Digitální fotografie 4 by Zoner Press

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

4 A F O T O G R A F I E

Digitální

fotograﬁe

Scott Kelby Krok za krokem k profesionálním výsledkům

Digitální fotografie 4 Na původním anglickém vydání se podíleli: TECHNIČTÍ REDAKTOŘI Kim Doty Cindy Snyder KONZULTANT Brad Moore PRODUKTOVÝ REDAKTOR Jessica Maldonado PRODUKCE Felix Nelson TRAFFIC DIRECTOR Kim Gabriel VÝTVARNÍK Dave Damstra FOTOGRAFIE V KNIZE Scott Kelby

Authorized translation from the English language edition, entitled THE DIGITAL PHOTOGRAPHY BOOK, VOLUME 4, 1st edition, 0321773020, by KELBY, SCOTT, published by Pearson Education, Inc, publishing as Peachpit Press, Copyright © 2012 by Scott Kelby. All rights reserved. No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information storage retrieval system, without permission from Pearson Education, Inc. CZECH language edition published by ZONER software, a.s., Copyright © 2012. Autorizovaný překlad anglického vydání publikace THE DIGITAL PHOTOGRAPHY BOOK, VOLUME 4, první vydání, ISBN 978-0-321-77302-9, autor KELBY, SCOTT, vydal Pearson Education, Inc, ve vydavatelství Peachpit Press, Copyright © 2012 Scott Kelby. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani přenášena žádnou formou nebo způsobem, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení, ani žádnými jinými způsoby pro ukládání informací bez svolení Pearson Education, Inc. České vydání vydal ZONER software, a.s., Copyright © 2012. Copyright © 2012 ZONER software, a.s. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press, katalogové číslo: ZR1106

STUDIOVÉ A PRODUKTOVÉ FOTOGRAFIE Brad Moore Rafael “RC” Concepcion

ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Pavel Kristián ml. Překladatelka: Nikol Barochová DTP: Pavel Kristián ml. podle anglického vydání publikace Informace, které jsou v této knize uveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směrujte na: Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz, www.zonerpress.cz

ISBN: 978-80-7413-226-1

Více informací o knihách, tutoriály a videa najdete na www.knihyfoto.cz.

Scott Kelby

Digitální fotografie

Scott Kelby Krok za krokem k profesionálním výsledkům

Obsah

Kapitola první Jak fotit portréty jako profík

Další tipy, jak zařídit, aby na vašich fotkách vypadal každý co nejlépe 9 věcí, které byste měli vědět, než… … začnete číst tuto knihu! Tak to bylo jen prvních šest věcí. A teď ještě poslední tři: Jak pomocí studiového blesku vykouzlit malou hloubku ostrosti Jak na vícenásobné expozice jen s fotoaparátem Stejný člověk několikrát v jediném snímku Jak na portrétech zmrazit pohyb Pozor na nadmíru „očního bělma“ Pár dalších tipů, jak lépe fotit skupinky U skupinových fotek lepší než samospoušť Zaostřete na oko a pak překomponujte Funguje to skvěle, pokud nefotíte s f/1.4 Jak na efekt „záplavy světla“ v pozadí? Jak efektivněji hýbat s modelem O „catch lights“ se starají jen profíci Co nefotit s 50mm objektivem Jak zaostřit to vepředu i to vzadu Dva rychlé tipy, jak komponovat portrét Jak lépe fotit celou postavu Jak ovlivnit velikost portrétované osoby

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Kapitola druhá Jak používat externí blesk, část třetí

Pokračujeme přesně tam, kde jsme v předchozí knize skončili Focení s bleskem v ručním režimu Jak bleskem osvítit jen objekt a ne i to, na čem stojí (ať je to cokoli) Jak s externím bleskem správně používat softboxy studiové kvality Jak přidělat blesk na monopod Jak pomocí externího blesku rozostřit pozadí Nemáte filtr? Upravte vyvážení bílé Jak se v Nikonu dostat k funkci Commander přes jediné tlačítko Jak to udělat, aby se blesk odpálil pokaždé, když to potřebujete Jak ze světla udělat tenký pruh Výhody používání blesku za denního světla Jak u externího blesku pracovat s modelovacími záblesky

38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48

Obsah

Jak blesku nedovolit usnout Vzdálenost mezi bleskem a deštníkem Proč by někdo používal v exteriéru studiové blesky?

49 50 51

Kapitola třetí Další tipy, jak používat studio jako profík

Ve třetím díle jsme se s tím poprali a zvládneme to zas! Jak profíci upravují intenzitu světla Jak docílit různého výrazu bez posouvání světel Oslnění objektivu jako studiový efekt Jak daleko by měl být objekt od pozadí? Jak zabít dvě mouchy jedním světlem Silueta s osvětlením profilu snadno a rychle Jak používat kruhový blesk Blesk a softbox nemusí být od stejného výrobce V případě softboxů jednoznačně platí: na velikosti záleží! Co dělat, když se výkon už nedá snížit Jak správně nasvítit pár nebo menší skupinku Jak se nedostat do problémů s více světly Záhada, kam se softboxem, část první Záhada, kam se softboxem, část druhá Jak pomocí aplikace Lightroom automaticky upravovat snímky už při focení Jak nastavit uživatelské vyvážení bílé ve fotoaparátu Bereme studiové blesky ven Další literatura

Kapitola čtvrtá Jak používat objektiv jako profík

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71

Nejde jen o to, zda použít jeden nebo druhý Proč je pozadí stále ostré i s f/2.8 Co potřebujete vědět o objektivu a tzv. „kompresi“ perspektivy Náhled hloubky ostrosti Automatická korekce efektu rybího oka ve Photoshopu Foťte se clonou, kvůli které jste si objektiv pořídili Jak si poradit se zamlžováním objektivu Jak si nezašpinit senzor prachem z krytek objektivu a těla fotoaparátu Jak zaostřit na nekonečno Nefoťte se „začátečnickými“ ohniskovými vzdálenostmi Kde správně držet dlouhý objektiv, aby se nehnul ani o píď

74 75 76 77 78 79 80 81 82 83

Obsah

S jakým objektivem na portréty v exteriéru? Další literatura

84 85

Kapitola pátá Jak fotit jako profík v přirozeném světle

Pracujte s nejkrásnějším světlem na Zemi Krásné snímky v protisvětle Jak na siluety Jayův trik, jak nepřijít o pěknou fotku Jak si pojistit, aby byl západ slunce dostatečně tmavý Typy, jak venku zacházet s odraznou deskou Jak u odrazné desky ovládat „výkon“ Jak si poradit s podexponovanými snímky pořízenými za denního světla Jak fotit v noci Jak na stopy světel jedoucích aut Jak na stopy dráhy hvězd Jak se na stopy dráhy hvězd vyzbrojit Jiný důvod, proč se vyhýbat focení při vysokých hodnotách ISO

Kapitola šestá Jak fotit krajinu jako profík

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99

101

Další tipy, jak vytvářet fantastické snímky přírodních scenérií Na krajiny nepotřebujete supersvětelný objektiv Tři další tipy na zjemnění vodopádů a vodních proudů Černobílé snímky s dlouhou expozicí, část první (vybavení) Černobílé snímky s dlouhou expozicí, část druhá (nastavení) Černobílé snímky s dlouhou expozicí, část třetí (příprava) Černobílé snímky s dlouhou expozicí, část čtvrtá (snímek) Jak udržet svoje náčiní venku v suchu Jak s pomocnou mřížkou v hledáčku vyrovnat horizont Rychlé duotóny u obrázků krajin a přírodních scenérií Umocnění prostoru Potřebujete ztmavit oblohu? Snižte jas. Foťte před bouřkou nebo těsně po ní Jak na časosběrné fotografie Hledejte klidnou vodní hladinu, ve které se zrcadlí okolí Tip, jak fotit krajinu z nízké perspektivy Jak pomocí vyvážení bílé dosáhnout teplejšího odstínu světla Tajemství postprodukčních úprav

102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118

Obsah

Co mým fotkám krajiny nejvíc pomáhá

Kapitola sedmá Jak fotit na cestách jako profík

119

121

Vraťte se domů s fotkami, na které budete opravdu pyšní Počkejte si, až se na scéně objeví ty správné postavy Vsaďte na klasiku – snímek s „osamělým stromem“ Fototašky, které nevzbudí pozornost nežádoucích osob Jak se z cest nevrátit s rozmazanými snímky Můj oblíbený objektiv na cesty Trik, jak zachytit skutečný život Zbavujeme se turistů Naučte se „rozpracovat scénu“ Které fotky ze svých cest máte nejraději? Jak na focení ze střechy hotelu

Kapitola osmá Jak fotit sport jako profík

122 123 124 125 126 127 128 129 130 131

133

Profesionální výsledky už při příštím zápase! Zachycení pohybu metodou „panning“ – jeden tip a jedno tajemství „Panning“ a správná rychlost závěrky Jak zmrazit pohyb v motosportech Potíže přichází s focením v noci nebo pod střechou Při fotografování sportu vypněte VR (nebo IS) Proč používat rychlé paměťové karty Jak profíci zaostřují sport Proč řada profíků fotí sport ve formátu JPEG Druhý fotoaparát s dálkovou spouští Přidělejte telekonvertor a dostaňte se co nejblíže Proč byste měli začít fotit už při rozcvičce Nezapomínejte na detaily Jak mít ze zápasu víc dobře zaostřených fotek

Kapitola devátá Jak fotit HDR jako profík

134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146

149

Jak pořizovat a upravovat fotografie HDR Snímky HDR: Výbava Fotíme HDR: Základy

150 151

Obsah

Nastavení „bracketingu“ ve fotoaparátu HDR pomocník od Canonu Co když váš foťák nemá „bracketing“? S jakou clonou pořizovat snímky HDR? Nepořizujte různě exponované snímky po jednom Poznámka k focení HDR bez stativu Které typy scén se hodí pro HDR Panoramata HDR Jak v PC snadno najít snímky k výrobě HDR pořízené pomocí „bracketingu“ Programy používané k tvorbě HDR Jak v HDR Pro od Photoshopu vylepšit výchozí nastavení Ostření fotografií HDR Jak dosáhnout vzhledu HDR bez HDR Co vám většina profíků o HDR nepoví… Jak se u HDR zbavit různých „halo“ a podobných problémů

Desátá kapitola Jak pořizovat video jako profík

152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166

169

Získejte ze zabudované videokamery maximum Budete si muset opatřit hledáčkovou lupu Naučte se oblíbenou techniku „přeostření během záběru“ Jak ve foťáku dodat videu určité efekty K čemu je dobrý externí mikrofon Špatné audio = špatné video Ujistěte se, že máte zaostřeno Nenatáčejte na výšku! Proč je potřeba uzamknout expozici I na cloně záleží, ale pozor… Jak se při natáčení videa vyhnout různému „blikání“ Chcete ještě „filmovější“ vzhled? S clonou nehýbat! Proč přiblížení u digitální zrcadlovky funguje jinak Jak při pořizování videa používat autofokus

Kapitola jedenáctá Profesionální tipy pro dokonalejší výsledky

170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183

185

Další triky z branže, aby vaše snímky vypadaly ještě lépe Jak dostat na paměťovou kartu víc snímků Mazaný trik do míst, kam nesmíte se stativem

186 187

Obsah

Když kompenzace expozice nepracuje tak, jak má Pozor na různé značky a vývěsní tabule, přitahují pozornost Na co si dát pozor u režimu Styl obrázku „Otočit na výšku“, „otočit snímek“, anebo obojí? Jak na snímcích s nedostatkem světla snížit šum Na co se lidské oko při pohledu na fotografii zaměří nejdříve Jak uchránit data z foťáku před zvědavými pohledy Proč JPEG vypadá lépe než RAW Kdy není potřeba stativ Co dělat, když váš snímek není dost dobrý pro tisk Kdy přepnout na „bodové měření expozice“ (Spot metering) Pro širokoúhlé proporce zkuste „filmové oříznutí“ Ostříme snímek pro tisk Jak zachránit poškozenou paměťovou kartu

Kapitola dvanáctá Pár dalších receptů na snímky s velkým „S“

188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201

203

Prosté přísady, ze kterých to všechno uvaříte

203

Rejstřík

222

EXPOZIČNÍ ČAS: 1/125 S

CLONA: F/11

ISO: 200

OHNISKOVÁ VZDÁL.: 120 MM

FOTOGRAF: SCOTT KELBY

Kapitola první

Jak fotit portréty jako profík Další tipy, jak zařídit, aby na vašich fotkách vypadal každý co nejlépe Focení lidí má jednu velkou výhodu – lidé s vámi jako jeden z mála objektů, se kterými jako fotograf pracujete, mluví. Když se nad tím zamyslíte, při focení krajinek, produktů, architektury, aut nebo interiérů je minimální pravděpodobnost, že s vámi něco z toho začne konverzovat, pokud teda (a pak je šance vysoká) nejedete na LSD. V tom případě na vás totiž bude mluvit všechno. Králík. Duha. Kopec. Klika od dveří. Co vás napadne. Tím, že si dáte LSD, vlastně vážně riskujete, protože vám tyhle neustálé řeči neživých věcí mohou brzy začít lézt pořádně na nervy – stejně jako lidi pokaždé nemusí říkat přesně to, co chcete slyšet… Já si třeba vybavím jednu takovou příhodu ze 60. let, jak jsem přecházel se svojí rotou rýžové pole a při tom poslouchal jednu věc od Jimiho Hendrixe (no, jak tak na to vzpomínám, možná, že to tak úplně rýžové pole nebylo, ale spíš nějaký odvodňovací příkůpek na golfovém hřišti za naším domem a vzhledem k tomu, že mi tehdy bylo sotva pět, řekl bych, že ani nešlo o rotu, ale spíš o dva kluky vedle od sousedů a taky si nemyslím, že jsem poslouchal Jimiho Hendrixe, ale spíš něco ve stylu „A takhle se myjí ručičky, myjí ručičky, myjí ručičky…“ z pořadu pro děti Kapitána Klokana, na který jsem to ráno koukal v televizi, než jsem vyrazil do školky… jó, mám ta 60. léta trochu rozmazaná…). Každopádně platí, že ať už fotíte cokoli, měli byste si pohlídat tři věci: Za prvé, vždy schovat nádobíčko. To je totiž to první, po čem poldové jdou. Za druhé, po akci ze všeho setřít svoje otisky prstů. A za třetí, až uslyšíte někoho bušit na dveře se slovy: „Tady je policie, otevřete!”, nesmíte ztratit hlavu a v panice se pokusit svůj objektiv 70–200 mm f/2.8 spláchnout do záchodu! Nevěřili byste, jak dlouho pak trvá, než zase vyschne…

Kapitola 1

Digitální fotografie 4

9 věcí, které byste měli vědět, než…

(1) Tuto část můžete v podstatě klidně přeskočit a podívat se místo toho na video, jak si z této knížky vzít co nejvíce. Je krátké, k věci a slibuju, že to, co se dozvíte, vám zpříjemní používání téhle knihy (navíc nemusíte číst tyto stránky, protože ve videu je to samé). Video s českými titulky najdete na http://knihyfoto.cz/digitalni-fotografie-4/. (2) Takže tady máte návod na použití: V podstatě to funguje tak, jako bychom se spolu potkali při focení a já bych vám prostě dal tip, radu nebo vás naučil nějakou techniku, všechno to, co mi za roky praxe předali přední profesionálové v této branži. A když mluvím s kamarádem, nevysvětluju mu všechny ty odborné věci, takže kdybyste se ke mně otočili a řekli: „Hele, Scotte, potřebuju, aby to světlo bylo hodně měkké a ten člověk vypadal co nejlíp. Jak daleko mám postavit softbox?“, neudělám vám přednášku o světle, o zákonitostech jeho šíření světla nebo o fungování modifikátorů. Prostě se na vás jen otočím a řeknu: „Posuň to co nejblíž k modelu a samozřejmě tak, aby to nelezlo do záběru. Čím blíž to dáš, tím měkčí a líbivější to světlo bude.“ Stručně a jasně. A na stejném principu je postavená i tato knížka. (3) A pokračujeme přesně tam, kde jsme ve třetím díle skončili (třetí díl – mám tím na mysli třetí knihu), a najdete tady hlavně to, co čtenářům ve trojce chybělo. Třeba v kapitole o externích blescích vám proto nebudu vyjmenovávat, k čemu všemu je ten či onen dobrý, jelikož to už jsem udělal v díle třetím, a místo toho začnu přesně tam, kde jsem předtím skončil. A teď vás asi napadlo – musím znát jedničku, dvojku a trojku než

Jak fotit portréty jako profík

… začnete číst tuto knihu!

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Digitální

fotograﬁe

Scott Kelby Světově nejprodávanější autor literatury o digitální fotografii!

začnu se čtyřkou? Nezbytně nutné to není, ale určitě by mi ani trochu nevadilo, kdybyste si ty předchozí díly opatřili (jak tohle nazvat… taková trochu mazaná, lehká prodejní strategie – přesvědčování, ale bez nátlaku). Ale teď vážně. Jestliže vás zajímají externí blesky nebo studiové osvětlení, určitě se vyplatí přečíst si alespoň dvojku a trojku, protože v tomto díle počítám s tím, že základy z dvojky a trojky už ovládáte. (4) Někdy taky bude nutné si trochu rozšířit výbavičku. Účelem knížky není vám toho co nejvíc prodat, ale než pokročíte dál, je dobré si uvědomit, že k dosažení profesionálních výsledků je také někdy třeba použít profesionální vybavení. Nebojte se, nikdo mě nepodmázl ani nebudu mít procenta z prodeje od žádné firmy, jejíž výrobky tady doporučuju. Jen vám prostě radím, jako bych radil svým známým… (5) A kde že najdete všechno ty věcičky, které tady zmíním? Jelikož nechci knížku zbytečně nafukovat hromadou odkazů na weby (zvlášť když se mohou změnit, aniž by vás na to kdokoli upozornil), vytvořil jsem pro ně stránku, kde je všechny pěkně pohromadě najdete, tady je adresa: http://kelbytraining.com/books/vol4gear. (6) Úvodní stránka každé kapitoly funguje jako takový krátký duševní relax a po pravdě – s tématem kapitoly má jen málo společného. Vlastně se nijak zvlášť netýká ničeho, ale jejich psaní je taková moje tradice (dělám to v každé své knize), takže pokud patříte mezi osoby spíše „seriózní“, ve vašem vlastním zájmu vás prosím – úvody přeskakujte.

Kapitola 1

Digitální fotografie 4

Tak to bylo jen prvních šest věcí. A teď ještě poslední tři:

(7) Pokud fotíte se Sony, Olympusem nebo Sigmou, nenechte se vyvést z míry tím, že na obrázcích tady všude vidíte jen samý Nikon a Canon. Dávám většinou fotky těchhle dvou, protože většina lidí fotí právě s nimi. Ale zachovejte klid, je-li to ve vašem případě jinak – většinu zde popsaných technik lze využít u jakékoli digitální zrcadlovky (DSLR) a řadu z nich i u kompaktních digitálních fotoaparátů. (8) Na spodu stránek se občas v rámečku objeví nějaký tip navíc. Někdy se týká techniky probírané na příslušné stránce, jindy mě jen něco napadlo a musel jsem to prostě někam dát. Doporučuju proto alespoň rychle prolítnout každý takový rámeček – znáte to, co kdyby… (9) A pamatujte si: Tohle je kniha „jak na to“. Dávám vám návody a rady, jako kdybych mluvil se svým známým, často jde jen o to, který čudlík zmáčknout, jaké nastavení pozměnit, kam umístit světlo, ale rozhodně ne o všechny ty důvody proč to a to udělat. Nepochybuju, že až uděláte pár úžasných fotek, vyrazíte do knihkupectví a koupíte si nějakou tu knížku o focení nebo práci se světlem ve stylu „jak to všechno funguje“. Vážně doufám, že moje knížka rozdmýchá vaši vášeň pro fotografii tím, že díky ní dosáhnete výsledků, které jste vždycky obdivovali. Takže si teď posbírejte všechno svoje „nádobíčko“, je čas udělat první fotku.

Jak fotit portréty jako profík

Jak pomocí studiového blesku vykouzlit malou hloubku ostrosti

Obecně platí, že ve studiu bývá ostré v podstatě všechno (objekt, pozadí, co si vzpomenete), a to proto, že i při nejnižším výkonu zábleskového zařízení pořád potřebujete fotit se clonou kolem f/8 až po f/11. To je ideální pro většinu portrétů, které budete dělat. Ale co když pracujete s nějakými kulisami, scénou nebo texturou v pozadí a chcete, aby pozadí bylo rozmazané a rozostřené? Nemůžete vyměnit clonu za f/2.8 nebo f/4, jinak by fotka byla přeexponovaná. Takže jak tedy ve studiu zjemnit a rozostřit pozadí? Snadno – použitím filtru, který se venku běžně používá při focení vodopádů a divokých řek – filtru s neutrální hustotou (nazývaného také „ND filtr“ podle anglického „neutral density“). Nijak neovlivňuje „barvu“ světla, ale zároveň je tmavý a jednoduše všechno, co vidí váš objektiv, ztmaví. A to tak, že pro správnou expozici musíte clonu snížit na f/4 nebo f/2.8 (pěkně mazané, co?). Budete potřebovat filtr, který sníží expozici tak o 3 nebo 4 expoziční stupně (vyrábí je například B+W, Hoya či Tiffen [na obrázku]), který se dá našroubovat přímo na konec objektivu (ujistěte se, že opravdu kupujete ten, který bude na váš konkrétní objektiv pasovat, průměr filtru je na objektivu uveden, nebo si objektiv vezměte s sebou na nákup). A to je celé – našroubujte na objektiv ND filtr a můžete vesele fotit s otevřenějšími clonami jako f/2.8 nebo f/4 a rozmazávat tak pozadí.

Kapitola 2

Digitální fotografie 4

Jak ze světla udělat tenký pruh

Když pracujeme se studiovými světly a potřebujeme tenký pruh světla (pokoušíme se třeba o něco dramatického nebo chceme mít ostrý kontrast mezi objektem a pozadím či pravou a levou stranou), pak nepoužijeme softbox, ale reflektor (například beauty dish) a nasadíme na něj kovovou mřížku, voštinu, která světlo zformuje do jednoho svazku paprsků soustředěných přímo na náš objekt. A to samé lze provést i u externího blesku s mřížkou Rogue 3-in-1 Honeycomb Grid. Kolem hlavy blesku ovinete takový ten váleček se suchým zipem, který jste s voštinou dostali, a na jeho konec pak nasadíte umělohmotný držák na mřížku (jako na obrázku). A máte stejný, přímý pruh světla jako v případě studiového reflektoru. Z výsledku budete nadšení. Skoro nic to neváží a je to k dostání ve třech velikostech (já běžně používám mřížku 25°), takže si můžete vybrat přesně podle toho, jak široký paprsek chcete mít (čím menší číslo, tím užší svazek, nejtenčí je 16°). Vyrábí to firma Expolmaging a jedna sada se suchým zipem, držákem a mřížkami stojí kolem 50 dolarů. Jak si profík poradí s poklesem výkonu při vysokorychlostní synchronizaci Pokud se chystáte fotit v režimu vysokorychlostní synchronizace (viz strana 28), musíte počítat se snížením výkonu blesku, což znamená, že světla nebude zdaleka tolik. Z toho důvodu spousta profíků používá držák na tři (nebo více) hlav blesků (každý blesk přidá jen kolem 1 EV světla). Jeden takový vyrábí Lastolite, jmenuje se TriFlash Shoe Mount Bracket a dá se sehnat za 80 dolarů.

Jak používat externí blesk, část třetí

Výhody používání blesku za denního světla

Bez blesku

S bleskem

Poměrně často se setkávám s otázkou: „Proč mám venku za denního světla fotit s bleskem?“ Odpověď je jednoduchá – protože fotka pak většinou vypadá lépe. Ale ještě bych to rozvedl… Za prvé, ve vaší moci není ovlivňovat pozici slunce na obloze, a to docela často bývá jako naschvál zrovna na tom nejhorším místě, přímo nad hlavou. Tím, že venku použijete blesk, dodáte světlu žádoucí směr a podobu (pokud tedy slunce právě nezapadá… to bývá světlo pěkné, ale i tak trocha blesku možná neuškodí). A za druhé, zvyknete si pracovat se sluncem jako s druhem svícení, které zezadu osvětluje vlasy portrétované osoby a vytváří kolem ní takovou jemnou světelnou auru (je-li to tedy možné, postavte člověka tak, aby měl sluníčko za zády). A za třetí, ve srovnání s použitím odrazné desky za denního světla má blesk ještě jednu výhodu. Člověk, kterého fotíte, nebude mhouřit oči, což lidi běžně dělají, když jim přes odraznou desku pošlete slunce přímo do očí.

Další způsob, jak si poradit s tmavými pruhy při časech kratších než 1/250 s Když fotíte s časem kratším než 1/250 sekundy a na snímku se objeví tmavé pruhy, vzpomeňte si, že se dají odstranit ve Photoshopu. Tak se vyhnete problému se snížením výkonu blesku a rychlejšímu vybíjení baterie (viz výše). To bylo jen tak na okraj…

Kapitola 5

Digitální fotografie 4

Krásné snímky v protisvětle

Chcete-li svoje venkovní snímky obohatit o nějakou tu vizuální zajímavost, poohlídněte se po nějakém protisvětle, a to zejména při focení lidí. Protisvětlo přináší do fotografie určitou dramatičnost a hloubku, což nevidíte často, pokud se opravdu nejedná o výtvor profesionála. A jakže se to dělá? V první řadě postavte člověka tak, aby měl slunce přímo za zády, na jeho tvář nedopadalo žádné světlo a viděli jste z ní jen siluetu. Poté přepněte režim expozimetru fotoaparátu na bodové měření, zaostřete na tvář (a při tom svému foťáku šeptejte: „Tohle je ta nejdůležitější věc na tom snímku – snaž se tu expozici nepokazit!“), a když teď zmáčknete spoušť, bude tvář portrétovaného člověka mnohem světlejší. I zbytek fotografie se zesvětlí, ale ve většině případů to ničemu nevadí, protože za svým objektem máte slunce (čili docela intenzivní světelný zdroj). Pokud fotíte v režimu priority clony (což já při focení venku v přirozeném světle dělám) a máte dojem, že je celý snímek světlý až moc, lze jej vyvážit pomocí funkce kompenzace expozice (kdy fotoaparát nastaví expozici automaticky a vy můžete toto nastavení změnit, přejete-li si fotku o něco tmavší nebo světlejší). U Nikonu stačí nahoře na fotoaparátu podržet tlačítko kompenzace expozice (+/–) a voličem vzadu na foťáku otočit doprava buď na –0.3, nebo na –0.7 (to se zobrazí v horním ovládacím panelu) a pak udělat další snímek (bude buď o 1/3, nebo 3/4 EV tmavší). U Canonu otočte vypínač nahoře na fotoaparátu do horní pozice (nad On), podívejte se na LCD displej nahoře a pomocí voliče na zadní straně fotoaparátu upravte expozici buď na –0.3, nebo na –0.7 a udělejte fotku, abyste viděli, jestli nepotřebujete expozici snímku ještě trochu upravit – pokud ano, zkuste to celé ještě jednou s jiným nastavením.

Jak fotit jako profík v přirozeném světle

©ISTOCKPHOTO/DAVID MATHIES

Jak na siluety

Siluety objektů v protisvětle (ať už se jedná o osobu nebo květinu, koně, kovboje atd.) mohou být naprosto úchvatné, když ovšem tvar objektu jednoznačně vypovídá o tom, o co se vlastně jedná. Proto jsou takovými nejlepšími objekty spíše jednotlivci. Představte si například černou siluetu objímajícího se páru, snadno se může stát, že z něj na snímku zbude jen jeden velký, černý „blob“ – na první pohled rozhodně neuvidíte dvě osoby v objetí. Pokud jde o samotný fotoaparát, u pěkných siluet se vždycky vyplatí dělat, jako by žádný objekt vlastně neexistoval a vy jste fotili jen krajinu (proto bych byl osobně pro režim priority clony, ale také se můžete přepnout na scénu krajiny, je-li jí váš přístroj vybaven). Kdybyste se snažili fotit opravdu jen objekt (řekněme kovboje v západu slunce), fotoaparát by tomu přizpůsobil expozici a výsledkem by nebyla jednolitá silueta. Proto prostě předstírejte, že fotíte západ slunce, a dopadne to přesně podle vašich představ. Pamatujte si – dělat, jako by tu objekt nebyl, fotit krajinu (se sluncem za objektem), a je vyhráno!

EXPOZIČNÍ ČAS: 1/400 S

CLONA: F/8

ISO: 200

OHNISKOVÁ VZDÁL.: 14 MM

FOTOGRAF: SCOTT KELBY

Kapitola šestá

Jak fotit krajinu jako profík Další tipy, jak vytvářet fantastické snímky přírodních scenérií Myslím, že jednou z nejpřitažlivějších věcí na práci fotografa krajin není ani tak to, že se vrací domů s hromadou úžasných fotek, ale hlavně fakt, že všechnu tu nádheru vidí na vlastní oči a prožívá na vlastní kůži. Nikdy nezapomenu na tu příhodu, jak jsem se vydal fotit do Národního parku Glacier v Montaně. Ráno jsem vstal asi ve čtvrt na pět, abych vyrazil brzo a byl připravený fotit hned, jak začne svítat. Když jsem našel místo s výhledem na jezero, byla pořád slušná tma a vzpomínám si, jak jsem postavil stativ a vítr, co nemilosrdně bičoval jezero a okolí, mi ho okamžitě shodil na zem. Jen jsem se tomu zasmál, zvednul ho, na kulovou hlavu přidělal foťák a řekl si, že bych ho neměl pouštět, nebo bude za chvíli zase na zemi. Nechtěl jsem se téhle pozice vzdát, protože byl odtud opravdu krásný výhled (alespoň se to tak v tom mdlém měsíčním svitu jevilo), takže jsem tam venku stál v té mrazivé, vlezlé zimě, kdy mi každý poryv větru připadal, jako by mnou naráz projelo tisíc jehliček. A jak jsem se tam v tom bodavém větru třásl jak ratlík, aby toho nebylo málo, začalo pršet. Ano, pršet, ne sněžit, to by byla paráda, ale lilo jako z konve, asi jako kdyby přiběhla ohromná armáda liliputů s luky a začala do mě střílet svoje pidišípy. Ale stejně jsem se nehnul z místa a dál tam stál v tom příšerném nečase, promrzlý na kost jako taková mokrá, nehybná socha, prsty rozpraskané a omrzlé, stěží schopné udržet stativ s foťákem. V duchu jsem se tiše modlil za laskavé slitování v podobě milosrdné smrti, která by mě z tohohle ledového, nelidského utrpení vysvobodila. A právě v tu chvíli jsem se rozhlédl kolem sebe a uviděl jiného fotografa, co si právě postavil svůj stativ pár metrů ode mě, jak uklouzl na ledu, ve který se na zemi proměnil déšť, a jak on i se svým stativem a drahým foťákem klouže dolů po zmrzlé hrázi. Slyšel jsem sice jeho volání o pomoc, ale nemohl jsem si pomoc a přestat se smát, když tu jsem si všiml, že kousek za mnou tady nahoře zůstal jeho fotobatoh Tamrac. Málem jsem si natáhl sval, jak jsem ten batoh nacpaný k prasknutí nakládal do pronajatého SUV. Rychle jsem uháněl pryč a říkal si: „Jó, člověče, přesně o tohle tady jde…“ 101

Kapitola 6

Digitální fotografie 4

Na krajiny nepotřebujete supersvětelný objektiv

Za léta praxe jsem se setkal se spoustou lidí, co si mysleli, že na focení krajin potřebují opravdu světelný objektiv (takový, co umí snímky s clonami jako f/2.8 nebo f/4). Ale pravda je jiná – když přijde na krajiny, jedná se o to poslední místo, kde byste mohli mít z těchto otevřených clon nějaký prospěch. Ve skutečnosti budete spíš používat f/16 nebo f/22, kterými disponuje téměř každý objektiv bez rozdílu. Navíc předpokládám, že budete většinou, ne-li vždycky fotit na stativu, takže závěrka může být otevřená tak dlouho, jak bude pro správnou expozici potřeba. Vzpomeňte si na to, až půjdete kupovat objektiv na focení krajin a možná ušetříte slušný balík peněz.

102

Jak fotit krajinu jako profík

Tři další tipy na zjemnění vodopádů a vodních proudů

V prvním díle této série knížek jsem radil, abyste clonu nastavili na f/22, přejete-li si docílit efektu zjemnění vody při focení vodopádů a divokých řek. Ale co když nastavíte foťák na maximum (třeba na f/22) a chcete mít vodu ještě jemnější? Tady mám pro vás další tři tipy, jak lze snížit rychlost závěrky (právě v tom spočívá tajemství jemnosti – čím nižší rychlost závěrky, tím jemnější voda). 1. Přidělejte k objektivu telekonvertor 1,4x nebo ideálně 2x. Dosáhnete tak prodloužení ohniska objektivu, takže se vám snímek trochu zúží, nicméně výměnou za to dostanete menší intenzitu světla o jeden nebo dva expoziční stupně. Normálně byste to považovali za problém (a opravdu by to problém byl), ale v případě vodopádů a divokých řek, když zrovna přejete ubrat expozici a ještě víc zpomalit závěrku, to může být naopak výhra. (Za tenhle tip vděčím kamarádovi Mooseu Petersonovi.) 2. Nastavte nejnižší možné ISO. Na některých Nikonech se můžete pomocí nastavení označeného Lo 0.3, Lo 0.7 nebo Lo 1 dostat i pod nejnižší standardní hodnotu – i to vede k dalšímu zpomalení závěrky a přesně to teď potřebujeme; s Lo 1 sice přijdete o trochu ostrosti a kontrastu, ale získáte nižší rychlost závěrky, a v tomhle případě se takový obchod určitě vyplatí. 3. Přidělejte na objektiv polarizační filtr. Používá se k odstraňování odlesků vodní hladiny, oken apod. a vedle toho vám také ztmaví oblohu. Nás teď ale bude zajímat spíš něco jiného – že taky o jeden až dva expoziční stupně redukuje intenzitu světla, což (řekněte to se mnou…) ještě víc zpomaluje závěrku, a to je přesně to, co na pořádné zjemnění divoké vody potřebujeme. Takže máte další tři tipy do přihrádky s nápady na focení vodopádů a vodních proudů.

103

Kapitola 8

Digitální fotografie 4

Při fotografování sportu vypněte VR (nebo IS)

Pokud chcete mít ostřejší sportovní fotografie a máte objektivy s funkcí VR (redukce vibrací na Nikonu) nebo IS (stabilizace obrazu na Canonu), moje rada zní: vypněte ji. Existují pro to dva dobré důvody: Za prvé, aby se obrázek stabilizoval, VR (nebo IS) snižuje rychlost automatického ostření. A za druhé, jelikož se chystáte fotit s vysokou rychlostí závěrky (pokud možno 1/1 000 sekundy a výš), z funkce VR (IS) žádný prospěch mít nebudete, protože ta vám má pomáhat hlavně v situacích s nedostatkem světla, když fotíte s nízkou rychlostí závěrky. Při fotografování s vysokou rychlostí závěrky dokonce tyto funkce pracují proti vám, protože systém VR (IS) vyhledává vibrace, a tak může paradoxně nepatrný pohyb zapříčinit sám. (Je to podobné jako při fotografování ze stativu, kdy je potřeba redukci vibrací rovněž vypnout.) Normálně by to problém nebyl, funkce VR (IS) by vám opravdu pomohla, ale v jasném světle a s rychlejší závěrkou může takový pohyb způsobovat, že jsou objekty méně ostré, než by mohly být. V těchto situacích se tedy vyplatí ohlídat si, zda je VR (nebo IS) opravdu vypnuté.

138

Jak fotit sport jako profík

Proč používat rychlé paměťové karty

Rychlé paměťové karty snad byly stvořené právě pro sportovní fotografy, kteří obvykle fotí v sekvenčním režimu (to znamená, že se během chvilky, kdy držíte spoušť, snímky pořizují rychlostí 8, 10 nebo 12 za sekundu). Tyto sekvence snímků se dočasně ukládají do paměťového zásobníku ve vašem foťáku a pak jsou zapsány do paměti karty, kterou jste do foťáku vložili. Používáte-li „pomalou kartu“ (s rychlostí 133× apod.), pak se můžete dočkat toho, že zásobník v určitém kritickém momentě selže. Prostě děláte tyhle rychlé snímky (cvak, cvak, cvak, cvak, cvak, cvak) a pak se paměťový zásobník ve foťáku přeplní, protože se snímky dostatečně rychle nestačí přepisovat na kartu. Takže stále tlačíte prstem na spoušť a přímo před vámi běží hráč s míčem, vypadá to, že teď uděláte snímek roku, a najednou místo cvak-cvak-cvak slyšíte cvak…….. cvak…….. cvak…………………. cvak…………………… cvak a rychlost pořizování snímků nemilosrdně klesá na 1 za 2 sekundy! Hrůza. Už tedy asi chápete, proč ve sportovní fotografii používat rychlé paměťové karty (tj. s rychlostí 400× a 600×) – zapisují data s větší rychlostí, takže snímky z paměťového zásobníku ve fotoaparátu mizí mnohem rychleji (a je v něm tedy dost prostoru pro další) a pravděpodobnost, že uslyšíte to obávané cvak…….. cvak……….. cvak přeplněného zásobníku, se snižuje na minimum (a naopak roste šance, že nějaký ten klíčový moment opravdu zachytíte).

139

Kapitola 8

Digitální fotografie 4

Jak profíci zaostřují sport

Chcete víc ostrých snímků? Zkuste ovládání ostření pomocí tlačítka na zadní straně vašeho fotoaparátu (místo klasického mačkání spouště zaostříte tak, že palcem stisknete tlačítko na zadní straně fotoaparátu). Rozdíl bude větší, než byste čekali. Tím, že od sebe oddělíte ostření a samotné pořízení snímku, bude foťák pohotovější – díky tlačítku vzadu už máte objekt zaostřený, takže stisknutím spouště okamžitě fotíte. Ostření pomocí zadního tlačítka brání tomu, aby autofokus „přeskočil“ na jiný objekt, kdyby se v záběru náhle někdo vynořil (a u týmových sportů nejde o nic neobvyklého). Pokud se tedy někdo do záběru připlete (třeba rozhodčí), prostě jen sundáte palec ze zadního tlačítka, dokud ten člověk nezmizí (zatímco stále dál fotíte), a jakmile bude pryč, palec na tlačítko zase vrátíte. Sám s palcem na zadním tlačítku fotím běžně, prostě mířím na svůj objekt a s ostřením si nedělám starosti – soustředím se jen na to, abych nic nepropásl. Na zrcadlovkách od Nikonu (resp. většině z nich) tuto funkci zapnete, když půjdete do menu Custom Setting, pod položkou Autofocus vyberete AF Activation a nastavíte AF-ON Only. Na foťácích od Canonu (jako jsou 7D nebo 5D Mark II) stisknete tlačítko Menu na zadní straně přístroje, půjdete do menu Custom Function IV-1 a vyberete Metering start/Metering +AF start.

140

Jak fotit sport jako profík

Proč řada profíků fotí sport ve formátu JPEG

Spousta lidí se diví, když jim řeknu, že sportovní fotografie pořizuju ve formátu JPEG, a ne v RAW. Ale nejsem sám! Řada profíků, které znám, dělá to samé, a to ze dvou hlavních důvodů (prvnímu z nich jsem se věnoval už v prvním díle): 1. Ve formátu JPEG uděláte sekvenci o větším počtu snímků než v případě RAW, a přitom se nemusíte bát, že by se vám ve foťáku naplnil paměťový zásobník (k této problematice najdete víc na straně 153). Na webu DPReview.com (uznávaný zdroj, pokud jde o tento typ informací) tvrdí následující: Fotografování v RAW: 17 snímků, než se zaplní zásobník. Fotografování v JPEG: 65 snímků, než se zaplní zásobník. S rychlou paměťovou kartou (například 600×) to znamená, že v případě JPEG je tady menší šance, že by se zásobník v souvislosti s rychlostí zápisu dat na kartu (a uvolněním místa pro další snímky) úplně zaplnil. 2. Obrázky JPEG nevyžadují tolik postprodukčních úprav. Kontrast, vylepšení barev a ostření se provede přímo ve foťáku, takže snímky JPEG vypadají „hotové“ už po pořízení a jsou tedy téměř připravené k publikování bez dalších úprav. Když fotoaparát nastavíte, aby pořizoval snímky ve formátu RAW, veškeré tyto úpravy (kontrast, barvy, ostrost…) musíte provést až později v Camera Raw nebo v Lightroomu. To samozřejmě zabere víc času; stejně jako přeukládání snímků určených k publikování ve formátu JPEG… Dá se také fotit v RAW + JPEG, ale má to své nevýhody – mnohem rychleji se zaplňuje paměť a také import snímků trvá déle.

141

EXPOZIČNÍ ČAS: 1/2500 S

CLONA: F /5.6

ISO: 200

OHNISKOVÁ VZDÁL.: 50 MM

FOTOGRAF: SCOTT KELBY

Desátá kapitola

Jak pořizovat video jako profík Získejte ze zabudované videokamery maximum Tohle je poprvé, co se v této sérii knih hodlám věnovat natáčení videa zrcadlovkou. Dnes těžko najdete digitální zrcadlovku, která by neumožňovala nahrávat video s vysokým rozlišením, a tak jsem si řekl, že je na čase věnovat tomu prostor. Než se však necháte těmito možnostmi svého foťáku úplně unést, musím vás upozornit na nemilou pravdu o filmovém průmyslu, kterou budete muset skousnout: příslušenství pro výrobu filmu není jako příslušenství pro výrobu fotografie, je totiž mnohem, mnohem, mnohem dražší! Podle mě za to může fakt, že po celá léta bylo všechno, co k natáčení videa potřebujete, neuvěřitelně drahé (jen velké společnosti s ohromnými rozpočty si mohly nějaký ten videoklip dovolit). Přestože dnes natáčení umožňuje každý foťák, filmovému průmyslu to nijak neuškodí, vítá všechny ty fotografy, co by si rádi připadali jako skuteční filmoví producenti – a jediná cesta, jak na vlastní kůži zažít všechnu tu bolest a utrpení s produkcí videa spojenou, vede samozřejmě přes nákup potřebného příslušenství. A chudák fotograf je v šoku, kolik to všechno stojí. Jestli mi nevěříte, zkuste si to sami: navštivte jakýkoliv obchod s fotopříslušenstvím, najděte si nějaký běžný doplněk, například polarizační filtr, a zapište si jeho cenu (řekněme 29 dolarů). Pak se podívejte do nějakého obchodu s příslušenstvím pro film a zjistěte, kolik stojí polarizační filtr pro videokameru. Cena se bude pohybovat kolem 300 dolarů. A proto byl prodej věcí pro film vždycky ziskovější než casino v Las Vegas. A nejde jen o filtry! Lidi z filmové produkce si zvykli platit nehorázné sumy v podstatě za všechno. Třeba taková krabice sponek na papír – když si je budete chtít objednat z obchodu s věcmi pro film, dáte za ně klidně 60 babek. A to nemluvím o věcech jako pasta na zuby nebo mražené wafle – na ně byste si museli vzít úvěr. Moje rada tedy zní: nikdy se svou digitální zrcadlovkou nepořizujte video, ledaže byste byli zámožní lékaři, právníci anebo majitelé obchodu s příslušenstvím pro film! 169

Kapitola 10

Digitální fotografie 4

Budete si muset opatřit hledáčkovou lupu

Chystáte-li se se svojí digitální zrcadlovkou natáčet video (je jedno jaké délky), budete zřejmě potřebovat hledáčkovou lupu (pomůcku, kterou překryjete LCD displej, a díváte se do ní jako u klasické videokamery). Nejenže se vám pak bude video při jasném denním světle pořizovat mnohem pohodlněji a snáz, ale taky bude váš prožitek z natáčení intenzivnější, jelikož se obličejem budete přístroje přímo dotýkat! Za takovou očnici můžete dát i balík, ale ta, kterou jsem si oblíbil já, je cenově celkem dostupná (ano, pokud se bavíme o příslušenství pro film; jestliže si myslíte, že vybavení pro focení vyjde draho, pak je vybavení pro vytváření videa záležitostí pro ropné barony…). Budete tedy potřebovat hledáčkovou lupu Hoodman HoodLoupe (zmiňoval jsem se o ní ve druhém díle této série knih a jednoduše jde o kryt, který nasadíte na LCD displej svého foťáku, abyste na něj i za jasného slunečního svitu dobře viděli, a dá se pořídit za 80 dolarů) a k ní řemínek, co se jmenuje Cinema Strap (stojí kolem 20 dolarů), kterým očnici k displeji připevníte, takže budete mít dojem, že opravdu pracujete s videokamerou, ale hlavně – je to praktické. A to hodně. Jestliže tedy plánujete natáčet video hojně, určitě to za těch 100 dolarů stojí („100 babek?!“ divíte se? Tak vítejte ve světě video příslušenství – ze zkušenosti vím tohle: ať vás napadne jakékoli fotopříslušenství, přidejte k jeho ceně nakonec nulu, chcete-li něco podobného k natáčení).

170

Jak pořizovat video jako profík

Naučte se oblíbenou techniku „přeostření během záběru“

Jeden z nejpůsobivějších efektů, kterých při pořizování videa pomocí foťáku můžete dosáhnout, vám umožní jedna z nejlepších věcí na digitálních zrcadlovkách – nízká hloubka ostrosti. Trik spočívá v tom, že zaostříte na něco blízko foťáku (takže vzdálený objekt, který vás skutečně zajímá, bude rozmazaný) a pak pomalu přeostřujete na svůj, vzdálenější objekt. (Na webu knížky zmíněném v úvodu jsem jedno video s tímto efektem umístil.) Jde vlastně o efekt rozostření a následného zaostřování (ve filmařské hantýrce se tomu říká „přeostření během záběru“ neboli „rack focusing“). Není na tom nic těžkého, jen je potřeba nespěchat a plynule rukou otáčet ostřicím kroužkem na objektivu, dokud objekt nebude ostrý. Začněte tím, že odcloníte třeba na f/2.8 nebo f/1.8, necháte zapnutý autofokus a zaostříte na něco v popředí (není-li to opravdu blízko, efekt neostrého pozadí se nedostaví). Po zaostření vypněte autofokus a začněte nahrávat. Po pár sekundách plynule otáčejte zaostřovacím kroužkem na objektivu, dokud nebude ostrý vzdálenější objekt, který vás zajímá ze všeho nejvíc. Sice to vypadá trochu amatérsky, když to provádíte, ale docela profesionálně, když si to pak přehráváte… Jak si „přeostření během záběru“ zjednodušit Existuje jeden takový doplněk „DSLR Follow Focus“ (stojí kolem 60 $), který váš objektiv opatří dalším ohromným otočným prstencem. Můžete si na něj poznačit bod, kdy je váš objekt maximálně zaostřený, a pak přesně víte, kam prstencem otočit, abyste měli ostré to, co potřebujete.

171

EXPOZIČNÍ ČAS: 1/4000 S

CLONA: F/2.8

ISO: 200

OHNISKOVÁ VZDÁL.: 70 MM

FOTOGRAF: SCOTT KELBY

Kapitola dvanáctá

Pár dalších receptů na snímky s velkým „S“ Prosté přísady, ze kterých to všechno uvaříte V předchozích třech dílech této série se největší oblibě vždycky těšila kapitola „Fotorecepty“ a musím se přiznat, že mám vždycky radost, když můžu dát na konec knížky to nejlepší – jako takovou „třešničku na dortu“ (nebo „šlehačku na zákusku“, „javorový sirup na špagetách“). Ale abych neodbíhal, tyto recepty jsou tak populární, že jsem dokonce musel vytvořit knížku a DVD věnované jen jim s názvem Photo Recipes Live: Behind the Scenes. Vzal jsem všechny ty snímky z prvního dílu této série knížek a úplně od začátku jsem je všechny znova vytvářel a celé to nechal natočit v jednom parádním studiu v New York City. Mělo to ohromný úspěch, ale samozřejmě se nesluší, abych se o tom na těchto stránkách zmiňoval (stejně jako že to vydalo nakladatelství Peachpit Press, ISBN je 0-321-70175-5 a že se cena pohybuje kolem 30 dolarů), takže to ode mě rozhodně neuslyšíte a ani vám nebudu vykládat o stejně úspěšném druhém díle, Photo Recipes Live, Part 2: Behind the Scenes (taky vyšel v Peachpit Press, ISBN 0-32174971-5 a taky stojí zhruba 30 dolarů). Dělat si tady reklamu je naprosto nepřípustné, proto si nemyslete, že vám ještě povím, že Peachpit Press oba díly zpřístupnil on-line a že jsou ke stažení jako aplikace pro iPad (a to jen za dvacet babek, což je – myslím – šíleně málo). Vidíte, a já myslel, že první stránka každé kapitoly bude úplně nesmyslná a ono se ukázalo, že by mohlo jít o dobrý nástroj skryté reklamy na moje další tréninkové programy na trhu a klidně i propagace mého blogu na www. scottkelby.com, kde si můžete mimo jiné najít, kdy a kde pořádám praktické semináře pro http://kelbytraining.com/live! Ale ode mě byste se ničeho takového nedočkali, u ostatních fotografů to totiž bytostně nesnáším, a proto bych sám nikdy nic takového neudělal. Já ne, nikdy! 203

Kapitola 12

Digitální fotografie 4

Recept na snímek tohoto typu

Charakteristika snímku: Jemný, půvabný výraz, rozostřené pozadí, velmi měkké světlo a celkový dojem. 1. K vytvoření snímku s takovýmto výrazem budete určitě potřebovat teleobjektiv (v tomto případě šlo konkrétně o 70–200mm objektiv zhruba na 200 mm). Když si osobu objektivem přiblížíte, pozadí se rozostří, byť ne do takové míry, jak vidíte na snímku – k tomu ještě musíte fotit v režimu priority clony a nastavit clonu s nejnižším možným clonovým číslem, například f/2.8 nebo f/4 (pokud vám samozřejmě objektiv umožní na clonu s tak nízkým číslem jít). 2. Snímek vznikl v přirozeném denním světle, které vypadá tak pěkně, protože jsme fotili pozdě odpoledne, takovou hodinku a půl před západem slunce. Abyste snímku dodali trochu života a energie, pootočte foťák o 45°, než zmáčknete spoušť. 3. Chcete-li světlo ještě zjemnit, poproste někoho, aby vám mezi objektem a sluncem podržel difuzér (taková ta velká, kulatá věc, co vypadá jako odrazná deska, ale není stříbrná ani zlatá, nýbrž bílá a průsvitná, takže část slunečního svitu propustí a rozptýlí, čímž se světlo celkově o něco zjemní). Svého pomocníka pak poproste, aby difuzér držel co nejblíže u osoby, kterou fotíte, jak to jen jde, aniž by se dostal do záběru. Světlo pak bude rozptýlené a krásně měkké jako na tomto snímku (difuzér se v tomto případě nacházel po mé levé ruce blízko tváře modelky v úhlu 45°). A co vás možná potěší, difuzéry jsou stejně jako odrazné desky skládací a finančně poměrně nenákladné.

204

Pár dalších receptů na snímky s velkým „S“

Recept na snímek tohoto typu

Charakteristika snímku: Prostorný, širokoúhlý snímek s oblaky na nebi, která vyvolávají dojem rozpínání. 1. Budete potřebovat pořádně širokoúhlý objektiv (čím širší, tím lepší), takže minimálně 18 mm, ale ideálně ještě širší, 14 nebo 12 mm. S takovou šířkou se vám totiž ty obláčky na nebi pěkně roztáhnou, což přispívá k celkovému efektu snímku. 2. Abyste objektu dodali tento majestátní výraz, foťte z opravdu nízké pozice (já při pořizování tohoto snímku klečel na kolenou) a zkuste se k objektu dostat co nejblíže (já byl přímo u hrany křídla). Z takové pozice můžete se širokoúhlým objektivem rozměry objektu výrazně opticky nafouknout. 3. Jelikož objekt potřebujete mít v měkkém světle a zároveň si zachovat modré nebe nad ním, měli byste fotit ráno hned po východu slunce, což znamená, že budete fotit za horších světelných podmínek, než by tomu bylo třeba jen o hodinku později. Rychlost závěrky proto bude nižší a budete muset použít stativ, jedině tak bude snímek dostatečně ostrý. 4. A na závěr – materiál, v tomto případě chromová ocel, musí pěkně vyniknout a k tomu jsem použil plug-in Photoshopu s názvem Nik Color Efex Pro (z webu www.niksoftware. com si můžete zdarma stáhnout demoverzi) a jeho výchozí nastavení „Tonal Contrast“.

205

Scott Kelby, muž, jehož průkopnická práce na poli „digitální temné komory“ byla nesčetněkrát oceněna, se nyní pouští do křížku s tím, jak by mohl i fotografující amatér získat snímky profesionální kvality (a nebojte se – je to snazší, než se může na první pohled zdát).

čtvrtý díl své řady Digitální fotografie. Vyšli jste fotit a Scott přitom odpovídá na vaše dotazy, radí vám a prozrazuje vám různá fotografická tajemství. Stejně, jako byste byli na výletě s přítelem – jednoduše, bez zbytečně odborné fotografické terminologie. V této knize nehledejte teorii – začátečníky matoucí slovník či podrobná vysvětlování. Jde hlavně o to, jaké použít nastavení a kdy je použít. Téměř dvě stovky poodhalených, bedlivě střežených fotografických „obchodních tajemství“ zařídí, že každá vaše další fotografie bude vypadat výrazně lépe, bude ostřejší, barevnější a bude působit profesionálnějším dojmem.Každá stránka knihy se zabývá jedním tématem, které vaše fotografování zlepší. Vždy, když obrátíte stranu, dozvíte se nové nastavení, nástroj nebo trik, které pomohou vaše snímky proměnit v umělecká díla. Jestli vás neláká studovat vzorečky pro výpočet hloubky ostrosti, učit se nazpaměť posloupnosti clonových čísel, číst zasvěcené rozbory o vhodnosti a potřebnosti toho kterého objektivu, ale chcete dobře fotografovat, pak je tato kniha určena právě vám.

Představte si, že byste spolu se Scottem byli fotit a vy se zeptali: „Scotte, poslyš, jak bych měl vyfotit tamtu kytku, aby byla ostrá na rozostřeném pozadí?“ A Scott by místo přednášky o obecných principech fotografování prostě jenom řekl: „Použij teleobjektiv, odcloň objektiv, zaostři na kytku a zmáčkni spoušť.“ A přesně v tomto duchu Scott Kelby napsal již

Z nabídky vydavatelství Zoner Press dále doporučujeme: E

MICHAEL FREEMAN

MYSLETE JAKO FOTOGRAF Kreativní myšlení pro lepší [digitální] fotografie

Naučte se

FOTOGRAFOVAT SRDCEM Působivé fotograﬁe všeho, co je vám blízké

TRACEY CLARK ANDREA SCHER KATE INGLIS SARAH-JI MAILE WILSON IRENE NAM STEPHANIE C. ROBERTS PAIGE BALCER KAREN WALROND JEN LEMEN SESTAVILA TRACEY CLARK

KOMPENDIUM PRO DIGITÁLNÍ FOTOGRAFY Obsah:

1 2 3 4 5 6 7 8

UMĚNÍ DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKA DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE WORKFLOW KREATIVNÍ ÚPRAVY A SPECIÁLNÍ EFEKTY TIPY DO TERÉNU PRŮVODCE TIPY DO KAPSY PLUS DVD TUTORIAL

BONUSY V HODNOTĚ MINIMÁLNĚ 1 000 KČ

Pod logem ENCYKLOPEDIE – GRAFIKA A FOTOGRAFIE vycházejí publikace určené všem zájemcům o grafické aplikace a fotografii. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publikace o všem, co potřebuje profesionální grafik, ale také třeba fotograf amatér. DOPORUČENÁ CENA: 289 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR1106

ISBN 978-80-7413-226-1

Peachpit Press www.peachpit.com

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 2 6 1