Urban O, Falt P, Zoundjiekpon VD et al. Endoskopická submukózní disekce v populaci s nízkým výskytem karcinomu žaludku. Gastroent Hepatol 2024; 78(3): 236–241.
asopis eskÈ gastroenterologickÈ spole nosti, Slovenskej gastroenterologickej spolo nosti a Slovenskej hepatologickej spolo nosti
Vyd·v· LS JEP ! indexed in SCOPUS, CHEMICALTITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science andTechnology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca, Index Copernicus
DIGESTIVNÕ ENDOSKOPIE
Doporu enÈ postupy eskÈ gastroenterologickÈ spole nosti LS JEP pro diagnostickou a terapeutickou koloskopii
Endoskopick· submukÛznÌ disekce v populaci s nÌzk˝m v˝skytem karcinomu "aludku
St evnÌ mikrobiom u nemocn˝ch s chronickou pankreatitidou
ISSN - (Print);
ISSN - X (On-line)
erven ro nÌk Ìslo
Obsah
Editorial Editorial
O. Urban
KvÌz z klinickÈ praxe
Quiz from clinical praxis
L. Kunovsk˝, P. VÌtek, J. K ivinka
DIGESTIVNÕ ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY
Doporu enÈ postupy eskÈ gastroenterologickÈ spole nosti LS JEP pro diagnostickou a terapeutickou koloskopii " aktualizovanÈ vyd·nÌ
Doporu enÈ postupy | Guidelines
P. Falt, J. Cyrany, L. Kunovsk˝, O. Urban, M. BortlÌk, S. Rejchrt, P. VÌtek, K. Kamar·dov·, #. Such·nek, T. Grega, M. Hutyra, V. Navr·til, B. Pipek, M. Kop· ov·, R. Proch·zka, M. Sta$ek, I. Mikoviny KajzrlÌkov·, R. Kroupa, I. TachecÌ
Endoskopick· submukÛznÌ disekce v populaci s nÌzk˝m v˝skytem karcinomu !aludku
Endoscopic submucosal dissection in a population with a low incidence of gastric cancer
P vodnÌ pr·ce | Original article
O. Urban, P. Falt, V. D. Zoundjiekpon, D. Skanderov·, D. Kurf¸rstov·, D. Klos
KLINICK£ A EXPERIMENT£LNÕ GASTROENTEROLOGIE I CLINICAL AND EXPERIMENTAL GASTROENTEROLOGY
St evnÌ mikrobiom u nemocn˝ch s chronickou pankreatitidou
Intestinal microbiome in patients with chronic pancreatitis
P ehledov· pr·ce | Review article
D. Solil, P. DÌt , M. P ececht lov·, M. UvÌrov·, J. Dolina, A. MartÌnek
Prevalence, causes and management of gastric varices " a literature review
Prevalence, p Ì iny a lÈ ba "alude nÌch varix ! p ehled literatury
Review article | P ehledov· pr·ce
E. B.Yiadom, T. S. Akhtar, S. Abbas, D. S. Abbasi, A. Khan
HEPATOLOGIE I HEPATOLOGY
Evaluation of QT prolongation in children with cirrhosis and its association with the severity of liver diseases
HodnocenÌ prodlou"enÌ QT u d tÌ s cirhÛzou a jejÌ souvislost se z·va"nostÌ nemocÌ jater
Original article | P vodnÌ pr·ce
N. Mehdizadegan, S. M. Dehghani, S. Zare, I. Shahramian, M. Tahani, M. Ataollahi
R ZN… I OTHERS
V˝b ry z mezin·rodnÌch asopis
The selection from international journals
Autodidaktick˝ test | Self-educated test
Du·lnÌ ˙ inek nikotinu u z·n tliv˝ch onemocn nÌ
Dual e ect of nicotine in inflammatory diseases
Aktualita ze studiÌ: komer n podpo enÈ sd lenÌ
P. Polsen
KvÌz z klinickÈ praxe
Quiz from clinical praxis
L. Kunovsk˝ , P. VÌtek , J. K ivinka
II. internÌ klinika gastroenterologick· a geriatrick· LF UP a FN Olomouc
InternÌ odd lenÌ, BeskydskÈ gastrocentrum, Nemocnice ve Fr˝dku-MÌstku, p Ìsp vkov· organizace, a Katedra internÌch obor , LF OU v Ostrav
Muž, 47 let, prodělal v říjnu 2023 první ataku akutní pankreatitidy, v.s. toxonutritivní etiologie. Druhou ataku akutní pankreatitidy pacient prodělal v únoru roku 2024. U pacienta se onemocnění projevilo výrazným hmotnostním úbytkem, od začátku těchto obtíží zhubnul okolo 15kg v rozmezí 6 měsíců. Od první ataky pacient úplně abstinuje od alkoholu. Pro recidivující pankreatitidu byl došetřován ve spádovém pracovišti, kde byl na endosonografii popsán nález dilatovaného pankreatického vývodu s intraluminálními hmotami.
Anamnesticky je pacient po Bentalově operaci v roce 2011 (náhrada ascendentní aorty a aortální chlopně), plně antikoagulován warfarinem, jinak je zdráv. Matka pacienta měla v minulosti
také akutní pankreatitidu, jinak se v rodině anamnesticky nevyskytlo nádorové postižení slinivky břišní.
Na našem pracovišti pacient podstoupil v rámci dalšího došetření endosonografické vyšetření s ERCP v květnu 2024. Na EUS byl popsán atrofický pankreas s dilatací pankreatického vývodu v celém jeho rozsahu s maximem v krčku, v němž byl zobrazen nález vakovité dilatace na 16mm s obsahem izoechogenní vlající hmoty. Dle kontrastního EUS vyšetření se jedná o viabilní tkáň. Následně bylo přistoupeno k provedení ERCP. Vaterská papila byla dilatovaná s protruzí mucinu – obraz fish eye (obr. 1). Po kanylaci pankreatického vývodu byla aplikována kontrastní látka – obraz vakovité dilatace ductus pancreaticus v rozsahu krčku pan-
Obr. . ERCP " dilatace PD v hlav a t le s defektem v n·plni.
Fig. . ERCP ! PD dilatation in the head and body with a filling defect.
Obr. . Fish eye (dilatace ˙stÌVaterovy papily s protruzÌ mucinu).
Fig. . Fish eye (dilation of the mouth of the papilla ofVater with mucin protrusion).
Obr. . Pankreatoskopie " v˝vod vypln n mucinem.
Fig. . Pancreatoscopy ! duct filled with mucin.
Doporu enÈ postupy eskÈ gastroenterologickÈ spole nosti LS JEP pro diagnostickou a terapeutickou koloskopii " aktualizovanÈ vyd·nÌ
P. Falt , J. Cyrany , L. Kunovsk˝ , , , O. Urban , M. BortlÌk , , S. Rejchrt , P. VÌtek , K. Kamar·dov· , #. Such·nek , T. Grega , M. Hutyra , V. Navr·til , B. Pipek , M. Kop· ov· , R. Proch·zka , M. Sta$ek , I. Mikoviny KajzrlÌkov· , R. Kroupa , I. TachecÌ
II. internÌ klinika gastroenterologick· a geriatrick· LF UP a FN Olomouc
II. internÌ gastroenterologick· klinika LF UK a FN Hradec Kr·lovÈ
Chirurgick· klinika LF MU a FN Brno
GastroenterologickÈ odd lenÌ a digestivnÌ endoskopie, LF MU a Masaryk v onkologick˝ ˙stav, Brno
InternÌ odd lenÌ, Nemocnice ve Fr˝dku-MÌstku, p Ìsp vkov· organizace
Fingerland v ˙stav patologie LF UK a FN Hradec Kr·lovÈ
Odd lenÌ gastrointestin·lnÌ endoskopie, InternÌ klinika . LF UK a ⁄VN VFN Praha
I. internÌ klinika kardiologick· LF UP a FN Olomouc
GastroenterologickÈ odd lenÌ, Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.
I. chirurgick· klinika LF UP a FN Olomouc
InternÌ gastroenterologick· klinika LF MU a FN Brno
⁄vod
Doporučené postupy České gastroenterologické společnosti ČLS JEP pro diagnostickou a terapeutickou koloskopii jsou konsenzuálním textem širokého autorského kolektivu vytvořeným na základě informací dostupných v době jeho tvorby. Aktualizovaný text vychází z prvního vydání doporučených postupů z roku 2016 [1]. Doporučení nemusí být použitelná ve všech situacích a je nutno je aplikovat vždy individuálně podle konkrétní klinické situace a prostředí, ve kterém je výkon prováděn. Hlavními cíli doporučených postupů je edukace endoskopistů a dosažení maximální kvality jimi prováděných koloskopií a asociovaných intervencí.
. Indikace
PreventivnÌ koloskopie TOKS+ koloskopie následuje po pozitivním výsledku testu na okultní krvácení do stolice (TOKS). Provedení TOKS indikuje všeobecný praktický lékař nebo gynekolog u asymptomatických jedinců ≥ 50 let věku při ab-
senci kritérií vysokorizikových skupin KRK. Screeningovou koloskopii indikuje všeobecný praktický lékař, gastroenterolog nebo gynekolog u asymptomatických jedinců ≥ 50 let věku, kteří nesplňují kritéria vysokorizikových skupin KRK. Není-li dle výsledku kvalitní preventivní koloskopie indikována dispenzarizace, je další screeningové vyšetření (TOKS nebo koloskopie) indikováno za 10 let. Při pozitivním výsledku preventivní koloskopie se další sledování řídí pravidly dispenzární koloskopie. Preventivní koloskopií rozumíme screeningové vyšetření tlustého střeva flexibilním endoskopem u asymptomatického jedince, který nesplňuje kritéria vysokorizikových skupin KRK (viz kapitola 1.3). Rozlišujeme TOKS+ koloskopii, která následuje po pozitivním výsledku TOKS a screeningovou koloskopii jako takovou. Preventivní koloskopie se provádějí na pracovištích se statutem Centra pro screeningovou koloskopii udělovaným MZ ČR.
Indikací TOKS+ koloskopie je pozitivní výsledek TOKS u asymptomatického pacienta ≥ 50 let věku s absencí kritérií vysokorizikových skupin KRK. Indikujícím lékařem je zejména registrující všeobecný praktický lékař či registrující gynekolog (v případě mužů i registrující gynekolog partnerky), který poskytl TOKS. V případě negativního výsledku TOKS je test opakován jednou ročně (u jedinců ve věku 50–54 let) nebo ve dvouletém intervalu (≥ 55 let věku). Při výsledku koloskopie neindikujícím dispenzarizaci je další screeningové vyšetření (TOKS nebo koloskopie) indikováno za 10 let, kdy dle preference lze volit mezi TOKS ve dvouletém intervalu nebo screeningovou koloskopií v desetiletém intervalu. Při pozitivním nálezu se další sledování řídí pravidly dispenzární koloskopie (viz kapitola 1.2).
Screeningovákoloskopiejeindikována u asymptomatického pacienta ≥ 50 let věku s absencí kritérií vysokorizikových skupin KRK. Indikujícím lékařem je zejména registrující všeobecný praktický lékař, gastroenterolog nebo gynekolog.
doi: . /ccgh
Endoskopick· submukÛznÌ disekce v populaci s nÌzk˝m v˝skytem karcinomu !aludku
Endoscopic submucosal dissection in a population with a low incidence of gastric cancer
O. Urban , P. Falt , V. D. Zoundjiekpon , D. Skanderov· , D. Kurf¸rstov· , D. Klos
II. internÌ klinika gastroenterologick· a geriatrick· LF UP a FN Olomouc ⁄stav klinickÈ a molekul·rnÌ patologie LF UP a FN Olomouc I. chirurgick· klinika LF UP a FN Olomouc
Souhrn: Úvod: Karcinom žaludku je závažné onemocnění s klesající incidencí. V léčbě jeho časných stadií se významně uplatňují endoskopické metody, zejména endoskopická submukózní disekce (ESD). Metody: Prezentujeme výsledky 64 sousledných ESD lézí žaludku. ESD jsme provedli konvenční technikou s cirkulární incizí a následnou submukózní disekcí nástrojem DualKnife. V případech karcinomů jsme výsledek ESD posuzovali podle skórovacího systému eCura. Výsledky: En bloc resekce jsme dosáhli v 88 %, R0 resekce v 72 %. Významné krvácení se vyskytlo v 8 %, perforace ve 3 %, všechny komplikace jsme zvládli konzervativně, letalita byla nulová. Z 58 ESD neoplastických lézí bylo kurativních 42 (72 %). K operaci po ESD jsme zvažovali 6 (10 %) nemocných, realizována byla u 2 (3 %). Závěr: V podmínkách země s nízkým výskytem karcinomu žaludku považujeme ESD za bezpečnou metodou s významným kurativním potenciálem.
Summary: Introduction: Gastric cancer is a serious disease with a decreasing incidence. In the treatment of its early stages, endoscopic methods, especially endoscopic submucosal dissection (ESD), are used significantly. Methods: We present the results of 64 consecutive ESD gastric lesions. We performed ESD using a conventional technique with a circular incision followed by submucosal dissection with the DualKnife tool. In cases of carcinomas, we assessed the outcome of ESD according to the eCura scoring system. Results: We achieved en bloc resection in 88% and R0 resection in 72%. Significant bleeding occurred in 8% and perforation in 3%; we managed all complications conservatively, where the lethal rate was zero. Of the 58 ESD neoplastic lesions, 42 (72%) were curative. We considered 6 (10%) patients for surgery after ESD, and it was performed in 2 (3%). Conclusion: In the conditions of a country with a low incidence of gastric cancer, we consider ESD to be a safe method with significant curative potential.
ESD v populaci s nízkým výskytem karcinomu žaludku
doi: . /ccgh
St evnÌ mikrobiom u nemocn˝ch s chronickou pankreatitidou
Intestinal microbiome in patients with chronic pancreatitis
D. Solil , P. DÌt , , M. P ececht lov· , M. UvÌrov· , J. Dolina , , A. MartÌnek ,
InternÌ gastroenterologick· klinika LF MU a FN Brno
LÈka sk· fakulta OU, Ostrava
EUC Laborato e CGB a.s., Ostrava
LÈka sk· fakulta MU, Brno
InternÌ kardiologick· klinika, FN Ostrava
Souhrn: Mikroflóru obývající střevo jako jeden celek označujeme jako střevní mikrobiota, jejich genomy souhrnně jako mikrobiom. Dysbióza je porušením rovnováhy mezi střevní mikrobiotou, imunitním systémem a epiteliální střevní bariérou. Dysbióza je asociována nejen s řadou gastrointestinálních chorob, včetně zánětlivých i nádorových onemocnění slinivky břišní. Neznáme odpověď, zda je dysbióza kauzálním faktorem vzniku chronické pankreatitidy, ale je fakt, že např. tíže onemocnění nebo změny exokrinní či endokrinní pankreatické funkce se střevní mikrobiotou souvisejí. Pankreatické enzymy, především pankreatická elastáza, se významně podílejí na modulaci střevní mikroflóry. Specifické změny složení střevního mikrobiomu u osob s autoimunitní formou chronické pankreatitidy by se mohly stát i časnými diagnostickými markery onemocnění. Je evidentní, že systematický výzkum je v této oblasti pankreatologie více než žádoucí.
Summary: We refer to the microflora inhabiting the intestine as a whole as the intestinal microbiota, and their genomes collectively as the microbiome. Dysbiosis is a violation of the balance between the intestinal microbiota, the immune system and the epithelial intestinal barrier. Dysbiosis is associated not only with a number of gastrointestinal diseases, including inflammatory and cancerous diseases of the pancreas. We do not know the answer as to whether dysbiosis is a causal factor in the development of chronic pancreatitis, but it is a fact that, for example, the severity of the disease or changes in exocrine or endocrine pancreatic function are related to the intestinal microbiota. Pancreatic enzymes, especially pancreatic elastase, are significantly involved in the modulation of intestinal microflora. Specific changes in the composition of the intestinal microbiome in people with an autoimmune form of chronic pancreatitis could also become early diagnostic markers of the disease. It is evident that systematic research is more than desirable in this area of pancreatology.
Lidský trávicí trakt obsahuje asi 100 trilionů mikroorganizmů a více než 1 000 různých mikrobiálních kmenů [1]. Celou mikroflóru obývající střevo jako jeden ekosystém nazýváme střevní mikrobiota, zatímco jejich genomy označujeme souhrnně jako střevní mikrobiom. Dysbióza je narušení rovnováhy mezi střevní mikrobiotou, imunitním systémem a střevní epiteliální bariérou. Je asociována s řadou nejen gastroente-
rologických onemocnění, např. celiakie, nespecifické střevní záněty (IBD), divertikulóza, steatohepatitida spojená s metabolickou dysfunkcí (MASH), ale také s řadou imunitních a systémových onemocnění jako obezita, Alzheimerova demence či diabetes mellitus [2]. Z celkové hmotnosti lidského těla zaujímá střevní mikrobiom přibližně 900–1 200g. K nejpočetnějším mikrobiálním populacím řadíme Firmicutes a Bacteroidetes phyla představující asi 80–90 % celého střev-
ního mikrobiomu [3]. Změny v jeho složení se jeví jako determinant a ukazatel homeostázy procesů v lidském těle, rovnováhy mezi zdravím a nemocí. Má vliv na řadu funkcí, jako jsou modulace imunitního systému, produkce některých vitaminů, regulace trávení a metabolických procesů, vč. modulace střevní architektury [4]. Změny mikrobiomu byly sledovány také u onemocnění pankreatu při jeho zánětlivém či nádorovém postižení (tab. 1) [3,4].
Prevalence, causes and management of gastric varices " a literature review
Prevalence, p Ì iny a lÈ ba "alude nÌch varix ! p ehled literatury
E. B.Yiadom , T. S. Akhtar , , S. Abbas , D. S. Abbasi , A. Khan , Faculty of Life Science and Education, University of South Wales, Cardi , United Kingdom Center for Liver and Digestive Diseases, Holy Family Hospital, Rawalpindi, Pakistan Department of Pharmacy, Quaid-I-Azam University, Islamabad, Pakistan Department of Pharmacy Administration and Clinical Pharmacy, School of Pharmacy, Health Science Center, Xi!an Jiaotong University, Xi!an, China
Summary: Gastric varices, although less prevalent than esophageal varices, exhibit greater morbidity and mortality. This comprehensive literature review investigates the prevalence of gastric varices, diverse classification systems, and available management options. The spectrum of management modalities encompasses primary and secondary prevention, acute gastric variceal bleeding strategies, and preventive measures against rebleeding. A meticulous exploration of PubMed and Google Scholar over the past decade (2013 to 2023) shaped the inclusion criteria for adults aged 18 and above diagnosed with gastric varices, with or without variceal bleeding. Exclusion criteria eliminated non-gastric variceal causes of upper gastrointestinal bleeding and qualitative articles, resulting in 43 relevant records from the 190 initially identified. The diverse management landscape caters to the specific type of gastric varix, contributing to a varied treatment approach. Notably, endoscopic ultrasound-guided coil embolization coupled with glue injection has emerged as a promising intervention, demonstrating superior outcomes in addressing gastric varices. The evolving understanding of these varices and advancing therapeutic strategies underscore the dynamic nature of research in this critical medical domain.
Souhrn: Žaludeční varixy, i když méně časté než varixy jícnové, vykazují vyšší morbiditu a mortalitu. Tento komplexní přehled literatury zkoumá prevalencižaludečníchvarixů,různéklasifikačnísystémya dostupnémožnostiléčby.Spektrumléčebnýchmodalitzahrnujeprimárnía sekundární prevenci, strategie akutního žaludečního varixového krvácení a preventivní opatření proti opětovnému krvácení. Pečlivé zkoumání PubMed a Google Scholar v posledním desetiletí (2013–2023) formovalo kritéria pro zařazení pro dospělé ve věku 18 a více let s diagnózou žaludečních varixů, s krvácením z varixů nebo bez něj. Vylučovací kritéria eliminovala nežaludeční varixové příčiny krvácení z horní části gastrointestinálního traktu a kvalitativní články, což vedlo ke 43 relevantním záznamům ze 190 původně identifikovaných. Různorodá krajina managementu vychází vstříc specifickému typu žaludečních varixů, což přispívá k rozmanitému léčebnému přístupu. Zejména endoskopická ultrazvukem řízená spirálová embolizace spojená s injekcí lepidla se ukázala jako slibná intervence, která prokazuje vynikající výsledky při řešení žaludečních varixů. Rozvíjející se chápání těchto varixů a postupující terapeutické strategie podtrhují dynamickou povahu výzkumu v této kritické lékařské oblasti. KlÌ ov· slova: žaludeční varixy – krvácení do horní části gastrointestinálního traktu – klasifikace – hemostáza – etiologie – možnosti léčby
Introduction
Gastric varices, dilated veins from portal hypertension, pose a significant risk of severe bleeding and adverse outcomes [1]. Though less common than esophageal varices, they can lead to intense, hard-to-control bleeding and increase the chances of transfusions and death [2]. Accounting for 3–30% of variceal bleeding, gastric varices result
from various causes of portal hypertension [3]. Different classification systems based on location aid diagnosis, but optimal management lacks clear documentation due to the absence of large clinical trials. Treatment options, determined by varix characteristics, include vasoactive agents, balloon tamponade, and endoscopic and radiologic interventions. Success rates vary, and no stand-
ard guidelines exist, emphasizing the need for further research [4]. So, the goal was to conduct a literature review encompassing the epidemiology, etiology, diverse classification systems, and treatment approaches for gastric varices.
Methodology
Data was collected from PubMed and Google Scholar, including all quantita-
Evaluation of QT prolongation in children with cirrhosis and its association with the severity of liver diseases
HodnocenÌ prodlou"enÌ QT u d tÌ s cirhÛzou a jejÌ souvislost se z·va"nostÌ nemocÌ jater
N.
Mehdizadegan , S. M. Dehghani , S. Zare , I. Shahramian , M. Tahani , M. Ataollahi
ShirazTransplant Research Center, Shiraz University of Medical Sciences, Shiraz, Iran
Pediatric Gastroenterology and Hepatology Research Center, Zabol University of Medical Sciences, Zabol, Iran
Summary: Introduction: Prolongation of the QT interval in an electrocardiogram (ECG) is seen in more than 60% of adults with advanced cirrhosis. According to careful research, people with cirrhosis who have their QT intervals prolonged had worse survival rates, more severe disease symptoms, and faster development of their condition. Considering the importance of predicting complications of liver cirrhosis in children and the limited number of studies related to the relationship between prolonged QT and the severity of liver disease in children, in this study, prolonged QT in children with liver cirrhosis and its relationship with the severity of liver disease was investigated. Methods: In the present study, children under 18 years of age with liver cirrhosis were evaluated in the list of liver transplants referred to Abu Ali Sina Organ Transplantation Hospital in Shiraz between 2019 and 2021. QT was calculated based on two pediatriccardiologists‘12-leadECGfromlivertransplant surgery. Results: In this study, 130 patients with liver cirrhosis with an average age of 7.05±5.34 years were evaluated. The average length of the QT segment was reported as 397±31milliseconds. Only 4 (3%) had a long QT segment in all the studied patients. The comparison of the Meld/Peld criterion and Child criterion in the two groups of regular QT and prolonged QT showed that the mean of both criteria was significantly longer in the standard QT group (P = 0.018, P = 0.038). Also, prolonged QT showed a significant relationship with the cause of liver cirrhosis (P = 0.003). Conclusion: Our study is one of the first to examine the relationship between QT and severity of cirrhosis in children. Based on the results of this study, prolonged QT is associated with severity of liver disease.
Evaluation of QT prolongation in children with cirrhosis and its assotiation with the severity of liver diseases
1 – Wilson‘s disease, seen in 21.5% 2 – Biliary atresia 20.8% 3 – Progressive familiar intrahepatic cholestasis 15.4%
130
patients with liver cirrhosis with average age of 7.05±5.34
most common cause of cirrhosis
The average length of the QT segment was reported as 397±31 milliseconds. Only 4 (3%) had a long QT segment in all the studied patients.
The comparison of the Meld/Peld criterion and Child criterion in two groups of regularQT and prolonged QT showed that the meanof both criteria is significantly longer in thestandard QT group. Also, prolonged QT showed asignificant relationship with thecause of liver cirrhosis.
Our study is one of the first to examine the relationship between QT and the severity of cirrhosis in children. Based on the results of this study, prolonged QT is associated with the severity of liver disease.
ry z mezin·rodnÌch asopis
The selection from international journals
Glucagon-like peptide- receptor agonists and risk of major adverse liver outcomes in patients with chronic liver disease and type diabetes
Wester A, Shang Y, Toresson Grip E et al. Gut 2024; 73(5): 835–843. doi: 10.1136/gutjnl-2023-330962.
Abstrakta l·nk ke sta!enÌ zde: You can download the abstracts here: http:
AgonistÈ receptoru pro glucagon-like peptid a riziko v·"n˝ch ne"·doucÌch jaternÌch p Ìhod u pacient s chronick˝m onemocn nÌm jater a diabetem . typu Studie fáze II naznačují, že agonisté receptoru pro glucagon-like peptid (GLP1) vedou k regresi steatohepatitidy asociované s metabolickou dysfunkcí, ale neovlivňují regresi fibrózy. Cílem této studie bylo posoudit dlouhodobý kauzální vliv GLP1 agonistů na riziko vážných nežádoucích jaterních příhod (MALO) u pacientů s jakýmkoli chronickým onemocněním jater a diabetem (DM) 2. typu. Byla použita observační data ze švédských zdravotnických registrů 2010–2020 se záměrem napodobit cílovou studii s GLP1 agonisty u vybraných pacientů s chronickým onemocněním jater na DM 2. typu. Hodnoceno bylo 10leté riziko MALO (dekompenzovaná cirhóza, hepatocelulární karcinom, transplantace jater nebo s MALO související úmrtí) u iniciátorů GLP1 agonisty vs. non-iniciátoři. Iniciátoři GLP1 agonisty měli 10leté riziko MALO 13,3 % (42/1 026) vs. 14,6 % u non-iniciátorů (1 079/15 633) v intention-to-treat analýze (risk ratio [RR] = 0,91; 95% CI 0,50–1,32). Odpovídající 10leté odhady rizika per protocol byly 7,4 % (22/1 026) a 14,4 % (1 079/15 633) (RR = 0,51; 95% CI 0,14–0,88). U pacientů s chronickým onemocněním jater a DM 2. typu, kteří adherují k léčbě v čase, mohou GLP agonisté vést k nižšímu riziku MALO. To naznačuje, že GLP1 agonisté mohou být slibnými léky snižujícími riziko progrese chronického onemocnění jater u pacientů se současným DM 2. typu, což je však nutno ověřit v randomizovaných studiích.
Coconut Water Induces Clinical Remission in Mild to Moderate Ulcerative Colitis: Double-blind Placebo-controlled Trial
Kedia S, Virmani S, Bajaj A et al. Clin Gastroenterol Hepatol 2024; 22(6): 1295.e7–1306.e7. doi: 10.1016/j.cgh.2024.01.013.
Kokosov· voda indukuje klinickou remisi u mÌrnÈ a" st edn aktivnÌ ulcerÛznÌ kolitidy: dvojit zaslepen·, placebem kontrolovan· studie Kokosová voda (CW) má protizánětlivé účinky, může ovlivňovat střevní mikrobiom a je bohatým zdrojem draslíku. Ovlivnění střevního mikrobiomu zlepšuje výsledky u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) a draslík má in vitro protizánětlivé vlastnosti. V této studii byl hodnocen efekt CW jako doplňkové terapie u pacientů s mírnou až střední UC. V této dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii z jediného centra byli pacienti s mírnou až střední (simple clinical colitis activity index – SCCAI: 3–9) endoskopicky aktivní UC (ulcerative colitis endoscopic index of severity – UCEIS > 1) randomizováni v poměru 1 : 1 k léčbě CW + standardní terapie (SMT) vs. placebo + SMT. Celkem 400ml CW bylo podáváno 8 týdnů. Primárním cílem byla klinická remise (SCCAI ≤ 2) a sekundárním cílem klinická odpověď (pokles SCCAI o ≥ 3) a nežádoucí příhody po 8 týdnech. Mikrobiom byl analyzovánvstupněa po8 týdnech.Ze121 screenovanýchpacientůbylo95 zahrnutopromodifikovanouintention-to-treatanalýzu (CW: n = 49; placebo: n = 46) (průměrný věk 37,2 ± 11,2 let; 54,1 % mužů; doba trvání nemoci 48 měsíců; interquartile range – IQR 24–90 měsíců; pankolitida 26,1 %; SCCAI 5 [IQR 4–6]; UCEIS 4 [IQR 3–5]). Klinická odpověď (57,1 vs. 28,3 %; OR 3,4; 95% CI 1,4–7,9; p = 0,01), remise (53,1 vs. 28,3 %; OR 2,9; 95% CI 1,2–6,7; p = 0,02) a podíl pacientů s fekálním kalprotektinem (FCP) < 150 μg/g (30,6 vs. 6,5%; OR 6,3; 95% CI 1,7–23,6; p = 0,003) byly významně vyšší u CW. Nežádoucí příhody byly srovnatelné v obou skupinách, u žádného pacienta nedošlo k rozvoji hyperkalemie. CW byla více efektivní než placebo v indukci remise u pacientů s mírnou až střední UC.
Kreditovan˝ autodidaktick˝ test
V·"enÌ ten· i, r·di bychom v·s informovali, "e ve spolupr·ci s eskou gastroenterologickou spole nostÌ a eskou lÈka skou komorou jsme p ipravili autodidaktick˝ test, za kter˝ m "ete zÌskat 2 kredity do celo"ivotnÌho vzd l·v·nÌ
lÈka . Test je dostupn˝ na webov˝ch str·nk·ch asopisu www.csgh.info.
1. Osoby s kompletní resekcí 1–4 adenomů < 10mm s LGIEN bez ohledu na přítomnost vilózní složky nebo po kompletní resekci 1–4 pilovitých lézí < 10 mm bez dysplazie mají mít další koloskopii:
a) za 1 rok
b) za 3 roky
c) za 5 let
d) za 10 let
2. Osoby po kompletní resekci adenomu ≥ 10mm nebo adenomu s HGIEN jsou indikovány k dispenzární koloskopii v intervalu od indexové koloskopie:
a) 1 rok
b) 3 roky
c) 5 let
d) 10 let
3. V případě resekce nepedunkulující neoplastické léze ≥ 20mm po částech (piecemeal) by měla být provedena další koloskopie v intervalu:
a) 8 týdnů
b) 3–6 měsíců
c) 12 měsíců
d) 3 roky
4. Ukončení dispenzarizace u osob po polypektomii je doporučeno zvážit ve věku:
a) 76 let u mužů a 81 let u žen
b) 90 let
c) 80 let nebo individuálně dříve v případě předpokladu sníženého přežití v důsledku komorbidit
d) hranice není stanovena
5. Za relativní kontraindikaci koloskopie není považována:
a) hemodynamická nestabilita
b) toxické megakolon
c) akutní divertikulitida
d) volná perforace GIT
6. Mezi výkony s vysokým rizikem krvácení nepatří:
a) polypektomie ≥ 10mm b) balonová dilatace striktur
c) polypektomie cold snare < 10mm d) EFTR
7. Mezi histologické známky „high-risk“ kolorektálního adenokarcinomu v endoskopickém resekátu patří:
a) hloubka invaze ≥ 1mm b) lymfovaskulární invaze
c) nádorový budding (vyššího stupně) d) všechny uvedené
8. Diskrepance mezi histologickou diagnózou z klešťové biopsie a ESD resekátu je v případě karcinomu žaludku:
a) výjimečná
b) 24 %
c) 42 %
d) nebyla dosud zkoumána
9. V případě diferencovaného, klinicky intramukózního karcinomu (T1a) žaludku jakékoli velikosti bez ulcerace je ESD považována za: a) metodu první volby
b) alternativu chirurgické léčby
c) vhodná pro osoby, které nemohou být operovány pro věk nebo komorbidity
d) vhodná pouze pro léze lokalizované v antru žaludku
10. Pro léčbu gastrických varixů typu GOV2 podle Sarina se nepoužívá: a) ligace
b) tkáňové lepidlo
c) BRTO (ballon-asisted retrograde transvenous obliteration)
d) splenektomie
Du·lnÌ ˙ inek nikotinu u z·n tliv˝ch
onemocn nÌ
Dual e ect of nicotine in inflammatory diseases
Nikotin se účastní regulačních procesů při mnoha onemocněních a v souvislosti se zánětem vykazuje dvojí účinek. Pochopení těchto mechanizmů otevírá nové možnosti léčby zánětlivých onemocnění.
V časopise Frontiers in Immunology vyšla v roce 2022 publikace autorů Zhang et al. „Nicotine in Inflammatory Diseases: Anti-Inflammatory and Pro-Inflammatory Effects“, ze které přinášíme stručný výtah [1].
Nikotin jako protizánětlivý alkaloid hraje při léčbě nemocí dvojí roli. Z údajů ze studií provedených v posledních 20 letech vyplývá, že nikotin působí v mnohem větší míře protizánětlivě než prozánětlivě, zejména při ulcerózní kolitidě, artritidě, sepsi a endotoxemii. Na druhou stranu však nikotin spouští a zhoršuje některé nemoci dutiny ústní, např. periodontitidu nebo gingivitidu, zejména při infekci ústní dutiny. Autoři článku také analyzovali literární údaje z hlediska účinné a zároveň bezpečné dávky nikotinu.
M nÌcÌ se pohled na nikotin
Nikotin tvoří asi 5 % hmotnosti rostliny tabáku, přičemž z celkového obsahu alkaloidů v tabákových listech nikotin zaujímá cca 95 %. Je hlavní psychoaktivní a návykovou složkou tabákového kouře [2]. Kromě nikotinu obsahuje rostlina tabáku i značné množství dalších látek, které mají antioxidační, protizánětlivé, antimikrobiální, antiobezitogenní, antipyretické, neuroprotektivní a antihypertenzní vlastnosti [3–5]. Autoři článku tedy souhlasí s Anne Charlotonovou, která ve své práci „Medicinal uses of tobacco in history“ uvádí, že bychom měli odložit předsudky, které vznikly v důsledku škodlivých účinků kouření, a měli bychom uvážlivě rozli-
šovat mezi tabákem, kouřením tabáku a látkami obsaženými v tabáku s terapeutickou hodnotou a požadovat další výzkum [4]. Od 70. let 20. století koluje mezi odborníky, kteří zkoumají tabák, citát, podle něhož „lidé kouří kvůli nikotinu, ale umírají kvůli dehtu“. Možná je těžké odlišit účinky nikotinu od působení mnoha dalších toxických látek [6]. Studie plicní toxicity elektronické cigarety také ukázaly, že obsah samotného nikotinu neměl téměř žádný vliv na modulaci odpovědi na toxicitu nebo homeostázu lipidů v buňkách plicních sklípků, zatímco ochucující nebo pojivové složky tento vliv měly [7,8]. Autoři článku, z něhož vycházíme, se zaměřili pouze na monomer nikotinu, u kterého doporučují nepřehlížet ani toxické, ani farmakologické účinky.
Nikotin a z·n t
Při průzkumu literárních zdrojů nalezli Zhang et al. zmínky o více než 20 onemocněních, u nichž nikotin působí regulačně.
Zánět je složitý proces, jehož součástí je mnoho signálních drah s účastí velkého množství genů. Během posledních 10 let se zjistilo, že prozánětlivé reakce jsou řízeny nervovými obvody, jejichž poznání dalo vzniknout novému konceptu„zánětlivého reflexu“ [9]. V nervovém obvodu vstupuje např. endogenní neurotransmiter acetylcholin do interakce s receptory buněk imunitního systému, a tím ovlivňuje funkce těchto buněk [10]. Acetylcholin je schopen vázat se na acetylcholinové receptory, vč. nikotinových
acetylcholinových receptorů (nAChR). Nikotin se jako agonista nAChR nachází v centrálním nervovém systému a periferním nervovém systému, svalech a mnoha dalších tkáních, kde stimuluje signální protizánětlivou dráhu nAChR, čímž zmírňuje zánětlivé reakce, deprese, poruchy pozornosti (hyperaktivitu), kognitivní poruchy u schizofrenie, Alzheimerovu chorobu a bolesti [11,12]. Nikotin je navíc lipofilní činidlo a může pronikat do buněk nezávisle na nAChR [13]. Nikotin tedy pravděpodobně přímo ovlivňuje mitochondriální dýchání, buněčnou autofagii a buněčné signální molekuly [14].
Ve středu zájmu je také inhibiční účinek nikotinu na cytokinovou bouři v plicích při závažných respiračních symptomech, které se projevily v době pandemie covidu-19. Existují tendence podpořit názor o potenciální terapeutické roli nikotinu při tomto onemocnění, která spočívá ve zlepšení nálady, protizánětlivém účinku nebo údajném vlivu nikotinu na vstup viru SARS-CoV-2 do organizmu a na jeho množení [15,16].
Z·n tliv· onemocn nÌ st ev Zánětlivá onemocnění střev (IBD –inflammatory bowel disease) mají dvě hlavní formy: ulcerózní kolitidu (UC –ulcerative colitis) a Crohnovu chorobu (CD – Crohn’s disease). Klinické výzkum ukázaly, že kouření CD zhoršuje, ale pro UC je po mnoho let „prospěšné“, a to díky nikotinu a patrně obsahu flavonoidů v extraktu kouře [17,18]. Monomery nikotinu mají na tato dvě onemocnění dvojí účinek.
Gastroenterologie a hepatologie
VedoucÌ redaktor (Editor-in-Chief)
prof. MUDr. Milan Luk·$, CSc., AGAF KlinickÈ a v˝zkumnÈ centrum pro st evnÌ z·n ty, KlinickÈ centrum ISCARE a.s. a . LF UK v Praze eskomoravsk· , Praha milan.lukas@email.cz Z·stupce vedoucÌho redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic)
doc. MUDr.Tom·$ Koller, PhD. V. intern· klinika LF UK a UN Bratislava Ru"inovsk· , Bratislava koller.tomas@gmail.com
Redak nÌ rada (Editorial Board)
doc. MUDr. Peter B·nov in Jr, PhD. Intern· klinika gastroenterologick· JLF UK a UN Martin
doc. MUDr. Martin BortlÌk, Ph.D. GastroenterologickÈ odd lenÌ, Nemocnice eskÈ Bud jovice, a.s. prof. MUDr. Radan Br ha, CSc. IV. internÌ klinika ! klinika gastroenterologie a hepatologie . LF UK aVFN v Praze MUDr. Iveta ierna, PhD. Detsk· fakultn· nemocnica s poliklinikou, Bratislava
prof. MUDr. Martin Fried, CSc. OB Klinika a. s., Praha prof. MUDr.Tibor Hlavat˝, PhD. Gastroenterologick· ambulancia I., Nemocnica Ru"inov ! UN Bratislava
prof. MUDr.Tom·$ Hucl, Ph.D. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
doc. MUDr. ubomÌr Skladan˝, PhD. II. intern· klinika SZU a FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici
doc. MUDr. #t p·n Such·nek, Ph.D. InternÌ klinika . LF UK a ⁄VN Praha
prof. MUDr. Julius #pi ·k, CSc. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha doc. MUDr. IljaTachecÌ, Ph.D. II. internÌ gastroenterologick· klinika LF UK a FN Hradec Kr·lovÈ
prof. MUDr.VladimÌrTeplan, DrSc. KlinickÈ a v˝zkumnÈ centrum pro st evnÌ z·n ty ISCARE a.s., Praha
prof. MUDr. Ond ej Urban, Ph.D.
II. internÌ klinika ! gastroenterologick· a geriatrick· LF UP a FN Olomouc doc. MUDr. EduardVeseliny, PhD. I. intern· klinika LF UPJ# a UN LP Ko$ice
MUDr. Krist˝na Z·rubov·, Ph.D. Pediatrick· klinika . LF UK a FN Motol
Mezin·rodnÌ redak nÌ rada
(International Editorial Board)
Prof. Lars Aabakken, MD, PhD
Professor of Medicine, Chief of GI endoscopy
Oslo University Hospital Rikshospitalet Oslo, Norway
Peter Doyle Higgins, MD, PhD
Associate Professor, Department of Internal medicine, Gastroenterology
University of Michigan, USA
Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD
Professor of Internal Medicine, director of the IBD Centre at McGill University, MUHC, Sherbrooke Street West, Montreal, Quebec, Canada
Prof. David Lieberman
Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology
Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA
Prof. Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine, School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea
Prof. Walter Reinisch, MD
Professor of Medicine, Department of Internal medicine, Gastroenterology, McMaster University Hamilton, Ontario, Canada
Florian Rieder, MD
Department of Gastroenterology, Hepatology and Nutrition, Digestive Disease and Surgery Institute
Department of Pathobiology, Lerner Research Institute Cleveland Clinic Foundation, Cleveland, Ohio, USA
Prof.Vincenzo Stanghellini
Professor of Medicine
Department of Medical and surgical science
University of Bologna, Italy
Prof. Jerome D. Waye, MD
Professor of Medicine, Director of Endoscopic Education Icahn School of Medicine
Mount Sinai, NewYork, USA
Harmonogram vyd·nÌ a tematickÈ zam enÌ asopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok . A time schedule of journal¥s publication with major topics for .
Vyd·v· esk· lÈka sk· spole nost J. E. Purkyn ve spolupr·ci s nakladatelstvÌm Care Comm s.r.o. Eviden nÌ Ìslo MK R E . ISSN(Print). ISSN - X (On-line).
On-line verze je p Ìstupn· na adrese www.csgh.info
asopis SGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex,
Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica echoslovaca. Nakladatel: Care Comm s.r.o. Klicperova / , Praha
Odpov dn· redaktorka: Ing. Kate ina Michnov· katerina.michnova@carecomm.cz
Grafick· ˙prava: Karel Zlevor
Vych·zÌ ro n P edplatnÈ na rok inÌ K ( eur) . Informace o podmÌnk·ch inzerce poskytuje a objedn·vky p ijÌm·: Jan Laitl jan.laitl@carecomm.cz + Toto Ìslo vych·zÌ ervna
