ZRK2220 - Kreslení jednorožců

…A JINÝCH BÁJNÝCH STVOŘ ENÍ

Drawing Unicorns and Other Mythical Creatures

Copyright © Arcturus Holdings Limited

All rights reserved.

Originally published in 2021 by Arcturus Publishing Limited 26/27 Bickels Yard, 151–153 Bermondsey Street, London SE1 3HA

Text and illustrations © Peter Gray Design © Arcturus Holdings Limited

KRESLENÍ JEDNOROŽCŮ

…a jiných bájných stvoření Peter Gray

Šéfredaktorka: Ivana Vrajová Odpovědná redaktorka: Eva Pospíšilová Překlad: Bc. Veronika Nohavicová

DTP: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace) Obálka: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace)

Copyright © ZONER a.s.

Vydání první v roce 2022. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK2220

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press

ZONER a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress www.facebook.com/mangazoner www.instagram.com/zoner_press_brno/ ISBN 978-80-7413-533-0

Portrét jednorožce

Tato ukázka využívá složitější metody než předchozí erbovní portrét, protože tentokrát kreslíme z náročnějšího tříčtvrtečního pohledu. Kresba je také realističtější. Ještě než jsem začal, našel jsem si několik fotografií koní, kterých jsem se při kreslení držel.

Tříčtvrteční pohled začněte načrtnutím trojrozměrného útvaru podobného rakvi, na který budeme přidávat jednotlivé části hlavy.

Po stranách základního tvaru rozmístěte jednotlivé rysy a vyznačte si místo pro roh. Pro tuto uvolněnou pózu jsem nakreslil uši sklopené do stran, abych vyjádřil jednorožcovu klidnou a pohodovou náladu.

Nakreslete další části jednorožcova krku a plecí a potom několika tahy znázorněte dlouhou hřívu za hlavou, která mu spadá přes čelo. I když je hříva skrytá za krkem, je třeba nakreslit i část, která vystupuje nad něj.

Napadlo mě tuto ukázku doplnit trochou barvy, a tak jsem se rozhodl stínovat pomocí dvou odstínů. Kromě toho jsem také nahradil černé obrysy hnědou tuší, nanášenou akvarelovým štětcem s tenkou špičkou. Jako alternativa ke štětci a tuši jsou k dostání různé druhy kreslířských per s měkkými nebo štětcovými hroty v široké škále barev.

Jakmile tuš zaschla, vygumoval jsem všechny tahy tužkou. Tmavším zlatohnědým fixem jsem vybarvil zastíněná místa se středními tóny a přitom jsem neustále dával pozor na směr světla, které dopadalo z pravé horní strany.

Zářivě zlatožlutým fixem jsem doplnil další vrstvu stínů a přitom jsem si dával pozor, aby na obrázku zůstala i čistá bílá barva papíru znázorňující jasně osvětlená místa. Díky tomu působí celá kresba jasně a čistě. Pokud chcete doplnit další odlesky, můžete použít bílou kreslířskou tuš a nanést ji jemným štětečkem nebo bílé gelové pero.

Dračí hlava

Ve světě mýtů jsou jednorožci doprovázeni mnoha dalšími fantastickými bytostmi, z nichž snad žádná není tak působivá jako drak. Dračí mýty jsou běžné u všemožných kultur po celém světě a jejich podoba bývá velice proměnlivá. Jistě, výtvarník jste tu vy, a tak si draky můžete kreslit, jak jen uznáte za vhodné, ale přesto vám v této rychlé ukázce představím postup, který by vám mohl pomoct.

I v současném světě existuje spousta skutečných draků a dinosaurů a je velice pravděpodobné, že mnoho legend o dracích vychází právě z nich. Fantasy výtvarníkům mohou při tvorbě nových draků a jiných bájných bytostí posloužit jako inspirace všechny možné druhy velkých ještěrů.

Teď už byste měli být schopni při kreslení jednorožců vycházet z nejrůznějších typů koní, a tak nám koňská hlava dobře poslouží i jako výchozí bod pro kresbu draka.

Tady jsem pozměnil koňský krk tak, aby odpovídal vodorovnému držení těla krokodýla. Odstranil jsem také hřívu a můžete si všimnout, že už teď působí velmi nekoňsky a určitým způsobem až neskutečně.

S přihlédnutím k obrázku krokodýla jsem pak pozměnil nebo odstranil některé rysy tak, aby hlava působila více jako plazí: nozdry se přesunuly do horní části nosu, tlama se zvětšila, uši zmenšily a oči připomínají ty krokodýlí.

A tady přichází zábavná část. Celý obrázek jsem znovu překreslil a přitom jsem udělal další změny a úpravy, které drakovi dodaly osobité kouzlo. Krk jsem zúžil, uši obrátil opačným směrem, a dokonce i oči jsem nakreslil tak, aby směřovaly dopředu jako u jiných predátorů

Kresbu tužkou jsem přemaloval akvarelovými barvami. Zvolil jsem typické plazí barvy, ale pokud vaše základní kresba dostatečně připomíná draka, nemusíte se nutně držet realistických barevných palet.

Draka jsem dokončil přidáním textury po celém těle společně s doplněním typických zubatých výčnělků podél dračí páteře.

TIP

Pokud si zvyknete vytvářet detailní studie těch prvků, které vás na určitých tvorech zaujmou –jako třeba toto krokodýlí oko –docílíte realistického vzhledu.

TIP

Rozhodně se vyplatí věnovat nějaký čas procvičování práce s akvarelovými lazurami dřív, než se s nimi pokusíte namalovat cokoli časově náročnějšího. Vždy si také své barevné směsi napřed vyzkoušejte na kousku papíru, než je začnete nanášet na dokončený obrázek.

Barvu a tvar jsem zdůraznil trochou světle modré lazury nanesené na tělo, kterou jsem poté na určitých místech zjemnil a odstranil pomocí navlhčeného štětce a čistého ubrousku. Nanesení tlumeně žluté lazury dodalo hřívě a ocasu smetanový nádech, který je odlišil od srsti celého těla. Stejná barva v méně naředěné verzi se hodí také na kopyta a roh.

Když obrysy zcela zaschly, kresbu jsem zlehka vystínoval, aby zvíře získalo objem a hloubku. Namíchal jsem si matně fialovou akvarelovou barvu a rozhodl jsem se, že světlo bude přicházet z horní levé strany. Proto jsem se musel zamyslet nad tím, na která místa jednorožce by přirozeně dopadalo a které části by byly ve stínu. Pak jsem rozmáchlými, sebevědomými tahy štětce zastíněná místa vybarvil. Ještě než barva zaschla, zjemnil jsem některé okraje navlhčeným štětcem, čímž jsem vytvořil přechod mezi světlem a stínem.

Erbovní jednorožec

Na obrázku můžete vidět stylizovanější verzi jednorožce, který je v mnoha ohledech poupravený a zjednodušený tak, aby odpovídal staleté heraldické tradici. Této pozici se říká ve skoku a skutečné zvíře by ji nebylo schopné zaujmout. Ve fantastickém umění je ale možné cokoli.

Pro tuto malbu použiji krycí akvarelové barvy, což jsou akvarely smíchané s bělobou, známé taky jako plakátové nebo kvašové barvy. Díky bílé křídě přimíchané do barvy je barevná vrstva matná a nejsou v ní vidět tahy štětce. Jde o typické médium pro tento malířský styl.

Kromě přehnané pózy bude mít náš jednorožec i stylizovaný tvar těla, a proto jsem začal třemi různě velkými kruhy, díky kterým vznikne široký hrudník a úzký pas. Hlavu jsem nakreslil trochu menší a hřívu velmi dlouhou a bohatou. Ocas je také velmi dlouhý a elegantně zahnutý.

TIP

Šedivá namíchaná ze směsi černé a bílé může působit ploše a nevýrazně. Mnohem bohatší, teplejší odstíny šedé získáte, když použijete jednotlivé barvy. Půvabné chromatické šedi získáte třeba ze směsí všech tří základních barev.

Erbovní jednorožci často mívají chomáče delší srsti nad kopyty, na nohách a ocase. Všechna srst včetně hřívy slouží jako ozdoba a je vzdálená realitě, takže ji nakreslete tak výraznou a zvlněnou, jak jen chcete.

Tady už máme hotovou kresbu na čistém listu papíru, kam jsem svou skicu překopíroval, abych docílil čistého a uhlazeného okraje.

Inspiroval jsem se relativně střízlivými tradičními barvami. Rozhodl jsem se jednorožcovo tělo vystínovat šedivou barvou namíchanou z modré a oranžovočervené s trochou bílé. Tento styl stínování, který jsem použil, nikde nezasahuje až k okrajům jednotlivých ploch a vytváří tak iluzi odraženého světla lemujícího tvar těla. Na tmavší části srsti jsem použil sytou oranžovočervenou, která tvoří dobrý podklad pro následný zlatavý efekt.

Poněkud tmavší odstín šedivé tělu přidá tmavé tóny. Na sytě zlaté žíně jsem si namíchal jasně zlatohnědou, kterou jsem přemaloval i vrstvu rudé. Přitom jsem si dával pozor, aby na některých místech zůstal viditelný papír, který působí jako jasně osvětlená místa.

Jakmile barva zaschne, je čas vytáhnout okraje. V této první fázi jsem použil tenké černé kreslířské pero, kterým jsem pečlivě a čistě zvýraznil obrysy všech hlavních prvků.

Pak jsem štětcem s jemnou špičkou a černou tuší zvýraznil obrysy kolem vnějších okrajů kresby. Snažil jsem se přitom, aby byly tahy všude stejně silné a vytvořily tím dojem vitrážového skla. Použil jsem také černé kreslířské pero, kterým jsem zesílil některá stínovaná místa a přidal více textury do srsti. V závěru jsem bílou tuší zdůraznil odlesky ve zlatých místech a také jsem s její pomocí zjemnil okraje některých částí šedého stínování.

Fénix

Fénix má svůj původ ve starověkém Egyptě, Řecku nebo možná ve Fénicii, od které bylo nejspíš odvozeno i jeho jméno. Legenda praví, že život tohoto ptáka probíhá v cyklech, v nichž vždy žije po dobu 500 let, jen aby po jejich uplynutí zemřel v plamenech a ze svého popela znovu povstal.

Fénixe, který je odjakživa spojován s ohněm, jsem se rozhodl nakreslit v odstínech rudé, oranžové a žluté, a to na tmavém pozadí, díky kterému se barvy zdánlivě rozzáří.

Často není špatný nápad nejprve si udělat pár hrubých skic na kus volného papíru ještě předtím, než se vrhnete na práci na skutečném díle, obzvlášť když se snažíte navrhnout bájná zvířata, která mohou vyžadovat spoustu úprav nebo dodatečných změn.

Já jsem se inspiroval fotografií poštolky v letu, k níž jsem si našel ještě fotku bažanta v podobné pozici a z podobného úhlu pohledu. Z těchto dvou zdrojů jsem složil ptačího křížence, který má podle mě všechny vlastnosti, jimiž by měl fénix oplývat.

Pracovat jsem začal na čtvrtce levného černého papíru určeného pro výtvarníky, na který jsem červeným pastelem překreslil základní tvary tvořící našeho fénixe.

TIP

Rád bych vám nabídl pomůcku, která vám umožní skicu rychle přenést na čistý list. Rubovou stranu své kresby pokryjte pastelem a pak ji položte na čistý list papíru pomalovanou stranou dolů. Skicu obkreslete tužkou. Tlak tužky by měl stačit k tomu, aby na čistém listu zůstala slabá pastelová stopa.

Rudým pastelem jsem nakreslil vnější okraje per a také jsem s jeho pomocí vybarvil zbytek ptačího těla.

Pro pera na vnitřním okraji křídel a také pro pár míst na horní straně fénixe jsem zvolil oranžový pastel. Následně jsem žlutým pastelem načrtl horní řadu per na křídlech.

TIP

Často je obtížné pracovat s pastely a přitom si je rukou nerozmazat. Abyste se tomu vyhnuli, zkuste si dát mezi ruku a část obrázku, na kterou ji potřebujete položit, kus čistého papíru.

Abych získal hladký barevný základ, začal jsem pastely rozmazávat prstem. Pohyboval jsem přitom prstem stále stejným směrem a pracoval jsem od předních okrajů směrem k zadní části ptáka tak, abych rozmazal všechny zadní okraje. Tak vznikla stopa táhnoucí se za fénixem, která dokresluje pohyb vpřed.

Na rozmazaném povrchu jsem pak potřeboval jasně vyznačit detaily per v křídlech.

Ořezanými hranami žlutého pastelu jsem pečlivě orámoval některé jemnější detaily na horních okrajích. Hranou gumy jsem pak vygumoval pár neostrých tahů Tmavě šedou pastelkou jsem opatrně doplnil drobné, nicméně důležité detaily zobáku, oka a nohou.

Nakonec jsem pastelkou smetanové barvy udělal pár teček znázorňujících hvězdy na nebi.

Okřídlený kůň

Příklady létajících koní najdeme v různých legendách, jako jsou čínské, turecké či slovanské, ale nejslavnějším z nich je pravděpodobně hrdinný Pegas z řeckých mýtů. Pegas byl jedinečnou bytostí stvořenou bohy a nepocházel tudíž z plemene okřídlených koní. Obvykle bývá zobrazován jako čistě bílý kůň s obrovskými bílými labutími křídly.

V podstatě vám kreslení okřídleného koně nemusí připadat o nic složitější než je kresba obyčejného koně, ke kterému prostě přidáte pár křídel. Je ale potřeba uvážit i polohu těla, úhel pohledu a soudržnost v perspektivě jednotlivých částí těla.

Tuto kresbu začneme třemi obvyklými kruhy, tak jako u obrázků jednorožců ve 2. části. Jelikož jde o tříčtvrteční pohled, kruhy se překrývají a také se směrem dopředu zvětšují, aby poskytly dostatek místa pro pár křídel, která vyrůstají z plecí.

Pro vhodnou polohu za letu jsem si našel fotografie parkurových koní skákajících přes vysoké překážky, ze kterých jsem okopíroval postavení nohou. Na koně se díváme z podhledu, takže můžeme vidět i jeho spodní stranu.

Perspektiva křídel musí odpovídat perspektivě celého koně, jinak by spolu oba prvky neladily. Naštěstí jsou z podhledu obvykle fotografováni i letící ptáci, a tak by mělo být celkem snadné najít si vhodné fotografie pro inspiraci.

Jednorožci jsou díky své sněhově bílé srsti, vlající hřívě a ladné chůzi nejúžasnější ze všech bájných stvoření. Peter Gray vám pomocí jednoduchých návodů ukáže, jak nakreslit své vlastní jednorožce, včetně tvaru hlavy, podmanivých očí a způsobu, jakým se pohybují. Spolu s tím na vás čeká rozmanité spektrum dalších nadpřirozených zvířat a tvorů, jako jsou mořské panny, kentauřice, sfingy, harpyje a draci, kterým je věnovaná celá jedna kapitola. Osvoboďte svoji představivost a vytvořte si vlastní jedinečnou stáj plnou fantastických stvoření!