ZRK2309 Plochá, nikoli kulatá planeta

PLOCHÁ, NIKOLI KULATÁ PLANETA

OFF THE EDGE

Flat Earthers, Conspiracy Culture, and Why People Will Believe Anything

Text © 2022 by Kelly Weill

This edition published by arrangement with Algonquin Books, an imprint of Workman Publishing Co., Inc., a subsidiary of Hachette Book Group, Inc., New York, New York, USA. All rights reserved.

Plochá, nikoli kulatá planeta

Proč jsou lidé ochotni uvěřit čemukoli

Kelly Weillová

Šéfredaktorka: Ivana Vrajová

Odpovědná redaktorka: Gabriela Kostašová

Překlad: Petr Kovařík

DTP: Petr Bernát

Obálka: Petr Bernát

Copyright © ZONER a.s.

Vydání první v roce 2023. Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press

Katalogové číslo: ZRK2309

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press

ZONER a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno

tel.: 532 190 883

e-mail: knihy@zoner.cz

www.zonerpress.cz

www.facebook.com/Zonerpress

www.instagram.com/zoner_press_brno/

ISBN 978-80-7413-555-2

Věnováno J. a C., kteří mě celou cestu doprovázeli.

Úvodem 9

1 | Na počátku 14

2 | Tyran 38

3 | Vtip 62

4 | Restart 83

5 | Králičí nora 106

6 | Sama v plochém světě 132

7 | Mike 154

8 | Plochofašisté 177

9 | Daleko za hranou 199

Poděkování 222

Poznámky 223

V komuně Manea Fen, kde teorii ploché Země vymyslel, Samuelem Rowbothamem opovrhovali. Kdyby však žil jen o pár desítek let déle, dostalo by se mu zadostiučinění v jiné, ještě okrajovější náboženské sektě, která se pro jeho myšlenku nadchla naprosto fanaticky. Městečko Zion ve státě Illinois bylo podobně jako Manea Fen rádoby utopií. Zion, obec vybudovaná na břehu Michiganského jezera, byl založen na základě ušlechtilých ideálů morální spravedlnosti a ekonomické soběstačnosti. Na rozdíl od krátce existující komuny britských socialistů, kteří se vysmívali manželství a sjížděli se oxidem dusným, však Zion fungoval s nemilosrdnou puritánskou efektivitou. A místo toho, aby po pár letech zaniknul, fungoval po desetiletí pod skutečnou diktaturou zastánců ploché Země.

Na počátku nebyla ústřední fikcí Zionu plochá Země. Byla to léčba vírou, kterou prosazoval zakladatel města John Dowie. Dowie se narodil v rodině skotského kazatele v roce 1847 a od jinošského věku, kdy se rodina přestěhovala do Austrálie, byl známým náboženským blouznivcem. Ve dvaceti letech začal tento mladý muž kázat pro nově vznikající

křesťanská obrozenecká hnutí a místo toho, aby se snažil místní věřící pochopit, stal se místní figurkou, protože s nimi měl neustálé konflikty a dělal jim dramatická, ukřičená kázání. Poté, co byl z několika farností vyhozen, se pokusil založit vlastní církev, ale rychle se dostal do totální války o její vlastnictví, během níž se jeho soupeři zamkli uvnitř budovy, zatímco jeho příznivci ji obléhali. Spor nakonec přivedl Dowieho, tehdy

třicátníka, na měsíc do vězení. Koncem 80. let 19. století měl značné dluhy a zapletl se do dalšího sporu o vlastnictví kostela. Kostel, o který šlo, příhodně vyhořel a Dowie, zapálený bojovník proti alkoholu, tvrdil, že požár založili „bojovníci za lihové zájmy“. Jiní ovšem vinili ze žhářství samotného Dowieho, a tak Austrálii raději opustil a vydal se do Spojených států dřív, než začalo podrobnější vyšetřování.

Navzdory obvinění ze žhářství začal Dowie přitahovat stoupence nejen v Americe, ale i v odnožích své církve v Austrálii a Jižní Africe. Mnohé z nich pravděpodobně přilákalo jeho chlubení se mystickými léčitelskými schopnostmi. V tom se podobal Samuelu Rowbothamovi, který své limonády inzeroval jako zázračný lék. Dowie však namísto toho, aby pěl chválu na předchůdce Pepsi Coly, přisuzoval své zázraky zásahu shůry a tvrdil, že je koná díky svému jedinečnému přátelství s Ježíšem. Možná byl výstřední, ale víra v šarlatánské léčení vírou nebyla a není nijak neobvyklá. Přibližně v době, kdy Dowie budoval své impérium, vyšlo v deníku New York Times několik různě skeptických článků o léčbě vírou po celé zemi. (O jednom brooklynském případu z roku 1885 noviny uvedly, že jistá žena tvrdila, že ji modlitba vyléčila z nádoru, zatímco její lékaři novinám sdělili, že vůbec neměla nádor, nýbrž pouze lokální infekci.)

Mezi plochozemci přetrvává i o více než sto let později důvěra v léčbu vírou a alternativní medicínu v neobvykle vysoké míře, a to natolik, že jeden badatel z Vanderbiltovy univerzity v roce 2018 využil fóra o ploché Zemi ke studii o protilékařských náladách. Během let, kdy jsem se sama pohybovala na konspirační scéně, mi plochozemci vnutili určitě nejméně půl tuctu zázračných diet, od syrové stravy po veganství. (Sama jsem léta veganka a jednomu plochozemci jsem zaplatila dvacet dolarů za PDF s jeho veganskou kuchařkou zdravé výživy. Produkt, který mi poslal, měl jedenáct stran a obsahoval recepty, jako například konzumaci balíčku veganského chilli koupeného v obchodě. „Stačí ohřát a vychutnat si s opečeným chlebem,“ nařizoval jediný krok receptu. „Super jednoduché.“) Spektrum mimomedicínských názorů je běžné i mimo komunitu plochozemců. V průzkumu společnosti Pew z roku

2007 uvedlo 36 procent Američanů, kteří věří v nějakého boha, že byli osobně svědky „božského vyléčení nemoci nebo zranění“. V průzkumu Baylorovy univerzity z roku 2010 téměř 80 procent respondentů uvedlo, že se někdy modlili za své zdraví. Žijeme sice v éře nebývalých vědeckých objevů, ale tento protivědecký zvyk je v americké kultuře zakořeněný stejně hluboko jako náš sklon k náboženství a sklony věřit, že věci dopadnou dobře.

Spousta fanoušků Dowieho následovala, protože jim sliboval, že je vyléčí. Během několika desetiletí a dvou vůdců se lehce pověrčivá víra stoupenců Dowieho hnutí v uzdravování vírou zvrhla v naprostou oddanost teorii ploché Země.

Pokud snad Dowie někdy o teorii ploché Země uvažoval, nikde si to nepoznamenal. Po Rowbothamově smrti v roce 1884 se hnutí za plochou Zemi ocitlo na ústupu a Parallaxův trůn postrádal jasného nástupce. William Carpenter se v roce 1880 přestěhoval do Spojených států a usadil se s rodinou v Baltimoru, kde se stal místním podivínem a pořádal kurzy těsnopisu, čímž si vysloužil přezdívku „profesor“. Pokračoval ve vydávání spisů o ploché Zemi ve velkých svazcích a byl proslulý tím, že se potloukal po univerzitních kampusech, snažil se prodávat své knihy a nabádal lidi, aby si je vzali zdarma, pokud si je odmítnou koupit. „Jednou z jeho charakteristických vlastností bylo, že se snažil vtáhnout do sporu o této otázce některé představitele náboženství a vědy, a když s ním odmítli diskutovat, profesor Carpenter zpravidla napsal otevřený dopis, v němž je ostře odsoudil,“ konstatoval nekrolog v deníku Baltimore Sun po jeho smrti v roce 1896. John Hampden, zmožený desetiletími soudních sporů, zemřel v roce 1891.

Rok po Hampdenově smrti založilo několik méně významných

Rowbothamových stoupenců Univerzální zetetickou společnost, v jejímž

čele stála lady Elizabeth Anne Mould Blountová. Blountová, narozená

v roce 1850 v rodině zeměměřiče, byla na bojovnici za plochou Zemi

poněkud neobvyklou kandidátkou, přesto se ale stala jednou z průkopnic hnutí. Svůj šlechtický titul získala sňatkem se starším šlechticem, sirem Walterem de Sodington Blountem, baronetem a přesvědčeným

pestrou směsici paranoiků z celého konspiračního internetu. Na těchto stránkách se po 150 letech zesměšňování plochá Země konečně ocitla v prostředí, které ji přijalo – a dokonce na ní záviselo.

Velká část YouTube, webové stránky vlastněné společností Google, která se stala prakticky synonymem pro „online video“, byla ze začátku zahlcena nedívatelným odpadem. Vím to, protože jsem byla jedním z jeho prvních přispěvatelů. Na střední škole jsem se stala jednou z prvních youtuberek, když jsme s kamarádkou na nehlídaný počítač ve sklepě nahrávaly stop-motion videa s Beanie Babies, jak přehrávají scény z románů pro mládež. Něco příšerného. Jenže to bylo v roce 2005, několik měsíců po spuštění YouTube, a web byl pustinou, kde se dala najít maximálně videa s kočičkami a špatně nasvícené monology

přes webkameru. YouTube domácí video zdemokratizoval a umožnil do veřejného prostoru, který býval vyhrazen profesionálním zpravodajstvím, vstup i dětem. Kvalita nehrála roli. Když už nic jiného, charakteristickým znakem YouTube se stala videa natočená zadarmo.

Zdánlivě nefiltrované klipy na této stránce kontrastovaly s tradičními médii a dodávaly videím punc drsné reality.

„YouTube se velmi brzy vyprofiloval jako alternativní médium,“ řekl mi Kevin Roose, technologický publicista deníku New York Times. „Od televize se lišil nejen tím, že měl nižší rozpočet, ale byl většinou amatérský a nebyl tak centralizovaný. Byl také vnímán jako skutečnější, autentičtější.“

Zastánci konspiračních teorií často obviňují média ze spiknutí, jehož cílem je zamlčet pravdu a držet veřejnost v nevědomosti. Věřící v QAnon, krajně pravicovou konspirační teorii, která lživě obviňuje rivaly bývalého prezidenta Donalda Trumpa ze satanistické pedofilie a kanibalismu, někdy tvrdí, že novináři vstávají ve čtyři hodiny ráno, aby si vyslechli příkazy od vlády. QAnon je extrémní, ale široká vrstva Američanů se k jeho nedůvěře v média hlásí. Šedesát jedna procent respondentů v průzkumu společnosti Pew z prosince 2018 uvedlo, že média záměrně zamlčují důležité zprávy. Nelze se zavděčit všem, žádné večerní zpravodajství nebude dokonale odrážet vnímání světa každým

divákem. Tato rozšířená skepse vůči novinařině však naznačuje, že v jednom nebo více bodech, ať už kvůli institucionálním předsudkům, které jsou zakořeněny v korporátních mediálních společnostech, nedostatečné rasové a ekonomické rozmanitosti ve vedení médií, rozpočtovým škrtům, které omezují místní zpravodajské redakce, nebo kvůli něčemu úplně jinému, moje profese své publikum nějakým způsobem zklamala. Když se většina Američanů dívá na zprávy, nevnímají je jako svět, který by považovali za pravdivý.

Pro těchto zklamaných 61 % představují videa na YouTube alternativní zdroj informací, který se vyhýbá nablýskané autoritě televizního zpravodajství ve prospěch důvěryhodnosti. To, že youtubeři nepracují pro zavedená média, je zdaleka nediskredituje, naopak – v konspiračním světě se jedná o plus. Má se za to, že jsou to autentičtí lidé, kteří se nebojí říkat to, co média odmítají. Jejich amatérská vysvětlení mohou převážit nad odborností, zejména u mnoha lidí, pro které je YouTube hlavním zdrojem zpráv. „YouTube sám o sobě vypěstoval ekosystém nedůvěry v oficiální verze událostí,“ řekl Roose.

V nedůvěře jsou velké peníze. YouTube vydělává prodejem reklamy na svých stránkách miliardy ročně. Čím déle tam člověk sleduje videa, tím víc reklam mu může YouTube zobrazit a tím víc peněz z něj dokáže vytáhnout. Nejcennějším zákazníkem YouTube není divák, který se přihlásí, shlédne krátký návod na vaření, odhlásí se a jde si po svých. Ideální recipient je posedlý (a pravděpodobně nezdravý)

člověk, který sleduje videa od rána do večera a jehož návyky při sledování poskytují této firmě stále podrobnější profil jeho osobnosti, který může využít k poskytování stále cílenějšího obsahu. Aby z vás, příležitostných konzumentů návodů na vaření, udělal někoho, kdo se podobá spíš obsedantnímu divákovi, vymysleli pro YouTube algoritmus, který doporučuje videa na základě těch, která jste už viděli. Pokud se díváte na návod na pečení borůvkových muffinů, YouTube usoudí, že by se vám mohlo líbit i video o palačinkách s čokoládovými lupínky. V malém postranním panelu napravo od videa s muffiny, které sledujete, vám doporučí video s palačinkami. A doporučené video

často automaticky přehraje a nechá vás pasivně se kochat proudem pořadů o pečení.

Tato taktika teoreticky funguje. Možná se podíváte na video s palačinkami a pasivně shlédnete i reklamu před videem, která megakorporaci ze Silicon Valley přinese další příjmy. Ale po zhlédnutí videa s muffiny a palačinkami vás nejspíš přestane vaření bavit. Videa o palačinkách a croissantech vás budou zajímat čím dál méně. V YouTube pochopili, že diváci nechtějí přesně to, co už viděli – chtějí novinky, šité na míru.

Guillaume Chaslot je bývalý zaměstnanec YouTube, který se od roku 2010 podílel na vývoji doporučovacího algoritmu. V té době se YouTube odklonil od nabízení videí na základě souvislosti s předchozími zvyklostmi diváků a začal doporučovat videa, jejichž sledováním diváci pravděpodobně stráví víc času.

„Nesnaží se optimalizovat podle relevance,“ prozradil mi Chaslot. „Snaží se to optimalizovat na prodloužení doby sledování, nebo to tak alespoň bylo, když jsem tam pracoval.“

Která videa udržela lidi na webu nejdéle? „Na maximalizaci doby sledování jsou nejlepší extrémní videa,“ prozradil mi. Nejvíc diváků lákaly bizarní, okrajové a nemožné věci. Proto doporučovací algoritmus YouTube, alespoň před zásadní revizí v roce 2019, upřednostňoval podivnosti. Doporučení často měla jen slabou vazbu na to, co už člověk sledoval. Návod na borůvkové muffiny mohl vést k videu o přípravě jídla pro přežití; video o pozorování hvězd mohlo vést ke konspiračním teoriím o přistání na Měsíci, které mohly vést ke klipu o placaté Zemi.

„Na YouTube existuje spektrum mezi klidnou částí – Walter Cronkite, Carl Sagan – a blázincem, kde jsou extrémní věci,“ uvedl v roce 2019 pro deník New York Times Tristan Harris, bývalý zaměstnanec, zabývající se etickou stránkou tvorby aplikací ve společnosti Google.

„Pokud jsem YouTube a chci, abyste se dívali víc, vždycky vás budu směrovat do blázince.“

Plochá Země, nejabsurdnější teorie na světě, je pomníkem extrému.

Je příznačné, že se tato teorie stala Chaslotovou případovou studií při vysvětlování „strukturálního problému“ doporučovacího algoritmu

YouTube. V roce 2017 provedl experiment. „Je Země placatá, nebo kulatá?“ zadal do Googlu. Zjistil, že z prvních dvaceti výsledků vyhledávání 20 procent upřednostňovalo teorii ploché Země. Tyto výsledky

již nabízely masivně pokřivenou realitu: teorii ploché Země zastává mnohem méně než 20 procent lidí a podporuje ji 0 procent faktů. To však nebylo nic v porovnání s výsledky vyhledávání na YouTube, kde 35 procent výsledků vyhledávání prezentovalo teorii ploché Země jako pravdivou. A obě tato čísla bledla ve srovnání s videi, která YouTube doporučil někomu, kdo už video o ploché Zemi sledoval. Devadesát procent doporučených videí v Chaslotově experimentu propagovalo plochou Zemi jako skutečnost.

Tato doporučení byla skutečným darem YouTube pro teorii ploché

Země, který servíroval videa hnutí každému, koho to alespoň trochu zajímalo. Skutečnost, že je tato teorie tak šokující, udržovala diváky u obrazovek – a přinášela YouTube příjmy z reklamy. Někteří se už neodhlásili.

Joshua Swift plochou Zemi vůbec nehledal. Teorii popisuje jako něco, co se mu zkrátka přihodilo. „Přišla ke mně díky automatickému přehrávání,“ řekl mi. „Plochou Zemi jsem nijak aktivně nehledal. Dokonce jsem několik měsíců předtím poslouchal Alexe Jonese.“ Poslední větu řekl posměšným tónem.

Na FEIC 2018, kde jsem se se Swiftem poprvé setkala, se sešly tři typy účastníků: stovky plochozemců, co si to přišli užít. Byli tam i reportéři jako já, i když naše řady každou hodinou řídly s tím, jak si novináři nahráli, co potřebovali, a s myšlenkou „honem odsud“ co nejrychleji zmizeli. Třetí frakci tvořili akademici, kteří přijeli toto historicky největší setkání nejpodivnějšího konspiračního spolku pozorovat. Byl mezi nimi i Alex Olshansky, výzkumný pracovník, podílející se na studii Texaské technické univerzity o roli YouTube v šíření teorie o placaté Zemi. V rozhovorech s třiceti zastánci ploché Země na dvou konferencích se Olshansky a jeho tým setkali pouze s jedním, který nekonvertoval na základě informací, jež viděl na YouTube.

Mnozí popisovali svůj objev ploché Země stejně pasivně jako Swift. „Říkali, že se to ‚objevilo‘ na YouTube nebo tak nějak. Obecně to znamená, že jim to YouTube doporučuje,“ řekl mi Olshansky. V jistém smyslu měli pravdu. Sklon YouTube zdůrazňovat extrémy přivedl k teorii ploché Země řadu lidí díky tomu, že sledovali o něco méně obskurní videa. „Většina z nich už na YouTube sledovala nějaká jiná konspirační videa, jako „pravdy“ o 11. září nebo o střelbě na škole v Sandy Hook,“ uvedl Olshansky. Infowars Alexe Jonese byly pro proto-plochozemce oblíbenou vstupní branou. Většině z nich podle Olsahnského YouTube „doporučoval videa o ploché Zemi do jejich kanálů. Obvykle se na ně podívali a usoudili, že to bude nějaká blbost. Ale pak jim to z nějakého důvodu vrtalo hlavou a začali na ně sami klikat. Mnohé z nich rozčílila a snažili se je vyvrátit.“ Poté, co neuspěli, „začali zpochybňovat všechno, čemu doposud věřili, a pak se vydali do králičí nory a začali na YouTube hledat další podobná videa.“

Tato králičí nora je hluboká. Jedno z nejpopulárnějších videí o ploché Zemi nahrála v roce 2018 brazilská skupina Dakila Research. Na první pohled vědecká skupina Dakila byla ve skutečnosti nejnovějším počinem Urandira Fernandese de Oliveiry, nechvalně známého konspiračního teoretika o mimozemšťanech, který často vystupuje pod příhodnými iniciálami UFO. V rozhovorech tvrdí, že když mu bylo třináct let, unesli ho mimozemšťané, voperovali mu mikročip a nadpřirozené schopnosti manipulace s energií. Od té doby se už desítky let snaží na brazilském venkově vybudovat město, kde budou jeho stoupenci komunikovat s mimozemšťany. Ačkoli ho tento plán v roce 2000 dostal do právních potíží (spor o pozemky), v éře YouTube se UFO znovu vítězně objevil na scéně, zajímavý tím, že přijal teorii ploché Země. Jeho organizace úspěšně vybudovala uprostřed brazilských plání konspiračně zaměřený komplex, kam se sjížděli fanoušci z celého světa, aby zde žili v chatrčích a byli nablízku kolegům „hledačům“ ploché Země a mimozemšťanů. (Nejkrásnější dům ve skromném městečku je prázdný, vyhrazený pro mimozemské božstvo.) Plochá Země je v Brazílii velmi populární; v průzkumu z roku 2019 mezi

Podívejte se, je to velmi jednoduché:

„Adolf Hitler. Reinkarnovali ho. Byl naklonován,“ prohlásil účastník Mezinárodního sjezdu ploché Země 2019 s cylindrem na hlavě na dnes už virálním videu z akce. „Uvědomil si, že model ploché Země je správný, a tak se vydal zmocnit Brány jihu v místě, kterému říkáme Antarktida – v místě zvaném Nový Berlín v Antarktidě. Domnívám se, že Hitler se se svými týmy špičkových vědců uchýlil ve 40. letech 20. století – na začátku 40. let 20. století – do Nového Berlína v Antarktidě, kde vybudoval umělé město.“

Jako novinářka jsem přinášela zpravodajství z pochodů zastánců teorie bělošské nadřazenosti. Opíjela jsem se s antifašistickými aktivisty na celém východním pobřeží a jednou, když jsem psala o nadcházejícím krajně pravicovém shromáždění, se na mě jeden z účastníků tak naštval, že se pokusil vplížit do mé kanceláře. Naštěstí jsem byla zrovna na večeři, spojené se svatební zkouškou. Tím vším chci říct, že navzdory dlouholetému sledování neonacistických hnutí jsem nikdy neslyšela vzývat Hitlera ani z poloviny tolikrát jako v kterýkoli den na konferenci o ploché Zemi.

Většina plochozemců samozřejmě nejsou neonacisté. Mike Hughes jím nebyl a není jím ani žádný z organizátorů konferencí, zastánců Společnosti pro plochou Zemi nebo antarktických badatelů, které jsem potkala. Když už, tak většina plkání o nacistech pochází od neškodných plochozemců, kteří vše, co se jim nelíbí, přirovnávají k Hitlerovi. Podle

těchto lidí je NASA, která, abychom byli spravedliví, ve snaze vyhrát vesmírné závody nacistické vědce rozhodně zaměstnávala, pokračujícím fašistickým spiknutím.

Ve většině společenských prostředí by tento protinacistický postoj neměl být nijak kontroverzní. Hnutí za plochou Zemi však není normálním společenským prostředím.

Druhá frakce zastánců ploché Země se sice proti Hitlerovi vymezuje, ale za podvod považují pro změnu holocaust. Tím se dostávají nepříjemně blízko k obhájcům Hitlera. V jedné z mnoha skupin zastánců ploché Země na Facebooku, které sleduji, jsem například zaznamenala, že jedna konspirační teoretička shání videa popírající holocaust – ovšem nikoliv otevřeně nacistická videa popírající holocaust. „Má někdo nějaká videa, která by mohl doporučit, kromě [zde jmenovala notoricky známé prohitlerovské video od jednoho z hlavních plochozemských youtuberů],“ ptala se. „NECHVÁLÍM Hitlera, takže si nenávistné komentáře nechte pro sebe, prosím.“

Pak je tu ještě třetí frakce plochozemců, která se pustila do komentářů k výše uvedenému příspěvku na Facebooku. Tato skupina doporučovala nejen videa popírající holocaust, ale i čistý nacismus, memy oslavující Hitlera a antisemitské knihy bývalého vůdce Ku-klux-klanu.

I když většina plochozemců nejsou fašisté, kdyby nějaká jiná zájmová skupina (řekněme ornitologický kroužek nebo lidé, kteří chodí na koncerty kapely Phish) měla stejnou převahu fašistických členů, možná byste si dvakrát rozmysleli, než vstoupíte do místního ornitologického kroužku nebo si koupíte tričko s Phish.

Víra v konspirační teorie je jednotícím prvkem extremistických skupin všech politických a náboženských směrů. „Četnost konspiračních

teorií ve všech těchto skupinách naznačuje, že hrají důležitou sociální a funkční roli v samotném extremismu,“ napsali autoři studie z roku 2010. Konspirační teorie „extremistické skupiny stmelují a posouvají je extrémnějším a někdy i násilnějším směrem“.

Bylo tedy asi přirozené, že se někteří apologeti Hitlera a otevření antisemité obrátili k jedné z nejextrémnějších konspiračních teorií na

světě, aby dodali svému hnutí novou naléhavost. Toto spojení znamená, že nacisté-plochozemci bohužel existují. Nic ve stanovách teorie ploché Země nevyžaduje, aby věřící nenáviděli Židy. Samuel Rowbotham, který stál u zrodu této teorie téměř sto let před nástupem Hitlera k moci, tvrdil, že židovské i křesťanské texty jsou z podstaty plochozemské a že program hlasatelů kulaté Země je pokusem rozvrátit křesťanství i judaismus. „Zeměkoule,“ napsal, je „plodným zdrojem odklonu od náboženství a ateismu, jehož jsou její zastánci prakticky stoupenci. Obhajobou systému, který je v přímém rozporu s tím, co se učí v souvislosti s židovským a křesťanským náboženstvím, vedou kritičtější a odvážnější intelektuály ke zpochybňování a zesměšňování kosmogonie a obecné filozofie obsažené v posvátných knihách.“

Rowbotham však psal v jiné konspirační době než plochozemští uživatelé Facebooku. Za půldruhého století, které je dělilo, vznikl nový konspirační proud, podezírající na prvním místě Židy.

Historicky vzato, konspirační teorie Židům málokdy pomáhaly. Jako jedna z nejviditelnějších menšinových skupin v Evropě byli po staletí často činěni obětními beránky za společenské neduhy. Mnohá z těchto raných obvinění měla náboženský charakter. Jeden zhoubný názor, který se rozšířil ve čtvrtém století (a katolická církev jej oficiálně odmítla až v roce 1965), přisuzoval všem Židům odpovědnost za smrt Ježíše Krista. Ve třináctém století se tato fáma přetavila v morální rozhořčení, že Židé znesvěcují svaté hostie a rituálně vraždí křesťany, což je mýtus známý jako „rituální pověra“. Tyto mýty pomohly vytvořit ze Židů mezi křesťany hlavní nositele odlišnosti, tajemné vetřelce, které lze podezřívat téměř z čehokoli. „V renesanci se například všeobecně věřilo, že židovští muži menstruují, což sloužilo jako jedno z vysvětlení slavné ‚rituální pověry‘,“ píše badatel Stephen Eric Bronner v knize A Rumor about the Jews. „Víra, že Židé vraždili křesťanské děti a jejich krev konzumovali v macesech připravovaných na Pesach, aby doplnili krev ztracenou při menstruaci,“ přetrvala v některých kruzích až do dvacátého století.

Když ve 40. a 50. letech 13. století sužovala Evropu černá smrt, která v některých oblastech zahubila až 60 procent lidí, byli Židé opět obviněni z vraždy. Objevila se konspirační teorie, která z morové nákazy vinila vlivného rabína, který údajně nařídil svým stoupencům, aby otrávili největší vodní zdroje v Evropě. Ve Švýcarsku bylo zadrženo několik Židů, kteří byli nuceni uvést podrobnosti o neexistujícím spiknutí s cílem otrávit studny. „Po dlouhé době, když byl opět trochu mučen, se v přítomnosti mnoha důvěryhodných osob přiznal,“ stojí v záznamu o takzvaném přiznání Žida jménem Agimet z roku 1348. Nezáleží na tom, že Agimetovo přiznání a přiznání dalších Židů byla získána mučením, ani na tom, že černá smrt byla způsobena bakteriální infekcí, nikoliv důsledkem jedu. Kontinent zachvátily pogromy. Historik Jacob von Konigshofen, který pandemii a následný masakr zažil, napsal, že ve Štrasburku byly v roce 1349 během jediného incidentu shromážděny přibližně dva tisíce Židů a odvedeny na hřbitov, kde byli zaživa upáleni. (Někteří z nich, mezi nimiž bylo mnoho dětí, se plamenům vyhnuli tím, že na místě souhlasili s přijetím křesťanství.)

Židé v Evropě po staletí čelili diskriminačním zákonům, bývali zbavováni občanství a často nuceni žít odděleně v ghettech. Teprve od konce osmnáctého do počátku dvacátého století si vydobyli víceméně rovná práva díky pomalu se rozvíjejícímu emancipačnímu hnutí, které bylo výsledkem jejich apelu na osvícenské ideály univerzálních práv a individuálních svobod. Některé evropské země současně využívaly osvícenských ideálů k narušení vládnoucího řádu. Rigidní monarchie a mocné náboženské řády ustoupily konstitučním vládám a sekulárnějším společnostem.

Ne všichni (například monarchisté a sociální konzervativci) byli pro. Nově nabytá svoboda Židů a jejich odvěká role obětního beránka fanatiků z nich udělala tvář osvícenství pro nový protiosvícenský odboj.

Robert Wistrich, přední odborník na protižidovskou nenávist, označil za dobu zrodu moderního antisemitismu konec devatenáctého století.

Emancipovaní Židé začali být spojováni, v dobrém i zlém, s pokrokovými ideály a modernizací, „s burzou, tiskem, kulturními inovacemi, větší

sexuální svobodou, radikální politikou a podporou svobodomyslného sekularismu“, napsal.

Na rozdíl od převážně náboženské a etnické diskriminace v minulosti vnímal novodobý antisemitismus Židy také jako kulturní a politickou sílu, která narušuje místní (rozuměj: nežidovskou, předosvícenskou) tradici. Tam, kde došlo k židovské emancipaci, byla vysoká pravděpodobnost nástupu tohoto nového antisemitismu. Když Rowbotham v roce 1849 poprvé publikoval knihu Zetetic Astronomy: Earth

Not a Globe, bylo to deset let předtím, než Spojené království přijalo Zákon o pomoci Židům, který jim udělil stejná práva jako křesťanům.

Ačkoli Rowbotham proti vznikajícím sekulárním a vědeckým trendům ostře vystupoval, zdá se, že Židy s tímto údajným útokem na křesťanství nikdy nespojoval.

Patřil tak k poslední generaci konspiračních teoretiků, která to nedělala. Stále rostoucí počet konspiračních teorií obviňoval Židy z převratů, k nimž došlo na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. Ve Francii se tento trend projevil v Dreyfusově aféře, deset let trvajícím politickém skandálu, v němž byl důstojník generálního štábu židovského původu falešně obviněn a odsouzen za špionáž pro Němce. Kapitán Alfred Dreyfus byl později shledán nevinným, ale některé jeho krajany tento incident radikalizoval a rozšířil konspirační teorii, která označovala Židy za zrádce. Francouzský antisemitismus se stal národním vývozním artiklem.

Řada francouzských textů z tohoto období, z nichž přinejmenším jeden byl napsán jako satira, byla vykradena a přetvořena v Protokoly sionských mudrců, antisemitský podvrh vytvořený tajnou policií carského Ruska. Dokument, který je mystifikací a údajně popisuje spiknutí Židů a jejich spojenců za účelem zničení světa, se poprvé rozšířil v Rusku v roce 1903 uprostřed probíhající vlny pogromů a brzy byl použit k obvinění Židů z ruské revoluce v roce 1905. Tento text, který ospravedlňoval genocidu a násilí na Židech po celém světě, se stal biblí antisemitismu.

„Čím byl Komunistický manifest pro marxismus, tím byly fiktivní Protokoly pro antisemitismus,“ píše Bronner. V souladu s konspiračním

tropem spojujícím Židy s převraty obviňovala populární a nesprávná teorie o „židobolševismu“ náboženskou menšinu, že stojí za marxistickými povstáními, jako byla ruská revoluce v roce 1917.

Příznivci ploché Země se dají při dobré vůli považovat za podivíny, kteří se vymykají normálu a jsou odděleni od společnosti jako celku. Stejné chyby bychom se ale neměli dopouštět u lidí, kteří věří antisemitským konspiračním teoriím. Tito teoretici zdaleka nejsou jen okrajoví, píše se o nich pozitivně v moderních učebnicích dějepisu. Například v roce 1919 kněz, který se měl stát papežem Piem XII, sledoval krátce trvající komunistické povstání v Mnichově a jeho vůdce nepravdivě označil za Žida. Winston Churchill, britský premiér, který dovedl Spojené království k vítězství nad nacisty ve druhé světové válce, měl také sklon obviňovat Židy z nepokojů. V článku z roku 1920 nazvaném

Sionismus versus bolševismus Churchill obvinil Židy z organizování řady nedávných povstání, zejména ruské revoluce. (Židé ruskou revoluci neorganizovali.)

„Od dob Spartaka-Weishaupta přes Karla Marxe až po Trockého (Rusko), Bélu Kuna (Maďarsko), Rosu Luxemburgovou (Německo) a Emmu Goldmanovou (Spojené státy) se toto celosvětové spiknutí za svržení civilizace a obnovení společnosti na základě zastaveného vývoje, závistivé zlovůle a nemožné rovnosti neustále rozrůstá,“ vyjmenoval Churchill agitátory v jednotlivých zemích. „V tragédii francouzské revoluce to sehrálo… rozhodně rozpoznatelnou roli. Byla hlavní hybnou silou všech podvratných hnutí v průběhu devatenáctého století; a nyní konečně tato skupina mimořádných osobností z podsvětí velkých evropských a amerických měst chytila za pačesy ruský lid a stala se prakticky nespornými pány této obrovské říše.“

Churchillova konspirační teorie možná potěšila čtenáře, kteří se obávali komunistického povstání v Británii, ale při seriózním zkoumání neobstojí. Adam „Spartakus“ Weishaupt, první osoba, kterou

Churchill jmenoval, dokonce ani nebyl Žid, ale katolický zakladatel

bavorských iluminátů (skupiny, která se rychle rozpadla, aniž by čehokoli dosáhla). Goldmanová, anarchistka, burcovala k revoluci, ale

v době, kdy to Churchill napsal, už byla řadu let ve vězení a ze Spojených států byla deportována. Luxemburgová, marxistická filozofka, byla již mrtvá, popravena německým Freikorpsem během krátkého povstání v předchozím roce. Pokud měli tito lidé patřit k nejvlivnějším postavám „spikleneckého podsvětí“, jaké Churchill dokázal vykouzlit, pak to vypadalo, že jejich „celosvětové spiknutí“ je celkem pevně pod kontrolou.

Mnozí z příslušníků Freikorpsu, kteří potlačili povstání Luxemburgové, se o několik let později přidali na stranu nacistů a pomohli uskutečnit skutečné spiknutí s cílem svrhnout německou vládu. Nacisté pro změnu využili Protokoly sionských mudrců i Churchilla k vlastní antisemitské propagandě; nacistický plakát s názvem „Das Judische Komplott“ („Židovské spiknutí“) popisoval Churchilla jako jednoho z „přisluhovačů“ pod kontrolou „židovských loutkovodičů“. Tato konspirační tvrzení posloužila nacistům jako ospravedlnění k vyvraždění přibližně šesti milionů Židů během holocaustu.

Otevřeně antisemitské konspirační teorie poněkud vyšly z módy po skončení druhé světové války a odhalení nepředstavitelných hrůz holocaustu. Sionští mudrci byli sesazeni z pozice hlavních zloduchů konspirační kultury a nahrazeni imaginárními spiklenci méně jednoznačného náboženského původu, ja ko je fiktivní Nový světový řád a Světová vláda. Reálně existující organizace, jako je skupina Bilderberg a Organizace spojených národů, se staly předmětem nových podezření. Velká část základní konspirační architektury však zůstala stejná, jako by pravdaři měli příliš mnoho práce s vymýšlením nových spiknutí ke zničení světa a jednoduše vyměnili „Židy“ za jinou démonizovanou entitu. Někdy to bylo téměř jistě záměrné; například krajně pravicová antikomunistická Společnost Johna Birche se ve svých paranoidních vizích často odvolávala na židovské rodiny a mýtus židobolševismu.

„Ne všechny konspirační teorie jsou ze své podstaty antisemitské,“ píše badatel Jovan Byford, „ale je také pravda, že v mnoha konspiračních vyprávěních, dokonce i v těch, která nejsou výslovně zaměřena

proti Židům, jsou patrné znepokojivé a často nenápadné připomínky

dřívějších, otevřeně antisemitských inkarnací konspiračních teorií.“

Moderní konspirační vyprávění jsou natolik prosycena antisemitskými obrazy, že se tropům o zlotřilých Židech daří i v populacích, kde Židé prakticky nejsou přítomni. V roce 2011 se objevila zpráva, že malajské pasy vlastní pouze dva Židé, dva postarší bratranci. Přesto studie

zveřejněná následující rok zjistila, že tamní antisemitská konspirační

kultura vzkvétá a silně koreluje s protičínskými náladami. „Zdá se, že víra v židovskou konspirační teorii mezi Malajci slouží ideologickým

potřebám a jako zástěrka protičínských nálad, což dává zastáncům

konspiračních teorií nový pocit kontroly nad složitými mezinárodními vztahy, “ napsali vědci.

Nebo si vezměte případ Óm Šinrikjó, japonské apokalyptické sekty, která je zodpovědná za útoky sarinem v tokijském metru v roce 1995. Ačkoli Židé v Japonsku tvořili statisticky zanedbatelnou skupinu (podle odhadů z roku 1992 jich bylo méně než tisíc ze 124 milionů obyvatel), stali se ústředním bodem konspiračního dogmatu Óm, který varoval před apokalyptickou válkou, kterou způsobí Spojené státy a Židé. Antisemitské spisy zaznamenaly v Japonsku na počátku 90. let prudký nárůst, ale v Óm Šinrikjó tuto paranoiu dovedli do extrému. Dva měsíce předtím, než členové sekty vypustili v metru smrtící plyn, oznámila skupina ve svém měsíčníku, že „tímto oficiálně vyhlašuje válku ‚světové stínové vládě‘, která vraždí nespočet lidí, a zatímco se skrývá za vzletné fráze a vznešeně znějící zásady, plánuje vymývání mozků a ovládání lidí. Japonci, probuďte se! Nepřátelské spiknutí nám už dávno zničilo životy.“ Byla to stejná konspirační teorie, se kterou se setkáváme v Protokolech a u Hitlera (vůdce Óm Šinrikjó byl fanouškem obojího), upravená pro japonské potřeby.

Takže je úplně jedno, že Židé nemají s tvarem Země nic společného. Teorie o plánech světové nadvlády, ať už na zeměkouli, nebo na ploché rovině, upadají do antisemitských tropů tak často, že pokud věřící tyto staré předsudky výslovně neodmítnou, riskují, že je bezděčně podpoří.

A někteří zastánci ploché Země tento náhodný antisemitismus rovnou přeskakují a přiklánějí se rovnou k jeho nejzjevnějším formám.

Je to i případ Erica Dubaye, tvůrce videí, který v roce 2014 spustil renesanci teorie ploché Země na YouTube. Ačkoli Dubay už není typ, který by jezdil na mezinárodní konference o ploché Zemi (stal se „jednou z našich okrajovějších postav“, jak mi opatrně sdělil Mark Sargent), jeho knihy a videa získaly od doby, kdy se objevil na scéně, obrovský dosah. Rodiče v plochozemských skupinách na Facebooku dodnes běžně doporučují jeho ilustrovanou knihu o ploché Zemi pro děti, které nechodí do školy a rodiče je učí doma.

Což je dost nešťastné, protože na rozdíl od jiných autorů obrázkových knih Dubayovy vedlejší projekty zahrnují rapová alba o ploché Zemi s texty jako „jsi slepý, tak si ty kecy strč do prdele, já budu mluvit o ploché Zemi a Heil Hitler celý den“. Necituji ho vytrženého z kontextu. Tato věta je jedním ze slušnějších textů, které mohu vyjmout z písně

„Blood Rituals“, která se objevila na Dubayově albu The Flat Earth Movement vedle skladeb jako „Bruce Hitler“ a „Goyim Revolution“ a kterou provázejí klipy s dlouholetým vůdcem Ku Klux Klanu Davidem Dukem. V tomto duchu se nese několik jeho plochozemských alb, přičemž všechna jsou morálně i hudebně vyčerpávající.

Podle Dubaye YouTube v roce 2018 zakázal některá jeho videa z důvodu nenávistných projevů. Na alternativním videowebu má však Dubayův „dokument“ s názvem Adolf Hitler vs. The Jew World Order (Adolf Hitler vs. Židovský světový řád) desítky tisíc zhlédnutí. Dokonce i ve světě víry v plochou Zemi je popis videa objektivně naprosto šílený a lživě tvrdí, že Hitler byl nepochopený pacifista. Dubay píše, že „na rozdíl od démona, jakým je historiky vykreslován, byl Hitler svým lidem milován a nechtěl nic než mír. V letech 1933–1940 se Hitler opakovaně pokoušel uzavřít mír se Židy a ‚spojeneckými‘ silami, dokonce vyzýval ke všeobecnému a úplnému odzbrojení. Na Nobelovu cenu za mír byl nominován v roce 1939, tedy právě v roce, kdy byl napaden na svém vlastním území poté, co opakovaně vyzýval k mírovému řešení. V roce