FOTO: Stanislav D. Břeň
Eko
VYTÁPĚNÍ A CHLAZENÍ SKLADŮ V KONTEXTU UDRŽITELNOSTI Zaměření na udržitelnost se v průmyslovém developmentu promítá i do oblasti vytápění a chlazení skladů. S tím bezprostředně souvisí v dnešní době frekventovaný požadavek na vysoce kvalitní obálku budovy a její vhodné tepelně izolační vlastnosti.
S ohledem na ekologii se aplikuje zásada nepoužívání chladicích médií, která extrémně škodí životnímu prostředí. Jedná se však spíše o případy nehod, kdy tyto látky, například freon nebo čpavek, uniknou do okolí.
K
K obvyklým způsobům vytápění se řadí zejména teplovzdušné vytápění, a to prostřednictvím nástěnných, nástřešních nebo podstropních jednotek. Teplovzdušné jednotky lze dělit na lokální nebo s centrálním ohřevem a distribuční soustavou (vzduchotechnickým potrubím). „Běžným zdrojem tepla je u lokálních teplovzdušných jednotek plyn. Může být využit i princip kondenzace se zvýšeným stupněm využití energie z plynu, případně centrální zdroj tepla, například horká voda,“ vysvětluje Tomáš Kubín, šéf výstavby společnosti P3 pro region střední a východní Evropy.
NA ZÁKLADĚ NOREM I KONKRÉTNÍCH PODMÍNEK „Instalace vytápění vždy musí odpovídat normám a místním podmínkám,“ konstatuje Vít Novák, pro-
„Důraz na ekologický způsob chlazení“
TOMÁŠ MYLER tiskový mluvčí Lidl Česká republika
Společnost Lidl klade ve všech svých provozech velký důraz na udržitelnost i ochranu životního prostředí, a to včetně logistických center. Ve všech skladech je tak instalován systém chlazení, který pracuje s chladivem CO2, což představuje nejekologičtější možné chladivo (GWP faktor = 1). Vytápění je z velké části řešeno podlahovým topením s využitím zpětného získávání tepla z chlazení, čímž se využije i dané „odpadní teplo“ a tím i veškerý možný potenciál z odebírané elektrické energie. V nově dokončeném logistickém centru v Buštěhradě máme připraven také systém hospodaření s šedou vodou a plánujeme dostavbu fotovoltaické elektrárny.
Článek připravil David Čapek
jektový manažer společnosti Demaco. Při častém využití systému decentralizovaných plynových přímotopů zavěšených na stěny nebo pod střechou haly se ventilátorem vhání do prostoru ohřátý vzduch. Výměna čerstvého vzduchu je řešena rekuperační jednotkou s plynovým ohřevem. „Používá se rovněž distribuce tepla pomocí teplovodních rozvodů k otopným tělesům. V kancelářské a sociální části haly je vytápění zajištěno nástěnnými teplovodními radiátory s termostatickým ventilem. Výkon kotle je řízen ekvitermní křivkou podle venkovní teploty,“ přibližuje Vít Novák. Systémy vytápění hal jsou v zásadě předurčeny způsobem využitím prostor. Jiné požadavky jsou kladeny na výrobní provozy a jiné na skladové. „Výrobní prostory potřebují rovnoměrně vytápěný prostor s vyšší provozní teplotou. Častým jevem je i teplo produkované technologií nájemce, a je tak nasnadě ve výrobních prostorech rekuperovat zbytkové teplo, například z kompresorů či jiného technologického zařízení,“ popisuje Tomáš Novotný, head of asset management ve skupině Arete. Ve skladových objektech je pak vhodné vytápění přizpůsobit vychystávacím prostorům, kde je častější pohyb zaměstnanců, než například v uličkách, kde jsou častým způsobem vytápění horkovzdušné jednotky Sahara. „Vzhledem k výšce skladových prostor a faktu, že teplý vzduch stoupá vzhůru, je vhodné používat destratifikační ventilátory, které stlačují vrstvu teplého vzduchu k podlaze,“ pokračuje Tomáš Novotný. Jedná se o jednoduchý, ale účinný nástroj pro úsporu spotřeby energií i snížení provozních nákladů.
