FLO_2024-4_listovacka by Care Comm s.r.o.

ODBORNÝ ČASOPIS PRO NELÉKAŘSKÉ ZDRAVOTNICKÉ PRACOVNÍKY

OFICIÁLNÍ ČASOPIS ČESKÉ ASOCIACE SESTER

ŠKOLA CHŮZE

PRO PACIENTY

PO AMPUTACI

NOVÁ SESTERSKÁ

SEKCE ČLS JEP

NEVIDITELNÍ

HRDINOVÉ

KLINICKÝCH STUDIÍ

KLINICKÁ AROMATERAPIE V LÉČBĚ

ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

HISTAMINOVÁ INTOLERANCE

EFEKTIVNÍ HOJENÍ RAN JAKO KOMPLEX FAKTORŮ –KONGRES PRO SESTRY DOMÁCÍ PÉČE

časopis obsahuje recenzované články

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, s potěšením vám představuji letní číslo našeho časopisu, které se zaměřuje mimo jiné na oblast rehabilitace a výživy, dále přináší odborné články na téma speciﬁckých profesí –studijní koordinátor nebo aromaterapeut.

Představíme vám školu chůze pro pacienty po amputaci dolní končetiny. Připomeneme si důležitost včasné rehabilitace po úrazu a základní informace o bolestech zad a kloubů, které jsou u zdravotníků běžné, a povíme si, jak jim předcházet. Oblast výživy je další stěžejní součástí tohoto vydání. Ukážeme vám úskalí života s histaminovou intolerancí nebo enterální výživy u onkologických pacientů.

Právě probíhající léto, prázdniny a doba dovolených s sebou také mohou nést jistou míru stresu. S ní nám může pomoci příroda a její dary – byliny a jejich zpracování do aromaterapeutických směsí nebo květových esencí. Stačí si vybrat tu správnou. Přínosem mohou být také pro pacienty, proto od podzimu začne v rámci MOÚ v Brně působit klinický aromaterapeut.

V uplynulých měsících se konaly zajímavé konference, z nichž připomeňme výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO), jež v Chicagu diskutovala témata kouření a obezity jako významné, přitom však preventabilní příčiny vzniku onkologických onemocnění.

Věřím, že toto číslo vám poskytne cenné informace a inspiraci pro vaši každodenní praxi. Propojení oborů ošetřovatelské péče je klíčové pro holistický přístup k pacientovi a jeho potřebám.

Ráda bych vás povzbudila k aktivní účasti na diskuzích o těchto tématech a k sdílení vašich zkušeností s kolegy. Vaše zpětná vazba a náměty jsou pro nás nesmírně cenné a pomohou nám dále rozvíjet obsah časopisu.

Přeji vám příjemné a obohacující čtení.

Nejlepší

původní práce

Florence

Ocenění za nejlepší původní práci napsanou pro časopis Florence získala Mgr. Věra Andrášková z Masarykova onkologického ústavu v Brně za článek Nutriční a pohybová intervence u pacientek s nádory prsu při remisi onemocnění, který vyšel v čísle Florence 6/2023. Vítězce za její práci děkujeme a gratulujeme k ocenění. Mgr. Andrášková obdržela ﬁnanční odměnu od vydavatelství Care Comm s. r. o. a věcnou cenu v podobě poukazu do brněnského wellness centra.

Soutěž o nejlepší původní práci Florence pokračuje i v letošním roce, neváhejte nám tedy poslat vaši práci k recenzi a posouzení.

Aktuálně

160 Čas doma – začátek nové tradice

161 Představení sesterské sekce České pediatrické společnosti ČLS JEP

162 Epilepsia medzi nami

Rozhovor

163 Nový začátek – Škola chůze pro pacienty po amputaci

Praxe

165 Rehabilitace – bezprostředně po úrazu je dvakrát účinnější

Odborné články

183 Histaminová intolerance

187 Enterální výživa u onkologických pacientů

Komplementární a alternativní medicína

189 Klinická aromaterapie –péče, která voní Farmacie

192 Bachovy květové esence a jejich využití během léta Věda a výzkum

167 Každá sestra by měla mít možnost masáží a cvičení

Odborné články

Mgr. Markéta Zbranková šéfredaktorka

Nezapomeňte, že časopis Florence nelze koupit na stáncích. Lze objednat pouze na webu www.florence.cz/o-nas/predplatne/. www.florence.cz

Na stránkách www. florence.cz naleznete nové podcasty ze studia CareCast Medical. Nezapomeňte sledovat náš Instagram a Facebook. Odborné příspěvky provázejí i perličky z redakčního života a chodu vydavatelství.

168 Neviditelní hrdinové klinických studií – kdo jsou studijní koordinátoři v České republice a co potřebují?

170 Léčba vysokoprůtokovým nosním kyslíkem jako alternativa umělé plicní ventilace u covid pozitivních pacientů v intenzivní péči

176 Vplyv efektívneho manažmentu ošetrovateľskej starostlivosti na kvalitu života pacienta so stimuláciou miechy

Recenzovaný článek

180 Terapie růstovým hormonem

194 Syndrom vyhoření v přímé souvislosti s emoční stabilitou a empatií u záchranářů Konference

199 Z kongresu ASCO – nové přístupy k prevenci zhoubných nádorů

200 Efektivní hojení ran jako komplex faktorů – kongres pro sestry domácí péče

202 Současné trendy ošetřovatelství a péče o nemocné II

Historie

203 Z historie antibiotik

206 Angličtina

recenzovaný článek

Ročník XX, číslo 4, červenec–srpen 2024 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 7. 2024

Foto na titulní straně: Hana Kohoutová, DiS., VAMED MEDITERRA a. s.

Redakční rada časopisu Florence a vydavatelství Care Comm s. r. o. vyhlašují soutěž o nejlepší původní práci časopisu Florence 2024. Práce musí splňovat podmínky dle pokynů pro autory dle www.florence.cz. Práce zasílejte na e-mail: marketa.zbrankova@carecomm.cz.

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence

Čas doma – začátek nové tradice

Konference domácí péče 7.–8. 11. 2024

Znáte to, necítíte se zrovna nejlépe, je vám zle, ohrožuje vás viróza, nemoc. Každý to zažil a každého asi v tu chvíli napadlo „chci být doma“. Je to místo, kde se cítíme dobře a bezpečně. I přání pacientů v nemocnicích často vyjadřují touhu být už doma. Jenže co když nemoc přetrvává? Co když jde o chronická onemocnění?

Ondřej Michalík Výbor sekce Domácí péče Česká asociace sester, z. s.

Domácí péče (DP) zažívá obrovský boom. S rozvojem moderní medicíny a ošetřovatelství, ale také v důsledku prodlužování života v nemoci dochází k vyčerpání lůžkových kapacit a řada pacientů je předávána k doléčení v DP. To klade na systém nemalé nároky nejen personální, ale i odborné a v neposlední řadě ﬁnanční. S tím vším se musí potýkat také sekce Domácí péče České asociace sester, která zastupuje kolegyně a kolegy odbornosti 925. Sekce se účastní dohodovacích řízení s pojišťovnami, kde se dojednávají ﬁnanční prostředky (výše bodu, úhrady, výkony) na následující rok. Naše účast je tak klíčová ohledně nastavení další budoucnosti DP. Dále jsou zástupci sekce členy skupiny pro koncepční řešení poskytování DP v České republice a jsou zváni jako odborný zástupce k výběrovým řízením o zřízení zdravotních služeb v daném kraji. Sekce, již z principu své činnosti, má hájit a propagovat zájmy sester, napomáhat jejich rozvoji, vzdělání a postavení ve společnosti. Počátkem roku 2024 byl zvolen její nový výbor. Tvoří jej devět členů, kteří mezi sebou zvolili za předsedkyni Bc. Riu Otrubovou. Jednou z nových výzev je uspořádání konference DP. Podobná celorepubliková konference s tímto zaměřením zde nebyla již několik let a tato odbornost si ji jistě zaslouží. Témat k diskuzi a vzdělávání je tolik, že věříme, že nezůstane u jednoho ročníku, ale letošní konference s názvem ČAS DOMA bude prvním ročníkem nové tradice. Konference se bude konat 7. a 8. 11. 2024 v konferenčním sále NCO NZO v Brně. Registrace je spuštěna na webu

www.casdoma.cz. Záštitu nad akcí převzala paní prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA, a Mgr. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje.

Je mnoho témat, se kterými se sestra v DP setkává, a naší snahou je dotknout se alespoň těch nejdůležitějších. Konferenci otevřou zástupci zdravotních pojišťoven s informacemi o úhradových vyhláškách a s revizní činností nás seznámí paní Eva Caltová z VZP. Pod odbornou garancí MUDr. Martina Pavlíka, Ph.D., z Jihomoravské zdravotní, a.s., nám budou nastíněny plány segmentu na příští rok. Následovat bude blok vzdělávání a personálních otázek v DP pod patronací PhDr. Jany Nekudové, ředitelky NCO NZO. Ta představí specializační vzdělávání sester – domácí péče a hospicová péče – a shrne dojmy prvních absolventů tohoto programu. Dále rozvineme také diskuzi o větší možnosti zapojení praktických sester do poskytování DP a možnostech jejich profesního vzdělávání na tomto poli.

Hojení ran patří k evergreenům většiny konferencí, a nemůže chybět ani u nás. Samozřejmostí je zaměření na specifika vlastního sociálního prostředí pacientů a s tím spojené komplikace. Přednášku vhodně doplní i prezentace moderní kompresivní terapie.

Nový výbor sekce DP si klade za cíl zlepšit komunikaci mezi svými členy a aktivně reagovat na potřeby z terénu. Proto na stránkách konference www.casdoma.cz lze při přihlášení na akci položit dotaz na fungování a rozvoj DP a nejčastější dotazy budou zodpovězeny přímo na konferenci. Samozřejmě všechny připomínky pak budou důležitým výchozím materiálem pro budoucnost sekce DP.

Druhý den bude patřit dvěma velkým tématům. Blok Intenzivní péče v DP, kde odbornou záštitu převzal prof. MUDr. Petr Šťourač, Ph.D., MBA, garant portálu AKUTNE.CZ, poskytne informace o novinkách v kardiopulmonální resuscitaci.

Dále nás čeká prezentace o spolupráci Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje a DP, vč. výčtu nejčastějších diagnóz s indikací k výjezdu.

Domácí umělá plicní ventilace se čím dál více objevuje v nabídkách DP a my se budeme věnovat otázkám přípravy a edukace pacienta a rodin, materiálnímu vybavení i vykazování péče. MUDr. Mgr. Drahomíra Vrzalová, MBA, z II. interní kliniky FN Olomouc nám představí možnosti parenterální výživy v domácím prostředí a čeká nás i téma dlouhodobých invazivních vstupů.

Po obědě bychom rádi uzavřeli konferenci další rozsáhlou problematikou – paliativní péče v odbornosti 925. Probereme speciﬁka obecné paliativní péče a důležitost sestry v DP v posledních chvílích našich pacientů.

Věříme, že takto nabitý program neujde pozornosti nejen sester již pracujících v DP, ale všech kolegyní a kolegů, kteří jako my vidí v tomto oboru budoucnost.

Udělejte si ČAS…

Výbor sekce Domácí péče

Mgr. et Mgr. Daniela Babilonová, MEDICA zdravotní péče s. r. o., Třinec

Bc. Kateřina Doležalová, Charita Neratovice

Lucie Kalušová, Trojklíček s. r. o. Miloslava Machovcová, Ondřej Michalík, Life Aid s. r. o.

Bc. Ria Otrubová, Homedica s. r. o.

Monika Struhařová-Žofčáková, Estrella Health a. s. Andrea Turková, Domácí zdravotní péče Hradec Králové

Mgr. Petra Vytasil-Krajíčková, MBA, ProMedicus Home Care Services s. r. o.

Představení

sesterské sekce

České pediatrické společnosti ČLS JEP

Představujeme nově založenou sekci v rámci ČLS JEP, která sdružuje nelékařské zdravotnické pracovníky pečující o dětské pacienty. Tato sekce je určena pro všechny členy multidisciplinárního týmu –všeobecné a dětské sestry, zdravotnické záchranáře, nutriční terapeuty, rehabilitační pracovníky, sociální pracovníky a další, kteří se podílí na péči o dětského pacienta.

Mgr. Martina Bašková

Jednotka intenzivní a resuscitační péče, Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu, VFN v Praze

Sesterská sekce nelekářských zdravotnických pracovníků (NLZP) pracujících v pediatrii, kterou bychom vám chtěli představit, byla zřízena Českou pediatrickou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), což je dobrovolné a nezávislé sdružení fyzických osob – lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech, příp. osob právnických (ČLS JEP, online).

ČLS JEP podporuje vědeckovýzkumnou činnost v oblasti zdravotnictví, napomáhá k vytváření podmínek pro seznamování odborné i laické veřejnosti s jejími výsledky a zasazuje se o jejich uplatňování v praxi.

ČLS JEP se všestranně podílí na řešení otázek týkajících se řízení, organizace i vlastní realizace diagnostických postupů, léčebné a preventivní péče a činností s tím souvisejících.

ČLS JEP vytváří podmínky pro výměnu informací a rozvoj všech forem spolupráce mezi svými členy i organizacemi a institucemi odborného zaměření v České republice i v zahraničí.

ČLS JEP všestranně podporuje činnost odborných společností, spolků lékařů a dalších sdružení pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech.

ČLS JEP dbá na dodržování etických zásad při výkonu zdravotnického povolání.

Určitě se chceme věnovat objektivizaci a hodnocení rizik, které vznikají v souvislosti s poskytovaním zdravotní/ošetřovatelské péče. Rádi bychom měli možnost vnášet návrhy do koncepce vzdělávání NLZP, a pokud by nám bylo umožněno, tak se i podílet na vytváření vzdělávacích programů NLZP.

V budoucnu chceme vytvořit podskupinu pro intenzivní péči v pediatrii s podobnou náplní s ohledem na speciﬁka ošetřovatelské péče v pediatrické intenzivní péči. Sesterská sekce se bude aktivně podílet na tvorbě programu pro NLZP v rámci kongresů pořádaných Českou pediatrickou společností ČLS JEP. Rádi bychom navázali mezinárodní spolupráci s podobnými skupinami NLZP při výměně poznatků, aby poskytování ošetřovatelské péče našim dětským pacientům bylo na podkladě nejnovějších poznatků dle evidence-based practice. Chtěli bychom spolupracovat i s pacientskými organizacemi a rodičovskými/podpůrnými skupinami.

Poslání ČLS JEP

Tímto bych vás chtěla přizvat k aktivní spolupráci.

ČLS JEP dbá na užívání pouze takových diagnostických, preventivních a léčebných způsobů, jejichž povaha a účinek jsou podloženy v současnosti uznávanými vědeckými důkazy (ČLS JEP, online).

ČLS JEP dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků lékařských věd a příbuzných oborů, usiluje o jejich využívání v péči o zdraví občanů se zvláštním důrazem na preventivní činnost.

ČLS JEP se podílí na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů v oblasti lékařských věd a příbuzných oborů a na šíření zdravotnické osvěty mezi občany.

Sesterská sekce

Sesterská sekce České pediatrické společnosti ČLS JEP byla zřízena začátkem roku 2024 a její náplň a cíle jsou v souladu s posláním ČLS JEP. Hlavním cílem sekce je multioborová spolupráce při poskytování zdravotní péče o pediatrického pacienta. Náplní sesterské sekce je vytváření doporučených postupů a národních ošetřovateských postupů v rámci ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů, tvorba edukačních materiálů pro rodiče/zákonného zástupce, eventuálně pečující osoby a edukačních materiálů ve vhodné formě pro děti.

Pro podrobnější informace se můžete obrátit na autorku článku (martina.baskova@vfn.cz) nebo na stránky www.cls.cz, kde budou informace průběžně doplňovány. Na stránkách se také můžete registrovat.

Literatura

1. ČLS.cz. ČLS JEP. O nás. 2024. [online]. Dostupné z: https://www.cls.cz/o-nas.

Epilepsia medzi nami

Epilepsia je pomerne častá neurologická porucha, najmä v detstve a v adolescencii. Hoci sa o nej príliš nehovorí, pravdepodobne každý pozná niekoho, kto trpí touto chronickou poruchou. Epilepsia postihuje ľudí všetkých vekových kategórií.

PhDr. Silvia Danková, PhD., MPH, dipl.s. Ústav ošetrovateľstva, LF UPJŠ, Košice, Slovenská republika

Mgr. Jana Friedlová Oddelenie detskej neurológie, DFN, Košice, Slovenská republika

Epilepsia je veľmi častým ochorením nervového systému najmä v detstve a v adolescencii. Je to skupina ochorení klinicky charakterizovaných výskytom opakujúcich sa konvulzívnych alebo nekonvulzívnych epileptických záchvatov (Jakušová et al., 2014). Patrí medzi záchvatové stavy, ktoré náhle začínajú, majú určité trvanie a väčšinou sa pomerne rýchlo vrátia do normálu (Kaňovský et al., 2007). Viaceré druhy epileptických záchvatov u detí sú rovnaké ako u dospelých. Časť spektra epileptických záchvatov má iný priebeh a klinický obraz, a to predovšetkým vzhľadom na úroveň vývoja mozgu a vek dieťaťa (Borovičová, 2016).

Epileptický záchvat spravidla trvá krátko a je charakterizovaný rýchlym nástupom zmeny správania, častými motorickými prejavmi, ale vyskytnúť sa môžu aj iné prejavy mozgovej dysfunkcie (Jakušová et al., 2014). Epileptický záchvat je náhla, prechodná a stereotypná porucha mozgových funkcií. Porucha sa týka vedomia, senzitívnych, motorických, autonómnych, senzorických a psychických funkcií. Príčiny záchvatov môžu byť rôzne. Patria sem: zápalové a infekčné procesy centrálneho nervového systému, mozgová ischémia, štruktúrne chyby mozgu, najmä kortexu, mozgové nádory, kraniocerebrálne úrazy, hemorágia, metabolické ochorenia a mnohé ďalšie (Brozman et al., 2011).

Hlavným cieľom liečby je zvýšenie kvality života pacienta. Najlepšie sa dá dosiahnuť odstránením záchvatov, alebo aspoň obmedzením ich frekvencie a intenzity. Životospráva zahŕňa pravidelný spánok, pravi-

Fialová reťaz – symbol súdržnosti a spolupatričnosti s pacientmi s diagnózou epilepsia

delnú dobu vstávania, pravidelné užívanie liekov a zákaz pitia alkoholu (Tyrlíková et al., 2012). Fyzická či mentálna aktivita, šport, učenie, pôsobia proti vzniku záchvatov. Škodí nečinnosť, nuda a podriemkávanie (Brozman et al.,2011).

Chirurgická liečba nastupuje u pacientov v prípade nutnosti odstránenia epileptogénnej lézie a u pacientov rezistentných na farmakoterapiu (Rektor et al., 2010). Prognóza správne liečenej epilepsie je priaznivá, záchvaty sú väčšinou liečbou kompenzované (Ambler, 2006).

Celosvetovo si každoročne 26. marca pripomíname Svetový deň epilepsie, kedy mnohé organizácie, inštitúcie a osobnosti vyjadrujú svoju podporu pacientom s epilepsiou zahalením sa do ﬁalovej farby (znázorňuje levanduľu, ktorá sa v minulosti používala na liečbu záchvatov, tiež symbolizuje samotu, ktorú epileptici často v spoločnosti zažívajú).

Na Oddelení detskej neurológie v Detskej fakultnej nemocnici (DFN) v Košiciach je ročne hospitalizovaných > 300 pacientov s epilepsiou. Pričom v rámci ambulantnej starostlivosti detskej neurológie je ošetrených 1 200 detských pacientov s epilepsiou, ktorí vyžadujú pravidelné sledovanie, čo predstavuje > 2 500–3 000 vyšetrení ročne. Preto je veľmi dôležité dať do povedomia nielen odbornej, ale aj laickej verejnosti

informácie o tomto ochorení. Oddelenie detskej neurológie zorganizovalo akciu Fialový deň, ktorého hlavnou myšlienkou bolo šíriť povedomie o ochorení epilepsia, s dôrazom na poskytnutie prvej pomoci pri epileptickom záchvate. Študenti Ústavu Ošetrovateľstva lekárskej fakulty Univerzity P. J. Šafárika si pripravili workshopy s názornými ukážkami prvej pomoci pri epileptickom záchvate a v spolupráci so zamestnancami DFN, žiakmi stredných zdravotníckych škôl a žiakmi Strednej športovej školy sa im podarilo vytvoriť ﬁalovú reťaz ako symbol súdržnosti a spolupatričnosti s pacientmi s diagnózou epilepsia. Pestrý program sa niesol aj v znamení zvyšovania odbornosti pre zdravotníckych zamestnancov kliník DFN, ktorí sa na 1. sesterskom seminári oddelenia detskej neurológie oboznámili s témami epilepsia v skratke, kúsok histórie a získali informácie z diagnostiky, liečby a poskytnutia prvej pomoci. Epilepsia ešte aj dnes prináša so sebou stále veľa mýtov, nejasností a nepochopenia zo strany zdravých ľudí. Detskí pacienti musia dodržiavať určité obmedzenia, ktoré súvisia s liečbou epilepsie. Nech má dieťa akýkoľvek postih, má žiť životom čo najprirodzenejším, má sa zúčastňovať všetkých aktivít, pokiaľ to jeho zdravotný stav dovoľuje. Každé dieťa sa má zo života tešiť.

Literatúra

1. AMBLER Z. Základy neurologie. 6.vyd. Praha: Galén 2006. ISBN 80-7262-433-4.

2. BOROVIČOVÁ R. Špeciﬁká epilepsie v detskom veku. Sestra 2016; 15(5–6): 22–25.

3. BROZMAN M. Neurológia. 1. vyd. Martin: Osveta 2011. ISBN 978- 80-8063-339-4.

4. JAKUŠOVÁ Ľ., BUCHANEC J., BÁNOVČIN P. et al. Dorastové lekárstvo. Martin: Osveta 2014. ISBN 978-808063-419-3.

5. KAŇOVSKÝ P., HERZIG R. et al. Speciální neurológie 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého 2007. ISBN 978-80-244-1664-9.

6. TYRLÍKOVÁ I., BAREŠ M. et al. Neurologie pro nelékářské odbory. Brno: NCO NZO 2012. ISBN 978-807013-540-2.

7. REKTOR I., OŠLEJŠKOVÁ H. Stručná epileptologie pro praxi. Neurol Praxi 2010; 51.

Nový začátek – Škola chůze pro pacienty po amputaci

Škola chůze je specializovaný program, který poskytuje rehabilitační péči osobám s amputovanou končetinou za účelem obnovení chůze. Jejím hlavní cílem je nácvik samostatné pohyblivosti a soběstačnosti. Na problematiku rehabilitace po amputaci a nácvik chůze jsme se zaměřili s Hanou

Kohoutovou, DiS., fyzioterapeutkou Rehabilitační kliniky Malvazinky a lektorkou Školy chůze pro pacienty po amputaci dolní končetiny.

Mgr. Markéta Zbranková

Redakce Florence

Co je hlavním cílem Školy chůze?

Hlavním cílem Školy chůze je naučit pacienta manipulaci s protézou. Nejprve je velmi důležité správné ulpění pahýlového lůžka na samotný pahýl, což znamená naučit se nasazovat si správně protézu. Dále přichází nácvik vertikalizace a stabilního stoje, poté následuje první krok. Během pobytu na klinice cvičí pacient rovnováhu a stabilitu při chůzi, učí se zdolávat nerovnosti terénu, chůzi po schodech a nakloněné rovině tak, aby byl při propuštění z hospitalizace připraven vstoupit do reálného každodenního života.

KAŽDÝ PACIENT, KTERÝ PROJDE TRAUMATEM, JAKO JE AMPUTACE DOLNÍ KONČETINY, MÁ ZA SEBOU SILNÝ PŘÍBĚH.

Pacient má v průběhu hospitalizace individuální terapii, kde se fyzioterapeut zabývá individuálním cvičením. To je nedílnou součástí Školy chůze a fyzioterapie. Celá terapie je cílena na správné posílení a protažení celého těla přesně podle potřeb každého pacienta.

Pro jaké pacienty je program určen? Programu Školy chůze se může účastnit pacient, který má zhotovenou funkční protézu. Také musí být potvrzeno jeho přijetí do programu lékařem Rehabilitační kliniky Malvazinky a jeho kondice musí odpovídat

požadavkům hospitalizace. To znamená, že pacient musí být schopen podstoupit souvislou hospitalizaci za účelem aktivní fyzioterapie.

Jak nácvik chůze probíhá? Kdo se ho účastní?

Nácvik chůze probíhá v uceleném programu, který zahrnuje individuální fyzioterapii, skupinové cvičení se zaměřením na nácvik chůze, cvičení v bazénu a další doprovodné procedury – masáž, vodoléčba, elektroléčba. Tento program má pacient v průběhu svého pobytu každý den a odvíjí se od progrese samotné rehabilitace.

Jaké pomůcky nebo přístroje lze využívat?

Při samotném nácviku s kompenzační protetickou pomůckou se využívají pomůcky pro vertikalizaci, od bradlového chodníku

přes berle až po balanční pomůcky. Terapie je vždy individuální podle potřeb pacienta.

Každopádně hodina nácviku chůze je rozdělena do tří částí: první částí je rozcvička, kde pacienti nacvičují stabilitu stoje na protéze. Poté se přechází k chůzi – nácvik fáze kroku, chůze po rovině, po labilních plochách, nácvik chůze po schodech a na nakloněné rovině. Velmi důležité je zjistit si od pacienta informace, jaké bariérové prvky obsahuje jeho bydlení nebo zda má nějaké osobní požadavky ohledně chůze (např. nacvičit nástup na eskalátory či do hromadných dopravních prostředků). Důležité je zjistit požadavky na pracovní prostředí, aby se mohl pacient vrátit do aktivního pracovního života. To vše se zohledňuje v samotné terapii. Třetí a závěrečná fáze terapie je pak zaměřena na protažení a uvolnění přetěžovaných skupin svalů. Např. jestliže pacient využívá při chůzi berle, je velmi důležitá i péče o horní končetiny a krční páteř, abychom předešli dalším bolestem.

Využíváte například technologii virtuální reality?

Ano, již jsme ji zkoušeli jako další možnost rozšíření terapie.

Existují kontraindikace?

Vždy se musíme řídit indikací ošetřujícího lékaře. Velké kritérium pro samotnou rehabilitaci po amputaci dolní končetiny je stav kardiovaskulárního systému. Také musíme přihlížet ke zdravotnímu stavu zachovalé končetiny, pokud je, a její stav v případě potřeby konzultujeme s ortotiky (např. ortopedické vložky, ortézy atd.).

Fyzioterapie je individuální a vždy se musí přizpůsobit zdravotnímu stavu pacienta, věnuje se celému tělu – vše pro správnou stabilitu a dynamiku dolních končetin.

Hana Kohoutová, DiS.

Rehabilitace – bezprostředně po úrazu je dvakrát účinnější

Lidé obvykle rehabilitaci buď podceňují, anebo se k ní dostanou až týdny po úrazu. Včasná pomoc odborníka přitom dokáže v některých případech zkrátit rekonvalescenci i víc než o polovinu.

Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT

FYZIOklinika s. r. o., Praha

Vždy platí zlaté pravidlo fyzioterapie – čím dříve, tím lépe. Lidé však často varovné signály svého těla přehlížejí a do ordinace přijdou až s nesnesitelnou blokádou, chronickou bolestí nebo týdny po úrazu. I tak může důsledná rehabilitace zabránit operaci, předejít trvalým následkům zranění nebo pacientovi dlouhodobě ulevit od bolesti.

Rehabilitace zlomenin, výronů a dalších Letní sporty provází zvýšené riziko typických úrazů, jako jsou zlomeniny zápěstí a lokte, poškození kolenního kloubu nebo vymknuté rameno. Jejich léčba a rekonvalescence dřív trvala i několik měsíců. V moderní fyzioterapii je to otázka 2–3 týdnů od úrazu. Vysoký a rychlý efekt léčby přináší kombinace klasické fyzioterapie a aplikace rázové vlny (ESWT – extracorporeal shock wave therapy) v místě zranění. V péči o pacienta stále hrají prim manuální techniky, bez nich to nejde, ale už dávno se nespoléháme pouze na ně. Terapie s pomocí vhodného typu ESWT urychlí účinek samotné fyzioterapie, v některých případech až 10×. Manuální rehabilitace i užití ESWT je nejúčinnější bezprostředně po zranění. Než však člověk absolvuje kolečko po lékařích, získá předpis na rehabilitace a objedná se k odborníkovi, uplyne i několik týdnů. To je doba, kdy už mělo být zranění s terapeutem léčeno. Místo toho pacient dál snáší bolest a často ani neví, jak se k úrazu chovat, aby nevznikly další komplikace. Pacient, který přijde včas, zná a dodržuje režimová opatření, se uzdraví výrazně dříve než ten, který se dostal do péče fyzioterapeuta o několik týdnů později nebo se neřídí doporučením terapeuta. Např. podvrtnutý kotník může být ﬁt za 2–3 týdny od zranění. Pacient s podvrtnutým kotníkem, který je pouze bandážován, se

může podrobit terapii s užitím fokusované ESWT, která urychluje hojení na buněčné úrovni. Zároveň je co nejdříve po úrazu fyzioterapeutem poučen, jak používat berle, jak postiženou končetinu zatěžovat a další zdánlivě banální věci, které se lidé se zlomeninou nebo úrazem měkké tkáně nezřídka dozvídají až na rehabilitaci týdny po zranění. Dávno už jim ale mohlo být lépe.

U mnohých případů rekonvalescenci prodlouží také zbytečné nasazení sádry, které rehabilitaci oddálí a navíc zkomplikuje. Fixace by měla tělu poskytnout tolik pasivní podpory, kolik potřebuje, ale ne více, než je nutné. Jde-li o zlomeninu, je sádra nezbytná. Ovšem jedná-li se o poškození měkkých tkání, podle vážnosti úrazu je efektivnější ﬁxovat bandáží nebo pevnější ortézou. Setkáváme se s případy, kdy lékař využil sádru při léčbě tenisového lokte, aby docílil stoprocentního klidu měkkých tkání. Jako fyzioterapeut s tím ne zcela souhlasím, protože pak dojde k atroﬁi svalů a zkrácení svalových vláken a pacient musí po sejmutí sádry dále rehabilitovat. Úplné vyléčení, vč. rozhýbání svalů, se tím mnohonásobně prodlužuje. Klid na lůžku a znehybnění nemusí být v mnoha případech ideálním řešením. Např. pacient se znehybněnou končetinou se může okamžitě po zranění věnovat takzvaným izometrickým cvikům, které

Mobilizace bederní páteře do extenze

napomáhají tvorbě kostní tkáně a zabraňují svalové ztrátě způsobené nečinností. Ideálně bezprostředně po úrazu, ještě před ošetřením sádrovým obvazem, může i pacient se zlomeninou absolvovat terapii s aplikací fokusované ESWT, která podnítí zrychlení biochemických procesů v místě zranění, a tím i celkové hojení. Po nasazení sádrového obvazu či zevního ﬁxátoru se pak může věnovat jednoduchým aktivitám či cvičení na doporučení fyzioterapeuta, které zároveň tlumí vznik otoku a je prospěšné lymfatickému oběhu postižené tkáně, což opět urychluje hojení tkání.

Rehabilitace při chronické a akutní bolesti Tradiční manuální náprava např. akutní blokády zad trvá 2–4 měsíce. Díky moderním přístupům ve fyzioterapii ale může být pacient bez bolesti do několika dnů. Za 20 let se práce fyzioterapeutů velmi proměnila. Byly rozpracovány efektivnější fyzikální metody, které staví na několika funkčních a dobře známých fyzikálních principech. Mezi všemi trendy v regeneraci, které sledujeme, se však zdá zatím nedosažitelná fokusovaná ESWT. Ambulantně využíváme tři typy ESWT, které se liší intenzitou průniku rázu do tkáně, a pro úspěšnou léčbu je nutné mezi nimi rozlišovat podle jednotlivých diagnóz. Levnější pro pacienta

Každá sestra by měla mít možnost

masáží a cvičení

Bolesti zad a kloubů jsou mezi zdravotními sestrami velmi běžné.

Příčinou je především fyzická náročnost jejich práce. Jak těmto bolestem předcházet nebo jak se s nimi vypořádat, radí hlavní fyzioterapeutka

FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT.

Proč tolik sester trápí bolesti zad a kloubů?

Sestry často zvedají a přesouvají pacienty, což je pro páteř a klouby velmi zatěžující. Dlouhé hodiny strávené stáním nebo chůzí také přispívají k těmto potížím. Navíc opakující se pohyby, např. při ošetřování pacientů, mohou vést k přetížení speciﬁckých svalových skupin a kloubů. Nemalým faktorem může být i stres, který je s prací ve zdravotnictví často spojen a přispívá ke svalovému napětí a bolestem zad (bedra, šíje).

Je to i Váš případ?

Těsně po škole jsem nastoupila do práce do nemocnice a musela jsem tam manipulovat s pacientem, který nechtěl, abych s ním byla, ale já ho musela ošetřit. Byl těžší a já musela fyzicky opravdu zabrat, abych ho mohla správně napolohovat. Doslova mi „ruplo“ v hrudní páteři a trvalo několik měsíců, než jsem se pocitu mravenčení, tuhosti, bolesti mezi lopatkami zbavila a podařilo se mi to rozcvičit.

Existují další typické problémy s touto profesí spojené?

Běžný bývá syndrom karpálního tunelu nebo plantární fasciitida – bolestivý zánět vazivového pruhu na spodní straně chodidla, který vyplývá z dlouhého stání či popocházení. Stejně časté jsou bolesti ramen z častého zvedání rukou nad hlavu nebo bolesti zad kvůli přenášení těžkých předmětů, např. pacienta z operačního lůžka na nemocniční postel na lůžkovém oddělení. Tyto přesuny se obvykle provádí mimo ideální osy zatížení nosných kloubů a páteře, kdy se sestry natahují pro pacienta přes postel, na kterou pacienta umisťují. Někdy jsou pacienti schopni jim fyzicky pomoci, ale u vážných traumat, kdy je pacient v bezvědomí nebo po operacích ještě po narkóze, to nelze.

Jak tedy pacienty zvedat, aby to neodnesla záda sestry?

Při manipulaci s pacienty by měla být kolena ohnutá a záda rovná. Pokud možno,

Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT

KDYŽ SE OBJEVÍ PRVNÍ

ZNÁMKY BOLESTI, JE

DŮLEŽITÉ REAGOVAT

RYCHLE A VYHNOUT SE DALŠÍMU PŘETĚŽOVÁNÍ POSTIŽENÉ OBLASTI.

měly by sestry využívat zvedací zařízení nebo požádat o pomoc kolegy. Kolegové na oddělení bývají, ale zvedací zařízení jsem v praxi ještě nepotkala. Investice do kvalitní zdravotnické obuvi s dobrou oporou klenby a s polstrováním může také výrazně pomoci.

A co nějaké rychlé protahovací cviky? Pravidelné posilování a protahování zaměřené na záda, břicho a dolní končetiny je klíčové, sestry ale obvykle na nic takového po 12hod směně opravdu nemají chuť. Místo běžné kancelářské židle lze využít gymball, který posiluje hluboké stabilizační svaly, nicméně na sesterně jsem v praxi tuto pomůcku nikdy neviděla. V oddechové místnosti spíš bývají křesílka,

do kterých sestry zapadnou a bederní páteř se jim ohne podobně jako při sklánění nad pacientem. Přitom by tam mohly být žebřiny na zdi pro natažení páteře, protažení rukou, srovnání zad. Skvělé je, když mají sestry na poliklinikách a v nemocnicích možnost zacvičit si v areálu oddělení rehabilitace. Když jsem pracovala v nemocnici, vedla jsem cvičení pro sestry právě pro zdravé držení těla a pohyb. A bylo sestrami velmi vítáno. Ne každý zaměstnavatel ale tuto možnost vnímá jako beneﬁt.

Jak řešit první bolavé signály?

Když se objeví první známky bolesti, je důležité reagovat rychle a vyhnout se dalšímu přetěžování postižené oblasti. Na akutní bolest je možné použít led, chronické svalové napětí naopak zmírňuje teplý obklad. Jednoduché cviky jako kočičí hřbet, protažení hamstringů a posilování hlubokého stabilizačního systému těla (core) mohou být velmi účinné. Techniky jako jóga, meditace a hluboké dýchání mohou pomoci snížit stres a svalové napětí. To vše působí preventivně nebo pak v důsledku pomoci od bolesti hlavy, šíje, rukou, zad.

Jak o sebe pečovat i mimo pracovní prostředí?

Skvělým způsobem, jak uvolnit napjaté svaly a zlepšit krevní oběh, jsou pravidelné masáže. Každá sestra by měla mít možnost masáží zad nebo dolních končetin, možnost relaxace v sauně, možnost zacvičit si během směny nebo mít možnost docházet na pravidelná cvičení buď v rámci budovy zaměstnavatele, nebo do ﬁtness centra v blízkém okolí. Tyto jednoduché cviky lze zvládnout během chvíle jak na pracovišti, tak doma: kočičí hřbet: klekněte si na všechny čtyři a střídavě ohýbejte a prohýbejte záda; protažení hamstringů: předkloňte se a dotýkejte se prsty nohou, udržujte kolena rovná; most: lehněte si na záda, ohněte kolena a zvedněte pánev, posilujte hýždě a záda.

Neviditelní hrdinové klinických studií – kdo jsou studijní koordinátoři v České republice a co potřebují?

Kdo jsou koordinátoři klinických studií a jak se jim daří v České republice?

Mgr. Michaela Hanáková

Mgr. Šárka Selvekerová

Oddělení klinických studií, Masarykův onkologický ústav, Brno

PharmDr. Lenka Součková, Ph.D.

CZECRIN

Evropský korespondent pro ČR

Když se Bc. Renata Hurníková, zdravotní laborantka v molekulárně diagnostické laboratoři z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně rozhodla na podzim 2022 ucházet o místo koordinátorky klinických studií, neměla o této profesi žádné představy. „Vůbec jsem do té doby netušila, že taková práce existuje,“ říká. Po 18 měsících na pozici studijní koordinátorky v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) už dobře ví, že tato práce nikdy není rutina a vidí na ní i mnoho pozitivního. „Nejzajímavější je práce s lidmi, sdílíme s nimi jejich osudy, dáváme jim naději. A každý den se dozvídám něco nového.“

Studijní koordinátor jako expertní manažer studie

Pro zdravotnická zařízení a jejich pacienty přináší počet nových léčiv ve výzkumu zajímavé příležitosti, ale také náročné provozní a organizační výzvy. Klinické studie se totiž dlouhodobě, ale zejména v posledním desetiletí značně proměňují. Zvyšuje se náročnost studijních protokolů, přibývá zařazovacích kritérií pro pacienty, počet procedur, zapojených dodavatelů služeb (centrální laboratoře), rozsah sbíraných studijních dat, a to vše ve značně kompetitivním a přísně regulovaném prostředí. Agenda kolem studie, kterou před 20 lety mnohdy zvládl sám zkoušející lékař za pomoci své sestry, si dnes v náročných indikacích žádá často až 20členný studijní tým.

Jaké mají vzdělání a kompetence? A proč se o nich poslední dobou začíná více mluvit? Foto: archiv

Počet klinických hodnocení, ve kterých je ověřována účinnost a bezpečnost nově vyvíjených léčiv, ve světě stále narůstá. I když dlouhodoběji pozorujeme určité geograﬁcké přesuny studií v neprospěch Evropy, v roce 2023 realizovaly farmaceutické společnosti Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) v České republice 481 studií, dominantně v oblasti onkologie, dále pak imunologie, kardiologie, neurologie a v dalších oblastech medicíny. Účastnilo se jich 16 140 pacientů, z toho 4 620 zařazených nově v roce 2023 (Čečetková et al., 2024).

Jako klíčový člen týmu a expertní manažer se celosvětově etabloval studijní koordinátor. I když zákonná zodpovědnost za realizaci studie ve zdravotnickém zařízení spočívá vždy na lékaři v roli hlavního zkoušejícího, je to nejčastěji studijní koordinátor, na koho se mohou všichni

obrátit v každodenním provozu s jakýmkoli dotazem. Studijní koordinátor musí znát celý protokol, všechny postupy a stojí rozkročen mezi klinickým týmem, pacientem a zástupcem zadavatele studie. „Nejnáročnější na práci koordinátorky je právě ten široký záběr,“ podotýká koordinátorka onkologických studií Bc. Hurníková. Zapojení studijních koordinátorů umožňuje lékařům a nemocnicím realizovat větší počet studií, zařadit více pacientů a zadavatelům přispívá k dosažení cílů studie. Kdo jsou tito neviditelní hrdinové? Zajímavá zjištění přinesl nedávný průzkum.

Dotazníkový průzkum – velká variabilita pracovních pozic Ačkoli se tématu zvýšení povědomí o profesi studijního koordinátora na MOÚ věnují dlouhodobě, až v roce 2023 vznikla pracovní skupina složená ze zástupců akademické sféry (CZECRIN), Asociace smluvních výzkumných organizací (ACRO-CZ) a Asociace inovativního farmaceutického

Koordinátorka Bc. Renata Hurníková

ODBORNÝ

Léčba vysokoprůtokovým nosním

kyslíkem jako alternativa umělé plicní ventilace u covid pozitivních

pacientů v intenzivní péči

Summary: Téma bylo zpracováno formou diplomové práce, která se zabývá podpůrnými respiračními, ventilačními a neinvazivními technikami dechové podpory, které souvisejí s celosvětovou pandemií covidu-19, která v období 2020–2021 ovlivnila život mnoha lidí. Během pandemie se v nemocnicích rozšířila terapie vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (HFNC –high-flow nasal cannul; high-flow) jakožto možná alternativa umělé plicní ventilace (UPV) u covid pozitivních pacientů. Práce se zabývá problematikou, zda HFNC může být alternativou UPV u covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. Empirická část vyplývá z kvantitativních výzkumů. První výzkum byl zaměřen na sestry a jejich zkušenosti a znalosti s technikou HFNC, jejím principem a fungováním, a to prostřednictvím rozeslaných dotazníků. Druhý výzkum byl zpracován sběrem sekundárních dat za pomoci statistické analýzy. Ve druhém kvantitativním šetření bylo cílem znázornění ventilačních režimů u všech hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili terapii na UPV či HFNC, zjistit, zda je HFNC alternativou UPV u covid pozitivních pacientů a zda nedošlo k jejímu selhání během terapie. Klíčová slova: oxygenoterapie, umělá plicní ventilace, high-flow, covid-19, léčba respiračního onemocnění

High-flow nasal oxygen therapy as an alternative to mechanical ventilation in covid-positive patients in intensive care

Summary: The topic was explored through a master’s thesis that focuses on supportive respiratory, ventilatory, and non-invasive techniques of respiratory assistance related to the global covid-19 pandemic, which aﬀected the lives of many people during the period of 2020–2021. During this pandemic, the use of high-flow nasal oxygen therapy (high-flow) proliferated in hospitals as a potential alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients. The thesis addresses the question of whether high-flow can serve as an alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients in intensive care. The empirical part is derived from quantitative research. The ﬁrst study focused on nurses and their experiences and knowledge of the high-flow technique, its principles, and its functioning, through distributed questionnaires. The second study utilized secondary data collection and statistical analysis. In the second quantitative investigation, the goal was to depict ventilation strategies in all hospitalized patients who underwent therapy with either invasive mechanical ventilation or high-flow, to determine whether high-flow can serve as an alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients, and whether its failure occurred during the therapy.

Key words: oxygen therapy, artiﬁcial lung ventilation, high-flow, covid-19, treatment of respiratory disease

Mgr. Radka Čermáková JIP, Klinika popáleninové medicíny, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Úvod

V prosinci roku 2019 se v Číně, Wuchanu, objevily první případy nové infekce, která se brzy rozšířila po celém světě a ovládla téměř všechny oblasti života. Nový koronavirus SARS-CoV-2 měl za následek epidemii akutního respiračního onemocnění covid-19.

Dne 11. března 2020 se nemoc objevila na celém světě, a Světová zdravotnická organizace tak prohlásila epidemii za nejzávažnější a nejrozšířenější celosvětovou

pandemii v moderní historii (Audley et al., 2020; Faktorová et al., 2021; Kljakovic Gaspic et al. 2021; Issa et al., 2021; Pruit, 2020).

Práce se zabývá problematikou léčby neinvazivním vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (HFNC – high-ﬂow nasal cannul) jako alternativou umělé plicní ventilace (UPV) u covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. V období od listopadu 2020 do května 2021 vzniklo ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) dočasné oddělení zajišťované Klinikou anesteziologie a resuscitace (KAR) – oddělení Covid Metabolická JIP (MJ), které poskytovalo intenzivní péči pacientům s těžkým průběhem onemocnění covidem-19. Většina hospitalizovaných pacientů měla jako nejčastější příznaky dušnost a selhání vitálních funkcí. U mnoha pacientů došlo k selhání

spontánního dýchání a bylo nutné je převézt na podpůrnou dechovou terapii mechanickou ventilací. Pokud nedošlo k úplnému respiračnímu selhání, a přesto byla potřeba oxygenační podpora, v medicíně se začala uplatňovat terapie HFNC. Jelikož u mechanické ventilace je nutné pacienta uvést do analgosedace, HFNC by mohla sloužit jako alternativa UPV bez potřeby analgosedace. Terapie HFNC je relativně nový typ neinvazivní respirační podpory, který poskytuje vysoký průtok ohřátého a zvlhčeného plynu. Původně byl přístroj HFNC vyvinut pro předčasně narozené děti jako alternativa k neinvazivní ventilaci (NIV) s pozitivním přetlakem v dýchacích cestách. Zároveň může snížit míru intubace, především u dětí léčených na bronchiolitidu. Nyní HFNC nabývá stále větší dynamiky jako důvěryhodná a spolehlivá

Vplyv efektívneho manažmentu ošetrovateľskej starostlivosti na kvalitu života pacienta so stimuláciou miechy

Súhrn: Hlavným cieľom výskumu bolo analyzovať koreláciu medzi optimálnym manažmentom ošetrovateľskej starostlivosti a kvalitou života u osôb s implantátom stimulátora miechy.

Kľúčové slová: manažment, interdisciplinárna starostlivosť, multidisciplinárna starostlivosť, kvalita života, stimulácia miechy, chronická bolesť

The eﬀect of eﬀective management of nursing care on the quality of life of a patient with spinal cord stimulation

Summary: The main aim of the research was to analyze the correlation between optimal management of nursing care and quality of life in persons with a spinal cord stimulator implant.

Key words: management, interdisciplinary care, multidisciplinary care, quality of life, spinal cord stimulation, chronic pain

Mgr. Andrea Tkáčová Stredná zdravotnícka škola, Farská 23, Nitra Slovenská republika

Úvod

Chronická bolesť chrbtice, ktorou trpí až 80 % populácie, výrazne vplýva na kvalitu života a vykonávanie každodenných činností. Postihuje nielen ľudí v staršom veku, ale čoraz častejšie sa stáva nepríjemným spoločníkom mladšej generácie. Chronickú bolesť môžeme zaradiť k civilizačným chorobám. Najnovšie výsledky klinických štúdií ukazujú, že populácia s nižším vekom trpí prevažne bolesťami chrbta v súvislosti s poškodením medzistavcových platničiek. Populácia s vyšším vekom zasa trpí bolesťami v spojení s degeneratívnymi zmenami na spinálnych štruktúrach (Rapčan et al., 2022). Liečba chronickej bolesti chrbta si vyžaduje komplexnejší prístup.

Autori štandardného postupu pri chronickej vertebrogénnej bolesti chrbta MUDr. Róbert Rapčan et al. uvádzajú, že patofyziológia bolestí chrbta je komplexný proces, ktorý vzniká v dôsledku podráždenia nociceptorov, alebo bolesť prenášajúcich nervových vlákien pri mechanickom alebo zápalovom poškodení. Priame poškodenie periférneho nervu vedie k vzniku tzv. neuropatickej bolesti, ktorá zapríčiňuje

obmedzenie pohybu s prítomnosťou množstva neurologických symptómov. Neuropatická bolesť je charakterizovaná ako bolesť, ktorá je spôsobovaná primárnym poškodením alebo dysfunkciou periférneho alebo centrálneho nervového systému (Rapčan et al., 2022).

Rozlišujeme dva základné typy neuropatickej bolesti:

bolesť vyvolaná stimuláciou receptorov; bolesť spontánna, ktorá je na stimulácii nezávislá.

Spontánna bolesť môže byť trvalá alebo intermitentná (striedanie bezbolestných fáz a bolesti). Intenzita neuropatickej bolesti môže kolísať, spravidla stúpa pri únave alebo pri emóciách. Najčastejšie je zasiahnutá drieková a krčná chrbtica. Pri záchvatoch môže bolesť vystreľovať do hlavy, rúk alebo nôh, často zasahuje aj prednú časť hrudníka, čo môže imitovať bolesť pri infarkte. K častým príznakom vertebrogénneho algického syndrómu patria: neurologické problémy (brnenie, tŕpnutie, mravčenie, znížená citlivosť); bolesť hlavy a migréna; problémy s hybnosťou (sťažené vstávanie, bolesť pri pohybe hlavy, atď.); stuhnutie svalov alebo ich slabosť; závraty a pocity nevoľnosti; svalová dysbalancia; bolesť vystreľujúca do slabín; dýchavičnosť; chronická únava; tinitus.

Liečba vertebrogénnej chronickej bolesti je individuálna. Riadime sa anamnézou pacienta, príčinou jej vzniku, dĺžkou trvania, lokalizáciou a charakterom (Horvátová, 2015). Štandardná terapia vertebrogénneho syndrómu spočíva z troch vzájomne sa dopĺňajúcich častí: farmakoterapia; fyzioterapia; operačné intervencie.

Ak boli vyčerpané metódy štandardnej liečby bolesti, toxické účinky liekov znemožňujú ich ďalšie podávanie, alebo sú vyčerpané možnosti chirurgického kauzálneho riešenia bolesti a ďalšie operačné riešenie bolesti už neprinesie pacientovi úľavu, alebo ho vystaví vysokému riziku poškodenia, prichádza do úvahy implantácia miechových stimulátorov (SCS – spinal cord stimulation).

Neurostimulácia miechy je terapeutická metóda, ktorá sa používa pri liečbe chronickej bolesti chrbta, spočíva v stimulácii miechy jemnými elektrickými výbojmi prostredníctvom elektród. Je to miniinvazívny operačný postup, ktorý pozostáva z implantácie elektród do epidurálneho priestoru blízko k mieche, kde sú fixované v podkožnom tkanive. Elektródy sú zapojené do zdroja energie, ktorý vydáva elektrické výboje a tie následne zabraňujú prenosu bolesti z miesta vzniku bolesti do mozgu (Rapčan et al., 2016). Neurostimulátor je podobný kardiostimulátoru, zdroj energie je implantovaný do podkožia. Pred implantáciou prístroja je nutné,

Terapie růstovým hormonem

Souhrn: Růst organizmu není ovlivněn jen růstovým hormonem, vlivnými činiteli jsou výživa, genetické predispozice, chronická onemocnění, průběh těhotenství, samotný porod i další hormonální faktory – hormony štítné žlázy, pohlavní hormony, hormony nadledvin. Diagnostika je komplexní, nezahrnuje jen sledování výšky, ale především dynamické krevní testy. Léčba dosahuje výsledků pouze při včasném zahájení a dodržení pravidelnosti. Klíčová slova: růstový hormon, nedostatečný růst

Growth hormone therapy

Summary: The growth of the organism is not influenced by growth hormone only; the influencing factors are nutrition, genetic predisposition, chronic diseases, the course of pregnancy, the birth itself and other hormonal factors – thyroid hormones, sex hormones, or adrenal hormones. Its diagnostics is complex, it does not include height monitoring, but primarily dynamic blood tests. The treatment brings results only if it is started in time and is kept regular.

Key words: growth hormone, insuﬃcient growth

doi: 10.48095/ccflo2024180

PhDr. Martina Muknšnáblová, Ph.D., MBA

Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, Praha

Růstový hormon

Růstový hormon (RH) stejně jako další hormony tvoří žlázy s vnitřní sekrecí, které hormony prostřednictvím krve zásobují všechny části lidského těla dle potřeb a funkce. Hormony v cílové tkáni regulují (zrychlují, ale i zpomalují) činnost daného orgánu nebo i celého organizmu. Žlázy jsou řízeny nervovým systémem, který rozhoduje, jak bude produkce hormonů intenzivní.

RH je jeden z mnoha hormonů a je tvořen spolu s dalšími přibližně šesti v hypofýze, konkrétně v adenohypofyzárních somatotropech. Regulace sekrece somatotropního hormonu (STH, RH) je řízena hormonem GHRH (growth hormone releasing hormone), ten lze detekovat v lidském hypotalamu již od 18. týdne nitroděložního období.

Příčiny poruch růstu

Nepostradatelnými stavebními prvky pro růst v potravě jsou aminokyseliny (min. vyšší desítky druhů) a vitamin D, který lze získat nejen z potravy či potravinových doplňků, ale také ze slunečního záření. Vitamin D a hormon kalcitriol podporují vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, což pomáhá tvorbě a růstu kostí. Dostatečný denní příjem vitaminu D je 600–800 jednotek, přesná hodnota je individuální, dle jeho hladiny v krvi. Mezi nejčastější faktory zapříčiňující nedostatečný růst spojený s poruchou výživy z důvodu

chronického onemocnění patří zejména chronické střevní záněty, celiakie či mentální anorexie nebo bulimie.

Genetická příčina poruch růstu je predikována při nefyziologickém růstovém dědičném potenciálu (RDP), jenž se vypočítá: cílová výška pro chlapce = výška otce + (výška matky + 13 cm) / 2 ± 8,5 cm, cílová výška pro dívky = výška matky + (výška otce – 13 cm) / 2 ± 8,5 cm. Tento výpočet je jen iniciální diagnostikou, lze vyšetřit přímo geny zastupující růstovou aktivitu (např. homeobox geny). Kromě deficitu genu SHOX mají velký význam syndromy, jako je Turnerův, syndrom Noonanové a Praderův-Williho syndrom.

KŘIVKU RŮSTU MÁ ZA ÚKOL SLEDOVAT PEDIATRICKÝ LÉKAŘ PŘI PRAVIDELNÝCH PREVENTIVNÍCH PROHLÍDKÁCH.

Zatímco Turnerův syndrom postihuje dívky (1 : 2 000 – 2 500 dívek), syndrom Noonanové se vyskytuje u obou pohlaví. Je způsoben různými vadami na 12. chromozomu a postihuje jedno z 1 000–2 500 dětí. Projevuje se nejen malým vzrůstem, ale i odlišnými rysy v obličeji nebo srdečními anomáliemi. Praderův-Williho syndrom sužuje děti malou postavou a chronickým pocitem hladu, který může vést k celoživotní obezitě a problematickému chování.

Nitroděložní růstová restrikce (IUGR –intrauterine growth restriction) je podložena diagnostikou pomocí ultrazvuku, na němž se plod vyznačuje výrazným opožděním v růstu neboli odchýlením od tzv. genetické růstové rychlosti. Příčinou IUGR může být nevhodná životospráva matky

(výživa, abúzus drog), věk a výška obou rodičů, těhotenská infekce a chronická onemocnění, gestózy, různé anomálie dělohy, nedostatečnost placenty např. následkem preeklampsie, těhotenská cukrovka nebo hypertenze.

Růstovým selháním se mohou projevovat i orgánová či systémová onemocnění jako např. chronická renální insuﬁcience a renální tubulární acidóza. Z endokrinologických onemocnění je častá hypotyreóza, poruchy hypofýzy nebo Cushingova nemoc.

Diagnostika poruch růstu

Diagnostika by měla být prováděna u dětí postižených familiární poruchou růstu nejasné etiologie a dětí s kostními odchylkami mnohdy zjištěnými již prenatálně. Pro diagnostiku poruch růstu je třeba zohlednit více faktorů než jen růstovou a hmotností křivku. Vedle nezbytné anamnézy také výšku obou rodičů, délku gravidity a průběh porodu (Apgar skore), dále i ICP (infancy-childhood-puberty) model.

V anamnéze je potřeba zaměřit se kromě klasických informací o vývoji a zdravotním stavu např. na pohybové aktivity dítěte. Za poruchou růstu mohou stát i psychické problémy, pokud jsou děti psychicky deprivované nebo týrané. Nedostatečný růst může být i při tělesném přetěžování dítěte. U dětí hrajících např. lední hokej, fotbal a podobné sporty se může přílišná zátěž podepsat na tělesném vývoji. V těchto případech se často apeluje na omezení tréninků a zápasů, aby měl organizmus dostatek času pro správný vývoj. Křivku růstu má za úkol sledovat pediatrický lékař při pravidelných preventivních prohlídkách. Údaje jsou zaznamenávány do očkovacího průkazu dítěte a zakreslovány do tzv. percentilových grafů. Měření by mělo být provedeno vždy vícekrát po

Histaminová intolerance

Summary: Histaminová intolerance (HIT), enterální histaminóza nebo senzitivita na orální histamin je neimunologická reakce organizmu na přijatý histamin, důsledek nerovnováhy mezi množstvím histaminu v těle a jeho schopností jej degradovat. Pestré a různorodé symptomy ztěžují diagnostiku, která mimo jiné vyžaduje důsledné vyloučení jiných onemocnění. Důležitým krokem v diagnostice je pozitivní klinický efekt po zavedení nízkohistaminové diety.

Nízkohistaminová dieta vylučuje potraviny s vysokým obsahem histaminu a ty, které podporují jeho uvolňování v těle.

Mezi zakázané potraviny patří fermentované a zrající potraviny, jako jsou tvrdé sýry, tučné ryby, nakládaná zelenina, fermentované sójové výrobky, víno a pivo. Doporučená léčba HIT zahrnuje krátkodobou nízkohistaminovou dietu, následnou individualizaci stravy a v některých případech i suplementaci enzymu diaminoxidáza, vitaminů B6 a C, případně mědi.

Klíčová slova: histamin, histaminová intolerance, nízkohistaminová dieta, nutriční péče

Histamine intolerance

Summary: Histamine intolerance (HIT), enteral histaminosis or sensitivity to oral histamine is a non-immunological reaction of the body to exogenous histamine, resulting from an imbalance between the amount of histamine in the body and its ability to degrade it. The varied and diverse symptoms complicate the diagnosis, which requires thorough exclusion of other diseases. A crucial step in the diagnosis is the positive clinical eﬀect following the implementation of a low-histamine diet. A low-histamine diet excludes foods with high histamine content and those that promote its release in the body. Prohibited foods include fermented and aged products, such as hard cheeses, fatty ﬁsh, pickled vegetables, fermented soy products, wine, and beer. The recommended treatment for HIT includes a short-term low-histamine diet, followed by dietary individualization, and in some cases, supplementation with the enzyme diaminoxidase, vitamins B6 and C, or copper.

Key words: histamine, histamine intolerance, low-histamine diet, nutrition care

Bc. et Bc. Martina Zapletalová Oddělení nutriční terapie, Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně

Histaminová intolerance (HIT) je neimunologická reakce organizmu na přijatý histamin. V literatuře ji lze nalézt také pod označením enterální histaminoza nebo hypersenzitivita na orální histamin (Fuchs, 2024). Vzniká v důsledku nerovnováhy mezi množstvím histaminu v organizmu a jeho schopností histamin degradovat (Maintz et al., 2007).

Nejčastěji se projevuje u pacientů ve středním věku, především u žen (až 75 % případů), a celková prevalence je cca 1 % celkové populace (Schleip, 2021). Samotné projevy HIT jsou velmi pestré, mohou se podobat alergické reakci, potravinové intoleranci, mastocytóze. Tyto různorodé příznaky mohou zahrnovat bolesti hlavy, alergickou rýmu nebo astmatické pískoty, arytmie, hypotenzi, kopřivku, svědění, křeče, nadýmání, průjem a další stavy (Maintz et al., 2007).

Histamin (2-(4-imidazolyl)ethylamin) je biogenní amin, který vzniká dekarboxylací aminokyseliny histidin. Jeho fyziologické a patofyziologické účinky jsou známy už

od počátku 20. století, kdy je popsali Dale a Laidlaw ve Wellcome Physiological Research Laboratories. V organizmu se histamin podílí na imunitních procesech, sekreci žaludečních šťáv, kontrakcích hladké svaloviny, ovlivňuje vazodilataci, tvorbu cytokinů a zánětu a funguje jako neurotransmiter (Comas-Basté et al., 2020).

V lidském organizmu jsou známy dvě hlavní metabolické dráhy odbourávání histaminu. Jedna cestou enzymu diaminooxidáza (DAO), což je sekreční bílkovina, která vychytává extracelulární histamin. Druhá cestou enzymu N-metyltransferáza, což je cytosolový protein, který degraduje histamin v intracelulárním prostoru (Comas-Basté et al., 2020; Maintz et al., 2007).

Vzhledem k pestrosti příznaků, ale také chybějícím přesným kritériím a jednoznačnému postupu je stanovení diagnózy HIT obtížné a pacienti bývají často odkazováni na gastroenterologii, alergologii, imunologii, případně psychiatrii s podezřením na psychosomatické onemocnění (Kopeček et al., 2020).

Diagnostika HIT spočívá především v důkladné anamnéze a ve vyloučení jiných onemocnění, jako jsou běžné alergie, pomocí kožního prick testu a stanovení potravinových alergenů pomocí imunoglobulinu E (IgE) protilátek. Zároveň je třeba vyloučit sekundárně navozenou insuﬁcienci DAO, která může být způsobena např. střevním zánětlivým onemocněním

nebo farmakologickou léčbou. Dále se diagnostika opírá o přítomnost dvou a více typických symptomů HIT. Přesto se za nejdůležitější součást potvrzení diagnózy HIT považuje pozitivní klinický efekt po zavedení nízkohistaminové diety. Účinnost eliminační diety potvrzují i klinické studie –4 týdny po zavedení diety byl zaznamenán pokles dermatologických a gastroenterologických příznaků a výskytu migrény o 33–100 %. Terapie pomocí suplementace exogenním DAO je považována pouze za doplňkovou léčbu (Comas-Basté et al., 2020; Shulpekova et al., 2021; Hakl et al., 2023).

Nízkohistaminová dieta

Nízkohistaminová dieta je koncept eliminační diety, která vylučuje řadu potravin, především ty, které mohou obsahovat vysoké množství histaminu. Ani v současnosti však neexistuje shoda u všech potravin, které jsou zmiňovány v různých studiích a zdrojích týkajících se nízkohistaminové diety, a neexistují obecně platná výživová doporučení (Comas-Basté et al., 2020; Shulpekova et al., 2021).

Histamin je v potravinách přítomen v různé míře, některé jsou z nízkoshistaminové diety vyloučeny pro jeho vysoký obsah přímo v potravině, u jiných je nutné zajistit dostatečnou čerstvost. Čerstvé potraviny, především maso, ryby a výrobky z nich, je vhodné při nízkohistaminové

Enterální výživa

u onkologických pacientů

Souhrn: Jako enterální výživa se označuje podávání umělé výživy do trávicího traktu. Je přirozenou cestou přívodu živin nemocným v případě, že není možný nebo dostatečný příjem běžné stravy. Zahrnuje podávání přípravků určených k popíjení (orální nutriční suplementa, sipping) nebo výživu určenou pro podávání sondou. Podmínkou je funkční trávicí trakt. Efektivní nutriční podpora formou enterální výživy vyžaduje dobrou spolupráci nemocného, proto je nezbytné pacienty dostatečně informovat o jejím užívání. Důležitou úlohu v edukaci i nastavení enterální výživy má nutriční terapeut. Klíčová slova: enterální výživa, orální nutriční suplementa, sipping, PEG, nazojejunální sonda, malnutrice, nutriční terapeut

Enteral nutrition in patients with cancer disease

Summary: Enteral nutrition refers to the administration of artificial nutrition into the digestive tract of alimentary tract. It is a natural way of supplying nutrients to patients when the intake of normal diet is not possible or sufficient. It involves the administration of preparations intended for ingestion (oral nutritional supplements, sipping) or nutrition intended for administration by tube. A functional digestive tract is a prerequisite. Effective nutritional support in the form of enteral nutrition requires good patient’s cooperation; it is therefore essential for the patients to receive sufficient information about its use. The nutritional therapist has an important role in the education and setting of enteral nutrition.

Key words: enteral nutrition, oral nutritional supplements, sipping, PEG, nasojejunal probe, malnutrition, dietitian

Bc. Eva Horáková, DiS. Nikol Paulová, DiS. Úsek léčebné výživy, Masarykův onkologický ústav, Brno

Úvod

Malnutrice patří mezi klinicky významné patologické stavy podmíněné výživou. Terminologie malnutričních stavů vychází z jejich etiologie a dělí se dle Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolizmus (ESPEN – The European Society for Clinical Nutrition and Metabolism) na malnutrici při onemocnění (DRM – disease-related malnutrition) a malnutrici bez přítomného onemocnění (Non-DRM), tedy malnutrici z hladovění.

Při DRM je důležitým činitelem aktivita zánětu. Podle ní se dále dělí na malnutrici bez zánětu (non-cachectic DRM) a malnutrici s přítomností zánětu při akutních onemocněních/traumatech anebo chronickou DRM (kachexie).

Malnutrice u onkologických pacientů vzniká v různé míře kombinací nedostatečného příjmu živin a přítomností zánětlivé aktivity, což vede ke změnám tělesného složení, poklesu fyziologických funkcí a zhoršení klinického stavu. Nechtěná ztráta hmotnosti > 5 % původní

hodnoty je zjišťována již v době diagnózy průměrně u 40 % onkologicky nemocných, při pokročilém onemocnění má malnutrici nejméně 80 % pacientů. Většinou se projevuje váhovým úbytkem, úbytkem svalové hmoty (sekundární sarkopenie), zhoršením funkčních parametrů (výkonnost, únava), zvýšením četnosti komplikací, zhoršeným výsledkem léčebných postupů a zhoršením kvality života. Vzhledem k těmto dopadům je doporučen pravidelný nutriční rizikový screening s cílem včas rozpoznat a zabránit prohloubení malnutrice. Pacient, u kterého je zjištěno riziko vzniku malnutrice nebo již rozvinutá malnutrice, je indikován k vyšetření nutričního stavu se stanovením vhodné nutriční péče nutričním terapeutem nebo ošetřujícím lékařem. Je-li zachován perorální příjem výživy a funkční trávicí trakt, je upřednostňováno zlepšení přirozeného příjmu stravy a indikována výživná dieta obohacená o bílkoviny a koncentrovanou energii. Pokud však nelze zajistit potřebný příjem živin stravou, rozšiřuje se nutriční podpora o orální nutriční suplementa (ONS) určená k popíjení, podání enterální výživy (EV) sondou nebo výživu parenterální.

Enterální výživa

Enterální výživa bývá deﬁnována jako bilancovaný roztok obsahující přesně stanovené množství sacharidů, tuků, bílkovin, iontů, vitaminů, stopových prvků a vody. Jde o umělou výživu podávanou popíjením (označuje se výrazem sipping) nebo sondou. V užším smyslu slova bývá označována jako

sondová výživa. EV je určena pacientům, kteří nejsou schopni z jakéhokoli důvodu přijímat v plném rozsahu normální stravu, ale jejich trávicí trakt je funkční. Zachovaná funkce střeva je základní indikací pro použití EV. Zároveň je třeba respektovat i určité kontraindikace, které jsou překážkou při nasazení EV. Mezi ně patří: krvácení do trávicího traktu, mechanický i paralytický ileus, perforace gastrointestinálního traktu, úplná ztráta funkce střeva či silné zvracení.

Druhy enterální výživy

V současné době dělíme přípravky EV na polymerní a oligomerní. V běžné praxi jsou nejčastěji používány polymerní enterální přípravky, které obsahují živočišné nebo rostlinné bílkoviny bez štěpení – mléčné bílkoviny (kasein), vaječný bílek, vaječný albumin, sójový protein. Sacharidy jsou zastoupeny ve formě oligosacharidu maltodextrinu, ale částečně také polysacharidy. Nutnost jejich trávení vede ke stimulaci trávicí funkce střevní sliznice, což podporuje celkovou funkci střeva a střevní bariéru. Zdrojem tuku bývá kukuřičný, slunečnicový nebo sójový olej, máslo a hovězí tuk. Polymerní přípravky neobsahují laktózu a jsou bezlepkové. Řada z polymerních formulí je ochucena, čímž lze tyto přípravky podávat i formou sippingu.

Oligomerní EV, někdy také označována jako oligopeptická, je určena především pro nemocné s malabsorpcí živin (např. syndrom krátkého střeva). Přípravky vyžadují jen minimální trávení a neobsahují

10–30 ml/hod., a při dobré toleranci může být navyšována o 10–20 ml/hod. každých 12 hod. až k cílové rychlosti, která může být 80–120 ml/hod. Bolusové podání jejunální sondou je méně častým způsobem, doporučují se malé bolusy o objemu 100–200 ml podávané pozvolna, v kratších časových intervalech. Stejně jako u gastrického podání se mohou objevit žaludeční a střevní komplikace, k jejichž řešení přistupujeme podobně jako u gastrické EV. U obou typů sond může dojít k okluzi při podávání výživy. Častěji se tato komplikace objevuje u jejunální sondy, a to i při kontinuálním podání EV. Prevencí ucpání sond jsou proplachy čistou převařenou (nebo sterilní) vodou vždy před a po podání výživy. U jejunálních sond je proplach doporučován také v meziobdobí po 4–6 hod. Podle typu přípravku a tendenci k ucpávání sondy je však často nutné proplachovat i častěji (po 2–3 hod.).

Úloha nutričního terapeuta v péči o onkologického pacienta

Nutriční terapeut je nelékařský zdravotnický pracovník, který je se svým odborným vzděláním schopen poskytovat široký rozsah činností. Jako zdravotnický

pracovník v nemocnici spolupracuje s lékaři a sestrami lůžkových a ambulantních oddělení. Na základě pozitivních výsledků z nutričního screeningu či indikaci lékaře se nutriční terapeut dostává denně do kontaktu s mnoha pacienty. Sleduje a vyhodnocuje rizika malnutrice či jiné speciﬁcké požadavky na výživu pacienta. Navrhuje úpravy v dietě či její změnu, sestavuje individuální stravovací plán pacienta zahrnující individuální potřeby pacienta, např. alergie či intolerance. Propočítává energetickou hodnotu přijaté stravy a navrhuje vhodné způsoby doplňkové nebo úplné EV. Důležitou úlohu má při monitoraci pacienta během podávání EV, kdy na základě aktuálního příjmu stravy, toleranci EV (charakter stolice, dyspepsie a zvracení ve vazbě na EV, rizikové příznaky pro aspiraci), vyhodnocení objektivního stavu pacienta, antropometrických údajů a laboratorních parametrů navrhuje úpravy v množství a druhu podávané výživy, případně ukončení EV.

Závěr

Včasné zahájení nutriční podpory formou EV je prevencí vzniku nebo prohlubování malnutrice, která pro onkologického pacienta představuje vyšší riziko infekčních

komplikací, větší toxicity onkologické léčby, zhoršení průměrné léčebné odpovědi a zhoršení celkového výsledku onkologické léčby. EV je relativně jednoduchý a bezpečný způsob, jak přirozeně zajistit výživu v případech, kdy pacient není schopen dostatečného příjmu běžné stravy při zachované funkci trávicího traktu.

Literatura

1. DASTYCH M. Enterální výživa v klinické praxi. Interní Med 2012; 14(4): 152–156: 5.

2. ESPEN.org. ESPEN guidelines on definitions and terminology of clinical nutrition. Clin Nutr 2017: 16. [online]. Available from: https://www.espen.org/ﬁles/ ESPEN-guidelines-on-deﬁnitions-and-terminology-of-clinical-nutrition.pdf.

3. ESPEN.org. ESPEN practical guideline: clinical nutrition in cancer. Clin Nutr 2021; 40: 16. [online]. Available from: https://www.espen.org/ﬁles/ESPEN-Guidelines/ESPEN-practical-guideline-clinical-nutrition-in-cancer.pdf.

4. KOHUT P., HAVEL E., MATĚHOVIČ M. et al. Klinická výživa. Praha: Galén 2021. ISBN 978-80-7492-555-9.

5. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Národní soustava povolání 2017. Nutriční terapeut. [online] Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/nutricni-terapeut-f9fe.

6. TOMÍŠKA M. Výživa onkologických pacientů. Praha: Mladá fronta 2018. ISBN 978-80-204-4064-8.

Klinická aromaterapie – péče, která voní

Zmírnění stresu, podpora uvolnění při nespavosti, úleva při nevolnostech či bolestech. Klinická aromaterapie nachází uplatnění napříč zdravotnickými obory a pomalu se stává součástí integrativní péče v České republice. Nově bude součástí péče i v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.

ústav v Brně jako podporu pro své pacienty i zaměstnance.

Od tradičního bylinářství ke klinické praxi

Madeleine Kerkhof, RNret, CA, AED, MT, ACS Knowledge Institute for Integrative and Complementary (Nursing) Care

MgA. Anna Krutová Škola Aromaterapie & Bylinky, Odborná společnost českých aromaterapeutů

Klinická aromaterapie je již běžnou součástí práce porodních asistentek, stále více se rozšiřuje v oblasti péče o seniory či děti se speciálními potřebami, své místo má také v paliativní péči. Na podzim ji do své nabídky zavádí i Masarykův onkologický

Aromaterapie v klinické praxi nemá ambici být alternativní léčbou. Zaměřuje se na doplňkovou péči a wellbeing klientů. Při dodržení pravidel bezpečnosti ji lze kombinovat se standardní zdravotní péčí. A právě slovo „péče“ ji vystihuje nejlépe. V německy mluvících zemích bývá běžně užíván termín „Aromapﬂege“. Aromaterapie neléčí diagnózu pacienta, ale pečuje o jeho potřeby a snaží se zlepšit kvalitu jeho života. Díky relaxačním technikám za doprovodu vůní tak lze např. snížit množství užívaných sedativ při potížích s nespavostí. Pomocí aloe vera gelů lze ošetřit sliznici úst při zánětech po chemoterapii (Kerkhof, 2023).

Aromaterapie využívá extrakty z aromatických rostlin. Jedná se o čistě přírodní éterické oleje (ÉO), extrakty CO2, hydroláty (HY) –někdy známé také jako květové vody, aloe vera gel a rostlinné oleje (RO). Dalo by se říci, že aromaterapie je součástí fytoterapie. Jeden z nejstarších nálezů ve městě Pyrgos na Kypru dokládá používání hliněných destilačních zařízení již v době 2 000 let př. n. l. Mnoho tradičních receptů je zaznamenáno také v egyptských pyramidách. Antibakteriální vlastnosti aromatických rostlin se využívaly např. při balzamování mrtvých. Proces destilace vylepšil Avicenna přibližně v 10. století, když do něj přidal chlazení. Z jeho spisů víme, že po-

Bachovy květové esence a jejich využití během léta

Květovou terapii objevil anglický lékař, bakteriolog a homeopat doktor

Edward Bach v letech 1928–1936. Tento komplexní systém léčení tvoří 38 esencí. Esence pocházejí z divoce rostoucích květů nebo květů stromů a keřů. Výjimkou je jedna esence, která je připravena z přírodního pramene s léčivými účinky.

Lenka Navrátilová farmaceutická asistentka absolventka mezinárodního certiﬁkovaného vzdělávání BIEP

Doktor Bach byl přesvědčen, že osobnost a vnitřní postoj člověka k životu má vliv na jeho zdraví. Každý nezpracovaný problém, všechny starosti, strachy, obavy a bolesti z minulosti blokují životní energii a člověka oslabují. To se pak projevuje na fyzickém těle nemocí. Bachovy esence svými vibracemi pomáhají tuto zablokovanou životní energii uvést zpět do rovnováhy. Květové esence působí na emocionální rovině, pomáhají získat nadhled nad situací a podporují vlastní vnitřní potenciál a síly člověka pro sebe-uzdravení.

Skvělá je skutečnost, že Bachovy esence jsou vhodné opravdu pro všechny, s úspěchem se kombinují s dalšími terapiemi a lze je přidávat k jakýmkoli lékům. Mohou je

bez obav použít těhotné a kojící maminky, senioři i miminka. Nemají žádné vedlejší účinky, žádné kontraindikace, není možné se jimi předávkovat.

Esence nenarušují psychiku a ponechávají každému volnost zdravě se rozvíjet a řešit problémy. Je skvělé, že máme k dispozici tuto šetrnou metodu, která pomáhá tam, kde je to potřeba.

Způsoby užívání esencí jsou dva. Ke krátkodobému užívání, kdy řešíme přechodné nálady nebo nějakou krizi, se nakapou dvě kapky jednodruhové esence přímo do sklenky s vodou a ta se popíjí. To se může zopakovat kdykoli dle potřeby.

Pro složitější případy, kdy řešíme nějaký dlouhodobý problém, je výhodnější kombinovat více esencí přímo na míru pro klienta a připravit užívací lahvičku. Kombinovat můžeme 5–7 esencí. Z této užívací lahvičky kapeme přímo do úst 4× denně 4 kapky po dobu 3 týdnů. Esence se mohou také potírat na kůži, což lze dobře využít právě u miminek.

Doba užívání je závislá na hloubce problému. Někdy postačí jedna užívací lahvička na míru, někdy je vhodné pokračovat s užíváním déle a esence obměnit podle toho, jak se klient cítí.

Jak je možné využít sílu této terapie v období letních dovolených? Nenechte si volno narušit svými obavami, strachy, smutky, svou leností nebo vyčerpáním. Zharmonizujte svou psychiku a léto si krásně užijte.

JAKÉ ESENCE

MŮŽEME VYUŽÍT?

BEECH

Přijedete na dovolenou a neustále vše kritizujete, nic vám nevyhovuje, nic není podle vašich představ? Vytváříte tím kolem sebe napětí a disharmonii? Vždy najdete něco, co vám vadí, chcete, aby vše bylo dokonalé?

Vyzkoušejte esenci BEECH, která vám pomůže najít rovnováhu, toleranci, shovívavost.

CENTAURY

Těšíte se, jak si vychutnáte zasloužené volno, a místo toho opět děláte vše pro to, aby měli radost vaši blízcí? Neumíte říci ne, určit si hranice a zcela zapomínáte na své potřeby?

Esence CENTAURY vám pomůže vnímat vlastní hranice a smysluplně využívat životní energii.

CERATO

Blíží se čas vaší vytoužené dovolené, ale vy se stále nemůžete rozhodnout pro jednu z více možností? Neustále hledáte řešení své situace u druhých? Ptáte se stále ostatních, co by pro vás bylo nejlepší?

Esence CERATO vám pomůže naslouchat svému vnitřnímu hlasu a důvěřovat sobě.

Foto: autorka

Syndrom vyhoření v přímé souvislosti s emoční stabilitou a empatií

u záchranářů

Souhrn: Záchranáři jako riziková skupina pracovníků v pomáhajících profesích jsou vysokou mírou ohroženi syndromem vyhoření. Výzkum této práce se zabývá identiﬁkací faktorů ovlivňujících riziko rozvoje syndromu vyhoření. Výzkum probíhal prostřednictvím standardizovaných dotazníků mezi 202 zdravotnickými záchranáři v České republice. Bylo zjištěno, že záchranáři trvale žijící ve spokojeném partnerském vztahu jsou méně náchylní k rozvoji pracovního vyhoření. Emoční stabilita byla identiﬁkována jako druhý možný protektivní faktor rozvoje pracovního vyhoření. Míra empatie jako uvažovaný protektivní faktor nemá prokazatelný vliv na riziko vyhoření. Klíčová slova: syndrom vyhoření, rodina, empatie, psychosociální podpora, záchranář

Burnout syndrome in direct relation to emotional stability and empathy in paramedics Summary: Paramedics, as a high-risk group among helping professions, are signiﬁcantly threatened by burnout syndrome. The focus of the study was on identifying factors influencing the risk of developing burnout syndrome. It was found out that paramedics who are in a satisfying relationship are less prone to developing work-related burnout. Emotional stability was identiﬁed as a second potential protective factor against the development of work-related burnout. The level of empathy, considered as a protective factor, does not have a demonstrable impact on the risk of burnout. Key words: burnout syndrome, family, empathy, psychosocial support, paramedic

Mgr. Veronika Vraná, DiS. Ing. Michal Vraný, MBA, LL.M. Ústav sociálních studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové

Úvod

Syndrom vyhoření v kontextu pomáhajících profesí je prominentní téma v diskurzu o psychickém zdraví zdravotníků. V souvislosti s rostoucím povědomím o této problematice a vznikem PEER týmů (kolegů školených v krizové intervenci) a interventů zaměřených na situace s nadměrným psychickým zatížením zdravotníků vyvstává nezbytnost systematického výzkumu zaměřeného na identiﬁkaci rizikových faktorů vedoucích k syndromu vyhoření a současně zkoumání protektivních elementů s preventivním účinkem.

Speciﬁckou skupinou zdravotníků, která se výrazně vystavuje riziku syndromu vyhoření, jsou záchranáři. Krátká doba jejich působení přímo u pacienta, často v život ohrožujících situacích způsobených nemocí nebo úrazem, představuje jedinečnou výzvu. Po náročném zásahu, který vyžaduje intenzivní terapii, avšak není kategorizován jako případ, kde by byla zasahujícímu záchranáři automaticky poskytnuta psychologická podpora, musí záchranář zpracovat své emoce, aby mohl efektivně provést další zásah, aniž by ohrozil péči poskytovanou pacientovi v důsledku negativního psychického stavu.

V kontextu částečně terapeutických opatření pro záchranáře zasažené emocionálně náročnými zásahy, jako jsou psychologické intervence, je zásadní, aby jednotlivec aktivně hledal podporu ve svém sociálním prostředí. Rodina, jako základní jednotka společnosti, by měla plnit klíčovou roli v protekci před rozvojem negativních emocionálních prožitků a v případě potřeby minimalizovat tyto prožitky na minimum.

Teoretické zázemí

Na toto téma byla provedena literární rešerše s cílem nalézt studie týkající se syndromu vyhoření v příčinné souvislosti s emoční stabilitou, empatií a jeho protektivních faktorů u zdravotnických záchranářů. Vyhledávání proběhlo v databázi PubMed. Z přehledu vyplývá, že nebyla publikována studie, která by se zabývala empatií a emoční stabilitou jako rizikovými faktory syndromu vyhoření u záchranářů ani protektivními faktory v souvislosti s rodinným zázemím, což se stalo motivací pro náš výzkum. Nalezeny byly pouze studie, které se zabývaly zdravotnickým personálem v nemocničním prostředí a především mírou rozvoje syndromu vyhoření. Yue et al. (2002) zkoumali s využitím standardizovaného dotazníku MBI (Maslach burnout inventory) míru vyhoření u 335 zdravotníků v Číně, kterou porovnali s různými proměnnými. Celkem 202 (60,3 %) členů zdravotnického personálu mělo nízký stupeň syndromu vyhoření, 115 (34,3 %) mělo střední úroveň a 18 (5,4 %) mělo vysoký stupeň syndromu vyhoření. Výsledky ukázaly, že empatie nejenže měla přímý negativní vliv na syndrom vyhoření, ale také měla nepřímý

dopad prostřednictvím pracovní spokojenosti a pracovního nasazení.

Ericsson et al. (2021) zkoumali 257 finských záchranářů. Výsledky studie zahrnovaly skóre sekundárního traumatického stresu (STS), spokojenosti s péčí a syndromu vyhoření (BO – burnout) pomocí modifikované devítibodové Škály kvality profesního života (ProQOL – short professional quality of life scale). STS a BO korelovaly se zážitky sociálních nebezpečí a traumatických událostí, zatímco BO koreloval s hrozbami (R = 0,206; p = 0,001). Záchranáři vnímali obecnou potřebu defusingu (uvolňovacího rozhovoru) spojenou se STS (R = 0,178; p < 0,001) a účastnili se neformálního defusingu. Studii zaměřenou na komunikaci a mindfulness prezentovali Krasner et al. (2009). Zkoumali vzorek 70 praktických lékařů, kteří absolvovali 8týdenní kurz s následnou 10měsíční udržovací fází. Výsledky ukázaly signifikantní zlepšení v mindfulness, snížení emocionálního vyčerpání a depersonalizace, zvýšení osobního úspěchu, vyšší úroveň empatie, pozitivní změny v postojích lékařů a v jejich celkové náladě.

V období od dubna 2014 do září 2015 byl v Auckland City Hospital kolektivem autorů Shah et al. (2017) proveden pilotní program Manaakitia Reﬂective Rounds. Zkoumáno bylo 276 účastníků s průměrnou účastí 23 respondentů na každém setkání. Účastníci zaznamenali pozitivní vliv, jako je získávání znalostí pro péči o pacienty (94 %), lepší spolupráce s kolegy (87 %) a pochopení toho, jak druzí přemýšlejí a cítí při péči o pacienty (97 %). Závěry evaluace setkání naznačují, že personál potřebuje bezpečné

KONFERENCE

Z kongresu ASCO – nové přístupy

k prevenci zhoubných nádorů

Kouření a obezita jsou dvě významné, přitom však preventabilní příčiny vzniku onkologických onemocnění. Proto jim byla věnována pozornost i během letošního červnového výročního zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO), celosvětově největšího setkání odborníků na léčbu nádorových onemocnění.

Jan Kulhavý

Redakce Florence

Za přelomové označili mnozí účastníci výročního zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO – American Society of Clinical Oncology), s nimiž jsme měli možnost v Chicagu hovořit, zařazení tématu role elektronických cigaret (e-cigaret) v procesu odvykání kouření a snižování škod způsobených užíváním tabáku – a to přímo do hlavního programu kongresu.

Prof. Ann McNeillová, PhD, z King‘s College London a prof. Kenneth E. Warner, PhD, z University of Michigan School of Public Health v průběhu edukačního bloku uvedli, že jsou k dispozici přesvědčivé důkazy o významně nižším obsahu škodlivých látek (nižším relativním riziku) u e-cigaret oproti konvenčním cigaretám.

„Vyměň, abys přestal“ – využití e-cigaret založené na důkazech

Prof. McNeillová zrekapitulovala výsledky metaanalýzy 413 studií, kterou vypracoval tým King‘s College London pro potřeby anglické vlády. Na buněčných liniích, zvířatech i lidských dobrovolnících byly měřeny úrovně biomarkerů spojených s rizikem vzniku rakoviny, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění při užívání e-cigaret a při kouření běžných cigaret. Výsledkem byla významně nižší míra vystavení uživatelů e-cigaret působení škodlivých látek ve srovnání s kouřením (snížení relativního rizika). Zároveň nebylo oproti kouření tabáku zaznamenáno žádné významné zvýšení biomarkerů toxicity po krátkodobém pasivním vystavení aerosolu z e-cigaret u osob, které samy nekouří ani neužívají e-cigarety.

To znamená, že e-cigarety mohou být využívány u dospělých kuřáků, u kterých

selhaly pokusy o odvykání, jako prostředek na cestě k úplné abstinenci. Naopak není přípustné propagovat je u nekuřáků a zejména dětí a mladistvých jako nějakou „zdravější“ formu kouření, protože i při sníženém množství obsahu škodlivých látek je jejich absolutní riziko oproti nekouření samozřejmě vyšší.

Jak dále uvedla prof. McNeillová, e-cigarety s obsahem nikotinu jsou podle studií a dat z anglické populace při odvykání kouření úspěšnější než prostředky substituční nikotinové terapie (nikotinové žvýkačky nebo náplasti). To vedlo anglickou vládu k tomu, aby svou kampaní Swap to Stop (Vyměň, abys přestal) oslovila milion anglických kuřáků a vybavila je zdarma jejich první startovací e-cigaretou.

Prof. McNeillová citovala i ze stanoviska londýnské Královské lékařské koleje, podle nějž je postupný nárůst užívání e-cigaret mezi anglickými dospělými kuřáky spojen s vyšší úspěšností pokusů o odvykání kouření. Od roku 2013 tak e-cigarety v Anglii pomohly každým rokem přestat kouřit 30–50 000 kuřáků. Jejich užívání v odvykání kouření je i součástí doporučených postupů pro lékaře a zdravotníky.

V zemích s racionálně regulovanou dostupností e-cigaret (vymahatelnými sankcemi za jejich prodej dětem a s výběrem z různých příchutí, které motivují

kuřáky jejich užívání vyzkoušet) jsou podle prezentovaných dat zpravidla blíže cíli stát se „zemí bez kouře“, tedy snížit počet kuřáků cigaret v populaci pod 5 %. Evropská unie dala všem svým členským zemím za úkol dosáhnout této mety do roku 2035 – a Švédsko jej splnilo již letos, s 11letým předstihem. Země je známá svou širokou dostupností e-cigaret a dalších alternativních forem příjmu nikotinu, zejména orálního tabáku snus a nikotinových sáčků. Mezi všemi evropskými zeměmi má tak Švédsko i nejnižší incidenci nemocí spojených s kouřením a nejnižší mortalitu na karcinom plic v mužské populaci.

Léčba obezity umožňuje předcházet rakovině

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny identifikovala již 13 onkologických onemocnění, jejichž vznik prokazatelně souvisí s obezitou – vč. karcinomu vaječníků, jater, tlustého střeva, slinivky břišní nebo prsu. Během kongresu ASCO se diskutovalo i o tom, jak riziko vzniku těchto nádorů snížit cestou normalizace tělesné hmotnosti.

Např. pacienti s obezitou s hodnotou body mass indexu (BMI) > 35 kg/m2, kteří podstoupili bariatrickou operaci, měli v 10leté retrospektivní studii oproti pacientům bez výkonu o 32 % nižší riziko vzniku rakoviny související s obezitou.

Riziko vzniku onkologického onemocnění mohou účinně snižovat i agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1 RA) – antidiabetika, využívaná poslední dobou i jako populární „léky na hubnutí“. Díky tomu, že zpomalují trávení, se lidé při jejich užívání cítí po jídle déle plnější, a snižují tak přísun své další potravy. Ve studii Case Western Reserve University v Ohiu snížil GLP-1 RA pravděpodobnost vzniku rakoviny spojené s obezitou o 20 %. Stále však existují určité otazníky ohledně dlouhodobé bezpečnosti této léčby. Kromě toho mají GLP-1 RA řadu nežádoucích účinků, zahrnujících nevolnost, zvracení, průjem či zácpu.

Efektivní hojení ran jako komplex faktorů – kongres pro sestry domácí péče

Skupina českých výrobců zdravotnického materiálu z Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků uspořádala v pátek 14. června 2024 pod patronací prezidentky ČAS PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, kongres Efektivní hojení ran jako komplex faktorů. Akce se konala v příjemném prostředí kongresového centra IKEM v Praze. Akce byla akreditována ČAS.

Mgr. Markéta Zbranková Redakce Florence

Kongres zahájila a všechny srdečně přivítala koordinátorka skupiny výrobců a dodavatelů spotřebního zdravotnického materiálu v rámci Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP) Ing. Dana Kotrsová, jednatelka společnosti Viacell s. r. o. Zdůraznila, že záměrem akce –a doufejme i těch následujících – je představit odborné veřejnosti české výrobce zdravotnických materiálů a jejich produkty, na jejichž vývoji a testování se podílela a spolupracovala řada lékařských i nelékařských odborníků. Cílem kongresu bylo ukázat i praktické výsledky a efektivní způsoby používání těchto výrobků tak, aby vedly k co nejlepšímu výsledku pro pacienta. Vyjádřila přání udržovat kontakt s účastníky i po skončení kongresu formou předávání zajímavých informací na již vytvořeném společném webu. Poté přivítala předsedkyni AVDZP Ing. Janu Vykoukalovou, která pozdravila všechny účastníky a vyjádřila odhodlání členů pokračovat v pořádání takových akcí a tímto kongresem tak založit tradici.

Program přednášek zahájila prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA. Ve svém příspěvku připomněla současné postavení sester, zdůraznila, že se jedná o profesi, která v posledních letech zaznamenala velký posun, a vyzvala sestry, aby byly moderní a sebevědomé, hrdé na svoji profesi a vážily si jí. Vyzdvihla nutnost vzdělávání sester především v oblasti samostatnosti výkonu povolání, jež je právě v domácí péči výrazně zastoupeno, a připomněla svoji soustavnou snahu o posilování kompetencí sester a o legislativní oporu jejich výkonů, vč. delegované preskripce prostředků vlhkého hojení.

Přednáškou pokračoval prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., z LF UK v Hradci Králové a III. interní gerontometabolické kliniky FN Hradec Králové, který se věnoval biologickému přístupu k léčbě rány na příkladu několika kazuistik.

Přednášku na téma podiatrických pacientů přednesla MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D., vedoucí podiatrické skupiny KD, IKEM Praha, jež ukázala několik kazuistik. Poukázala na nezbytnost multidisciplinárního přístupu a na biologický přístup k léčbě rány.

Před polednem vystoupila Mgr. Daniela Vraná, MBA, která na mnoha kazuistikách upozornila na úskalí hojení ran v domácí péči. Ve své přednášce zohlednila náročnosti práce terénních sester a ukázala nám, jak využít všechny smyslové orgány k hodnocení rány, aniž bychom potřebovali jiné pomůcky. Upozornila na dodržování zásad hygieny, správné techniky stěru z rány, zdůraznila nezbytnost debridementu a v neposední řadě vyzdvihla význam psychické podpory pacientů.

V odpoledních hodinách vystoupila Mgr. Soňa Šestáková z Ústavu zdravotnických věd LF MUNI v Brně, jež se ve své přednášce věnovala nejprve doporučeným postupům a poté hojení ran pomocí konkrétních prostředků. Připomněla, že v praxi stále není zřejmé, kdo je koordinátorem léčby rány, zda sestra, nebo lékař. Věnovala se systému posouzení a hodnocení rány na základě Wound Healing Continuum (WHC). Ránu posuzujeme podle barvy, systému WHC, systému TIME, jenž obsahuje čtyři komponenty intervenčních postupů a bodový systém. Vyzdvihla kvalitu materiálů, které jsou pro hojení ran k dispozici. Připomněla i naprosto nezbytnou součást péče, jíž je dokumentace. PharmDr. Lucie Hlávková navázala podrobnějšími detaily o faktorech ovlivňujících hojení a ukázala několik kazuistik z pohledu farmaceuta specializujícího se na biologicky aktivní látky pro hloubkovou regeneraci tkání. Zajímavé infor-

mace se týkaly problematiky alergenů, dr. Hlávková také připomněla souvislost ran s psychickými problémy pacientů, jež mohou pomoci uvolnit regenerační úlevové prostředky. Zdůraznila důležitost péče také o okolí rány a roli sester jako edukátorek. Po přestávce na kávu program uzavřel MUDr. Radovan Hnatič, který se věnoval vlivům výživy na hojení ran, propustnosti střev a potravinovým intolerancím. Podrobněji se věnoval bílkovinové energetické malnutrici – potřeba energie a bílkovin se v případě hojení ran zvyšuje až o 250 %, je tedy potřeba na to při péči o pacienta myslet. Vysvětlil fungování endotoxinů a věnoval se procesu jejich vychytávání ve střevech. Krátce připomněl i laktózovou intoleranci, histaminovou intoleranci nebo méně známou malabsorpci fruktózy.

V kazuistikách odborných přednášek byly použity výsledky při použití přípravků ﬁrem Contipro, NewWaterMeaning, HARTMANN, BIOMEDICA a Bioline.

Na závěr konference proběhlo z odevzdaných dotazníků vylosování výherců a předání atraktivních cen. Akce upozornila na prostředky pro hojení ran vyráběné českými výrobci, jejich kvalitu a přednosti. Všichni účastníci si odnesli kromě příjemných zážitků také plnou tašku ukázek, vzorků a informačních materiálů ode všech pořádajících ﬁrem. A my se můžeme již nyní těšit na další akci pořádanou AVDZP.

Během kongresu v předsálí jednotlivé firmy představily ukázky produktů, mezi nimi Aveflor (Akutol), Batist (obvazové materiály), BIOMEDICA (výrobce Framykoinu a bylinné kosmetiky k péči o pokožku), Bioline (Enterosgel), Contipro (Hyiodine), HARTMANN (HydroClean, HydroTac), NanoMedical (náplasti s chitosanem), NewWaterMeaning (gely a oplachy DebriEcaSan), Viacell (náplasti a lékárničky). Během kongresu se nejen představily jednotlivé firmy, ale byly připraveny i ukázky oblečení pro sestry firmy Clinitex. Více na: https://kongres-pro-sestry-dp.webnode.cz/novinky/

Současné trendy ošetřovatelství a péče o nemocné II

V pátek 10. května se v reprezentativních prostorách posluchárny Vysoké školy polytechnické Jihlava konal 2. ročník konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

Mgr. Petra Kourková, MBA

Manažerka vzdělávání a komunikace Nemocnice Jihlava, p. o.

Mgr. Nikola Jančoková, DiS.

Anesteziologicko-resuscitační klinika, JIP 2, FNUSA, Brno, všeobecná sestra

Konferenci Současné trendy ošetřovatelství a péče o nemocné II pořádala Nemocnice Jihlava ve spolupráci s Katedrou zdravotnických studií Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ). Datum konference bylo vybráno s ohledem na výročí narození zakladatelky moderního ošetřovatelství, „dámy s lampou“ Florence Nightingalové. Záštitu nad konferencí přijali rektor VŠPJ doc. Ing. Zdeněk Horák, Ph.D., a hejtman Kraje Vysočina Mgr. Vítězslav Schrek, MBA, kteří pronesli úvodní slovo.

Manažerka vzdělávání a komunikace Nemocnice Jihlava Mgr. Petra Kourková, MBA, zahájila konferenci konající se k oslavě narození Florence Nightingalové, která se svou lucernou symbolicky přivítala posluchače. Úvodní slovo pronesli hejtman Kraje Vysočina Mgr. Schrek a rektor VŠPJ doc. Horák, který svoje přivítání ukončil slovy: „…ten, kdo nosí světlo, je někdo, kdo přináší naději.“ První blok zahájila náměstkyně nelékařských profesí Nemocnice Jihlava Mgr. Hana Hladíková se svou prezentací na téma Bez sester to nepůjde, kde popsala problémový nedostatek nelékařského zdravotnického personálu. Na toto téma navázala PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D., která jako vedoucí Katedry zdravotnických studií VŠPJ doplnila téma o problematiku vzdělávání a představila plány VŠPJ související s rozvojem vzdělávání sester. Navazovala Mgr. Jana Marešová s prezentací U nás to začíná…, která posluchače provedla oblastí aktuálního vzdělávání nelékařského personálu na střední škole. Dita Ondroušková z pozice zapsaného mediátora vysvětlila pojem mediace, svoji úlohu v Nemocnici Jihlava a zasvětila publikum do tématu mediace

Přítomné přivítala i jedna ze zúčastněných v dobovém kostýmu s lampou v ruce

jako „plavby z oceánu konﬂiktů do přístavu pohody“. Mediátora popsala jako někoho, kdo by měl být hladítkem, klidnou vodou v nemocnici a měl by mít slunce v duši. O zakončení prvního bloku se postarala Mgr. Bc. Viera Gulova, mentorka ve vzdělávání studentů ošetřovatelství v klinické praxi v Orthopädisches Spital Speising ve Vídni. Obohatila tak konferenci nejen o téma mentoringu, ale také o mnohaleté zahraniční zkušenosti se systémem péče o klienty. Nechala nahlédnout do rakouského vzdělávacího systému v porovnání s českým, do jejího vlastního know-how s ohledem na práci se studenty, kde zdůraznila potřebu zvýšení zodpovědnosti studentů za odvedenou práci, která je pro ně velmi motivující. Zmínila se také o důležitosti humoru v ošetřovatelství jakožto velmi podstatném prvku v prevenci proti vyhoření zdravotníků a s úsměvem na tváři poslala zúčastněné na coﬀee break.

Druhý blok se zabýval tématy z klinické ošetřovatelské praxe. O prevenci infekcí invazivních vstupů a nejčastějších chybách v péči o invazivní vstupy hovořila Bc. Radka Janíková. Zmínila se také o používání nástroje pro prevenci infekcí HAIDI, který Nemocnice Jihlava využívá. Následně navazovala prezentace Bc. Petry Findové, která představila Tým pro cévní vstupy a jeho fungování v Nemocnici Jihlava. Vysvětlila strategii tohoto týmu, představila jeho členy, kteří popsali svou cestu k získání specializované způsobilosti v této oblasti. Ve zkratce byl představený Midline,

Minimidline a PICC (peripherally inserted central catheter) katetry, které se v současnosti využívají v každodenní klinické praxi. Poté přišla na řadu témata týkající se paliativní péče. Bc. Dagmar Hinková se ponořila do tématu Co nás učí umírající. Provedla posluchače fázemi umírání a komunikací s rodinou a blízkými. Koordinátorka Konziliárního paliativního týmu Nemocnice Jihlava Bc. Lucie Váchová prezentovala práci paliativního týmu a představila leták pro pozůstalé, který je ve fázi dokončování a pomůže personálu Nemocnice Jihlava předat veškeré potřebné informace pozůstalým v této nelehké životní situaci. K tematice se připojila Jana Valachovičová ze společnosti Comguide, která pomocí virtuální reality pomáhá zdravotníkům zvládat náročnou komunikaci ve zdravotnictví. Výcvik využívá mozek, který s pomocí virtuální reality navodí pocit, že je situace skutečná, a vyplavuje proto emoce jako při reálných událostech, a následně s nimi lze efektivně pracovat. V tomto bloku měla také svoje místo komunikace s nevidomým nebo slabozrakým pacientem, kterou přednášela Bc. Jana Kuczová ze společnosti Tyﬂoservis Jihlava. V rámci své prezentace nastínila, jak vidí lidé s vybranými poruchami zraku, jakými způsoby jim pomoci v základních činnostech a jakým chybám se vyvarovat při jejich kontaktu s personálem v nemocnici. Po obědové pauze následoval blok, ve kterém byly prezentovány aktivní ozonidy při hojení chronických ran. Bc. Tomáš Minařík představil pracoviště ozařoven a nastínil náročnost metod při léčbě onkologických onemocnění. Poté byla kolegyní Lenkou Pejřimovskou předložena problematika ošetřování PEG a prevence komplikací při ošetřování pacientů s tímto vstupem. Poslední prezentací bylo téma péče o ženu v těhotenství a šestinedělí. Kolegyně Bc. Hosová a Bc. Pavlů posluchačům objasnily význam tejpování v těhotenství, metodu rebozo nebo využití napářky v péči o ženu. Konference měla velmi pozitivní ohlas mezi účastníky, přinesla zajímavé informace a příklady dobré praxe a přispěla k formování pozitivní ﬁremní kultury v Nemocnici Jihlava. Fota: archiv autorů

Z historie antibiotik

Příčinou mnoha onemocnění jsou patogenní agens, mezi nimiž čelné postavení zaujímají mikroorganizmy. Vedle objevu antisepse a sterilizace je jedním z nejdůležitějších objevů medicíny objev speciﬁckých látek působících proti mikroorganizmům – antibiotik. Cesta k dnešním účinným léčivům proti bakteriálním infekcím byla dlouhá a rozhodně ještě nekončí.

doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D. Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta UK, Praha

Přestože se díky neustále se zvyšující úrovni zdravotní péče a nově vyvíjeným lékům za posledních 100 let prodloužila průměrná délka lidského života z 35 na 80 let, zůstávají některé choroby stále závažným problémem. Mezi takové patří i bakteriální infekce, které jsou podle Světové zdravotnické organizace příčinou hned 25 % z celkové roční úmrtnosti na naší planetě. A to za situace, kdy máme k dispozici speciﬁcky působící léčiva na takové infekce, tedy antibiotika. Nicméně cesta k těmto kauzálně působícím látkám byla dlouhá a po většinu existence lidského rodu nebyly k dispozici žádné účinné prostředky pro boj s bakteriálními infekcemi.

Doba preantibiotická

Hlavním problémem zdravotnické péče minulosti byla přibližně až do poloviny 19. stol. neznalost skutečné podstaty infekčních chorob a jejich přenosu. Tyto choroby podle našich předků propukaly bez zjevné příčiny a byly proto často považovány za „trest boží“ a léčeny náboženskými či magickými praktikami, bez souvislosti ke skutečné příčině onemocnění. Jistou úlevu a pomoc nemocnému, který se musel spolehnout především na sílu vlastní imunity, mohla být jen symptomatická léčba. K ní patřily zejména různé analgetické přípravky, obvykle založené na opiu, a dále takzvaná sudorifera, léky vyvolávající pocení. Dále byla předepisována podpůrná léčiva, souhrnně nazývaná roborantia, nicméně jejich terapeutický účinek byl zanedbatelný. Pro majetné byl k dispozici

ještě všelék minulých dob, proslulý theriak (dryák), připravovaný podle různých receptů po několik staletí (jeho dodnes prodávaným potomkem jsou švédské kapky).

K používání skutečně účinných, antibioticky působících látek tak docházelo jen nevědomky, šťastnou náhodou. Příkladem může být proslulá Egyptská mast (Unguentum aegyptiacum), zmiňovaná už ve staroegyptském Ebersově papyru (datovaném 1 500 př. n. l.) a vyráběná v evropských lékárnách ještě kolem poloviny 19. stol. (používala se tedy bezmála 3 500 let). Tato mast používaná k léčení ran se připravovala z měděnky, medu a octa. A právě přítomnost iontů mědi z měděnky zodpovídala za baktericidní účinky tohoto preparátu.

I další antibioticky působící látky byly používány jen náhodně. Na základě lidové medicíny doporučoval v roce 1640 proslulý anglický lékárník a botanik John Parkinson (1567–1650), že léčbě ran prospívá aplikace plísní.

Lékárenská stojatka na Unguentum aegyptiacum (italské albarelo, 18. století)

První krůčky na cestě za antibiotiky Předpokladem k úspěšnému zdolávání bakteriálních infekcí bylo pochopení jejich skutečné podstaty, totiž vstupu bakterií do živého organizmu, jeho kolonizace a následné patogenní působení na tento hostitelský organizmus. První moderní teorii infekčních chorob nastínil veronský lékař a filozof Girolamo Fracastoro (asi 1476−1553), který ve své knize De contagione et contagiosis morbis (O nákaze a nakažlivých chorobách) z roku 1543 přišel s myšlenkou, že tyto nemoci způsobují malé, neviditelné živé částice, které se samy množí a šíří vzduchem. Experimentální důkaz jeho teorie podal nizozemský přírodovědec Antonie Philips van Leeuwenhoek (1632–1723), který okolo roku 1673 zkonstruoval první mikroskop. Pozoroval jím živé množící se částice, které nazval animalcules (zvířátka). Termín bakterie zavedl v roce 1828 německý přírodovědec Christian Gottfried Ehrenberg (1795−1876) na základě tvaru pozorovaných mikroorganizmů; řecké slovo βακτηριον (bakterion) znamená malý klacek či tyčka. Zásadní příspěvky, na nichž se rozvinula mikrobiologie, přinesl v polovině 19. stol. francouzský chemik Louis Pasteur (1822–1895). Jednalo se především o vyvrácení Aristotelovy teorie abiogeneze, tedy vzniku živých organizmů z neživé hmoty, a s ní spojených principů sterilizace. Na základě toho zavedl anglický lékař Joseph Lister (1827−1912) do lékařské praxe antisepsi. To s již dříve učiněným objevem dezinfekce významně přispělo k prevenci bakteriálních infekcí, ale účinný prostředek k jejich léčení, pokud již nastala nákaza, stále chyběl.

Chemoterapeutika

Skutečně první kauzální léčiva působící na bakterie v těle člověka připravil až proslulý německý chemik a lékař Paul Ehrlich (1854−1915). Ve své dizertační práci se zabýval barvením buněk, a to jej přivedlo na myšlenku syntézy chemických látek, které

How can oncology nurses collaborate with dietitians to manage malnutrition?

Nutrition impact symptoms (NIS) involve any barrier to a patient’s nutritional status. Cancer and its treatments often lead to complex side effects that develop rapidly and change in character and intensity throughout treatment. Barriers to eating and drinking, digesting, and absorbing nutrients lead to negative clinical outcomes for patients with cancer, including malnutrition. Prompt assessment and interventions are key to helping patients avoid treatment holidays and dose reductions while also promoting the best possible quality of life during their cancer journey. In fact, a weight loss of just 5% is an indicator that a patient will likely not receive all of his or her prescribed cancer treatment. Malnutrition is associated with poor outcomes and high cost of care in patients with cancer. Despite malnutrition’s known effects, few patients who present with an increased risk are identiﬁed or treated in practice. Cancer diagnoses associated with the highest risk for malnutrition include head and neck, esophageal, gastric, pancreatic, lung, and metastatic disease. Patients on emetogenic chemotherapy regimens, radiation therapy to the head and neck, concomitant treatments, and transplant regimens are also likely to become malnourished.

Early intervention to prevent and treat malnutrition is key to successful oncology care. Managing the condition early allows patients to tolerate and receive their optimal treatment plan by reducing the need for dose modifications or delays. The oncology registered dietitian/nutritionist (RDN) is trained to provide medical nutrition therapy to prevent and

address NIS’s modifiable aspects. Clinical dietitians are experts at providing successful nutrition support, including enteral nutrition and total parenteral nutrition. Patients who require tube feeding or hyperalimentation in the home can also beneﬁt from intensive nutrition surveillance and prompt problem solving. Out of all the cancer care team members, oncology nurses have the most consistent contact with patients. Nurses are in a key position to collaborate with RDN colleagues by routinely screening for NIS. They can also provide early nutrition intervention for anorexia, early satiety, nausea and vomiting, constipation, diarrhea, dysgeusia, dysphagia, xerostomia, mucositis, esophagitis, and gastroparesis. Nurses can create a culture of nutrition by assessing patients regularly for issues with eating, drinking, and weight change. They can also encourage other oncology providers to provide nutrition surveillance and report the presence and severity of NIS. The symptoms are much easier to treat and control when they are identiﬁed early, before they’ve derailed treatment protocols.

As part of a culture of nutrition, nurses can implement a validated oncology malnutrition screening tool that can be used across all diagnoses at each provider visit to help identify malnutrition at its earliest and most treatable stage. Some validated tools include the Malnutrition Screening Tool, abridged Patient Generated Subjective Global Assessment (aPG-SGA), and NUTRISCORE. Electronic medical records may be conﬁgured to provide automatic malnutrition screening based on weight loss for patients, too. Nurses should advocate for adequate RDN hours, ideally requiring nutrition services in the cancer center itself or by setting up a rapid referral process to an outpatient nutrition clinic. Ultimately, nutrition therapy should be included in comprehensive cancer treatment. Oncology nurses can routinely screen and assess for nutrition issues and ensure they are addressed by being prepared to adequately provide nutrition interventions and refer patients with progressive malnutrition to an RDN.

Slovníček

impact – vliv side eﬀects – vedlejší účinky throughout – v průběhu digesting – trávení absorbing nutrients – vstřebávání živin assessment – hodnocení indicator – ukazatel likely – pravděpodobně poor outcomes – špatné výsledky emetogenic – emetogenní, vyvolávající zvracení concomitant – souběžný tube feeding – krmení sondou surveillance – dohled, sledování out of – ze všech satiety – nasycení encourage – podporovat severity – závažnost derail – vykolejit treatable – léčitelný referral – doporučení, odeslání

Source: RHONE L. How can oncology nurses collaborate with dietitians to manage malnutrition? ONS Voice 2019. [online]. Available from: https://voice. ons.org/news-and-views/how-can-oncology-nurses-collaborate-with-dietitians-to-manage-malnutrition

www.florence.cz/ Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, e-mail: florence@carecomm.cz, tel.: +420 222 352 573 / Šéfredaktorka: Mgr. Markéta Zbranková, e-mail: marketa.zbrankova@carecomm.cz / Jazyková redakce: Mgr. Irena Kratochvílová, Mgr. Lucie Pokorná, Ing. Jaroslav Zámečník / Graﬁcká úprava: Karel Zahradník / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Mgr. Radomír Vlk, DiS., PaedDr. Jan Polák, CSc., PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková, Mgr. Lucie Růžičková / Vydavatel: Care Comm s.r.o., www.carecomm.cz / Jednatel společnosti: Martin Koblasa / Obchod a personální inzerce: Mgr. Simona Dorňáková, tel.: +420 731 202 341, e-mail: simona.dornakova@carecomm.cz / Tisk: AKONTEX s.r.o., Zárybničná 2048/7, Praha 4 / Distribuce: SEND Předplatné, spol. s.r.o., Praha a Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Bratislava / Cena výtisku: 75 Kč / 4,50 EUR, roční předplatné: 450 Kč / 23,40 EUR / Časopis vychází 6× ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X + online 2570-4915 / Kontakty na předplatitele: SEND Předplatné, spol. s.r.o., Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3, 193 00 Praha 9-Horní Počernice, e-mail: send@send.cz, tel.: +420 225 985 225; nebo na predplatne@carecomm.cz, kde je možnost zakoupit i 1 ks; Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Bratislava, predplatne@mpkapa.eu, tel.: +421 800 188 826 / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Care Comm s.r.o., 2024