#ñ !
e s u s e r g n o k n e m r é á k k s é l n e i t r s á o k n é l c . u e 1 o c 1 d a ž u k i i Na j tovalo o b ti komun s u k o t s i i ž d e l ů d io mo o l O 9 01 8/10/2
uc
Souhrny prezentací Reference účastníků Představení partnerů Bohatá fotogalerie Diskutujte s námi www.facebook.com/ pharmaprofit
Úvodník
V hlavní roli komunikace Když jsme chystali program 11. kongresu Pharma Profit, hned od počátku příprav jsme věděli, koho chceme do Olomouce přivést jako inspirativního řečníka. Ladislav Špaček a jeho prezentace o důležitosti komunikace je totiž jasná volba a takříkajíc sázka na jistotu. A podle ohlasu účastníků ani tentokrát věhlasný lektor etikety a komunikace nezklamal. Jeho vystoupení bývají zábavná, plná zajímavých a také poučných historek, ale – a o to nám šlo především – i povzbuzující. Povzbuzující v tom smyslu, že úspěch nezajistí pouze oficína plná špičkových léků a letáky s desítkami přípravků ve slevě. Zákazníky přitáhne hlavně milý personál, který dokáže komunikovat podle určitých pravidel. A právě komunikace a příjemné vystupování vůči každému klientovi rozhoduje o tom, zda se budou zákazníci do vaší lékárny vracet a vám se bude ekonomicky dařit. Ale nebylo to jen vystoupení Ladislava Špačka, z něhož jasně vyplynulo, jak důležitá je při jakékoliv činnosti komunikace. Také například v panelové diskusi se ukázalo, že v našem lékárenství je sice řada problémů, jejichž řešení není úplně jednoduché, ale určitě se vyřešit dají, když si všichni zúčastnění sednou a začnou spolu komunikovat bez vzájemného napadání a obviňování.
Jana Hozáková, group manager jana.hozakova@atoz.cz
PREZENTUJÍCÍ
On-line versus kamenné lékárny Na kongresu se v panelové diskusi debatovalo také o ožehavém tématu v podobě výdeje Rx on-line. Její moderátor při té příležitosti poukázal na výsledky aktuálních tuzemských průzkumů, z nichž vyplývá, že bariéra v podobě nemožnosti poradit se s lékárníkem či farmaceutickým asistentem při nákupu on-line významně klesá a že dvě třetiny dotázaných v těchto průzkumech uvedly, že by preferovaly výdej Rx on-line. Těžko z těchto výsledků dělat striktní závěry, ale přece jen stojí za zamyšlení, proč lidem čím dál míň vadí, že se při nákupech v lékárenských e-shopech nemohou poradit s odborníkem. Možná je to i proto, že ani v kamenné lékárně se pokaždé s odbornou radou při nákupu nesetkají, a mají tak pocit, že koupit si nějaký doplněk stravy či volně prodejný lék vlastně není žádná věda. A jak takové smýšlení změnit? Nejlépe to vystihl jeden z účastníků panelové diskuse, když řekl, že kdyby si všichni lékárníci řekli, že pacientům budou krabičky prodávat na základě své odbornosti a ne kvůli ceně a kvůli tomu, že na ně někdo tlačí, zvyšovalo by to kvalitu pohledu pacientů na lékárnu, do které pak budou chodit, protože tam chtějí získat odbornou radu.
„Odbornost musí hrát prim.“
P4/5 C CASTING
PharmDr. Michal Krejsta, MBA
Mgr. Jan Šípek
Pavlína Štisová, MBA
/DGLVODY ĝSDÏHN
ředitel IT, Apatyka servis
senior project manager, Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv
lektor komunikace a etikety
tajemník, AVEL ČR a AVEL SK V panelové diskusi zaměřené nejen na současný stav tuzemského lékárenského trhu, ale hlavně na jeho budoucí rozvoj, její účastníci debatovali mimo jiné o vývoji počtu lékáren a jejich řetězení do sítí a aliancí. Na přetřes přišla i otázka uzákonění podmínek pro vznik nových lékáren. Dalším bodem pak byla diskuse ohledně reformy lékárenské péče a změny kompetencí lékárníků. Diskutující vyjádřili své názory i k ožehavému tématu v podobě výdeje Rx přípravků on-line a ohodnocení lékárníků. Str. P6–P8
Náš rok v lékárně byl název prezentace, v níž Jan Šípek shrnul letošní legislativní změny, které softwarové společnosti musí implementovat do lékárenských systémů. Měsíc po měsíci se pak věnoval jednotlivým událostem, které měly dopad na fungování systémů v lékárnách a promítly se i do práce lékárníků, ať už jde o výdej a úhradu léčiv, komunikaci s centrálním úložištěm eReceptů, dodatečnou digitalizaci listinných receptů a podobně. Str. P9
Na to, jak v současnosti funguje systém ověřování léčiv, se ve své prezentaci zaměřila Pavlína Štisová, která mj. popsala i jeho jarní problémy včetně jejich příčiny. Zároveň uvedla i aktuální čísla o počtu léčivých produktů nahraných v systému a počtu připojených koncových uživatelů. Nechyběla ani statistika týkající se alertů a nejčastějších problémů a popis jejich řešení. V závěru prezentace pak P. Štisová upozornila, že je nejvyšší čas, aby ověřovat léčivé přípravky už začali všichni, protože období bez sankcí pro koncové uživatele již brzy skončí. Str. P10–P11
Nikoli produkt, ale to, co k němu lékárník přidá a jaký udělá dojem, je faktor, kvůli němuž se zákazník bude nebo nebude do jeho lékárny vracet, zaznělo v příspěvku Ladislava Špačka, který zároveň zdůraznil, že komunikace je často důležitější než nabízený produkt. Podle něj je také třeba počítat s tím, že forma, intonace a výraz tváře v průběhu komunikace jsou mnohdy důležitější než sama poskytovaná informace. A jaké jsou jeho tipy pro efektivní komunikaci? Nestěžujte si, nešetřete chválou, usmívejte se a pamatujte si jména. Str. P12–P13
PharmDr. Jana Matušková
Ing. Linda Straková
lektorka dispenzační práce a řízení klíčových procesů v lékárnách
consumer insights consultant, Nielsen Czech Republic
Mgr. Libor Štajer
Výsledky výzkumu, který mapoval pohled spotřebitelů na privátní značky v lékárnách, i širší pohled spotřebitelů na produkty vlastních značek v retailu a v drogeriích představila ve své prezentaci Linda Straková. Mimo jiné uvedla, že nejvíce se v lékárnách pod privátní značkou kupují volně prodejné léky a doplňky stravy následované zdravotnickými potřebami. A také upozornila na to, že povědomí o privátních značkách v lékárnách zatím není příliš velké, protože řada spotřebitelů dlouho netušila, že si produkt privátní značky kupuje. . Str. P17
advokát Stejná účinná látka – jiný legislativní status byl název prezentace, v níž poskytli řečníci pohled lékárníka a právníka na léčivý přípravek a doplňky stravy se stejnou účinnou látkou. Vybrali čtyři látky a na konkrétních případech ukázali a zdůvodnili, kdy je a kdy není možné expedovat léčivý přípravek a kdy je nezbytné zákazníkovi vydat výhradně doplněk stravy, aby výdej či prodej proběhly lege artis. Str. P14–P16
Diskutujte s námi www.facebook.com/ pharmaprofit
prezentace
Panelová diskuse
Moderátor: PharmDr. Michal Krejsta, MBA, tajemník AVEL ČR a AVEL SK Diskutující: Mgr. David Gregor, vedoucí lékárník Zámecké lékárny Děčín, člen spolku Vaši lékárníci CZ; PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory; PharmDr. Tomáš Lukš, ředitel EUC lékáren; Mgr. Filip Vrubel, náměstek ministra zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví ČR
Kompetence se ve zdravotnictví musí PÝQLW NRPSOH[QÝ
V
úvodu Michal Krejsta popsal, že za poslední čtyři roky se u nás počet lékáren snížil asi o 1 %. Na jednu lékárnu připadá v průměru 3500 obyvatel, ale existují regionální rozdíly, kdy například v kraji Moravskoslezském je to téměř 7000 oby-
vatel, naopak kraje Jihomoravský, Karlovarský a Královéhradecký jsou pod celostátním průměrem. Průměrný plat lékárníka činí asi 30 tis. korun hrubého s výjimkou Prahy, kde převyšuje částku 40 tis. Kč. Zhruba čtvrtina tuzemských lékáren patří mezi nezávislé, 35 % jsou lékárny řetězcové a 42 % alianční, přičemž ty řetězcové dominují co do hodnoty v segmentu OTC. Naopak alianční lékárny se zase prosazují v segmentu Rx léčiv. Poté se zeptal účastníků dis-
kuse, jak vnímají vývoj počtu lékáren, jejich sílu a co si myslí o řetězení do sítí i aliancí. Prezident Chudoba poukázal na to, že se snížil počet výdejen, což vyústilo v úsilí komory získat podporu pro lékárny v malých obcích za účelem zachování plnohodnotné lékárenské péče na venkově. „Změnu vlastnické struktury českých lékáren nepovažuji za dobrou. Monopolizaci sice vidíme i v jiných zemích, ve většině evropských zůstávají ale lékárníci exkluziv-
ními provozovateli lékáren. Pokud má být zachován svobodný a důvěryhodný výkon povolání, musí být lékárník do značné míry nezávislý, konat ve prospěch svých pacientů a ne být primárně spojován s marketingovými praktikami,“ řekl a dodal, že komora dále usiluje o uzákonění podmínek pro vznik nových lékáren: „V rámci novely zákona o zdravotnických službách jsme již dříve předložili legislativní úpravu.“ Dále uvedl, že od počátku podporoval vznik virtuál-
P6/7 ních aliancí, protože to považuje z ekonomického hlediska za logické řešení, jak zůstat ekonomicky konkurenceschopný i jako provozovatel jednotlivé lékárny: „V zájmu všech lékárníků je dbát na odbornost své profese a zachování důvěryhodnosti. Zájem o náš obor se zčásti snižuje, musíme proto usilovat o zvýšení jeho atraktivity i finančního ohodnocení. Dostáváme se do situace, že lékárníci s univerzitním vzděláním jsou někde odměňováni hůře než zdravotní sestry.“ Na jeho slova zareagoval Filip Vrubel: „Stát mzdy v soukromém sektoru nijak nenastavuje. Stát reguluje pouze platy ve veřejném sektoru, například ve státních nemocnicích, ale tam jde o zaměstnance státu. Je třeba si vybrat, jestli usilujete o to, aby zůstalo lékárenství svobodným povoláním nebo zda má jít jako například u státních nemocnic o zaměstnání řízené státem, provozování neziskové služby – pak můžeme hovořit o tabulkových platech garantovaných státem. Obojí nejde.“ Jinak naznačil, že se s prezidentem ČLnK shodne v tom, že je třeba se zaměřit na podporu vzniku lékáren tam, kde není lékárenská síť pro pacienty dostupná. „Proto byl ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami zřízen fond na podporu vesnických lékáren tam, kde je kvůli dostupnosti potřebujeme udržet,“ popsal a připojil, že u lékáren existuje potenciál se specializovat a snažit se profitovat na růstu trhu, který u léčiv v posledních dvou letech roste. V souvislosti s posilováním řetězců poukázal na to, že nejde o nic nestandardního a že i v zahraničí jde o běžný trend. „Deregulace nepřinesla nic zásadně špatného z hlediska dostupnosti lékárenské sítě a ceny léčiv v ČR. V posledních letech sledujeme spíše zpomalení či dokonce zastavení růstu podílu síťových lékáren,“ podotkl. David Gregor v souvislosti s deregulací uvedl, že se u nás potýkáme s anomálií, protože nemáme regulováno nic ohledně sítě, výkonu farmaceuta ani vzdálenosti lékáren od sebe. „Do budoucna to přináší riziko. Monopolizace je sice všeobecný trend, ale pak vidíme, že například z Norska, kde trh ovládly dvě monopolní sítě, jezdí Norové nakupovat OTC přípravky do Švédska,“ řekl
s tím, že lékárny jsou hlavně zdravotnická zařízení, která by také tak měla být placena. „Nejsme placeni za práci, kterou vykonáváme, a proto lékárny posilují segment OTC a doplňkový sortiment,“ upozornil a zdůraznil, že navzdory investicím do zdravotnictví se platby do lékárenství za posledních 10 let nezvýšily ani o inflaci. Podle něj není přehnaná monopolizace ku prospěchu věci, a přestože je počet lékáren setrvalý, existuje plno tzv. jednokoněk: „Až jejich majitelé odejdou do důchodu, lékárna přestane fungovat a v tu chvíli se to výrazně projeví na omezení sítě. Myslím si, že v posledních pěti letech je spousta lékáren na hraně existenční krize.“ Situaci v síti EUC lékáren následně popsal Tomáš Lukš: „Nejsme doslova tvrdý řetězec, takže lékárníci mohou v lékárnách fungovat samostatně. Provozujeme velké i velmi malé lékárny, které podporujeme, abychom zajistili dostupnost péče. Nicméně platí, že společně je celá síť zisková.“ Pak ještě poukázal na to, že se sice řeší, jak mají být lékárny daleko od sebe a podobně, ale je třeba si uvědomit, že lékárny jsou firmy, které si musí mezi sebou konkurovat: „Řetězce Dr. Max a Benu konkurují malým lékárnám, které v místě fungovaly dlouhodobě, a pokud tyto malé neudělají nějakou změnu, je jasné, že je tyto řetězce ,ušlapou‘.“ L. Chudoba navázal poznámkou, že komora ministerstvu zdravotnictví předložila konkrétní návrhy na rozšíření odborné činnosti lékárníků o farmakoterapeutické konzultace a preventivní programy. Podle něj je třeba se s resortním ministerstvem a zdravotními pojišťovnami domluvit na rozvoji lékárenské péče alespoň ve střednědobém horizontu a implementovat to, co se dohodne, do připravované reformy lékárenské péče. Díky tomu půjde i kvalifikovaněji odhadnout, kolik lékárníků a farmaceutických asistentů a s jakou přípravou bude potřeba. Náměstek Vrubel s jeho slovy souhlasil, ale upozornil, že nejde jen o reformu lékárenské péče, ale o reformu péče primární: „Kompetence je třeba ve zdravotnictví měnit komplexně, provázaně, ale na všem se musí shodnout většina odborné veřejnosti. Nelze jednu oblast vytrhnout
z kontextu. Pojďme se hlouběji bavit o tom, jaká je v rámci primární péče role lékáren.“ Poté doktor Krejsta připojil komentář, že nikdo nerozporuje kompetence lékárníků, ale že pokud někde došlo k významné reformě, bylo to na základě souladu s resortní strategií: „Nejdříve bylo vždy jasně definováno, jakou roli mají lékárníci hrát a co mohou v rámci primární péče poskytovat. Zdá se mi, že u nás panuje trochu rozkol v tom, co by lékárníci chtěli, co společnost potřebuje a jak je celý systém nastaven.“ A v souvislosti s tím se zeptal L. Chudoby, které tři výkony by chtěl mít v horizontu roku nasmlouvané a zda by je vyměnil za signální kód výkonu (SiV) a změnil by úplně strukturu ohodnocování lékáren. Prezident Chudoba uvedl, že k registraci předložili pět výkonů – screening diabetu a Alzheimerovy choroby, odvykání kouření, návštěvní službu lékárníka a využití lékového záznamu pacienta. Po pilotním projektu s VZP je na příští rok domluvena priorita screeningu Alzheimerovy choroby a lékový záznam pacienta. „Dále finalizuje příprava náplní oborů nástavbových specializací, a kde jinde žádat výkon, než když máte kompetenci podpořenou nástavbovou specializací,“ podotkl a dodal, že ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo program Zdraví 2030. S náměstkyní MUDr. Šteflovou proběhla již úvodní jednání k zapojení lékárníků. Náměstek Vrubel upozornil, že jednání kolem jakéhokoliv návrhu změny v kompetencích kteréhokoliv zdravotnického povolání jsou dlouhá a složitá. Zmínil se například o diskusi kolem kompetencí sester.
Specializace lékáren Další část diskuse byla zaměřena na specializaci lékáren. M. Krejsta k tomu uvedl, že se v lékárnách rozšiřuje portfolio o veterinu, zdravotní prostředky, ale také se tam dostává sortiment (např. dermokosmetika, péče o matku a dítě), který je typický primárně pro retail. „Zatímco segment OTC registrovaných přípravků a doplňků stravy roste ve veřejných lékárnách co do hodnoty o 6,7 procenta, například dětská hygiena roste hodnotově o 18 procent, a to jak v lékárenských e-shopech, tak
v kamenných lékárnách. Totéž lze pozorovat u dětské výživy, kde je meziroční růst v e-shopech a stagnace v kamenných lékárnách, ale ne ve všech, protože řetězcové lékárny rostou. To znamená, že specializace na kategorii péče o dítě má perspektivu a totéž je znát i u dermokosmetiky,“ poznamenal a na číslech ukázal, že lidé mají pozitivní vztah k on-line nákupům a trendem je kombinace nákupů v on-line a kamenných lékárnách. Zároveň poukázal na to, že z aktuálních průzkumů vyplývá, že bariéra v podobě nemožnosti poradit se s lékárníkem či farmaceutickým asistentem při nákupu on-line významně klesá a že dvě třetiny dotázaných by preferovaly výdej Rx on-line. Podle Mgr. Gregora čísla růstu OTC mohou korespondovat s tím, že se nám ekonomicky daří. „Přibývá seniorů, kteří užívají čím dál víc léků, takže si myslím, že bychom jim měli užívání dalších přípravků spíš rozmlouvat než se snažit sanovat propad příjmů veřejných lékáren tím, že jim ještě nacpeme OTC doplňky stravy,“ řekl. Navíc si nemyslí, že by většina pacientů uvítala výdej Rx léčiv on-line. Nepovažuje ho za správnou cestu a spíše by podpořil návrh ČLnK na distanční výdej lékárníkem, který by lék k pacientovi dopravil a provedl dispenzační minimum. L. Chudoba zase vyjádřil potěšení, že v posledních letech se již potřetí podařilo přesvědčit poslance, že Rx on-line v předložené podobě je slepá ulička. Musíme vyhodnocovat skutečné potřeby pacientů. Většina lidí, kteří si objednají zboží na lékárenském e-shopu, si ho přijde vyzvednout do kamenné lékárny: „Ano, objednání může být pro někoho pohodlnější z domova, člověk pak jde jen jednou do lékárny. Ministerstvo si však u každé navrhované změny musí položit zásadní otázku. Nejen jaká je její skutečná přidaná hodnota, ale také jak dopadne na stávající funkční síť lékáren. ,Vyzobávání hrozinek‘ není umění, umění je rozvíjet kvalitní lékárenskou péči. A to je prioritou všech rozumných vlád,“ řekl. Zároveň podotkl, že komora v oblasti primární a následné péče navrhuje i návštěvní službu lékárníka pro imobilní pacienty.
prezentace
T. Lukš se ohledně specializace a rozšiřování sortimentu vyjádřil v tom smyslu, že je třeba se zamyslet nad tím, proč to lékárníci dělají: „V lékárnách sice roste obrat Rx léků, ale klesá počet prodaných krabiček, což znamená, že se prodávají dražší krabičky léků. Ale ve většině veřejných lékáren se prodávají hlavně levnější krabičky, takže v nich obrat Rx klesá. A tak se pak všichni snaží zvýšit obrat u jiného sortimentu.“ A v reakci na vyjádření D. Gregora ještě doplnil: „Cpát do pacientů OTC léky a doplňky stravy nikdo samozřejmě nechce. Ale každý lékárník a asistent by si měl sáhnout do svědomí, kolik z prodejů a příprodejů, které realizuje, je odborných a v určité kvalitě. Myslím si, že mnohdy jde jen o podání krabičky. Kdyby si všichni lékárníci řekli, že pacientům budou krabičky prodávat na základě své odbornosti a ne kvůli ceně a kvůli tomu, že na ně někdo tlačí, zvyšovalo by to kvalitu pohledu pacienta na lékárnu, do které pak budou chodit, protože tam chtějí získat odbornou radu.“ Také náměstek Vrubel zareagoval na vyjádření D. Gregora a zdůraznil, že OTC nejsou jen doplňky stravy: „Myslím si, že není správné tvrdit, že lékárníci nechtějí nabízet OTC produkty, protože pacientům v zásadě nic nepřinášejí. Vždyť jde i o registrované léky, které jsou účinné a bezpečné! V řadě zemí dokonce systémy primárně preferují OTC trh před Rx mimo jiné proto, aby si pacienti zaplatili léčbu a nezatěžovali systém veřejného zdravotního pojištění. Nejde o nic nenormálního, to není byznys, to je zdravotnictví.“ V kategoriích, jako je veterina či produkty pro děti, vidí pro lékárny přirozený potenciál. Výdej Rx on-line považuje za zbytečného strašáka a ubezpečil, že ministerstvo nebude podporovat, aby ho mohl provozovat někdo mimo provozovatele kamenných lékáren. „To je základní východisko a vše ostatní je pouze o tom sednout si ke kulatému stolu a začít hledat technické a logistické parametry takové služby,“ řekl a poukázal na to, že i kdyby byl v budoucnu zásilkový výdej Rx léčiv povolen, bude představovat pouze střípek výdejů, výdej v kamenné lékárně spojený s poradenstvím bude vždy nenahra-
ditelný. „To ale neznamená, že bychom měli za každou cenu do budoucna distanční výdej Rx blokovat. Lidé si ho jednoho dne vyžádají a nebude záležet na tom, zda to ministerstvo chce či nechce. Pojďme si spíš sednout a sepsat podmínky, za kterých jsme takovou službu ochotni tolerovat, než abychom pak čelili pozměňovacím návrhům v parlamentu, které můžou zavést u zásilkového výdeje divočejší podmínky, než bychom si všichni představovali,“ popsal. A zdůraznil, že lékárníci by měli být u svých návrhů konzistentní: „Na jedné straně slyším, že je lékárníků málo a zájem o tuto profesi klesá a jejich cena roste, pak ale těžko mohu zcela vážně plánovat institut návštěvní služby lékárníků jako adekvátní náhradu za zásilkový výdej Rx. Pokud mám málo lékárníků, asi nebudu chtít, aby se lékárník sebral a s krabičkou léků v tašce šel několik kilometrů za pacientem, aby mu ji vydal. Nemyslím si, že to dává smysl, ale jde jen o můj úhel pohledu.“
Ohodnocení lékárníků V závěru diskuse doktor Krejsta shrnul, že ohodnocení lékárníků je kromě marže postaveno na výsledcích DŘ, které bylo letos ukončeno 19. 6. a nedošlo při něm k dohodě, která se týkala nominální výše SiV a referenčního období. „Zástupci lékárníků měli různé návrhy typu 20 Kč za každý vydaný recept a referenční období podle roku 2018. Dopadlo to tak, že SiV bude mít od 1. 1. 2020 o korunu vyšší hodnotu než letos a referenční období se posune z roku 2014 do roku 2018, což je příznivé. Znamená to, že příjmy lékáren se celkově zvýší o zhruba 100 milionů korun, což představuje u jedné lékárny v průměru za měsíc příjmy vyšší o 3000 Kč. Zdravotní pojišťovny původně lékárníkům nabízely stejnou hodnotu SiV jako letos, tedy 14 Kč, ale bez referenčního období, což po propočtu představovalo celkový příjem zhruba dvojnásobný,“ vysvětlil a optal se diskutujících, jak jsou s výší SiV spokojeni a proč se financování nakonec bude řídit referenčním obdobím. L. Chudoba upozornil, že komora není přímým účastníkem DŘ a s finální výší SiV včetně zachování jeho limitace
nesouhlasila: „Pravdivé není ani sdělení pana ministra ve videoprojevu, že prý lékárny dostanou navíc 420 milionů korun. Půjde maximálně o polovinu této částky. Odpovědi ministra na předložení propočtu údajného navýšení stejně jako kalkulace částky 10 Kč za digitalizaci receptu jsem se nedočkal. Po nás chce ministerstvo analýzy, proto recipročně žádáme propočty i po ministerstvu. Pro další vývoj je klíčové vycházet z věrohodných dat a správně je interpretovat.“ Dále uvedl, že komora nadále požaduje zavedení kombinovaného systému odměňování, tj. dispenzační taxy a zůstatkové procentní sazby obchodní přirážky. Lékárníkova odměna nemůže být závislá na tom, jak drahé léky vydává. „Dlouhodobým tématem je dále odměňování za další odborné a administrativní činnosti lékárníků,“ dodal. F. Vrubel následně uvedl, že nechce komentovat, s jakým mandátem koordinátor lékárníků na DŘ chodí a zda plní představy těch, které zastupuje. To je výlučně interní věc lékárníků. Faktem však je, že uvnitř lékárenského segmentu je znát boj mezi různými typy provozovatelů a to má vliv i na to, jaké návrhy pojišťoven a v čí prospěch jsou v DŘ přijaty. Lékárníci by se tak měli zaměřit na to, aby věděli, s jakými nabídkami pojišťovny přišly a jaké nakonec byly akceptovány a proč. „Co se budoucnosti odměňování týče, můžeme se bavit o tom, že se sníží závislost procentní sazby obchodní přirážky na odměňování lékáren, ale řešením není pouze a jen dispenzační taxa. Mnohem přijatelnější pro všechny strany je hledat poměr fixního poplatku a procentní sazby obchodní přirážky tak, aby celkové náklady systému zůstaly nejprve zachovány, než se ověří funkčnost mechanismu. O tom můžeme s komorou vést diskusi,“ řekl. Pak se D. Gregor ještě ohradil, že není pravda, že při dohodovacím řízení byl návrh dostat za SiV 14 Kč bez regulace: „Návrh zněl 12 Kč bez regulace a 14 Kč s regulací, což bylo prakticky totéž.“ A doktor Lukš doplnil: „Pokud jde o výkony za odborné činnosti, je dobře, že je komora navrhla, ale kdo to rozhýbal? Řetězce jako první říkaly a dávaly reklamy, co vše pro pacienty a klienty dělají.“
6ORYR QD ]£YÝU
L. Chudoba: „Čtyři volební období v čele komory byla pro mě nesmírně inspirativní a poučná. Oceňuji zejména nasazení řady kolegyň a kolegů, přípravu rozvojových projektů a růst významu postavení lékárníka a klinického farmaceuta v systému zdravotní péče. Spoustu energie nás však stálo i samotné ,udržení pozic‘, například v exkluzivitě výdeje léčivých přípravků.“
F. Vrubel: „Chtěl bych prezidentu Chudobovi poděkovat za spolupráci v době jeho působení v čele komory a za témata, která s námi diskutoval. Přestože ne vždy jsme našli názorovou shodu, diskuse byla korektní. Ministr Vojtěch otevřel lékárníkům prostor nejen pro diskusi o lékárenských tématech v rámci pracovní skupiny o lékárenské péči, ale otevřeli jsme jim cestu také do ostatních pracovních skupin, například primární péče, a chceme společně řešit kupříkladu dostupnost zdravotní péče, dostupnost léků a podobně. Témat k řešení je hodně a byl bych rád, abychom v budoucnu dospěli k neútočnému konstruktivnímu dialogu mezi ministerstvem a komorou, který nás pozitivně posune dál.
P8/9 Mgr. Jan Šípek, ředitel IT, Apatyka servis
Náš rok Y O«N£UQÝ
P
řehled letošních změn, kvůli nimž bylo třeba provést úpravy informačních systémů, uvedl J. Šípek.
Leden
Nový cenový předpis přinesl zrušení nejvyššího pásma diferencované marže. S novou úhradovou vyhláškou přišla změna výše signálního výkonu (SiV), který je nyní navíc za položku a ne za celý recept. A změnilo se také datové rozhraní zdravotních pojišťoven.
Únor Dne 9. 2. byl spuštěn systém ověřování pravosti léčiv, ale teprve 8. 2. prezident podepsal souvisící zákon s odkladem sankcí a 4. 2. vyšlo prohlášení ministra zdravotnictví, aby lékárníci v dobré vůli vydávali léky, i když systém nebude plně funkční. „Pro IT firmy to je největší změna v lékárnách od zavedení kusové kontroly,“ řekl J. Šípek a upozornil na vývoj chybovosti při ověřování: „Kdyby nebylo vyhlášeno bezsankční období, desítky tisíc balení léků by se nedaly vydat.“
Duben–květen Uživatelům v ČR se podařilo přetížit národní server pro ověřování léčiv (NSOL). Muselo se proto zavést automatické odpojení při prvním výpadku v rámci transakce. Znamenalo to upravit lékárenský software, aby v oka-
mžiku, kdy nešlo první balení léku ověřit, se na všechna další balení v rámci transakce ověření nespustilo.
Červen Končila dvouletá platnost certifikátů pro komunikaci s centrálním úložištěm eReceptů. Na poslední chvíli se podařilo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nasadit rozhraní pro jejich automatickou aktualizaci. Na přelomu června a července bylo
tedy možné automaticky prodloužit platnost certifikátů, ale jen v případě, že byl ještě stále platný původní certifikát. V rámci zvýšení dostupnosti eReceptů bylo zřízeno jejich třetí úložiště. Je dostupné jen lékárníkům a umožňuje pouze uzamknout recept pro další výdej, dokud není obnoven provoz standardního úložiště.
účtování ZP, a teprve 25. září dostaly jejich číselník úhrad od zdravotních pojišťoven. Navíc v rámci číselníku úhrad HVLP byly zavedeny další úhrady, takže bylo nutné do lékárenských systémů nahrát dva číselníky. V říjnu začala fungovat nová rozhraní pro vykazování receptů, poukazů a zavedly se nové úhrady.
Červenec
Listopad–prosinec
Začal platit nový cenový výměr pro zdravotnické prostředky (ZP), který přinesl změnu stanovení ceny původce pro výpočet maximální prodejní ceny.
Od 1. 1. 2020 má být k dispozici lékový záznam (LZ) pacienta a v souvislosti s tím se objevuje povinnost pro lékárníky provést dodatečnou digitalizaci listinných receptů. Aby byl LZ úplný, musí lékárna v případě listinného receptu doplnit údaje o pacientovi tak, aby došlo ke ztotožnění vůči registru obyvatel. Ke konci se blíží platnost certifikátů pro komunikaci s finanční správou při EET. Každý si bude muset na portálu finanční správy vygenerovat nový certifikát a nahrát ho do svého informačního systému. „Současný trend ve zdravotnictví nás nutí stále více času investovat do implementace funkcí, které lékárně umožní dodržovat zákon. Kvůli tomu na funkce zjednodušující práci zbývá stále méně času,“ posteskl si závěrem J. Šípek.
Srpen V souvislosti s protipadělkovou směrnicí se u nás podařilo zavést systém, díky němuž bude lékárna automaticky informována o tom, že držitel rozhodnutí o registraci vyšetřil nahlášený alert a že balení léku, které nešlo ověřit, je opravené apod.
Září–říjen Registrace ZP přešla v minulosti pod SÚKL, takže tam stejně jako u léků bude probíhat stanovení jejich úhrady. Softwarové společnosti měly ale pouze osm dní na to, aby do lékáren nasadily verze programu pro inzerce
prezentace
'ĬOHĻLW¿ Y]ND] YĞHP NRQFRY¿P XĻLYDWHOĬP Je nejvyšší čas, aby začali ověřovat všichni! Období bez sankcí pro koncové uživatele končí 31. 12. 2019! Zbývá jen několik týdnů, kdy vstoupí FMD do plného provozu, a to včetně sankcí. Koncoví uživatelé, kteří zatím váhali s ověřováním pravosti léků, budou ve značné nevýhodě oproti zkušeným, kteří pracují s NSOL na denní bázi a ověřování se pro ně stalo rutinní činností. Vysoký podíl alertů generuje nesprávně nastavený IT systém koncového uživatele. Proto je nutné ověřit nastavení softwaru při plném zatížení dříve, než skončí bezsankční období. Druhým vážným důvodem pro ověřování pravosti léčiv již na podzim 2019 je zkouška samotného systému (na evropské úrovni). Jako příklad prospěšné aktivity lékárníků lze uvést přechodné jarní potíže systému (viz výše), které souvisely s centrální databází a uspořádáním jejich „uzlů“. Nebýt pravidelného načítání vysokého počtu kódů, nemusela by být závada odhalena a mohlo k výpadku systému dojít až v plném provozu. To by závažným způsobem zasáhlo do dostupnosti léků pro pacienty a současně mělo své ekonomické konsekvence pro všechny zainteresované.
Pavlína Štisová, MBA, senior project manager, Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL)
Informace o provozu ÏHVN«KR 1£URGQ¯KR V\VW«PX SUR RYÝĖRY£Q¯ SUDYRVWL O«ÏLY
N
a to, jak v současnosti funguje systém ověřování léčiv, se ve své prezentaci zaměřila Pavlína Štisová, která úvodem řekla: „Evropský systém ověřování pravosti léčiv je velmi komplexní a nejsložitější projekt, který byl v prostředí farmaceutického trhu spuštěn.“ Systém pro ověřování pravosti léčiv v České republice (NSOL) je spolu s dalšími
systémy 28 evropských zemí, HUB a stovkami připojených systémů koncových uživatelů součástí tohoto řešení. NSOL byl spuštěn do testovacího provozu mezi prvními v EU již v dubnu roku 2018 a od 9. února 2019 běží v regulérním provozu, kdy začalo postupně narůstat jeho využití.
Po jarních problémech s dobou odezvy je NSOL stabilizován Počátečním problémem byl vysoký počet chybových hlášení (výstraha, alert), ale vbrzku došlo k jeho poklesu
a naopak k narůstání počtu ověření (transakcí). To paradoxně způsobilo problém: v průběhu několika týdnů v 2. čtvrtletí 2019 docházelo k prodlužování doby odezvy systému a krátkodobě i k výpadku databáze. Nalezená příčina problému byla odstraněna v červnu 2019 a systém je nadále pečlivě monitorován. K tomuto problému došlo jen v ČR v důsledku vysokého počtu transakcí (ověření) u českých koncových uživatelů. Systém bohužel nebyl na takové množství ověření připraven. NOOL ve spolupráci s poskytovatelem IT
proto monitoruje situaci NSOL a na svých stránkách (www.czmvo.cz) poskytuje informaci o aktuálním stavu NSOL. Na rozvoji NSOL se stále pracuje a v současnosti se plánuje vydání série reportů pro Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), komplexní monitoring EMVS a nové testovací prostředí ITE pro systémy koncových uživatelů.
Léčivé produkty nahrané v NSOL Počet založených produktů v NSOL s nahranými „master daty“ dosáhl
P10/11 7151, což je 97,69 % z přibližně 7300 aktivních léčivých přípravků v ČR. Z toho je produktů s nahranými daty k jednotlivým balením 74 % ze všech založených produktů (k 3. 6. to bylo pouze 57,8 %). Počet balení v NSOL činí celkem 152 162 469 (ze 180 milionů balení na trhu). V ČR má zhruba 60–70 % balení na trhu aspoň jednu šarži s 2D kódem (tj. „už se vyskytla šarže s 2D kódem“, ale ještě se může vydávat starší, nebo klidně i ta starší mohou do lékárny přijít později). Podle informace expertní skupiny NOOL se podle odhadu v současné době ověřuje pouhých 10–15 % balení.
Koncoví uživatelé Podle Pavlíny Štisové se v ČR zaregistrovalo již téměř 100 % koncových uživatelů. Počet připojených provozoven do NSOL činí 3075, z toho lékáren 2687 (99,2 %, nemocničních lékáren 100 %). Asi 70 % subjektů ověří alespoň jeden přípravek denně.
Držitelé rozhodnutí o registraci (MAH) V současnosti je registrováno 365 držitelů rozhodnutí o registraci (MAH), smlouvu uzavřelo 348 MAH a data do systému nahrálo 355 MAH. Podle odhadu bude systém využívat asi 380 MAH, což znamená, že ještě asi 7 % MAH vůbec nenahrává data, což představuje hrozbu potenciálních chyb.
Alerty (výstrahy) a nejčastější problémy Při neúspěšném pokusu o ověření systém koncového uživatele hlásí „výstrahu“ v NSOL a u MAH jde o „alert“. V systému NSOL byl od 9. 2. 2019 zaznamenán celkový počet transakcí přes 98,9 milionu. Celkový počet alertů činil 1 338 596 (na jedno balení může vzniknout více než jeden alert). Za celé období činil podíl alertů k transakcím 1,35 %. Počet transakcí stále stoupá, v posledních dnech dochází asi k jednomu milionu transakcí denně, přičemž před koncem února to bylo za den jen zhruba 100 tisíc transakcí. Poslední tři měsíce se podíl alertů stabilně pohybuje mezi 0,6–0,3 % ze všech transakcí, což představuje 10–15 tisíc alertů za týden. (V 41. týdnu bylo dosaženo 0,29 % alertů.)
Podle informace expertní skupiny NOOL lékárny neověřují v případě, kdy zjistí šarži, která generuje alerty. Nemocniční lékárny z velké míry ověřují každý den, zatímco veřejné lékárny tolik neověřují. Je nejvyšší čas, aby začaly stále ověřovat všechny lékárny. Distributoři (podle AVEL) ověřují vždy alespoň jedno či dvě balení z každé šarže, přestože jim FMD tuto povinnost neukládá.
Stav alertů podle typů Počet alertů však neznamená počet nevydatelných balení. Analýzu a návod chystá Česká lékárnická komora (ČLnK) ve spolupráci s IT poskytovateli. Generování alertů má různé příčiny. V alertech A3 „Sériové číslo / balení nenalezeno“ bylo v sedmi týdnech z celkem 62 tisíc alertů přes 43 tisíc alertů generováno jedním systémem jediné lékárny (tj. asi 70 % všech alertů A3). V 39. týdnu bylo z 12 170 alertů A7 „Nepovolená změna stavu / pokus o výdej neaktivního balení“
způsobeno 12 045 alertů během čtyř hodin jedním systémem v jediné nemocniční lékárně. Největší podíl na alertech způsobují chybějící data v NSOL, která MAH nenahráli (asi 80 % všech alertů typu A2 a A3). V alertech generovaných NSOL nejsou započítány výstrahy „Produkt kód nenalezen“ (A1), jelikož v rámci EMVS nebyl definován jako alert nejvyšší úrovně, nicméně systém tyto výstrahy zaznamenává a v současnosti tvoří dalších asi 25 % všech alertů a výstrah. Produkty deseti MAH se podílejí na 80 % alertů.
Systém pro správu alertů NSOL Evropský systém neposkytuje zpětnou vazbu o vyřešení alertu a o odstranění chyby. Proto za účelem vyšetřování alertů NOOL (CZMVO) vytvořila centrum správy alertů, které ve spolupráci s MAH a koncovými uživateli řeší alerty a výzvy a zajišťuje další související činnosti. K tomu využívá systém správy alertů NSOL. V tuto chvíli probíhá rozvoj systému
inzerce
pro správu alertů tak, aby bylo možno k němu přistupovat pomocí API jak systémy koncových uživatelů, tak i MAH/OBP. Systém umožní MAH i koncovým uživatelům prostřednictvím svých systémů nebo webového rozhraní zjišťovat stav alertu (vyřešeno, alert k řešení, podezření na padělek apod.) a zasílat například foto balení či jiné požadované informace nezbytné k vyšetření alertu. Systém lze využít i k následné vzájemné komunikaci ve zjišťování a odstraňování problému na ose koncový uživatel – MAH přes systém zprávy alertu NOOL. Alerty putují systémem od koncových uživatelů k OBP/MAH. Centrum správy alertů posílá notifikaci a zároveň zpracovává dotazy přes e-mail / telefonicky. E-mail kontakt: support@czmvo-alert.cz
Telefonický kontakt : +420 224 834 153 +420 224 834 154 +420 224 834 155
prezentace
/DGLVODY Ä?SDĂ?HN lektor komunikace a etikety
NeprodĂĄvĂĄ produkt, ale komunikace se zĂĄkaznĂkem
N
ikoli produkt, ale to, co k nÄ›mu lĂŠkĂĄrnĂk pĹ™idĂĄ a jakĂ˝ udÄ›lĂĄ dojem, je faktor, kvĹŻli nÄ›muĹž se zĂĄkaznĂk bude nebo nebude do jeho lĂŠkĂĄrny vracet, zaznÄ›lo v pĹ™ĂspÄ›vku Ladislava Ĺ paÄ?ka, kterĂ˝ hned v Ăşvodu svĂŠho vystoupenĂ nastĂnil, na Ä?em bĂ˝vĂĄ postaven profesnĂ ĂşspÄ›ch. „Z 60 procent spoÄ?ĂvĂĄ v tom, jakĂŠ lidi znĂĄte, na networkingu, kterĂ˝ si Ä?lovÄ›k vytvåřà od dÄ›tstvĂ aĹž po souÄ?asnost. DĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ je ovĹĄem skuteÄ?nost, Ĺže z 30 procent
nĂĄĹĄ ĂşspÄ›ch zĂĄvisĂ na tom, jakĂ˝ dojem dokĂĄĹžeme vzbudit, a pouze z 10 procent se odvĂjĂ od toho, jacĂ jsme odbornĂci,“ vyjmenoval a doplnil, Ĺže lĂŠkĂĄrnĂk Ä?i lĂŠkaĹ™ mĹŻĹže bĂ˝t ĹĄpiÄ?kovĂ˝ odbornĂk, kterĂ˝ mĹŻĹže mĂt mnoho atestacĂ a kaĹždou chvĂli publikovat v odbornĂ˝ch titulech, ale pacient Ä?i klient to nemĹŻĹže vÄ›dÄ›t a vychĂĄzĂ z toho, jakĂ˝ na nÄ›j dotyÄ?nĂ˝ udÄ›lĂĄ dojem. A prĂĄvÄ› komunikace je faktor, jenĹž se na vytvĂĄĹ™enĂ takovĂŠho dojmu podepisuje zĂĄsadnĂm zpĹŻsobem, protoĹže produkty, kterĂŠ si Ä?lovÄ›k v lĂŠkĂĄrnÄ› mĹŻĹže koupit, jsou v podstatÄ› vĹĄude stejnĂŠ. „Komunikace je to, co vĂĄs mĹŻĹže povznĂŠst,“ podotkl L. Ĺ paÄ?ek a pĹ™idal statistiku, kterou vypracovaly komerÄ?nĂ spoleÄ?-
nosti a jeĹž objasĹˆuje, proÄ? vlastnÄ› obchodnĂk Ä?i dodavatel ztrĂĄcĂ zĂĄkaznĂky. Vedle jejich smrti Ä?i zmÄ›ny sĂdla to bĂ˝vĂĄ v pÄ›ti procentech pĹ™ĂpadĹŻ konkurenÄ?nĂ nabĂdka, kterĂĄ ovĹĄem musĂ bĂ˝t o tĹ™etinu zajĂmavÄ›jĹĄĂ neĹž ta souÄ?asnĂĄ, jinak Ä?lovÄ›k ke konkurenci nepĹ™ejde. VÄ›tĹĄĂ dĹŻvod, a to 14 procent pĹ™ĂpadĹŻ, ovĹĄem pĹ™edstavuje nevyĹ™izovĂĄnĂ stĂĹžnostĂ a reklamacĂ. „Nikdo od vĂĄs nikdy nesmĂ odchĂĄzet nespokojenĂ˝. KdyĹž je Ä?lovÄ›k spokojen se sluĹžbou Ä?i zboĹžĂm, Ĺ™ekne to tĹ™em dalĹĄĂm lidem. Je-li ovĹĄem nÄ›kdo nespokojenĂ˝, Ĺ™ĂkĂĄ to deseti dalĹĄĂm, v 17 procentech pĹ™ĂpadĹŻ dvaceti dalĹĄĂm. To je vysokĂŠ Ä?Ăslo, to je Ä?Ăslo, kterĂŠ ohroĹžuje to nejcennÄ›jĹĄĂ, co mĂĄme, a to je dobrĂĄ po-
HlavnĂ vzkaz • Etiketa nĂĄm otvĂrĂĄ dveĹ™e k naĹĄim klientĹŻm. Etiketa nĂĄm otvĂrĂĄ srdce k naĹĄim bliĹžnĂm. • JestliĹže chce nÄ›kdo pĹ™etĂĄhnout zĂĄkaznĂka od konkurence k sobÄ›, musĂ mu dĂĄt o tĹ™etinu zajĂmavÄ›jĹĄĂ nabĂdku, neĹž je stĂĄvajĂcĂ stav. • Pouze pro devÄ›t procent spotĹ™ebitelĹŻ je cena dominantnĂ nebo vĂ˝hradnĂ kritĂŠrium pro vĂ˝bÄ›r produktu Ä?i sluĹžby. • ZĂĄkladnĂ potĹ™eby klienta: bĂ˝t vĂtĂĄn, bĂ˝t dĹŻleĹžitĂ˝ a najĂt porozumÄ›nĂ. • Tipy pro efektivnĂ komunikaci: nestěŞujte si, neĹĄetĹ™ete chvĂĄlou, usmĂvejte se, pamatujte si jmĂŠna. • Komunikace s klientem nikdy nekonÄ?Ă.
P12/13 věst, dobré jméno. A tak vždycky uděláme vše pro to, abychom zákazníka uspokojili komunikačně, když to v tu chvíli nejde meritorně,“ zdůraznil Ladislav Špaček. Co je ovšem daleko důležitější, že závratných 68 procent zákazníků odchází pro nedostatek zájmu ze strany dodavatele. „To není nespokojenost s produktem samým, ale nespokojenost s komunikačními dovednostmi dodavatele služby. V další části svého vystoupení připomněl, že komunikace rozhoduje o tom, jestli podnikatel bude nebo nebude mít zákazníky a že role komunikace je často důležitější než nabízený produkt. Také je třeba počítat s tím, že forma, intonace a výraz tváře v průběhu komunikace jsou
inzerce
mnohdy důležitější než sama informace, kterou poskytujeme. „To, čeho si klient všimne, je firemní image, kterou si vytváří ve svém vědomí podle toho, jak vše vnímá. Image je rozhodující pro mínění zákazníka o vaší lékárně. Dobré jméno firmy se utváří celá léta a je to jediné, co se nedá koupit. Dobrá pověst je to, co se o vás proslýchá. To je hodnota, kvůli které vás lidé vyhledávají. A dobrá pověst, dobrá značka už pak žije sama,“ vypočítával L. Špaček. Na závěr přidal i rady a tipy, jak postupovat, aby byly uspokojeny všechny tři komunikační potřeby, které má každý klient. Za prvé má potřebu být vítán, proto je třeba si ho po vstupu do lékárny ihned všim-
nout a uvítat ho. Být důležitý a něco znamenat pro své okolí je druhá potřeba. Z toho důvodu se stále musí dbát na dostatek důstojnosti klienta, vycházet mu vstříc a je nezbytné ho považovat za společensky důležitého. Třetí potřebou je najít porozumění. Klient chce mít pocit, že jeho potřebu považujeme za stejně důležitou, jako ji cítí on sám. „Aby byla naše komunikace úspěšná, nikdy bychom si před klienty neměli stěžovat a vždy bychom před nimi měli dbát na dobrou pověst a jméno firmy. Důležitá je také chvála, která stimuluje k vyšším výkonům, proto musíme chválit, ať je to cokoliv. Usmívejme se. Úsměv je několikerého druhu; ten základní je takzvaný čtvrtinový, kdy se koutky
sice jen mírně roztáhnou, ale začnou se usmívat oči. Tento úsměv nasazujeme, když vchází klient do lékárny. Důležité je naslouchání, což je jedna z velmi zajímavých komunikačních technik. Více má z rozhovoru ten, kdo hovoří, než ten, kdo naslouchá. Umění naslouchat lze výhodně využít společně s kladením otázek, protože platí, že kdo se ptá, řídí rozhovor. Nezbytné je udržovat kontaktní výraz a dobré je zapamatovat si klientovo jméno. Je to část identity jeho života a každému zákazníkovi udělá radost, když ho v rozhovoru oslovíme jménem,“ vysvětlil L. Špaček a doplnil: „Nejde jen o to něco podat, vyexpedovat, to dělají všichni. Chceme si zákazníka připoutat, a toho je možné dosáhnout jedině komunikací.“
prezentace
PharmDr. Jana Matušková lektorka dispenzační práce a řízení klíčových procesů v lékárnách
P
ohled lékárníka a právníka na léčivý přípravek (LP) a doplněk stravy (DS) se stejnou účinnou látkou u čtyř konkrétních kazuistik nabídli ve společné prezentaci Jana Matušková a Libor Štajer. Hned v úvodu doktorka Matušková poukázala na to, jaké názory na DS mimo jiné panují: „I zde v panelové diskusi zazněla úvaha, zda doplňky stravy patří do lékárny a zda bychom je tam měli klientům nabízet například ve zvýhodněných akcích tři za cenu dvou. A objevil se tu dokonce názor, že bychom jim je měli spíše rozmlouvat. Zaznívají také jednoznačná stanoviska z farmaceutických fakult, že doplňky stravy do lékáren nepatří. Rozumím, že z pohledu akademika je doplněk stravy problematický sortiment. Moje stanovisko je ale také jednoznačné – doplňky stravy v lékárnách jsou a prodávat se budou. Teď je jenom otázka, zda to bude lege artis nebo to bude tak, že si klient ukáže prstem na krabičku a farmaceut, který se v tomto sortimentu z hlediska legislativy ani kvality neorientuje, mu produkt na jeho žádost podá a prodá.“ Dále J. Matušková uvedla, že jako farmaceut se domnívá, že do lékárny patří LP i DS, a chtěla znát i názor
Mgr. Libor Štajer advokát
6WHMQ£ ¼ÏLQQ£ O£WND Ŏ MLQ¿ legislativní status Mgr. Štajera coby zákazníka a pacienta. „Uvedený postoj farmaceutických fakult mě překvapuje, protože z mého pohledu potravinové doplňky v lékárně jednoznačně mají své místo. Běžní spotřebitelé tam totiž přicházejí i kvůli tomu, že si hodlají koupit produkt, pomocí nějž chtějí podpořit normální stav svého organismu. A k tomu není nutné užívat léčivé přípravky, jak ostatně vyplývá z jejich zákonné definice a z definice doplňků stravy, které do lékárny patří i proto, že farmaceuti jsou jediná profesní skupina, která laické veřejnosti dokáže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem a ke kterému z nich je vhodné se za určité situace přiklonit,“ řekl L. Štajer. Poté na čtyřech konkrétních případech objasnili, kdy je možné doporučit LP a kdy naopak DS a proč. Úvodem k tomu L. Štajer poznamenal: „Základem je si uvědomit, že doplněk stravy je potravina a má udržovat
běžný, normální, standardní zdravotní stav. Léčivý prostředek je určen k léčení.“ Oba pak zdůraznili, že při expedici je třeba postupovat lege artis. „Při výdeji registrovaných léčivých přípravků jsou rozhodující informace obsažené v jeho SPC, tedy v souhrnu údajů o přípravku. Když chci vydat léčivý přípravek, musím znát jeho SPC,“ řekla PharmDr. Matušková a L. Štajer potvrdil: „Základním pravidlem je § 7 zákona o léčivech odstavec 1 písmeno b), kde se říká, že osoby zacházející s léčivými přípravky postupují v souladu se schváleným souhrnem údajů o přípravku.“ A ještě poukázal na další legislativní normu vyzdvihující důležitost SPC, a to zákon o zdravotních službách a na něj navazující vyhlášku o správné lékárenské praxi, v níž je uvedeno, že LP se vydávají zejména v souladu s SPC. „Z hlediska bezpečnosti expedienta i pacienta je tedy nejjednodušší postupovat podle SPC,“ zdůraznil.
Zároveň upozornili i na zásadní fakta týkající se DS, o jejichž pozitivním účinku na lidské zdraví existují takzvaná zdravotní tvrzení, která jsou buď schválená, zamítnutá, anebo na „on hold“ seznamu. „Problém doplňků stravy spočívá v tom, že nemají žádné SPC, které je naopak jednoznačným vodítkem pro dispenzační práci při výdeji léčivých přípravků. Zákon o zdravotních službách ovšem nařizuje, abychom dispenzační práci prováděli jako zdravotní službu na patřičné odborné úrovni, takže první požadavek, který je třeba mít při prodeji doplňků stravy na zřeteli, je, že to musí být v souladu s vědeckými poznatky,“ popsala J. Matušková a L. Štajer dodal: „Každá zdravotní služba, která je poskytována, má být podle zákona o zdravotních službách poskytována lege artis, to znamená v souladu s odbornými vědeckými poznatky, individualitou pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Takže je nutné přihlížet i k individualitě pacienta, proto například musí lékárník zjistit jeho základní anamnézu.“
Kazuistika: „černé uhlí“ – na průjem Pro první případ zvolila J. Matušková obdobnou situaci jako v loňském srpnovém mystery shoppingu realizovaném ve stovce lékáren, kam přišel klient a řekl, že potřebuje „černé uhlí“. „Tehdy se expedovalo dvěma způsoby. V prvním bylo zákazníkovi prodáno ,černé uhlí‘ a on odcházel, v druhém případě byl klient dotázán, na co uhlí potřebuje,“ řekla. Kazuistika: Do lékárny přichází muž ve věku 30 až 40 let. Potřebuje „černé uhlí“ nebo něco na průjem. Chystá se na dovolenou, cestuje totiž do Španělska, teď průjem nemá, ale chce se pojistit na dobu dovolené. Který přípravek tomuto muži doporučíte? a) Nejlépe se hodí Carbo medicinalis. b) Nejlépe se hodí Carbosorb. c) Oba přípravky lze stejně dobře doporučit k léčbě akutního průjmu. V případě Carbo medicinalis jde o DS se schváleným zdravotním tvrzením, dle nějž přispívá aktivní uhlí ke snížení nadměrné plynatosti po jídle. Příznivého účinku se dosáhne při požití 1 g aktivního uhlí alespoň 30 minut před jídlem a 1 g krátce po jídle. Carbosorb
P14/15 je naopak LP s terapeutickou indikací akutní průjmy způsobené dietní chybou, určený k léčbě méně závažných střevních infekcí způsobených viry a bakteriemi, které mohou být provázené průjmem, nauzeou, zvracením, nechutenstvím, meteorismem. „Měla jsem možnost nahlédnout do výsledků zmíněného mystery shoppingu včetně anonymizovaných účtenek k vydaným produktům. Výsledek byl jednoznačný: 85 procent expedientů prodalo klientovi DS, i když ne vždy šlo o Carbo medicinalis, a pouze 15 procent expedientů vydalo LP,“ podotkla J. Matušková s tím, že pokud klient odjede na dovolenou s DS, není to katastrofa, ale vzhledem k tomu, že žádal „černé uhlí“ k případné léčbě akutního průjmu během své dovolené, jedná se zde o záměnu LP za DS, u kterého je ovšem uvedeno zdravotní tvrzení, že přispívá ke snížení plynatosti. Klient či pacient si to samozřejmě může přečíst a může DS přijít reklamovat. Mgr. Štajer k tomu dodal, že u DS Carbo medicinalis nelze vyslovit, že by byl i na průjem, protože je určen pro zdravé lidi, kteří trpí nadýmáním. J. Matušková se ještě zmínila o problematice označování výdeje DS. Podle vyhlášky č. 58/2018 Sb. se DS nesmí přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat, a to ani v reklamě. Na obalu pro spotřebitele se musí uvést doporučené denní dávkování a varování před překročením doporučené denní dávky. V souvislosti s tím se zajímala, zda farmaceut může zákazníkovi doporučit a vydat, či přesněji prodat DS Carbo medicinalis s obsahem aktivního uhlí k léčbě akutního průjmu, pokud je přesvědčen, že při průjmu funguje. A lze v takovém případě změnit doporučené denní dávkování uvedené/označené výrobcem? L. Štajer upozornil, že je to vyloženě hraniční situace: „Musíte poskytovat jen informace pravdivé a úplné. Rozhodně musíte klienta upozornit, že jde o potravinový doplněk, a vysvětlit mu, proč by mohl být vhodný i na průjem. Každopádně platí, že lékárna jako prodávající nesmí měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. Nutno respektovat klasifikaci DS jako
potraviny, která neléčí, a jeho dávkování, pokud není ohroženo zdraví spotřebitele či není v rozporu s aktuálními odbornými poznatky.“
Kazuistika: magnesium – nedostatek hořčíku Druhý vybraný případ ukázal, jak je naprosto nezbytné, aby se lékárník řídil SPC u LP. A vyvstala zde také otázka, co dělat, když se liší údaje v SPC a příbalovém letáku (PIL). Kazuistika: Mladá žena ve třetím trimestru těhotenství si kupuje hořčík. Přichází na doporučení svého lékaře, který nechává výběr vhodného přípravku na lékárně: „Prý mi tady poradíte…“ Který z těchto přípravků ženě doporučíte? a) Magne B6 470 mg / 5 mg obalené tablety (LP) b) Magnesii lactici 0,5 tbl. Medicamenta (LP) c) Bioaktivní magnézium (DS) d) Special Maxi Hořčík (DS) U LP Magne B6 upozornila doktorka Matušková na SPC, v němž je v terapeutických indikacích uvedeno, že je
určen k užívání při nedostatku hořčíku, izolovaném nebo ve spojení s nedostatkem jiných látek. Podle ní by se tento LP mohl dávat zdravým lidem, protože podle dietárního průzkumu SZÚ máme v potravě obecně hořčíku nedostatek. Nicméně v pasáži o dávkování a způsobu podání je u LP Magne B6 uvedeno: přibližně 300 mg hořčíku denně, tj. šest tablet denně. V těhotenství by denní dávka vitaminu B6 neměla přesáhnout 10 mg, tomu odpovídají 2 tablety. V bodu 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení se pak uvádí, že přípravek by se měl v období těhotenství podávat jen v nutných případech. Pokud jde o PIL, stojí v něm, že těhotné ženy by měly přípravek užívat jen na doporučení lékaře a v jím předepsaných dávkách. Jak uvedla J. Matušková, LP Magne B6 může mít pro naši klientku nepřiměřený poměr magnézia a pyridoxinu. Těhotné by neměly denně užívat více než 2 tbl., což ale nemusí dostatečně pokrýt jejich potřebu hořčíku. V SPC v terapeutických indikacích u LP Magnesii lactici 0,5 tbl. Medicamenta se uvádí: prevence a mono-
inzerce
terapie hypomagnezémie a současná léčba hypomagnezémie doprovázející jiná onemocnění. Dále je v SPC uvedeno, že přípravek mohou užívat i těhotné a kojící ženy. A je tam rovněž uvedeno, že podávání přípravku ve třetím trimestru gravidity může vyvolat snížení svalového tonu novorozence. V PIL tohoto LP se ovšem píše, že těhotné a kojící ženy a děti užívají přípravek při laboratorně prokázaném nedostatku hořčíku v organismu. V souvislosti s tím J. Matušková vznesla dotaz, zda doporučené dávkování hořčíku (magnesium lacticum) pro dospělé čtyři až šest tablet denně, tj. zhruba 200–300 mg hořčíku v denní dávce, lze snížit na dvě až tři tablety, u nichž je mnohem větší šance na compliance pacienta. A jestli je nutné informaci v PIL o laboratorně prokázaném nedostatku hořčíku zohledňovat při dispenzační práci. L. Štajer odpověděl, že dávkování může farmaceut snížit na základě odborného posouzení a že při dispenzaci se musí vždy řídit SPC. Když se ale informace v PIL liší od těch v SPC, je dobré na to pacienta/klienta upozornit. Také zdůraz-
prezentace
nil, že u DS není příbalová informace, nýbrž informace pro spotřebitele. U DS Maxi hořčík poukázala doktorka Matušková na to, že u něj výrobce neuvádí informaci spojenou s těhotenstvím a kojením, na rozdíl od Bioaktivního magnézia, u něhož je psáno, že přípravek mohou užívat těhotné a kojící ženy po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Mgr. Štajer k tomu sdělil, že v rámci označování doplňků stravy, musí být uvedeno sdělení určené osobám, které by se měly vyhnout konzumaci doplňku stravy, a že je odpovědností výrobce, jak k označování doplňků stravy přistoupí. „Povinně musí být označen jako nevhodný pro těhotné ženy doplněk stravy obsahující více než 800 μg (RE) vitaminu A v denní dávce a dále doplněk stravy s monakolinem K. Upozornění týkající se těhotných žen dále musí být uvedena u doplňků stravy s obsahem kofeinu, s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů,“ vyjmenoval.
Kazuistika: Serenoa repens – na prostatu Ve třetí modelové situaci byl do nabídky k DS a LP zařazen ještě tradiční rostlinný léčivý přípravek. Pro tyto pří-
inzerce
pravky je charakteristické, že mechanismus jejich účinku nemusí být znám a jejich používání je založeno výlučně na zkušenosti z dlouhodobého použití. Kazuistika: Do lékárny přichází muž ve středním věku. Pomalu mu táhne na padesát a chtěl by si koupit něco na prostatu. Říká, že na prevenci. Chce se o svou prostatu začít starat včas, dokud je ještě bez obtíží. Který z těchto přípravků klientovi doporučíte? a) Prostenal Control – DS b) Prostamol Uno – tradiční rostlinný léčivý přípravek c) Prostakan Forte – LP d) Pro muže bez obtíží můžeme doporučit a), b), c). Zdravotní tvrzení v případě DS Prostenal Control, že přispívá k normální funkci prostaty, k normální funkci močových cest při benigní hyperplazii prostaty (BHP) a k normální funkci reprodukčního systému, jsou zařazena na „on hold“ seznam. Tento produkt je z uvedené nabídky jediný, který lze u muže používat takříkajíc na prevenci. Tedy je pro zdravého muže, jenž se chce o svou prostatu začít starat ještě v době, kdy je bez potíží, vhodný. LP Prostakan Forte má totiž v SPC uvedeny tyto terapeutické indikace: u mužů středního a vyš-
šího věku při funkčních obtížích spojených s benigní hyperplazií prostaty (BHP) ve stadiu I–II. U tradičního rostlinného léčivého přípravku Prostamol Uno v terapeutických indikacích stojí: k úlevě od příznaků dolních močových cest v souvislosti s benigní hyperplazií prostaty (BHP), po vyloučení závažných příčin obtíží lékařem.
Kazuistika: zinek – pro muže V posledním případě využila doktorka Matušková zinek jako účinnou látku, která je obsažena jak v registrovaném léčivém přípravku, tak v DS, kde má v současné době 15 schválených zdravotních tvrzení. Kazuistika: Do lékárny přichází starší pár. Pán trpí diagnózou BHP a kupuje si na doporučení lékaře léčivý přípravek Prostakan Forte. Jeho paní se ale domnívá, že to nestačí, a chce mu ještě přikoupit nějaký zinek. Který z těchto přípravků pacientovi doporučíte? a) Zinkorot 25 mg (LP) b) Jamieson Zinek 25 mg (DS) c) Walmark Zinek 25 mg (DS) d) Generica Zinek 15 mg (DS) e) Pro muže s diagnózou BHP můžeme doporučit a), b), c), d).
Podle J. Matuškové pacientovi nelze vydat LP Zinkorot 25 mg, protože k léčbě BHP není indikován. V terapeutických indikacích se však mimo jiné uvádí, že ho lze užívat k léčbě stavů spojených s deficitem zinku, kdy jeho příjem potravou dostatečně nepokrývá zvýšenou potřebu organismu na příjem zinku. Pokud bychom u pacienta předpokládali stav spojený s deficitem zinku, je třeba opět respektovat SPC, kde se praví, že v těchto tzv. ostatních indikacích se přípravek podává na doporučení lékaře, který rozhoduje o délce léčby individuálně. Pro tyto tzv. ostatní indikace není v SPC stanoveno dávkování. Zinek v DS má mnoho schválených tvrzení, ale žádné se netýká prostaty. Je tedy otázka, zda pacientovi zinek vůbec vydat a případně v jaké dávce. Doporučený denní příjem zinku (RHP) je 10 mg. Nejvyšší přípustné množství zinku v DS pro dospělou populaci je 15 mg v denní doporučené dávce. Horní tolerovatelná hodnota příjmu je 25 mg zinku denně ze všech zdrojů, tedy včetně zinku v potravě. Při dlouhodobém nadměrném příjmu zinku totiž dochází k narušení absorpce jiných prvků, zejména mědi a železa, což vede k jejich deficitu. Dlouhodobě by se tedy dávky zinku v DS měly pohybovat v rozmezí max. 10–15 mg denně. Pokud se tedy našemu pacientovi prodá DS, který nemá schválené zdravotní tvrzení týkající se prostaty, měl by být o této skutečnosti pravdivě informován včetně doporučeného dávkování. Pokud by se čistě teoreticky stalo, že expedient vydá pacientovi namísto DS s obsahem zinku raději LP Zinkorot 25 mg k dlouhodobému užívání, tj. déle než dva týdny, může v tomto případě farmaceut upravit dávkování LP Zinkorot 25 mg a doporučit pacientovi při dlouhodobém užívání sníženou dávku půl tablety denně, tj. 12,5 mg zinku? Toto dávkování by totiž lépe odpovídalo doporučenému dennímu příjmu zinku v doplňcích stravy, u kterých se dlouhodobé užívání předpokládá. „Půlení tablet je možné doporučit pouze tehdy, pokud je to v souladu s SPC (půlicí rýha) a dávkováním v SPC uvedeném. U doplňků stravy pak jen tehdy, když je to v souladu s označením – doporučením výrobce,“ odpověděl L. Štajer.
P16/17 Ing. Linda Straková consumer insights consultant, Nielsen Czech Republic
6SRWĖHELWHO« a privátní ]QDÏN\
V
ýsledky srpnového výzkumu mapujícího pohled spotřebitelů na privátní značky (PZ) v lékárnách a širší pohled na produkty PZ v retailu a v drogeriích představila L. Straková: „Podkladem pro prezentaci jsou tvrdá data maloobchodního trhu, který sledujeme. Zaměřila jsem se hlavně na kategorie prolínající se s lékárenským trhem, jako je ústní hygiena a podobně.“ Uvedla, že PZ drogistického sortimentu sice nemají velký podíl na tržbách v hyper- a supermarketech, ale v drogistických řetězcích už tvoří pětinu a v diskontech téměř polovinu obratu. Poté se zaměřila na PZ drogistických řetězců dm, Rossmann a Teta, které jich letos v červenci měly ve svém sortimentu na 60, z toho 30 patří dm drogerii. Mezi kategorie, v nichž je v těchto řetězcích podíl na sortimentu více než poloviční, patří vlhčené ubrousky, papírové kapesníky, šumivé tablety, dětské pleny a dentální nitě. Nicméně i u mezizubních kartáčků, náplastí, dětské výživy apod. mají privátky své zastoupení. A jak jsou PZ vnímány spotřebiteli? Více než 80 % dotazovaných deklarovalo, že je běžně kupuje. Pokud jde o výhody a nevýhody PZ, nejvíce na-
kupující oceňují jejich výhodnou cenu (58 %) a dobrou kvalitu za rozumnou cenu (55 %). Jako výhodu lidé uváděli i to, že pod PZ koupí zajímavé produkty, které neseženou pod značkou tradiční. Jako hlavní negativa byl u PZ uváděn nejasný původ produktu, horší kvalita a nízká spokojenost s obsahem surovin. Prodej PZ je rozhodně
tažen hlavně nižší cenou ve srovnání se značkovými výrobky, ale i dobrou předchozí zkušeností, kterou deklarovala polovina dotázaných. Pokud jde o vnímání kvality všech PZ, téměř 60 % nakupujících si nemyslí, že kvalita všech je stejná jako kvalita značkových výrobků, určitě je v tomto ohledu prostor pro zlepšení. Jako nejdůležitější faktor hodnocení jejich kvality je bráno složení výrobků. Podle respondentů je buď nedostatečné, není dost kvalitní, nebo je v něm mnoho přísad a vysoký obsah přísad umělého původu. „Je ale pravda, že v drogistických kategoriích jsou lidé nákupu privátní značky otevřeni a většina, konkrétně 70 procent, deklaruje, že není drogistická kategorie, ve které by nikdy nekoupili privátní značku,“ řekla L. Straková. Na závěr pak představila výsledky průzkumu o PZ v lékárnách, z něhož vyplynulo, že většina dotazovaných, a to 63 %, buď PZ lékárny nekupuje, nebo si toho není vědoma. Naopak 37 % již PZ lékárny vyzkoušelo nebo ji kupuje pravidelně. Z této skupiny 21 % dotazovaných ji nekupuje pravidelně, 10 % ji pravidelně kupuje a 5 % dotazovaných dlouho nevědělo, že vlastně kupuje PZ lékárny, z čehož je patrný velký
inzerce
prostor pro komunikaci těchto značek. Na dotaz, na základě čeho se spotřebitel rozhoduje pro nákup produktu PZ lékárny, zaznívala mezi nejčastějšími důvody nižší cena než u jiných produktů v dané kategorii. Dále pak respondenti uváděli, že privátku jim jako jednu z možností výběru produktů v kategorii nabídl personál lékárny, případně že jim byla nabídnuta jako alternativa k produktu, který si chtěli koupit. Dalším, neméně významným důvodem nákupu je i výhodná cena díky věrnostnímu programu v lékárnách. Důležitým faktorem je také důvěra v lékárnu či dobrá zkušenost s vlastní značkou z jiných nákupních kanálů. A nezanedbatelným faktorem je i fakt, že řada lidí při nákupu netuší, že jde o PZ. Naopak bariérám nákupu PZ lékárny vévodí (60 %) zvyk kupovat jiné výrobky. V pořadí druhou bariérou (28 %) je nedostatek informací o produktech PZ. Následují překážky jako vysoká cena a nedůvěra v kvalitu produktů PZ a 10 % dotázaných deklarovalo, že jim PZ v lékárně nikdo nenabídl. Výzkum též ukázal, že nejvíce se v lékárnách pod privátní značkou kupují volně prodejné léky a doplňky stravy následované zdravotnickými potřebami.
PARTNEŘI
Bohatá nabídka QD VW£QF¯FK SDUWQHUĬ Stejně jako přednášky i stánky partnerů patří ke každému kongresu Pharma Profit. Vedle partnerů tradičních představili své portfolio i nováčci. A protože jejich nabídka byla bohatá, nemohli si partneři na nedostatek zájmu ze strany účastníků kongresu stěžovat.
BENEPHARMA CZ Společnost se zabývá importem a uvedením kanadských přírodních vitaminů Jamieson, osvědčených certifikovaných švýcarských digitálních tlakoměrů i teploměrů Microlife a kosmetiky z Mrtvého moře Kawar do lékáren v ČR.
KARLOVARSKÉ MINERÁLNÍ VODY Skupina Karlovarských minerálních vod je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě. Vedle tradiční minerální vody Mattoni patří k oblíbeným také minerální voda Magnesia.
Společnost vyjádřila spokojenost s organizací kongresu i s vysokou účastí odborné veřejnosti. U jejich stánku byl největší zájem o přírodní vitaminy Jamieson, mnozí využili možnost nechat si změřit krevní tlak včetně detekce atriální fibrilace pomocí tlakoměrů Microlife s funkcí Afib. Velkou pozornost vzbudila i nová značka kojeneckých lahví Dr. Brown’s. Obchodní zástupci na kongresu prohloubili své kontakty a získali řadu nových.
Během konání celého kongresu měli jeho účastníci možnost zahnat žízeň a osvěžit se oblíbenými minerálními i pramenitými vodami bez příchuti i s příchutěmi z nabídky společnosti Karlovarské minerální vody.
KB SMARTPAY
COMMERCE MEDIA Společnost provozující službu Emailkampane.cz patří mezi TOP 5 e-mail service providerů v regionu CEE, aktuálně s několika tisíci klienty z celého světa. Pro své zákazníky zajišťuje komplexní služby e-mail marketingu včetně návrhu strategie, integrace s jejich stávajícími systémy či zajišťování jednotlivých kampaní.
KB SmartPay je výsledkem nové alianční spolupráce mezi Komerční bankou a společností Worldline, evropským lídrem na poli platebních transakcí. Společně inovují a rozšiřují možnosti bezhotovostního placení a umožňují tak malým i velkým obchodníkům provádět i ty nejmenší každodenní transakce bezhotovostně. Jejich platební terminály jsou připravené na všechny způsoby placení, přinášejí i komplexní řešení pro internetové obchody.
Účast na kongresu je pro zástupce firmy příležitostí potkat stávající zákazníky i oslovit nové, potenciální, a představit se jim.
Zástupci firmy vyjádřili dík za další kongres, na němž se rádi potkali se svými klienty a poznali další nové tváře. Těší se, že příští rok budou opět partnerem kongresu a dozvědí se něco zajímavého jako tentokrát od Ladislava Špačka, jehož přednášku hodnotí jako excelentní.
P18/19 ALPHEGA LÉKÁRNA Alphega lékárny jsou největší sítí nezávislých lékáren v Evropě s více než 6300 členskými lékárnami v devíti evropských zemích. V České republice síť Alphega lékáren v současnosti čítá přes 280 lékáren a podporuje je společnost Alliance Healthcare.
Na stánku Alphega lékáren bylo možné nechat si změřit cévní věk pomocí přístroje agedio B900. Měření vzbudilo velkou pozornost, o zjištění stavu cév projevilo zájem více než 60 účastníků kongresu. Tuto screeningovou službu nabízejí Alphega lékárny společně s měřením plicního věku všem pacientům.
URGO HEALTHCARE CZ Společnost Urgo je rodinnou firmou založenou ve Francii v roce 1958. Na českém trhu působí od roku 1992 a díky prvotřídní kvalitě, inovacím a specializaci na farmaceutický trh patří k nejdůležitějším dodavatelům zdravotnického materiálu. Známé jsou nejen spolehlivé náplasti, ale i výrobky Filmogel s unikátní technologií a řada výrobků Humer.
Vzhledem k nastávajícímu podzimnímu období se zástupci firmy soustředili na produkty vhodné pro tyto měsíce – výrobky Humer, kde se největší oblibě těší pastilky na zmírnění a prevenci příznaků bolesti v krku, s patentovanou látkou Ectoin® a letos s novou příchutí med a citron. Z řady Filmogel firma prezentovala především Filmogel na ošetření aft a také Filmogel na ošetření popraskané pokožky. Zástupci společnosti oceňují vysokou účast, zajímavý program a velice dobrou organizaci kongresu.
GS1 CZECH REPUBLIC Více než 45 let vyvíjí globální standardy pro logistické řetězce napříč různými sektory. V r. 1995 vstoupily standardy GS1 do zdravotnictví. V rámci implementace protipadělkové směrnice 2011/62/EU se věnuje poradenství v oblasti správné interpretace značení léčivých přípravků, kvality provedení kódů GS1 DataMatrix a jejich snímatelnosti a poskytuje školení.
Zástupci standardizační organizace GS1 Czech Republic na svém stánku seznámili zájemce se základními pravidly používání dvoudimenzionálních kódů na krabičkách léků podle tzv. protipadělkové směrnice. Zástupci lékáren měli možnost verifikace správnosti konkrétních kódů a získali více informací o kvalitě jejich provedení. Dále byly na stánku k vidění různé typy snímačů. Hosté získali doporučení k jejich správnému výběru.
WALMARK Společnost Walmark působí na českém trhu již téměř 30 let a je jedním z největších výrobců a distributorů kvalitních doplňků stravy a volně prodejných léků nejen v ČR. Moderní výrobní závod v Třinci je nositelem certifikátu správné výrobní praxe GMP. K jejím předním značkám patří Walmark, Biopron, Urinal, Proenzi, Prostenal, Marťánci, Sinulan a další.
Zástupci společnosti na kongresu prezentovali zejména výrobky pod značkou Walmark, která nabízí jak osvědčené výrobky do každé lékárny jako Omega-3 nebo GinkoPrim, tak i novinky Chole-pro, vitamin B12 nebo na podzim zvláště vhodný Herba-C. Návštěvníci se u jejich stánku také mohli seznámit s vánočními balíčky. S organizací kongresu byli zástupci firmy velmi spokojeni.
PARTNEŘI
M+H VET Společnost M+H VET působí na českém trhu již 24 let a zabývá se distribucí veterinárních léčiv, doplňků stravy, klinických diet a také zdravotnických prostředků.
V současnosti firma rozšiřuje portfolio o zdravotnické produkty, které na kongresu úspěšně představila. Jde o samofixační bandáže CopolyMH, které jsou k dispozici v 19 barevných variantách a ve zdravotnictví se používají mj. jako pružné fixační obinadlo bez použití svorek. Z veterinárního sortimentu prezentovala přípravek Cronicare s obsahem canabidiolu, který je nyní k dostání pouze u veterinárních lékařů a těší se velké oblibě mezi klienty společnosti.
INCA AGENCY Jediným výrobkem společnosti Inca agency je jedinečný Inca Collagen, silný a bioaktivní, 100% čistý mořský kolagen. Díky tzv. studené technologii výroby a také vysoké koncentraci kolagenu v denní dávce je účinnější než běžné kolagenové přípravky.
Zástupci společnosti byli s programem a organizací kongresu spokojeni. Jeho účastníky, kteří se u stánku firmy zastavili, zajímalo, jak jim kolagen může pomoci, od stávajících uživatelů si vyslechli skvělé reference. Tentokrát firma představila novinku Incapet Collagen pro zvířata.
LA BIORGANICA
HEATON
Společnost La Biorganica je výhradním dovozcem luxusní přírodní kosmetiky. Projekt Biorganica má za cíl přinášet do ČR a SR čistě přírodní kosmetiku zcela bez syntetických látek. Zaměřuje se na přírodní kosmetiku v co nejvyšší biokvalitě.
Společnost Heaton působí na farmaceutickém trhu již 15 let. Je vlastníkem registračních rozhodnutí více než 20 molekul a její portfolio zahrnuje léčivé přípravky z oblasti gynekologie, onkologie, transplantologie, urologie, nefrologie a nemocničního segmentu antibiotik.
Na kongresu, jehož se firma zúčastnila již poněkolikáté, se představila jako společnost, která na trh do ČR uvádí nejčistší značky, jako je 100% bio kosmetika Inligth či dekorativní kosmetika ZUII organic. Zástupci firmy opět měli možnost poznat nové obchodní partnery, představit jim novinky a seznámit s novými značkami, které zastupují. A vyjádřili dík, že se opět mohli kongresu zúčastnit.
Společnost prezentovala opět svou značku Gynella zahrnující několik přípravků pro intimní zdraví ženy, a to pro intimní hygienu dospělých žen i dívek již od tří let, přípravky určené na podporu léčby vaginálních infekcí a pooperačních a poporodních lézí. Letos se firma zaměřila i na prezentaci produktu Gynella Natal Ferti Gel pro páry, které se snaží o početí. Díky každoroční účasti na kongresu získala firma opět cenné kontakty a upevnila ty stávající. A vyjádřila poděkování všem zástupcům lékáren, kteří navštívili jejich stánek, a těší se na další kongres v roce 2020.
P20/21 BEIERSDORF
HARTMANN–RICO
Značka Eucerin společnosti Beiersdorf je doporučována dermatology pro dermokosmetickou péči u různých typů pokožky. Napomáhá udržovat a obnovovat její správnou funkci.
Společnost patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v ČR. Vznikla v roce 1991 vstupem společnosti Paul Hartmann AG do tehdejšího podniku Rico Veverská Bítýška. Společnost je součástí mezinárodní skupiny Hartmann Group. Více než 20 let působí také na území Slovenska se sídlem v Bratislavě. Celkově zaměstnává více než 1650 osob.
Zástupci společnosti na kongresu prezentovali dermokosmetickou značku Eucerin. Největší zájem ze strany účastníků byl o novinku z řady Hyaluron Filler a vánoční balíčky. Kongres hodnotili pozitivně a podařilo se jim na něm navázat spolupráci s novými partnery.
Na kongresu byly představeny nejvýznamnější značky firmy Hartmann, jako jsou diagnostické přístroje Veroval, náplasti Cosmos, inkontinenční pomůcky MoliCare a přírodní kosmetika Kneipp. Největší zájem byl mezi účastníky o novou náplast Cosmos Ultra jemná, která je řešením pro pacienty s tou nejcitlivější kůží. Zástupci společnosti na kongresu navázali nová obchodní partnerství, zejména ohledně vzdělávání lékárníků formou workshopů, které firma Hartmann lékárnám dlouhodobě nabízí.
VITAR
NIELSEN
Jde o tradiční českou rodinnou firmu založenou v roce 1990. Vitaminy, minerální látky a další doplňky stravy nabízí v lékárnách, vyváží je také do téměř 40 zemí světa. Je jedničkou na trhu ve svém oboru v obchodních řetězcích a drogeriích v ČR a na Slovensku.
Nielsen je globální výzkumná a analytická společnost, která poskytuje komplexní a důvěryhodný pohled na spotřebitele a trhy napříč celým světem. Firma propojuje prodejní data a výsledky spotřebitelských průzkumů z různých odvětví včetně zdravotnictví a farmacie s dalšími zdroji dat, vytváří cenové modely a analýzy, disponuje platformou na analýzu optimálního sortimentu a také věrnostních systémů.
Lékárenský tým společnosti představil zejména novinky zaměřené na imunitu, jako je např. Revital Vitamin C 500 mg s rakytníkem s postupným uvolňováním pro efektivnější využití vitaminu C v organismu, nový effervescentní mix vitaminů C, který je obohacen o dva nové effervescenty v příchutích mango + ananas a mango + pomeranč. Řada hořčíků byla posílena také ve formě stick, a to o Vitar Magnézium Mango a Vitar Magnézium Grep. Pokud jde o imunitu dětí, byl představen produkt The Simpsons Multivitamin 100 želé a The Simpsons Multivitamin + kolostrum.
Účast na kongresu byla pro společnost opět dobrou příležitostí potkat stávající i nové potenciální zákazníky a představit jim svoji různorodou činnost. Firma mj. na svém stánku představila nové nabídkové listy průzkumů určených jak pro farmaceutické firmy, tak i samotné lékárny. U stánku měli účastníci kongresu možnost si také zatipovat, kolik procent populace neví, že i v lékárnách se prodávají privátní značky. Odpověď na tuto i další otázky ohledně privátních značek pak přinesla i přednáška zástupce společnosti v závěru kongresu.
PARTNEŘI
MARK DISTRI Společnost Mark Distri působí na českém trhu již 20 let a zajišťuje svým značkám komplexní podporu od distribuce přes logistiku až po marketing. Zastupuje značky Sebamed, Mam, essence, Catrice, Bi-Oil, Clinic Way, Lirene, Tetesept, Green Line, Batiste nebo Blistex.
Kongresu se firma zúčastňuje pravidelně. V Olomouci její zástupci uvítali velkou účast lékárníků z celé Moravy. Farmaceuti projevili největší zájem o novinky na zimu z řady tetesept – olejové koncentráty do koupele. Další novinku, kterou firma představila, má v řadě Compeed – náplast na paty sportovní a náplast na chodidla.
PHOENIX LÉKÁRENSKÝ VELKOOBCHOD S tržním podílem přes 39 % je lídrem na farmaceutickém distribučním trhu v ČR. Za více než 25 let své existence vybudoval v tuzemsku silnou základnu šesti skladů po celé republice. Aktivity společnosti jsou rozděleny na farmaceutický velkoobchod (zásobování lékáren a nemocnic léčivy) a poskytování skladovacích a logistických služeb farmaceutickým výrobcům. Kromě toho je mateřskou společností Benu Česká republika, která u nás provozuje síť lékáren.
Společnost se kongresu opět zúčastnila jako partner a přispěla tak k velmi úspěšné organizaci a průběhu setkání. Zcela jistě jí kongres umožnil potkat se se svými zákazníky a upevnit s nimi obchodní vztahy. Zástupci firmy se vyjádřili v tom smyslu, že program a průběh celého kongresu byly přínosem jak pro jejich firmu, tak i pro všechny zúčastněné.
ORKLA FOODS Î(6.2 $ 6/29(16.2 Společnost úspěšně vstoupila na český lékárenský trh v roce 2016 uvedením oblíbené skandinávské značky Möller’s. Od té doby se stala lídrem v kategorii rybích olejů s vysokým obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin EPA a DHA.
Na kongresu byla k vidění nová skandinávská značka Gerimax, kterou firma letos uvedla na trh lékáren v ČR. Gerimax přináší energii na každý den díky vysokému obsahu ženšenu (Panax Ginseng C. A. Meyer) a dodává tělu navíc potřebné vitaminy a minerály. Navíc obchodní zástupci společnosti představili další novinky v řadě: Möller‘s Mama a Total.
CURAPROX Curaprox je značka dentálního zdraví, vlastněná společností Curaden AG, která sídlí v Kriensu ve Švýcarsku. Od roku 1972 v úzké spolupráci s dentálními odborníky na výuku, výzkum a dentální praxi vyvíjí Curaprox – šetrné a účinné pomůcky pro ústní hygienu, které slouží jedinému účelu: udržet zuby a dásně zdravé po celý život.
Účast na kongresu hodnotí zástupci společnosti jako skvělou příležitost potkat stávající i nové zákazníky a představit jim své produkty a novinky.
P22/23 APATYKA SERVIS
ANGELINI PHARMA
Společnost je významným dodavatelem informačních technologií pro lékárny. Svým partnerům poskytuje široké portfolio služeb od poradenství při výběru systému přes jeho implementaci a asistenci při jeho spouštění až po pravidelné školení ohledně legislativních změn. Samozřejmostí je servisní podpora a dodávky spotřebního materiálu.
Společnost zaujímá na trhu vedoucí postavení v oblasti ochrany zdraví a prevence. Její základní vizí je být přirozenou volbou v oblasti zdraví, duševní pohody a prevence. Mezi nejznámější a nejrozšířenější značky léků patří Trittico, Tantum, Aulin, Vellofent a Erdomed. Její léčivé přípravky se prodávají na celém světě díky zahraničním licencím uděleným více než šedesáti partnerům, mezi nimiž jsou přední nadnárodní farmaceutické společnosti.
Lékárenské systémy od společnosti Apatyka servis úspěšně používá tisícovka českých lékáren. Protipadělkovou směrnicí (FMD) se firma dlouhodobě zabývá a už před rokem uspořádala cyklus seminářů, kde lékárníkům její zástupci vysvětlovali principy směrnice a postup její realizace. Kongres poskytl společnosti prostor setkat se s desítkami jejích zákazníků a zhodnotit zkušenosti na poli FMD za uplynulé období. inzerce
Na kongresu se společnost rozhodla prezentovat doplněk stravy Acutil, produkt na podporu paměti a koncentrace s unikátním složením omega-3 nenasycených mastných kyselin, extraktu ginkgo biloby, fosfatidylserinu a vitaminů ze skupiny B. Acutil zaujal mnoho lékárníků z nezávislých lékáren, kteří by rádi kategorii doplňků stravy pro zachování zdravé funkce a výkonu mozku rozšířili a zefektivnili.
Pharma Anketa
Networking pokračuje online www.facebook.com/pharmaprofit
6NYÝO« P¯VWR SUR setkání a diskuse Největší starostí organizátorů každého kongresu je dát dohromady zajímavý program, který na akci přiláká co nejvíce lidí. Nejinak tomu bylo i v případě 11. kongresu Pharma Profit v Olomouci. Stejně jako u předchozích kongresů i na tom olomouckém bylo ovšem důležité nejen to, co se odehrávalo v sále, ale i to, co se dělo v předsálí. Akce tohoto typu jsou totiž skvělou příležitostí potkat staré známé i navázat nové kontakty, a pěkně si popovídat.
„Na kongresy Pharma Profit jezdím pravidelně, zúčastňuji se i těch v Praze, protože mě zajímají témata, která se na nich probírají. Protože jsem majitelka lékárny, jsou pro mě přínosné hlavně informace o legislativě. Z toho, co jsem na kongresech slyšela, jsem už leccos například ohledně category managementu, motivace zaměstnanců či vztahu ke klientům v lékárně využila. Tentokrát se mi líbila hlavně přednáška pana Špačka, ale celkově byly všechny prezentace zajímavé.“ Mgr. Ludmila Mruzková, Lékárna U Ludmily, Ostrava
„Coby partneři jsme na kongresu podruhé a přijet znovu nás motivovala hlavně jeho úroveň, množství zastoupených lékárníků a celkově velká účast i ze strany partnerů. Pokud jde o předešlý kongres v Praze, určitě nám přinesl nové vztahy a vazby na lékárníky a majitele lékáren. Na základě těchto kontaktů se nám otevřela možnost uzavřít nové obchody a nastavit dlouhodobou spolupráci. Tady na kongresu v Olomouci máme s kolegyní možnost oslovit mnohem více klientů a představit celé portfolio produktů Curaprox, než zvládneme při běžných obchodních schůzkách. Do sálu na přednášky se sice nedostaneme, ale jsme rády, že máme alespoň na obrazovce v předsálí možnost sledovat velmi zajímavý program celého kongresu.“ Dana Vokounová, Curaprox (Curaden Czech)
„Nyní jsme na kongresu podruhé, poprvé jsme se ho zúčastnili letos na jaře v Praze. A říkali jsme si, že jedna účast nestačí a že teprve po druhém kongresu uvidíme, jaký efekt nám to přineslo. Zatím se zdá, že pokud jde o navázání kontaktů a zájem účastníků o naše produkty, je olomoucký kongres lepší než ten v Praze. Program příliš sledovat nestíháme, protože u stánku máme zákazníky, takže ho hodnotit nemůžeme.“ Eva Fiedlerová a Kristýna Náplavová, M+H VET
„Jsem pravidelným účastníkem, tady v Olomouci jsem, myslím, potřetí a v Praze už jsem byl také asi třikrát. A co mě motivuje kongres opakovaně navštěvovat? Pokaždé je zajímavá panelová diskuse, pozvaní odborníci vždy mají k vybranému tématu co říct. A tentokrát byl velkým lákadlem i pan Špaček, v jehož přednášce bylo pro lékárníky plno zajímavých informací o tom, jak se v lékárně k zákazníkům chovat. A pokud jde o další prezentace, vždycky si z nich člověk něco do praxe odnese, mám na mysli třeba prezentaci doktorky Matuškové a magistra Štajera. Obešel jsem i všechny stánky partnerů, abych se informoval o novinkách. Jsme malá lékárna, kterou nenavštěvují reprezentanti všech farmaceutických firem, takže tady mám možnost poznat, co má která firma nového. A nové produkty jsem tady u stánků partnerů objevil.“ PharmDr. Jan Cetkovský, Hlucká apatyka, Hluk
„Kongresu se zúčastňujeme, tuším, již potřetí. K opakované účasti nás motivovalo trochu jiné složení účastníků než na kongresech, kde jsme také partnery. Jsou zde většinou majitelé lékáren, vedoucí lékárníci, takže jde o zajímavé spektrum lidí, které můžeme na místě oslovit. Pokud jde o tento kongres, jsme zatím spokojeni. Z programu jsem měl možnost vyslechnout si pana Špačka, na kterého jsem se těšil, a nebylo to poprvé, co jsem ho slyšel, ale poslechnu si ho vždycky rád a opět se mi moc líbil.“ Miloš Kundrát, Angelini Pharma Czech Republic
„O kongresu jsem se dověděla z e-mailové komunikace, jsem na něm poprvé a jsem překvapená jeho úrovní. Pro mě byla na tomto kongresu přínosná panelová diskuse odborníků. Dozvěděli jsme se, co chystá ministerstvo zdravotnictví, v jaké fázi jsou jednání lékárnické komory s ministerstvem a na co se můžeme připravit do budoucna.“ Mgr. Jitka Gieblová, Lékárna Na Ptákách, Jaroměř