Izdal: Oddelek za slavistiko Za založbo: Andrej Černe, dekan Filozofske fakultete Vodja Uredništva visokošolskih in drugih učbenikov: Jaka Repič Oblikovna zasnova: Jana Novak Prelom in tisk: Birografika Bori, d. o. o. Ljubljana, 2012 Prva izdaja Naklada: 200 izvodov Cena: 21,50 EUR

CIP - Kataložni zapis o publikaciji Narodna in univerzitetna knjižnica, Ljubljana 821.162.3-82"08/17" 821.162.3(091) ANTOLOGIJA starejše češke književnosti / Jana Šnytová (izbrala in uredila) [in prevedla] ; Andrej Rozman (avtor uvodnih besedil). - 1. izd. - Ljubljana : Znanstvena založba Filozofske fakultete, 2012 ISBN 978-961-237-531-7 1. Šnytová, Jana 263560448

Kazalo

Pojasnilo urednice...................................................................................................................................... 7 1 Velikomoravska književnost (863–886)..................................................................................... 9 1.1 Proglas ali Predgovor Konstantina Filozofa k prevodu štirih evangelijev Proglas – Sv. Konstantina-Cyrila Předzpěv k slovanskému překladu čtveroevangelia ��10 1.2 Predgovor Konstantina Filozofa k prevodu evangeliarija Předmluva sv. Konstantina-Cyrila k slovanskému překladu evangeliáře..........................14 1.3 Zakon sodni ljudem Zakon sudnyj ljudem.........................................................................................................................15 1.4 Žitje sv. Konstantina Filozofa Život sv. Konstantina-Cyrila............................................................................................................18 1.5 Žitje sv. Metoda Život sv. Metoděje..............................................................................................................................20

2 Latinska in slovanska tradicija na Češkem za časa vladavine Přemyslovcev (10.–12. stoletje)....................................................................................................................................22 2.1 Življenje sv. Václava, Prva cerkvenoslovanska legenda o sv. Václavu Život sv. Václava – První staroslověnská legenda o sv. Václavu...........................................24 2.2 T. i. Kristiánova legenda Tzv. Kristiánova legenda..................................................................................................................26 2.3 Kosmas: Chronica Bohemorum Češka kronika Kosmas: Chronica Bohemorum Česká kronika.........................................................................27 2.4 Gospod, usmili se nas Hospodine, pomiluj ny......................................................................................................................33 2.5 Sveti Václav Svatý Václave......................................................................................................................................34

3 Rojstvo češke književnosti (od 13. stoletja do prve polovice 14. stoletja).....................................................................35 3.1 Kunhutina molitev Kunhutina modlitba..........................................................................................................................37 3.2 Aleksandreida Alexandreida.......................................................................................................................................38 3.3 Dalimilova kronika ali Kronika tako imenovanega Dalimila Dalimilova kronika nebo Kronika tak řečeného Dalimila......................................................42

Antologija starejše češke književnosti

4 Književnost za časa vladavine Luksemburžanov (od začetka 14. stoletja do 1420)..........................................................................................49 4.1 Spor duše s telesom Spor duše s tělem ..............................................................................................................................52 4.2 Konjar in dijak Podkoní a žák......................................................................................................................................55 4.3 Hradecki rokopis: Satire o rokodelcih in uradnikih, Deset božjih zapovedi Hradecký rukopis: Satiry o konšelích a řemeslnících, Desatero kázanie božie.................59 4.4 Smil Flaška z Pardubic: Novi svet Smil Flaška z Pardubic: Nová rada................................................................................................65 4.5 Življenje sv. Katarine Život sv. Kateřiny................................................................................................................................67 4.6 Záviševa pesem Závišova píseň....................................................................................................................................72 4.7 Vse barve Barvy všecky........................................................................................................................................73 4.8 Snop mire Otep myrry...........................................................................................................................................75 4.9 Pesem veselih revežev Píseň veselé chudiny..........................................................................................................................77 4.10 Zeliščar Mastičkář............................................................................................................................................80 4.11 Tkalček Tkadleček...........................................................................................................................................84 4.12 Tomáš Štítný ze Štítného: Knjige o šahu Tomáš Štítný ze Štítného: Knížky o hře šachové .....................................................................87 4.13 Marco Polo: Milijon Marco Polo: Milion .........................................................................................................................90 4.14 Karlovo življenje Vita Caroli..........................................................................................................................................93

5 Književnost v husitski dobi (začetek 15. stoletja do konca šestdesetih let 15. stoletja).........................................97 5.1 Jan Hus: Knjige o prodaji odpustkov, Pisma iz Konstanza Jan Hus: Knížky o svatokupectví, Dopisy z Kostnice...............................................................100 5.2 Petr z Mladoňovic: Poročilo o Mojstru Janu Husu v Konstanzu Petr z Mladoňovic: Zpráva o Mistru Janu Husovi v Kostnici.................................................108 5.3 Kdo so božji vojaki Ktož jsú boží bojovníci....................................................................................................................111 5.4 Budišinski rokopis Budyšínský rukopis..........................................................................................................................114

Kazalo

5.5 Václav, Havel a Tábor.....................................................................................................................118 5.6 Viklefice..............................................................................................................................................119 5.7 O češkem pravopisu O českém pravopise........................................................................................................................121

6 Humanizem (od sedemdesetih let 15. stoletja do dvajsetih let 17. stoletja) ��124 6.1 Zgodnji humanizem......................................................................................................................124 6.1.1 Jan z Rabštejna: Dialog Jan z Rabštejna: Dialogus..................................................................................................126 6.1.2 Viktorin Kornel ze Všehrd: Predgovor k prevodu Knjig o prevzgoji padlega od Janeza Zlatousta Viktorin Kornel ze Všehrd: Předmluva k překladu Knih o napravení padlého od Jana Zlatoústého..................................................................................................... 129 6.1.3 Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic: Žalostinka na smrt cesarja Karla IV. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic: Elegie na smrt císaře Karla................................134 6.1.4 Jan Dubravius: Theriobulia (Svet živali) Jan Dubravius: Theriobulia (Rada zvířat)......................................................................136 6.1.5 Hynek z Poděbrad: O eni lepi gospe, po imenu Salomeja Hynek z Poděbrad: Rozprávka o jedné pěkné paní, jménem Salomeny...............138 6.1.6 Frantova pravica Frantova práva......................................................................................................................144 6.2 Visoki humanizem .........................................................................................................................145 6.2.1 Václav Hájek z Libočan: Češka kronika Václav Hájek z Libočan: Kronika česká...........................................................................146 6.2.2 Jan Blahoslav: Filipika proti sovražnikom Muz, Češka slovnica Jan Blahoslav: Filipika proti misomusům, Gramatika česká...................................148 6.2.3 Krališka biblija Bible kralická.........................................................................................................................155 6.2.4 Pavel Kyrmezer: Češka komedija o bogatašu in Lazarju Pavel Kyrmezer: Komedia česká o bohatci a Lazarovi...............................................156 6.2.5 Daniel Adam z Veleslavína: Dve kroniki o ustanovitvi češke dežele, slovar Silva quadrilinguis Daniel Adam z Veleslavína: Kroniky dvě o založení země české, Silva quadrilinguis...............................................................................................................159 6.2.6 Václav Vratislav z Mitrovic: Dogodivščine Václav Vratislav z Mitrovic: Příhody................................................................................163 6.2.7 Mikuláš Dačický z Heslova: Spomini, Preprosta resnica Mikuláš Dačický z Heslova: Paměti, Prostopravda ....................................................165 6.2.8 Knjige ljudskega branja: Paleček, Enšpígl Knížky lidového čtení: Paleček, Enšpígl .........................................................................169

Antologija starejše češke književnosti

7 Barok...........................................................................................................................................................173 7.1 Evangeličanska baročna književnost......................................................................................176 7.1.1 Jan Amos Komenský: Blodnjak sveta in raj srca Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce..........................................................178 7.1.2 Jan Amos Komenský: Didaktika Jan Amos Komenský: Didactica, tj. umění umělého vyučování..............................186 7.1.3 Jan Amos Komenský: Tolažba v pregnanstvu Jan Amos Komenský: Útěcha v pronásledování .........................................................188 7.1.4 Jan Liberda: Nova harfa Jan Liberda: Harfa nová.....................................................................................................189 7.2 Katoliški barok.................................................................................................................................193 7.2.1 Fridrich Bridel: Kaj je Bog? Človek? Fridrich Bridel: Co Bůh? Člověk?.......................................................................................194 7.2.2 Adam Michna z Otradovic: Češka marijanska glasba Adam Michna z Otradovic: Česká mariánská muzika...............................................196 7.2.3 Adam Michna z Otradovic: Češka lutnja Adam Michna z Otradovic: Loutna česká......................................................................199 7.2.4 Václav Jan Rosa: Češka slovnica Václav Jan Rosa: Čechořečnost........................................................................................202 7.2.5 Bohuslav Balbín: Razprava o obrambi jezika slovanskega, zlasti češkega Bohuslav Balbín: Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého ��204 7.2.6 Bohumír Hynek Josef Bílovský: Odlomki baročnih pridig Bohumír Hynek Josef Bílovský: Ukázky barokních kázání........................................210 7.2.7 Matěj Václav Šteyer: Odlomki baročnih pridig Matěj Václav Šteyer: Ukázky barokních kázání ..........................................................212 7.2.8 Kryštof Fischer: Gospodarske knjige Kryštof Fischer: Knihy hospodářské ................................................................................214

8 Seznam kratic........................................................................................................................................216 9 Literatura..................................................................................................................................................217

Pojasnilo urednice

Antologija starejše češke književnosti je nastala za didaktične potrebe in je na menjena predvsem slovenskim študentom bohemistike. Iz tega razloga izvirne mu besedilu določenega obdobja vedno sledi tudi jezikovna modernizacija, in si cer bodisi prevod celotnega besedila v sodobno češčino bodisi prepis oz. prevod posameznih izrazov ali v nekaterih primerih jezikovne opombe za besedilom, ki pojasnjujejo pomen in podajajo razlago o jezikovni zaznamovanosti določe nega izraza. V pojasnilih, opombah in dobesednih prevodih besedil iz različnih zgodovinskih obdobij češkega jezika je bil poudarek predvsem na tem, da bi bilo besedilo za tuje študente češčine čim bolj razumljivo; obenem pa je bil namen, da bi se zavedali razlik med izrazi sodobne češčine in starimi oblikami ali ar haičnimi izrazi, ki so zanje zaradi podobnosti z njihovo materinščino sicer razu mljivi, vendar je nezaželjeno, da bi si jih kot študenti tuje filologije zapomnili in aktivno uporabljali. Besedila različnih obdobij so zahtevala različne vrste komentarjev in uredi tev. V primeru, da je že obstajal prevod ali prepesnitev besedila v moderni jezik, smo mu vedno dali prednost (Dalimilova kronika, Konjar in dijak, Življenje svete Katarine idr.) in ga postavili v desni stolpec poleg izvirnika. Če takšnih prevodov ni bilo na razpolago, smo se odločili za dobesedne prevode (Aleksandreida, Zeliščar idr.), katerih namen je bil, da študenti besedilo pravilno razumejo, pa tudi ugo tovijo razlike med starejšo razvojno etapo češkega jezika in knjižno češčino, ki jo kot bohemisti morajo obvladati. Tudi ti prevodi so navedeni v desnem stolpcu, izvirnik pa v levem. Pri humanističnih in baročnih besedilih smo se odločili – na podlagi njihove strukture in značaja – v največ primerih samo za jezikovne opombe in pojasnila za besedilom. Če se je v besedilu pojavilo le nekaj slovnič nih struktur ali izrazov iz zgodovinskega obdobja razvoja jezika, smo jih ozna čili s krepko pisavo in na desni strani navedli obliko sodobne češčine; v primeru, da je šlo za izraz, ki je za tuje bohemiste manj razumljiv, pa smo ga dopolnili s sprotno opombo pod črto. Jezikovne ureditve in komentarji so bili pripravljeni na podlagi določenih načel; prednost smo dajali sodobnemu besedišču, in sicer tudi v primerih, kjer ista beseda sicer obstaja v sodobnem jeziku, ampak s pomenskim premikom. Namen dobesednih prevodov je razumevanje smisla besedila za študente. Ta zahteva je nadrejena verzifikaciji, ki jo lahko bralci razberejo v izvirniku. De ležnike smo prevajali z osebno glagolsko obliko predvsem v primerih, kjer bi tuji bohemist na podlagi deležnika le s težavo identificiral, za kateri glagol gre

Antologija starejše češke književnosti

(vyučiec – naučili, stojeci – stála). V primerih, kjer je oblika deležnika podobna so dobni češčini, pa smo uredili njegovo pravopisno ali slovnično obliko na podlagi sodobne knjižne norme (chtiece – chtíce, přilévajíc – přilévajíce). Izrazov s končnico -ž / -ť nismo strogo urejali samo po enem načelu: tam, kjer bi to lahko postalo nejasno in povzročilo zmedo pri bralcu, smo se odločili za prepis v sodobno če ščino (nikterakž – nijak, jestiť – je). V tistih primerih pa, kjer je pomen razumljiv, oblike s končnico -ť in -ž na koncu niso komentirane (kteříž, kdož). Da besedilo ne bi bilo prenasičeno s prekomerno količino opomb in komentarjev, smo se od ločili ohraniti danes arhaične oblike nedoločnikov s končnico -ti. V opombah ar haičnih besed in izrazov, ki jih danes uporabljamo z drugačnim pomenom, smo pojasnili sodobni pomen in dodali „tu v pomenu“ (děvka – tu v pomenu: dívka). Ker je priročnik namenjen predvsem študentom bohemistike, smo zaradi lažjega razumevanja češke strokovne literature ohranili češka lastna imena oseb v izvirniku in jih nismo v slovenskih besedilih popravljali (npr. Viktorin Kornel ze Všehrd, Hynek z Poděbrad). Pojasnila in sprotne opombe pod črto je s slovenskim prevodom dopolnil slovenski urednik in avtor uvodnih besedil Andrej Rozman. Jana Šnytová

1 Velikomoravska književnost (863–886)

Velika Moravska je okoli leta 833 nastala z nasilno priključitvijo kneževine Nitre k Moravski in izgonom nitranskega kneza Pribine in njegove družine. Razlogi za izgon Pribine so najverjetneje bili politične narave, ker je zaviral pokristjanjeva nje svoje kneževine in je tudi sam odklonil krst. To pa ni bilo po volji vzhodno frankovskim vladarjem in vzhodnofrankovskim škofom, ki jim je Rim zaupal nalogo, da pokristjanjajo srednjeevropske Slovane. Čeprav so na ozemlju Velike Moravske delovali misijonarji iz različnih evropskih dežel, so bili frankovski mi sijonarji, ki so s krščanstvom širili tudi frankovski politični in gospodarski vpliv, najvplivnejši. Knez Rastislav (846–870) je za okrepitev krščanstva prosil papeža za misijonarje, ki bodo vešči slovanskega jezika. Ker je papež njegovo prošnjo za vrnil, se je Rastislav obrnil na bizantinskega cesarja Mihaela III. z enako prošnjo in dobil pritrdilen odgovor. Leta 863 sta na Moravsko prišla z učenci in duhov niki brata Konstantin (Ciril) in Metod, ki sta že pred prihodom med moravske Slovane na osnovi grške alfabete sestavila glagolico in v prvi slovanski knjižni je zik, staro cerkveno slovanščino, prevedla temeljna bogoslužna dela. Po prihodu na Rastislavov dvor sta ustanovila literarno šolo in začela moravske mladeniče, ki jima jih je zaupal knez, učiti pisanja in branja. S tem sta položila temelje za uspešno misijonarsko delo. Izvirniki njunih del se niso ohranili, poznamo pa jih iz poznejših prepisov, o obstoju drugih njunih del pa so ohranjeni samo zapisi o njih. Iz časa delovanja bizantinskih misijonarjev med moravskimi Slovani so se ohranili v izvirniku fragmenti mašnih molitev v Kijevskih lističih in prevod liturgičnih besedil v Praških glagolskih lističih. Solunska brata sta za slovansko književnost položila temelje s prevodom štirih evangelijev, napisala sta Abece dno molitev, Konstantinu pa pripisujejo avtorstvo prve umetne slovanske pesmi Proglas, ki jo je dodal kot uvod k prevodu evangelijev. V pesmi je povzdignil pomen stare cerkvene slovanščine in omike pri širjenju krščanstva.

Antologija starejše češke književnosti

Slika 1: Ciril in Metod (www.hlas.pravoslavi.cz)

1.1 Proglas ali Predgovor Konstantina Filozofa k prevodu štirih evangelijev Proglas – Sv. Konstantina-Cyrila Předzpěv k slovanskému překladu čtveroevangelia Proglas – ali Predgovor Konstantina Filozofa k prevodu štirih evangelijev je verzificiran predgovor k prevodu štirih evangelijev v starocerkveno slovanšči no in prvi literarni spomenik v tem jeziku. Leta 1858 je Proglas na pergamentu iz 13. stoletja v cirilski verziji odkril ruski slavist Hilferding. V Proglasu prevladuje podoba besede, ki jo lahko interpretiramo kot izpo ved, pisavo, izobrazbo ali kot oznako svetega pisma oz. celo Jezusa Kristusa (ute lešenje Božje besede). V tej semantični večpomenskosti lahko prepoznamo vse Konstantinove argumente, s katerimi je branil prevod svetega pisma v starocer kveno slovanščino. Poudaril je, da brez jezika ni mogoče razvijati književnosti, brez književnosti ni mogoče izpopolnjevati znanja in brez znanja ni mogoče raz vijati pravega verovanja in širiti vere. S tem je v ospredje postavil pravico vsakega naroda do lastnega jezika in obenem poudaril nujnost književnosti za njegov intelektualni, kulturni, družbeni in verski razvoj. Proglas odlikujeta idejno bogastvo in kultiviran slog. Dolgo so ga obravnavali kot prozno delo, pozneje pa se je izkazalo, da je to kultivirana pesem, ki sestoji iz 111 verzov. Število verzov ima simbolično vrednost, katero je Konstantin namerno uporabil kot podobo troedinega Boga. Bogat je tudi slog pesmi, v kateri ekspresivna in zvokovno učinkovita sredstva učinkujejo zelo emotivno. Konstantin je v svojo pe sem vpletel dobesedne in parafrazirane citate iz svetega pisma ter številna retorična sredstva, s katerimi je še podkrepil idejo o pomenu kulturnega razvoja naroda.

1 Velikomoravska književnost (863–886)

Sv. Konstantina-Cyrila Předzpěv k slovanskému překladu čtveroevangelia Předzpěv jsem svatého evagelia. Jak proroci již dříve předpověděli, Kristus přichází shromáždit národy, neboť je světlem celého tohoto světa. To se stalo v tomto sedmém věku1. Neb oni řekli: Slepí prohlédnou, hluší uslyší slovo Písma. Je tedy třeba poznat Boha. Proto slyšte, Slované, toto: Dar ten je věru od Boha daný, dar Boží je to údělu na pravici, dar duším nikdy se nekazící, těm duším, které jej přijmou. Matouš, Marek, Lukáš a Jan učí všechen lid a praví: Vy všichni, kdož svých duší krásu vidíte a milujete a rádi byste temnotu hříchů zapudili a hniloby tohoto světa se zbavili a rajský život nalezli a unikli ohni horoucímu, slyšte nyní svým rozumem, slyšte všichni lidé slovanští, slyšte Slovo od Boha přišlo, slovo, jež krmí lidské duše, slovo, jež sílí srdce i rozum, slovo to, jež vede k poznání Boha. Jako bez světla radost mít nebude oko patřící na všechno stvoření boží, neb vše ani není krásné ani viditelné, tak i každá duše bez knih, neznající zákona božího, zákona Písem duchovního, zákona zjevujícího ráj boží. Neb který sluch rachot hromu 1

sedmý věk – po takratnem štetju sedmo tisočletje od stvarjenja sveta

Antologija starejše češke književnosti

neslyšící může se bát Boha? Též chřípě, nečichají-li2 vůně, kterak pochopí zázrak boží? Vždyť ústa, jež necítí sladkost, činí, že člověk je jak kámen. Víc však ještě duše knih zbavená zdá se být v člověku mrtvá. To vše nám, bratři, tane na mysli, i povíme vám vhodnou radu, jež všechny lidi odpoutá od zvířeckého života a chtíče: abyste pro nerozum své mysli, posloucháte-li slovo v cizím jazyku, neslyšeli je jako hlas zvonce měděného3. Neb svatý Pavel učil a řekl toto: Když konám svou modlitbu před Bohem4, chci raději pět slov říci a svým rozumem vyložit, aby i všichni bratři rozuměli5, než deset tisíc slov nesrozumitelných. Který pak člověk to nechápe? Kdo nepoužije moudrého podobenství, jež nám dává správný výklad? Vždyť jako tělu hrozí zkáza, celé je hubí a víc než hnis jitří, nemá-li náležitého pokrmu, tak každá duše upadá a živoří, nemajíc v sobě života božího, když slova božího neslyší. Ještě jiné velmi moudré podobenství povězme: Lidé, kteří se milujete a chcete růsti božím růstem, kdo z vás neví, že tato víra pravá, -li – spojka podmínková; jestliže, pokud; če

prim. Nova zaveza, 1 Kor. 13.1: Ko bi govoril človeške in angelske jezike, ljubezni pa bi ne imel, sem postal brneč bron ali zveneče cimbale. 3

prim. Nova zaveza, 1 Kor. 14.14: Če namreč molim z darom jezika, moli moj duh, toda moj um je brez sadu.

prim. Nova zaveza, 1 Kor. 14.18–19: Hvala Bogu, bolj kakor vi vsi govorim z darom jezikov, toda v Cerkvi raje povem pet besed s svojim umom, da bi poučil tudi druge, kakor pa na tisoče besed z darom jezika. 5

1 Velikomoravska književnost (863–886)

jako símě padající na pole, tak i ona v srdcích lidských má zapotřebí deště božích písem, aby vyrostla hojněji úroda boží? Kdo může uvést všechny příklady usvědčující národy bez knih, které nemluví hlasem srozumitelným? Ani kdybys uměl všechny řeči, nedovedl bys vylíčit jejich bezmoc. Než i já chci připojit své podobenství a mnoho smyslu podat v málo slovech. Nahé jsou všechny národy bez knih6 a nemohou zápolit beze zbraně s protivníkem našich duší, uchystané na kořist věčných muk. Nuže, národové, kteří nemáte rádi nepřítele a jste odhodláni mocně s ním zápolit, otevřte dokořán dveře rozumu, když jste přijali nyní zbraň tvrdou, kterou kovají knihy Páně hlavu ďáblovu mocně potírající. Neboť kdo přijmou knihy ty – Moudrost Kristus v nich mluví a duše vaše posiluje – Apoštoly pak se všemi Proroky7, ti kdo jejich slova zvěstují, schopni budou zabít nepřítele, vítězství dobré Bohu přinesou, těla hnilobnému rozkladu uniknou, těla, jehož život je jak ve snu, nebudou padat, ale pevně stát, neb se ukázali vůči Bohu chrabrými vojíny, stanou na pravici božího trůnu, až přijde ohněm soudit národy, a věčně radovat se budou s anděly,

nahý – také ve významu neozbrojený, bezbranný (prim. grško gymnos); tu v pomenu: neoborožen, nemočen

Apoštolové, apostoli – tu v pomenu Nove zaveze razen evangelijev; Proroci, preroki – tu v pomenu celotna Stara zaveza 7

Antologija starejše češke književnosti

ustavičně slavíce Boha milostivého, písněmi ze svatých knih stále opěvajíce Boha k lidem milosrdného. Jemu náleží všeliká sláva, čest a chvála, Božímu synu vždycky s Otcem i Duchem svatým na věky věků od všeho tvorstva. Amen. Prevod Josef Vašica Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863–885 (1966)

1.2 Predgovor Konstantina Filozofa k prevodu evangeliarija Předmluva sv. Konstantina-Cyrila k slovanskému překladu evangeliáře … přikázání proto jsou lidem dána… zachovají-li je, bez křídel vzletět (budou moci) … i Kristus vzhůru nad naše tělo vystoupil… (zanechav nám) toto sva té evangelium. A ten výklad, který po(dali někteří) mužové, třebaže nebyla pravověrná jejich nauka, tedy přece dobře (vyložili, takže) nelze zamítat je jich výklad… jak praví Cyril Alexandrijský ke knězi Eulogiovi: („Ne všecko, co mluví) kacíři, třeba opouštět (a zamítat), neboť mnoho vyznávají stejně, jako (my vyznáváme)…“ …jak jsem řekl, prosím, abyste si vážili i výkladu těch všech mužů… (a nevytýkali mně) neučenému a hrubému, jestliže… (někde) jest položeno slovo nenáležité. Neboť pokud (jsme mohli), snažili jsme se položiti (slovo) náležité a báli jsme se přidat (něco) k evangeliu, takže najde -li se někde i skrovně něco přidáno, ať ten, kdo čte, rozumí, že se tak stalo z nutnosti, nikoli ze smělosti a rozpaku. Neboť nikdo není tak smělý ani se tak nezapomene, aby se odvážil přidat nebo ubrat slovo… A Mojžíš je v tom (náš) učitel. (Není to) z nedbalosti, že (slova nejsou vždy) vyjádřena týmiž výrazy. Neboť k ničemu nám nejsou výrazy a slova, ale jeho (evangelia) smysl. Proto tam, kde se řečtina a slovanština spolu shodovaly, užili jsme za slovo téhož výrazu; tam kde slovo bylo buď delší (nebo) ztrácelo smysl, pak jsme se drželi smyslu a vyjádřili jsme je (jiným) výrazem. Neboť nemůže se vždy stejně vyja dřovat řecký jazyk, když je pře(kládán do jiného jazyka, a v každém jazyku když je překládán) se mnohdy stává, (že slovo v) jednom jazyku krásné, v druhém (jím není), a co v jiném je strašné, (v druhém nikoli; co) v jednom značí věc hlavní, to v druhém (nikoli. A jméno mužské) v druhém jazyku je ženské, jako řecké mu(žské) jméno potamos, astir, ale slovansky je rěka, zvězda. A opět řecky (…ženská) jména, ale slovansky (mužská… A opět pravíme) řecky

1 Velikomoravska književnost (863–886)

panta tauta (… a slovansky vьse se pride…A opět panta ta) ethni řecky, ale slo vansky vьsě ęzyci. Neboť (nelze se všude ohlížet na řecký) výraz, nýbrž smyslu (nutno dbát8). Přichází (totiž někdy mužské) jméno v řečtině, ve slovanštině však (přichází ženské), takže přeložíme-li je (mužským jménem), jak to stojí v řečtině, bude to na velikou (újmu překladu). Takových slov naskytuje se málo, ale jsou. Proto jsme se někdy vzdali (slova) přesného, a dosadili jsme tam smysl (přesný), který má tutéž platnost. Neboť překládáme kvůli srozu mitelnosti (evangelního) výkladu, a ne kvůli přesnosti výrazů… A tomu nás učí veliký apoštol: „Mluvím víc jazyky než vy všichni, ale ve chrámu chci pět slov rozumem svým povědět, abych i jiné poučil, než nesčíslně slov jazykem.“ A vpravdě veliký učedník Pavlův (Dionysius) praví: Jest to věru bez užitku, a jak se domnívám, (chybné dávat pozor ne na sílu smyslu,) ale na slova. A to nepřísluší tomu, kdo chce rozumět věcem božským, ale vnímá holá slova, která (dál než) až do sluchu nepronikají… Prevod Josef Vašica Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863–885 (1966)

1.3 Zakon sodni ljudem Zakon sudnyj ljudem Zakon sudnyj ljudem (Zakon sodni ljudem) je nastal na prošnjo velikomo ravskih knezov. Knez Rastislav si je prizadeval, da bi v Veliki Moravski uve dli bizantinski zakonik, ki bi urejal predvsem družinske odnose. Zakon so dni ljudem je pretežno dobesedni prevod bizantinskega pravnega priročnika Ekloge iz 8. stoletja. Samostojno so bili koncipirani in dodani členi 1, 2, 7a in na koncu 30 ter zaključek celotnega dela. V primerjavi z Eklogo so v Zakonu sodnem ljudem omilili telesne kazni (sekanje udov, trganje jezika, rezanje no sov in ušes ipd.) in jih nadomestili s cerkveno pokoro (večletni post, prepoved udeležbe pri mašah itd.). S temi popravki so Eklogo prilagodili slovanski in zahodnorimski pravni tradiciji. Zakonik je nastal v drugi polovici 9. stoletja. Avtorstvo pa pripisujejo Konstantinu-Cirilu in Metodu. Besedilo zakonika je ohranjeno v več rokopisih iz 13. in 14. stoletja, najpomembnejši je Novgorod ski spisok iz leta 1280.

dbát (impf) – všímat si, starat se; skrbeti

ANTO STARE ISBN 978-961-237-531-7

9 789612 375317

ANDREJ ROZMAN je profesor za

Jana Šnytová, Andrej Rozman: ANTOLOGIJA STAREJŠE ČEŠKE KNJIŽEVNOSTI

Jana Šnytová, Andrej Rozman

ANTOLOGIJA STAREJŠE ČEŠKE KNJIŽEVNOSTI Oddelek za slavistiko Ljubljana 2012