100% neoficiální Recenze alb
Od Appetite po Chinese Democracy: všechna alba rozebíráme a hodnotíme
Rozhovory
Kapela, manažer, šéf A&R, dokonce i Rocket Queen!
Historie kapely
30 let nespoutaného sexu, ničivých drog a nekončícího rokenrolu
Obsah
53 Axl Rose 97 Izzy Stradlin
109 Steven Adler 115 Duff McKagan
143 Dizzi a Matt 144 Slash
NEIL ZLOZOWER/ATLASICONS.COM
Medailonky členů GN’R. Kdo vlastně byli?
Články 6 Ti divocí: GN’R – první roky
Článek se zákulisními informacemi o vzniku GN’R původně vyšel v magazínu Metal Hammer.
16 10 věcí, které jste nevěděli…
Live ?!*@ Like a Suicide: Informace o první vydané tvorbě GN’R.
18 Příběh Appetite for Destruction
Jediný britský novinář přítomný u prvního představení alba v LA vzpomíná na všudypřítomné drogy, ženy a chaos.
Nejprodávanější debutové album všech dob zrecenzováno. (Spoiler: je skvělé)
62 GN’R Lies
Album „do počtu“ bylo nakonec ještě kontroverznější než debut.
78 Use Your Illusion I&II
Velká chvíle kapely znovu posouzena.
98 The Spaghetti Incident?
UYI: příliš mnoho písní, a ne všechny jsou dokonalé. Kolega Sleazegrinder ho osekal na jediné album.
40 Příběh Welcome to the Jungle
106 Řež ve městě smrti
Co stojí za písní, která dodnes zní na sportovních soutěžích?
42 Tichý šestý člen
Manažer Guns, Alan Niven, poprvé hovoří o tom, co se událo v dobách největšího šílenství.
48 Proč miluji Appetite
Frontman Alter Bridge a Slashův spolupracovník Myles Kennedy vysvětluje svou lásku k prvnímu albu GN’R.
50 Slash: Potkals Hendrixe?
V pravidelné rubrice Slash zavzpomínal na lidi, se kterými v průběhu let spolupracoval a trávil čas…
54 Fakt nebezpečný rok
126 Chinese Democracy
64 V zákulisí Use Your Illusion
Který Gunner toho po odchodu z GN’R předvedl nejvíce?
92 Hej, GN’R! Vyspravili jsme Use Your Illusion!
100 Rozhovor s Izzym Stradlinem
Detailně o roku 1988-89, kdy se kapela utrhla ze řetězu a album GN’R Lies ještě prohloubilo kontroverzi.
130 GN’R to nekončí: Katalog další tvorby
Hákování, hrozby bombou, policejní zákroky: podíváme se zblízka na divoké Use Your Illusion turné.
34 Anarchie v Británii
Album „punkrockových coverů“ bylo posledním zářezem Slashe, Duffa a Izzyho.
Čekalo se na něj léta a přineslo jedinečný zážitek.
84 Turné Use Your Illusion
30 Léta destrukce
Na tahu s Guns v červnu 1987, kdy se představili ve Velké Británii.
28 Appetite for Destruction
V roce 2004 Slash a Duff zavzpomínali na šílenství jménem GN’R, zatímco Steven Adler otevřeně povyprávěl, jak se snaží dostat svůj život zpátky do normálu…
94 Bitva Axla a Kurta Cobaina na MTV
Mick Wall byl novinář, který měl k začínajícím GN’R nejblíž. V článku sděluje své dojmy přímo ze srdce chaosu.
Recenze
80 Příběhy divokých požitků
Jak navázat na Appetite for Destruction? Přece DVĚMA alby. Podíváme se, jak vznikal dosud nejambicióznější GN’R projekt.
72 Jak jsem se octl v Get in the Ring
Mick Wall o hozené rukavici od Axla Rose.
Co se stalo, když maskot grunge a jeho žena potkali výbušného frontmana GN’R…
V tomto klasickém interview Izzy zavzpomínal na svůj odchod z GN’R, odvykání a Axlův přerod v „monstrum“.
Izzy a „ztracený milion“ – komiks!
110 Proč byl Izzy Stradlin srdcem GN’R Napsal bývalý manažer Alan Niven.
112 Velká čínská loupež Na stopě uniklého materiálu z Chinese Democracy.
116 V zákulisí Chinese Democracy
Yoda, Buckethead a kurníky: podivný rok, kdy vznikalo poslední GN’R album.
128 Duff McKagan
Rok 2011: Duff mluví o svém novém albu a vyhýbá se otázkám na shledání s Axlem. Že by se vztahy zlepšovaly?
132 Steven Adler
Šťastný a zdravý Adler se v roce 2013 vrací na scénu.
134 Ne dokud jsme živí: Znovu spolu Dozvíme se více o nejúžasnějším návratu posledních let.
140 Duff: Potkals Hendrixe?
V pravidelné rubrice Duff zavzpomínal na lidi, se kterými během kariéry spolupracoval.
5
NEIL ZLOWZOWER/ATLASICONS ER MARC CANT
Kapela ve Fender’ s Ballroom v Lon g Beach, za pár dn í podepíšou smlou vu
Nespoutaný Appetite: kapela na začátku své cesty ke slávě
8
MARC CANTER
– il do dějin rý vstoup ubadour, Večer, kte o The Tr koncert v 8. února, 1986 2
TI DIVOCÍ NA SVĚTĚ NEEXISTUJE JEDINÁ KAPELA, KTEROU BY GUNS N’ ROSES NĚJAK NEOVLIVNILI. DOZVUKY JEJICH BOUŘLIVÉHO ZRODU NEUTUCHAJÍ ANI PO TŘICETI LETECH Napsal: Dave Everley „Sleduju MTV a mám co dělat, abych po televizi něčím nemrsknul, páč je to neskutečná nuda. Dokonce ani kapely tady v LA nejsou o nic lepší, celý hudební průmysl je v kopru. Pak se sejdeme s nějakým hlavounem a ten nám řekne: ‚Udělejte tohle, udělejte támhleto.‘ A my na to jen: ‚Naser si, na tohle kašlem!‘ Protože takhle my nefungujeme. My děláme to, co sami chceme…“ AXL ROSE, 1986
céna: nacházíte se před klubem na hollywoodském Sunset Stripu, blíže neurčená noc v polovině 80. let. Imaginární kamera ve vaší hlavě přejede po chodníku a zprostředkuje vám záběry jako z jiného světa. Davy lidí nespecifikovaného a neurčitelného pohlaví se shlukují v ostrůvcích neonové záře, někteří svírají zpola vypité láhve piva, jiní zase prázdné sklenky od STEVEN ADLER panáků. Šum hlasů a klapání vysokých podpatků se ztrácí v hřmění motorů Harley Davidson. Někdo odhazuje láhev přes rameno a nestará se o to, kde přistane. Prolétne ladným obloukem a roztříští se uprostřed rušné ulice. Někdo se zachechtá a všechno přítomné lidstvo se dává do pochodu k nedalekým dveřím. Střih: přesunuli jsme se dovnitř klubu. Imaginární kamera proplouvá natěsnaným davem, noří se do oblaku výparů z vlasového spreje Aquanet a neomylně směřuje k srdci tohoto drobného podniku. Na pódiu skupina pěti zfetovaně působících chlápků v make-upu ještě z předchozího večera právě drtí svůj nejnovější výtvor, song jménem Izzy a Axl Welcome to the Jungle. Na plachtě za vystupují v klubu Troubadour nimi stojí nápis Guns N’ Roses a logo kapely. Po boku se jim ještě svíjí tři
zaniklých klubech a povznesli se nad Hollywood na plamenném sloupu, který pozvolna zahalil celý svět. Byli – a stále jsou – živelná síla, zásadní hybatelé rockové a metalové evoluce posledních tří desetiletí. Zeptejte se zástupce kterékoliv skupiny, libovolného žánru, a skoro určitě vám poví, že Guns N’ Roses pro ně mají velký význam. Ať už hudebně, nebo po stránce vystupování a životního stylu. „Guns N’ Roses jsou moje nejoblíbenější kapela vůbec,“ říká M. Shadows z Avenged Sevenfold. „Prostě je miluju. Klidně nás můžete porovnat – jsou jeden z hlavních důvodů, proč jsem se sám přidal ke kapele, a dokonce píšu hudbu. Táta mi daroval Appetite for Destruction, hned jak to album vyšlo.“ „Slyšel jsem Guns N’ Roses poprvé a hned si je zamiloval,“ svěřuje se kytarista Ben Bruce z Asking Alexandria. „Sešly se jim prostě dokonalé ingredience. Všechno kolem Guns znamenalo nebezpečí a vzrušení; zosobňovali rock ve své nejčistší podobě. Získali si pozornost celého světa a napsali jedno z nejlepších alb všech dob.“ Shadows a Ben byli první, kdo uznali, že stojí na ramenou obrů. Guns N’ Roses nevynalezli rock ani carnage, jen je dovedli k dokonalosti. V jejich nejlepších, klišé popírajících letech – tj. kdykoliv mezi rokem 1985, kdy vznikli, a rokem 1991, kdy už narostli do takových rozměrů, že je bylo vidět i z vesmíru – měli oprávněnou pověst té nejnebezpečnější skupiny světa. „Byli jsme úplní šílenci, “ říká dnes původní bubeník Steven Adler. „Ale nešlo z nás odtrhnout oči.“ Guns N’ Roses samozřejmě stále existují, ovšem ve zcela jiné podobě než kdysi. Jakkoliv by Axl Rose
„KDYŽ NÁM NĚKDO RADIL: ‚UDĚLEJTE TO TAKHLE,‘ ŘEKLI JSME AKORÁT: ‚NASRAT, MY SI TO UDĚLÁME JINAK.‘“
MARC CANTER
S
spoře oděné ženy. Už teď je to žhavé, a to show ještě neskončila… Píseň pozvolna odeznívá a zpěvák – energický, šlachovitý hubeňour s ohnivou hřívou a hlasem říjného kocoura – najednou promluví. „Snad prominete,“ odplivne si. „Nespal jsem už tak čtyřicet osm hodin, řekl bych. Pomalu to ze mě vyprchává. Tak si teď dáme song o tom, když se někdo totálně sjede. Jmenuje se My Michelle.“ Vítej v Hollywoodu, brouku. Uplynulo třicet let a podobné scény přerostly z reality do mýtů. Ale Guns N’ Roses byli naprosto skuteční. Vykračovali si s ďáblem po boku po Sunset Stripu, tančili s panem Brownstonem v dávno
9
PROGRAM TONY MOTTRAM/RETNA
to the Jungle 1. Welcome t Me Ge Ta 2. Out een 3. Rocket Qu 4. Nightrain e 5. My Michell 6. It’s So Easy ne to ns 7. Mr. Brow 8. Don’t Cr y y 9. You’re Craz City 10. Paradise DC tta Rosie (AC/ 11. Whole Lo r) ve co Door on Heaven’s 12. Knockin’ lana) Dy (cover Boba Přídavek: the City 13. Move to n 14. Mama Ki
LONDÝN VOLÁ
DNE 28. ČERVNA 1987 GN’R POPRVÉ POŘÁDNĚ ZABROUSILI DO CIZÍCH VOD, KDYŽ VYSTOUPILI V LEGENDÁRNÍM LONDÝNSKÉM KLUBU MARQUEE. MALCOLM DOME BYL PŘÍMO VE STŘEDU DĚNÍ
U
ž od poledne se před Marquee shromažďovaly davy lidí nažhavených na poslední večer ze tří vystoupení Guns N’ Roses ve slavném londýnském klubu. Teď už kolem téhle skupiny vířila velká očekávání. Jejich první výlet do Londýna se sice ze začátku setkal s určitým cynismem, ale nyní je už jasné, že v nich všichni shromáždění vidí hudební velikány. Slash a Duff strávili většinu odpoledne naproti Marquee usazeni na schodech sousední hospody, kde nasávali sluneční paprsky i pivo a nevěřícně sledovali, jak fronta na koncert, který měl začínat až za několik hodin, neustále roste. „Kolik lidí se tam může nacpat?“ hlesl ohromený kytarista.
„Jen počkejte, za pár let budou tisíce lidí tvrdit, že tu dneska byli,“ vložil se do hovoru manažer Alan Niven. „Kluci, věřte mi, tady se právě rodí legenda.“ Ať už Niven svým silným slovům věřil, nebo ne, s odstupem času měl tehdy pravdu. Tady se
rozezněla Welcome to the Jungle, kolem vypuklo absolutní šílenství. Axl rázoval po titěrném pódiu v tričku s nápisem „Opinions Are Like Assholes, Everyone’s Got One“ („Názory jsou jak řitě, každý nějakou má“) – reagoval tak na nepříliš pochvalnou recenzi k čer-
ale nabídli i malou ochutnávku Don’t Cry, které vyšlo až o čtyři roky později. Zakončili svěžími covery Whole Lotta Rosie od AC/DC a Knockin‘ on Heaven’s Door od Boba Dylana, přičemž obzvlášť Rosie byla v jejich podání výtečná. Pak přišel čas na přídavky: Move to the City z EP Live ?!*@ Like a Suicide, a aerosmithovskou klasiku Mama Kin – song, který si později zahráli naživo se samotnými Smithy. Koncert skončil a ohromení posluchači se začali mátožně ploužit do všech světových stran. Mnozí směřovali rovnou na improvizovaný večírek, který kapela pořádala ve svém bytě. „Byli jsme OK?“ ptal se jich Axl nervózně. OK? Vždyť jsme byli svědky zrození legendy.
„TOHLE JE NAPOSLED, CO VIDÍME NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ KAPELU SVĚTA V TAK MALÉM PODNIKU.“
12
mýtus Guns N’ Roses rozlétl na všechny světové strany. Když kapela konečně vystoupila na pódium, Marquee zachvátila horečka. Všichni si uvědomovali, že tohle je naposled, co vidí „nejnebezpečnější kapelu světa“ v tak malém podniku. A jakmile se
stvě vydanému albu Appetite for Destruction. Všechny si podmanil a v jeho projevu nebyla ani stopa toho zvráceného hněvu, který jím měl začít v budoucnu prosakovat. Také zbytek sestavy ze sebe dostal to nejlepší. Odehráli set založený hlavně na Appetite…,
Guns ve Street Scene – Slash poprvé v akci se svým legendárním Les Paulem, 28. září 1985
NEZŘÍZENÉ ŘÁDĚNÍ Marc Canter, profesionální fotograf a autor klasické Guns fotobiografie Reckless Road, vypráví o překotném životě s nejdivočejšími syny rokenrolu. KDE JSTE POTKAL SLASHE? „Chodili jsme na stejnou základní školu. O pár let později jsem vlastnil motorku a on uvažoval, že by mi ji šlohnul. Pak se na mě podíval a povídá: ‚Moment, vždyť se známe ze školy.‘ Tak se se mnou místo krádeže skamarádil. Jezdívali jsme spolu na BMX kolech.“ KDY JSTE HO ZAČAL FOTIT? „Chodil jsem se koukat na zkoušky jeho první kapely, Tidus Sloan. Hned jsem viděl, že mu to jde famózně. Ale na kole válel taky. Předváděl triky, se kterými předběhl dobu.“ JEHO DALŠÍ KAPELA SE JMENOVALA ROADCREW. JAKÁ BYLA? „V podstatě pokračování Tidus Sloan, akorát se zpěvákem. Riffy a sóla byly fajn, ale vokály a melodie moc neseděly. Chlápek, kterého tam měli na zpěv, to úplně nezvládal. Byla to prostě jedna z mnoha kytarových skupin, cool prostě proto, že v ní byl náhodou Slash.“ V ROCE 1985 SLASH SPOJIL SÍLY S NOVOU SKUPINOU, ZVANOU Guns N’ Roses… „Slash byl tou dobou v kapele Black Sheep. Když Tracii Guns odešel z Guns N’ Roses, zbytek sestavy se znovu spojil se Slashem a Stevenem, kteří s nimi hráli o rok dříve. Na světě byla hromada kapel, ale žádná se nedala srovnat s Guns N’ Roses. Oni prostě vypadali dobře, zněli dobře a uměli pracovat s kytarami. Nechybělo jim charisma, aby to jednou dotáhli daleko.“
POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 11
jeden z těch lidí, co když si jen myslí, že se na ně někdo divně kouká, rupne jim v bedně a začnou se rvát,“ zmínil později Izzy. „A někdy se vrhnul i na lidi, co se na něj ani nekoukali.“ Ale Guns N’ Roses se zdaleka netočili jen kolem Axla. Tohle byla skupina složená z pěti svébytných osobností: výbušný frontman Axl; elegantně sjetý Slash s cylindrem na hlavě; neúnavně horlivý, šaškující Adler; pravověrný punk rocker Duff; nenuceně cool Izzy. Poslední zmíněný byl obestřen tajemstvím i pro své kolegy z kapely. „Izzy byl tichý a měl jen úzký okruh přátel,“ zmiňuje Vicky Hamiltonová. „Hodně cynický smysl pro humor. Brzy sklouznul k drogám. Absolvoval odvykačky ještě předtím, než se kluci dali dohromady.“ Různorodé osobnosti se promítly do písniček, které psali. Koncem roku 1985 už měli pohromadě polovinu songů, jež se měly dostat na Appetite for Destruction. „Když jsme začínali, měli jsme k dokonalému hraní daleko, možná s výjimkou
ostatkem česání, Axl, trpící vážným ned r jako o život, dou uba zpívá v klubu Tro esl smlouvu ten večer prý kapele vyn
cestě splnit si sen, tak tu příležitost nesmíme zahodit.‘ Celé to bylo šílené, jako neovladatelné monstrum.“ Nejstřízlivější člen kapely byl ve skutečnosti Axl. I když „střízlivý“ není nejpřesnější slovo. „Drogám se nebráním, ale nenechám to přerůst v závislost,“ řekl spisovateli Delu Jamesovi v roce 1989. „Sjíždím třeba koks tři dny, a v hlavě mi zazní ‚Kurva, už dost.‘ Pak už si ten den další lajnu nedám. To samé s heroinem. Jednou jsem ho jel tři týdny… s holkou, s kterou jsem chtěl být, prostě jsme seděli, poslouchali Led Zeppelin, fetovali a šukali. V sobotu jsem přestal,
„ZAŘÍDILA JSEM JIM SMLOUVU A ONI MĚ PŘIPRAVILI O STŘECHU NAD HLAVOU.“ PRVNÍ MANAŽERKA VICKY HAMILTONOVÁ
Slashe,“ přiznává Steven. „Ale zato jsme si to celé opravdu užívali, což pro nás mělo větší hodnotu než snaha o zdokonalení. Tvořili jsme dokonalý tým. A pak šlo všechno do háje.“
V
e většině kapel bývá jeden „rozumný člen“. Guns N’ Roses nebyli jako většina kapel. Sestávali místo toho z pěti charakteristicky nerozumných. Podle Stevena to byl on, kdo poskytoval ostatním pevnou oporu, což jasně ukazuje, v jak ujeté situaci kapela byla. „Kámo, já byl ten rozumný,“ směje se. „Já byl ten, kdo říkal: ‚No tak, jsme na
protože v pondělí jsem se musel věnovat nějakým důležitým záležitostem. Nemůžu se v drogách schovávat.“ Pro začínající drogové nadšence měl následující radu: „Nevypěstujte si závislost, nepoužívejte cizí jehlu a nenechte drogy přerůst v jediný způsob, jak si užít.“ Kolegové z kapely si jeho slova bohužel k srdci nevzali. Slash a Izzy byli závisláci se vším všudy a Adler se jim rychle psychicky přibližoval. Z Duffa se zase stával notorický alkoholik, asi proto, aby se odlišil. „Mám Slashe moc rád, ale je fakt, že o drogách moc nepřemýšlí,“ prohlásil Izzy o svém kolegovi kytaristovi. „Je
13
54
FAKT
Ý N Č E P Z E NEB
ROK O N WIEDERH NAPSAL: JO
RN
Roku 1988 se z Guns N´ Roses staly hvězdy. A v následujícím roce se úplně vymkli kontrole. Od kontroverzní desky GN´R Lies až po incident na koncertu s Rolling Stones – tohle je příběh dvanácti šílených měsíců s „nejnebezpečnější kapelou světa“.
NEIL ZLOZOWER - ATLASICONS.COM
O
d úplných začátků, coby mladí rošťáci ze Sunset Stripu, se Guns N´ Roses vyžívali v chaosu. Jejich hudbu definovala jiskra nestálosti, která jim kolovala v žilách – ta není nikde patrnější než na Appetite for Destruction, divokém debutovém albu, díky kterému se tato skupina otrhaných rádoby hvězd stala tím největším rokenrolovým uskupením na světě. Všeobecný úspěch Appetite zamaskoval fakt, že album mělo opravdu velmi líný start. Ačkoliv světlo světa spatřilo v červenci 1987, trvalo celých dvanáct měsíců, než se proslavilo. Nicméně, když už se mu to v létě 1988 podařilo, neexistoval nikdo a nic, co by ho dokázalo zastavit.
Jenže to byl pouze začátek slávy kapely – a taky jejích problémů. Cestu k úspěchu lemovalo šílenství a krveprolití, ale nebylo to nic v porovnání s tím, co mělo následovat. S Appetite for Destruction se Guns N´ Roses rozjeli jako nezastavitelné tsunami, začalo nejdivočejší období jejich už tak dost divoké kariéry. Od konce roku 1988 do konce 1989 se z nich stala ta nejprobíranější, nejoslavovanější a nejkontroverznější kapela světa – a to vše pramenilo pouze z jedné přelomové desky a několika živých vystoupení. A fakt, že zrovna tohle období je přivede až na pokraj rozpadu, a to přímo před zraky veřejnosti, nebyl nejpřekvapivějším aspektem oněch dvanácti měsíců. Pozoruhodné
bylo, že vůbec všichni přežili. GN´R nedostali přezdívku „nejnebezpečnější kapela světa“ jen pro nic za nic. Své reputaci dostáli více než vrchovatě. „Pracovat v té době s Guns N´ Roses bylo šílené,“ říká Tom Zutaut, zaměstnanec A&R, který domluvil kapele smlouvu s Geffen Records a zůstal jí po boku, zatímco se stávala slavnější a slavnější. „Byli největší kapelou světa a vymykali se kontrole. Bylo to extrémně stresující. Každý den ráno jsem poslouchal rádio a naprosto přirozeně čekal, že uslyším o Slashově smrti. Jenže existují určité kapely, které nic nezastaví – žádné množství alkoholu, žádné množství drog. Guns jsou jednou z nich.“ 55