Konec éry Google - Úpadek big dat a vzestup ekonomiky by Zoner Press

Ač pokroky v umělé inteligenci vyvolávají obavy ohledně její budoucí všemohoucnosti a transcendence, Silicon Valley na bezpečnost rezignovala. Internetové brány ﬁrewall údajně chránící všechna hesla a osobní údaje se ukázaly jako propustné. Budoucnost leží v „kryptokosmu“ – architektuře blockchainu a jeho derivátů. Díky aktivaci kryptoměn poskytne internetu bezpečný globální platební systém, který ukončí agregovaný a reklamní věk společnosti Google. Kniha Konec éry Google tvrdí opak toho, co prorokují věštci, jakými jsou Yuval Harari, Larry Page, Sergey Brin a Elon Musk. Zatímco oni považují umělou inteligenci za revoluci, která promění svět, podle autora knihy vzývají systém, který své možnosti už vyčerpal. Dnešní uspořádání bezpečnosti, soukromí, duševního vlastnictví, obchodní strategie a technologie je v hluboké krizi, kterou současná počítačová a síťová architektura nedokáže vyřešit.

Konec éry Google se blíží.

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

DOPORUČENÁ CENA: 419 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK2102

ISBN 978-80-7413-460-9

9 7 8 8 0 7 4 1 3 4 6 0 9

Konec éry Google

Algoritmy Googlu předpokládají, že budoucnost světa není ničím jiným než dalším okamžikem náhodného procesu. Věk Googlu byla úžasná éra. Ale chýlí se ke konci. V knize Konec éry Google technologický vizionář George Gilder vysvětluje, proč Silicon Valley trpí nervovým zhroucením a co lze očekávat, až doba Googlu skončí.

EDICE TECHNOLOGIE

KONEC ÉRY

Google Úpadek big dat a vzestup ekonomiky blockchainu

George Gilder

Ze všech základních principů Googlu je právě nulová cena tím zdánlivě nejméně nebezpečným. Ukáže se však, že je nejen tím nejškodlivějším, ale že se dokonce jedná o zásadní vadu, která způsobí úpadek Googlu. Google nejspíš i za deset let bude patřit mezi důležité ﬁrmy. Vyhledávání je užitečná služba, kterou bude poskytovat i nadále. V tomto oboru může prosperovat, i když vyhledávání zůstane zdarma. Záludný světový systém Googlu však nepřetrvá.

GEORGE GILDER

KONEC ÉRY GOOGLE ÚPADEK BIG DAT A VZESTUP EKONOMIKY BLOCKCHAINU

GEORGE GILDER

Konec éry Google Úpadek big dat a vzestup ekonomiky blockchainu George Gilder Šéfredaktorka: Iva Šišperová Odpovědný redaktor: Václav Křížek Překlad: Jakub Goner DTP: Petr Bernát Obálka: Petr Bernát Copyright © ZONER software, a.s. Vydání první v roce 2021. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK2102 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress www.instagram.com/zoner_press_brno/

ISBN 978-80-7413-460-9

Věnuji Mattovi a Louise Marshovým

OBSAH Jízda zpět do budoucnosti

Tato kniha není zdarma

Světový systém Googlu

Historie společnosti Google a její věrouka

Konec bezplatného světa

Deset zákonů kryptokosmu

Revoluce Googlu v datových centrech

Dallyho paralelní paradigma

Markov a Midas

Život 3.0

109

1517

126

Loupež

137

Hledání Satoshiho

147

Bitva blockchainů

161

Blockstack

178

Znovudobytí sítě

190

Velkolepý návrat Brendana Eicha

197

Yuanfen

207

Nástup sky computingu

218

Globální povstání

233

Kastrace sítě

248

Impérium vrací úder

265

Nedostatek bitcoinu

272

Velké rozdělení

283

Nový světový systém

296

Několik termínů a definic pro novou éru

305

Zdroje

314

Poznámky

320

Rejstřík

334

O autorovi

339

PŘEDMLUVA

JÍZDA ZPĚT DO BUDOUCNOSTI Začátkem 90. let, když jsem vedl svou publicistickou firmu se sídlem ve starém skladišti u řeky Housatonic v západním Massachusetts, na dveře zaklepala Budoucnost. Zároveň se však přišourala i minulost, kterou ztělesňoval mrzoutský expert na speciální efekty Douglas Trumbull. Ve světě, který se rychle digitalizoval, se Trumbull tvrdošíjně držel svých analogových metod. Odjakživa stavěl fyzické modely všech objektů a své obrazy s mnoha vrstvami zaznamenával na filmu s vysokým rozlišením. Trumbull a můj kolega Nick Kelley založili firmu s názvem RideFilm s cílem vyprodukovat virtuální projížďku pro zábavní park, která měla být založena na sérii filmů Roberta Zemeckise Návrat do budoucnosti. Já jsem do jejich projektu investoval. Zanedlouho se nad naším zaprášeným dřevěným schodištěm vztyčil tyranosaurus rex z plastu a papírmaše téměř v životní velikosti, který se stal neoficiálním maskotem nakladatelství Gilder Publishing. My jsme jej nikdy nebrali příliš vážně. Oblíbili si jej však turisté, kteří se během následujících šestnácti let vydávali do minulosti v zábavních parcích v Orlandu, Hollywoodu a Ósace. O cestování časem se snažil i sám Trumbull. V roce 1968 se proslavil speciálními efekty ve scéně znovuzrození na konci 7

KONEC ÉRY GOOGLE

filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea. Později však Hollywood opustil a odešel do dobrovolného vyhnanství v malém městě ve státě Massachusetts, kde zahořkle fantazíroval o spiknutí proti jeho analogovému géniu. Po svém triumfu ve filmu 2001 vytvořil Trumbull speciální efekty pro několik dalších přelomových filmů, mj. pro Blízká setkání třetího druhu Stevena Spielberga (1977) a Blade Runner Ridleyho Scotta (1982). Svět však přešel do digitální éry a na Trumbulla téměř všichni zapomněli. Začátkem 90. let se pokusil o návrat jako vynálezce imerzivního filmového procesu s názvem Showscan, který využíval sedmdesátimilimetrový film s šedesáti snímky za sekundu, a trojrozměrného filmu s pohybovým efektem. Těmito technikami bylo možné vyvolat zážitky, které se nyní označují jako „virtuální realita“. Trumbullův analogový prostorový film divákům umožnil plné ponoření do děje, aniž by si museli nasazovat 3d brýle nebo přilbu pro virtuální realitu. Silicon Valley se mohlo jít klouzat. Původní eskapáda z Michaelem J. Foxem v hlavní roli (hit roku 1985, který přinesl tržby ve výši 500 milionů dolarů) v porovnání s Trumbullovou projížďkou úplně bledla. Producent studia Universal Steven Spielberg si pohrával s myšlenkou, že série Návrat do budoucnosti by mohla inspirovat filmovou projížďku, která by překonala atrakci Star Tours parku Disneyland, jejímž autorem byl George Lucas, autor filmové předlohy Hvězdné války. Lucas nevěřil tomu, že by se studio Universal dokázalo vyrovnat jeho představení Star Tours. „Chceš se vsadit?“ zareagoval Spielberg a pustil se do projektu. Možná si vzpomenete na příběh, ve kterém se proplétala budoucnost s minulostí, kde zuřil divoký tyranosaurus rex, hrdinové se projížděli ve „futuristickém“ autě DeLorean, kde vystupoval rozcuchaný doktor Brown s divokým pohledem, kulisy tvořilo tiché kalifornské město Hill Valley s hodinovou věží a zápornou roli sehrál násilnický Biff. Na své cestě do minulosti tvůrci filmu téměř rok strávili v naší třípatrové cihlové budově, které vévodil 8

JÍZDA ZPĚT DO BUDOUCNOSTI

tyranosaurus a kde se kromě modelu vozu DeLorean nacházely i provizorní kulisy. Trumbull nabídl nižší cenu než hollywoodské studio Boss Films a svou trojrozměrnou interaktivní filmovou projížďku, která trvala čtyři minuty, vyprodukoval asi za 40 milionů dolarů. Během následujících deseti let se náklady na film mnohokrát vrátily a zábavní park studia Universal v Orlandu díky němu přetrval v konkurenci s Disney Worldem. Spolu se svými třemi dětmi jsem film poprvé viděl v budově, kde sídlila naše firma. Svou nejmladší dceru Nanninu, které tehdy bylo šest, jsem na představení nevzal. Obával jsem se totiž, že by nedokázala šokující obrazy odlišit od skutečnosti. Ukázalo se však, že to nedokázal nikdo z nás. Když jsme se připoutali do sedadel vozu DeLorean pod kupolí projekční plochy OmniMax, naše smysly se brzy naplnily vjemy a zapomněli jsme, že auto se v každém směru může pohybovat jen asi o metr. Našim zmateným mozkům to stačilo, abychom měli pocit, že letíme plnou rychlostí vpřed. V okamžiku, kdy v sále zhasla světla, jsme se ocitli v jiném světě. Při pronásledování Biffa skrze čas jsme se snesli do modelu města Hill Valley, roztříštili jsme štít s nápisem Texaco, prosvištěli jsme klikatými ulicemi a poté nabourali do hodinové věže radnice, kudy jsme pronikli do doby ledové. Otevřela se před námi realistická trojrozměrná scenérie mrazivé tundry, odkud jsme se zřítili do aktivního vulkánu a časovou smyčkou jsme se ocitli v geologickém období křídy. Tam jsme najednou museli unikat před cvakajícími zuby tyranosaura. Nepodařilo se nám to a náš DeLorean propadl dinosauří tlamou až do jeho žaludku. Bestie nás naštěstí ihned zvrátila, takže jsme mohli pronásledovat Biffa a narazit zezadu do jeho vozu v rychlosti 140 km/h, jak nám doktor Brown poradil. Prásk – a vynořili jsme se zase v přítomnosti. To snad ne! Proletíme panoramatickou prosklenou stěnou floridského kosmodromu? Jooooo! Jak tisíce skleněných střepů dopadalo na zem, přistáli jsme zpátky na místě, odkud jsme vystartovali. Nyní jsme mohli z vozu DeLorean 9

KONEC ÉRY GOOGLE

vystoupit na podlahu špinavého skladiště a rozbité sklo jako mávnutím kouzelného proutku zmizelo. Let trval jen čtyři minuty, ale dojmy z virtuální reality byly tak intenzivní, že čas plynul pomaleji. Oči nám lezly z důlků, srdce bušila a sotva jsme popadali dech. Měli jsme pocit, že jsme v autě strávili dvě hodiny. Minimálně. Jistým způsobem jsme opravdu cestovali v čase. Podobně jako Země ani vesmír není plochý. Omezené deterministické teorie, podle nichž vesmír sestává z pouhé hmoty, která se řídí výhradně zákonitostmi fyziky a chemie, neponechávají žádný prostor pro lidské vědomí a kreativitu. Stejně jako 3d filmy působí silněji než 2d filmy, jiné dimenze zkušenosti mohou proměnit naše vnímání a z uměleckého hlediska jsou reálné. Jak vysvětloval harvardský matematik a filozof C. S. Peirce na začátku dvacátého století, všechny symboly a jejich objekty, ať už v softwaru, jazyce, nebo umění, vyžadují zprostředkování interpretující mysli.1 Svým myšlením otevíráme potenciální alternativní světy, nekonečné dimenze fiktivní reality – nereálné podmínky, analogie, interpretační emoce, hlubiny myšlení a kreativity. Spisovatel Neal Stephenson, který přišel s pojmem metaverse,2 a průkopník „virtuální reality“ Jaron Lanier tyto domény zkoumali a oceňovali je. Pokud se omezíme na dimenze plochého vesmíru, naše životy a sny budou slábnout a chřadnout. Tato analogie s „plochým vesmírem“ mě napadla při čtení eseje C. S. Lewise s názvem „Transposition“,3 kde autor klade otázku: pokud byste žili na dvojrozměrném obraze krajiny, jak byste reagovali, kdyby vám někdo nadšeně líčil, že dvojrozměrný obraz je pouze chabým odleskem skutečného, trojrozměrného světa? V pohodlí jeskyně své mysli omezené na dva rozměry byste spřádali dvojrozměrné teorie, které by vysvětlovaly vše, co lze zažít v ploše – pigmenty barvy, paralaxu mezi blízkými a vzdálenými objekty, úhly a hrany. Všechny výpočty by s teoriemi souhlasily. „Tři rozměry?“ mohli byste se ptát. „Takovou hypotézu k ničemu nepotřebuji.“ 10

JÍZDA ZPĚT DO BUDOUCNOSTI

Přibližně v době, kdy začátkem 90. let vznikal 3d film Back to the Future: The Ride, jsem předpovídal konec televize a nástup počítačů propojených pomocí sítě.4 V knize Life after Television vydané v roce 1994 jsem vysvětloval: „Nejrozšířenějším osobním počítačem příštího desetiletí bude digitální mobilní telefon s IP adresou… který se bude připojovat k tisícům nejrůznějších databází.“5 Jak jsem prohlásil v mnoha projevech: „Bude stejně přenosný jako náramkové hodinky a stejně osobní jako vaše peněženka. Dokáže rozpoznávat řeč a hledat cestu městem, bude stahovat vaši poštu, přinese nejnovější zprávy a umožní kontrolovat bankovní účet.“ Poté jsem se významně odmlčel. „Jen možná nebude mít Windows. Ale místo oken bude otevírat dveře – dveře vašeho domu, vašeho auta a dveře vašeho vnímání.“6 Jedním z prvních lidí, které moje myšlenky zaujaly, byl mediální magnát Rupert Murdoch. Pozval mě na australský ostrov Hayman Island, abych mohl své vize transformace médií v 21. století představit i manažerům jeho společností Newscorp a Twentieth Century Fox. Hollywoodský superagent Ari Emanuel ve stejné době prohlásil, že mu kniha Life after Television poslouží jako průvodce do digitální budoucnosti. Později jsem se dozvěděl, že dlouho před uvedením telefonu iPhone si mou knihu přečetl Steve Jobs a doporučil ji svým kolegům. Většina předpovědí z knihy Life after Television se splnila, ale zatím jsme se do budoucnosti nevrátili úplně. Internet dosud nesplnil některé ze svých nejdůležitějších příslibů. V roce 1990 jsem tipoval, že ve světě zasíťovaných počítačů již nikdo nebude muset sledovat reklamy, které nechce vidět. Internet, kde dominují služby Googlu, není jen plný nežádoucích reklam, ale navíc jej sužují boti a malware. Místo toho, aby předal moc do rukou jednotlivců, stal se z něj prostupný oblak, ve kterém peníze i moc proudí výhradně na vrchol. Svět Googlu – jeho rozhraní, obrázky, videa, ikony i filozofie – je na hlubší úrovni pouze dvourozměrný. Google není jen firma, ale i celý světový systém. A internet se pod vahou jeho ideologie 11

KONEC ÉRY GOOGLE

otřásá v základech. Jeho vyznavači hlásají materialistickou teorii plochého vesmíru: teorii, která si vystačí s deterministickou chemií a matematikou. Věří, že lidská mysl představuje suboptimální produkt náhodných evolučních procesů. Domnívají se, že může existovat křemíkový mozek. Jsou přesvědčeni, že stroje se mohou „učit“ podobným způsobem jako lidé, že vědomí je nepříliš významným aspektem lidskosti, který povstává z hmoty, a že v hermeticky logickém světě je vymýšlení skutečných novinek pouhou iluzí. Tvrdí, že lidské bytosti již nemohou nic dalšího objevit a nezbývá jim nic jiného než opustit svou práci a přijmout garantovaný příjem, zatímco Larry Page a Sergey Brin spolu s Elonem Muskem nasednou do rakety a budou žít navěky na nějaké soukromé planetě v ohrazené části galaxie ve vesmíru, kde vítěz bere vše. Váš DeLorean s tím nesouhlasí. Bariéry se mohou rozpadnout a my se můžeme vydat na průzkum pestrého světa s mnoha novými rozměry. Nastupte si a jedeme.

TATO KNIHA NENÍ ZDARMA „Ekonomika dospěla do bodu, kdy v zásadě dokáže vyprodukovat dostatek pro každého… Vstupujeme tedy do nového období, v němž již tolik nezáleží na objemu produkce – kolik se toho vytváří. Rozhodující je distribuce – jak se lidé podělí o to, co se vyprodukuje.“ — W. Brian Arthur, Santa Fe Institute, 20171

Chcete-li si přečíst tuto knihu, zadejte prosím své uživatelské jméno a heslo. Rádi bychom ověřili vaši identitu, zajistili kybernetickou bezpečnost a zaznamenali vaše čtenářské preference. Snažíme se poskytovat lepší služby. Také prosím do příslušného pole přepište spleť velkých a malých písmen captcha (abyste dokázali, že na rozdíl od 36 procent webů nejste robot vydávající se za člověka). Kombinace vašeho uživatelského jména a hesla bohužel neodpovídá našim záznamům. Potřebujete pomoc? Chcete-li změnit své uživatelské jméno, heslo nebo bezpečnostní otázky, klikněte prosím na adresu url zaslanou e-mailem do schránky, kterou jste nám poskytli při nákupu našeho softwaru.

KONEC ÉRY GOOGLE

Je nám líto, ale uvedená adresa není funkční. Chcete svou e-mailovou adresu změnit? Mimochodem služba iTunes potřebuje upgradovat váš software, aby opravila závažné bezpečnostní chyby. Chcete-li tuto opravu softwaru nainstalovat, musíte zadat své Apple ID a heslo. Kombinace, kterou jste zadali, bohužel neodpovídá našim záznamům. Chcete to zkusit znovu? Jestliže chcete tento postup opakovat, musíte nejdříve odemknout disk svého počítače Macintosh. Zadejte prosím heslo k dešifrování disku Macintosh. Pokud jste heslo k disku Macintosh zapomněli, je nutné disk úplně vymazat a začít znovu. Ztratíte tak veškerý obsah, který jste neměli zálohovaný, včetně této knihy. Zkuste to prosím znovu. Nejdříve však Google požaduje, abyste znovu zadali své heslo pro Google. Ne, jiné heslo Google. Uvedené heslo jste změnili před dvěma týdny. Samozřejmě víme, že máte několik hesel Google, která patří k různým uživatelským jménům. Víme také, že máte hesla Apple, pro něž jako uživatelské jméno slouží adresa Gmail. Doufáme, že kvůli zajištění svého soukromí a bezpečí si budete pamatovat, kterou kombinaci uživatelského jména a hesla je nutné zvolit v každé konkrétní situaci na libovolném z vašich zařízení. Ne, toto heslo neodpovídá našim záznamům. Chcete je změnit? Opravdu jste skutečným vlastníkem této knihy? Před odhlášením prosím vyplňte anketu spokojenosti s naší službou zákazníkům. Abychom mohli vaše adresy v budoucnu spravovat lépe, prosíme o vaše mobilní číslo, digitální fotografii a otisk prstu. Děkujeme vám. Uveďte prosím také číslo do práce. Vážíme si vaší spolupráce. Na základě internetových voleb osob, které mají podobný profil, náš algoritmus vybral několik dalších knih, které by vás mohly zajímat. Tyto publikace vysvětlují, proč podle rizikového investora Marca Andreessena „software pohlcuje svět“ a jak se vyhledávač Google a jiné služby této společnosti mění v „umělou inteligenci“ (AI – artificial intelligence), která představuje „největší událost 14

TAT O K N I H A N E N Í Z D A R M A

v lidských dějinách“. Umělá inteligence Googlu využívá znepokojivé algoritmy „hlubokého strojového učení“, které ohromily dokonce i tehdejšího šéfa firmy Erica Schmidta, když dokázaly identifikovat kočky ve videích lépe než on nebo jiní lidé. Díky podobným úspěchům „hlubokého myšlení“, jaké zmiňují uvedené knihy, se počítače osvobozují od své závislosti na lidské inteligenci a brzy „vás budou znát lépe než se znáte vy sami“. Chcete-li si tyto pečlivě vybrané publikace stáhnout, zadejte prosím číslo své platební karty, její bezpečnostní kód a adresu, která patří k účtu platební karty. Pokud se některý z těchto údajů změnil, můžete odpovědět na bezpečnostní otázku ohledně adresy svých rodičů v době vašeho narození, jména vašeho oblíbeného zvířete, rodného příjmení vaší matky, názvu vaší školky, posledních čtyř číslic svého rodného čísla, vašeho oblíbeného zpěváka a první učitelky na základní škole. Doufáme, že odpovědi na tyto otázky se nezměnily. Poté můžete pokračovat. Případně můžete změnit své heslo. Dbejte prosím na to, aby nové heslo, které si dokážete zapamatovat, mělo víc než osm znaků. Nezadávejte však žádné heslo, které používáte pro jiné účty. Heslo musí obsahovat čísla, velká a malá písmena i jiné znaky. Kvůli aktivaci nového hesla vám Google zašle e-mailem dočasný kód. Je nám líto, ale vaše e-mailová adresa není funkční. Chcete to zkusit znovu? Ale možná tato kniha není pro vás. Podle mnohých odborných kapacit se informační technologie rychle přibližuje okamžiku „singularity“. Superpočítače v „cloudu“ nyní svou inteligencí natolik překonávají člověka a dokážou zpracovávat kompletní mnohorozměrné datové proudy nervových impulzů z lidského mozku a těla, že jim lidé rádi svěří většinu svých životních rozhodnutí. Pokroky v umělé inteligenci a převraty ve výzkumu biologických kódů vedou mnoho odborníků k závěru, že organismy včetně lidských bytostí jsou jednoduše výstupem jistého algoritmu. Tento algoritmus zapsaný v DNA a logice nervových sítí lze interpretovat a ovládat pomocí strojového učení. 15

KONEC BEZPLATNÉHO SVĚTA „Tyhle reklamy jsou otravné.“ — Larry Page, příspěvek na diskuzní stránce Google, 2002

Ve světě Google se žije šťastně a pohodlně. Svou prosperitu však stále zakládá na zprostředkování reklamy v době, kdy se mnohé reklamní formy nacházejí v pomalém, ale zřetelném úpadku. Jak píše Jerry Bowyer v časopise Forbes: „Pokud reklama [jako zdroj mediálních příjmů] zanikne, zanikne také to, co nazýváme médii. Celý systém, který začal u novin a poté postupně přes rádio a televizi nakonec přešel k různým formám blogování a streamování, v zásadě pořád využívá stejný obchodní model: dejte dohromady skupinu lidí, kteří věří, že pracují pro jistou věc, ale ve skutečnosti tam jsou z jiného důvodu.“1 Mediální obsah slouží jako návnada pro nabízení reklamy, a to nikdo nemá rád. Navzdory veškerému úsilí o diverzifikaci Google i nadále získává minimálně 95 procent svých příjmů z reklam vázaných na jeho vyhledávač. Pokud je potřeba shromáždit co nejširší publikum, nejlépe funguje nabídka služeb „zdarma“. Sergey Brin již v prvních letech fungování Google položil zásadní otázku: „Jak se změní strategie, pokud cena klesne na nulu?“2 Ukázalo se, že odpověď 50

K O N E C B E Z P L AT N É H O S V Ě TA

zní: „Ovládneme celý trh.“ V roce 2014 Google pozval Jeremyho Rifkina, který ve své sérii přednášek vše shrnul. Ohlásil nástup „společnosti nulových mezních nákladů“. V nadcházející ekonomické realitě budou ceny veškerého pravidelně dodávaného zboží a služeb – od vyhledávání po software, od zpráv po energii – klesat až k bezplatnému poskytování. Všechna zařízení a entity světa se totiž připojí k internetu věcí, kde exponenciální síťové efekty umožní rozvoj nové ekonomiky hojnosti a dostatku volného času.3 Rifkin své posluchače ujistil, že skutečně žijeme ve světě Google. Jak jsme však již ukázali, heslo „zdarma“ je lživé. Nulová cena navíc způsobuje návrat k systému výměnného obchodu, který nedokáže zajistit výměnu nesouměřitelných věcí a který proto lidé opustili již v pravěku. Neplatíme penězi, ale svou pozorností. Ale především platíme svým časem. Čas je tou hodnotou, kterou měří a reprezentují peníze – zůstává cenný i tehdy, kdy všeho ostatního je v ekonomice „nulových mezních nákladů“ nadbytek. Peníze signalizují, co je na světě skutečně vzácné, třebaže se to skrývá za zdánlivou neomezeností bezplatných statků. Když Larry Page zakládal firmu Google, podle Douga Edwardse (pracovníka Googlu číslo 59) si jako hlavní cíl kladl to, aby „svět přestal plýtvat časem“.4 Jemu samotnému se to nejspíš podařilo, když si odmyslíme občasné předvolání od některého horlivého úředníka regulačního orgánu. Nám ostatním však veškerý ten bezplatný obsah způsobuje transakční potíže a komplikace: jen zřídka výhodné nabídky automatického obnovení odběru, pochybné výhry, bonusy a jackpoty a stále nová vyskakovací okna, kam se člověk podívá. Ten „svět zdarma“ sice nechává na pokoji naše peněženky, ale obírá nás o čas – ze kterého se skládá celý život. Reklamní model se pomalu, ale jistě rozkládá. Podle studie, kterou roku 2014 citovala Laura Martinová z firmy Needham & Company, za posledních sedmdesát let se denní konzumace médií na osobu zdvojnásobila z pěti na deset hodin. Symbolem 51

KONEC ÉRY GOOGLE

a zároveň i motorem návykových vlastností obsahu zdarma je bezplatné porno. Počet inzerátů na osobu se zároveň stabilně udržuje kolem 350 denně. Počet reklam zobrazených za hodinu využívání médií (včetně tištěných) poklesl o polovinu. Ve světě digitálních zařízení se lidé učí, jak zrušit, ztlumit nebo zablokovat reklamy, které nechtějí sledovat. Jakmile další generace inovátorů vytvoří nový platební a bezpečnostní model, uvedený trend se bude zrychlovat. Když jsem analyzoval ekonomické účinky soustředění Google na produkty „zdarma“, Jonathan Taplin ve své knize Move Fast and Break Things (Rychle vpřed a učit se chybami) ukázal, že Google vlastní pět z šesti webových uživatelských platforem s víc než miliardou uživatelů a třináct ze čtrnácti nejvýznamnějších komerčních funkcí internetu, přičemž získává od koncových zákazníků méně než 5 procent svých příjmů.5 Kromě dodávání reklam, které nikdo nechce sledovat, Google plní hlavně roli prostředníka. Seznam podnikových principů Google sice začíná položkou „zákazník je na prvním místě“, ale Google má těch koncových zákazníků docela málo. Kromě hýčkaných klientů, kterým prodává své inzeráty, má Google v porovnání s Amazonem, který se na rozdíl od něj nikdy neostýchal své služby zpoplatnit, jen úzkou zákaznickou základnu. Na mém diskuzním webu Telecosm Lounge mě zaujal příspěvek blogera jménem Daniel Colin James. James na svém blogu Hacker Noon s podtitulem „kde hackeři začínají svá odpoledne“6 přesvědčivě dokumentuje slabá místa reklamního modelu Google. Své analýzy začal publikovat v souvislosti s rozhodnutím společnosti Apple, která od konce roku 2015 své přístroje iPhone vybavuje nástrojem na blokování reklam. Tento krok zásadně ohrozil strategii online „agregovat a inzerovat“, o níž se obecně předpokládalo, že společnosti Google zajistí trvalý téměř výhradní monopol. Vzhledem k tomu, že telefony iPhone představují zdroj přibližně 75 procent veškerých příjmů Google z mobilní inzerce, krok společnosti Apple ohrozil samou podstatu mobilní 52

K O N E C B E Z P L AT N É H O S V Ě TA

strategie Google. S výjimkou své bezplatně poskytované platformy Android typu open-source, která patří do takzvané „sdílené ekonomiky“, společnost Google zareagovala teprve o rok později. Pak se jako zastírací manévr rozhodla napodobit Apple. Data jejího reklamního nástroje Analytics, který má dominantní postavení, údajně ukázala, že uživatelé možnost blokování reklam vítají. Zákazník má vždy pravdu a společnost Google proto do svého prohlížeče Chrome zahrnula vlastní nástroj na blokování reklam. Řešení Googlu spočívalo v tom, že prohlížeč bude filtrovat pouze reklamy neschválené Koalicí pro lepší inzerci (Coalition for Better Ads). Jinými slovy: vzhledem k tomu, že Google reklamy jsou pověstné tím, jak jsou diskrétní a maskované, společnost oznámila, že bude blokovat inzeráty svých drzejších, výstřednějších či méně opatrných konkurentů. James se domnívá, že pro vyhledávací software může být takové jednání protizákonné. Jak tento expert upozorňuje, pro firmy podnikající v oboru nevyžádané reklamy na webu je blokování reklam v důsledku sebevražedné. Mezi roky 2015 a 2016 podle jeho údajů narostlo blokování reklam o 102 procent, přičemž tuto technologii globálně využívá 16 procent uživatelů smartphonů. V USA, které jsou zdrojem 47 procent výnosů Google, inzeráty automaticky odstraňuje 25 procent uživatelů stolních počítačů a notebooků. Vedoucí silou tohoto trendu jsou mladé ročníky, které jsou pro zadavatele reklamy nejcennější. Jak James s jistým potěšením poznamenává, uživatelé na svých smartphonech kliknou pouze na 0,06 procenta inzerátů. Vzhledem k tomu, že k víc než 50 procentům kliknutí podle průzkumů dochází omylem, podíl úmyslných reakcí činí jen 0,03 procenta.7 Takový výsledek, který je přijatelný spíše pro spammery, nepochybně nemůže zapadat do plánů Google. Ve stejnou dobu, kdy společnost Google váhavě ustupovala před nechutí uživatelů k reklamám, nabídla svým uživatelům YouTube ochutnávku nirvány bez reklam pod názvem YouTubeRed. Jako věrný divák YouTubeRed mohu potvrdit, že se 53

ŽIVOT 3.0 Na písčitém poloostrově porostlém borovicemi u zátoky Monterey Bay stojí historické kamenné budovy Asilomaru. Tento bývalý tábor mládežnické organizace YWCA, kde v pokojích dodnes nejsou televizory ani telefony, dělí od Silicon Valley 130 km. Začátkem ledna 2017 se zde tajně sešlo mnoho výzkumníků a celebrit informační éry. Setkání organizoval institut Foundational Questions Institute, který založil fyzik z MIT Max Tegmark a který desítkami milionů dolarů podporují Elon Musk a spolutvůrce Skypu Jaan Tallinn. Mezi účastníky vynikaly významné osobnosti z Googlu: Larry Page, Eric Schmidt, Ray Kurzweil, Demis Hassabis a Peter Norvig, k nimž se přidal i bývalý kolega z Googlu Andrew Ng, který pak přešel do Baidu a na Stanfordovu univerzitu. Nechyběl ani Yann LeCun z Facebooku, který na sebe upozornil inovacemi v matematice hlubokého učení a v Googlu s ním spolupracuje Geoffrey Hinton. K zasloužilým účastníkům se spolu s mnoha dalšími vědeckými celebritami připojil i technolog Stuart Russell, filozof David Chalmers, teoretik katastrof Nick Bostrom, prorok nanotechnologií Eric Drexler, kosmolog Lawrence Krauss, ekonom Erik Brynjolfsson a hlasatel singularity Vernor Vinge.1 Shromáždili se v Asilomaru, aby varovali svět před závažnou hrozbou, jakou představují… nu, oni sami ze Silicon Valley. Jejich počítačová technologie, pokročilá umělá inteligence a strojové 109

KONEC ÉRY GOOGLE

učení – vychvalované ve stovkách tiskových zpráv jako zásadní přínos Silicon Valley a naděje pro budoucnost, pod názvy jako TensorFlow, DeepMind, Machine Learning, Google Brain a Singularity – získaly takovou moc a energii, že je nyní musíme považovat za nebezpečí pro celé lidstvo. I. J. Good, kterého Turing v Bletchley Parku učil hrát go, když společně pracovali na luštění německé šifry Enigma, roku 1965 formuloval první (a dosud také nejpádnější) varování: Definujme ultra-inteligentní stroj jako takový, který výrazně převyšuje intelektuální úroveň libovolného jakkoli chytrého člověka. Vzhledem k tomu, že mezi intelektuální aktivity patří také konstrukce strojů, ultra-inteligentní stroj by dokázal navrhovat ještě lepší stroje. Nepochybně by nastala „inteligenční exploze“ a lidská inteligence by zůstala daleko vzadu.2 „První ultra-inteligentní stroj,“ prohlásil Good, „tedy bude posledním vynálezem, který lidé musejí udělat – za předpokladu, že bude dostatečně poslušný a dovolí lidem, aby jej kontrolovali.“3 Podle asilomarských expertů však udržení kontroly stále představovalo neřešitelný problém. Když se vynoří nová vyšší inteligence, těžko si dokážeme představit, jak by ji slabší lidská inteligence mohla ovládat. Jak to vyjádřil Musk: „Je to potenciálně nebezpečnější než jaderné zbraně.“4 Stephen Hawking se vyslovil: „Vývoj dokonalé umělé inteligence může znamenat zánik lidského druhu.“5 Tegmark vysvětloval, proč prakticky nevyhnutelně nastane „převrat“, při kterém stroje převezmou veškeré řízení společnosti a ekonomiky. Když přeci na scénu vstoupil druh Homo sapiens, neandertálcům nastaly těžké časy a lidé zvítězili prakticky nad všemi zvířaty. Z těch šťastnějších si udělali domácí mazlíčky a jiná jim posloužila jako zdroj potravy. Asilomar představil situaci v oboru, který postupuje po druhé polovině Kurzweilovy exponenciální šachovnice.6 Pokroky 110

ŽIVOT 3.0

by měly být v centru pozornosti. Po celé šachovnici se budou rojit noví robotičtí králové. „V každém procesu, jehož síla roste rychlostí úměrnou k jeho současné síle,“ vysvětloval Tegmark, „se bude síla v pravidelných intervalech zdvojnásobovat a nakonec dojde k exponenciální explozi.“7 Intelektuálové z Googleplexu považují matematiku v zásadě za zbraň soudného dne. Můžeme se na to však podívat z jiného hlediska: takové tlachání, které odhaluje nesmírnou pošetilost současných „géniů“, by mohlo zdiskreditovat převládající světový systém. Cynikové – a takoví se kolem svatyně umělé inteligence také najdou – by mohli tuto tajnou schůzku považovat za důmyslnou marketingovou akci, jejímž cílem bylo znovu upozornit na nejvíce propagované produkty Silicon Valley. V každém případě akce skvěle podpořila prodej nového Tegmarkova spisu Život 3.0: člověk v éře umělé inteligence (Praha: Argo, Dokořán: 2020) a udělala reklamu pro jeho Future of Life Institute. Tajná setkání, zejména pokud se jich účastní mnoho typicky upovídaných celebrit, obvykle přitahují mnohem větší pozornost než setkání veřejná. Ani tento summit nebyl výjimkou. Co by mohlo víc zdůraznit převratný význam naší práce než varování, že naše vynálezy mohou nabýt vlastní vědomí a z lidí udělat pouhá chovná zvířata? Asilomarské prohlášení zásad umělé inteligence, pod nímž se na souhlas podepsalo osm tisíc odborníků, kteří vyjadřovali názor 97 procent svých kolegů – včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny a samotného Stephena Hawkinga – odráželo vznešené firemní principy Googlu (jeho heslo „Don‘t be evil“) a dekalog festivalu Burning Man. „Superinteligenci bychom měli vyvíjet pouze ve službách široce sdílených etických ideálů a ve prospěch celého lidstva, nikoli jen jednoho státu nebo organizace… Měli bychom se vyhnout závodům ve zbrojení v oblasti smrticích autonomních zbraní.“ Bylo by zajímavé zjistit, jak se na to dívají ta 3 procenta odpůrců. Celkově však prohlášení nepřinášelo nic nového, jen frázovitě shrnovalo principy nového světového systému Silicon 111

KONEC ÉRY GOOGLE

Valley, ve kterém se lidské bytosti již nemohou pyšnit nejvyšší inteligencí i přestávají být nejvýznamnějšími objeviteli. Podle Tegmarka umělá inteligence objeví také nové fyzikální zákony. „Superinteligentní počítač potenciálně může výrazně překonat člověka ve znalostech počítačové bezpečnosti, dokonce natolik, že objeví obecnější fyzikální zákony, než které známe dnes. Je proto pravděpodobné, že pokud se uvolní z naší kontroly, nebudeme vůbec chápat, jak k tomu došlo. Spíše by nám to mohlo připadat jako trik nějakého kouzelníka, který se osvobodil od svých pout.“8 Hlasatelé nadřazené umělé inteligence věří tomu, že může inteligenci člověka přenést do vesmíru ve formě křemíkových digitálních zařízení, která uniknou omezením kosmického výzkumu, jaká před nás staví naše křehká uhlíková schránka. Díky tomuto úniku se nakonec podaří osídlit galaxii a inteligentní stroje budou konstruovat ještě výkonnější rakety, které ponesou stále zázračnější bionická těla a mysli. Tegmark spekuluje, jak to bude vypadat: „Poté, co život strávil miliardy let v téměř zanedbatelně malém koutě netečného mrtvého vesmíru, najednou exploduje na kosmické aréně a utvoří sférický oblak, který se bude rozpínat rychlostí blízkou rychlosti světla. Již nikdy se nezastaví a všude, kam se při své pouti dostane, vykřeše jiskru nového života.“9 V Tegmarkově vyprávění o novém stvoření představují dominantní formu života digitální stroje. Tváří v tvář těmto novým proroctvím ze Silicon Valley jsem se rozhodl, že se poradím s tím nejzkušenějším a nejvzdělanějším z účastníků asilomarské konference Rayem Kurzweilem, který v posledních pěti letech pracoval v Googlu jako šéf vývoje. Navzdory jeho pověsti jedné z nejextrémnějších postav celého hnutí jsem věděl, že technologii dokonale rozumí. Když jsem se ho zeptal na Tegmarka, zdálo se mi, že jsem jej přivedl poněkud do rozpaků. Jako by věděl, že tento způsob uvažování pocházející z jeho alma mater MIT se rozvinul poněkud jiným způsobem, než jaký by si představoval. 112

ŽIVOT 3.0

Kurzweil studoval umělou inteligenci a pracoval na jejím rozvoji již od časů, kdy byl zázračným čtrnáctiletým chráněncem Marvina Minskyho z MIT. Jeho kariéra zahrnuje celou historii oboru. Koncem roku 2017 se Kurzweil svěřil, že aktuální stav rychle se rozvíjející technologie konzultuje se svým učitelem. S čertovským zábleskem v oku prohlásil, že jej překvapilo, jak je Minsky v poslední době stále výřečnější a komunikativnější. Může to znít překvapivě s ohledem na drobnou nepříjemnost jeho smrti, která nastala před dvěma lety. Díky takzvanému „sémantickému prohledávání“ všech deseti kompendií, která Minsky sepsal – tj. na základě hledání konkrétních asociativních významů a nikoli pouze slepého hledání „klíčových slov“ – se Kurzweilovi podařilo dosáhnout toho, že mu zesnulá legenda umělé inteligence okamžitě odpověděla na jeho otázky. Kurzweil pomocí stejného programu prozkoumal i svá vlastní díla a znovu objevil postřehy, které mu v průběhu let unikly – pravděpodobně proto, že je v jeho paměti nahradily nové koncepce jeho sémantického programu. Používáte-li na svém smartphonu poštu Gmail, již jste se s plody Kurzweilova sémantického přelomu setkali ve formě tří navržených odpovědí pod každým novým e-mailem ve vaší doručené poště. Méně střízliví účastníci asilomarského setkání považují sémantické vyhledávání za „super-lidskou“ schopnost, která je dokonalejší než vyhledávání založené na klíčových slovech. Takové vyhledávání totiž může selhat, když si přesně nevzpomeneme na použitá slova. Díky tomu, že převádí každé slovo na shluk synonym a asociace v delších sekvencích zpracovává pomocí hierarchie významů, využívá Kurzweilovo „sémantické vyhledávání“ možností počítačů, které dokážou zásadně urychlit klopotnou lidskou analýzu hory textů. Jak uznává sám Kurzweil, sémantické vyhledávání „lidskou inteligenci rozšiřuje“, místo aby ji nahrazovalo. Lidská bytost, které pomáhá protéza umělé inteligence, spíše odolá útoku digitálního stroje, který by ji chtěl připravit o její prvenství. Kvůli 113

KONEC ÉRY GOOGLE

sémantickému vyhledávání se tedy eschatologický cíl strojového učení odsunuje v čase. Projekt DeepMind ve společnosti Google také koncem října 2017 spustil nejnovější iteraci programu AlphaGo. Jak si možná vzpomínáte, tento program opakovaně porazil pětinásobného světového šampiona v go Leeho Sedola. Stromové vyhledávání v programu AlphaGo vyhodnocuje pozice a vybírá pohyby pomocí hlubokých neuronových sítí, které se trénují díky záznamům o tazích lidských mistrů a zdokonalují se díky vlastním simulacím her. Na blogu kurzweil.ai se nyní píše o nové verzi programu AlphaGo, která je založena výhradně na posilovacím učení a nevyužívá žádný přímý lidský vstup s výjimkou pravidel hry a interních odměn ve struktuře programu. Ve formě „obecného programu protivníka“ hraje AlphaGo proti sobě samému a sám je svým učitelem. „Při počátečním stavu tabula rasa,“ uzavírá odborný článek Googlu, „náš nový program AlphaGo Zero dosáhl nadlidských výkonů a vyhrál v poměru 100:0 nad dříve publikovaným programem AlphaGo, který porazil lidského velmistra.“10 Tvrzení o „nadlidských výkonech“ mi připadá poněkud přehnané. K překonávání přirozených schopnosti lidských tvorů slouží všechny stroje – od pluhu až po 3d tiskárnu. Jinak bychom je přeci nevyráběli. Jako deterministický problém s malým množství omezení – jakési galaktické pole, které je potřeba zorat – se hra go ideálně hodí pro superrychlý počítač. Pro takový stroj, který provádí miliony iterací za sekundu, se všechny hry go, které lidé kdy sehráli, brzy stanou jen nepatrným zlomkem jeho vlastních zkušeností. Tvrdíme-li, že „objevuje“ miliony řešení mimo lidský dosah, mohli bychom stejně dobře říci, že vesmírná sonda „objevuje“ oblasti vesmíru za obzorem lidského vnímání. Rychlost iterací však ještě neznamená inteligenci. Vzhledem k tomu, že go je čistě strategická hra, která nemá různé druhy kamenů jako šachy, dokáže počítač vyčerpávat možná řešení efektivněji než v případě šachů s menším prostorem 114

ŽIVOT 3.0

možností. Proroci umělé inteligence z Asilomaru přehlížejí rozdíl mezi výpočetní rychlostí a inteligencí, mezi programovatelnými stroji a programátory. Tegmark přesvědčivě argumentuje úspěchy programů umělé inteligence – programu Watson, který dokázal zvítězit ve vědomostní hře a má na kontě dokonalé lékařské diagnózy, počítače Big Blue, který zvítězil nad šampionem v šachu, herních programů týmu DeepMind společnosti Google, které se od samých základů naučily porážet lidi v desítkách elektronických her, systémů na rozpoznávání tváří, překladačů přirozeného jazyka, automobilů s autonomním řízením – jejich superinteligence jednoho dne natolik překoná lidskou mysl, že nebudeme jejím hloubkám rozumět o nic víc, než dokáže tok našich myšlenek sledovat náš pes. Je to jen otázka času. Kurzweil sice odmítá antiutopickou interpretaci, ale sebevědomě nabízí letopočet: 2049. Tegmark s oblibou cituje Edwarda Roberta Harrisona: „Když je k dispozici dostatek času, z vodíku vznikají lidé.“ Když budeme mít dost času, lidé se zřejmě změní na Turingovy stroje a Turingovy stroje jsou v zásadě tím, čemu lidé kdysi říkali „Bůh“. Vůbec nepochybuje o tom, že tato super umělá inteligence bude mít božské vlastnosti: „Ať už má hmota libovolnou formu, pokročilá technologie může změnit její uspořádání a vytvořit libovolnou požadovanou strukturu objektů, včetně elektráren, počítačů a pokročilých životních forem.“ Kniha Life 3.0 a Asilomar deklarují principy posthumánní éry. Vyplývá z nich, že posledními významnými lidskými bytostmi jsou vynálezci superinteligentní umělé inteligence. Lidé jako Hassabis, Norvig, LeCun a Page. Dokud můžete, projevujte jim úctu, a doufejte, že když vstoupíte do jejich hnutí, budou s vámi zacházet shovívavě. Život 3.0 se skládá z křemíku a generují ho stroje. Podobně jako všichni představitelé hnutí od Pageho po Kurzweila je také Tegmark sečtělý moderní člověk, který uznává, že mnohé okolnosti nedokážeme odhadnout. Ve své knize si dokonce představuje, že někteří lidé budou moci rezignovat z poměrně benevolentního režimu umělé inteligence a obývat zóny určené pouze lidem. 115

KASTRACE SÍTĚ

Cítíte se při procházení internetu sami? Přeskakujete z jednoho webu na jiný a nevnímáte přitom zástup jiných uživatelů, kteří vás skrytě doprovázejí. Navštěvují ve stejnou chvíli stejné stránky, čtou stejné zprávy a sledují stejná vystoupení. Neviděni sdílejí váš zájem o horské závody, daňové sazby, Leonarda Cohena, teorii informací, atletiku, knihy Joan Didionové, síťové procesory, basketbalovou ligu, klavíristu Arta Tatuma, krásné ženy, koncerty Yo-Yo Ma, americkou komisi FCC, horské scenérie nebo blockchain. Nesčetní jiní uživatelé jsou sice s vámi, ale přitom nedosažitelní. Většinou se o ostatní návštěvníky stránek nezajímáte. Nebylo by však příjemné, pokud byste čas od času mohli na webu uslyšet spřízněné hlasy? Tuto samotu a touhu kontaktu odrážejí stránky, které umožňují vkládat komentáře. Ze stručných textových příspěvků často čiší, jak jejich autorům intenzivně chybí přímý kontakt. Jak ve své písni zpívá Leonard Cohen, je to „skoro jako blues“. Daniel Berninger mi chce u společného oběda popovídat o své snaze pomoci a o tom, jak jsou úřady odhodlané mu v tom zabránit. Domnívá se, že pokud se jim podaří zablokovat jeho malý krok pro rozvoj internetu, mohou také znemožnit zavedení celé generace nových technologií. Ohrožena je v současnosti 248

KASTRACE SÍTĚ

bezdrátová transformace za 300 miliard dolarů založená na nové architektuře páté generace (5G) a dynamicky se rozvíjející blockchainy, které by měly nahradit éru Googlu. Berninger je temperamentní originální myslitel, kterému táhne na padesátku. Začal od toho, že usiloval o společenštější web. Nebylo by lepší, pokud by byly webové stránky provázány s hlasovými funkcemi ve vysoké kvalitě? Uživatel by mohl kliknout na ikonu a stránka by jej přesměrovala na lidského operátora, případně v domáckém světě Googlu na automat. „Operátor“ by pak uživatele připojil ke hlasové konverzaci v HD kvalitě. Se sedmi kilohertzy (oproti obvyklým třem kilohertzům telefonních rozhovorů) a dvojnásobné vzorkovací frekvenci by zvuk zněl neobvykle jasně a zřetelně. Nebylo by nutné uvádět telefonní čísla ani vyhledávat informace tradičním způsobem. Uživatelé by mohli mluvit, ale také nemuseli. Hlas by byl čistý jako při telekonferenci. Tuto myšlenku prosazuje firma s názvem Hello Digital. Berninger uznává, že nápad nemusí být dobrý – „znalosti se týkají minulosti a podnikání je o budoucnosti“ – ale nepochybně není úlohou vlády, aby takovou snahu blokovala. Berninger by si chtěl objednat jídlo v luxusní washingtonské restauraci University Club, ale má na sobě džíny typické pro Silicon Valley a nemá sako. To je problém. Džíny se v restauraci U Club nenosí. Možná by lépe zapadl mezi virtuální návštěvníky webové stránky restaurace. Možná taky ne. Berninger má štěstí – lokaj v livreji mi s vážnou tváří oznamuje: „Dnes tady nejsou žádní členové komise.“ Páni, možná by ho nechali zatknout? Ne, ale hrozilo mu, že by ho nepustili do salonku. Dan se však nijak nezlobí. Jen se usmívá. Má sklon odporovat autoritě a restaurace U Club mu ochotně vyhověla. Mohl by si uvědomit, k čemu jsou tyto kluby – nabízejí komunikační protokol mezi spřízněnými návštěvníky. Většina z nás by je nechtěla nijak měnit, i když jejich pravidla občas provokují lapálie se suverény ze Silicon Valley v modrých džínách. 249

KONEC ÉRY GOOGLE

Berninger svou skepsi k vládním regulacím vyjadřuje již desítky let a v současnosti svůj protest směřuje až k Nejvyššímu soudu USA. Ukazuje se, že myšlenka jeho firmy Hello Digital je v rozporu s nějakými nejasnými pravidly americké FCC (Federal Communications Commission). Každý, kdo chce podat svou stížnost k Nejvyššímu soudu, se musí obrátit na mazané právníky ze specializovaných kanceláří. Může kontaktovat Dicka Wylieho, Berta Reina a jejich 234 právníků z právnické asociace pro federální komunikaci. Berninger si natahuje tmavé sako, které mu obsluha restaurace University Club promptně nabídla, a opírá se uvolněně o opěradlo křesla. Tento rebel si ve Washingtonu udělal pohodlí a chystá se vyprávět svůj příběh. Jako inženýr elektrických systémů strávil Berninger většinu své pracovní kariéry v roli optimistického narušitele zavedených pořádků telekomunikačního oboru. Nejdříve pracoval v Bell Laboratories, kde se roku 1995 pustil do výzkumu, jaký vliv bude mít na telekomunikační společnosti protokol VoIP (voice-over-the-Internet). Tento protokol, který umožnil telefonování přes internet, zbavil telefonování jistých potíží, kterými se vyznačovaly veřejné přepínané telefonní sítě (PSTN – public switched telephone network). V roce 1994 musely tuto funkci zajišťovat speciální karty ve velkém počítačovém serveru firmy Free World Dialup. Následně se protokol VoIP přesunul na malou kartu síťového zařízení izraelské firmy Vocaltec, která roku 1996 vyvinula první úspěšný systém VoIP. Nakonec se ve firmě Vonage usadil na jediném čipu. Berninger technologii na její cestě následoval. Přenos hlasu v kvalitě HD přes protokol IP, který nyní umožňují čipy Broadcom za několik dolarů, může být v současnosti diskrétně k dispozici na každé webové stránce. „Hello Digital.“ Když pracoval na nezřetelně vymezených hranicích mezi různými sítěmi – tehdy neregulovaným webem a klasickými telefonními sítěmi se spoustou právních předpisů, mezi tzv. „místními“ a „meziměstskými“ hovory – komise FCC jej pronásledovala na 250

KASTRACE SÍTĚ

každém kroku. Systém ITXC firmy Vocaltec, který Berninger vyvinul se svým kolegou z AT&T Tomem Evslinem, otřásl celým oborem, protože z dálkového telefonování udělal internetový produkt. Firma ITXC krátce dosáhla tržní kapitalizace osmi miliard dolarů, ale pak došlo k propadu akcií dotcomů. Berningerův další podnik Vonage, který se stal významným dodavatelem zařízení pro VoIP, roku 2004 získal až 1,4 milionu zákazníků. Nakonec projekt paralyzovaly sice zavádějící, ale přesto vyčerpávající patentové nároky společnosti Verizon, které firmu připravily o téměř 150 milionů dolarů. Teprve jeho zkušenost s firmou Hello Digital z něj však udělala obhájce ústavních svobod. Stávající hlasové systémy postavené výhradně na internetu, jako je Skype patřící Microsoftu, Google Hangouts a Facebook Messenger, fungují docela dobře a někdy dokonce skvěle. Nedokážou však využít spontánního soustředění lidí stejného zájmu na konkrétních webech. Webovým stránkám s nezávislým obsahem neposkytují žádné dodatečné zdroje příjmu. A nedokážou nabídnout magii hlasu s vysokou kvalitou. „Lidé zatím nevědí, že to chtějí, ale až tuto možnost dostanou, veškeré ostatní telefonování jim bude připadat nedostatečné.“ Spolehlivý přenos hlasu v kvalitě HD vyžaduje spojení mezi koncovými body obdobné klasickému telefonnímu hovoru. Nestačí pro něj běžné internetové spojení, které je založené na principu nejlepšího úsilí a intenzivně využívá vyrovnávacích pamětí. Jak to formuluje ve svém podání „Declaration of Daniel Berninger“ (Deklarace Daniela Berningera) u komise FCC: „Vzhledem k tomu, že latence, jitter (vibrace) a ztráta paketů… ohrozí kvalitu a zlikvidují navrženou hodnotu služby HD, má klíčový význam, aby operátoři sítí tento provoz přenášeli přednostně…,“ a budou za to přitom „rozumně očekávat a požadovat kompenzaci“. Berninger věděl, že kvůli nařízení komise FCC Open Internet Order z roku 2015 tato nová telefonní služba na webu způsobí, že se na ni komise zaměří. Předseda FCC Tom Wheeler toho roku 251

KONEC ÉRY GOOGLE

prohlásil, že internet je součástí telefonní sítě PSTN a vyžaduje regulaci jako veřejná služba na základě sekce II zákona Telecom Act z roku 1996. Nač by však mohla Berningerova malá žádost narazit? Firma Hello Digital přeci nabízela pouze lepší zvukovou kvalitu na webu a posílení jeho komunitního ducha. Po několika měsících čekání se však Berninger dozvěděl, že jeho nárok je příliš odvážný. Ochrana spojení mezi koncovými body byla podle komise FCC nelegální kvůli pravidlům o „síťové neutralitě“, která údajně zakazují upřednostňování některých bitů (například časově citlivých hlasových bitů) před jinými (řekněme méně náročnými bity textové komunikace nebo přenášených e-mailů). Firma Hello Digital to tedy mohla zabalit. Berninger však nepatří mezi ty, kteří se nechají snadno odbýt, dokonce ani rozhodnutím podloženým plnou úřední mocí nejvyšší telekomunikační autority USA. Rozčilovalo ho, že se federální telekomunikační regulace rozšiřují na celý internet. Klíčové přitom bylo rozhodnutí, že adresy internetového protokolu představují pouze jinou formu telefonních čísel. Komise FCC argumentovala, že jestliže má kontrolu nad telefonními čísly, může rozhodovat také o IP adresách. A když řídí IP adresy, ovládá internet. Kvůli omezenému adresnímu prostoru protokolu IPv4 nyní sítě rychle přecházejí na protokol IPv6, který umožní připojit galaktickou záplavu předmětů v rámci internetu věcí. Komise FCC si tedy nyní dělá nárok na rozhodování o všech těchto miliardách nových internetových přístrojů – před nenasytnou byrokracií se otevírají nekonečné nové obzory. A jak komise FCC prohlásila ve svém nařízení, pokud vznikne nějaká nová forma adres, komise ji bude regulovat také! Pod její komunikační jurisdikci bude spadat libovolné nové adresní schéma, které by mohl vyvinout nějaký zákeřný podnikatel zpochybňující síťovou neutralitu. Berninger se rozhodl, že se bude soudit. Zjistil však, že bude-li chtít využít služeb specializovaných právnických firem, které 252

Konec éry Google se blíží.

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

DOPORUČENÁ CENA: 419 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK2102

ISBN 978-80-7413-460-9

9 7 8 8 0 7 4 1 3 4 6 0 9

Konec éry Google

EDICE TECHNOLOGIE

KONEC ÉRY

Google Úpadek big dat a vzestup ekonomiky blockchainu

George Gilder

GEORGE GILDER