be sts ell er
ANATOMIE ČLOVĚKA
jak na
to
Prozkoumejte svalovou soustavu
ZVÍDAVÉ OTÁZKY
JAK TĚLO PRACUJE
Prohlédněte si tělo zevnitř
Jak nás enzymy udržují při životě?
Jak se šíří nemoci?
500 VÍCE NEŽ
FASCINUJÍCÍCH FAKTŮ
Imunitní systém
ßƵǶDzƋ DzȁǞǘƊ
Oko pod drobnohledem
Uvnitř lidského srdce
DNA je věda
Lidské tělo
Plíce v detailu
ßȾƵƧǘȁȌ ةƧȌ ȯȌɈȴƵƦɐǯƵɈƵ ɨƸƮƸɈ Ȍ Ⱥɨƶǿ ɈƸǶƵ Porozumějte funkci mozkových buněk
Analyzujeme bílé krvinky
V útrobách lidského žaludku
Budoucnost medicíny
Růst vlasů
VELK Á KNIHA PLNÁ Z A JÍMAVOSTÍ, OBR Á ZKŮ A ILUSTR ACÍ
Co dělá mícha?
Anatomie člověka
Jak funguje lidská kostra
Lopatka
Klíční kost
Hrudní kost
Bez kostry bychom nemohli žít. To ona dává našemu tělu tvar a její přítomnost nám dovoluje každodenně fungovat. Současně nás fascinujícím způsobem evolučně spojuje se všemi žijícími i vyhynulými obratlovci
L
idská kostra je pro náš život nezbytná. Dává nám tvar. Chrání důležité orgány, které potřebujeme k přežití, a svaly na ní upevněné nám umožňují se pohybovat. Kosti navíc produkují uvnitř kostní dřeně krvinky a ukládají minerály, které denně potřebujeme. Rodíme se s více než 270 kostmi, ale jako dospělý člověk jich máme kolem 206, a ty po narození až do asi osmnáctého roku u žen a dvacátého roku u mužů stále rostou, sílí a srůstají. Struktura kostry se skutečně odlišuje i podle pohlaví. Jednu z nejvíce očividných oblastí představuje pánev – jelikož žena musí být schopná porodit, má boky relativně mělčí a širší. Muži naopak mívají vzhledem k mnoha svalům, které se na ni upínají, masivnější lebku a výraznější bradu. Ženské kostry jsou většinou celkově drobnější. Přestože na to existuje několik metod, může být určení pohlaví podle kostry složité kvůli množství odchylek, se kterými se u jednotlivých živočišných druhů setkáváme. Kosti se skládají z nejrůznějších prvků. V děloze získá kostra podobu chrupavky, která pak během těhotenství a následného porodu začne osifikovat a vyvíjet se. Hlavní prvek tvořící kost – ossein – je ve skutečnosti mineralizovaný kalciový fosfát. Celková struktura však obsahuje i další druhy tkáně, jako například kostní dřeň, chrupavku a cévy. Mnoho lidí se domnívá, že kosti jsou jednolité, ve sku-
40
4. Kost loketní, kost vřetenní
Zápěstní kosti
Kost loketní a kost vřetenní se nacházejí v předloktí. Spojují zápěstí s loktem.
5. Hrudní koš
Tato konstrukce, složená z jednotlivých žeber, vytváří ochrannou bariéru pro orgány nacházející se v hrudní dutině. Zezadu na těle se upíná k obratlům na páteři a zepředu k hrudní kosti.
tečnosti je vnitřek kosti houbovitý a plný drobných děr. Přestože jsou buňky nepřetržitě obnovovány a žádná buňka v našem těle tak není starší dvaceti let, nenahrazují je dokonalé, zbrusu nové buňky. DNA zmíněných buněk obsahuje chyby, a proto jak stárneme, naše kosti nakonec ztrácejí na pevnosti. Onemocnění jako například artritida nebo osteoporóza jsou často způsobena procesem stárnutí a vedou k problémům s řídnutím kostí a omezením schopnosti pohybu.
Čéška
Zánártní kosti Články prstů
VÍTE, ŽE…? Okolo pěti procent všech zvířat má páteř, což je řadí mezi obratlovce
Uvnitř naší kostry
Jak lidská kostra funguje a drží naše tělo ve vzpřímené poloze
1. Lebka
V lebce se nachází mozek a většina smyslových orgánů.
2. Záprstí
Dlouhé kosti v našich rukou se nazývají záprstní kosti a představují obdobu nártních kostí v nohou. Články prstů napojující se na záprstní kosti tvoří prsty.
Zlomeniny
Ať už je kost úplně zlomená, nebo jen naštípnutá, v obou případech může správné zahojení nějaký čas trvat Jestli si kost poraníte jen lehce, třeba vám postačí ji pouze udržovat v rovné poloze a nenamáhat ji, dokud se nezahojí. Pokud je ovšem zlomenina složitější, možná budete potřebovat, aby vám do ní vložili kovové šrouby, které kost znovu spojí, či destičky, které místo zlomu pokryjí, a kost tak bude moci správně srůst. Zlomená kost produkuje v místě narušení nové buňky a drobounké vlásečnice, a ty se časem znovu propojí. U většiny lehčích i vážnějších zlomenin lékaři pokryjí končetinu zvnějšku sádrou, která kost zbaví tlaku a zaručí, že nedojde k dalšímu poškození, a zlomenina se bude moci zahojit.
Jak fungují naše klouby Různé druhy kloubů v našem těle pod drobnohledem 1. Kulové klouby
Jak kloub kyčelní, tak kloub ramenní patří ke kulovým kloubům. Kost stehenní i kost pažní jsou zakončeny kulovitou kloubní hlavicí, která se otáčí v jamce, a tím umožňuje pohyb.
3. Lebeční švy
I když se o nich většinou neuvažuje jako o „kloubech“, všechny lebeční švy utvořené v místech, kde v dětství došlo ke srůstu kostí, ve skutečnosti představují nepohyblivé klouby.
2. Meziobratlové klouby Obratle do sebe zapadají, tvoří oporu těla a umožňují nám se ohýbat. Chrupavčitá spojení na páteři se řadí mezi polopohyblivé klouby.
„Při narození se lebka skládá ze sedmi jednotlivých částí, které se později spojí“
Vývoj lebky 3. Obratle
Existují tři hlavní druhy obratlů (kromě křížové a kostrční kosti), krční, hrudní a bederní. Ty se odlišují svou pevností a stavbou, protože je na ně vyvíjen v rámci páteře různý tlak.
6. Pánev
Jedná se o místo přechodu mezi trupem a nohama. Je jedním z klíčových míst, kde můžeme pozorovat kosterní rozdíly mezi pohlavími.
Když se narodíme, mnoho našich kostí je ještě celkem měkkých a nesrostlých – k tomu dojde až později v našem dětství. Hlavním důvodem, proč obzvláště lebka není při porodu pevně srostlá, je, aby se hlava novorozence mohla během porodu prohýbat, a zároveň to umožňuje mimořádně rychlý růst, ke kterému dochází v několika prvních letech po porodu. Při narození se lebka ve skutečnosti skládá ze sedmi částí, a ty během prvních dvou let pomalu srůstají a kostnatí. Jednotlivé části se začnou spojovat brzy, úplný srůst čelní fontanely, běžně známé jako lupínek, však trvá asi 18 měsíců. Některé další kosti, například pět obratlů tvořících kost křížovou, srůstají až ke konci adolescence nebo až po dvacátém roce života, kosti lebky však zcela srůstají kolem druhého roku života.
4. Válcové klouby 5. Čepové klouby 6. Sedlové klouby Mezi válcové klouby patří loket a koleno. Tyto klouby dovolují omezený pohyb v jednom směru. Kosti k sobě přiléhají a pohybují jimi svaly.
„Klouzání“ plochých Jediným místem, kde kostí jedné po druhé u lidí tento kloub nalezumožňuje určitou míru neme, je palec. Pohyb pohybu. Fungují tak je rotačně omezený, například zápěstní kosti, palec se však může jejichž pohyb zajišťují pohybovat dozadu, vazy. dopředu a do stran.
7. Stehenní kost
8. Lýtková kost / holenní kost
Tyto dvě kosti tvoří dolní kostru nohy a napojují se na kolenní kloub a tvoří kotník.
© DK Images
Tato kost je nejdelší v těle. Hlavice stehenní kosti zapadá do jamky kyčelního kloubu.
Lebka nemluvněte
Lebka šestiletého dítěte
Lebka dospělého člověka
9. Nártní kosti
Jedná se o pět dlouhých kůstek v chodidle, které napomáhají rovnováze a pohybu. Na nártní kosti se napojují články prstů.
41
Jak tělo pracuje
Trávicí soustava Jak se z potravy stane energie?
T
rávicí soustavu tvoří skupina orgánů, které zpracovávají potravu a přeměňují ji na energii nutnou pro fungování těla. Je to nesmírně složitý systém, který se táhne od úst až po konečník. Hlavní orgány této soustavy jsou ústa, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo a konečník. Každý z nich plní jinou funkci, aby bylo možné získat z potravy co nejvíce energie a všechny odpadní látky bezpečně vyloučit z těla. Do trávicího procesu zasahují i některé druhotné orgány, jako například játra, slinivka a žlučník, které pomáhají se samotným trávením, nebo také buňky sliznic ve všech dutých orgánech, které umožňují potravu snadno posouvat dále. K posouvání jsou důležité také stahy hladkého svalstva, nazývané peristaltika. Celý proces začíná, když se potrava dostane ústy do těla. Žvýkáním ji rozmělníme na menší sousta a po cestě jícnem začnou sliny rozkládat přítomné škroby na jednodušší cukry. Když potrava projde jícnem, vstoupí do žaludku. Tam může zůstat uložena až čtyři hodiny. Žaludek potravu časem úplně smísí s vlastními trávicími šťávami, které jídlo rozloží na jednodušší molekuly. Tyto molekuly se pak začnou pomalu přesouvat do tenkého střeva, kde je čeká poslední fáze chemických reakcí, když se dostanou do kontaktu se šťávami a enzymy ze slinivky břišní, jater a střevních žláz. Všechny živiny jsou po uvolnění absorbovány do střevních stěn a vstoupí do krevního oběhu, který je roznese po těle. Po vstřebání všech živin se zbylý odpadní materiál, včetně vlákniny a starých buněk ze sliznice, přesune z tenkého do tlustého střeva, kde zůstane, dokud nebude z těla úplně vypuzen.
„ Živiny jsou často absorbovány střevními stěnami a roznášeny všude po těle“ 90
Tlusté střevo
V tlustém střevě se ukládají odpadní látky, než budou vyloučeny z trávicí soustavy konečníkem.
Tenké střevo
Živiny uvolněné z potravy jsou absorbovány přes stěny tenkého střeva do krevního řečiště, kudy se snadno dostanou všude, kde je tělo potřebuje. Dále zde dochází k pokročilému rozkládání potravy pomocí enzymů z jater a slinivky.
Jak tělo tráví potravu Do procesu trávení zasahuje mnoho různých orgánů
Konečník
Zde opouští odpadní materiál (výkaly) trávicí soustavu.
VÍTE, ŽE…? Celková délka trávicí soustavy člověka je 20–30 metrů
Ústa
Potrava vstupuje do těla ústy, v nichž je napřed rozmělněna na stravitelnější kousky. Ve žlázách se tvoří sliny, které začínají rozkládat škroby v potravě.
Jícen přenáší potravu do žaludku. V této fázi už byla rozmělněna žvýkáním a sliny v ní rozkládají škroby.
Jícnový svěrač Touto záklopkou proudí potrava do žaludku.
Zde vidíme žaludeční šťávy, a právě tady dochází k rozkládání potravy na molekuly, které stráví tenké střevo.
© DK Images
Jícen
Jak funguje náš žaludek?
Žaludek je jedním z nejdůležitějších orgánů celé soustavy
Sliznice
Tyto buňky pokrývají celý vnitřek žaludku, kde pomáhají posouvat potravu.
Žaludek
V tomto orgánu je potrava rozkládána na menší molekuly, které se dále posunou do tenkého střeva. S rozkládáním pomáhají žaludeční šťávy a enzymy.
Dvanáctník
V této oblasti na začátku tenkého střeva dochází k nejsilnějšímu chemickému rozkládání.
Jak fungují střeva
Střeva jsou zásadní součástí trávicí soustavy a hrají důležitou roli při rozkládání a vstřebávání živin z potravy
Zde budou odpadní látky dočasně uloženy, dokud nebudou vypuzeny z těla.
© DK Images
Klky
Tyto buněčné výrůstky pokrývají stěny tenkého střeva, aby zvětšily celkový povrch, kde dochází ke vstřebávání živin.
Žaludek má za úkol rozkládat potravu na jednoduché molekuly, než ji pošle do tenkého střeva, kde dojde ke vstřebání živin. Tento orgán se dělí celkem na čtyři oblasti, z nichž každá vykonává trochu jinou činnost. Nejvyšší část se nazývá česlo, kde se potrava po pozření uloží nejdříve. Pod žaludeční klenbou se nachází tělo, kde se pozřené jídlo smísí s žaludečními šťávami. Poslední část nazýváme předsíň, v níž se nachází vrátník, svěrač, který rozhoduje, kdy žaludek pošle svůj obsah do tenkého střeva. Sliznice a peristaltické pohyby automaticky posouvají potravu jícnovým svěračem do žaludku, kde se opět pomocí svalových stahů smísí s kyselinou a šťávami.
Střeva se dělí na dvě odlišné části, tenké a tlusté střevo. V tenkém střevě prochází potrava poslední fází trávení a živiny jsou absorbovány do krevního řečiště. V tlustém střevě se odpadní látky ukládají, dokud nebudou vypuzeny konečníkem ven z těla. Obě střeva se dále dělí na menší oblasti; dvanáctník, lačník a kyčelník jsou tři oblasti tenkého střeva, zatímco tlusté střevo se skládá ze slepého střeva, tračníku a konečníku. Tlusté střevo odpadní látky nejen ukládá, ale také z nich před vyloučením odebírá vodu a soli. Pro správné fungování střev jsou nepostradatelné pravidelné svalové stahy a přítomnost sliznice. Na obrázku si můžete všimnout výrůstků na sliznici, zvaných klky.
91
© Thinkstock
Zvídavé otázky Alergie dokážou opravdu otrávit život, ale lze je utlumit pomocí léčiv
Proč jsou někteří lidé alergičtí a jiní ne?
A
lergie způsobují dvě věci: Hostitel a vliv prostředí. Hostitel v případě, že alergii zdědíme po rodičích nebo jsme náchylnější kvůli věku, pohlaví či rase. Mezi faktory prostředí patří znečištění, epidemické onemocnění nebo strava. Lidé, kteří jsou nejnáchylnější ke vzniku alergie, mají takzvanou atopii. Atopie není nemoc, ale zděděná predispozice, která zvyšuje šanci na výskyt alergie. Obvykle ji sdílí celá rodina. Důvodem, proč atopičtí lidé mívají alergii, je to, že jejich těla jsou při styku s určitými látkami schopna produkovat alergickou protilátku imunoglobulin E neboli IgE. Ne každý, kdo zdědil tendenci k atopii, však musí zákonitě trpět i alergiemi.
„ Lidé, kteří jsou náchylní k alergiím, mají takzvanou atopii“
Co je to ekzém?
Zvýšená hladina histaminu může způsobovat svědění a vést až k otevřeným ranám
Proč kůže reaguje na jinak neškodné látky?
152
Pod kůží
Co se děje v těle, když se objeví ekzém?
Ceramidy
Membrány kožních buněk obsahují lipidy, které zabraňují vysoušení, ale těch je při ekzému často nedostatek.
Alergen
Ekzém obvykle spustí stejní činitelé jako mnohé alergie – cokoli od zvířecích chlupů až po jisté druhy potravin.
Ztráta vody Kůže hůře zadržuje vodu, což vede k vysoušení a podráždění.
Vstupní brána pro alergeny
Kožní buňky jsou obvykle pevně semknuty, aby zamezily vstupu nečistot, ale v místě ekzému se mezi nimi tvoří mezery.
Zánětlivá reakce
Imunitní systém spustí reakci na alergen pod kůží a dochází k zarudnutí, svědění a zanícení.
© Alamy; J Kadavoor; Thinkstock
E
kzém je obecné označení pro různá kožní onemocnění, ale jeho nejběžnější formou je atopická dermatitida. Lidé s tímto onemocněním mají velmi citlivou kůži, která zánětlivě reaguje při kontaktu s dráždivými látkami a alergeny. Žírné buňky produkují histamin, což vede k svědění a škrábání, a výsledkem mohou být otevřené rány, náchylné k infekci. Vědci mají za to, že onemocnění nějak souvisí s genetikou, konkrétně s genem, který zajišťuje zadržování vody v kůži, ale možných faktorů je mnoho. Ekzém lze léčit steroidy, které potlačují aktivitu imunitního systému a utlumí zánět tak, že se kůže zahojí. Ve vážnějších případech mohou pomoci imunosupresiva, používaná jako prevence odmítnutí transplantovaných orgánů. Ta oslabují imunitní systém, a zamezí tak zanícení pokožky.
VÍTE, ŽE…? Nejčastějším typem alergie je pylová, které se někdy říká alergická rýma
Ukazuje se, že růstové bolesti s růstem vlastně vůbec nesouvisí
Co jsou růstové bolesti? L
ékařský název růstových bolestí zní „periodická noční bolest končetin u dětí“ a popisuje pocit (většinou noční) bolesti a křečí ve spodní části nohou. Děti a mládež často slýchají, že tyto bolesti souvisejí s růstem, ale není to pravda. Pokud by růst bolesti opravdu způsoboval, k lékařům by s nimi chodily děti prodělávající zrovna překotný růst; mezi obdobím rychlého růstu kostí a pocitem růstové bolesti však dosud nebyla prokázána žádná spojitost. Bolest nevychází z kostí nebo kloubů, ale ze svalů a měkkých tkání, a jedním z nejlepších vysvětlení je, že bolest je způsobena přepětím a nadměrným užíváním svalů a kloubů během dne.
Proč vidíme lépe s přimhouřenýma očima?
N Pokud světlo není dostatečně přesně soustředěno na sítnici, mhouřením ho můžeme lépe usměrnit
efunguje to u všech, ale některým lidem se daří zaostřit, když přivřou oči. Je to možné díky způsobu, jakým oko usměrňuje světlo. Flexibilní čočka ohýbá světlo, které vniká do oka, a zaměřuje ho na nejcitlivější místo na sítnici, zvané žlutá skvrna. Čočka mění tvar podle vzdálenosti od sledovaného objektu a snaží se, aby světlo bylo vždy zaměřeno na tento bod. Jak stárneme, čočka je méně a méně flexibilní a nezvládá světlo zaměřovat dostatečně dobře. Když přivřeme víčka, zatlačíme na oční bulvy, čímž manuálně pozměníme jejich tvar a pomůžeme světlu, aby se dostalo do ohniska.
153