ANESTEZIOLOGICKÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE NA OPERAČNÍM SÁLE
DEVADESÁTIDENNÍ LHŮTA: MEDICÍNA A JEJÍ KLIENTI. NEBO OTROCI?
LÉČBA RÁNY 2025 –XXIII. CELOSTÁTNÍ
KONGRES S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ
ODBORNÝ ČASOPIS PRO NELÉKAŘSKÉ ZDRAVOTNICKÉ PRACOVNÍKY
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, rádi bychom vás pozdravili v novém roce 2025. Za celou redakci přejeme, ať je pro vás tento rok radostný a úspěšný. Tak jako každý rok, i letos se můžete těšit na odborné články, zajímavé postřehy, novinky nebo reportáže z konferencí z různých oblastí zdravotnictví. Vše najdete na jednom místě – v časopise Florence. Tak si nezapomeňte zkontrolovat své schránky, ať vám neunikne žádné číslo našeho časopisu, se kterým můžete počítat opět každé dva měsíce.
V tomto čísle vám přinášíme rozhovor s MUDr. Petrem Holbou, vítězem ceny Sympatie Florence za rok 2024. Prozradil nám, jak prožíval soutěž Anděl mezi zdravotníky, jejíž vyhlášení se konalo v srpnu 2024 v náchodském divadle. Odhalil nám také, jak se vlastně do zdravotnictví dostal a co jej v práci dokáže nabít energií.
V článku Mgr. Veroniky Březkové a Mgr. Mariety Balikové se můžete dozvědět, jak předcházet osteoporóze, co ji ovlivňuje, ale také jaké potraviny a v jakém množství v rámci prevence konzumovat. Avšak dočtete se také, jaké jsou rizikové faktory osteoporózy, které zkrátka neovlivníte.
Článek Bc. Kateřiny Pavelkové se věnuje PICC týmu ve FN Motol. Zjistíte tak, co PICC tým vlastně je, co zajišťuje, kdy a kde vznikl a jak konkrétně funguje ve FN Motol. Pokud by vás práce PICC týmu zaujala, můžete absolvovat kurz, díky němuž si rozšíříte nejen své schopnosti, ale také své kompetence.
Bc. Michaela Kalivodová poskytuje pohled na práci v LDN ze zcela odlišného úhlu – z pohledu osoby, která není ani pacientem, ani ošetřovatelem či zdravotní sestrou. Ve svém článku publikuje, jak se některé instituce snaží přenést svou zodpovědnost na rodiny pacientů.
Mezi posledními příspěvky naleznete ohlédnutí za některými kongresy a konferencemi, které se nedávno konaly. Ať už se jedná o LÉČBA RÁNY 2025, ČAS DOMA nebo PragueONCO 2025. Spousta kongresů se však bude teprve konat, pozvánky na některé z nich najdete uvnitř čísla.
Věříme, že vás toto číslo nadchne, přinese vám inspiraci a obohatí vás o nové a zajímavé informace. Děkujeme za vaši přízeň v minulém roce a doufáme, že s námi zůstanete i v novém roce 2025. Těšíme se na vaše zpětné vazby i na vaše příspěvky, kterými obohatíte nejen časopis, ale hlavně vaše kolegy a kolegyně.
Pavla Hrabcová
Lucie Konvičná redakce Florence
P. S.: Nezapomeňte, že časopis Florence nelze koupit na stáncích. Pro předplatné navštivte www.florence.cz/o-nas/ predplatne. Na našich stránkách najdete také nové podcasty z CareCast Medical studia. Sledujte nás na Instagramu a Facebooku pro další odborné příspěvky i zákulisní zajímavosti!
10
Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále
Aktuálně
4 Česká asociace sester má nové sekce
Rozhovor
6 Anděl mezi zdravotníky: Cenu Sympatie Florence si odnesl lékař z litoměřické porodnice
MUDr. Petr Holba
Odborné články
10 Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále
12 Komplikace jaterní cirhózy a jejich endoskopické řešení
14 Rizikové faktory a prevence osteoporózy
Ošetřovatelství
16 PICC tým ve FN Motol a jeho význam
18 Devadesátidenní lhůta: Medicína a její klienti. Nebo otroci?
PR článek
19 Symbiotiq group – spolu silnější Vzdělávání a praxe
20 Projekt „Multidisciplinární spolupráce odborníků Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v dětské paliativní péči“ Vzdělávání
22 Aktivní úloha sestry v prevenci a časné diagnostice karcinomu prsu Konference
25 LÉČBA RÁNY 2025 –XXIII. celostátní kongres s mezinárodní účastí
26 Ohlédnutí za konferencí ČAS DOMA
28 PragueONCO 2025 –16. pražské mezioborové onkologické kolokvium
30 Angličtina
Nejlepší recenzovaná práce 2024
Ocenění za nejlepší recenzovanou práci napsanou pro časopis Florence získala Mgr. Bc. Radmila Dorazilová, Ph.D., z Centra Radmila pro ženu a dítě ze Zlína za její článek Renezance následné poporodní péče, který vyšel v dvojčísle Florence 5–6/2024. Vítězce za její práci děkujeme a gratulujeme k ocenění.
Mgr. Bc. Dorazilová obdržela poukazy od vydavatelství Grada Publishing, a.s.
Staňte se naším fanouškem na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence www.florence.cz
Ročník XXI, číslo 1, leden–únor 2025
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 2. 2025
Foto na titulní straně: David Liška
Titulní strana: MUDr. Petr Holba
Práce musí splňovat podmínky dle pokynů pro autory dle www.florence.cz. Práce zasílejte na e-mail: florence@carecomm.cz.
Česká asociace sester má nové sekce
V České asociaci sester jsou dvě nové sekce, ty jsou založené mladými, mnohdy ještě studujícími lidmi, zdravotníky, kteří se s velkým odhodláním a plni sil rozhodli přiložit ruku k dílu.
Česká asociace sester, z.s.
Je to Sekce mladých sester a Sekce urgentní medicíny a medicíny katastrof.
Tyto nové mladé sekce mají plnou podporu prezidia, představitelé sekcí jsou zváni na schůzky a jednání, jsou nominováni do různých skupin a organizací jak českých, tak mezinárodních.
Představitelé sekcí se účastnili Sněmu předsedkyň a předsedů ČAS v Brně a z činnosti České asociace sester a všech aktivit byli nadšeni.
Je skvělé, že tato mladá generace zdravotníků je aktivní, má chuť pokračovat v činnosti ČAS a vnést do ní nové vize a aktivity, které bude dále představovat svým vrstevníkům.
V tomto čísle představujeme Sekci mladých sester, na představení Sekce urgentní medicíny a medicíny katastrof se můžete těšit v příštím čísle.
Sekce mladých sester
Jsme oficiální součástí České asociace sester. Naším hlavním cílem je vytvořit komunitu mladých sester, která bude společným hlasem nové generace nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP). Usilujeme o zlepšení pracovních podmínek, podporu kvalitního vzdělávání a adresování specifických potřeb sester po celé České republice.
V současné době se zaměřujeme na několik zásadních úkolů, které jsou nezbytné pro dosažení našich dlouhodobých cílů. Jedním z nich je sběr dat, která nám umožní lépe pochopit potřeby NLZP
a zároveň efektivně propojit jejich komunitu. Dalším důležitým krokem je vytvoření největší aktivní sekce v rámci České asociace sester. Silná a početná členská základna nám zajistí dostatečný vliv při vyjednávání o zlepšení pracovních podmínek a umožní nám prosazovat změny, které tato profese dlouhodobě potřebuje.
SUPERVIZE MŮŽE
VÝZNAMNĚ PŘISPĚT K ŘEŠENÍ KAŽDODENNÍCH VÝZEV, KTERÝM SESTRY VE SVÉ PRAXI ČELÍ.
V dlouhodobém horizontu usilujeme o několik klíčových iniciativ. První z nich je vytvoření profesní komory pro sestry, která by podobně jako komora lékařů efektivně hájila zájmy NLZP a poskytovala jim silnou oporu. Zároveň chceme upravit kompetence sester tak, aby mohly lépe využívat svůj odborný potenciál a přispívat k efektivnějšímu fungování pracovních týmů.
Dalším důležitým bodem je zvýšení povědomí o supervizi, která je v současnosti
často opomíjena, přestože má velký potenciál sloužit jako nástroj profesní a psychické podpory. Supervize může významně přispět k řešení každodenních výzev, kterým sestry ve své praxi čelí. Součástí našich dlouhodobých cílů je také mezigenerační osvěta, která by měla podpořit lepší spolupráci mladších a starších kolegyní a přispět k efektivnějšímu fungování multigeneračních týmů.
Chceme, aby NLZP cítili, že budoucnost jejich práce nám není lhostejná. Společně můžeme prosadit pozitivní změny, které nás všechny posunou vpřed.
Foto: Nguyen Phuong Thao, časopis Reflex
Anděl mezi zdravotníky: Cenu Sympatie Florence si odnesl
lékař z litoměřické
porodnice
MUDr. Petr Holba
Vítězem čtenářů časopisu Florence se stal MUDr. Petr Holba, vedoucí lékař Centra porodní asistence porodnice v Litoměřicích. Zeptali jsme se jej, jak si užil předávání cen, co ho přivedlo do zdravotnictví nebo co jej v práci nejvíce naplňuje energií.
Když se na to můžete podívat s odstupem času, jaké máte dojmy ze soutěže Anděl mezi zdravotníky? Musím uznat, že vzpomínky a dojmy, které ve mně soutěž Anděl mezi zdravotníky zanechala, jsou neuvěřitelně bohaté, pestré a plné hlubokých emocí. Tento projekt, jehož smyslem je upozornit na důležitost a neocenitelnou práci zdravotnických
pracovníků, ve mně zanechal množství podnětných myšlenek. Při zpětném pohledu si stále jasněji uvědomuji, jak jedinečná tato zkušenost byla a jak velký význam může mít taková iniciativa nejen pro samotné zdravotníky, ale i pro celou společnost, která si mnohdy ani plně neuvědomuje, jak klíčovou roli tito odevzdaní a oddaní lidé hrají v našich každodenních životech.
Redakce Florence
Foto: David Liška
Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále
Souhrn: Anesteziologická ošetřovatelská péče na operačním sále je neoddělitelnou součástí moderní medicíny vyžadující vysokou úroveň odbornosti a odpovědnosti. Anesteziologická sestra hraje klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti, komfortu a důstojnosti pacienta během celého operačního procesu. Tato specializovaná péče zahrnuje nejen přípravu pacienta na anestezii, ale také monitorování jeho stavu, manipulaci s invazivními vstupy a zajištění adekvátní termoregulace. Práce sester na operačním sále vyžaduje rychlá rozhodnutí, samostatnost a přizpůsobení péče potřebám pacientů všech věkových kategorií.
Klíčová slova: anestezie, ošetřovatelská péče, tepelný komfort, poloha pacienta, děti
Anesthesiological nursing care in the operating room
Summary: Anesthesiological nursing care in the operating room is an integral part of modern medicine, requiring a high level of expertise and responsibility. The nurse anesthetist plays a key role in ensuring the safety, comfort and dignity of the patient during the entire surgical process. This specialized care includes not only preparing the patient for anesthesia, but also monitoring his condition, handling invasive inputs and ensuring adequate thermoregulation. The work of nurses in the operating room requires quick decisions, independence and adaptation of care to the needs of patients of all ages.
Key words: anesthesia, nursing care, thermal comfort, patient position, children
Bc. Hana Konečná
Anesteziologicko-resuscitační klinika 1. LF UK a FTN Praha
Ošetřovatelská péče o nemocného člověka je klíčovou součástí práce všeobecné sestry ve všech oborech. Práci anesteziologické sestry lze vykonávat po absolvování specializace v oboru intenzivní medicíny, nebo je nutné si toto vzdělání doplnit během práce na úseku anestezie. Sestra by měla být rychlá, rozhodná a hlavně samostatná, protože na operačním sále pracuje s lékařem sama. Není vždy možné, například ve službě, si zavolat na pomoc svou kolegyni. V naší nemocnici anesteziologická sestra ošetřuje všechny věkové kategorie, od novorozenců až po seniory.
Péče o pacienta začíná jeho převzetím ve filtru operačního sálu. Po představení personálu, který se o pacienta bude starat, provádíme bezpečnostní proceduru – zkontrolujeme štítek pacienta, ověříme jméno a příjmení pacienta, jeho datum narození, alergie, jeho lačnost, zda má v pořádku chrup.
Ujistíme se, že pacient ví, jaký operační výkon ho čeká. Zjistíme, jestli již někdy operační výkon v narkóze podstoupil a jaké byly jeho případné komplikace. U dětí nebo pacientů se zhoršenou komunikací či v bezvědomí je nutné přísně dbát na kontrolu totožnosti pacienta, aby nedošlo
k záměně – ověříme identitu pacienta pomocí identifikačního štítku a ošetřujícího personálu.
Po celou dobu pobytu na operačním traktu dbáme o tepelný komfort pacienta a o zajištění jeho intimity a důstojnosti.
Dále během anesteziologické péče zajišťujeme péči o oči, dutinu ústní, dýchací cesty, péči o invazivní vstupy, jako je periferní žilní katétr, centrální žilní katétr, kontinuální epidurální katétr, arteriální katétr a další invazivní vstupy. Kontrolujeme krevní rezervu a počet krví připravených na transfuzní stanici pro daného pacienta k operačnímu výkonu.
Ve spolupráci s perioperační sestrou a sanitářem uložíme pacienta na operační stůl. Pokud to umožňuje operační výkon, pacient má pod sebou vyhřívací podložku. Před úvodem do anestezie se slovně ujistíme, že
pacienta nikde nic netlačí a v rámci možností leží pohodlně. Posléze změříme krevní tlak, saturaci O2 a připojíme infuzi. Pokud to výkon vyžaduje a pacient souhlasí, zavede lékař epidurální katétr. Katétr se zavádí při vědomí v sedě nebo na boku, protože vyžaduje spolupráci pacienta. Po ošetření se pacient uloží zpět na záda, ještě jednou se přesvědčíme, že se cítí pohodlně. Doplníme monitoraci o EKG a TOF (relaxometr – měří nervosvalový přenos), případně BIS (bispectral index – měří mozkovou aktivitu). Přikryjeme pacienta vyhřívací přikrývkou. Připravíme léky k úvodu do anestezie a pomůcky k zajištění dýchacích cest. Od různých typů laryngeálních masek, endotracheální intubace, intubace biluminální rourkou u výkonů v oblasti hrudníku až po tryskovou ventilaci na bronchoskopiích nebo při operacích na trachey a laryngu.
Poloha na zádech.
Komplikace jaterní cirhózy a jejich endoskopické řešení
Souhrn: Jaterní cirhóza je závažné chronické onemocnění jater, při kterém hrozí relativně vysoké riziko možných komplikací.
Mezi nejzávažnější komplikace patří krvácení z jícnových a subkardiálních varixů. Při již vzniklém krvácení z varixů je stěžejním prvkem včasné urgentní gastroskopické vyšetření, během kterého máme možnost ošetřit krvácející varixy. Komplikace jaterní cirhózy jsou i v dnešní době, i přes moderní přístupy velkou výzvou pro endoskopistu a endoskopickou sestru. Klíčová slova: jaterní cirhóza, jícnové varixy, subkardiální varixy, urgentní endoskopie
Complications of liver cirrhosis and their endoscopic solutions
Summary: Liver cirrhosis is a serious chronic liver disease with a high risk of complications. The most serious complications include bleeding from esophageal and subcardiac varices. In the case of already existing bleeding from varices, the key element is a timely emergency gastroscopic examination, during which we have the opportunity to treat the bleeding varices. Even today, despite modern approaches, the complications of liver cirrhosis are a great challenge for the endoscopist and endoscopist nurse.
Oddělení gastrointestinální endoskopie ÚVN – VFN Praha
Úvod
Endoskopické terapeutické metody jsou při již vzniklých akutních komplikacích jaterní cirhózy nepostradatelným prvkem. Endoskopie by měla být provedena co nejdříve po zajištění a stabilizaci nemocného.
Co je jaterní cirhóza a jak se projevuje?
Jaterní cirhóza je chronické onemocnění jater, při kterém dochází k degeneraci jaterních buněk a tvorby vazivové tkáně. Jedná se tedy o závažné poškození jater, orgánu, který je zcela nezbytně nutný pro správné fungování těla. Cirhóza je konečným stadiem chronických jaterních onemocnění bez ohledu na etiologii. S jaterní cirhózou a jejími průvodními symptomy jdou ruku v ruce i komplikace spojené s tímto onemocněním. Co se symptomů tohoto onemocnění týká, u pacientů s jaterní cirhózou si můžeme povšimnout chronické únavy, nechutenství, nevolnosti, zácpy, krvácivých projevů, svědění kůže, u žen vymizení menstruace. Pacienti s jaterní cirhózou mají také větší sklony k infekcím. V důsledku poškození jater je narušeno vstřebávání živin a pacienti mohou trpět výrazným hubnutím či podvýživou. Také neschopnost jater odbourávat toxiny (zejména dusíkaté metabolity) může vést
k jejich hromadění v mozku. Tento stav se nazývá jaterní encefalopatie.
V pokročilejší fázi onemocnění se k projevům může přidat ascites, otoky dolních končetin, genitálu, anasarka. A dále pak ikterus.
Jaterní cirhóza je onemocnění trvalé, chronické a jeho průběh můžeme rozdělovat do fáze kompenzované cirhózy a fáze cirhózy dekompenzované. Ve fázi kompenzované jaterní cirhózy nemá pacient žádné průvodní příznaky onemocnění. Běžným okem není rozeznatelný od zdravého jedince. Na rozdíl od fáze dekompenzace, v níž se mohou projevovat otoky, ascites, krvácení nebo jaterní encefalopatie. Fáze dekompenzace může být přirozeným vývojem onemocnění či může následovat po alkoholovém excesu, prodělaném zánětlivém onemocnění, operačním výkonu či jiném stresovém podnětu způsobujícím zátěž organizmu.
Prognóza pacientů s jaterní cirhózou je silně závislá na vyvolávající příčině, její možnosti ovlivnění či odstranění. Pro zhodnocení prognózy pacientů se nejčastěji využívá tzv. Child-Pugh klasifikace, která v procentech zhodnocuje pravděpodobnost ročního přežití pacienta. Pacienti s dobře kompenzovanou cirhózou mají 5leté přežití mezi 80 a 90 %.
Jaké jsou komplikace jaterní cirhózy?
Komplikace jaterní cirhózy můžeme dělit na metabolické a vaskulární. Z pohledu možnosti řešení komplikací je můžeme rozdělit na endoskopicky ošetřitelné či řešitelné jinými metodami (radiointervenčně či farmakologicky). V tomto článku se však budeme věnovat především vaskulárním
komplikacím jaterní cirhózy, v jejichž řešení má endoskopie primární úlohu.
Co je portální systém a proč vzniká portální hypertenze?
Portální systém zajišťuje funkční oběh jater. V portálním systému je céva, která se nazývá vena portae neboli portální (vrátnicová) žíla, která shromažďuje žilní krev z celého trávicího traktu, sleziny, žlučníku a pankreatu. Tato céva nemá žádný chlopenní aparát, proto se tlak může volně přenášet zpět do přívodných větví.
Portální hypertenze je důsledek vzestupu tlaku v portální žíle, čímž dále může docházet k otevření portosystémových spojek. Takové spojky se nejčastěji otevírají v oblasti jícnu a žaludku.
Co jsou to jícnové a subkardiální varixy? Jícnové varixy jsou rozšířené žilní pleteně ve stěně jícnu vedoucí až do třetiny distálního jícnu. Vznikají jako komplikace jaterní cirhózy při dlouhotrvající portální hypertenzi. Subkardiální varixy jsou rozšířené žilní pleteně v oblasti fundu a těla žaludku. Riziko krvácení u jícnových či subkardiálních varixů stoupá nejen s pokročilostí jaterního onemocnění, ale i s velikostí varixů samotných. Je tedy důležité pacienta řádně sledovat a varixy co nejpřesněji klasifikovat. Během endoskopického vyšetření jsme schopni popsat nejen varix samotný (velikost a lokalizaci), ale také přítomnost varovných známek na varixech, tzv. cherry-red spots, a přítomnost známek již proběhlého krvácení, tzv. white nipple sign (obr. 1, 2). Pokud je při gastroskopickém vyšetření prokázáno krvácení z jícnových varixů či ze subkardiálních varixů, je indikována okamžitá endoskopická léčba.
Rizikové faktory a prevence osteoporózy
Osteoporóza je onemocnění označované jako „tichý zloděj kostí“ a definované jako systémové metabolické onemocnění kostry charakterizované poruchou mechanické odolnosti kosti, a v důsledku toho zvýšeným rizikem zlomenin (nejčastěji zlomeniny těl obratlů, krčku kosti stehenní a tzv. Collesova zlomenina v oblasti zápěstí). ODBORNÝ
Stoupající výskyt osteoporózy je částečně vysvětlován zvyšováním průměrného věku populace, který je současně podporován následky moderního způsobu života. Prevence bývá zaměřována nejčastěji na ženy po menopauze. Jde však o prevenci sekundární. Primární prevence začíná v dětství a dospívání, neboť v tomto období se vytváří kostní tkáň a návyky životního stylu, které kvalitu kostí v průběhu života ovlivňují. Již v roce 1977 Drugay definoval osteoporózu jako dětskou nemoc s geriatrickými následky.
Neovlivnitelné rizikové faktory osteoporózy
Mezi neovlivnitelné faktory spojené s osteoporózou patří věk (s věkem se úměrně zvyšuje i riziko vzniku osteoporózy), pohlaví (vlivem snížené hladiny estrogenů po menopauze jsou ženy postiženy osteoporózou dříve a častěji než muži), vlivy geografické a klimatické (zeměpisná šířka, roční období, ale také ovzduší ovlivňují syntézu vitaminu D, který je potřebný pro využití vápníku). Až z 80 % mají na dosažení množství kostní hmoty (PBM – peak bone mas) vliv genetické faktory. Míra kostní hustoty silně souvisí s etnickou příslušností. Například lidé afrického původu mají vyšší kostní hustotu než lidé původem ze severní Evropy.
Prevence osteoporózy
Dle Vyskočila patří mezi primární cíle prevence: optimalizovat vývoj kostry a maximalizovat PBM v období kosterní zralosti; předejít ztrátě kostní hmoty spojené s věkem a omezit sekundární příčiny,
způsobené známým onemocněním (např. gastrointestinálním, endokrinním či renálním) a jeho léčbou (např. kortikosteroidy); udržet strukturální integritu kostry; předcházet zlomeninám omezením rizikových faktorů.
Pozornost je proto zaměřena na zajištění přívodu vápníku dle příslušných výživových doporučení, zabránění podvýživě (a proteinové malnutrici), zajištění přiměřené dodávky vitaminu D (expozicí slunečnímu záření a stravou bohatou na vitamin D), zajištění pohybové aktivity zátěžového charakteru, vyvarování se kouření a konzumace alkoholu.
Mléko a mléčné výrobky
sýry cca 300–450 mg/50 g porce
mléko cca 330 mg/250 g porce
jogurt 280 mg/150 g porce
Maso, luštěniny, vejce, ořechy
a olejnatá semena
krůtí maso 34 mg/100 g porce
sója 248 mg/100 g porce
vejce 30 mg/kus
mandle 82 mg/30 g porce
mák 486 mg/30 g porce
Zelenina
kapusta 152 mg/100 g porce brokolice 77 mg/100 g porce
Ovoce
černý rybíz 42 mg/100 g porce
Výrobky z obilovin
chléb pšeničný bílý 49 mg/50 g porce
ovesné vločky 28 mg/50 g porce
Vápník
Vápník je nutný pro stabilizaci buněčných membrán, v nervovém systému se podílí na intracelulární signalizaci a na přenosu akčního potenciálu. Ve svalech
zprostředkovává elektromechanické spojení a podílí se na srážení krve. V neposlední řadě vápník stabilizuje tvrdé tkáně –kosti důležité pro oporu a ochranu orgánů, zuby pro rozmělnění potravy. Samotná kostní tkáň je zásobárnou vápníku pro období nedostatku – při nedostatečném příjmu vrací vápník a ostatní minerální látky do krve, při vyšším přívodu naopak kosti z krve vápník a ostatní minerální látky vychytávají.
Pro stavbu kostí je nezbytná retence vápníku neboli schopnost zadržet vápník. Je nejvyšší v období dětství a dospívání, ve věku 25–30 let dosahuje kostní tkáň svého vrcholu kostní hustoty. Dostatečný přívod vápníku je však nezbytný i v pozdějším věku – jde o udržení stálé hladiny vápníku v krvi pro již uvedené životně nezbytné potřeby každé buňky. Při nízkém přívodu vápníku stravou je jeho hladina v krvi vyrovnávána vápníkem z kostí a zvyšují se tak ztráty vápníku v kosti. Vápník se vyskytuje téměř všude. Mezi hlavní zdroje patří mléko a mléčné výrobky, sardinky s kostmi, brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta, zelí, květák, ředkvičky, kedlubny) či mák. Využitelnost zdrojů vápníku je různá, např. zdroje oxalátů (rebarbora, špenát, mangold, angrešt, rybíz), fytátů (obiloviny, ořechy) či nadměrného množství vlákniny využitelnost vápníku snižují. I tak se využitelné množství vápníku z 50 g tvrdého sýra, ze 150 g jogurtu či 250 ml mléka přibližně vyrovná využitelnému množství vápníku ze 30 g máku, 150 g kapusty nebo 200 g brokolice. Důležitým zdrojem vápníku je také voda, v závislosti na její tvrdosti může obsahovat až 160 mg/1 000 ml. Vyšší konzumace potravin bohatých na fosfor ale způsobuje nerovnováhu vápníku a fosforu v krvi. Následně se tělo snaží tuto nerovnováhu vyrovnat vyplavením vápníku z kosti. Přirozené zdroje obsahují přiměřené množství fosforu. Dlouhodobá nadměrná konzumace potravin bohatých na fosfor (nejčastěji se uvádějí tavené sýry a kolové nápoje, ale obecně to mohou být potraviny
PICC tým ve FN Motol a jeho význam
V současné době se většina pacientů během své hospitalizace, ale i v ambulantní péči setká alespoň s jedním žilním vstupem. Těmito vstupy se myslí katétry, které slouží k podávání léků, parenterální výživy, infuzí, transfuzí nebo k odběru krve. Správná péče o žilní vstupy je klíčová pro minimalizaci komplikací a zajištění kvalitního a bezpečného poskytování zdravotní péče. V této oblasti má zásadní význam práce PICC (PICC – peripherally inserted central catheter / periferně zavedený centrální katétr) týmu.
se organizace přejmenovala na Infusion Nurses Society (INS).
Bc. Kateřina Pavelková
Centrum cévních vstupů, FN Motol
Co je PICC tým PICC tým je organizovaný tým sester – nelékařů, který se specializuje na zavádění PICC a všech typů periferních katétrů. Speciálně vyškolené sestry zavádějí pod ultrazvukovou navigací, převážně u DIVA (difficult intravenous access) pacientů, z periferie zavedené žilní katétry, konkrétně PICC, midline katétr a dlouhý periferní katétr. Získané znalosti a dovednosti musí trvale rozšiřovat a uplatňovat. Činnost cévního týmu zároveň nelze oddělit od úzké spolupráce s lékaři, kterým specializované sestry asistují při zavádění dalších žilních vstupů, jako je port, Broviakův katétr, permcath nebo tunelizovaný centrální žilní katétr. Ve spolupráci s lékaři řeší komplikace spojené se všemi zavedenými žilními vstupy. Specializované sestry v PICC týmu zajišťují i následnou ošetřovatelskou péči o žilní vstup tak, aby byla zajištěna funkčnost žilního vstupu po celou dobu léčby pacienta. Působnost takto specializovaných sester sahá napříč celým zdravotnickým zařízením.
PICC tým v zahraničí
PICC týmy vznikají v řadě evropských zemí i v USA. První sesterský PICC tým založily v USA v 70. letech Millie Lawson a Suzanne Herbst z MD Anderson Cancer Center v americkém Houstonu. Sestrou specialistkou zavádějící periferní kanyly v Massachusettské všeobecné nemocnici v Bostonu se stala Ada Plumer. Plumer v roce 1973 založila neziskovou organizaci National Intravenous Therapy Association, která sdružovala sestry věnující se infuzní terapii, zavádění invazivních vstupů a péči o ně. V roce 1987
Sestry v tzv. IV týmech zpočátku pouze zaváděly periferní kanyly, ošetřovaly invazivní vstupy a napojovaly infuzní sety. PICC byly a stále jsou zaváděny na sálech intervenční radiologie (IR) nebo u lůžka. Průlomovým okamžikem byl rozvoj a dostupnost technologií, PICC se začaly zavádět pod ultrasonografickou kontrolou za použití modifikované Seldingerovy techniky, kdy sestra zavádí vodicí drát pouze do úrovně axily. Tato metoda byla vybrána jako legálně akceptovatelný postup inzerce pro sestry v USA. Další faktory, jako jsou vysoké finanční náklady, využití PICC v akutní medicíně od novorozeneckého věku až po dospělé, rozšíření požadavku na zavedení PICC (především díky rozvoji nových materiálů a velikostí) nebo vysoké vytížení lékařů, vedly řadu pracovišť v USA, Velké Británii, Austrálii nebo v Číně k vytvoření sesterských PICC týmů. Zavedením sesterských PICC týmů se významně zlepšila i následná péče o pacienty s PICC, minimalizoval se výskyt infekcí, snížily se finanční náklady a rozšířily se možnosti poskytovat péči pacientům v domácím prostředí.
Edukaci a nácvik praktických dovedností převzaly zkušené sestry specialistky. Důkazem je celosvětově uznávaný edukační program „PICC Excellence“, který v USA založila sestra Nancy Moureau. Program je určen lékařům a sestrám, kteří tak mohou získat základní kvalifikaci pro zavádění PICC u dětí či dospělých.
Mezinárodní organizace, jež se věnují problematice invazivních vstupů (AVA, INS, PICC Excellence), doporučují sestrám, které chtějí zavádět invazivní vstupy, absolvovat specializační kurz, ten obsahuje teoretickou a praktickou část.
V současnosti se sestry v zahraničí již nespecializují pouze na zavádění PICC, ale také na centrální žilní katétry, arteriální linky, implantují porty a jsou plnohodnotnými
členy vysoce specializovaných vaskulárních týmů. Závěrem je třeba podotknout, že role sester se v posledních 30 letech zásadně změnila. S rozvojem technického vybavení a s přihlédnutím ke stárnutí populace a nárůstu počtu pacientů s chronickými chorobami požadavky na znalosti i dovednosti sestry neustále vzrůstají. Sestry na celosvětové úrovni dokázaly, že jsou plnohodnotnými partnery. Bezpečí pacienta by mělo být vždy v popředí zájmu každého dedikovaného PICC týmu, ať už je veden sestrami, či lékaři.
První sesterský PICC tým v ČR
Iniciativa k vytvoření prvního českého sesterského PICC týmu vzešla z mezinárodní konference WoCoVA v Amsterdamu. Prof. MUDr. Jiří Charvát a Mgr. Kateřina Lisová, inspirováni zahraničními zkušenostmi, se rozhodli zavést tuto moderní formu péče i v České republice. V roce 2012 tak na Metabolické jednotce Fakultní nemocnice Motol vznikl první specializovaný sesterský tým, který se věnuje zavádění a ošetřování cévních vstupů. Zpočátku se tým skládal pouze ze dvou sester pod supervizí pana prof. MUDr. Jiřího Charváta. S rostoucí poptávkou po této specializované péči se však tým rychle rozrůstal. Již v roce 2014 čítal šest sester, převážně z metabolické jednotky, které měly bohaté zkušenosti s cévními přístupy. Tyto sestry nejenže zaváděly PICC a midline katétry, ale zajišťovaly také jejich komplexní ošetřování. Další vybrané sestry byly zodpovědné za ošetřování PICC a midline katétrů přímo na odděleních, pro která byly tyto vstupy zaváděny. Potřeba uvedených cévních vstupů v nemocnici narostla natolik, že se ukázalo jako nezbytné vytvořit samostatné oddělení, které se bude problematikou zabývat. Samostatné oddělení „Žilní vstupy“ bylo otevřeno v únoru 2016 díky podpoře vedení nemocnice v rámci interní kliniky. Počet zavedených cévních vstupů každým rokem
Devadesátidenní lhůta: Medicína a její klienti. Nebo otroci?
Máme ve zvyku jet v zajetých kolejích. Bereme život tak, jak je. Dodržujeme pravidla a potom třeba vlivem nečekané situace zjistíme, že námi respektované regule vlastně tak úplně neplatí.
Bc. Michaela Kalivodová spisovatelka, novinářka a lektorka volnočasových aktivit v RC Milovice
Slyšeli jste někdy o devadesátidenní lhůtě?
Nejen všednodenní a ta nejobyčejnější témata, jako strava, pohyb nebo vztahy, podléhají mýtům, jež si následně žijí svým životem. Také kolem užších nebo specializovanějších témat, jako je kojení, výchova dětí nebo doplňky stravy, panuje mnoho mýtů. V hustých spletencích pravd, lží, polopravd a výkladů ze specifických úhlů pohledu je na místě důkladně pracovat se zdroji. Zkrátka, když jde o problematiku, k níž má „co říct“ takřka každý, informační šum je běžnou záležitostí.
Jenže jak si ukážeme, komunikační šum doléhá i na exaktní, resp. kvantifikační témata, kdy se hovoří o číselných údajích, financích nebo časových lhůtách. Právě toto téma si v dnešní uspěchané době zaslouží komentář.
Možná jste se vy sami ocitli ve fázi života, kdy jste intenzivně pečovali o blízkého člověka. Pak se k vám asi donesla informace o takzvané devadesátidenní lhůtě. Lidé z oblasti nemocničního personálu i personálu v sociálních službách běžně hovoří o tom, že pacienti v nemocnici na lůžku následné péče (dříve LDN) mohou pobývat pouze 90 dní.
Tak byla instruována o dalším postupu i Mgr. Kateřina Zachová, terapeutka a koučka. „Maminka se ocitla na lůžku následné péče a na otázku, co se bude dít, až lhůta uplyne, personál mlžil, nechtěl odpovídat. Někdo z personálu mi řekl, že nestabilizovaného pacienta jen tak nepropustí, jiný vágně radil, ať se zapojí rodina…“ Ovšem na dotazy, jak vypadá nestabilizovaný pacient, jak konkrétně se má zapojit rodina, se už Kateřina Zachová uspokojivých odpovědí nedočkala, což se jí zdálo podezřelé.
Problematikou se zabývala podrobněji. „Když jsem se snažila najít návod na postup v reálných případech, doslechla jsem se o příběhu, kdy sociální pracovnice nemocnice tvrdila do telefonu příbuznému pacienta, že nemocného po devadesátidenní lhůtě odvezou domů, přestože není schopen se o sebe postarat, nezvedne se z postele, nedojde si na toaletu. Prostě by ho nechali napospas,“ krčí rameny Zachová.
ROZHODNĚ NENÍ MOŽNÉ, ABY NAŠI BLÍZCÍ
BYLI PROPOUŠTĚNI DO DOMÁCÍ PÉČE NA ZÁKLADĚ NEEXISTUJÍCÍHO LIMITU, POKUD TOMU JEJICH ZDRAVOTNÍ STAV NEODPOVÍDÁ.
Jak je to ale doopravdy? Kateřina Zachová se po delším pátrání na vlastní pěst dobrala toho, že jde o pozůstatek z 90. let a že žádná lhůta neexistuje. Zvyk odkazovat pacienty a jejich pečující na tuto informaci lze vysvětlit snahou o přenesení povinnosti z instituce na rodinu. Jakkoli může být rodina ve výsledku pro pacienta nebo nakonec i pro všechny zúčastněné strany prospěšná, snaha o přenesení povinnosti na ni není z morálního hlediska v pořádku, protože nepracuje s pravdivým základem. Lze jistě i připustit, že pracovníci mnoha institucí a zařízení s těmi údaji operují, aniž by sami tušili, že jde o nepravdu.
Tento text nemá v žádném případě fungovat jako instruktáž, jak se zbavit odpovědnosti za své blízké. Mnohdy je ale zapotřebí na zajištění péče větší množství času, protože před námi stojí organizačně náročný proces, při němž chceme zvážit kroky pečlivě a důkladně. Chceme, aby verdikt padl po skutečně zralé úvaze a aby byly brány v úvahu všechny relevantní aspekty. A také naši blízcí jistě cítí potřebu připravit se na to, kdo o ně bude pečovat a v jaké konkrétní podobě, s dostatečnou rezervou. Nedovolme mýtu o devadesátidenní lhůtě, aby nás připravil o tu nejcennější komoditu, kterou v životě máme – totiž o čas.
O autorce
Mgr. et Mgr. Tereza Brunerová, absolventka psychologie a práv na Univerzitě Karlově, aktuálně působící v týmu poradny Neztratit se ve stáří (www.neztratitsevestari.cz), kterou provozuje česká nezisková organizace Sue Ryder (www.sue-ryder.cz), potvrzuje: „Ne, opravdu neexistuje zákon nebo vyhláška, které by stanovovaly, že na lůžku následné péče může být člověk pouze 90 dní. Je to, jak zaznělo, pozůstatek předpisů, které už neplatí. Někde se lze dočíst, že existuje takové nezávazné doporučení.“ Doplňuje, že v předminulém roce probíhala debata o novele zákona, která by určovala, že by si měl člověk určitým způsobem přispívat při pobytu nad 90 dní, ale reakce nebyly příliš příznivé a nové ustanovení nevstoupilo v platnost. Nyní se situace proměnila a návrh novely zákona počítá s tím, že od ledna 2027 by si pacienti pobyt delší než 90 dní v nemocnici na lůžku následné péče hradili sami. Nicméně nejde o bezprostřední budoucnost, v tomto ani následujícím roce ustanovení v platnost nevstoupí. „Aktuálně rozhodně není možné, aby naši blízcí byli propouštěni do domácí péče na základě neexistujícího limitu, pokud tomu jejich zdravotní stav neodpovídá. Kdyby snad k něčemu takovému došlo, je namístě si stěžovat zdravotní pojišťovně na konkrétní zařízení, že neposkytlo potřebnou péči,“ apeluje Brunerová.
Bc. Michaela Kalivodová Absolvovala obor Český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také kurz celoživotního vzdělání Psychologie pro každý den. Živí se psaním. Příležitostně přispívá do různých periodik (např. Miminko), kde se ve spolupráci s lékaři a dalšími odborníky ve zdravotnictví věnuje zdravotnickým nebo sociálním tématům.
Symbiotiq group –
spolu silnější
PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI
PŘEHLED DIVIZÍ
DOCTIS
Divize DOCTIS, založená v roce 2018, nabízí moderní lékařskou péči s důrazem na technologie a individuální přístup. Ordinace v Ústí nad Labem a Praze 9 poskytují komplexní léčebné a preventivní služby, včetně očkování a diagnostiky prostřednictvím špičkového vybavení (EKG, INR, CRP, TOKS, tlakový holter).
Symbiotiq group vznikla v roce 2024 sloučením několika specializovaných divizí: PROMEDICUS domácí péče, Sociální služby RUAH, DOMOV NA VERANDĚ, DOCTIS, PROMEDICUS PFLEGE, PROMEDICUS AKADEMIE a PROMEDICUS MOBILNÍ HOSPIC. Společnost je inspirována principem symbiózy a spojuje rozdílné společnosti pod jednu silnou značku.
Motto Symbiotiq group „Spolu silnější“ vyjadřuje základní hodnotu společnosti: symbióza jako klíčová strategie k úspěchu v současném komplexním světě. Sdílené znalosti, zdroje a zkušenosti vytvářejí synergii, která posiluje konkurenceschopnost a efektivitu. Symbiotiq group dokazuje, že jednota není jen silou, ale nezbytnou podmínkou pro úspěch na propojeném globálním trhu.
PROMEDICUS domácí péče
Od svého vzniku v roce 2013 je PROMEDICUS domácí péče symbolem kvality a spolehlivosti v oblasti domácí péče. S více než 40 pobočkami po celé České republice poskytuje špičkovou péči přímo v prostředí domovů pacientů.
Sociální služby RUAH
Divize poskytuje sociální služby ve Středočeském kraji (okres Benešov), Libereckém kraji (okres Semily) a na Vysočině (okres Třebíč). Nabízí terénní odlehčovací služby, odborné sociální poradenství a pečovatelské služby, které pomáhají rodinám pečujícím o blízké v náročných životních situacích. Služby jsou zaměřeny na podporu soběstačnosti klientů a umožnění života v domácím prostředí.
DOMOV NA VERANDĚ
Domov pro seniory Na Verandě v Berouně poskytuje nepřetržitou péči lidem, kteří kvůli věku či zdravotnímu stavu potřebují stálou pomoc. Profesionální tým zdravotních sester a pracovníků se zaměřuje na vytvoření příjemného prostředí pro důstojný život a klidné stáří.
PROMEDICUS
PFLEGE
PROMEDICUS PFLEGE působí v Německu, ve městech Fürth, Leingarten a Norimberk. Zaměřuje se na ambulantní péči a domácí služby. PROMEDICUS PFLEGE poskytuje péči přizpůsobenou individuálním potřebám klientů ve spolupráci s ošetřujícími lékaři a rodinami.
PROMEDICUS
AKADEMIE
Divize vznikla za účelem podpory profesního vzdělávání pracovníků v oblasti domácí péče a sociálních služeb. Zaměřuje se na dlouhodobé ošetřovatelské vzdělávání a rozvoj dovedností pracovníků ve zdravotně-sociálním sektoru.
PROMEDICUS MOBILNÍ HOSPIC
Mobilní hospicová péče je určena lidem s nevyléčitelnou nemocí, kteří chtějí svůj čas strávit doma se svými blízkými. Tato zdravotně-sociální služba poskytuje odbornou paliativní péči, která pacientům umožňuje důstojně prožít poslední chvíle života.
Projekt „Multidisciplinární spolupráce
odborníků Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v dětské paliativní péči“
Souhrn: Paliativní péče u dětských pacientů představuje klíčovou oblast zdravotní péče, která si žádá pozornost a podporu nejen ze strany zdravotnických pracovníků, ale také společnosti jako celku. Zaměřuje se na zlepšení kvality života pacientů, kteří čelí vážným onemocněním, a to bez ohledu na prognózu nebo fázi onemocnění. V případě dětských pacientů je péče obzvlášť citlivá, neboť zahrnuje jak zdravotní aspekty, tak emocionální a psychologické potřeby nejen samotných dětí, ale také jejich rodin. Iniciativa programu „Škola základ péče“ od Nadace rodiny Vlčkových reflektuje nutnost integrovat paliativní přístupy do vzdělávání budoucích zdravotníků a zajistit, aby děti a jejich rodiny dostaly tu nejlepší možnou péči v těžkých obdobích. Právě povědomí a dovednosti mladých odborníků mohou významně přispět ke zlepšení kvality života těch nejzranitelnějších pacientů. Klíčová slova: dětská paliativní péče, multidisciplinární spolupráce, studenti, akademičtí pracovníci, vzdělávání
Project “Multidisciplinary Cooperation of Experts of Tomas Bata University in Zlin in Children’s Palliative Care”
Summary: Palliative care for pediatric patients is a key area of health care that requires attention and support not only from health care professionals, but also from society as a whole. It focuses on improving the quality of life of patients facing serious illnesses, regardless of the prognosis or stage of the disease. In the case of pediatric patients, care is particularly sensitive, as it includes both the health aspects and the emotional and psychological needs not only of the children themselves, but also of their families. The “School, Foundation of Care” initiative of the Vlček Family Foundation reflects the need to integrate palliative approaches into the education of future health professionals and to ensure that children and their families receive the best possible care in difficult times. It is the awareness and skills of young professionals that can make a significant contribution to improving the quality of life of the most vulnerable patients. Key words: children’s palliative care, multidisciplinary cooperation, students, academics, education
Dětská paliativní péče je specifická oblast zdravotní péče zaměřená na podporu dětí se závažným, život limitujícím nebo ohrožujícím onemocněním i jejich rodin. Hlavním cílem poskytované péče je zajištění kvalitního života dětí a jejich blízkých prostřednictvím zmírnění fyzických, emocionálních, sociálních a duchovních obtíží. Na základě nejnovějších poznatků a potřeb vycházejících z praxe vypsala Nadace rodiny Vlčkových program „Škola základ péče“, jehož cílem je zkvalitnění a rozvoj dětské paliativní péče. Program představuje novou iniciativu v oblasti vzdělávání a školení odborníků, kteří se podílejí na péči o děti s vážnými a život limitujícími onemocněními. Záměrem programu je zlepšit přípravu a kompetence
zdravotnických a pedagogických pracovníků prostřednictvím multidisciplinární spolupráce.
Na podkladě vypsané výzvy Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (FHS) využila možnosti grantové podpory „Škola základ péče“ Nadace rodiny Vlčkových. Projekt je svým obsahem
S NARŮSTAJÍCÍ
PREVALENCÍ ONEMOCNĚNÍ S NEVYLÉČITELNÝMI DOPADY NA DĚTSKÝ ORGANIZMUS SE ZVYŠUJE POTŘEBA ODBORNÝCH ZNALOSTÍ V OBLASTI VYSOCE SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE.
orientován na vytvoření úzké spolupráce mezi odborníky akademické obce FHS Ústavu zdravotnických věd a Ústavu pedagogických věd. Kooperace zahrnuje nejen teoretickou přípravu, ale také praktické aspekty prostřednictvím partnerství s klinickou praxí. Spolupracujícím partnerem jsou Krajská nemocnice Tomáše Bati, a.s.,
především její neonatologické oddělení a paliativní tým, a agentury domácí péče. Otevřená grantová výzva „Škola základ péče“ posiluje problematiku dětské paliativní péče ve vzdělávacích programech. Nadace přijala 13 žádostí o podporu v celkové výši 19 463 362 Kč. Alokovaná částka pro výzvu činila 20 000 000 Kč, což svědčí o silném zájmu a potřebě v této oblasti. Správní rada Nadace rodiny Vlčkových se rozhodla podpořit všech 13 předložených projektů v celkové výši 17 774 318 Kč, což dokládá její angažovanost a podporu inovativních iniciativ v dětské paliativní péči. V rámci realizace schváleného projektu na FHS bude podpořeno pět studijních programů:
Všeobecné ošetřovatelství; Porodní asistence; Zdravotnické záchranářství; Zdravotně sociální péče; Sociální pedagogika.
Všechny tyto programy se ve svém výukovém plánu zaměřují na problematiku dětské populace v kontextu příslušných vědních oborů. S narůstající prevalencí onemocnění s nevyléčitelnými dopady na dětský organizmus se zvyšuje potřeba
Aktivní úloha sestry v prevenci a časné diagnostice
karcinomu
prsu
Edukace žen všech věkových skupin je důležitou součástí každodenní práce všeobecných sester a porodních asistentek působících jak v ambulancích, tak i na lůžkových gynekologicko-porodnických odděleních nemocnic. Časná diagnostika zhoubného nádoru prsu je stále významnou součástí léčebně preventivní péče.
PhDr. Marcela Svěráková
Projekt 35, z. s.
Vzdělávání zdravotních sester a porodních asistentek je jedním z cílů spolku Projekt 35, který byl založen Onkologickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze a Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Předsedkyní spolku Projekt 35 je zkušená onkoložka prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., která se věnuje převážně mladým pacientkám s karcinomem prsu a vzdělávání sester v oblasti „osvěty“, prevence považuje za velmi důležité.
Kurzy na téma „Aktivní úloha sestry v časné diagnostice karcinomu prsu u mladých žen“ jsou organizovány od roku 2011, doposud je absolvovalo zhruba 1 000 zdravotních sester a porodních asistentek. Dva kurzy byly organizovány pro studentky bakalářského programu Porodní asistentka na Vysoké škole zdravotnické v Praze a na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Kurzy byly studentkami velmi dobře hodnoceny, a tak jsme se rozhodli v tomto směru pokračovat. Další velmi vydařený kurz se uskutečnil v úzké spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Onkologickou klinikou Krajské zdravotní, a.s. – Masarykovy nemocnice v Ústí na Labem. Účastnily se jej studentky především 2. ročníku studijního programu
Porodní asistentka a dále pak studentky a studenti dalších zdravotnických studijních programů, kteří o téma měli zájem. Do programu byly zařazeny následující přednášky: Úloha sestry v časné diagnostice; Epidemiologie karcinomu prsu ve věkové skupině mladých žen; Indikace k mamografickému vyšetření, ultrazvuk a NMR; Karcinom prsu a hormonální rizika; Klinické projevy karcinomu prsu; Genetické vyšetření při karcinomu prsu; Návod na samovyšetřování včetně instruktáže na modelu.
Kurz byl bez poplatku a absolventky obdržely studijní texty s přednáškami, Metodický pokyn k edukaci pacientek a odkaz na mobilní aplikaci samovyšetřování (zdarma). Na závěr kurzu vyplňovali studenti evaluační dotazník. Z celkových 50 dotazníků se vrátilo 44 vyplněných.
Na otázku, zda kurz splnil jejich očekávání, odpovědělo 64 % dotázaných „rozhodně ano“ a 34 % dotázaných „spíše ano“. Můžeme tedy konstatovat, že většina studentů hodnotí program kurzu kladně. Na otázku, zda v programu nějaké téma chybělo, byla uvedena jedna odpověď. Chybělo téma „Jak vhodně komunikovat s pacientkou benefity samovyšetřování“. Tato problematika je ale řešena v Metodickém pokynu k edukaci pacientek.
Další otázka zjišťovala, která témata kurzu považují studenti pro svou praxi za nejpřínosnější. Jako nejdůležitější téma pro praxi uvedla většina dotázaných samovyšetřování, dále pak hormonální rizika a vyšetřovací metody. Celkem 59 % dotázaných uvedlo, že získané informace „rozhodně“ využijí v praxi, 34 % uvedlo, že tyto informace „spíše“ využijí. Můžeme tedy předpokládat, že studentky budou do značné míry připraveny informovat ženy o preventivních vyšetřeních. Pro tento předpoklad svědčí
Kurz FZS UJEP – přednášející prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Fota: autorka
XIV. KONGRES PERIOPERAČNÍCH SESTER
POD ZÁŠTITOU KNTB ZLÍN
25.–26. 4. 2025
Hotel Baltaci Atrium, Zlín www.cnna.cz/akce/domaci/
BRODOVY DNY 2025
11. EDUKAČNÍ SYMPOSIUM ČESKÉ NEFROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI
14.–16. 5. 2025
Hotel Palcát, Tábor brodovydny2025.cz
XLI. MEZINÁRODNÍ KONGRES SKVIMP
Téma: Klinická výživa – od specializace přes odbornost k oborové péči
28.–30. 5. 2025
Hotel a kongresové centrum Nové Adalbertinum, Hradec Králové www.skvimp.cz
47th ESPEN Congress on Clinical Nutrition & Metabolism
13.–16. 9. 2025
Kongresové centrum Praha www.espen.org www.espencongress.com
RECENZE ODBORNÉ MONOGRAFIE OD MO
Otorinolaryngologie pro nelékařské zdravotnické obory
Kolektiv autorů
Na přelomu let 2024/2025 vyšla nová monografie Otorinolaryngologie pro nelékařské zdravotnické obory v edici Medicína hlavy a krku autorů A. Pellant, V. Blanař, J. Škvrňáková, V. Chrobok, P. Komínek a kolektiv.
Monografie je především výsledkem aktivity Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku v Pardubicích, Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a spolupráce většiny klinických ORL pracovišť České republiky. Autoři přehledným způsobem zpracovali klinickou anatomii, fyziologii, diagnostiku a obecné principy léčby v celém rozsahu otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku. Spolu se sestrami byla připravena problematika ošetřovatelské péče. Pro texty, schémata a obrázky byly využity mimo jiné podklady z dříve vydaných monografií edice Medicína hlavy a krku. Na přípravě se podílelo 9 autorů a více než 40 spoluautorů.
Věříme, že monografie se stane přínosnou nejen pro naše sestry na ORL odděleních a ambulancích, ale že také potěší všechny ostatní nelékařské zdravotnické profese i ostatní spolupracující odbornosti medicíny.
Struktura publikace vychází z monografií edice Medicína hlavy a krku, jíž je součástí. I ona je vybavena seznamem zkratek, slovníčkem základních pojmů či jmenným rejstříkem. Předkládaná monografie je současně poděkováním nás lékařů zdravotním sestrám za spolupráci a skvělou ošetřovatelskou péči, kterou věnují našim nemocným. Přejeme knize, aby se stala součástí vašich odborných knihoven a přinesla vám aktuální a přehledné informace k diagnostice, léčbě i k ošetřovatelské péči o nemocné.
Zájemci o monografii si mohou knihu objednat na stránkách nakladatelství Tobiáš: https://tobias-ucebnice.cz/produkty/otorinolaryngologie-pro-nelekarske-zdravotnicke-obory/
LÉČBA RÁNY 2025 –
XXIII. celostátní kongres s mezinárodní účastí
Ve dnech 16.–17. ledna 2025 se uskutečnil kongres České společnosti pro léčbu rány (ČSLR).
Obrázky 1 a 2
LÉČBA RÁNY 2025 – přednáškový sál. Obrázek 3
LÉČBA RÁNY 2025 –prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., a za redakci Florence Denisa Hanáková.
Denisa Hanáková redakce Florence
Motto letošní konference bylo „Léčba rány napříč životním kontinuem od dětství po stáří“, které je nejen aktuální, ale také velmi široké a komplexní.
Během dvou dní si účastníci mohli vybrat z široké škály přednášek a workshopů zaměřených na management, tedy prevenci i léčbu onkologických ran, dekubitů, léčbu diabetické nohy, slizničních lézí, omrzlin, ran u pediatrické populace, ran souvisejících s využitím zdravotnických prostředků (medical device-related wounds), antimikrobiální léčbu, léčbu ran pomocí negativního podtlaku (NPWT) nebo chyby a omyly
v léčbě ran. Dále se program věnoval aktualitám v legislativě a kompetencích, domácí péči a prostor dostala i sekce mladých výzkumníků a kliniků v péči o rány. Kongres zahájila předsedkyně společnosti ČSLR doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., za přítomnosti prof. PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D., a MUDr. Vojtěcha Mezery, Ph.D. Obrovský zájem vzbudila Sekce 2: Organizace péče, kde se vedla poměrně bouřlivá, ale racionální debata mezi zdravotníky a zástupci pojišťoven. Hlavními tématy byly administrativní povinnosti, financování a nutnost dokládání a archivace fotodokumentace v léčbě ran. Přednáškový sál byl tak plný, že další účastníci již nebyli vpuštěni do sálu. Po dalším jednání výboru ČSLR a zástupců VZP ČR došlo ke konsenzu a výsledné informace jsou k dispozici na webu společnosti ČSLR.
Po rozhovoru s několika zdravotníky jsme zjistili, že mezi nejvíce diskutovaná
témata patřily přednášky o syndromu diabetické nohy, zejména o možnosti micrograftingu a nových technologiích v léčbě. Zdravotníci uvedli, že se s těmito postupy setkávají málo a mají zájem o další vzdělávání v této oblasti. Velkou pozornost získala také Sekce 7: Rány v pediatrii, která byla věnovaná dětským pacientům a komplikovaným případům. Zdůraznila náročnost těchto situací jak odborně, tak emočně. Nemalý zájem jsme zaznamenali i v Sekci 9: Chyby a omyly v léčbě ran, která poskytla cenné poučení z praxe.
Účastníci konference, se kterými jsme měli možnost hovořit, ocenili přínos přednášek a zmínili, že by rádi viděli podrobnosti o těchto tématech v časopise Florence.
Závěrem bychom rádi poděkovali ČSLR za organizaci tohoto inspirativního kongresu, jednoznačně nejvýznamnější a největší akce zaměřené na hojení ran v ČR.
Ohlédnutí za konferencí ČAS DOMA
Od ledna 2024 převzal činnost sekce Domácí péče České asociace sester nový výbor. Primárním cílem je více se zaměřit na komunikaci se sestrami a podpořit rozvoj v domácí péči. První a zároveň velmi úspěšnou vlaštovkou bylo zorganizování celorepublikové konference ČAS DOMA. Konala se 7. a 8. 11. 2024 v konferenčním sále NCO NZO v Brně. Záštitu nad akcí převzala paní prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA, a Mgr. Jan Grolich, hejtman
Jihomoravského kraje.
Ondřej Michalík za výbor sekce Domácí péče, ČAS
Uspořádat konferenci byla pro výbor velká výzva. Už několik let se podobná konference nekonala a nikdo si nebyl jistý zájmem účastníků, ale ani přednášejících či sponzorů. O to více nás překvapil jejich zájem. Díky podpoře 12 firem jsme opravdu mohli veškerou svou energii směřovat na zajištění kvalitních přednášejících a bohatého doprovodného programu. Na 130 účastníků čekalo 23 přednášek
rozdělených do několika tematických bloků. Večer pak skvělá živá hudba s moravským vínem. Cílem bylo nejen přednést nějaké nové informace, ale také umožnit neformální setkání kolegyň a kolegů z celé ČR. A to se povedlo!
První den zahájila konferenci prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA společně s hlavní sestrou ČR Mgr. Alicí Strnadovou, MBA. Obě vyjádřily podporu sestrám pracujícím v odbornosti 925 a zmínily své obavy o budoucnost. Všechny predikce ukazují, že všeobecných sester v praxi ubývá a je potřeba se více zaměřit na výchovu a vzdělání nastupujících generací. Zároveň je na místě i diskuze o začlenění praktických sester do odbornosti 925, což by mohlo
pomoci personálně zajistit dostupnost domácí péče. Jednání na toto téma, kterých se účastní i sekce Domácí péče ČAS, budou intenzivně probíhat po celý rok 2025. Poté následoval blok „provozních přednášek“, které nám díky paní Evě Caltové z ústředí VZP poodhalily systém kontrol VZP a shrnuly problematiku úhradových vyhlášek. S velmi zajímavou přednáškou, která měla veřejnou premiéru, vystoupil za Ministerstvo zdravotnictví ČR pan náměstek Václav Pláteník, MA, LL.M. a Ing. Martina Hejdová. Podpora plánování rozvoje integrované zdravotní a sociální péče je projekt, kterým se Ministerstvo zdravotnictví ČR dlouhodobě zabývá, v létě 2024 intenzivně sbíralo zpětnou vazbu od poskytovatelů těchto služeb ve vlastním sociálním
Ondřej Michalík, Ing. Martina Hejdová, Bc. Ria Otrubová a Václav Pláteník, MA, LL.M.
PragueONCO 2025 – 16. pražské mezioborové
onkologické kolokvium
Od středy 29. ledna do pátku 31. ledna se v Clarion Congress Hotelu Prague konalo v pořadí již 16. pražské mezioborové onkologické kolokvium.
Lucie Konvičná redakce Florence
Naše redakce se zúčastnila páteční sesterské sekce, která byla rozdělená do tří po sobě jdoucích bloků. Na každou přednášku bylo vymezeno 15 minut, díky zajímavým tématům se však tato doba prodlužovala.
Jménem České asociace sester účastníky přivítala PhDr. Dagmar Škochová, MBA, která spolu s doc. PhDr. Jitkou Němcovou, Ph.D., předsedala prvnímu bloku. První
příspěvek se týkal výživy onkologického pacienta na stomatochirurgické klinice. Přítomní se mohli dozvědět, jak se hodnotí pacient a jeho strava, součástí přednášky byly také tři kazuistiky.
Druhý příspěvek se zaobíral očkováním. MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., přiblížila vyhlášku o očkování proti infekčním nemocem a její změny, princip fungování očkování a různé nemoci, proti nimž se dnes můžeme nechat očkovat. Z výkladu vyplynulo, že doktorka Melicherčíková obhajuje očkovací plán u dětí i každoroční očkování proti chřipce.
Největší zájem vzbudila přednáška Bc. Hany Janoškové o zkušenostech s bezpečnostním systémem OncoSafety. Paní Janošková popsala proces zavádění systému
na pracovišti i benefity, které by měl přinést jak personálu, tak pacientům. Kromě toho však byly předloženy i problémy, s nimiž se museli v souvislosti se zavedením systému potýkat nebo se kterými se stále potýkají.
Posledního vystoupení prvního bloku se ujala PharmDr. Irena Štenglová Netíková, Ph.D., jejíž přednáška pojednávala o potravinových doplňcích v souvislosti s karcinomem prsu. Doporučila nejen vitaminy, ale také konkrétní potraviny a pohyb. Naopak důrazně nedoporučila užívat multivitaminy.
Druhý blok započal přednáškou s názvem Neškodné hračky, nebo zákeřná zbraň?, která sklidila velký úspěch. MUDr. Marie Nejedlá popsala klesající tendenci v kouření
Fota: Florence
Přednáška Neškodné hračky, nebo zákeřná zbraň? – MUDr. Marie Nejedlá.
Why Ethics in Nursing Matters
Registered nurses routinely encounter issues that may have ethical implications. Nurses work with patients whose lives may be at stake. It’s a nurse’s job to follow protocol and best practices while treating the patient as an individual with their own wishes and preferences for care. These decisions may warrant discussion with the larger care team, or they may require swift action in a moment of crisis. Understanding ethics and the consequences of their actions can help a nurse make the best decision when it isn’t always apparent.
Four Ethical Principles in Nursing
Ethical principles of nursing include looking beyond the bedside to individual self-regard and human rights while striving to maintain health care advancement and social justice. Developing an ethical awareness can ensure quality care. Nursing ethical principles can be broadly categorized into four major ethical nursing principles:
1. Autonomy: The right to self-determination. Autonomy in nursing means providing adequate information to allow patients to make their own decisions based on their beliefs and values, even if they aren’t the ones the nurse chooses. Autonomy also relates to only providing nursing care within the scope
of practice defined by state and organizational rules. Examples of autonomy in nursing include administering PRN (pro re nata, ‘when required’) medications or assigning nursing duties based on levels of competence.
2. Beneficence: The promotion of good. Beneficence in nursing relates to ensuring that the patient’s best interest is considered, regardless of the nurse’s personal opinion. Examples of beneficence in nursing include providing comfort to a dying patient or assisting with tasks a patient cannot perform independently.
3. Justice: Fairness or an equal distribution of benefits. Justice in nursing relates to impartiality regarding a patient’s age, ethnicity, economic status, religion, or sexual orientation. Examples of justice in nursing include impartiality when assigning clinical or prioritizing patient care.
4. Non-maleficence: The avoidance or minimization of harm. Non-maleficence in nursing requires the provision of safe, effective, high-quality care. Examples of non-maleficence in nursing include holding a medication due to adverse reactions or taking steps to ensure a safe work environment
Slovníček ethics – etika routinely – běžně be at stake – být v sázce care – péče apparent – zřejmý principles – zásady self-regard –sebeúcta human rights – lidská práva autonomy – autonomie self-determination – sebeurčení beneficence – dobročinnost assisting – pomoc independently – nezávisle justice – spravedlnost impartiality – nestrannost prioritizing – upřednostňující non-maleficence – neškodlivost avoidance – vyhýbání se high-quality – vysoce kvalitní environment – prostředí
Source: ANA Nursing Resources Hub, nursingworld.org
