Autoimunní hepatitida po o kování proti covidu-

Autoimmune hepatitis after vaccination against COVID-

V. Pítová , J. Šperl , P. Taimr , O. Fabián , , T. Mi ejovský , L. Janoušek , J. Chlupá , , J. Špi ák , S. Fra ková

Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha

Pracovišt klinické a transplanta ní patologie IKEM, Praha Ústav patologie a molekulární medicíny . LF UK a FTN, Praha Klinika transplanta ní chirurgie IKEM, Praha Ústav anatomie . LF UK, Praha

Souhrn: V této kazuistice popisujeme případ 61letého muže, který byl přijat k hospitalizaci pro únavu a ikterus < 3 týdny po očkování proti viru SARS-CoV-2 první dávkou vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech). Z provedených vyšetření (anamnéza, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, jaterní biopsie) byla diagnostikována autoimunní hepatitida. U pacienta se rozvinulo akutní jaterní selhání a nezareagoval na podání kortikoidů. Byl zařazen na čekací listinu a podstoupil transplantaci jater, která vedla k záchraně života pacienta.

Klí ová slova: autoimunní hepatitida – covid-19 – očkování – jaterní selhání

Summary: In this case report, we present a 61-year-old patient admitted to the hospital because of tiredness and jaundice less than three weeks after vaccination against SARS-CoV-2 with the first dose of the Comirnaty vaccine (Pfizer/BioNTech). Based on the patient’s medical history, laboratory data, imaging methods and liver biopsy, we diagnosed autoimmune hepatitis. The patient developed acute liver failure, and his liver function did not improve after corticosteroid administration. Therefore, the patient was enrolled in the waiting list and underwent a successful orthotopic liver transplantation.

Key words: autoimmune hepatitis – COVID-19 – vaccination – liver failure

Úvod

Autoimunní hepatitida (AIH) je zánětlivé onemocnění jater charakterizované zvýšenými hodnotami sérových aminotransferáz (ALT, AST), přítomností autoprotilátek, hypergamaglobulinemií a typickým histologickým nálezem. Klinicky se může manifestovat akutním jaterním selháním, častější je však chronický průběh vedoucí ke vzniku jaterní fibrózy až jaterní cirhózy. Základem dlouhodobé léčby je podávání kortikoidů a/nebo azathioprinu. V případě akutního jaterního selhání či dekompenzované jaterní cirhózy má být zvážena možnost transplantace jater.

Popis p ípadu

Popisujeme případ 61letého muže, který byl přijat do okresní nemocnice ve Středočeském kraji 24. 5. 2021 pro únavu a ikterus. Pacient byl obézní (BMI 37kg/m2), léčil se s arteriální hypertenzí trojkombinací antihypertenziv (ACE inhibitor, betablokátor, diuretikum) a pro hyperurikemii užíval allopurinol. V posledním roce u něj nedošlo k žádné změně farmakoterapie. Před 2 roky mu byla zjištěna mírná elevace aktivit jaterních enzymů v rámci interního předoperačního vyšetření před náhradou pravého kolenního kloubu, blíže však vyšetřen nebyl. Dne 2. 5. 2021 byl pacient očkovaný proti viru SARS-CoV-2 první dávkou vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech). Již po očkování pociťoval zvýšenou únavu, která neustupovala, a 21. 5. 2021 jeho manželka poprvé zpozorovala zežloutnutí kůže a sklér. Při příchodu do ne- mocnice měl bilirubin 482,3 µmol/l, AST 16,46 µkat/l, ALT 23 µkat/l, ALP 3 µkat/l, GGT 2 µkat/l, albumin 33g/l, INR 1,3, negativní sérologii hepatitidy A, B a C. Byl mu proveden ultrazvuk a CT břicha, které byly bez zjevné patologie žlučových cest, nebylo prokázáno ložiskové postižení jater, byla zjištěna cholecystolitiáza a jaterní steatóza. Přesto byla provedena endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) s papilotomií a zavedením biliárního stentu, konkrementy ve žlučových cestách prokázány nebyly. Při dalším pátrání po příčině jaterního onemocnění byla zjištěna hypergamaglobulinemie a bylo vysloveno podezření na autoimunní hepatitidu. Pacient byl referován do IKEM a 11. 6. 2021 byl přijat na lůžko Kliniky hepatogastro-

Hepatol 2023; 77(1): 52–56