Řevnice | Námětová studie by ATC

Řevnice

Námětová studie

Řevnice - Námětová studie ATU Sára Kirjakovská Ateliér Cikán LS 2021/2022 FA ČVUT

Obsah analytická část úvod

zamyšlení nad Řevincemi

historie a vývoj

hmotné komponenty

nehmotné komponenty

veduty města

swot

návrhová část cíle a opatření

nástroje

návrh

literatura a zdroje

129

Úvod

Úvod námětové studie

“...Kultura je to slovo, které jsme přiřadili k síle a jež nám napomáhá rozeznat, na který z našich mnoha vjemů bychom se měli soustředit a přidělit mu hodnotu...”1

Námětová studie se zabývá komplexním pohle-

právě vytrácením se kulturní tradice.

dem na sídlo v jeho lokálním - regionálním - glo-

Krize identity provází společnost a především

bálním kontextu a nastiňuje možné směry jeho

venkovská a periferní místa již od minulého sto-

vývoje. Prvotně zkoumá vývoj sídla v krajině a

letí. Jak lze znovu nalézt identitu místa a pod-

hledá mezníky, které hráli stěžejní roli v tvorbě

pořit jeho potenciál? Pro definování odpovědi

jeho výrazu. Identita města je tvořena hmotný-

na položenou otázku je především nutné prv-

mi prvky, stavební díla vytvářející prostorové

ně zaostřit vlastní vnímání ve vztahu k místu.

struktury, a nemateriální rovinou kultury spo-

Musíme si uvědomit, že naše vnímání místa je

lečenství místa, která je zásadní pro formování

zkresleno našimi zkušenostmi. Věci, které nás

její identity. Pro definování obrazu místa je zře-

v místě určitým způsobem oslovují souvisí více

telný vztah obálka - obsah, jehož harmonické

s naši vlastní kulturou než kulturou daného

spolupůsobení je předpokladem, aby kultura

místa. Je zde zapotřebí míra kritického myšlení

místa měla potenciál k udržitelnému vývoji.

a vcítění se pro pochopení kontextu, ve kterém

Námětová studie definuje, které jsou tyto mi-

je místo usazeno. Musíme se snažit vypátrat

mořádné hodnoty a určuje, jakým způsobem

fenomény místa možnými prostředky a zúročit

s nimi zacházet, jak je zachovávat, udržovat

tyto poznatky v následovné analýze.

a posilovat. Ukazuje způsoby, jak by se moh-

Cílem Námětové studie je nejen definování

lo sídlo vyvíjet. Hodnoty se netvoří samovolně,

rozdílnosti, ale také nalezení kulturního výrazu

jsou voleny a vybírány. Obvykle vychází z ne-

místa. Hledá možnosti rozvoje města, které po-

měnných konstant charakteristických pro dané

sílí jeho hodnoty a eliminuje stávající problémy

místo. Tím jsou právě např. klima, morfologie,

v rámci hmotného prostředí i nemateriální kul-

zdroje, které určovaly následný vývoj kultury

tury a žití. Představuje pomyslný scénář mož-

a tradic. V případě, že v těchto konstantách

ných dějů usazených v konkrétních místech

poznáme kvality místa i v dnešním kontextu,

a jejich možné proměny.

mohou nám sloužit jako podklad pro vznik nové

Základem je analýza konstant v daném úze-

vrstvy kulturního vývoje.

mí, mezi které patří morfologie místa, klima

Jak vlastně definujeme identitu místa? Základ-

a droje, na které se pak váže tradice a kultura.

ním znakem definujícím kulturu je její rozdílnost.

V následující eseji se pokusím popsat tyto kon-

Rozdílnost je v tomto případě vztažný pojem,

stanty, které ovlivňují Řevnice a zároveň je za-

kterým určujeme vazby a odlišnosti mezi regi-

sadím do kontextu vztahů na lokální, regionální

ony. Tato rozdílnost v regionech pomalu zaniká

a globální prostředí. Právě tyto elementy jsou

a způsobuje tím vytrácení se čitelnosti kultury

totiž stěžejní pro utvoření komplexního výrazu

místa. Dnešní globalizovaný svět způsobuje

místa a dávají předpoklad pro formulování ná-

problém se identifikovat s vlastním prostředím

sledných cílů.

1 DE BOTTON, Alain. Architektura štěstí: tajné umění zařídit si život

2 CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online], Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-ethz-ss07-cz.pdf 3 tamtéž

Úvod

Zamyšlení nad Řevnicemi

Zamyšlení nad Řevnicemi Ve 13. století tehdejší civitas, tzn. městečko, bylo dle Zbraslavské kroniky oblíbeným místem Přemysla Otakara II., který se sem rád vydával na lov.4 To bylo dané blízkostí od sídla na Pražském hradě a množstvím brodů na Berounce, které umožňovaly pohyb v krajině. Oblast Řevnic měl mít tak rád, že z nich chtěl udělat okresní město. Tím se nakonec stal Beroun, kterému dal i jméno přeložené z latiny - Verona. Snad i krajina údolí Berounky se má podobat té v okolí Verony. Provincia di Verona, spojována s Shakespearem, je rozmanitý kraj zaoblených kopců pokrytých kobercem travnatého porostu pastvin a smíšených lesů. Oblé vrcholky svažující se k meandrům řek a potoků jsou akcentované dramatickými skalnatými vrchy.

Přemysl Otakar II.

Podobně lze charakterizovat krajinu v údolí Berounky, na pomezí Českého krasu a Brdských vrchů. Území Barrandienu je geologicky významná a rozmanitá lokalita z období starších prvohor.5 Pozdější doba odkryla vápencové hory a kaňony, které se staly charakteristickým rysem lokality. Zásluhou paleontologických výzkumů a nálezů patří Český kras mezi nejvýznamnější chráněné krajinné oblasti v Česku.6 Krajina, která přímo navazuje na prostor Řevnic, prudce stoupá k Brdským vrchům. Hřebeny Brd jsou charakteristické mozaikovitě rozlámaným reliéfem. Celý tento “horský ostrov” je pokryt lesem s převládající smrkovou dřevinou a s lesem je pevně svázana také místní lidová kultura.7 Jedná se o jakousi biografickou hranici uvnitř Čech, místo křížení středočeských krajin. Spolu s Českým krasem a Křivoklátskem spoluvytváří významný přírodní soubor světového měřítka. “Je krásný pohled na české krajiny, jejich zvláštní charakter spočívá v tom, že nejsou ani horami, ani rovinami, ani údolím, ale vším zároveň.”

Tato syntetická kvalita je charakteris-

tická pro Řevnice právě tím, že se nacházejí v údolí Berounky, na rozhraní Brdské vrchoviny

přírodní rozmanitost

a CHKO Českého krasu. Přírodní rozmanitost je nenahraditelná hodnota krajiny Řevnic. Krajiny různých charakteristik setkávajících se a překrývajících se v jednom prostředí vytváří mimořádnou hodnotu místa a je třeba s ní nakládat zvlášť citlivě a s velkou zodpovědností. Brdy jsou jedním z hlavních vizuálních elementů, který vždy definoval horizont Řevnic. Prudké svahy zviditelňují zalesněná návrší ve všech možných průhledech v prostoru města. Tím dotváří charakteristický obraz města. Je to konstantní element, který se příliš v dějinách neměnil. Můžeme si představit, že Přemysl Otakar II. se při lovu rozhlížel po stejných návrších jako my dnes. Příroda má svoje dějiny, které jsou systémem zkušeností. Příroda je památka, která má budoucnost.

Jaký má pro nás význam přírodního okolí Řevnic dnes? V minulosti se lidé schylovali do bezpečných koutů přírodní krajiny, které jim byly přímým zdrojem obživy a života. Byla to místa, 4 Kronika zbraslavská. Praha: Nadání Františka Palackého, 1905. Sbírka kronik a letopisů českých v překladech.

5 CÍLEK, Václav, Zdenka SŮVOVÁ, Jan TUREK, et al. Krajem Joachima Barranda: cesta do pravěku země české. Praha: Dokořán, 2020 6 tamtéž

7 CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha: Dokořán, 2011

8 GOETHE, J. W., cit. In: NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: krajina, místo, architektura. 2. vyd. Přeložil Petr KRATOCHVÍL, přeložil Pavel HALÍK. Praha: Dokořán, 2010.

Zamyšlení nad Řevnicemi

KRAJINA

přírodní horizont města

ke kterým se přímo vázala lidská existence.10 Dnes naopak lidé směřují z okrajů do centra. Bývalé zemědělské plochy se z Řevnic vytratily. Pastviny, sady a pole byly nahrazeny vilovou zástavbou. Ačkoli jsme závislí na přírodních zdrojích, krajina nabývá nových významů z pohledu jedince. turistické stezky Řevnice jsou spojeny se Skalkou jednou z nejstarších turistických tras v Čechách, která byla vytvořena a vyznačená Klubem českých turistů. Začíná Tyršovým stromořadím v Řevnicích, vede pod vrchem Babkou a je zakončena u křížové cesty na Skalce. Byl to počátek tradice rekreačního putování krajinou, která je dodnes jedním z hlavních lákadel návštěvy Řevnic a jejího okolí.

V oblasti Řevnic je silná tradice pěší turistiky, která je spolu s cykloturistikou v dnešní době formuje lesní přírodní krajinu. Vymezují se jim turistické stezky a místa zastavení - rozhledu - odpočinku. Jak mají tato místa vypadat? Využívání krajiny nesmí být vedeno na její úkor. Zásahy do přírodní krajiny by měly být akupunkturního charakteru a ideálně by měly splývat s jejich přirozeným prostředím.

řeka _ vazba k lokalitě Berounka je dominantním nosným prvkem krajiny i struktury osídlování. Její pozice je nedotknutelná a svými meandry formuje a proráží svébytné vápencové skály. Je to přírodní element, který propojuje lokalitu a je jejím vztažným bodem. Řeka bývala zásadním elementem určující zakládání sídel, její kolonizační vlastnost spočívá ve zdroji, který řeka představuje.

vodní mlýn - dominanta prostoru řeky

Odjakživa byla řeka místem práce, která definovala jeho charakter. V Řevnicích je mlýn dominantou levého břehu již po staletí. V průběhu let se s přicházejícími společenskými změnami mění i význam prostoru řeky. Lidé, kteří postupem času získávají více volného času, hledají místo k odpočinku a rekreaci. S tím přichází i změna využívání nábřeží, v Řevnicích vznikaly plovárny a mola jako zázemí pro vodáky, rybáře a pro běžné koupání. Řeka bývala prostorem práce a změnila se v prostor rekreace. Jaký je význam řeky v Řevnicích dnes? Prostor řeky poskytuje kvalitní smyslové prožitky a nabádá k zamyšlení nad plynutím času a života. Průhledy údolím řeky navozují pocitové

“Music is sounds, sounds heard around us napojení na historické události a zároveň přivádí myšlenky na přicházející budoucnost. Řeka whether we are in or out of concert halls” se stává potenciálem veřejného prostoru sídla, který ale potřebuje dobře definovat charak- John Cage ter. Jaký charakter řeky a atmosféru chceme v dnešní době podpořit?

divoký charakter ostrovů

Kvalita prostoru Berounky spočívá v nedotčenosti a přirozeného přírodního rázu nábřeží a strovy, které jsou životatvorným místem pro mnoho druhů ptáků.11 V Řevnicích si lze poslechnout některé z nejkrásnějších zpěvných ptáků Evropy, které v kombinaci se zvuky řeky vytváří specifické zvukové prostředí. Kde je situované místo, odkud bychom mohli ptáky nejen poslouchat, ale také nerušeně pozorovat? Řeka je přírodním živlem, který lidem hrozí nebezpečím povodní a zároveň tvoří přísnou až nepřekročitelnou hranici. V jednom směru propojuje a v druhém působí separačně. Odděluje prostor města na levý a pravý břeh. V minulosti byly oba břehy propojeny brodem a později přívozem. Hlavní problém prostoru řeky v kontextu Řevnic je v dnešní době jeho izolovanost. Historicky 9 CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha: Dokořán, 2011

Berounka, 1925, Václav Špála

10 CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online], Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-ethz-ss07-cz.pdf 11

ŘEKA

Zamyšlení nad Řevnicemi

bylo jádro města založeno v bezpečné vzdálenosti od řeky z důvodu hrozby povodní a později byla separace těchto elementů podpořena výstavbou železnice. Tím se zapečetilo odtržení řeky od života města. Jak tuto separaci odstranit a vytvořit propojení vztahu město - řeka, které by vedlo k významnému obohacení obrazu sídla?

propojení prostoru řeky a města

Pokud Vltava teče v e moll, v jaké tónině plyne Berounka? Berounka vzniká soutokem čtyř řek, protéká územím Barrandienu a na území Prahy se vlévá do Vltavy. Poté se v Mělníku stává součástí povodí Labe. Splavnost řek je jejich spojovací vlastnost a mimo určování lokál-

Hamburk proměnou svého přístavního města na břehu Labe, HafenCity, vytvořil za poslední desetiletí novou čtvrť vnitřního města. Vznikl tím nový kulturní cluster s hlavní vizuální i významovou dominantou Labskou filharmonií. K ní se přimykají další kulturní instituce, které dotváří nově vzniklou hustou strukturu kulturního centra. 12

ního charakteru se tedy stává přírodní nadregionální vazbou Řevnic až se Severním mořem. Symbolické přelévání oceánů je symbolem styku Řevnic s globálním světem. V meandru Berounky se nachází brownfield bývalého průmyslového areálu. Místo z jedné strany jemně omývané řekou jako symbol napojení na oceán a přirozeného dotyku globálního světa. Z druhé strany přísně ohraničená železnicí jako symbol technicistní, člověkem vyrobenou, vazbou na další kulturní centra Evropy. Není tohle symbolické místo budoucností kulturního života Řevnic? Jemnost přírodního prostoru řeky a přísný ráz železnice jsou dvě vlastnosti, které charakterizují vymezený prostor. Nabízí se navázání na tyto charaktery zasazením nových funkcí užívání prostoru. Jak využít charakteristické atmosféry místa pro vznik nového kulturního prostředí? Klidné prostředí knihovny může symbolizovat plynoucí řeku a dynamické, stále se měnící prostředí galerie navazuje na charakter železnice. Brownfield

kulturní potenciál nábřeží

má svou polohou a charakterem velký potenciál stát se hlavním rozvojovým prostorem nadregionálního kulturního života Řevnic.

cesty _ vazby k regionu S krajinou a jejím reliéfem úzce souvisí historické cesty, které se jemně vtiskávají do vrstevnic terénu a jejich síť je dodnes zachována. Je to stálý element krajiny, který se stává nositelem paměti regionu. V případě Řevnic vedou cesty na hranici pásma nivy podél řeky a směrem do stráně kopírují vrstevnice a jemně stoupají do Brdských vrchů. Historické cesty jsou spojovacím prvkem významných míst v krajině. Na Berounsku vedla cesta na Tetín a Karlštejn. Karlštejn je umístěn na Zlaté stezce vybudovanou Karlem IV. k propojení jeho dvou významných sídel Prahy a Norimberku.

Ačkoli stezka nevedla přímo přes

Řevnice, cestovalo jimi mnoho kupců vyhýbajících se placení cla. Proto tehdejší villa forensis, tzn. tržní ves, byla místem střetu cizokrajných obchodníků. Je to fenomén důležitý zejména z pohledu přenosu informací. Blízkost takhle důležité stezky zajišťovala migraci lidí, kteří přinášeli nové poznatky a obohacovaly tím zdejší kulturu. Tak vznikaly nadregionální vztahy Řevnic v historickém kontextu. Cesty, které si uchovávají své pozice v průběhu dějin jsou hlavními nositeli paměti obrazu města. Jak se měnil obraz města z pohledu cestování krajinou? Jako hlavním orientačním 12 KRATOCHVÍL, Petr. Architektura a veřejný prostor: Architecture and public space. V Praze: České vysoké učení technické, 2013

13 ŠÍCHA, Jan, FAJT, Jiří, ed. Moudrý panovník v čase katastrof: po stopách císaře Karla IV. mezi Prahou a Norimberkem. V Praze: Národní galerie, [2016].

Zamyšlení nad Řevnicemi

CESTY

historické cesty

kostelní věž - vertikální dominanta města

bodem byl vždy kostel. Věž kostela je vertikální hmotnou i významovou dominantou, která je viditelná při příchodu do města a funguje také jako ohnisko prostoru obce. Je neoddělitelným elementem obrazu místa. Je to čitelný prvek místa, který se zachovává po staletí.

památná místa

K cestám se typicky poutají solitérní objekty, křížky a boží muka, které se umisťovaly v rozcestích a dalších významných bodech.14 Jejich funkcí byla orientace v krajině, ale také připomenutí památných činů. Kde se v okolí Řevnic tato místa nacházejí a jak podpořit jejich vizuální význam? Kde by bylo vhodné tyto místa obohatit doplněním nebo navrácením zaniklého solitérního objektu pro podpoření atmosféry místa?

Tetín je spojován se sv. Ludmilou, která na Tetíně vychovála tehdy budoucího krále Václava. Dle Kristiánovy legendy byla na Tetíně zavražděna najatými vrahy své snachy. V ikonografii bývá zobrazována s šátkem, který symbolizuje způseb její mučednické smrti.

Tetín je památné místo připomínané v kontextu úsvitu Českých zemí a jeho prostor je považován za posvátnou krajinu a až dodnes je považován za cíl poutnických cest. Posvátná krajina je obvykle tvořena výrazným krajinným charakterem. Časté je kontrastní uspořádání na rozhraní, např. útulné zákoutí skal kombinovaný s dalekým výhledem do krajiny.

Příkladem poutní krajiny je místo Sv. Jana pod Skalou, schovávající se v údolí svébytné krajiny obklopen skalami a návršími. Ve velmi podobné situaci se nachází italské poutní místo v blízkosti

Lago di Garda svatyně Madonna della Corona, situovaná pod skálou na rozhra-

Poutní cesty a posvátná krajina často souvisejí s upínáním pozornosti do sebe samých a zamyšlením se nad smyslem našeho bytí. “Turista je člověk, který chce cestovat, aby mohl poznávat a bavit se. Poutník si přeje cestovat, aby mohl být změněn.” 16 Jak můžeme navázat na posvátnost jako významovou vlastnost krajiny Řevnic? cyklostezka

V dnešní době se tradice poutnictví transformuje také do pěší turistiky a cyklistiky. Tím se mění i úhel pohledu turistů, kteří tudy během letních měsíců projíždí na kole. Cyklostezka symbolicky vedoucí až do Norimberku zatěžuje nábřeží Berounky hustým pohybem cyklistů. Jakým způsobem je na území Řevnic zpomalit nebo zastavit při jejich cestě na Karlštejn? Jak z nábřeží vytvořit příjemný pobytový prostor s co nejjemnějšími zásahy? Je potřeba vybrat ta správná místa pro zastavení a spočinutí v místě, prožití jeho atmosféry. Při vytváření míst musíme mít na paměti, že role turistů zde musí být na stejné úrovni jako obyvatel města. Vztah obyvatel - host musí harmonicky koexistovat a vzájemně se obohacovat. 14 ŠTAJNOCHR, Vítězslav, Náčrt problematiky etnoekologických vztahů venkova [online], ERA 21, 2013, Dostupné z: http://www.ero21.cz/stojnochr.pdf

15 CÍLEK, Václav. Posvátná krajina: eseje o místech, silách a dracích. Praha: Malvern, 2014.

16 CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha: Dokořán, 2011

CESTY

Zamyšlení nad Řevnicemi

železnice _ globální vazba Nejvýznamnější globální vazbou se v polovině 19. století stala železnice spojující Prahu s Berounem. Zastávka v Řevnicích byla dokončena v roce 1862, to byl zvratný bod historie města. Řevnice se výrazně proměnily ze zemědělské obce v letní pobytové místo pražanů. Malebná příroda a klid maloměsta s přívětivým dopravním napojením na Prahu lákaly bohatší obyvatelstvo k návštěvám Řevnic. Výstavba vil v krajině nahradila bývalou zeměděl-

Nejlepší básně píšu ve vlacích — takové, do nichž temně duní pražce. mikroregion Dolní Berounky. Významně se změnil obraz i kulturní význam lokality, která se Skřípou v nich kola. Sténá v nich … skou plochu, která spojovala město s lesy. Tento vývojový rys je charakteristický pro celý

do té doby živila zemědělstvím a drobnými řemesly. Začíná vznikat region typický zahradními městy s chatařskými oblastmi, kde se rozvíjí možnosti rekreace a kulturního vyžití na úkor

- Petr Kukal, báseň Ve vlaku

tehdejších tradičních způsobů obživy. Nově vzniklá vazba na Prahu započala jisté “zrcadlení” pražského životního stylu a kulturní scény v rámci tehdejšího městysu. Na počátku 20. století byl založen tenisový klub, který se stal centrem společenského života.

tenisová tradice

Tenisová tradice vzkvétala a do 20. let bylo vybudovaných hned několik tenisových oddílů s vlastními kurty. V meziválečném období se zde hrála také mezinárodní mistrovství. Atmosféru společenského života v rámci tenisových klubů vystihuje “óda na tenis” vydaná v regionálním časopise Kazín v roce 1931. Za udržování tenisové tradice vděčí Řevnice především tenisové akademii M. Navrátilové - řevnické rodačky. Jak oživit pomalu opadající tenisovou tradici v Řevnicích? Nebylo by možné navrátit regionální turnaje zpátky na řevnické kurty? Další projev zrcadlení pražského života spočívalo v zakládání občanských spolků, které se podílely na okrášlování Řevnic a okolí, pořádání společenských a sportovních akcí a také

Kdo trpíš na exhibice, nezapomeň na Řevnice, které právem vším se chlubí, že maj tenisové kluby, jak v šíř i dál zní hlas, jenom “prima” a “first class”...17

zachovávání místních tradic. S tím také souvisí vznik lesního divadla, kolem kterého se scházela umělecká společnost okolí. Divadlo poskytlo platformu pro vznik ochotnického spolku v Řevnicích, který zde působí dodnes. V době vzniku divadlo fungovalo především jako prostor pro společenské vyžití občanů Řevnic. I přestože zde dodnes hraje místní spolek, divadlo se stalo kulturním ohniskem s nadregionálním významem. Nejstarší lesní divadlo v Čechách s napojením na Prahu se stalo místem pořádání akcí celostátního významu. Jedná se především o hudební festivaly a působení Dejvického divadla a Husy na provázku. Řevnice mají jméno. Jaké jsou jiné příležitosti k přizvání umělců a uměleckých skupin k účinkování v Řevnicích? Jak vytvořit podklad pro krystalizaci nového prostředí, které by bylo schopno poskytnout platformu pro působení světově významných umělců? Zmíněné “zrcadlení” se dá pozorovat nejen ve způsobu života, ale také ve vzniklé zástavbě honosných vil s rozlehlými zahradami. Prvně se stavěly solitérní vily volně v krajině, na loukách. Každá měla okolo sebe sady a zahrady. Až při postupném zahušťování zástavby se pozemky oplocovaly, až začaly vznikat bloky nové vilové části. Při procházce touto částí Řev-

17 KÖNIG, Jindřich. 100 let řevnického tenisu (1902-2002). Řevnice

Zamyšlení nad Řevnicemi

ŽELEZNICE

platforma pro působení umělců

nic si můžeme připadat jako např. na Ořechovce. Pražské zahradní město vznikalo ve stejné době a je tím paralelou Řevnic. Prvně Řevnice fungovaly jako místo letní rekreace, při které disponují bezkonkurenčním přírodním kontextem. Až později se zde začli pražané usazovat a měnit svůj způsob života. Dnešní život v Řevnicích má tedy charakter opačného směru, obyvatelé Řevnic dojíždí za prací do Prahy. Z toho vyplývá obousměrný pohyb lidí na lince Řevnice - Praha - Svět.

Řevnice _ identita Jak tedy můžeme charakterizovat identitu Řevnic? Možná nejde o identitu konkrétního místa jako takového. Důležité je, jak identita vzniká a jak se buduje.18 Dříve logisticky a ekonomicky podmíněný tlak na to, co leží v blízkosti sídla, bylo to, co určovalo sídelní kulturu.19 Byly tím určovány stavební formy a materiály, které určovaly hmotné statky. K těm se pak upínaly nehmotné elementy kultury. Tak vznikala rozdílnost jednotlivých regionů, která je dnes vnímána jako hodnotná. Řevnice jsou charakteristické právě tím, že prožily rychlou a zásadní proměnu identity. Tím se adaptovaly na nové typy a získaly flexibilitu pro svůj budoucí rozvoj. hmotné kulturní památky

Kde na vývojové lince stojí Řevnice a kam se mají ubírat? V minulosti se společnost a její hodnoty formovaly v oblasti duchovna. Mše byly přirozenou součástí života a pravidelnou společenskou událostí. Kostel byl tedy vizuálním i významovým ohniskem života obce. V dnešní době se kultura pěstuje v rámci vzdělávání a společenského života. Víra - myšlení - jednání zde nejsou v protikladu, ale naopak se obohacují.20 Je to souznění, které nás oživuje v naší každodennosti a dodává našemu životu plnost. S tím souvisí také vzdělávání se a poznávání sebe a vlastních hranic. Díváme se na člověka a jeho přínos ve vztahu ke společnosti, nezávisle na jeho věku. Poznávání a učení se je záležitost všech generací.

mezigenerační soužití

Mezigenerační soužití je významným přínosem pro obohacování místní kultury. Je to obousměrný vztah. Je proto žádoucí vytvářet zázemí pro mladou generaci v rámci školního prostředí, občany produktivního věku a hlavně seniory, kteří mohou ve starším věku trpět samotou. Tyto struktury by se měly protínat a vytvářet příležitosti k interakci ve veřejném prostoru. Je to zásadní element pro utužování mezilidských vztahů, předávání zkušeností a tradic a osvěžení společenského života v rámci sídla. V dnešní době se kulturní vyžití koncentruje v prostředí Zámečku. Nachází se v samém centru města a stává se kulturní dominantou. Slučuje funkce umělecké školy, knihovny a místa pro pořádání společenských akcí. Tím se stává ohniskem společenského života místních. V dnešní době již kapacitně nedostačuje a je v plánu rozšíření umělecké školy do budovy bývalé školy na náměstí. Vzniknout by měl i prostor komunitního centra, který by poskytl základní prostor pro občanskou aktivitu. Všechny tyhle prostory by tvořily i se základní 18 VRÁNKOVÁ, Karolína, Řídíme se podle slepic [online], RESPEKT, Dostupné z: https://www.respekt.cz/rozhovory/ridime-se-podle-slepic

19 CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online], Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-ethz-ss07-cz.pdf 20 tamtéž

IDENTITA

Zamyšlení nad Řevnicemi

školou komunitně-kulturní cluster, jako hlavní ohnisko vzdělávání a setkávání. Přimykat by se k němu mělo i nově vzniklé veřejné prostranství sloužící právě k setkávání různých sociálních skupin od školáků po seniory. Je potřeba vytvořit síť inkluzivních prostorů pro podpoření společenského života v obci.

Zámeček je dalším významným odkazem na severní Itálii, silně inspirován tvorbou A. Palladia ve Vicenze. Reprezentativní Villa Rotonda vládne okolní krajině

přísnou symetrií a proporčností, čímž se stává “ideálním architektonickým tělesem na ideálním místě”. 21 Právě kontextem se Villa Rotonda liší od řevnické analogie Zámečku.

Městskou kvalitou Řevnic je množství působících kulturních institucí a je zde tendence tuto kvalitu dále rozvíjet. Občanské spolky, jejichž působení po letech částečně ochabuje, se dodnes zasluhují za pokračování kulturní tradice, pořádání společenských akcí a zvelebování Řevnic. Dokonce se pravidelně konají události např. Košíkářský trh, který oživuje vzpomínku na v minulosti převládající řemeslo v Řevnicích. Jakým způsobem můžeme jejich fungování podpořit? Je zde možnost spolupráce s místními školami? Řevnice mají status města, hustotou obyvatel ale připomínají vesnici. Je to způsobené typologií rozvolněné zástavby, ve které převažují vily se zahradami. Příjemné, klidné prostředí a pocit bezpečí jsou hlavní vlastnosti prostředí přispívající ke kvalitnímu bydlení. Zároveň ale malá hustota obyvatel ve městě může přinášet svá úskalí. Obvykle způsobuje hůř prosperující vybavenost a také zvětšené docházkové vzdálenosti. V Řevnicích ale jakoby to neplatilo. Obchody a kavárny v okolí náměstí prosperují a ani po zhoršené ekonomické situace v pandemii koronaviru se nemusely zavřít. Důvodem je, že většina obchodů je ve vlastnictví provozovatelů, kteří byli schopni své obchody udržet. To je typický rys komerční vybavenosti Řevnic, který může připomínat tradiční krámy předávající se z generace na generaci. Doplňování se venkovského charakteru s městským rázem je zásadní jev, co utváří jedinečné prostředí Řevnic.

21 VALENA, Tomáš. Vztahy: o vazbě k místu v architektuře. Přeložil Petr KAŠKA. Praha: Zlatý řez, [2018].

Zamyšlení nad Řevnicemi

IDENTITA

místní spolky a tradice

Analogii fenoménu vztahu město - vesnice se věnovala umělkyně Zorga Ságlová ve svém akčním umění. V roce 1969 uspořádala konceptuální land artový happening - Házení míčů do průhonického rybníka Bořín. Akce spočívala v tom, že s celou skupinou přátel odjeli z Prahy do Průhonic házet barevné míče do rybníka a vytvořit tak proměnlivou plastiku.

identifikace se s místem

Pro druhou akci Seno - Sláma měla opačnou ideu. Místo toho, aby zasadila svou uměleckou myšlenku do přírodního kontextu, přivezla kus přírody do pražské galerie. Na výstavu nechala přivést balíky slámy a sena a nechala návštěvníky s nimi libovolně manipulovat. Poukazuje tím na vazby mezi venkovským životem a kulturní metropolí, na neustálé hledání něčeho, co nám chybí.

Znělý název Řevnice se dle historických map vyvíjelo z Hrzewnycz přes Drzewnycz až po Řewnitz. Etymologie názvu Řevnice odhaluje význam obce lidí řevnových - řevniných - horlivých. Z toho vyplývá, že Řevnice byly vždy ohniskem dějů a tím i kultury. Je to právě zdejší komunita, která udržuje jejich živoucí prostředí. Lidé, kteří se navštěvují a tráví čas na zahradách, pořádají akce a schází se v rámci občanských spolků. Zajímají se o dění v okolí a snaží se posouvat “své” město dopředu. Právě tento zájem a přivlastňování je zásadní pro poutání se k místu a identifikování se s ním. Řevnice, schopné přijmout přicházející změny ve společnosti, potřebují upevňovat a rozšiřovat svoji kulturní síť. Není právě neustálé kulturní obohacování smyslem Řevnic?

22 Etymologie místních jmen v Čechách [online], Dostupné z: https://mjc.ujc.cas.cz/search.php

IDENTITA

Zamyšlení nad Řevnicemi

Historie a vývoj

Dějiny města Řevnice jsou obcí velmi starou. Nejstarší archeologické doklady o obývání území obce jsou ze starší doby kamenné před cca 10 000 lety. Jedná se o kulturu aurignackou, tedy o lovce mamutů. V mladší době kamenné v okolí byla sídliště lidu kultur volutové a vypíchané keramiky z doby asi před 4 000 lety. Na Pišťáku, jednom z návrší nad Řevnicemi, bylo významné

příklady vypichované keramiky

hradiště kultury lidu popelnicových polí z doby 800 př. nl.23 Je prokázáno, že k osídlení Slovany došlo v 5. století našeho letopočtu. Jednalo se o pohraniční hradiště Slavníkovské říše, se kterým je úzce spojena Nezabudnická ves, která se nacházela za bývalou řevnickou hájovnou. Nejsou žádné záznamy o založení města Řevnic. První zmínky o jejich existenci jsou z 12. století, kdy ves patřila klášteru jeptišek svatojiřských. V roce 1253 Václav I. věnoval obec řádu křižovníků s červenou hvězdou.24 Na začátku

Mapa Čech z roku 1572 zobrazuje cestu z Prahy do plzně přes Beroun.

14. století má obec statut villy forensis (Hrzebnicz), kdy byla vesnicí s jedním městským právem - tržním. Možnost konání trhů pozvedlo jméno Řevnic i jejich návštěvnost. To přispělo k rychlému rozkvětu města a o pár desetiletí později se z obce stává oppidum (Hrzewnycz). Nově vzniklé město získává od Jana Lucemburského další městská práva. V této době již část města patří pod cisterciácký klášter ve Zbraslavi. Dvě zmíněné církevní instituce zde spolu existovaly až do zrušení roboty v roce 1848.25 V roce 1732 císař Karel VI. potvrdil městská práva Řevnic a dal jim znak - černého císařského orla se všemi insigniemi na zlatém poli. V této 23 REINIŠ, Stanislav. Průvodce po Řevnicích a na Skalku. 1905 [online], Dostupné z: https://www.revnice.cz/redakce/index. php?xuser=&lanG=cs&portal=2830&slozka=154855&clanek=155032 24 Historie Řevnic. [online], Dostupné z: www.revnice.cz 25 tamtéž

Dějiny města

Müllerova mapa Čech z roku 1720 zobrazujeměsto Držewnitz na pravém břehu Berounky.

době byly zbourány dva zchátralé kostely, které se nacházely na území Řevnic. Byly nahrazeny barokním kostelem, který je zasvěcen oběma svatým - sv. Mořici a sv. Panně Marii. Do poloviny 19. století měly Řevnice necelých 700 obyvatel a byly hlavně zemědělskou a řemeslnou obcí. V Řevnicích byla tradice košíkářství, která souvisí s blízkostí vodního toku a dostupnosti vrbového proutí. Později se zde začaly rozšiřovat další řemesla jako cihlářství a sklenářství. Mimo řemesel se zde lidé živili zemědělstvím. To se změnilo s vybudováním železnice v roce 1862 a vytvořením hlavního dopravního spoželeznice vedoucí podél Berounky

jení na Prahu.26 Krása Brdské přírody a meandry Berounky lákaly pražany a Řevnice se tak staly významným letoviskem. V letních měsících se začala obec plnit významnými českými osobnostmi veřejného života. Jednalo se o malíře, spisovatele, architekty i hudebníky. To přineslo pro Řevnice řadu změn. Začala výstavba honosných vil se zahradami v krajině, které byly sezónně obývané významnými osobnostmi. To také způsobilo kulturní rozvoj obce spojený se založením divadla, výstavby nové školy a vznik plovárny jako místo rekreace a odpočinku. S odpočinkem v Řevnicích úzce souvisí i tenis, který v první polovině 20. století významně spojoval celou komunitu. Spousta občanů mívala vlastní kurt na zahradě pro domácí trénink. V rámci městských kurtů se pak hrály turnaje. Některé byly dokonce mezinárodní a jezdili sem známí tenisté na exhibiční hry. Významně proběhla přeměna obrazu Řevnic a jejich významu.

vily navrženy arch. Sochorem

Ve 20. století docházelo k výrazným změnám ve společnosti na území celé země a tedy i Řevnic. Vzniklo zde mnoho kulturních a sportovních spolků včetně Sokola. Již ve 30. letech zde bylo na 3000 obyvatel a občanská a kulturní vybavenost byla na svém vrcholu. Řevnice byly v roce 1968 povýšeny na město a dostaly nový znak - do původního znaku byl zakomponován lev jako symbol královského města a modré vlnky jako symbol Berounky.27 Až do počátku 21. století kulturní vývoj Řevnic stagnoval. Trend nárůstu obyvatel se obnovoval až na počáteku 21. století, kdy přišla nová vlna trendu bydlení v přírodě za městem. Dnes jsou Řevnice malebným maloměstem s příjemnou atmosférou a potenciálem rozvoje jeho kulturního života.

vily na esplanádě s výhledem na řeku

26 KÖNIG, Jindřich. Řevnice na starých pohlednicích: s přílohou řevnických poštovních razítek. [Řevnice: J. König], 2014.

plovárna

27 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2011.

Dějiny města

Urbánní vývoj Řevnic Osídlení prostoru Řevnic je potvrzené od 13. století. V historických mapách se Řevnice poprvé objevují na Müllerově mapě z roku 1720, kde zaznamenána trasa vedoucí z Prahy do Plzně přes tehdejší Drzewnitz. Stabilní katastr z roku 1840 již zobrazuje ves s nálevkovitým náměstím, v jehož ose stojí tehdy nový barokní kostel sv. Mořice a Panny Marie z roku 1753. Tento kostel nahradil dva dřívější kostely, které se nacházely v Řevnicích. Původní románský kostel sv. Mořice stál v prostoru dnešního starého hřbitova s kostelem a gotický kostel sv. Panny Marie nejspíš stál na východ od náměstí v dnešní Tyršově ulici. Na mapě je zobrazena síť historických cest, vedoucích skrz obec a také záhumenní cesty obsluhující přilehlé pole a pastviny. Většina těchto cest se zachovala dodnes a uliční síť jen byla doplňována dle rozrůstající se zástavby. Dle mapy lze rozeznat několik druhů plužin, ve které převažuje úseková plužina, která je v některých místech doplněna traťovými plužinami. V této době byly Řevnice převážně zemědělskou obcí s rozvíjejícím se řemeslem - mlynářství, košíkářství a v pozdějších letech také hrnčířství a cihlářství. Tržní náměstí má podobu návsi, které je obklopeno uzavřenými zemědělskými statky. Lze pozorovat štítové uspořádání domů do návsi, ale v jižní části se také objevuje podélné uspořádání, které předpovídá budoucí vývoj zástavby. Do prostoru náměstí vedou tři cesty, které mají typický předprostor s dřevěným křížkem nebo výklenkovou kaplí. Většina domů na náměstí je již z nespalného materiálu, narozdíl od prostoru obce V potočině podél Nezabudnického potoka, kde se nachází mnohem menší dřevěné objekty těsnící se na malých pozemcích. Na druhé straně Berounky se nachází Řevnický mlýn, který je s městem spojen jen přívozem. Již v této době je na Berounce vybudován kamenný jez.

Urbánní vývoj

250 m

Stabilní katastr 1840

Typická vesnická zástavba v Řevnicích vznikala až do konce 19. století. Domy stály na hraně pozemku ve styku s domem sousedním. Štíty domů obdélného půdorysu směřovaly obytnou místností do návsi. Vstupy do nádvoří tvořily většinou brány, které dotvářely uliční čáru. V zadní části pozemku se nacházely hospodářské budovy.

Domy části “V potočině” byly obývány chudším obyvatelstvem, o čemž vypovídá velikost pozemků i domů, které byly postaveny ze spalného materiálu.

jedna z posledních tradičních dřevěných chalup s doškovou střechou (dnes již v Řevnicích nenajdeme) Situace Řevnického mlýna s náhonem oddělující ostrovy na Berounce. Mlýn představoval jedinou zástavbou levého břehu a byl její dominantou.

Domnělá poloha bývalého kostela sv. Panny Marie v dnešní Tyršově ulici.

Urbánní vývoj Řevnic

STABILNÍ KATASTR 1840

Na mapách reambulovaného stabilního katastru lze pozorovat nově zakreslenou železnici vedoucí z Prahy do Berouna. Zastávka v Řevnicích vznikla roku 1862.

Začínají se stavět solitérní vily jako letní sídla. První byly vily palladiálského typu. Jedna vznikla uvnitř bloku mezi náměstím a Nezabudnickým potokem. Druhá na nároží známá jako dnešní Zámeček.

Reambulace stabilního katastru 1870

budova bývalé železniční stanice - dnešní pivovar

Situace příchodu ke hřbitovu s kostelem sv. Mořice se změnila do stavu, ve kterém je zachována dodnes. Určují ho dvě stavby lidové architektury s dominantním sklenářstvím Valšuba.

1870 REAMBULOVANÝ STABILNÍ KATASTR

Urbánní vývoj Řevnic

Katastrální mapa 1910

Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad po zbourání budovy školy v prostoru náměstí. Ohniskem náměstí se stala kašna navržena arch. Eduardem Sochorem.

E. Sochor z původní návsi vytvořil parkové náměstí s kašnou na ose kostela. V části “Selec“ vznikla vilová zástavba v pravoúhlé uliční síti.

Na začátku 20. století se žačaly stavět budovy významných institucí - Sokol, nové nádraží, škola.

Urbánní vývoj Řevnic

KATASTRÁLNÍ MAPA

1910

20. - 21. století Na mapách reambulovaného stabilního katastru lze pozorovat nově zakreslenou železnici se zastávkou v Řevnicích od roku 1862, vedoucí z Prahy do Berouna. Toto významné dopravní spojení od základu změnilo charakter Řevnic a okolních obcí na Berounsku. Prostor náměstí začíná mít sjednocenou stavební čáru. Ta se v jižní části proměňuje v souvislou městskou zástavbu. Do Řevnic proudí turisté za krásou přírody Brdských vrchů a pražané si zde začínají stavět letní sídla. V této době se mění význam Řevnic a jejich charakteristický obraz. Objevuje se tendence stavět solitérní stavby v krajině, které již nemají hospodářské Půdovní dřevěná lávka stála jen 3 roky než v roce 1940 neodolala náporu tajících ker plujících po Berounce.

zázemí, ale slouží k rekreaci a odpočinku zámožného obyvatelstva. Jako první byly vily palladiánského vzroru, dnešní zámeček a opuštěná vila ve vnitrobloku historického území mezi náměstím a částí V potočině. Na počátku 20. století má prostor náměstí sjednocenou uliční frontu a stará škola zmizela z prostoru náměstí, čímž se prostor náměstí sjednocuje. Z důvodu nedostačující kapacity hřbitova u kostela byl vybudován nový hřbitov se smuteční kaplí na návrší za městem podél historické cesty. V této době měl na Řevnice velký vliv příchod architekta Eduarda Sochora, který zde postavil svou vilu, na kterou navazovala výstavba dalších luxusních vil v krajině, které byly kompozičně propojeny s náměstím. Na náměstí navrhl kamennou kašnu, dvě symetrické nárožní budovy, tzv. Dominikánské domy, pracoval na rekonstrukci kostela a navrhl

pohled z náměstí na kostel, fara po pravé straně

novou faru a dnešní Grandhotel u nádraží. Z nedostatku místa se v prostoru za Nezabudnickým potokem tvoří nová hustě zastavěná vilová část města Selec, která má pravoúhlou uliční síť. Na tu je pak navázáno organičtější strukturou kopírující zvedající se terén. Ve 20. letech Řevnice zažily největší boom v nárůstu počtů domů (z 320 domů na 593), čímž se obec rozrostla téměř o dvojnásobek během jednoho desetiletí.28 V polovině 20. století se Řevnice rozrůstají i do prostoru nad úpatím Brdských vrchů. Tím se všechny původní zemědělské plochy v úpatí Brdských vrchů proměnily v rezidenční oblast. V druhé polovině 20. století nastala stagnace přílivu nových obyvatel a částečně se poza-

solitérní vily ve svažité krajině v roce 1903

stavil kulturní vývoj města. Přibyla zástavba mezi železnicí a řekou a také některé solitérní stavby - jednota, pošta a dva panelové domy. Dále se začala rozvíjet zástavba rodinných domů v oblasti potoku Kejná a na svahu směrem do Zadní Třebáně. Řevnice si dodnes zachovaly atmosféru středočeského maloměsta, které je jen nepatrně znehodnocena nepříznivými vlivy intervencí 20. století.29

upravené Bernardovy sady (dnes Havlíčkovy) po regulaci Nezabudnického potoka v roce 1907

20. - 21. století

28 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2011. 29 tamtéž

Urbánní vývoj Řevnic

Etnoekologie místa Etnoekologie se zabývá studiem vztahů obyvatel místa k výseku krajiny, ve kterém člověk

kostel

žije a který vnímá konkrétním způsobem.30 Jedná se tedy o analýzu vývoje kulturního pro-

synogoga

středí v rámci přírodní krajiny a jejich vzájemné působení v průběhu historie. Štajnochr uvádí pojem kulturní niky jako životatvorné místo různých měřítek a kvalit. Je to výklenek krajiny,

klášter

přívětivý k obývání, který vymezuje člověk svým žitím. Příkladem kulturní niky je údolí krajiny Berounky, které je primárním stanovištěm osídlení lokality. Mimo vhodného vodního režimu údolí ovlivňuje také vertikální a horizontální vzdušné proudění, které vytváří příjemné mikroklima.31 Urbánní pásmo se zakládá na podmáčených,

kaple křížek, boží muka, výklenková kaple

kyselých vodách, nevhodné pro plužinu. Místa se suchou půdou se pak využívají jako pastvi-

křížová cesta

ny. Vrchy obklopujícící údolí ze všech stran zůstávají pokryty lesy.

vodní mlýn

30 ŠTAJNOCHR, Vítězslav, Náčrt problematiky etnoekologických vztahů venkova [online], ERA 21, 2013, Dostupné z: http://www.ero21.cz/stojnochr.pdf

most

31 tamtéž

sedlo

Mořina

Etnoekologie místa

kaple sv. Pauluse

vesnická památková zóna Svatojakubská cesta

pseudomenhir v krajině

cesta na Karlštejn

bývalá synagoga

kostel sv. Stanislava

kulturní nika údolí Berounky

louka

Mořinka

pole

smišený les

Černá skála

Křížky a kapličky

Výklenková kaple na Palackého náměstí je duchovní dominantou prostoru při příchodu z mostu. Jsou do ní zakomponovány niky pro sochy svatých a také destičky s modlitbami.

Výzkum se také orientuje na síť komunikací, se kterou souvisí lokace křížů, božích muk a kapliček v krajině. Ty se umisťují zpravidla v místech, kde se

Na křižovatce před Zámečkem se na ostrůvku nachází menší kříž s ukřižovaným Kristem.

směry cest rozdělují - rozcestí, nebo v místech s výškovou změnou - sedlo. Tento fenomén lze pozorovat na schématu etnoekologické analýzy Řevnic, která popisuje polohy křížků na rozcestích do okolních obcí

V zatáčce kolem kostela na Pražské ulici je vztyčen dřevěný kříž s napodobeninou turínského plátna s podobiznou Kristova obličeje.

a lokace kaplí. Ve středu schémata se nachází náměstí Řevnic s kostelem jako střed kulturního osídlení údolní krajiny. Do náměstí je umožněn vstup ze tří směrů. Každá z těchto cest má své malý předprostor s duchovním odkazem. Jedná se o dnešní Palackého náměstí s výklenkovou kaplí, prostor před Zámečkem s kovovým křížem a křižovatka na Pražské ulici

kostel sv. Mořice

Mudrův mlýn

hradiště Pišťák

klášter Skalka

křížová cesta na Skalce

pod kostelem s dřevěným křížem.

Skalka 3. nejstarší pěší stezka v Čechách

Tyršovo stromořadí v Řevnicích Řevnice

smišený les

jehličnatý les

barokní areál Skalka

Etnoekologie místa

Etnoekologické schéma okolí Řevnic

do Mořiny

Karlštejn

Karlík

do Dobřichovic

do Hlásné Třebáně

Černá skála

do Zadní Třebáně

do Řitky

Hvíždinec Strážný vrch

na Skalku

do Svinař Pišťák

Etnoekologie místa

Babka

ETNOEKOLOGICKÉ SCHÉMA

kaple sv. Judy Tadeáše v Dobřichovicích

kaplička v Hlásné Třebáni

kostel sv. Stanislava v Mořině výklenková kaple v Mořince

kaple na Rovině v Hlásné Třebáni

kaple se zvonicí na návsi v Letech

kříž v Zadní Třebáni

kostel sv. Mořice a Panny Marie v Řevnicích

dřevěný kříž ve Všenorech kaple sv. Jana Nepomuckého v Řitce

kaple sv. Jana Nepomuckého v Zadní Třebání

kaple sv. Václava ve Svinařích

PAMÁTNÁ MÍSTA

barokní poutní areal na Skalce

Etnoekologie místa

Hmotné komponenty

Morfologie krajiny Barrandien Území Barrandienu je geologicky významná a rozmanitá lokalita z období starších prvohor. Řevnická brázda je složena převážně z břidlic svrchního ordoviku.

Ordovik je po-

važován za nejchladnější období v historii Země a její povrch byl v tomto období pokryt mohutným ledovcem, který zapříčinil pokles světového oceánu o stovky metrů. Přestože bylo v pozdějších obdobích zdejší pohoří srovnáno do roviny, v období křídy se tudy znovu přelilo moře a zanechalo zde nánosy

pískovce a kříd.33 Pozdější doba čtvrtohor odkryla vápencové hory a kaňony a tato okolnost zachovala zkamenělé pozůstatky života

Barrandien

území. Zásluhou paleontologických výzkumů a nálezů patří území Barrandienu mezi nejvýznamnější přírodní oblasti v Česku. Všechny zmíněné aspekty se spolupodílí na utváření rozmanité krajiny a systému, který mimo své hydro-geologické bohatství zachovává rozmanitou faunu a floru.

Pangea Barrandien

nález zkamenělého křídového platanu

Pangea v rozpadu

nálezy trilobitů

zkamenělý hlavonožec ortoceras z období ordovku

32 CÍLEK, Václav, Zdenka SŮVOVÁ, Jan TUREK, et al. Krajem Joachima Barranda: cesta do pravěku země české. Praha: Dokořán, 2020 33 tamtéž 34 tamtéž

Hmotné komponenty

BARRANDIEN

Joachim Barrande

Český kras Český kras je území významné svou mno-

na krasové prostředí, které vtiskávají krajině

hotvárností a divokostí. Jeho geologická

zvláštní ráz. V Českém krasu nejsou krasové

stavba je založena především na prvohor-

jevy rozšířeny tolik jako v Moravském krasu,

ních útvarech siluru a devonu.

Ty jsou cha-

ale pestrým vývojem a rozmanitými podmín-

rakteristické svým vápencovým podkladem

kami u Berounky vznikají jedinečné krasové

odhaleným v lomech, roklích a kaňonech,

formy. Je zde evidováno téměř 700 jeskynní,

které se stávají významným turistickým lá-

z nichž převažují menší dutiny.35 Nejrozlehlej-

kadlem. Druhově bohaté bylinné pásmo a

ší jsou Koněpruské jeskyně, jejichž celková

zachované původní dubové háje jsou hlav-

délka systému chodeb a dutin je před 2 km.36

ními elementy přírodovědného významu

Esteticky jedinečná krajina dala v průběhu

lokality. Některé druhy jsou v rámci Čech

dějin základ pro vznik kulturně významných

endemity. Zároveň také přispívají k este-

míst. Jedná se především o hrady a poutní

tickému a krajinářskému významu lokality.

místa, které využívají krajinné kompozice ve

Druhy fauny, netopýři a měkkýši, se vážou

prospěch svého umístění.

lom Malá Amerika

Karlštejn, hrad ze 14. století, byl postaven za Karla IV. Ve své době byl významným místem z důvodů uchovávání královských korunovačních klenotů a sbírky starých relikvií. Svou dnešní podobu získal při puristické rekonstrukci vedené Josefem Mockerem ve 2. polovině 19. století.

Duby jsou převládající dřevinou Českého krasu. Dubové hájky vytvářejí krajinu s atmosférou dávné doby spojovanou s legendami a pohádkami.

Sv. Jan pod Skalou je posazen v údolí obklopen návršími a mohutnou skálou. Kontrastní krajina spojená s dálkovými průhledy je typická pro posvátnou krajinu a známá poutní místa.

Hlaváček jarní Tetín je raně středověké hradiště s 9. století, kdy se vytvářely počátky českého státu. Jednalo se o jednoduché opevnění s knížecím dvorcem na trojúhelníkovém skalnatém ostrohu.

35 Charakteristika oblasti, [online], Dostupné z: https://ceskykras.ochranaprirody.cz/ 36 Koněpruské jeskaně, [online], Dostupné z: http://jeskyne.cesky-kras.cz/

ČESKÝ KRAS

Rudohlávek jehlancovitý

Hmotné komponenty

Brdy Krajina, která přímo navazuje na prostor Nelze z její historie vyčlenit vliv člověka Řevnic, prudce stoupá k Brdským vrchů. na její krajinu. V minulosti zde bývaly bukoBrdy mají podhorský až horský charakter vé lesy, které byly v 19. století nahrazeny a sou biogeograficky svázány se Šumavou. smrkovou dřevinou.38 Ta zůstává do dnešní Nadmořská výška pohoří je cca 600 – 830 m doby dominantní a na mnoha místech přináší n.m.. V této nadmořské výšce dosahují sráž- úskalí kůrovce. I přes významný vliv kůrovce ky až 800 mm a to utváří odlišné podmínky se stále brdské lesy udržují velmi zahuštěné.

Brdské lesy

Brd od jejich suchého a teplého okolí.37 Mezi Brdy bývaly místem vojenské aktivity, navýznamné jevy Brd patří rašeliniště, rybníč- chází se zde několik odlesněných ploch pro ky, studánky a prameny potoků protékajících dělostřelecké dopady. V těchto místech došlo údolími. S tím souvisí velký výskyt vlhkomil- ke změně klimatických podmínek a vznikly ných rostlin. Jedná se o území svérázných biotopy.39 Kontinuálním narušováním a odekosystémů, která se vyvíjela v unikátních lesňováním prostředí se výrazněji projevuje historických souvislostech.

proudění vrchudu a usazování srážek. Tím

rašeliniště

v Brdech vzniká nestabilní mozaika suchých a vlhkých biotopů.

Vraní oko čtyřlisté

Smrk ztepilý je nejrozšířenejší dřevinou v Brdech. V dnešní době se monokulturní smrkové lesy stávají oběťmi kůrovce a v Brdech tak vznikají prokácené části lesa. I přes velké kácení smrků jsou zde stále nejhojněji zastoupeným druhem.

Bažanka vytrvalá

Jedle bělokorá kdysi bývala nejrozšířenějším druhem stromu v Brdech. Z důvodu pomalého růstu není cíleně vysazovanou dřevinou, ale můžeme v Brdech potkat menší náletové jedle. Upolín nejvyšší 37 Charakteristika oblasti, [online], Dostupné z: https://brdy.ochranaprirody.cz/ 38 ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: Mladá fronta, 2010.

39 Charakteristika oblasti, [online], Dostupné z: http://brdy.org/

Hmotné komponenty

Lecha jarní

BRDY

Hvíždinec je návrší, ze kterého je možné spatřit ikonický pohled na Řevnice v údolí Berounky. Jméno dostal podle pověstného hvizdu ptáků, pro které bývala lesní krajina Hvíždince domovem.

Podobně vzniklo pojmenování dalšího vrchu, Pišťák, jehož dějiny sahají velmi hluboko. V jeho okolí se nachází naleziště bývalého hradiště kultury popelnicového lidu z přibližně 800 př. nl.

Vrch Babka, tyčící se nad Řevnicemi, byl v 19. století místem těžby řevnického křemence. Naštěstí lom nepohltil celé návrší a skalnatý vrch s borovicovým porostem byl v roce 1890 okrašlovacím spolkem po nějakou dobu doplněn o vyhlídkový altán. Skalnatý vrchol Babky dodnes působí velmi romantickým dojmem a je místem s výjimečným výhledem do Brd i Českého krasu.

Vrch Strážný sloužil v minulosti pro těžbu křemence, tzn. řevnického kamene. Vyráběl se z něj materiál na dlaždice pro Řevnice a okolí i Prahu. Na vrcholu v bývalých místech těžby mužeme spatřit dobové ocelové štípačky dlažby.

BRDSKÉ VRCHY NAD ŘEVNICEMI

Hmotné komponenty

Berounka Berounka je dominantním krajinotvorným prvkem na území mezi Plzní, kde vzniká soutokem 4 řek - Mže, Radbuzy, Úslavy a Úhlavy, a Prahou, kde se vlévá do Vltavy. Rozděluje od sebe jednotlivé krajiny a svými meandry formuje a proráží svébytné vápencové skály. Řeka je krajinotvorná linie, která v případě Berounky lemuje okolní svahy mezi nimiž vytváří údolí. Berounská krajina má velmi svébytný ráz, který vymezuje prostory k obydlení. Její kolonizační vlastnost stojí za dlouhověkým kulturním vývojem lokality.

Slavík obecný

Řevnice byly založeny v bezpečné vzdálenosti od řeky v případě povodní. Později byla řeka separována od města železnicí a ztíženým přístupem nenabývá svého plného potenciálu. Při propojení města a řeky dochází k obohacování života občanů a růstu potenciálu jeho dalšího vývoje. Prostor řeky je vnímán jako klidný element, který poskytuje prostor k vizuálnímu vnímání souvislostí formou výhledů do okolní krajiny. Zároveň je i bodem pozorování z vyšších poloh

Pěnice černohlavá

nad městem. Je to orientační linie, která rozděluje krajiny, a kterou určujeme směry pohybu. U levého břehu se nachází několik divokých ostrůvků, tvořící vlastní ekosystém, na který se vážou některé vzácné druhy ptáků. Nad levým břehem se tyčí dominanta prostoru řeky

Ledňáček říční

vodní mlýn, se kterým souvisí kamenný jez svádějící vodu z řeky do mlýnského náhonu. Pravý břeh je lemován významnou cyklostezkou vedoucí z Prahy do Berouna, kudy v létě projede až 7000 cyklistů denně. Tím se stává prostor nábřeží jedním z nejnavštěvovanějších míst Řevnic. V tomhle stavu cyklostezka představuje pro město hrozbu, je vnímaná jako nepříjemné a vytížené místo. Tím se stává dalším podnětem k řešení. Berounka má v prostoru Řevnic šířku 80 - 120 m a je od města dělená jen mírným terénním valem, čímž se stává rizikovým elementem v případě povodní. Zároveň při vhodném propojení s prostorem města umožní snadný přístup a vnese Řevnicím prvek intimní atmosféry

Bobr evropský

doplněné o působivé výhledy do široké krajiny. Lakušník vzplývavý

Vrba bílá

Hmotné komponenty

BEROUNKA

Charaktery Berounky v prostoru Řevnic

Vodní mlýn

pláž

meandr

Černá skála

Ostrovy s divokým charakterem

jez

BEROUNKA

Hmotné komponenty

Prostor města Řevnic Hranice Řevnic vymezují území o obsahu 1014,1 ha plochy. Intravilán města se rozpíná na přibližně pětině celé této plochy. Zbytek plochy pokrývají lesy stoupající do podbrdské vrchoviny. Prostor města je intravilán, který je od extravilánu rozdělen pomyslnou hranicí. Je to linie, která propojuje město s navazující krajinou, která bývá částečně kulturně upravená, a přesto již vytváří atmosféru přírodní krajiny. Těžiště města leží na pravém břehu Berounky, na rozhraní říční nivy a úrodné půdy. Řeka od hlavního prostoru města separuje část “Za Vodou”, kde stojí historický Mudrův mlýn (dříve Řevnický). Centrum města se vztahuje do pomyslného trojúhelníku s historicky nejstarší zástavbou. Jedná se o prostory hlavního náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde se soustředí veřejné instituce a komerční vybavenost, a Palackého náměstí s Berounskou ulicí. Tato síť je oplněna dopravním ohniskem města, železniční stanicí, která je místem s velkou fluktuací lidí. Dále strukturu rozšiřuje čtvercový blok kulturního zázemí města se základní školou a Zámečkem. Tohle ohnisko města se rozpíná silnou linií, ulicí Komenského, která prodlužuje prostor občasnké vybavenosti do části města “Selec“. Propojuje hlavní náměstí s Malým náměstím, které se stává podružným prostorem trávení volného času.

Kompozice Kompozice Řevnic je prvotně definovaná přírodním rámcem. Ten se odvíjí od rozdělení prostoru města řekou Berounkou. Silně ho ovlivňuje terén a charakter navazující krajiny. Okolní morfologie svírá údolí Řevnic mírnými návršími, mezi kterými tečou potoky. Každé z návrší mají jiný obraz a rozdílnou dominantu jak pohledovou tak významovou. Linie hranice přírodní krajiny lesů je další rámující element Řevnic. Kompozici intravilánu určují hmotné vazby města - řeka, historické cesty a železnice. Intravilán je tvořen svými specifickými ohnisky a obytnou zástavbou, která na ně navazuje. Historická vesnická krajina je definována pomyslným trojúhelníkem s nejvýznamnějším kamenem města v jeho vrcholu - barokní kostel, který v srdci obce funguje jako orientační bod nejen v rámci obce ale také v krajině. Na tento trojúhelník navazuje čtvercem vyhraněný prostor kulturních institucí, který vytváří kulturní městskou krajinu.

Hmotné komponenty

řeka Berounka

historické cesty

morfologie krajiny

výšková dominanta - kostel

přírodní krajina - lesy

historická vesnická krajina

KOMPOZIČNÍ ELEMENTY

železnice

veřejný prostor

kulturní městská krajina

Hmotné komponenty

rámec

řeka

HISTORIE

cesty

MĚSTO

železnice

morfologie

kostel

veřejný prostor

přírodní krajina

vesnická historická krajina

městská kulturní krajina

KRAJINA

PROSTOROVÁ ORIENTACE

VAZBY ŘEVNIC

PŘÍRODA

obraz, obsah

Hmotné komponenty

KOMPOZICE

Hmotné komponenty

Karlštejn

komín

kostel městský úřad zámeček

základní škola

Sochorova vila

komín cihelny hřbitov

Hmotné komponenty

500 m

Kompozice kulturních vertikál města Obraz města určují jeho dominanty. Ve hmotném pojetí to bývají významné vertikály, které ovlivňují hierarchizaci prostoru města vizuálně i obsahově. Hlavní hmotná vertikála Řevnic byla vždy kostelní věž, která stojí na ose náměstí, a stává se ohniskem města. Je to vertikála, která se stala určujícím elementem orientace v krajině. V rámci města je doplněná o dvě menší hmotné vertikály průmyslových komínů, z nichž významnější se nachází v areálu brownfieldu “V

Praha

Zátiší“. Významové vertikály představují důležité instituce, které tvoří páteř města. (viz. Nehmotné komponenty) Jedná se především o městský úřad, základní školu a centrum kultury - zámeček. Zmíněné instituce přebírají význam cílového místa v rámci prostoru města a určují tím pohyb obyvatel.

viditelné pole vertikály

hlavní hmotná vertikála města

hmotná vertikála

významová vertikála poutní areál na Skalce

cítěná vertikála

KOMPOZICE VERTIKÁL

Hmotné komponenty

1 3

4 6

Hmotné komponenty

500 m

Kompozice horizonál a průhledů Hlavní horizontální dominanty Řevnic jsou přírodního charakteru. Jedná se o horizont Brdských vrchů obklopující údolní nivu Řevnic a organickou horizontálu řeku Berounku, která rozděluje prostor města.

Mezi hlavní kulturní

horizontálu patří technicistní železnice propojující Řevnice s okolními obcemi.

hlavní výhledový cíl - kostel výhledový cíl - komín přírodní horizont přírodní horizontála řeky kulturní horizontála železnice průhledy městem průhled na kostel

průhled na Sochorovu vilu

průhledy skrs Havlíčkovy sady přes potok

průhledy směrem k řece

průhled od staré nádražní budovy k nové

průhledy na dominantu Malého náměstí -

strom

KOMPOZICE HORIZONTÁL

průhledy na dominantu mlýna

průhledy na dominantu komína cihelny

Hmotné komponenty

Uliční síť Uliční síť Řevnic se projevuje jako velmi stálý element města. Dodnes jsou zachovány historické cesty a původní záhumenní cesty (dle stabilního katastru) se v průběhu času proměnily v nové ulice zastavěných čtvrtí. Zajímavá je radiální kompozice ulic sbíhajících se ke kostelu, čímž je při příchodu k náměstí poskytnut výhled na tuto dominantu. “Historické cesty vedou vždy na hranici nivy a podmáčeného pásma země. Cesty vřetenové a radiální jsou vždy chráněné proti případné erozi kameny z pole.”

organicky uspořádané historické cesty

Cesty v navazující krajině obce kopíro-

valy terén svažitých kopců, aby nebyly překážkou pro pohyb koňských povozů. V historii vedla přes Mořinu cesta na Karlštejn. Celá trasa byla na spojnici Prahy a Norimberku, na Zlaté stezce neboli Via Carolina. Přestože stezka nevedla přímo přes Řevnice, podél téhle stezky byla široce rozvětvená síť silnic a tudíž lze odhadovat že Řevnice byly často navštěvovány kupci a poutníky. Toto tvrzení je podpořeno blízkostí svatojakubské cesty, která vede Mořinkou a také blízké barokní poutní místo na Skalce.

radiální uspořádání uliční sítě

40 ŠTAJNOCHR, Vítězslav, Náčrt problematiky etnoekologických vztahů venkova [online], ERA 21, 2013, Dostupné z: http://www.ero21.cz/stojnochr.pdf

Hmotné komponenty

pravoúhlé uspořádání uliční sítě

Pražská ulice je jedna z nejstarších cest procházejících Řevnicemi. Tvoří linii na hranici říční nivy, a tím odděluje vlhké půdy od urodných. Je organicky tvarovaná, a proto vytváří nahodilé situace různě uspořádaných domů.

Pohledové osy Kompozice hmot a uliční sítě vytváří pohledové osy do krajiny i na významné kulturní dominanty. Prostor řeky je jedním z hlavních míst, odkud je přírodní horizont viditelný v celé šíři. Poskytuje výhledy na podbrdské návrší, Černou skálu a zároveň dálkový pohled údolím Berounky do okolních obcí. Kostel, který je středem radiální uliční kompozice, se stává hlavním elementem v několika podstatných pohledových osách. Jedná se o ulice ve svahu směřující k náměstí Krále Jiřího

Ulice Sádecká je orintována ke kostelu sv. Mořice a tím umocňuje prožitek při jejím průchodu. Cesta z kopce směřuje k ohnisku města, při které člověk pociťuje přibližování se centru města.

z Poděbrad. (Pražská, Tyršova, Sádecká, Mařáková) kompozice tvořená tímhle způsobem zdůrazňuje někdejší významovou hodnotu kostela. Byla to dominanta představující instituci zastřešující kulturu společnosti. Ve 20. letech 20. století arch. E. Sochor vytvořil nejspíš nejnápadnější pohledovou osu Řevnic. Jedná se o propojení Dominikánských domů na náměstí s architektovou vlastní vilou ve svahu nad Řevnicemi. Dominikánské domy, jako symetrické nárožní domy se stávají výrazným rámovacím prvkem pohledové osy. Ve své době tím zdůraznil důležitost a částečnou nadřaze-

Ulice v části města Selec jsou charakteristické svým přísným pravoúhlým uspořádáním. Vytváří tím charakter městské vilové čtvrti s domy posazenými na hraně pozemků. Dlouhé průhledy ulicemi jsou orientovány do prostoru řeky, ale většinou jsou zakončeny vzrostlými stromy.

nost umění a řemesla nad do té doby převládajícími duchovními hodnotami.

Hmotné komponenty

Nehmotné komponenty

Hamburk

Praha

Norimberk

Řevnice

Verona 52

Globální vazby Globální vazby v našem kontextu považujeme především za mentální spojení s globálním světem. Hlavní je vazba s Veronou a jejím podobným charakterem přírodní krajiny. Norimberk je destinací historické stezky procházenící v těsné blízkosti Řevnic. Berounka

představuje

symbolické

propojení Řevnic s Hamburkem a Severním mořem. Vývojově důležitý element města - železnice - symbolizuje síť moderní dopravy a dostupnosti globálního světa jako odkaz pro vytvoření potenciálu pro další rozvoj.

Istanbul

cesty řeka železnice

Regionální vazby Regionální

vazby

utvářely

obraz

Řevnic především ve druhé polovině 19. století, kdy zrcadlení pražské kultury proměnilo společenský život v Řevnicích. V dnešní době jsou regionální vazby důležité zejména z ekonomického hlediska.

Beroun

Praha

Řevnice

cesty řeka železnice

Lokální vazby Lokální vazby jsou zásadní pro utváření kultury místa. Sousední obce se spolu vyvíjí ve stejném historickém i přírodním kontextu. Právě vztahy mezi nimi utužují kulturu místní společnosti.

Tetín Srbsko

Karlštejn

Hlásná Tře

Zadní Třebáň

ebáň

Černošice

Dobřichovice Lety

Všenory

Řevnice

cesty řeka železnice

Pohyb lidí v okolí Řevnic Během dne se pohyb lidí v okolí Řevnic orientuje dle pracovních příležitostí. Ráno vyjíždí velká část řevničanů do Prahy i Berouna za prací a večer se navrací domů do Řevnic.

večer

ráno

Během roku se mění počet lidí pobývajících v Řevnicích. V letních měsících se zde až zdvoj-

léto

násobí počet obyvatel, kteří zde tráví prázdniny

zima

a víkendy.

Během historie zde bylo několik vln přílivu obyvatel. Hlavní byla na konci 19. století, kdy lidé

1860 - 1930

1930 - 2000

2000 - 2020

hledali místa k rekreaci v přírodě. Další pak nastala až s příchodem 21. století a tento trend stěhování se za město (Prahu) stále přetrvává.

Nehmotné komponenty

500 m

Nehmotné komponenty

Struny života Řevnic Struny života Řevnic představují místa a vazby mezi nimi s určitým charakterem nebo významem. Slouží k vysvětlení fungování obce a popisu života obyvatel. Kde můžeme určit ohnisko obce s jejími nehmotnými dominantami? Kam lidé chodí na procházku a kde nakupují? Kde jsou intimní místa a kde naopak prostor k potkávání? ZELENÁ STRUNA se opírá o přírodní prostory v prostoru města. ŽLUTÁ STRUNA popisuje rekreaci a pohyb občanů ve městě. ČERVENÁ STRUNA znázorňuje páteř města skládající se z institucí občanských, obchodních, duchovních a kulturních.

STRUNY ŽIVOTA V ŘEVNICÍCH

Nehmotné komponenty

500 m

nádraží

obchod

pošta

ZUŠ

lidový dům

hřbitov

Nehmotné komponenty

kostel

sokol

úřad

škola

Struna páteře města Červená struna ukazuje páteř města s jejími významovými i hmotnými dominantami jako ohnisky. Jedná se predevším o instituce správní (úřad) vzdělávací (škola, ZUŠ), duchovní (kostel, hřbitov), kulturní (lidový dům, sokol), dopravní (nádraží) a obchodní (obchody). Propojením těchto institucí vzniká silná síť hlavních veřejných prostor, které udávají atmosféru svými hmotnými elementy. Vzniká kompozice zmíněných významových dominant, které definují identitu místa. Zároveň to jsou stěžejní místa pro zdravý chod obce a prostor ke komunikaci.

správní instituce pošta, nádřaží duchovní instituce kulturní instituce škola obchodní vybavenost

Nehmotné komponenty

500 m

hra

hospoda

pivovar

molo

hra

trhy

kavárna hra

posezení setkání schůze

tenis

sady

poznávání

procházka hra

Nehmotné komponenty

Struna rekreace Žlutá struna znázorňuje cesty, kterými se místní často pohybují. Chodí tudy, protože je cesta příjemná, aby se vyhnuli nepříjemné dopravě, nebo si zkrátili cestu. Struna propojuje místa, kde obyvatelé rádi tráví čas a setkávají se. procházka

Znázorňuje hospody a kavárny, které jsou často místem setkání se se sousedy a známými. Řevnice jsou městem v přírodě, a proto se žlutá struna často prolíná se zelenou. Jsou to místa, kam lidé chodí na procházky a venčení psů a kam berou děti na hřište. Také zahrnuje sportoviště, která slouží k oddychu a rekreaci. Jsou to trasy a místa, kde vždy narazí na někoho známého. Proto se stávají stěžejními místy pro utváření atmosféry města právě těmito ději.

hospody kavárny venkovní dětská hřiště venkovní sportovní hřiště směr pohybu lidí

Nehmotné komponenty

500 m

skála

ptác divočina ostrov

koupání

rybaření 4

pole

potok

sady procházení

rozhled

stromořadí

památný dub pěší stezka

koně

přístřešek smíšený les studánky

Nehmotné komponenty

Struna zeleně Zelená struna se opírá o přírodní prostory města. Propojuje přírodní elementy v rámci jeho prostoru a tato síť přechází do volné krajiny lesů

a polí.

procházení

Jsou to místa sloužící především k rekreaci oby-

přemítání

vatel města, k procházkám a sportu. Školáci

pozorování

tráví volná odpoledne v parku hraním her, rodiče chodí se svými dětmi na hřiště a senioři se setkávají ve stínu stromů nebo při procházkách u řeky.

tůně

místo výhledu/rozhledu

2 vyhlídka

pohled na Berounku a Karlštejn

pohled z Černé skály

veduta Řevnic s Brdy a Berounkou

pohled z Roviny

památný strom plochy vegetace v prostoru města

posezení

směr vstupu do přírodní krajiny hranice lesa

rybníčky

hranice polí a luk

Nehmotné komponenty

Kontext minulosti Košíkářství

Mlynářství

Mlynářství je jedno z nejstarších

Proutěné řemeslo bylo odjakživa součástí

života

Řevnic.

Svou

řemesel, na kterém závisela ob-

blízkostí

živa celé obce. Mletí zrna bylo

k vodnímu toku disponovaly velkým

řemeslným zpracováním obilí pro

množstvím vrbového proutí jako zdroje

následné pečení chleba. Mlýn ob-

pro výrobu košíků. Bývalé hojné poros-

vykle patřil obci (odtud Řevnický),

ty vrb v okolí řeky zanikly a košíkářská

ve kterém mlynář pracoval jako

tradice se dnes připomíná pravidelně

nájemník. Řemeslo také souvisí

pořádaným košíkářským trhem.

s úpravou vodního toku, kamenný jez byl v Řevnicích zakreslen již na stabilním katastru.

Těžba kamene Brdská

křemencová

návrší

Dřevařství

sloužila

Název Dřevnice bylo i na počátku

k těžbě křemence, tzn. řevnického ka-

20. století lidovým názvem Řevnic,

mene. Vyráběly se s něj dlažební kost-

založené na tradici zpracovávání

ky pro okolní obce a Prahu. V lomech

dřeva z blízkých lesů. S dřevař-

se kámen natěžil i rozštípal a koňskými

stvím souvisí i místní stavitelství.

povozy byl převážen do údolí k použi-

Tato tradice si v Řevnicích neza-

tí. Naštěstí byly lomy uzavřeny ještě

chovala žádné hmotné památky.

předtím než pohltily návrší nad Řevničervený křemenec z vrchu Babka

cemi, které by přišly o svůj charakteristický horizont.

Sklenářství

Sklenářství se v našich zemích začalo

prosazovat

především

v 17. století s přicházejícím tech-

Hrnčířství

nickým

Hrnčířské řemeslo z Berouna a okolí

pokrokem.

Dostupností

vybavení přichází rozmach skle-

bylo již v 15. století velmi ceněné svou

nářství a jeho rychlému pokroku.

kvalitou a estetickými hodnotami. Vý-

V Řevnicích je tradiční sklenář-

robky jsou typické přírodní hnědou ke-

ství Valšuba, které slouží dodnes.

ramikou s bílou ornamentální malbou.

Zachovalá secesní stavba z roku 1906 se kulturní památkou.

Nehmotné komponenty

KONTEXT MINULOSTI

Dnešní kontext Tenisové kurty

Tenisová tradice se v Řevnicích započala příchodem 20. století. Tehdejší obec, procházející změnami, měla velký rekreační potentiál a tenis byl hlavní společenskou událostí. Do 30. let bylo v Řevnicích vybudováno téměř 30 kurtů. Řevnice se proslavily tenisem zásluhou zdejší rodačky Martiny Navrátilové, která je považována za nejlepší tenistku všech dob.

Lesní divadlo

V dnešní době jsou zachovány původní kurty které vznikly za pomocí okrášlovacího spolu před více než 100 lety. Tenisový klub je stále aktivní a účástní se regionálních turnajů. Pravidelně se v Řevnicích konají intenzivní tenisové kempy.

Lesní divadlo bylo založeno v roce 1916 Václavem Čekanem a s podporou okráškovacího spolku v lese vytvořili scénu s šatnami a jeviště pro účinkování ochotnického spolku. V 70. letech proběhla rekonstrukce divadla pod vedením arch. Vladímíra Weisse a do dnešní podoby bylo divadlo upraveno v roce 2014. Dnes je jeviště tvořeno dřevěnou zastřešenou konstrukcí, které je přispůsobeno rozmanitému programu divadla.

Zámeček

V dnešní době je lesní divadlo známé především jako místo letních hudebních festivalů. Pravidelně se zde pořádá Porta, Rockový slunovrat a další. Mimo místního divadelního spolku zde účinkují divadla Husa na provázku a Dejvické divadlo.

Zámeček byl postaven v 60. letech 19. století sládkem Havlíkem, který měl v plánu vytvořit zde nový areál pivovaru. Ten se nedokončil a villa později připadla dominikánům. Na konci 20. století byla villa rekonstuována pro kulturní účely. Dnes slouží jako základní umělecká škola, městská knihovna a také disponuje sálem pro kulturní akce.

DNEŠNÍ KONTEXT

Nehmotné komponenty

Veduty Řevnic

Veduta s Černou skálou

Veduta s Černou skálou a Řevnicemi odhaluje romantický pohled do krajiny. V kontrastu zde plavující nábřeží a přísně mohutná skála, která svou ostrou hmotou definuje výhled. V dálce kostelní věž vertikální kulturní dominanta

Černá skála hmotová přírodní dominanta

působí romanticky klidná Berounka jemně za-

za řekou můžeme pozorovat Řevnice usazené na břehu řeky. Prostor Řevnic je určován svým ohniskem - kostelem - který vizuálně působí svou věží jako výšková dominanta do daleké krajiny. V pozadí Řevnic se tyčí mohutné ale poetické zalesněné Brdské vrchy.

Brdské vrchy horizontální přírodní dominanta

Berounka horizontální přírodní dominanta

Veduty Řevnic

Pohled na Berounku a Karlštejn

lohy nad vilovou zástavbou při vstupu do lesa. V pohledu vyniknou Řevnice usazené v meandru řeky, která lemuje okolní svahy. Svahy Brd a Českého krasu jsou stálým horizontem okolí. Nad nimi se tyčí kulturní dominanta Karlštejn, ke kterému se vztahuje celé okolí.

Český kras horizontální přírodní dominanta

Karlštejn vertikální kulturní dominanta

Ikonický pohled na Řevnice je z jejich vyšší po-

Černá skála hmotová přírodní dominanta

Berounka horizontální přírodní dominanta

Veduty Řevnic

Pohled z Černé skály

Jedna z nejznámějších vedut Řevnic je pohled z Černé skály, který nabízí jeden z nejlepších výhledů na celé sídlo. Zároveň poskytuje významný pohled na horizont návrší Brd, ve kterém se ta místa v tomto případě přechází vjednotlivé Babka vertikální přírodní dominanta

Strážný vrch vertikální přírodní dominanta

kostelní věž vertikální kulturní dominanta

Hvíždinec vertikální přírodní dominanta

formují jednotlivé kopce. Horizontální dominanvertikální body.

Brdské vrchy horizontální přírodní dominanta

Berounka horizontální přírodní dominanta

Veduty Řevnic

Veduta Řevnic s Brdy a Berounkou

skytuje nejbližší pohled na celý prostor města. Odhaluje detail struktury zástavby v meandru Berounky, ve které vynikají jednotlivé hmotové i významové dominanty.

kostelní věž vertikální kulturní dominanta

Pohled na Řevnice z návrší od Zadní Třebáně po-

Brdské vrchy horizontální přírodní dominanta

Mudrův mlýn historická kulturní dominanta

Zámeček kulturní dominanta

Berounka horizontální přírodní dominanta

Veduty Řevnic

Pohled z Roviny

Z východní strany Česné skály se v Mořinské ulici otevírá pohled na centrum Řevnic. Dominantně působí kostel, který je postaven kolmo na úhel pohledu a působí jako hmotová domi-

kostelní věž vertikální kulturní dominanta

nanta okolí.

Brdské vrchy horizontální přírodní dominanta

Berounka horizontální přírodní dominanta

Veduty Řevnic

SWOT analýza

Hmotná kultura

přírodní krajina řeka Berounka kvalitní bydlení

separace řeky od prostoru města separace části “Za Vodou“ zatrubnění a špatná údržba potoků

charakter města

špatná kvalita a údržba veřejných prostranství

turistické stezky, cyklostezky

zavřený areál hřbitova s kostelem

upevnění sítě veřejných prostor vztahující se k důležitým institucím transformace brownfieldů rozvoj cykloztezky a nová zastavění

ztráta biodiverzity hmotově nepřiměřená zástavba narušující přirozené dominanty města a okolní krajiny rozšiřování zástavby města s důsledkem srůstání okolních obcí parkování v ulicích

Nemateriální kultura

silná kulturní tradice atmosféra města společenský život vazby na okolí, Prahu a dostupnost globálních vazeb

chybí definovaný prostor pro podpoření mezigeneračního soužití a komunitního života

navázání na tradici mezinárodních tenisových turnajů využití potenciálu místa a vazeb pro vznik umělecké platformy s větším dosahem

vytížená doprava Řevnice místem průjezdu rozpad identity města

podpoření funkční rozmanitosti centra podpora místních spolků

Návrhová část Cíle a opatření

Stanovení cílů a opatření pro rozvoj Řevnic

zachování přírodního prostředí a posílení jeho přirozených charakterů

krajina

sídlo

kultura

posílení identického obrazu Řevnic

posílení kulturní tradice Řevnic vznik kulturního centra nadregionálního významu

krajina

sídlo

Cíle a opatření

kultura

PŘÍRODNÍ KRAJINA

cíle udržení a podpora přírodní rozmanitosti

opatření Vymezit čitelné přechody mezi městem a přírodní krajinou, mezi městem a nivou řeky.

Podporovat ochranu a údržbu lesů, dle možností předcházet negativním vlivům kůrovce.

posílení přirozeného charakteru

Udržovat přírodní krajinu v jejím přirozeném stavu.

Vysazovat nové lesy na původně zalesněných plochách, nebo v odlesněných částech.

Jemně navracet do lesů v Brdech jeho původní dominantní dřevinu Jedli bělokorou.

Vyčistit okolí řeky.

Realizovat udržovatelné návrhy zásahů v prostoru řeky.

navrácení atmosféry historickým cestám akcentace památných míst v krajině

Zajistit zkvalitnění vizuální stránky cest při příjezdu do Řevnic.

Posilovat průhledy krajinou úpravou vegetace podél cest a záměrným směrováním výhledů.

Zajistit restaurování poničených památných míst - křížků a božích muk .

Případně doplnit strukturu památných míst kontextuálními zásahy. Nutné zásahy v přírodní krajině by měly být akupunkturního charakteru.

podpora zodpovědného pěšího turismu a poutnictví

Navázat turistické stezky na síť komunikací v prostoru města.

Tvorba zastavení na stezkách s vědomou orientací turistů v krajině. Tvorba výhledových míst v přírodní krajině vrchů i řeky.

Respektovat a uchovávat archeologická naleziště, podpora prezentace veřejnosti.

propojení prostoru řeky a města

Návrh vzniku nových podchodů pod železnicí. Zajištění správné údržby podchodů. Vznik atraktivního prostředí řeky.

Návrh míst odpočinku a rekreace podél nábřeží.

zachování dominanty levého břehu - mlýn navrácení/tvorba dominanty pravému břehu PŘÍRODNÍ KRAJINA

Posílení výhledů z prostoru řeky na dominantu mlýna.

Podpora zlepšení estetické stránky objektu mlýna a jeho okolí. Podpora vzniku kulturního centra v prostoru brownfieldu u řeky. Návrh pozorovatelny ptáků na nábřeží.

Cíle a opatření

krajina

sídlo

Cíle a opatření

kultura

SÍDLO

cíle

opatření

posílení identického obrazu města

Zachování dálkových pohledů na Řevnice s jejich výškovou dominantou - kostelem.

Ochrana pohledového horizontu v prostoru města s výhledem na přilehlé Brdské vrchy.

Důsledně analyzovat zásahy nových stavebních návrhů do obrazu města a posuzovat jejich potencionální vliv na obraz města.

Usilovat o esteticky i funkčně kvalitní architekturu novostaveb.

vytvoření sítě kvalitních veřejných prostor a údržba

Realizace udržitelného a udržovatelného návrhu veřejných prostranství s předností velkorysé materializace.

Návrh vhodných uličních profilů k zajištění bezpečnosti a prostupnosti města.

záměrné vysazování vegetace a údržba zeleně ve městě

Udržovatelný návrh vegetace ve městě zohledňující principy modrozelené infrastruktury.

Vhodná péče a údržba o historicky významná místa spjatá s vegeta-

cí. Doplnění Lipové aleje v ulici Pod Lipami, údržba Tyršova stromořadí, okolí památných stromů apod.

podpora funkční rozmanitosti centra

Zahuštění občanské vybavenosti v centru města.

Návrh aktivního parteru v prostoru hlavního náměstí, nárožní budovy na Palackého náměstí a v některých místech podél ulice Komenského.

Podpora vzniku nových klastrů rozmanitých služeb a obchodních prostor.

zachování a ochrana hmotných kulturních památek

Dodržovat a naplňovat uznávané standardy péče o hodnoty, pro které byly objekty prohlášeny kulturními památkami.

Podpora kontextuálních zásahů do historické urbánní struktury s odkazy na kulturní hodnoty prostředí.

Ochrana stávající kompozice města, pohledových os a výškové

dominanty (kostel) před budováním nadmíru objemných a vysokých staveb, které znejasňují stávající kompozici Řevnic.

Zavést obytné zóny a zóny 30 dle dopravních možností.

zklidnění dopravy

Zúžení jízdních pruhů ve prospěch chodníků a cyklopruhů. Sjednocení výškové hladiny vozovky s chodníkem.

zpomalení pohybu

Vytvořit uzly na cyklostezce v podobě míst zastavení, odpočívadel,

po cyklostezce

posílení míst výhledu.

SÍDLO

Cíle a opatření

krajina

sídlo

Cíle a opatření

kultura

KULTURA

cíle

opatření

vznik kulturně-komunitního zázemí pro vzdělávání, setkávání, zábavu

Posílení sítě kvalitních veřejných prostor podporující mezigenerační soužití.

Vznik komunitního centra, které se stane ohniskem společenského života města.

rozšíření sítě vzdělávací struktury

Navýšit kapacity základní a mateřské školy přístavbou nové části. Tvorba bezpečných veřejných prostor a propojení v rámci města, které žákům umožní snadný pohyb.

Konání rozmanitých kulturních, ale i manuálních workshopů a seminářů.

podpora místních spolků, udržování a obnovování regionálních tradic

Zapojit základní školy do celostátních kulturních workshopů a soutěží.

Pokračovat v pořádaní tradičních kulturních akcí - Velikonoční tradice, Vánoční trhy, oslavy státních svátků, pálení čarodějnic, košíkářské trhy apod.

Vytvořit veřejné dílny, které budou rozšiřovat zájem o řemesla mezi mladou generací.

podpora pohybu lidí Řevnice - Praha - Svět vznik kulturního centra nadregionálního významu v prostoru řeky

Posilování kulturního turismu v Řevnicích. Podpora výjezdu řevničanů za kulturou.

Vytvořit multikulturní místo v brownfieldu u řeky.

Přesun knihovny do adekvátních prostor a vznik umělecké galerie nadreagionálního významu v návaznosti na železnici jako přímé spojení s Prahou.

vznik platformy pro účinkování

Podporovat zájem občanů o různé druhy umění,

Aktivně zvát umělce (divadelní spolky, hudebníky, tanečníky, literáty a další) do Řevnic, aby zde performovali svá díla.

světových

Vznik ateliérů a dílen v brownfieldu u řeky může být podnětem pro

umělců

vznik umělecké rezidence, která by umožňovala dlouhodobé pracovní pobyty zahraničních umělců.

navázání na prvorepublikovou tenisovou tradici

Obnovení regionálních tenisových turnajů, které mají svou tradici v Řevnicích.

Podpora tradičních exhibičních zápasů.

KULTURA

Cíle a opatření

Nástroje

Bod

Bod se vyznačuje specifickým charakterem, který jej odlišuje od okolí. Často mívá koncentrovanou povahou,

Linie

stává se ohniskem. Může být také místem spojení a střetu - lidí, ústí potoka do řeky. Jako kontrast ke střetu může bod popisovat místo rozdělení, rozvětvení - křižovatka, rozvětvení řeky.

Linie spojuje body. Jsou to spojnice,

Plocha

které tvoří sítě. V městském přostředí jsou obvykle zastoupeny ulicemi a kompozičními a pohledovými osami. V přírodní krajině linie tvoří rozhraní - lesa a louky, pole a háje. Nebo jsou zastoupeny organickými liniemi - řeka a její meandry, horský hřeben.

Plocha je ohraničena linií a může pohlcovat jednotlivé body. V městkém prostředí může představovat blok zastavěný i nezastavěný - náměstí. Může mít organický nebo geometrický tvar. V přírodním přostředí bývá typicky organického tvaru a je definováno rozhraními. Tvoří plochy lesů apod.

Nástroje

500 m 96

Návrh rozvoje Řevnic dle návrhu ateliéru ATC Červená struna páteře života Řevnic se rozroste o novou významnou občanskou vybavenost, která poskytne prostředí pro utužení společenských vztahů a podpoří mezigenerační soužití. Podnět pro hlavní lineární rozvoj vznikne v prostředí městského bulváru, který má potenciál pro významnější projevení městského charakteru. Návrh kulturního centra v brownfieldu u řeku a migrantská městečka jsou návrhy nadregionálního významu, které se odkazují na pomyslné globální vazby Řevnic. Schéma zobrazuje navrhované zásahy umístěné v přírodním rámci a jejich návaznost na jádro města.

bodové úpravy charakteru a návrh údržby návrhy občanské vybavenosti vybavenost nadregionálního významu

úprava uličních/mostních profilů liniová úprava charakteru a návrh údržby návrh trasy pěší stezky

návrhy veřejných prostranství obsah města

plošný návrh charakteru a údržby

přírodní rámec města

návrh zástavby rozvojového území

Nástroje

Návrh

100

BOD Bod se vyznačuje specifickým charakterem, který jej odlišuje od okolí. Často mívá koncentrovanou povahou, stává se ohniskem. Může být také místem spojení a střetu - lidí, ústí potoka do řeky. Jako kontrast ke střetu může bod popisovat místo rozdělení, rozvětvení - křižovatka, rozvětvení řeky. Bodové návrhy se stávájí nástroji pro upevnění celé struktury města. V našem pojetí se jedná o návrhy nové občanské vybavenosti Řevnic, která vytváří a doplňuje stávající kameny města. Další bodové úpravy se týkají charakteru a údržby jednotlivých problémových míst.

101

500 m

2 4

7 3

11 8

9 6 5

10 12 13

102

Bodové návrhy dle návrhu ateliéru ATC

Obecní dvůr

Stará betonárna

Apelace

Ärztehaus

Škola

Komunitní dům

Domov pro seniory

Pod svatým Mořicem

plácek u Penny

plácek u alejí

u přejezdu

u Sochora

ke hřbitovu

k divadlu

body návrhů 9 - 14 viz. Plácky

bodové úpravy charakteru a návrh údržby návrhy občanské vybavenosti

vybavenost nadregionálního významu

BODY

Návrh

103

PRÁCE SDÍLENÍ HODNOTY

104

autor Šimon Hejnic

Obecní dvůr Řevnice byly až do poloviny 19. století ekonomicky závislé na řemeslu a zemědělství. Řeka byla prvotním místem práce již v hluboké historii. Vrby, které obklopovaly prostor řeky, se staly zdrojem pro vznik nejsilnější místní řemeslné tradice - košíkářství. Mlynářství pak formuje obraz Řevnic po staletí. Další tradiční řemesla, závislá na přírodní krajině, se týkala těžby a zpracování dřeva a kamene. Pozdější technologicky vyspělejší řemesla jako sklářství a hrnčířství formovaly městskou kulturu. Vznikla s tím spojena cihelna v údolí Nezabudnického potoka, jehož vertikální dominanta zdobeného komínu stojí dodnes. V tomto prostoru vznikla první průmyslová oblast Řevnic, ve kterém se nachází truhlářství, autoopravna, zmíněná bývalá cihelna a na samém okraji města areál technických služeb. Řemeslná práce patří do Řevnic. Jakým způsobem oživit prostor manuální a řemeslné práce? Jak navrátit práci do jeho původního místa? Zchátralý areál technických služeb potřebuje dostat novou formu, ale i obsah. Prostor, ztrácející svou původní funkci i život, se promění v živé místo, kde se budou lidé potkávat a tvořit. Představuje potenciál pro vznik nového místa práce pro občany Řevnic. Řevnice se svým bohatým kulturním zázemím postrádají místo pro manuální práci, kde by mohli spolu vytvářet jiný druh umění, než kterému se věnují v rámci zbylého kulturního programu. Vznik veřejných dílen dobře dostupné z centra města vytvoří prostor pro nový způsob rekreačního vyžití obyvatelstva. Upadající zájem o řemesla a manuální práce jsou dnes problém, který přerůstá ve zhoršující se zručnost mladé generace a ubývající počet řemeslníků. Spojení funkcí technického zázemí obce a veřejných dílen je ideální impuls pro rozšíření představy veřejnosti o tom,

„Z řemesla se lze pozvednout k umění. Z fušování nikdy.“ - Johann Wolfgang von Goethe

co obnáší technická údržba města. Zároveň se vytvoří zázemí pro pořádání školních i veřejných workshopů, které budou rozšiřovat povědomí o řemeslech a podněcovat zájem mladé generace o tento druh práce. Mimo otevřenou dílnu pro pořádání workshopů a řemeslných seminářů budou k dispozici malé dílny k pronájmu. Těch využijí místní kutilové, kteří nemají prostor pro vlastní dílnu, nebo potřebují profesionálně vybavený prostor pro svou tvorbu. Řemeslná práce získá v Řevnicích zázemí. Posílené bude konáním výstav a soutěží vyrobených děl v prostoru vznikajícího kulturního centra u řeky. Vystavování tvorby v rámci galerie i veřejného prostoru může být další pobídkou občanů o projevení zájmu o řemeslnou tradici Řevnic.

BODY

Návrh

105

UMĚNÍ KULTURA HODNOTY

autorka Ema Holubová

Galerie a taneční sál

autorka Kristýna Migdalová 106

Knihovna

Stará betonárna - knihovna, galerie a taneční sál Brownfield bývalé betonárny je situován na stěžejním místě města. Místo, které se nabízí k propojení samotného města s řekou, je v dnešním stavu uzavřený a neprostupný areál, který působí jako prostorová bariéra. Proto se stává významnou rozvojovou lokalitou v prostoru města i kontextu života Řevnic. Místo je svírané mezi přírodní linii Berounky a hlavní technicistní linii železnice. Tyto dva elementy jsou hlavními zprostředkovateli nadregionálních vazeb Řevnic, které se svým charakterem vymykají maloměstskému kontextu. Jakým způsobem reagovat na odkaz globálních vazeb, využít dobrého dopravního napojení na Prahu, oživit dané místo a tím povznést kulturní význam Řevnic? Brownfield má potenciál stát se novým nadregionálním kulturním ohniskem. Jemnost přírodního charakteru Berounky navozuje pocit přirozenosti, klidu a malebnosti. Naopak železnice, která do areálu v minulosti přivážela průmyslový náklad, působí těžkopádným a městským dojmem. Mísení charakterů je typické pro Řevnice a tedy i pro nově vznikající prostor. Transformace místa pro kulturní účely reaguje na zmíněné charaktery. Knihovna pomyslně reprezentuje klidný charakter řeky, která jemně omývá svá nábřeží. Symbolizuje plynoucí Berounku tokem informací, literatury a předáváním zkušeností. Technicistní železnice, která pomyslně i doslovně přiváží umění do prostoru Řevnic, se stává podnětem pro návrh umělecké galerie. Galerie dodá místu dynamiku svým stále se měnícím charakterem. Návrh využívá objektu původní betonárny, která svou architekturou dominuje celému prostoru, ale zároveň nekonkuruje přirozené dominantě města - kostelu. Usadí se v něm nová knihovna, která dnes má nedostatečné zázemí v objektu Zámečku, a výtvarná galerie. Zachovává se také objekt podél řeky, který bude přeměněn na tančírnu. Odkaz tance na přirozený pohyb a plynutí řeky je dalším motivem konceptu projektu. Roztančení areálu multikulturními příležitostmi je hlavní cíl návrhu. Jednotlivé objekty se budou vázat na venkovní

„The task of architectural project is to reveal, through the transformation of form, the essence of the surrounding context.“ - Vittorio Gregotti

veřejné prostory, které přináší různé druhy vyžítí, a tím lákat všechny sociální skupiny k využívání prostoru. Propojování různých sociálních skupin je jedním z nejdůležitějších aspektů vytváření silné komunity, která dotváří identitu místa. V novém kulturním prostoru dojde k mísení místních s turisty a návštěvníky uměleckých institucí, čímž se podpoří kulturní i životní obohacování obou skupin. Součástí transformace brownfieldu na nadregionální kulturní prostor je proaktivní činnost vedení instituce. Základem je aktivně zvát zdejší i zahraniční umělce, aby performovali a účinkovali v prostoru Řevnic, čímž se Řevnice dostanou do širšího povědomí. Vznik přilehlých ateliérů může být podnětem pro založení umělecké rezidence, která může hostovat zahraniční umělce a tím aktivně oživovat kulturní prostředí Řevnic.

BODY

Návrh

107

NOVÝ ZAČÁTEK INTEGRACE OBOHACENÍ

108

autor Michal Svoboda

Apelace Mezinárodní migrace a integrace imigrantů je dnes velkým tématem veřejné diskuze. Jev migrace se zkoumá od sociologického pohledu, přes politologii, ekonomiku až filozofii. Ohnisko diskuzí leží právě v tématu integrace cizinců z kulturního a ekonomického hlediska.41 Vysloví-li se slovo “migrace”, každému se vybaví nějaký konkrétní obraz spojení s pohybem lidí. Nejčastěji se lidem vybaví cizinci prchající z místa válečného konfliktu, přeplněné čluny převážející migranty z afriky na pobřeží středozemních ostrovů nebo třeba lidi odcházejí za prací nebo studiem do zahraničí. Migranti nejsou jen pracovními silami, které zaplňují hůře placené pozice na našem pracovním trhu. Především jsou to lidé, kteří se vydali na strastiplnou cestu, na jejímž začátku museli opustit své domovy. Museli zanechat svých věcí s vysokou emocionální hodnotou a odejít z místa, se kterým se identifikují, se kterým jsou spjaty jejich vzpomínky a které až do té chvíle vytvářely kontext jejich života. Přes všechny nejistoty, které cesta přináší, to podstupují pod vidinou důstojného a bezpečného života, který na ně v jejich nadějích čeká v cizí zemi. Každý z nich má jedinečný příběh, který je často velmi citlivý až traumatický. Jakým způsobem jim můžeme vytvořit co nejlepší podmínky pro aklimatizaci v novém místě a podpořit jejich integraci v místní společnosti? Apelace je projekt dvou bloků migrantského městečka, které jsou umístěny v rozvojových územích nedaleko centra Řevnic. Jedno je na východě města a jedno v západní části. Jak vypadá život na takovém místě? Variabilní bytové jednotky poskytují nový domov právě svou proměnlivost. Každý si přizpůsobí bydlení svému. Ohniskem celého areálu je komunitní centrum, které disponuje velkou kuchyní s jídelnou. Společné stolování spojuje lidi a utužuje celou komunitu. Jídelna s kavárnou je veřejná a funguje jako prostor pro propojování nové komunity se stávajícími řevničany. Prostor může ale sloužit také ke konání zábav a různých aktivit, které jsou zásadní pro navazování nových vztahů. Komunitní centrum nabízí silné zázemí pro všechny migranty. Jeho součástí mimo jídelnu je mateřská školka, která vytvoří vhodné prostředí pro trávení času dětí, a společné pracovní místo - workspace/dílna/ateliér. Tam se mohou věnovat pracovní a výrobní činnosti a své výrobky prodávat v přilehlém obchodě. Je to způsob, jak se může nové obyvatelstvo ekonomicky zapojit do chodu obce a tím obohacovat prostředí města a zlepšovat své vlastní podmínky pro život v novém místě. Způsob žití každodenního života a náplň našich dnů je to, co utváří důležité kousky našich životů. Proto je zásadní, jaké příležitosti se vytváří pro obyvatelstvo ve veřejných prostorech i komunitním centru Apelace.

41 ŠTICA, Petr. Etika a migrace: vybrané otázky současné imigrace a imigrační politiky, Ostrava: 2014

BODY

Návrh

109

ZDRAVÍ BEZPEČÍ PRÁCE

110

autorka Vilemína Hybernová

Ärztehaus Ärztehaus, doktorský dům. Důležitá občanská vybavenost, které chybí řádné zázemí, je specializované středisko zdravotnických ordinací. V Řevnicích se nachází téměř 10 ordinací, které mají lékaři zavedené v rámci svých rodinných domů a vil. Roztříštěnost ordinací po celém městě způsobuje matoucí strukturu zdravotnických zařízení a tím horší celkovou orientaci. Svažitý terén zhoršuje přístup do jednotlivých zařízení obzvlášť pro pohybově limitované osoby, a proto je žádoucí vytvoření zdravotnického střediska v dosahu centra města. Cílem návrhu byl objekt slučujícící všechny specializované ordinace a tím koncentrování zdravotnické péče v jednom přístupném místě. Zvolená parcela navazuje na komplex Corsa pod Lipami, které vytvořilo napojení náměstí Krále Jiřího z Poděbrad na ulici Pod Lipami a tím i nádraží. Návrh Ärztehaus navazuje na kontext Corsa několika způsoby. Přebírá modul domu a jejich tvar, čímž dotváří druhou stranu celého komplexu. Obě strany korespondují formou i architektonickým výrazem. Ärztehaus je navržen o dvou hmotách, které jsou v přízemí propojeny spojovacím krčkem. Natočením hmot reagují na postavení stávajících objektů a využívají tak výhledů do krajiny. Jeden objekt je věnován ordinacím a zdravotnickému zázemí. Ve druhém objektu jsou mimo ordinací také byty, které mohou sloužit jako bydlení pro zdravotnický personál. Tím se udržuje tradice bydlení a práce v rámci jednoho objektu. Spojnice náměstí a ulice Pod Lipami bylo zásadní propojení ve smyslu pohybu obyvatel městem. Doktorský dům je význámné posílení struktury občanské vybavenosti, která v Řevnicích chybí. Dojde k posílení celé ulice Pod Lipami, která má potenciál se stát novým městským bulvárem. Je to spojnice nádraží s jádrem města, ale v dnešní době je místem průchodu. Chybí jí občanská vybavenost a příjemná pobytová místa, která by pobízela občany ke zpomalení nebo zastavení. Proto je důležité podporovat rozvoj ulice ve smyslu občanské vybavenosti a atraktivních míst pro občany Řevnic. Ärztehaus doplní chybějící občanskou vybavenost v Řevnicích, ale také dodá významný impuls k dalšímu rozvoji budoucího městského bulváru Pod Lipami.

BODY

Návrh

111

POZNÁVÁNÍ KREATIVITA HRANICE

112

autorka Alexandra Likina

Škola Škola základ života. Instituce školy převzaly po církvi žezlo v předávání poznatků a morálních norem. Poskytují dětem několik základních typů učení: dozvídání se nových informací, učení se dovednostem a sociální učení, kterým děti zjišťují, jak funguje život ve společnosti a jak se chovat k druhým.42 Všechno dohromady je to složitý proces, který je zásadní pro vývoj dítěte a způsoby učení a trávení času ho zásadně formuje pro jeho celý život. Jak by mělo působit školní prostředí na dítě a k čemu by ho mělo podněcovat? Dle výzkumů patří mezi hlavní důležité faktory kvalitního prostředí pro výuku dostatečné a správně směrované přírodní osvětlení a flexibilita školní učebny.43 Flexibilita prostoru platí zejména u žáků prvního stupně, kteří ještě nejsou schopni udržet dlouho pozornost, a proto změna uspořádání místnosti nebo způsob sezení je přínosná pro přesměrování pozornosti dí-

“Ať už říkají cokoli, ve skutečnosti mají žáci i učitelé školu rádi: jsou tam přestávky.” – Eduard Bass

těte. V rámci celé školy je důležitá přehlednost jak pro zajištění dobré orientace dětí, tak pro snadný dohled. Mimo čitelnost prostoru je také zásadní jeho hravost a vytváření míst a zákoutí, které přináší potenciál ke kreativnímu využití a popřípadě dočasné přeměně. Musíme mít na paměti, že škola je místo mnoha dějů a je důležité vytvořit místo pro jejich zprostředkování. Je zde místo pro sezení v kroužku, hraní představení, a nebo pořádání výstavy? Řevnická základní škola má dlouholetou historii. Původní škola byla v dnes již zaniklém objektu v prostoru náměstí. Odtud se přestěhovala do jiné budovy na náměstí, do které se v budoucnu bude stěhovat část ZUŠ. Ve 20. letech minulého století přestala kapacitně dostačovat a bylo nutné vybudovat novou budovu. Dnešní hlavní budova základní školy byla postavena v tehdy nově vznikajícím bloku kousek od náměstí. A od té doby jí přibyla jedna přístavba, při které spojovacím můstkem mezi starou a novou budovou vznikl nový hlavní vstup. Rozvíjející se Řevnice se postupem času staly spádovou oblastí pro žáky z okolních vesnic a tím stále kapacitně nedostačují dnešním požadavkům. Jakým způsobem přistoupit ke zvýšení kapacity školy? A jak by měla vypadat další přístavba školy, aby esteticky i funkčně doplnila stávající objekty? Návrh dostavby školy pracuje obdobně jako minulá přístavba se spojovacím krčkem, který funguje jako komunikační pás. Dvě hmoty přístavby pak doplňují celý vznikající areál školy. Jedna hmota nižší s reprezentativním výrazem je vyčleněna pro jídelnu - aulu a stane se tedy ohniskem školy a pořádání akcí a ceremoniálů. Druhá hmota s pobytovou pavlačí obsahuje nové třídy, kabinety a zázemí. Velká část prostoru je věnována chodbě, která slouží jako hlavní odpočinkové místo žáků o přestávce. Je to právě to místo nepředvídatelných dějů, které v dětech probouzí kreativitu a učí je vymýšlet nová řešení. A o tom má škola být. Aby se děti nebály zkoušet nové věci a měly chuť objevovat.

42 Barrett, Peter a kol. Clever Classrooms [online]. 2015. [Cit. 21. 12. 2019] Dostupný z: https://docs.wixstatic.com/ ugd/902e4a_6aa724a74ba04b46b716e528b92ad7fc.pdf

43 Třída budoucnosti. Dům zahraniční spolupráce [online]. 2018. [Cit. 30. 12. 2019] Dostupný z: https://www.dzs.cz/sites/ default/files/2020-08/BYOD-CZ-final.pdf

BODY

Návrh

113

POSPOLITOST KOMUNITA SOUŽITÍ

114

autorka Lenka Ausficírová

Komunitní dům V průběhu posledních desetiletí se radikálně mění společenský život na maloměstech. S novou dobou přicházejí nové problémy. Jedná se především nezaměstnanost, prohlubování sociálních nerovností, které přinášejí společenské problémy. Důsledky bývají zhoršené vztahy mezi obyvateli obce, vyčleňování určitých skupin ze společnosti a uzavíráním se před okolním světem, čímž se část obyvatel dostává do sociální izolace.45 Řevnice jsou v tomhle ohledu kulturně vyspělé a udržované město. Je to dáno silnou tradicí působení občanských

„Komunita je pocit sounáležitosti jejích členů, zájem jeden o druhého a o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze pospolitost“ 44

spolků, které pořádají společenské akce a vytváří tím kulturně bohaté město. Kulturním ohniskem je v Řevnicích Zámeček, ve kterém sídlí ZUŠ, městská knihovna a také disponuje společenským sálem, který se stává centrem kulturního dění. Z důvodu nedostačující kapacity sálu i prostor umělecké školy, se v budoucnu plánuje přesun části ZUŠ do budovy bývalé školy na náměstí. Další kulturně významná budova je Lidový dům, ve kterém se konají schůze některých spolků a plesy. V Sokolu sídlí kino, sportovní sál a další klubovny. Další besedy se pak konají v Modrém domečku a nedávno opravený “dřevák“ bude sloužit jako výstavní prostor. Zmíněná místa jsou místy kultury Řevnic, ale pro velký zájem o kulturní akce nejsou kapacitně dostačující pro pořádání určitých společenských akcí a zároveň se postrádá ohnisko komunitního života. V Řevnicích chybí zázemí pro trávení volného času, při čekání na vlak nebo do začátku odpoledního vyučování. Místo, které by lákalo skupiny různých věkových kategorií v průběhu celého dne i týdne. Místo, kde se vždy něco děje, kde vždy narazíte na někoho známého a stane se tím přirozeným ohniskem života města. Komunitní dům a k němu vázané veřejné prostranství vytvoří prostor pro trávení času dětí po škole, pracujících v obědové pauze, rodiče s kočárky i seniorů na procházkách. Tím se začne vytvářet životaschopné prostředí pro mezigenerační soužití a začne docházet k přirozenému prolínání sociálních skupin. Hlavní otevřený prostor bude fungovat jako multifunkční sál, který se bude využívat pro různé druhy akcí a zábav. Menší útulný sál se zasedačkou pak bude zázemím pro občanské spolky v Řevnicích, které tvoří podklad pro kulturní život města. Nový adekvátní prostor pro realizování pravidelných setkání naláká obyvatele k aktivnímu se zapojení do tvorby kulturního programu. Pěstování aktivního zájmu je obzvlášť důležité u mladé generace, která bude pokračovat v péči o život v Řevnicích. Jsou následovníky budované kulturní tradice, která vytváří atmosféru Řevnic.

44 MATTESSICH, P., MONSEY, B., ROY, C. (1997). Community Building: What Makes It Work. Saint Paul: Amherst H. Wilder Foundation

45 KOKEŠOVÁ, Hana. Komunitní centrum na malé obci, Olomouc: 2017

BODY

Návrh

115

ŽIVOT ZKUŠENOSTI KLID

116

autorka Markéta Köhnleinová

Domov pro seniory Témata týkající se seniorů jsou v dnešní době velmi aktuální především z důvodu trendu postupného stárnutí populace. V blízké budoucnosti budou senioři tvořit téměř třetinu celkového počtu obyvatel, a proto je nutné se na danou situaci připravit a řešit ji v předstihu.46 Je důležité zajistit adekvátní a důstojnou péči o seniory. V dnešní době jsou sociální práce extrémně podhodnoceny po finanční stránce, ale také z hlediska společenského kreditu pracovníků v sociální sféře.47 Pečovatelská zaměstnání jsou ve společnosti stále vnímány jako podřadné. Nedostatek zaměstnanců v domovech pro seniory zhoršuje podmínky pro jejich

„Stupeň úcty ke stáří udává stupeň ušlechtilosti a pravé ceny u všech národů a kultur.“

fungování a snižuje se tím kvalita života seniorů žijících v nich. Spolu s nedostatkem pečo-

- Ladislav Klíma

zovat věk biologický, který se opírá o zkoumání funkčnosti jednotlivých orgánů. A také věk

vatelských zařízení je ztížené umisťování seniorů, kteří často na své místo v domově čekají i několik let. Na lidský věk můžeme pohlížet několika způsoby. Mimo náš kalendářní věk můžeme posuspolečenský, který je dán naší rolí ve společnosti.48 Stárnutí jako takové je tedy jak objektivní, na základě věku a fyzického stavu lidského těla, ale také subjektivní v rámci naší životní energie a smýšlení o sobě samých. Právě přijmutím vlastního stárnutí se člověk stává schopnějším přizpůsobit se svým fyzickým změnám. Optimistický postoj k životu a zájem o náplň svého života jsou jedny z hlavních schopností, jak žít plnohodnotně i v období zhoršujícího se fyzického stavu. Jak by měly být koncipovány domovy pro seniory, aby v jejich obyvatelích podněcovaly právě tyto schopnosti? Jak v Řevnicích umožnit kvalitní bydlení pro seniory se zajištěním důstojné péče? Návrh domova pro seniory je situovaný na jednom z nejmalebnějších míst Řevnic. Řevnická esplanáda, místo známé honosnými vilami ze začátku 20. století. Dříve se v těchto místech nacházela plovárna na Berounce, která byla centrem společenského života v prostoru řeky. Velká parcela hned u nábřeží poskytuje krásné výhledy na Berounku i Černou skálu. Vytváří tím klidné až meditativní prostředí, které je pro domov seniorů žádoucí. Blízké spojení podchodem umožňuje snadný přístup k řece, která je hlavním místem rekreace a odpočinku. Zároveň linie nábřeží vytváří významné spojení s jádrem města. Návrh domova pro seniory pracuje s průhledy v rámci teras, které obíhají jednotlivé objekty. V centru celého areálu je společné zázemí s jídelnou a sálem pro volnočasové aktivity. Je zde prostor pro scházení se i se seniory bydlící mimo domov, čímž se utužují vzájemné vztahy a osvěžuje život v domově. Přilehlé venkovní prostory nabízí vyžití na čerstvém vzduchu. Ve stáří, kdy lidé často trpí samotou, je zásadní společenský a aktivní život, který udržuje seniory v dobrém fyzickém stavu i mentálním rozpoložení. Domov seniorů poskytne lidem v Řevnicích bohatý život i ve stáří. 46 KLEGOVÁ, Nikol. Aplikovaná profesní etika: etický rozměr péče o seniory. Znojmo: 2018 47 tamtéž 48 tamtéž

BODY

Návrh

117

DŮSTOJNOST VYROVNÁNÍ SE ODCHOD

118

autorka Luisa Schubertová

Paliativní péče Pod svatým Mořicem Paliativní péče је specializovaná péče o umírající, která zahrnuje fyzický, psychologický a uchovní aspekt a pokračuje i po smrti pacienta, kdy se zaměřuje na jeho rodinu.49 Obor paliativní péče prošel dlouhým vývojem, kdy zařízení hospicového typu dostaly své jméno dle míst k odpočinku poutníků. Hospicová péče bývala v minulosti zajišťovaná kláštery, které se snažily o poskytnutí důstojného života v jeho konci a zajištění duchovního vyrovnání se s vlastním koncem. Cílem tedy je zmírňovat psychologické a duchovní dopady situace na pacienta i jeho blízké okolí.50 Hospice v dnešní době fungují několika způsoby dle potřeb pacienta. Těžce nemocní pacienti, kteří potřebjí celodenní péči jsou umisťovaní do lůžkových hospiců. Pacienti, kteří trpí chronickou chorobou, ale jsou schopní a chtějí žít ve svém vlastním domácím prostředí, můžou docházet do denního stacionáře, kde se jim dostává paliativní péče.51 Další možnost je domácí hospic, kde roli hlavních pečovatelů přebírá rodina a přátele pacienta. Je zde také možnost docházení paliativních pracovníků až domů k pacientům. Paliativní péče může fungovat různými způsoby a na to musí regovat prostředí hospicu. Jak zajistit kvalitní život vážně nemocným lidem v posledních fázích života? Jakým způsobem lze naplňovat potřeby pacientů a jejich rodinných příslušníků v tomto těžkém čase? Paliativní péče se řídí podle etického kodexu, který je založen na 4 základních principech. Jedná se o princip autonomie - svébytnosti, princip beneficience - prospěšnosti, princip nonmaleficience - neškodnosti a princip spravedlnosti. Tyto principy ctí práva pacientů na určování vlastního chování dle svých etických zásad, podněcují podporu dobra a snahu o co nejvyšší tělesnou i duševní pohodu pacienta. Zakazují poškozovat a ubližovat druhým a vyžadují stejné jednání s pacienty ve stejné situaci.

Paliativní péče Pod svatým Mořicem je umístěná, jak název napovídá, v těsné blízkosti kostela a přimyká se k jeho hřbitovní zdi. Návrh je komponován z pěti objektů, které mezi sebou svírají intimní dvůr. Areál disponuje jednolůžkovými a dvojlůžkovými pokoji o celkovém počtu 16 lůžek a zároveň v rámci paliativní péče bude zřízen denní stacionář. Je nutné zajistit dostatečné prostory pro zázemí psychologické, ambulanci a konzultační místnosti. Jídelna, kavárna a společenská místnost pak zajišťuje prostor pro setkání s dalšími pacienty a rodinnými příslušníky. Vytváří zázemí pro společné terapie apod. S tím souvisí další prostory pro fyzické cvičení a péči o tělo. Paliativní péče zajišťuje nejen psychologickou a duševní péči, ale musí být zajištěno, aby pacient trpěl co nejméně. Mimo zdravotnickou péči jsou navženy rehabilitační a masážní prostory. 49 NEMČEKOVÁ, M. a kol. Etika v ošetrovateľstve. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 2008. 139 s.

50 MUNZAROVÁ, Marta. Etické aspekty léčby v terminálním stavu závažných nevyléčitelnách nemocí. [online] Dostupné z: https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2006/01/04.pdf

51 Uplatňování etických principů v paliativní péči. [online]. Dostupné z: https://www.umirani.cz/clanky/uplatnovani-etickych-principu-v-paliativni-peci 52 tamtéž

BODY

Návrh

119

120

LINIE Linie spojuje body. Jsou to spojnice, které tvoří sítě. V městském přostředí jsou obvykle zastoupeny ulicemi a kompozičními a pohledovými osami. V přírodní krajině linie tvoří rozhraní lesa a louky, pole a háje. Nebo jsou zastoupeny organickými liniemi - řeka a její meandry, horský hřeben. Liniové návrhy představují především úpravy uličních profilů, které jsou zásadní pro vytvoření kvalitních propojení v rámci prostoru města. Další liniové úpravy jsou navrženy ve smyslu vizuálních úprav charakteru nebo návrhu údržby místa. Posledním druhem navrhované linie je nová trasa pěší stezky, která vede skrz Řevnice a obchází je podél jejich přírodního rámce.

121

500 m

3 4

122

Liniové návrhy dle návrhu ateliéru ATC Pražská ulice

ulice Československé armády

Komenského ulice

Mníšecká ulice

ulice Pod Lipami

Opletalova ulice

most

ulice Legií

Sportovní ulice

úprava nábřeží Berounky

úprava Nezabudnického potoka

úprava výjezdu z města po Československé armády

stezka Pěšky kolem

linie návrhů 1 - 9 viz. urbanistické studie linie návrhů 10 - 11 viz. Řeka linie návrhu 13 viz. Pěšky kolem

úprava uličních/mostních profilů liniová úprava charakteru a návrh údržby návrh trasy pěší stezky

LINIE

Návrh

123

124

PLOCHA Plocha je ohraničena linií a může pohlcovat jednotlivé body. V městkém prostředí může představovat blok zastavěný i nezastavěný náměstí. Může mít organický nebo geometrický tvar. V přírodním přostředí bývá typicky organického tvaru a je definováno rozhraními. Tvoří plochy lesů apod. Plošné nástroje úprav se týkají především návrhů veřejných prostranství, které tvoří ohniska města a utužují společenský život ve veřejném prostoru. Velkoplošné úpravy se navrhují především v místech přírodního charakteru - sady a údržbové úpravy. V Řevnicích je vytyčena jedna rozvojová oblast, kde vznikne nová obytná zástavba.

125

500 m

8 3 1 5

126

Plošné návrhy dle návrhů ateliéru ATC

náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

prostranství okolo Zámečku

Malé náměstí

plácek Za Vodou

plácek u hasičů

ovocný sad v meandru

sad pod Černou skálou

zástavba v rozvojové části

plochy návrhů 1 - 2 viz. koncentrace plochy návrhů 3 - 5 viz. plácky plochy návrhů 6 - 7 viz. Řeka plocha návrhu 8 viz. Spolu v zahradách

návrhy veřejných prostranství plošný návrh charakteru a údržby

návrh zástavby rozvojového území

PLOCHY

Návrh

127

128

Literatura a zdroje

129

Literatura a zdroje CAMINADA, Gion A., Rurální kontext [online],

kéta ŠANTRŮČKOVÁ a Jan UHLÍK, PRIX, Dalibor,

Dostupné z: http://vjrott.com/jeseniky/gac-rk-

ed. Teoretické základy památkové péče na pra-

-ethz-ss07-cz.pdf

hu 21. století. Praha: Artefactum, nakladatelství Ústavu dějin umění AV ČR, 2019.

CÍLEK, Václav, Zdenka SŮVOVÁ, Jan TUREK, et al. Krajem Joachima Barranda: cesta do pravě-

KÖNIG, Jindřich. Řevnice na starých pohledni-

ku země české. Ilustroval Jiří SVOBODA, ilustro-

cích: s přílohou řevnických poštovních razítek.

val Dominika LIZOŇOVÁ, ilustroval Arnošt HA-

[Řevnice: J. König], 2014. ISBN 978-80-260-

NÁK. Praha: Dokořán, 2020

6190-8.

CÍLEK, Václav. Posvátná krajina: eseje o mís-

KRATOCHVÍL, Petr. Architektura a veřejný pro-

tech, silách a dracích. Praha: Malvern, 2014.

stor: Architecture and public space. V Praze: České vysoké učení technické, 2013

CÍLEK, Václav, Vojen LOŽEK a Pavel MUDRA. Obraz krajiny: pohled ze středních Čech. Praha:

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na

Dokořán, 2011.

Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2011.

ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: Mladá

Kronika zbraslavská. Praha: Nadání Františka

fronta, 2010.

Palackého, 1905. Sbírka kronik a letopisů českých v překladech.

DE BOTTON, Alain. Architektura štěstí: tajné umění zařídit si život. Zlín: Kniha Zlín, 2010.

MATTESSICH, P., MONSEY, B., ROY, C. (1997).

Tema (Kniha Zlín).

Community Building: What Makes It Work. Saint Paul: Amherst H. Wilder Foundation

FAJT, Jiří a Helena DÁŇOVÁ, ed. Císař Karel IV.: 1316-2016 : průvodce výstavou. Přeložil Vladi-

MUSIL, Jiří F. Po stezkách k dálnicím: kapitoly

mír ČADSKÝ. V Praze: Národní galerie, 2016.

z dějin silnic, silničních dopravních prostředků a silničního stavitelství. Praha: Nakladatelství

HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás: přehled

dopravy a spojů, 1987. Knižnice pozemních ko-

stavebních slohů. Vyd. 5., přeprac. a dopl. Pra-

munikací.

ha: Paseka, 2002. NEMČEKOVÁ, M. a kol. Etika v ošetrovateľstve. HORÁČEK, Martin, Ludmila HŮRKOVÁ, Vít JESEN-

Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzi-

SKÝ, Alexander MATOUŠEK, Miloš SOLAŘ, Mar-

ty, 2008. 139 s.

130

Literatura a zdroje

NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: kra-

nemocí. [online] Dostupné z: https://www.neu-

jina, místo, architektura. 2. vyd. Přeložil Petr

rologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2006/01/04.pdf

KRATOCHVÍL, Praha: Dokořán, 2010. REINIŠ, Stanislav, Průvodce po Řevnicích a na

Etymologie místních jmen v Čechách [online],

Skalku, 1905

Dostupné z: https://mjc.ujc.cas.cz/search.ph

SKLENIČKA, Petr. Pronajatá krajina. Praha: Cen-

VRÁNKOVÁ, Karolína, Řídíme se podle slepic

trum pro krajinu, 2011.

[online], RESPEKT, Dostupné z: https://www.respekt.cz/rozhovory/ridime-se-podle-slepic

ŠÍCHA, Jan, FAJT, Jiří, ed. Moudrý panovník v čase katastrof: po stopách císaře Karla IV. mezi

https://www.revnice.cz/cs/mesto/revnice-za-

Prahou a Norimberkem. V Praze: Národní gale-

kladni-udaje-historie/historie-mesta-revnice.

rie, [2016].

html

ŠTICA, Petr. Etika a migrace: vybrané otázky

http://brdy.org/

současné imigrace a imigrační politiky, Ostrava: 2014

https://brdy.ochranaprirody.cz/

VALENA, Tomáš. Vztahy: o vazbě k místu v ar-

https://www.caves.cz/jeskyne/konepruske-jes-

chitektuře. Přeložil Petr KAŠKA. Praha: Zlatý řez,

kyne

[2018]. https://ceskykras.ochranaprirody.cz/ Třída budoucnosti. Dům zahraniční spolupráce [online]. 2018. [Cit. 30. 12. 2019] Dostupný z: [https://www.dzs.cz/sites/default/files/2020-08/

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98evnice

BYOD-CZ-final.pdf]

www.era21.cz/stajnochr.pdf

Barrett, Peter a kol. Clever Classrooms [onli-

https://www.revnice.cz/cs/mesto/revnice-za-

ne]. 2015. [Cit. 21. 12. 2019] Dostupný z www: [https://docs.wixstatic.com/ugd/902e4a_6aa-

kladni-udaje-historie/

724a74ba04b46b716e528b92ad7fc.pdf]

pamatkovykatalog.cz/

MUNZAROVÁ, Marta. Etické aspekty léčby v

https://en.wikipedia.org/wiki/Ethnoecology

terminálním stavu závažných nevyléčitelnách

revnice.farnost.cz

Literatura a zdroje

131

„ Když zima prokletá uvolní klepeta a můžem se zas bez kožichů hnout, zajásám z plných plic a jedu do Řevnic na ňadra přírody si spočinout... “

Řevnice | Námětová studie

Articles inside

úvod

zamyšlení nad Řevincemi