Obaleč zimolezový / Obaľovač zemolezový
Jádroviny
Adoxophyes orana
Poškození
Obaleč zimolezový
Příznaky: housenky jsou tmavozeleně až žlutozeleně zbarveny. Před kuklením mají housenky výrazně tmavší zbarvení hřbetu než boků. Hlava a hřbetní štít jsou hnědozelené až medově žluté. V plodech jsou vykousány mělké, drobné až rozlehlé, korkovým pletivem se zacelující, nebo nekrotizující požerky. Listy jsou často žírem jen skeletovány. Význam: jeden z nejvážněji škodících druhů skupiny slupkových a pupenových obalečů. Škodlivé je především napadení plodů housenkami druhé generace. Napadení pupenů housenkami po přezimování může být škodlivé až při kalamitním přemnožení.
Biologie
Obaleč zimolezový
Housenka obaleče zimolezového
Hostitelské rostliny: polyfág, z ovocných dřevin jabloň, hrušeň, třešeň, višeň, švestka, jeřáb, mandloň aj. Vývojový cyklus: housenky 2.–3. instaru přezimují mezi sepředenými suchými listy, případně na povrchu větví v zápředku mezi šupinami borky. Po přezimování housenky napadají pupeny a mladé rašící lístky. V období konce květu jabloní se housenky kuklí. Druh má dvě, v teplých letech až tři generace v roce. Dospělci přezimující generace létají v květnu a červnu, motýli druhé generace v červenci až srpnu. Snůšky mají obvykle 30 až 80 vajíček. Housenky se zapřádají v listech nebo mezi listy, starší housenky napadají plody. Hojnější bývá výskyt dospělců druhé, pozdně letní generace. Ekologie: housenky jsou intenzivně parazitovány blanokřídlými parazitoidy čeledí Eulophidae, Braconidae a Ichneumonidae. Nejvýznamnějšími parazitoidy jsou Colpoclypeus florus, Meteorus ictericus a Apanteles ater. Hromadné snůšky vajíček jsou často parazitovány vaječnými parazitoidy rodu Trichogramma.
Ochrana
Poškození plodu
List sepředený housenkou o. zimolezového
70
Nepřímá: podpora antagonistů druhově bohatým ozeleněním meziřadí sadů a eliminací aplikací širokospektrých insekticidů. Přímá: důležité je monitorovat úroveň napadení plodů housenkami 2. generace a zároveň monitorovat feromonovými lapáky výskyt motýlů. Vysoce účinné jsou preparáty na bázi viru granulózy obaleče zimolezového (viz „Komerčně produkované prostředky biologické ochrany“). AoGV se aplikuje postřikem. Vynikajících výsledků je dosahováno při dvou aplikacích AoGV v intervalu cca 10–14 dnů v dubnu před květem jabloní. Virus vyvolává několik let trvající infekci populace obaleče zimolezového, která v mnoha případech vede na dobu několika let téměř k eliminaci tohoto škůdce. Další možností selektivní ochrany je přímá ochrana feromony Isomate CLR určenými k matení jak obaleče jablečného, tak o. zimolezového a několika dalších druhů. Účinné jsou rovněž biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis.
Réva
Černá hniloba / Čierna hniloba viniča Guidnaria bidwellii
Poškození Příznaky: první symptomy napadení se objevují na listech v podobě nekrotických skvrn, na kterých jsou pod lupou zřetelné černé pyknidy (fruktifikační orgány). Hrozny jsou napadány především v období mezi odkvétáním květenství do uzavírání hroznů. K infekcím však může docházet až do období počátku zrání. Pří časnějším napadení hroznů se napadené bobule podobají bobulím poškozeným slunečním zářením a jsou hnědě zbarveny. Tyto napadené bobule během několika dnů zasychají a jsou mumifikovány. Na těchto mumifikovaných hnědnoucích až černajících bobulích visících na rostlinách se poměrně rychle objevují tmavé až černé pyknidy. Napadeny mohou být všechny zelené části rostliny. Význam: poměrně velmi nebezpečná choroba, jejíž význam narůstá s postupující klimatickou změnou (oteplováním). Výskyt infekčních zdrojů rovněž podporuje kombajnová sklizeň, při které na keřích zůstávají do příštího roku viset mumifikované části hroznů, jež jsou zdrojem další infekce. Choroba napadá také takzvané PIWI odrůdy révy vinné, některé dokonce intenzivněji, než klasické evropské odrůdy révy.
Typické plodničky G. bidwelii na povrchu odumřelého pletiva
Biologie Hostitelské rostliny: Druhy rodu Vitis. Ekologie: tato choroba byla do Evropy zavlečena stejně jako padlí a plíseň révy koncem 19. století. Její výskyt však byl dlouhá desetiletí omezen na vlhčí jižnější oblasti pěstování révy v Evropě (jižní Francie, Itálie, Slovinsko, Rumunsko, jih Maďarska. V posledních desetiletích se choroba významně rozšiřuje i do severnějších oblastí, jako je střední Německo, Rakousko, sever Maďarska, Slovensko a Česká republika. Šíření choroby podporuje kombinace teplého a vlhkého počasí. Významným zdrojem napadení v krajině jsou především ladem ležící neošetřované vinice.
Mumifikované napadené bobule
Ochrana Nepřímá: Velmi významným opatřením je likvidace neošetřovaných vinic, jež jsou významným zdrojem napadení a šíření. Dalším důležitým opatřením je odstraňování mumifikovaných hroznů. Stejně jako v případě plísně révy hraje roli délka ovlhčení, to znamená kvalitně a včas provedené zelené práce mají výrazný vliv na omezení šíření infekce. Vhodné je rovněž odstraňování a spálení napadených listů, letorostů a hroznů. Přímá: V ekologické produkci jsou používány fungicidy na bázi mědi a síry. Účinnost dalších fungicidních a imunitu posilujících látek by bylo vhodné otestovat. V IP jsou použitelné i přípravky na bázi fosfonátu draselného (Alginure), thiokarbamátu, folpetu a strobuilurinů.
Masivně napadené hrozny
289
Nespecializovaní škůdci
Kněžice zeleninová / Bzdocha zeleninová Nezara viridula
Poškození Příznaky: dospělci jsou 12 až 13 mm dlouhé zavalité kněžice s jasně zelenou barvou těla. Hřbetní část těla je kryta zeleným hrudním štítem, zadeček pak typickými polokrovkami. Oči jsou buď červené, nebo černé. Typická soudečkovitá vajíčka klade hustě vedle sebe. Nymfy prvního až čtvrtého instaru mají základní zbarvení tmavě hnědé až černé od třetího instaru s výraznými bílými a oranžovými tečkami. Nymfy pátého instaru jsou tmavě zelené s typickými černě lemovanými červenými skvrnami na okrajích zadečkových článků. Význam: dospělci i nymfy sáním poškozují plody, to znamená, že snižují tržní kvalitu plodů, případně napadené plody mají nepříjemný zápach typický pro kněžice. Druh přednostně napadá byliny (zeleninu, polní plodiny) ale saje i na ovoci a révě vinné.
Dospělec kněžice zeleninové
Biologie Hostitelské rostliny: široce polyfágní herbivor žijící na rostlinách více jak třiceti čeledí jak jednoděložných, tak dvouděložných rostlin. Tyto kněžice přednostně napadají plody a mladé letorosty. Sání kněžic způsobuje deformace a opad plodů. Vývojový cyklus: Přezimují dospělci. Samice vajíčka kladou do horních částí napadených rostlin. Vajíčka se vyvíjí 4–12 dní, larvy celkem 20–60 dnů. Druh má 2–6 generací ročně. Ekologie: limitujícím faktorem rozšíření tohoto druhu jsou minimální zimní teploty. Uvádí se, že druh není schopen přezimovat, pokud zimní teploty klesají pod – 5 ºC. V posledních letech se druh i ve střední Evropě šíří v důsledku oteplování klimatu směrem k severu.
Nymfa kněžice zeleninové
Snůška vajíček kněžice zeleninové
Ochrana Nepřímá: není známa Přímá: Ošetření přípravky na bázi spinosadu, nebo na bázi přírodních pyrethrinů.
Podobný druh - kněžice Palomena prasina
341
Užitečné organismy
Blanokřídlí parazitoidi vajíček hmyzu / Blanokrídli parazitoidi vajíčok hmyzu Trichogrammatidae
Vzhled: parazitoidi čeledi Trichogrammatidae jsou nejmenším známým hmyzem. Velikost dospělců se pohybuje v rozmezí od 0,3 do 0,9 mm. Rozpětí křídel rovněž nepřesahuje jeden milimetr. Dospělci mají plně vyvinuté dva páry křídel. Parazitovaná vajíčka několik dnů před líhnutím dospělců černají, takže jsou většinou snadno rozeznatelná od světlých, neparazitovaných vajíček motýlů a jiných hostitelů. Způsob života: rod Trichogramma klade vajíčka jednotlivě do vajíček motýlů, brouků, dvoukřídlého a síťokřídlého hmyzu, ploš tic a dalších skupin hmyzu. Přestože většina druhů je schopna parazitovat a vyvíjet se ve více druzích hostitelů, mají jednotlivé druhy a biotypy tendenci parazitovat přednostně jen určité úzce omezené skupiny hostitelů. Takto jsou známy kmeny parazitující přednostně vajíčka obalečů, zavíječů, můr atd. Význam: v přírodě blízkých ekosystémech mnohdy parazituje tato skupina až přes 90 % vajíček některých motýlích druhů. Rovněž v šetrněji, ekologicky ošetřovaných vinicích jsou popsá ny situace, kdy Trichogramma parazitovala přes 90 % vajíček první generace obaleče mramorovaného a jednopásého. Některé druhy, např. Trichogramma evanescens, T. brassicae se uměle množí a používají se v ochraně rostlin před motýlími škůdci. Ochrana: parazitoidi rodu Trichogramma jsou mimořádně citliví k účinkům neselektivních pesticidů. Velká většina insekticidů, ale i fungicidů a rovněž některé herbicidy zabíjejí dospělce. Nejodolnější jsou kukly, případně vajíčka a larvy ukryté před pří mým účinkem pesticidů uvnitř vajíčka hostitele. Z důvodu ochra ny těchto parazitoidů má velký význam vyřazení aplikací neselek tivních pesticidů ze sadů a vinic a ozelenění těchto agroekosystémů druhově bohatou bylinnou vegetací, poskytující dospěl cům Trichogramm potřebný nektar. Protože dospělci uletí během svého života vzdálenost jen několika metrů, je významným fak torem jejich podpory i střídavé kosení či mulčování ozeleněných meziřadí vinic a sadů tak, aby alespoň v každám druhém meziřa dí byly neustále v květech bylin k dispozici zdroje nektaru.
Délka těla absolutně nejmenšího hmyzu, vosičky z rodu Trichogramma je asi 0,6 mm.
Vosička z rodu Trichogramma klade vajíčko do vajíčka zavíječe.
Líhnoucí se Trichogramma
Samci čekající na líhnoucí se samice
453
Vičenec ligrus / Vičenec vikolistý
Druhy bylin vhodné do vysévaných směsí
Onobrychis viciifolia Popis: statná, vytrvalá bylina se vzpřímenými lodyhami vysokými 60–80 cm. Lichozpeřené listy se 7–14 jařmy. Růžové květy ve vzpřímených hroznech. Bohatě rozvětvené kořeny pronikají do hloubky až 1,8 metru. Semena velká cca 4–5 mm. Význam ve směsi: hluboce kořenící, statná rostlina prokypřuje a oživuje půdu i v hlubších horizontech. Tvoří dostatek organické hmoty, v symbióze s hlízkovými bakteriemi významně obohacuje půdu dusíkem. Živná rostlina mnoha druhů užitečného hmyzu, z nichž mnohé druhy nežijí na jiných leguminózách.
Biologie
Kvetoucí vičenec ligrus s typickou starorůžovou barvou květů
Kořeny vičence dosahují hloubky více než 1,5 metru
494
Nároky na půdu a klima: teplomilná rostlina velmi dobře rostoucí na lehčích, vápnem bohatě zásobených půdách. Druhy rodu Onobrychis rostou přirozeně na mnoha jihomoravských lesostepních lokalitách. Pěstování ve směsi: výsevní množství cca 10–15 kg/ha. Setí do hloubky 3–5 cm. Velmi vhodné je lámání porostu cambridgeským válem. Nalomená rostlina dokončí vývoj, dokvete, vysemení, a přitom omezí spotřebu vody a položením vytváří zelený mulč. Poznámky: hostitelská rostlina mnoha dnes vzácných a ohrožených druhů hmyzu, jako je několik druhů modrásků, nesytka ligrusová aj, kteří se nevyvíjí na jiných druzích bobovitých rostlin. Významná je meliorace půdy mohutným, hluboce kořenícím kořenovým systémem.
Azadirachtin
Prostředky ekologické ochrany
Azadirachta indica
Azadirachta indica
Plody stromu A. indica, z jejichž semen se extrahuje azadirachtin.
Do dvou hodin od aplikace se vstřebává až 38 % účinné látky.
Podkopníček spirálový. Typ škůdce, proti němuž se s výhodou používají přípravky na bázi azadirachtinu.
540
Specifikace: Azadirachta indica je strom vyskytující se v tropech jihovýchodní Asie, Afriky i Latinské Ameriky. Původem by snad měl být z Barmy. Insekticidní účinnost mají výtažky ze semen, které obsahují účinnou látku azadirachtin. V Indii jsou výtažky ze semen tohoto stromu používány k ochraně rostlin a zásob před škodlivým hmyzem, ale i ošetření vlasů proti vším již více než tisíc let. Způsob účinku: účinná látka azadirachtin má několik mechanismů účinku. Jednak blokuje metabolismus ekdysonu – specifického hormonu členovců, který zodpovídá za svlékání staré kutikuly při přechodech mezi jednotlivými vývojovými stadii, či mezi jednotlivými instary larev. Proto je azadirachtin účinný na široké spektrum listožravého hmyzu (brouci, housenky motýlů, larvy pilatek, larvy dvoukřídlého hmyzu atd.) a na savý hmyz a roztoče (mšice, ploštice, molice, svilušky, hálčivci aj.). Dále má výrazný repelentní efekt, díky kterému silně omezuje žír listožravého hmyzu. Třetím efektem je snížení reprodukční kapacity hmyzu poškozením reprodukčního chování a snížením množství kladených vajíček. Použití a systém ochrany: přípravky na bázi azadirachtinu se aplikují ve vodní suspenzi (koncentrace 0,3–0,5 %) postřikem. Účinná látka je průduchy v listech vstřebávána do listů, kde zůstává aktivní po dobu několika dnů až týdnů. Čím déle zůstane účinná látka na povrchu ošetřených listů v kapalné fázi, tím déle a více je vstřebávána. Proto je vhodné ošetřovat přípravky na bázi azadirachtinu navečer, kdy jsou v noci vyšší vzdušné vlhkosti. Takto může být dovnitř rostliny vstřebáno až 40 % aplikovaného azadirachtinu. Velmi účinný je opakovaný postřik. S výhodou jsou přípravky na bázi azadirachtinu používány proti endogenně žijícím škůdcům, jako jsou například larvy podkopníčků (p. spirálový, p. ovocný, klíněnka ovocná), minujících much (vrtalky, vrtule třešňová), larvy pilatek (p. jablečná, p. švestková), v hálkách žijících mšic (např. mšička révokaz) a v erináceích žijících roztočů (Eriophyes vitis). V organickém zemědělství jsou přípravky na bázi azadirachtinu používány i proti volně žijícímu savému hmyzu, jako jsou mšice, ploštice rodů Lygus a Plesiocoris, a roztočům, jako jsou svilušky, hálčivci apod. Stejně tak se v systémech organické produkce uplatňují tyto přípravky proti housenkám obalečů, píďalek, listožravých pilatek a brouků, jako jsou například chrousti. Ačkoli mechanismus účinku není selektivní, výsledky testů toxicity na užitečné organismy (predátoři, parazitoidi) ukazují na značnou selektivitu, danou pravděpodobně zředěním, případně deaktivací účinné látky v tělech fytofágů.