Festivalové noviny 2015 č. 1 by Smetanova Litomyšl

festivalové noviny 1 57. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl / 11. června 2015

Smetanova Litomyšl 2015 začíná! Pětadvacet dní naplní krásná hudba Sedmapadesát... Krásný věk, to je dáma v letech, ale stále plná života, okouzlující, lákavá a přitažlivá. Taková je Smetanova Litomyšl. Pestrý festivalový program nabízí premiéry, opery, koncerty i zajímavé hudební bonbonky. Milovníci opery sází nejen na Verdiho, ale krásný večer slibuje rovněž nová inscenace opery Modesta P. Musorgského Boris Godunov nebo Noc plná světla od Zdeňka Pololáníka. Máte raději „velké hlasy”? Tak přesně pro vás je Krédo Mistra Jana, v němž vystoupí i Adam Plachetka, nejzářivější česká pěvecká hvězda současnosti. A co takhle trochu romantiky... Tu slibuje kouzelný večer na

zámku v Nových Hradech. Barokní operu Pygmalion Jeana-Philippa Rameaua si užijete v nádherném prostředí zahradního divadla. Ani děti nemusí čekat na rodiče doma. Pro ně jsou připravena představení Malý princ nebo Loutkando Grando. Smetanova Litomyšl letos přináší několik premiér, tou nejvýznamnějších je vokální symfonie The Passion of the Christ Symphony amerického skladatele Johna C. Debneye. Jeho dílo mělo světovou premiéru ve Vatikánu a nyní je uslyší i publikum v Litomyšli. Byla by velká škoda na koncertu chybět, lístky ještě jsou! A ty bonbonky? Jeden zajímavý hudební zá-

žitek přinese koncert Dana Bárty a jeho skupiny Illustrastosphere společně s Komorní ﬁlharmonií Pardubice. Nevídané, neslýchané... Tak by se dal charakterizovat externí koncert ve Svitavách, kde se představí mladá varhanice Kateřina Chroboková alias KATT jako rockerka se svým originálním projektem Inside the Apple a speciálním nástrojem. Mimořádný zážitek na závěr! Střelba z kulovnic a štěkání psí smečky. Podle partitury „zaštěkají” hráči z orchestru. Takové bude Velké ﬁnále 57. ročníku Smetanovy Litomyšle. Vítejte na festivalu krásné hudby a nevšedních zážitků!

SLOVO PREZIDENTA REPUBLIKY Milí přátelé klasické hudby, festival Smetanova Litomyšl se koná v roce, kdy si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války a osvobození naší vlasti od nacismu. Zvláště nyní, kdy jsme svědky řady neomalených pokusů o přepisování historie, je nesmírně důležité, abychom nezapomínali na ty, kteří se za nás obětovali. Proto vás tímto prosím, abyste při mimořádných kulturních zážitcích toto měli na mysli.

Ostatně, právě dílo Bedřicha Smetany je přímo spjato s dobou, kdy okovy okupace padly. Připomínám tím, že krátce po osvobození naší země, 29. května 1945, byla v Národním divadle znovu uvedena Smetanova opera Libuše s Marií Podvalovou v titulní roli. Program festivalu, se kterým jsem se seznámil, je velmi bohatý a především pestrý. Přeji všem divákům ty nejlepší zážitky a interpretům dlouhý potlesk.

SLOVO MINISTRA KULTURY

Daniel Herman

Vážení přátelé operní hudby, je jen málo festivalů s tak dlouhou tradicí, jakou má mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, je jen málo přehlídek, které jsou tak bezpečnou zárukou vysoké umělecké úrovně. Pokládám za přirozené, že Ministerstvo kultury České republiky tento festival dlouhodobě podporuje; bylo mi ctí také nad letošním 57. ročníkem převzít osobní záštitu. Smetanova slova V hudbě život Čechů se nám dnes mohou zdát nevěrohodně pate-

tická. Klademe si možná otázku, nakolik je v našich životech hudba přítomná, zda jsme jí natolik otevření, aby kultivovala naši osobnost. Pro mne je Smetanova Litomyšl jednou z odpovědí. Hudba tu nabírá sílu, z níž bude žít v mezičase, kdy jí zvláštní pozornost nezjedná žádný festival. Kdy bude našimi dny protékat jako ponorná řeka, jejíž šum uslyšíme kdesi na pozadí. Jako vzdálené volání... jako neznatelný tlukot vlastního srdce. Přeji Vám mnoho uměleckých zážitků.

Vstupenky na festival jsou ještě k mání Festival Smetanova Litomyšl začíná a na některé pořady jsou ještě v prodeji vstupenky. Pokud vás první festivalové dny naladí a dostanete chuť na další hudební zážitky, máte šanci. Vstupenky ještě můžete zakoupit mimo jiné na následující pořady:

středa 17., čtvrtek 18., sobota 20. a neděle 21. června – 21.00 hodin, zámek Nové Hrady u Litomyšle VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH Jean-Phillipe Rameau: PYGMALION Česká premiéra opery-ballet z roku 1748 Marie Fajtová, Karolína Bubleová Berková, Jaroslav Březina Orchestr Ensemble 18+, režie Magdalena Švecová, dirigent Jakub Kydlíček neděle 21. června – 21.00 hodin zámecké nádvoří John Debney: UMUČENÍ KRISTA Česká premiéra vokální symfonie dle hudby k ﬁlmu Mela Gibsona. Alžběta Poláčková, Lisbeth Scott, Aleš Briscein, Český ﬁlharmonický sbor Brno, Filharmonie Brno, dirigent John Debney

pondělí 22. června – 17.00 hodin, zámecké nádvoří HUDEBNÍ ZEMĚKOULE Premiéra „cestopisného” pořadu pro děti, mládež i dospělé mladé duchem. Chytré mobily samozřejmě s sebou! Jan Maxián – průvodní slovo, Janáčkova ﬁlharmonie Ostrava, dirigent Jan Kučera pondělí 22. června – 20.00 hodin, kulturní centrum Fabrika Svitavy EXTERNÍ KONCERT VE SVITAVÁCH KATT: INSIDE THE APPLE

Umučení Krista

Originální projekt mladé české varhanice odkrývá netušené možnosti kombinací unikátního zvuku královského nástroje a elektroniky. KATT – varhany a zpěv

úterý 23. června – 21.00 hodin, zámecké nádvoří NA HRANÁCH STYLŮ – ILLUSTRATOSPHERE & DAN BÁRTA Speciální aranže skladeb Dana Bárty organicky propojují zvuk klasického tělesa a jazzové kapely. Dan Bárta – zpěv, Illustratosphere, Komorní ﬁlharmonie Pardubice, dirigent Marko Ivanović pondělí 29. června – 19.30 hodin, zámecké nádvoří KRÉDO MISTRA JANA Premiéra kantáty Jaroslava Krčka k 600. výročí upálení mistra Jana Husa a Biblické písně Antonína Dvořáka v mimořádné interpretaci Adama Plachetky. Adam Plachetka, Roman Janál, Kühnův smíšený sbor, Symfonický orchestr FOK, dirigent David Švec

DUEL OSOBNOSTÍ ČESKÉ FILHARMONIE

Na Smetanovu Litomyšl se vracíme rádi, pro zdejší publikum je radost muzicírovat Za rok to bude právě 70 let, kdy Česká filharmonie v čele s mladým Rafaelem Kubelíkem přijela do Litomyšle, hrála Mou vlast a na plakátech se skvěly nápisy Smetanova Litomyšl I. „Tento koncert nakonec do festivalové historie nezapočítáváme, ale za rok se k němu určitě i s Českou filharmonií hrdě přihlásíme,” říká dramaturg Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. Náš první orchestr do Litomyšle nyní zajíždí často, dobrá spolupráce trvá již od roku 1996. V posledních letech hostuje Česká filharmonie v Litomyšli pravidelně. S vedením tělesa má Smetanova Litomyšl velmi dobré vztahy.

Každoroční hostování České ﬁlharmonie je aktuálně dohodnuto až do roku 2018. Letos patří České ﬁlharmonii na festivalu Smetanova Litomyšl první dva dny, a to Slavnostní zahajovací koncert a následně Dvořákovo

Requiem. Vztah k Litomyšli a festivalu v malém duelu popisují dvě osobnosti České ﬁlharmonie – ředitel David Mareček a šéfdirigent Jiří Bělohlávek.

scény mají jeden společný rys. V obou případech chodí na koncert živé a vnímavé publikum. Pódium nebo sál sám o sobě koncert nedělá. Velikost či důležitost okamžiku tvoří až spojení hudebníků s publikem, a to je v Litomyšli stejně silné jako na světových koncertních pódiích. Máte rádi hudbu Bedřicha Smetany? Je oblíbená i u České ﬁlharmonie? Hudbu Bedřicha Smetany mám velmi rád, ale musím se přiznat, že jeho opery neznám tak dobře, jak bych měl. Snažím se tento nedostatek postupně napravovat. Myslím, že členové České ﬁlharmonie hrají Smetanu rádi a s Jiřím Bělohlávkem často propagují jeho hudbu v zahraničí. Mou vlast se nám podařilo letos na podzim dokonce zařadit na program koncertu v tokijském sále NHK.

David Mareček

David Mareček, ředitel České filharmonie Co vám přináší účinkování České filharmonie na Smetanově Litomyšli? Vystupování na Smetanově Litomyšli je pro nás neodmyslitelně spjato se závěrem koncertní sezony a vždy se na něj těšíme, protože atmosféra i akustické podmínky zámeckého nádvoří jsou pro hudebníky České filharmonie velmi inspirující. Jaký máte k Litomyšli a k festivalu vztah? Jistě vás nepřekvapí, že Litomyšl považuji za jedno z nejhezčích českých měst a festival je pro mne akcí, kde se šťastně potkává nápaditá dramaturgie se silným duchem místa. Mezi českými festivaly, a to nejen hudebními, je Smetanova Litomyšl jasně rozpoznatelná a její atmosféru a „vůni” mám neodmyslitelně spjatou s blížícím se létem. V čem se liší vystupování v zahraničí na velké scéně a na festivalu v malém českém městě? Neliší se tak moc, jak by se na první pohled zdálo. Festival v Litomyšli a velké zahraniční

Jak vidíte spolupráci s festivalem Smetanova Litomyšl do budoucna? To je spíše otázka na pana šéfdirigenta a na umělecké vedení festivalu. Za sebe mohu říci, že doufám a věřím, že Česká ﬁlharmonie zůstane pravidelným hostem Smetanovy Litomyšle a že společně připravíme řadu smělých a zajímavých projektů.

Jiří Bělohlávek, šéfdirigent České ﬁlharmonie Co vám přináší účinkování České ﬁlharmonie na Smetanově Litomyšli? Účast na uměleckém obcování na festivalu Smetanova Litomyšl je pro mne již dlouhá léta stálicí mých koncertních plánů. Jsem ze srdce rád, že tento krásný festival stále bují a rozvíjí se. Košatost dramaturgického záběru je pozoruhodná a v mnoha ohledech inspirací. V čem se liší vystupování v zahraničí na velké scéně a na festivalu v malém českém městě? Mezi kumštýři je okřídlený slogan, že „není malých pódií”. To pro mne skutečně platí bezvýhradně. Vím, a mnohokrát jsem se o tom přesvědčil, že kdekoli můžeme nalézt citlivou duši, kterou svým uměním oslovíme – a to je smysl a cíl našeho uměleckého sna-

Jiří Bělohlávek

žení. A v Litomyšli jsem zažil vždycky báječné a poučené publikum, pro které je radost muzicírovat… Máte rádi hudbu Bedřicha Smetany? Je oblíbená i u České ﬁlharmonie? Myslím, že neblahé důsledky nekritického zbožnění Bedřicha Smetany Zdeňkem Nejedlým a jeho zlovolné kampaně jsou již naštěstí překonány a dnes můžeme s dobrým svědomím oceňovat génia našeho Mistra bez útoků a naopak ve srovnání a v symbióze s dalšími vůdčími zjevy naší české hudby. Můj vztah ke Smetanovi je znám, vážím si vysoce jeho vkladu do pokladnice národní hudby a snažím se o něj pečovat… Letos se nám podařilo zařazením klavírně-orchestrální verze jeho skici Macbeth a čarodějnice, kterou v sedmdesátých letech realizoval velký znalec Smetanova díla dr. Jarmil Burghauser, připravit vlastně novinku ze Smetanova pera… Jak vidíte spolupráci s festivalem Smetanova Litomyšl do budoucna? Doufám, že naše pravidelná spolupráce bude i nadále pokračovat, upřímně si to přeji…

VZPOMÍNKA NA VLADIMÍRA ŠAUERA

Festivalový hlas Vladimíra Šauera utichl „Milé dámy, vážení pánové, vzácní hosté...” Tak vítal Vladimír Šauer dvacet šest let návštěvníky festivalu Smetanova Litomyšl. Seděl u stolku s malou lampičkou na prvních arkádách, před sebou poznámky k pořadům. Letos zůstane jeho místo prázdné. Jeho příjemný hlas už nikdy diváky na zámeckém nádvoří nepřivítá... Jak tvrdil, příprava na uvedení pořadu mu zabrala tři až pět hodin. Hledal si literaturu a informace k jednotlivým pořadům. „Je hezké být součástí toho velkého kolektivu. A když se soukolí roztočí, vše funguje,” říká Vladimír Šauer v medailonu, který o něm natočil před dvěma lety litomyšlský student Dominik Kalivoda. Vladimír Šauer žil divadlem, sám si v minulosti často zahrál scénky z pera Jana Wericha, řadu let vedl dětský divadelní soubor Vitamín S. Uváděl estrádní vystoupení souboru Jožina Janouška a sám si v některých scénkách i zahrál.

„Hlasem” Smetanovy Litomyšle se stal v roce 1988. „Asi od sedmé třídy základní školy jsem začal aktivně dělat divadlo. Hrál, zpíval, režíroval, psal texty, hudbu, konferoval, založil několik ochotnických souborů, hrál s profesionály, studoval konzervatoř, dělal rozhlas. V 70. a 80. letech jsem v Litomyšli konferoval plesy, koncerty, majálesy a pořady Mladé Smetanovy Litomyšle. Když koncem osmdesátých let rezignoval na pozici rozhlasového průvodce Smetanovy Litomyšle můj předchůdce, pan učitel Mlejnek, obrátili se pořadatelé na mne,” uvedl v jednom rozhovoru Vladimír Šauer. Podával hřebíky Ale k festivalu přičichl mnohem dřív. Už jako kluk. „Poprvé jsem se Smetanovy Litomyšle účastnil, když mi bylo šest let, v roce 1949. Můj otec tehdy dostal dva volňásky na Dalibora a dva volňásky na operu Dvě vdovy. Takže jsem toho prvního Dalibora viděl z nějaké desáté nebo dvanácté řady,” vzpomínal Vladimír Šauer rád na své první „setkání” s festivalem. Rád také vyprávěl, jak jako malý kluk podával tatínkovi hřebíky, když stavěl scénu na Dalibora. Později prodával festiva-

lové programy, jako student pomáhal rovnat lavičky nebo chystat šatny. V roce 1988 dostal nabídku, co se neodmítá: „Oslovili mne organizátoři, jestli bych nechtěl na festivalu pracovat v rozhlase místo něj.” Ještě vloni seděl za svým stolkem na arkádách, seznamoval návštěvníky s programem.

Měl ji rád... „Smetanova Litomyšl – to jsou nejen nevšední umělecké zážitky, to je setkávání s nádhernými lidmi, nadšenými a vděčnými diváky a návštěvníky. Smetanova Litomyšl nás prostě nesmírně obohacuje,” tvrdil Vladimír Šauer. Rád zůstával na pořady, sledoval opery, koncerty a poté u skleničky vína potkával staré známé a jak říkával, poznával i nové neznámé známé... Vladimír Šauer zemřel náhle 7. září 2014.

Festival bez Vladimíra Šauera bude jiný... Vojtěch Stříteský, dramaturg festivalu Smetanova Litomyšl Čas prý zacelí všechny rány. Snad ano, ale tahle je ještě příliš čerstvá. Znali jsme se s Vláďou přes třicet let a opravdu hodně jsme spolu prožili… Nemohu o tom všem psát, protože když jsem byl vloni v září postaven před čestný, leč smutný úkol promluvit na Vláďově pohřbu, zachytil jsem jeho aktivity na dvanácti stranách textu. A stejně jsem nejspíš – ba s určitostí – nevypověděl o Vláďovi všechno. Protože spousta dojmů, příhod a společných zážitků je vlastně nesdělitelná. Ty si člověk v sobě nese dál životem jako vzpomínky i dar, které dobré kamarádství přináší. Náš festival půjde dál. Ale bez pana Šauera a jeho nezaměnitelného hlasu bude pro všechny, kteří jej máme s každým začátkem představení Smetanovy Litomyšle na zámeckém návrší spojen, už jednou provždy jiný. Vláďa by si určitě nepřál, aby vzpomínka na něj byla posmutnělá – byl to bytostně optimistický a veselý člověk, který moc rád „dělal“, protože to opravdu dobře uměl, legraci. Ostatně jednou do divadelního programu napsal: „Humor je dobré a potřebné koření: pomáhá k větší energii v práci, v obyčejném všedním kolotoči, zjasní oblohu ztěžklou mlhou, nahradí slunce i s jeho teplem… ”Vláďa mi schází a scházet bude – ale jsem

rád, že jsem jej poznal, mohl s ním spolupracovat i kamarádit. Věřím, že nás a Smetanovu Litomyšl někde z výšky pozorně sleduje. Snad mu děláme radost! Jan Pikna, ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Vladimír Šauer byl neodmyslitelnou součástí Smetanovy Litomyšle. Jak sám s úsměvem vyprávěl, jako „pořadatel” se podílel už na jejím prvním ročníku, když podával hřebíky svému tatínkovi, který stavěl pódium. Dlouhá léta byl hlasatelem festivalového rozhlasu. Od kdy ani nevím, když jsem k festivalu v roce 1993 přišel, už jím byl a jeho měkký hlas, příjemný projev a některé speciální obraty mám s festivalovými pořady natolik spojeny, že si letošní ročník bez nich vůbec nedovedu představit. Určitě mi bude něco zásadního v koloritu festivalu chybět. Jsem si jistý, že podobný pocit budou mít všichni pravidelní návštěvníci. Zdeněk Vandas, pravidelný návštěvník festivalu Ještě před rokem, tak jako dlouhá léta předtím, vítal návštěvníky festivalu hlas Vladimíra Šauera. Ten vloni na podzim nečekaně náhle odešel. Jeho nevtíravý, ale přirozený hlasový projev seznamoval vždy diváky s tím, co se hraje, s historií festivalu, s případnými změnami v obsazení. Prostě to bylo

vše zcela samozřejmé. Letos už bude Vladimír bohužel chybět. Lásku k hudbě i ke kultuře všeobecně si vytvořil už v mládí, u nich vždy bydlel při prvních ročnících festivalu tenorista Národního divadla Antonín Votava. Vladimír také kdysi na škole založil dětský divadelní soubor Vitamín S, se kterým při četných vystoupeních sklízel vždy velký úspěch. Z jeho řad vyrostlo mnoho úspěšných zpěváků a herců. Za všechny se zmíním o třech z různých oborů činnosti. Jedním z nich je nesporně úspěšný divadelní a televizní herec Petr Lněnička. Nebo třeba zpěvačka Eva Piknová, dnes už dlouholetá ředitelka komunikace Smetanovy Litomyšle. A do třetice Ivo Svoboda, ligový fotbalista, také pražské Slavie. Ten dokonce jakožto člen Vitamínu S vystoupil v roce 1989 na festivalu v Prodané nevěstě jako sólový herec. V úloze kluka, který v závěru opery přiběhne na jeviště a vykřikne: „Spaste duši, medvěd se utrh!” Inscpicient ho tehdy poslal na jeviště brzo, ještě když publikum tleskalo předchozímu výstupu a jeho replika by zanikla. Bystře odhadl situaci, zvolnil krok, došel až na rampu a pak teprve řekl svoji repliku. Tu pohotovost ocenil i režisér. Pochvala však patřila nejen jemu, ale i tomu, u něhož se hereckému a jevištnimu cítění naučil. Svému učiteli a všestrannému divadelníkovi Vladimírovi Šauerovi.

XI. SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL

Přehlídka výtvarného umění v Litomyšli je tentokrát The best of – To nejlepší! 12. 6. – 6. 7., Zámecký pivovar Litomyšl, Evropské školicí centrum JEDEN SVĚT NESTAČÍ Poklady umění 19. století ze sbírky Patrika Šimona Výstava je projektem, jehož cílem je ukázat proměny jedné doby na pozadí umělecké kultury, která nefungovala izolovaně. Vedle známých jmen od generace zakladatelů jako byli Josef Bergler, Ludvík Kohl, Antonín Machek, Antonín Mánes, František Tkadlík, Josef Führich, Josef Mánes, Josef Navrátil či Karel Purkyně po umělce působící v závěru století jako Vojtěch Hynais nebo Josef Václav Myslbek deﬁlují méně frekventované osobnosti rakouské a německé malby, zastoupené na výstavě Augustem Georgem Friedrichem Lucasem, Carlem von Blaas, Leopoldem Ernstem, Alexandrem Clarotem, Josefem Zumsandem, Rudolfem von Alt, Thomasem Enderem aj. Představují hodnoty často překvapivě obohacující náš nynější obzor o rozmanité umění, které nemělo jediný styl a formu. kurátor Patrik Šimon, pod záštitou hejtmana Pardubického kraje pořádá Bohemian Heritage Fund 10. 5. – 30. 9., Městská obrazárna, II. patro zámku TO NEJLEPŠÍ Z DEPOZITÁŘE MĚSTSKÉ GALERIE LITOMYŠL Nová expozice Městské obrazárny představí ty nezajímavější obrazy, ale také mimořádný příběh galerie založené v roce 1925. Ta dokázala shromáždit více než 2000 uměleckých děl, kdy mnohá lze zařadit mezi špičky čes-

Návštěvníky přivítá Alexandr Hemala Hlas Vladimíra Šauera k festivalu Smetanova Litomyšl neodmyslitelně patřil. Vybrat jeho nástupce nebylo snadné, a proto vedení Smetanovy Litomyšle udělalo zásadní změnu. „Po dlouhých úvahách jsme došli k rozhodnutí, že festivalové hlášení v této podobě skončí. Nahradíme ho předtočenými základními informacemi, které nám namluví bývalý televizní hlasatel Alexandr Hemala. Jedna festivalová etapa s Vladimírem Šauerem skončila, další musí být jiná,” vysvětluje Jan Pikna, ředitel Smetanovy Litomyšle.

v průběhu 19. století. Vzájemně se prolínající styly a vlivy jednotlivých výtvarných směrů dávají nahlédnout do vývoje českého malířství již od konce 19. až do počátku 20. století. kurátoři Michal Šimek, Miroslav Kroupa, pořádá Galerie Kroupa 14. 6. – 28. 8., Galerie Miroslava Kubíka Litomyšl TVRDOHLAVÍ 2015 Na výstavě umělecké skupiny osmdesátých let Tvrdohlaví se představí všichni její bývalí členové Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Zdeněk Lhotský, Stefan Milkov, Čestmír Suška, Petr Nikl, Jaroslav Róna, František Skála a Václav Marhoul. kurátor Jiří Olič, pořádá Galerie Miroslava Kubíka

kého výtvarného umění. Právě tato díla (J. Čapka, O. Kubína, F. Tichého, E. Filly, J. Zrzavého, J. Lady, V. Preissiga, J. Váchala) se nacházejí v nové expozici. Jsou zde i práce umělců spjatých s Litomyšlí a jejím okolí, kteří svým významem přesáhli hranice regionu (J. Mařák, A. Dvořák, M. Švabinský, J. Matička, B. Kopecký, L. Jandová). kurátor Michal Šimek, pořádá Městská galerie Litomyšl 6. 6. – 6. 9., Městská galerie Litomyšl, Dům U Rytířů OBRAZOVÉ PŘÍBĚHY MILADY MAREŠOVÉ Výstava představuje Miladu Marešovou (1901–1987) jako vypravěčku – jako malířku všedního, velkoměstského života mezi válkami, ale také coby autorku ilustrací knih, časopisů a biblioﬁlií, unikátních protokinematograﬁckých experimentů a literárních vzpomínek na válečná léta v ženské káznici. kurátorka Martina Pachmanová, pořádá Městská galerie Litomyšl 14. 6. – 6. 9., Regionální muzeum v Litomyšli VÁCLAV CIGLER, MICHAL MOTYČKA PROJEKTY 2003–2015 Výstava se koná při příležitosti dokončení výtvarné instalace v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Představí realizované i nerealizované projekty z posledních let. Mezi společné realizace děl Václava Ciglera a Michala Motyčky ve veřejném prostoru patří například terasa a skleněná lávka v Museu Kampa v Praze. kurátorka Jana Šindelová, pořádá Regionální muzeum Litomyšl 30. 5. -12. 7., Galerie Kroupa, Litomyšl OD KLASICISMU K IMPRESIONISMU V ČESKÉM MALÍŘSTVÍ 1780-1910 Příběh českého malířství a krajinomalby

13. 6. – 28. 9., White Gallery, Osík u Litomyšle FRANTIŠEK JANDA OHLÉDNUTÍ 1960–1980 Sochařská tvorba Františka Jandy (1931– 2015) je návštěvníkům White Gallery dosti známá. Umělec letos ukončil svou uměleckou a životní pouť. Uvedená výstava sochařských realizací a modelů z let 1960–1980 bude oslavou významného sochaře a patriota regionu, jehož dílo zdobí jak veřejný prostor, tak významné státní a privátní sbírky. kurátoři Martin Janda, Jiřina Dejmková, Jiří Lammel, pořádá White Gallery 1. 7. – 30. 9., Portmoneum - Museum Josefa Váchala Litomyšl TEREZA Z DAVLE AKTY Výstava se týká síly a krásy ženského těla, jak jej zachycuje fotografka Tereza z Davle (*1975). Její tvorba je typická použitím klasických technologií. kurátor Zdeněk Brejcha, pořádá Portmoneum 5. 5. – 31. 7., Bobo cafe Litomyšl LITOGRAFIE ETC. Konfrontace dvou odlišných graﬁckých technik. Litograﬁe, tradiční techniky tisku z kamene a nových médií digitální malby. kurátor Bohuslav Špaček, pořádá SŠUP Ústí nad Orlicí 11. 6. – 5. 7., Galerie de Lara, Litomyšl TO NEJLEPŠÍ Z GALERIE DE LARA Adolf Born, Jiří Dudycha, Vladimír Suchánek, Olbram Zoubek. 10. 6. – 21. 9., Východočeská galerie Pardubice NA NÁKUPECH PŘÍRŮSTKY GALERIE Z LET 2012–2014 Zásadní kolekce autorů, kteří se věnují linorytu, práce, které byly inspirovány vztahem k přírodě a jejím proměnám a díla umělců působících v Pardubickém kraji. kurátorka Hana Řeháková, pořádá Východočeská galerie v Pardubicích

VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH

Barokní večer na zámku? Jedním slovem – úžasný Kouzelný večer, úžasná atmosféra, nádherná hudba a malý výlet do minulosti... To všechno v sobě ukrývá barokní večer na zámku v Nových Hradech. Jedinečné okamžiky mohou letos návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl prožít již počtvrté. Manželé Magda a Petr Kučerovi zvou na svůj zámek a slibují krásný večer. Tentokrát při barokní opeře Pygmalion Jeana-Philippa Rameau.

Pět otázek pro Magdalenu Švecovou Režisérka Magdalena Švecová byla před lety okouzlena zámkem Nové Hrady. Nádherné prostředí využila letos pro operu Pygmalion. Modlí se za počasí... Již počtvrté „vycestuje” Smetanova Litomyšl na rokokový zámek. Čím vás přitahují? Zámek v Nových Hradech jsem si oblíbila hned při první návštěvě a neskutečně ráda se tam pokaždé vracím. Snad je to i tím, že po celé divadelní sezóně, kdy jsme zavřeni ve zkušebnách bez oken a vzduchu, pracujeme pod širým nebem. Všude voní levandule, v předpremiérovém stresu se místo na hodinky koukáme na klidně se pasoucí daňky... Zahrada večer mluví úplně jinou řečí, hudbu kontrapunkticky doplňuje zpěv ptáků, šumění stromů a zvuk vodotrysků. Kouzelné prostředí je jedním z důvodů, ale především je to rodina Kučerových, kterou nesmírně obdivuji a které si vážím. Opera Pygmalion bude mít v přírodním divadle českou premiéru. Je koncipovaná výhradně pro Nové Hrady? Ano, stejně jako před třemi lety Purcellova Královna víl, vzniká Pygmalion výhradně pro zahradní amﬁteátr. A dokonce letos díky francouzskému ladění celého večera nabídneme v zahradách hudební překvapení á la barokní Versailles. Samozřejmě máme ale v záloze “mokrou variantu”.

Spontánní nápad odstartoval v roce 2012 představením Královna víl krásnou tradici. A ta trvá a rozvíjí se. „Před čtyřmi lety se tady zastavila režisérka Magdalena Švecová. Oslovila ji zdejší scéna a myslím, že právě ona byla tím člověkem, který to začal zásadně řešit. Namyslela si, že by chtěla dělat malou věc v takovém divadle. Slovo dalo slovo a přišli s projektem. Hned premiéra byla velmi úspěšná, ohlasy pozitivní jak mezi fanoušky, tak i mezi návštěvníky,” vzpomíná Petr Kučera. Jedinečná kulisa rokokového zámku přímo vyzývá k tomu, aby zde návštěvníci strávili celý večer v duchu baroka. Představení v přírodním divadle nemá takový bombastický charakter jako na nádvoří zámku v Litomyšli. Do divadla se vejde sto padesát lidí a tomu odpovídá také intimnější atmosféra večerů. „A to je asi to, co sem diváky vrací. Stala se z toho malá tradice,” podotýká Petr Kučera. V období „bílých paruk” a honosných rób se ale v Nových Hradech divadlo nehrálo. „Nemáme žádné záznamy, že by se tady v 18. století divadlo hrálo. Je nové a koncipovali jsme ho mezi špýchar a zámek. To také výrazně napomohlo akustice, protože v zelených divadlech s ní bývá problém,” vysvětluje majitel zámku, k němuž patří i přírodní divadlo, jediné svého druhu v zemi. Večer se stal již nedílnou součástí festivalu Smetanova Litomyšl. V letošním roce jsou do Nových Hradů naplánována čtyři představení.

Pro Kučerovi a jejich zámek to znamená mimo jiné určitou prestiž. „Je to oboustranné. Symbióza přináší devízu oběma stranám. Litomyšl to obohatilo o náš prostor a komponovaný večer. Pro nás je to milá příležitost vejít do povědomí jiného okruhu lidí. Většinový návštěvník barokní operu totiž nevyhledává, zatímco znalé publikum si to užívá s celým večerem,” říká Petr Kučera. Majitelé zámku chystají pohoštění, otevřou hostům muzeum cyklistiky, expozici klobouků a zpřístupní také zahrady. „Některé zahrady jsou udělané úplně nově a lidé ještě neměli možnost je navštívit. Za zámkem uvidí nový provrepublikový bazén s lekníny. Dostanou se také do Italské zahrady, která je nově založená a kde se nacházejí vodní kaskády,” zvou Kučerovi. Důležitou roli hraje při večeru v Nových Hradech počasí. Při prvním ročníku bylo proti, takže návštěvníci zažili i chvíle při svíčkách, bouřku a liják. Ale když počasí vyjde, tak potom je to nádhera. „Prostě úžasné. Krásná atmosféra s kulisou špýcharu, svatý Florián, všechno nasvícené... Lidé jsou příjemně naladěni. Muzicíruje se v zámku, altánu, program je zajímavý. Ta atmosféra, že je pozvete vlastně k sobě do domácnosti, je ovlivňuje,” shodují se Magda a Petr Kučerovi. Barokní opera Pygmalion se v Nových Hradech uskuteční ve dnech 17. – 20. června. Přijďte, stojí to za to! (ina)

Zkoušelo se také přímo u zámku, nebo pouze v Praze? Zkoušeli jsme na několika místech, v Praze se sólisty i tanečníky, v Litomyšli se sborem. Přímo na zámku jsme pracovali převážně s tanečníky a akrobaty, vzhledem k nepřenosné scénograﬁi. V opeře Pygmalion vystoupí i litomyšlský sbor KOS. Je to vaše první spolupráce s tímto sborem? Jak k ní došlo? Setkáváme se skutečně poprvé, a to zásluhou Šárky Kučerové, která shodou okolností na pedagogické škole vyučuje a sbor nám doporučila. Jsem nadšena přístupem nejen pana sbormistra Milana Motla, ale především studentů. Není pro ně snadné přenést se ve stylizaci pohybu o několik století zpátky, přesto nacházejí svůj prostor a humor... Odvezla jste si v minulých letech z Nových Hradů nějaké nezapomenutelné zážitky? Kromě krás a půvabů máme i zážitky adrenalinové, například když při bouřce vypadla elektřina těsně před veřejnou generálkou a vypadalo to, že operu odehrajeme potmě. Svítící čepičky elfů (tehdy členů Boni Pueri) byly jediným zdrojem světla. Zažili jsme i takové vlhko, že si můj muž několikrát za večer stíral vrstvu vody z cemballa, praskaly struny houslistům a violoncellista téměř plakal. Také jsme měli ambiciozní kočku, která chtěla za každou cenu vystupovat. Na derniéře jsme jí to dopřáli.

VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH

Poprvé zpíváme v opeře! Cítíme vzrušení Pěvecký sbor KOS z pedagogické školy v Litomyšli se již potřetí představí na Mezinárodním festivalu Smetanova Litomyšl. V roce 2010 zpívali KOSáci Pavlicovu Missu brevis jako doprovod tradiční děkovné bohoslužby, v roce 2013 provedli krásnou duchovní kantátu Stabat mater J. K. Vaňhala. Letos se divákům představí sbor KOS v opeře Pygmalion v přírodním amﬁteátru na zámku v Nových Hradech. Poprvé v opeře... Už dávno nejste pouze školním sborem. Co pro vás znamená účinkování na festivalu s takovou tradicí a navíc v domácím městě? Je to pro nás velká událost a prestiž vystupovat na takovém festivalu vedle profesionálních těles. Smetanova Litomyšl patří s Pražským jarem k našim nejvýznamnějším hudebním festivalům. Velice si důvěry dramaturgie festivalu vážíme a bereme to velice vážně a zodpovědně. I to, že se festival koná v domácím prostředí, je pro nás zavazující. Bude se od nás očekávat kvalita. Ale věřím, že nám Litomyšlané budou držet pěsti. Zazpíváte v piaristickém kostele a také v přírodním divadle na zámku v Nových Hradech. Oba prostory jsou jedinečné. Kam se těšíte více? I oba projekty jsou svým způsobem jedinečné. Barokní jednoaktovka Pygmalion J. P. Rameaua vzniká pro letní stagionu v Nových Hradech přímo pro Smetanovu Litomyšl. Provedení Pergolesiho Stabat mater bude tak trochu nevšední. Těšíme se na obě díla, ale vzhledem k tomu, že jsme v opeře ještě neúčinkovali, přiznáme se, že více vzrušení pociťujeme z Pygmaliona. V programu na webu máte soustředění před festivalem. Jak takové soustředění sboru KOS vypadá? Soustředění proběhla dvě. Vzhledem k tomu, že se připravujeme na dva projekty, měly část hudební i pohybovou. S paní choreografkou jsme absolvovali workshop barokního tance,

sbormistr Milan Motl

s paní režisérkou se „stavěly” scény, ve kterých sbor vystupuje. Musím říci, že obojí bylo nesmírně obohacující. Jako pedagog jsem velice rád, že to studenti mohou absolvovat a „na vlastní kůži” zažít, jak se dělá opera. Kromě pohybových zkoušek jsme však také pilně studovali hudebně, aby bylo vše provedeno stylově a hlavně krásně. Na vašich koncertech je vždy znát úžasná energie. Vážně je vidět, že vás i studenty to baví. Co vás jako dirigenta žene dopředu? Myslím si, že pokud to baví nás, vzniklá energie se přenese i na diváky. To je velice důležitá symbióza. Mě osobně motivuje sama hudba, její objevování, společný prožitek z ní. Nad tím, kde beru energii, jsem se nikdy ne-

zamýšlel – je to pravděpodobně z nových skladeb, nových zpěváků (ač smutním, že mi ti nejvyzpívanější odejdou) a samozřejmě také přirozeně z úspěchů u publika a odborné veřejnosti. Dirigenti. Vždy si vybavím, jak jsou po koncertech unavení, zpocení... Opravdu je to tak náročné? Udržujete si „kondičku”? Náročné to je. Nejde totiž pouze o samotné provedení hudby na koncertě. Sbormistr školního tělesa musí mít pod palcem i přípravu a organizaci akcí. I když mám na pedagogické škole velkou podporu vedení, výborné zázemí a skvělou asistentku, přiznám se, že znaven bývám. Zkrátka to není jen o hudbě. Sbormistr mládežnického tělesa musí být hlavně pedagogem, někdy i psychologem. Provedení koncertu je v podstatě spíše taková třešnička na dortu, kterou si pak snažím co nejvíce užít. Psychickou kondičku udržuji s rodinou, tu fyzickou běháním po škole a dirigováním, v poslední době také scénickým tancem, ke kterému jsem se na čas vrátil. Prázdniny se blíží. V létě mají KOSáci úplně volno? Co vás čeká v další sezoně? Vzhledem k tomu, že během školního roku absolvujeme kolem tří desítek akcí, myslím, že si o prázdninách zasloužíme odpočinek. Na příští koncertní sezónu chystáme samé krásné akce. V listopadu bychom měli v Praze s orchestrem provést premiéru kantáty České moře současného skladatele Eduarda Douši na texty Jiřího Žáčka. Pokud vše dobře dopadne, na jaře bychom měli absolvovat turné v zámoří – v USA. Po návratu nás čeká koncert v Rudolﬁnu s japonským orchestrem z města Okayama. S panem Kazutami Ando, nepsaným vyslancem Litomyšle v Japonsku, také jednáme o budoucí cestě KOSu do Japonska. Iveta Nádvorníková

ROZHOVOR S KATEŘINOU KNĚŽÍKOVOU

Nadešel čas seznámit se s Mařenkou Na kontě má desítky rolí, hostovala v roli Almireny v Theatre de Caen a v Opéra Royal de Versailles, v roli Serpety v Theatre Royal de La Monnaie v Bruselu pod vedením režisérské dvojice Karl-Ernst a Ursel Herrmann. V Opéra de Dijon se představila jako Aristea v opeře J. Myslivečka L’Olimpiade v režii Ursel Hermann. S dirigentem Jiřím Bělohlávkem natočila novou verzi České státní hymny. A je to taky máma. To je sopranistka Kateřina Kněžíková. Na Smetanově Litomyšli ji publikum letos uslyší v Requiem Antonína Dvořáka.

Na Smetanově Litomyšli letos vystupujete vy i váš manžel Adam Plachetka. Pokolikáté již zazpíváte na nádvoří zámku? Vystoupit na nádvoří zámku v Litomyšli je pro mne vždy velkým svátkem a událostí. Domnívám se, že jsem zde vystupovala asi třikrát nebo čtyřikrát a na letošní ročník festivalu se obzvlášt těším.

tovkou Jiřího Bělohlávka s Českou ﬁlharmonií. Asi to nebude poprvé... S Českou ﬁlharmonií vystupuji více méně pravidelně a jsem o to víc šťastná, že po delší odmlce mohu opět spolupracovat s panem šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Je vždy nesmírně obohacující a inspirativní spolupracovat na nejvyšší úrovni.

Máte malou dcerku. Neubíhají vám někdy na scéně myšlenky, kde je, co asi dělá...? Na jevišti se vždy plně soustředím jen na práci, takže mi opravdu myšlenky neutíkají. Zato po skončení představení či koncertu co nejrychleji utíkám za dcerou, abych u ní byla co nejdříve.

Brusel, Versailles, Dijon, Drážďany, Praha, Litomyšl... Existuje scéna a publikum, kde zpíváte nejraději? Pro mě je nejpodstatnější, jací lidé se sejdou, a není až tak důležité, na jaké scéně to je. Pracovalo se mi dobře jak v Bruselu, tak v Ostravě.

Zpíváte s manželem své dceři? Zpíváme doma dětské písničky. Když se něco učíme doma, tak to dcera poslouchá, ale není to často. Raději preferujeme jiný repertoár pro její vývoj. Zpívali i vám, když jste byla malá? Zpívali a hráli. Myslím, že je to přirozené a pro rozvoj osobnosti nezbytné. Nehledě na to, že děti to milují. Festival Smetanova Litomyšl se odehrává téměř pod širým nebem. Je to příjemné zpestření, nebo máte raději uzavřené sály? Festival má své nezaměnitelné kouzlo a atmosféru. Je to krásná změna zpívat pod téměr širým nebem. Člověku se věru nemůže stát, že by neměl přísun čerstvého vzduchu... Spolupracovala jste s několika slavnými dirigenty. V Litomyšli vystoupíte pod tak-

Váš životopis je výčtem mnoha rolí, v nichž jste excelovala. Je ovšem nějaká, která tam chybí a moc byste si ji přála? Roli, kterou bych si moc přála mít v repertoáru, je Mařenka. Myslím, že nadešel čas, abychom se seznámily. Vedle Mařenky stále sním o Massenetově Manon. Proč právě tyto ženy? O Mařence sním od té doby, co jsem ji poprvé ve svých šestnácti letech viděla na jevišti. Tehdy jsem vůbec netušila, jestli ji někdy budu zpívat. Je mým životním snem, který se mnou jde od první chvíle, co jsem se zamilovala do opery. Manon je pak rolí, kterou bych chtěla rozšířit svůj lyricko-koloraturní obor dříve, než tuto přenádhernou roli nebudu moci zpívat. Je to velká výzva jak pěvecká, tak i herecká. A to mě na ní láká. A co role maminky? Užíváte si ji? Role matky je tou nejkrásnější, jakou mohu mít. Je úžasné sledovat pokroky dcery a být u toho každý den. Nevyměnila bych ji za žádnou na jevišti. Jste mladá a talentovaná. Jaké máte plány do budoucna? Já hrozně nerada plánuji. Většinou se mi nic nevyplní a já jsem pak zklamaná, takže se nechávám neustále mile překvapovat. Kateřina Kněžíková v roce 2025. Jaká bude? Přijede ještě na Smetanovu Litomyšl? To je hodně smělá otázka. Nedokážu v takových věcech odhadovat. Doufám, že budu zdravá a budu dávat radost posluchačům. Nejpodstatnější je však pro mne být oporou svému muži a dětem. Iveta Nádvorníková

KOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA

Park dětí, seniorů a milenců Až si budete dávat rande v Litomyšli, mám pro vás tip: Schůzku si určitě domluvte v tamějších Klášterních zahradách. Je to oblíbené místo dětí školou povinných, seniorů i právě milenců. Zahrada – divadlo, divadlo – zahrada „Dnes sem chodím rád na dobré posezení s přáteli a vnoučaty, při kterém se můžeme i občerstvit,” říká mi někdejší starosta Litomyšle Miroslav Brýdl, který mě do Klášterních zahrad zavedl, „ale – dejme tomu – před dvaceti lety to byl zdevastovaný prostor mezi dvěma kostely, kde se v té době válely hromady kamene, suti a stavebního materiálu, spadlých stromů a dalšího odpadu.” Vše se změnilo právě za jeho „starostování”: „Navrhl jsem zastupitelstvu, že bychom to tady měli znovu uvést do života. Naštěstí se povedlo vyřešit majetkové poměry vůči pozemkům a mohli jsme vyhlásit architektonickou soutěž na zkultivování těchto prostor, které jsme tehdy nazvali Klášterní zahrady.” Přihlásilo se dvaadvacet týmů a odborná porota nakonec vybrala návrh architektů Sendlera, Babky a Květa, ve kterém zaujalo řešení nanačené už názvem „Zahrada – divadlo, divadlo – zahrada”. Byla to pak velká sláva, když byly 2. září roku 2000, během oslav Dnů evropského dědictví, Klášterní zahrady opět otevřeny pro veřejnost. Do Litomyšle se sjelo několik desítek starostů historických měst a téměř tři tisíce dalších návštěvníků. Jako v biografu Do zahrad jsme vešli vstupem od zámku. Po pravici máme někdejší piaristický klášter s kostelem Nalezení svatého Kříže, nalevo výhled rámuje augustiniánský kostel Povýšení svatého Kříže a před námi se rozprostírá panorama historického města s dominantní věží staré radnice na náměstí i s novějšími čtvrtěmi na protějších svazích. Jako na širokoúhlém plátně v kině! „Ve středověku v těchto místech bývalo nejprve pohřebiště, pak se tu rozkládaly zahrady, které náležely k augustiniánskému klášteru,” vypráví mi moje další průvodkyně Petra Jiráňová z příspěvkové organizace města Litomyšle Zámecké návrší. „V době barokní pak zahrady připadly piaristům, kteří tu pěstovali ovoce, zeleninu a další plodiny pro sebe a studenty svých škol, kteří vesměs pocházeli z chudých rodin, jak odpovídalo reguli jejich řádu. Když pak v 50. letech minulého století museli mniši Litomyšl opustit,” říká dál moje společnice, „stromy zplaněly, zahrady zarostly náletovými dřevinami a svážela se sem suť z celé Litomyšle.” Mše i pusa vaší milé Zahrady lemují dílem původní, dílem obnovené zdi z opuky, které uzavírají prostor o ploše větší než jeden hektar. „Aby kámen na zdivo byl autentický,” vzpomíná Miroslav Brýdl, „zakoupili jsme u Litomyšle dvě stodoly, které jsme nechali rozebrat právě na

stavbu těchto zdí. Dlažbu jsme zakoupili také starou, z jednoho moravského města.” Středobodem celého prostoru je bazén s mlhovištěm a sochami od Olbrama Zoubka, sochaře, který k Litomyšli bytostně patří a jehož díla najdete i v expozici ve sklepeních zdejšího zámku. Socha jeho syna Jasana Zoubka s názvem Šik zase dominuje prostoru nad schody. Stojí tu i kopie slavné Židle od Magdalény Jetelové. Návštěvník v zahradách najde také altán s výhledem na město, „šachovnici” s trvalkami a květinové

záhony. „Čas od času se Klášterní zahrady proměňují i na galerii pod širým nebem. Probíhají zde svatby, mše celebrované Tomášem Halíkem a viděl jsem tu i zpívat anglické sbory,” pochvaluje si můj společník. Navíc je tu kam se posadit, chybí tu cedulky zakazující vstup na trávník, čehož využívají hlavně děti, a během sezóny tu funguje příjemná kavárnička, ve které můžete potkat bývalého starostu s vnoučaty anebo s přáteli. A dát tu pusu své milované, to se přímo nabízí.

Smetanova Litomyšl patří mezi nejlepší evropské festivaly Právě v těchto dnech byla Smetanově Litomyšli udělena značka EFFE (Europe for Festivals, Festivals for Europe / Evropa pro festivaly, festivaly pro Evropu) pro období 2015–2016. Tento projekt Evropské festivalové asociace je vstupní branou pro širokou i odbornou veřejnost, který umožňuje poznat nejlepší evropské festivaly. Představuje novou mezinárodní platformu pro ty, které nabízejí kvalitní umění, jsou zakořeněny ve svých komunitách a zprostředkovávají evropské hodnoty. Publikum z celého světa bude mít díky této platformě přístup k aktuálním informacím a bude se moci účastnit vybraných festivalů. Hlavním kritériem EFFE je vy-

nikající úroveň zapojených a oceněných evropských festivalů v jejich každodenním provozu. Po náročném procesu hodnocení národními a mezinárodními experty bylo vybráno 761 festivalů z 31 zemí, které se tímto zařazují do první generace držitelů značky EFFE (www.effe.eu).

PŘEDSTAVUJEME

Zámecké návrší navráceno do života Pravidelní návštěvníci festivalu jistě s napětím sledovali stavební práce, které probíhaly na zámeckém návrší, v dějišti Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, v uplynulých čtyřech letech. I letos si mnozí povšimnou, že ne vše je zcela hotovo, přesto se velký projekt Revitalizace zámeckého návrší v průběhu června letošního roku chýlí ke svému úspěšnému závěru. Již předloni mohli návštěvníci festivalu zhlédnout výstavu Václava Boštíka v novém sále v zámecké jízdárně, kde od loňského roku probíhají také pravidelné overtury k večerním festivalovým pořadům. Od roku 2013 mohli návštěvníci využívat také nové společenské sály v zámeckém pivovaru, v roce 2014 pak také kafeterii v bývalé kočárovně. V loňském roce poprvé bylo možné navštívit také nádherný piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, který byl v rámci slavnostní mše během loňského ročníku Smetanovy Litomyšle slavnostně znovu vysvěcen. V červnu letošního roku je dokončována také přístavba piaristické koleje a postupně jsou uváděny do života expozice Andělé na návrší a Dětský program. I v době čilého festivalového ruchu budou moci letos návštěvníci narazit na zámeckém návrší také na skupinky dětí prozkoumávajících zámecké návrší a jeho historii. Již od loňského roku totiž v nově revitalizovaných prostorách probíhá projekt Škola na zámku. Zážitkové vzdělávací programy Školy na zámku tak již navštívilo přes 1200 nadšených dětí a zájem neustále roste. S blížícím se úplným závěrem projektu je tak na čase bilancovat a shrnout, co vše projekt obnášel a co přinesl. Projekt Revitalizace zámeckého návrší byl ﬁnancován z prostředků Integrovaného operačního programu, jehož smyslem a cílem je mimo jiné obnova památek, včetně jejich oživení a navrácení do života společnosti. V letech 2011–2015 bylo celkem investováno přes 400 milionů korun. Na projektu se podílela čtveřice renomovaných českých architektonických kanceláří – AP Atelier Josefa Pleskota (předzámčí, zámecký pivovar), Atelier HŠH (jízdárna, horní nádvoří, konírna,

kočárovna a zámecký park), Marek Štěpán (chrám Nalezení sv. Kříže), Atelier Burian – Křivinka (piaristická kolej +přístavba). Projekt zahrnoval nejenom rekonstrukci jedenácti historických objektů, ale také kulturní a vzdělávací programy, jako jsou Škola na zámku, Dětský program nebo expozice Andělé na návrší. Hlavním cílem celého projektu bylo zejména plnohodnotné zapojení cenného areálu do organismu města a regionu a jeho využití jako nadregionálního centra kultury, vzdělávání a společenského života.

jekt byl postupně zrekonstruován ve dvou etapách v letech 2000 – 2006 a 2011 – 2013. Dnes je objekt opět kompletně využit. Najdeme zde školicí centrum, kanceláře, depozitáře, učebny, ale i ubytovací kapacity, společenské sály nebo expozici Rodný byt Bedřicha Smetany. Jízdárna Na budovu bývalého pivovaru navazuje jízdárna z první třetiny 18. století. V rámci rekonstrukce byl do budovy bývalé jízdárny vestavěn multifunkční kulturní sál o kapacitě až 400 návštěvníků.

Projekt zahrnoval následující budovy a projekty: Piaristická kolej s přístavbou Budova bývalé piaristické koleje byla postavena v roce 1643 jako součást komplexu budov piaristického kláštera. Kolej prošla v rámci projektu kompletní rekonstrukcí a dnes zde sídlí 4 ateliéry Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Chrám Nalezení sv. Kříže Barokní chrám Nalezení sv. Kříže byl vystavěn v letech 1714 – 1725. Ve své historii čtyřikrát vyhořel a po roce 1968 byl uzavřen a postupně chátral. V rámci projektu byl kostel doslova navrácen do života. V chrámu vznikla nová expozice Andělé na návrší a krásná vyhlídka na město. Dnes je tedy chrám nejenom duchovním místem rozjímání, ale i expozicí církevního umění a kulturní síní zároveň. Zámecký pivovar Výstavba pivovaru byla dokončena roku 1630. Barokní podobu získal kolem roku 1730. Ob-

Jízdárna

Kočárovna a dětský pavilon

Kočárovna a dětský pavilon Budova kočárovny byla původně přízemní a sloužila jako prostor, kam byly umisťovány kočáry. V roce 1977 byla renovována a zvýšena o jedno patro. V rámci novodobé rekonstrukce vznikla v přízemí nová kafeterie a v prostoru před kočárovnou dětský pavilon s interaktivními prvky. Konírna Budova konírny postavená kolem roku 1725 je dominantou tzv. horního nádvoří. Do dosud nevyužité části objektu byl vestavěn labyrint, který je součástí rozsáhlého Dětského programu na zámeckém návrší.

Chrám Nalezení sv. Kříže

Zámecké zahrady Současná podoba parku obklopujícího zámek ze tří stran pochází z konce 18. století. Tehdy proměnili Valdštejni-Vartemberkové její jihozápadní část orientovanou směrem

k městu ve Francouzskou zahradu. Dolní část zahrady nacházející se v severní části areálu byla koncipována jako anglický park. Park byl v rámci projektu kompletně zrenovován, došlo k odstranění amﬁteátru z 50. let 20. století a přibylo zde několik moderních prvků. Předzámčí Jako předzámčí je dnes označován prostor kolem ústřední komunikace, Jiráskovy ulice, s parčíkem kolem sochy Aloise Jiráska. Jiráskova ulice ústí v ústřední prostor, jemuž dominuje průčelí bývalého zámeckého pivovaru. Díky vydláždění a obnově zeleně zde vzniklo nové náměstíčko. Dětský program Základní myšlenkou tohoto programu je propojení jednotlivých objektů na zámeckém návrší (konírna, dětský pavilon, chrám Nalezení sv. Kříže, muzeum a zámek) a jejich historii jednotnou linkou interaktivních zastavení, která dětem dobový historický kontext přiblíží zábavnou formou. Andělé na návrší Expozice poskytuje prostřednictvím atraktivních vizuálních prostředků prostor pro setkávání návštěvníka s uměleckými díly české křesťanské kultury období baroka. Umělecká díla pochází z farností Královéhradecké diecéze a většina z nich je vystavena zcela poprvé. Součástí expozice je také vstup na vyhlídku mezi věžemi na průčelí chrámu Nalezení sv. Kříže. Škola na zámku Škola na zámku je jedinečným projektem propojujícím zážitkovou pedagogiku a genius loci lokality zámecké návrší v Litomyšli. Využívá potenciál vazby na dobové reálie, památky

Chrám Nalezení sv. Kříže a regionální muzeum

kulturního dědictví a významné osobnosti, které ve městě pobývaly. V aktuální nabídce jsou převážně dvouhodinové programy pro základní a střední školy zaměřené na hudbu, výtvarné umění, architekturu a historii. Prozkoumejte revitalizované zámecké návrší – vydejte se na architektonickou prohlídku Od pískovce k laminátu Provedeme vás po zámeckém návrší, kde již řadu let vstupuje do harmonického dialogu nová architektura s architekturou historickou. Prohlídkový okruh je zaměřen na historické budovy zámeckého návrší v Litomyšli zrekonstruované v rámci projektu Revitali-

zace zámeckého návrší. Hlavním tématem těchto speciálních prohlídek je vztah soudobé architektury a historické zástavby. Představuje jednotlivé objekty v historickém kontextu a zároveň přibližuje architektonické koncepce jejich obnovy. Prohlédněte si s námi tuto jedinečnou historickou lokalitu a nahlédněte na ni zcela novýma očima. Prohlídka trvá cca 60 minut a začíná v piaristickém chrámu. Vstupné 60 Kč/40 Kč Prohlídku lze objednat na tel. čísle 727 878 444 nebo osobně na pokladně v chrámu Nalezení sv. Kříže. Petra Jiráňová

SOUTĚŽTE SE ŠKODA AUTO

Vyhrajte na jeden týden nový Superb Stejně tak jako každým rokem mohou návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl soutěžit i letos o hodnotné ceny. Stačí správně zodpovědět otázky na soutěžním letáku a vyplněný vhodit do připraveného boxu. Otázky vás prověří jak ze znalosti programu festivalu, tak i automobilového průmyslu, konkrétně ŠKODA AUTO. Ten je tradičním partnerem Smetanovy Litomyšle. Losování proběhne 5. července 2015 v Klášterních zahradách. Soutěží se o následující hodnotné ceny: 1. Zapůjčení vozu ŠKODA Superb 2.0 TDI na týden. 2. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě 5 000 korun. 3. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě 3 000 korun.

VÝZNAMNÝ MECENÁŠ

Podpořit Smetanovu Litomyšl je prestiž Paul Rausnitz je oceněným mecenášem minulého roku. Majitel společnosti Meopta Přerov podporuje nadační fond Bohemian Heritage Fund a nemálo peněz věnuje rovněž festivalu Smetanova Litomyšl. Od roku 1949, kdy se konal první ročník festivalu Smetanova Litomyšl, dosáhla tato krásná kulturní akce značného světového věhlasu. O tom koneckonců svědčí i velmi hvězdné obsazení jednotlivých představení. Od roku 1933, kdy v Přerově vznikla malá výrobna optických přístrojů, dosáhla ﬁrma rovněž světového věhlasu, zejména pod pozdějším názvem Meopta. Tato skutečnost je jednou z paralel, které mohou fungovat jako spojnice mezi úspěšným festivalem a úspěšnou ﬁrmou. Hlavním spojovacím bodem je ovšem v obou případech osobnost majitele Meopty, pana Paula Rausnitze. Osvíceného hospodáře a zároveň nadšeného milovníka dobré hudby. Samotný životní příběh pana Paula Rausnitze zní mnohdy neuvěřitelně, je plný dramatických zvratů, nečekaných událostí a náhlých změn. Paul Rausnitz se narodil 9. 3. 1928 v Jablonci nad Nisou v rodině židovského lékaře. Rodina před válkou uprchla do Polska, po vypuknutí 2. světové války pak do Sovětského Svazu. Ani tam nebyli Rausnitzovi zcela v bezpečí a museli několikrát za velmi dramatických okolností změnit své působiště. Jakmile se rodina dověděla, že v Buzuluku vzniká pod velením Ludvíka Svobody československá brigáda, okamžitě se vydala na cestu a přihlásila se do služby. Paulovi bylo v té době 14 let a stal se příslušníkem roty elévů, stejně starých chlapců, kteří ve válce plnili úlohu spojky nebo poslíčka. Spo-

Čtěte příště Další číslo Festivalových novin vyjde již za týden ve čtvrtek 18. června. Kromě jiného v něm najdete: Rozhovor s Václavou Krejčí Houskovou, pěvkyní z Litomyšle Jak se zpívá s děťátkem pod srdcem prozradí sopranistka Alžběta Poláčková. Unikátní projekt Inside the Apple přiblíží varhanice Kateřina Chroboková alias KATT. Rozhovor s Danem Bártou nejen o vystupování s Komorní ﬁlharmonií Pardubice Kouzelná Litomyšl Václava Žmolíka A mnoho dalšího čtení z dění na festivalu.

lečně se Svobodovou armádou se rodina vrátila zpět do vlasti, ovšem zkušenost se sovětským socialismem byla natolik poučná, že se s ohledem na vývoj politické situace rozhodla odejít do USA. V Americe bratři Rausnitzovi (Walter, Egon a Paul) založili ﬁrmu a obchodovali především s bižuterií ﬁrmy Svarowski. Po roce 1990 se pan Paul intenzivně zajímal o možnosti investic v bývalé vlasti a šťastná náhoda jej přivedla do Přerova. Meopta byla

po roce 1990 ve velmi nepříjemné situaci zejména díky ztrátě trhů s vojenskou technikou. Záhy začala spolupracovat s panem Rausnitzem, který nejprve kupoval jen volné optické díly. Postupně ovšem pan Rausnitz do Meopty investoval stále více, až celou firmu zprivatizoval a stal se jejím jediným vlastníkem. Dne 28. října 2013 byla panu Paulu Rausnitzovi udělena Medaile I. stupně za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, udělovaná prezidentem republiky, a to právě za záchranu a rozvoj přerovské Meopty. Pan Rausnitz se do své bývalé vlasti vrátil nejen z „businessmanských” důvodů. Jeho působení zde je možno nazvat skutečně upřímným vlastenectvím. Pan Rausnitz je oceněným mecenášem roku 2014, konkrétně nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, podporuje řadu kulturních aktivit v Přerově a věnuje nemálo prostředků právě i na podporu festivalu Smetanova Litomyšl. Mecenášství pana Rausnitze není ovšem pro management Meopty jedinou inspirací. Firma je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu střední Moravy a je si vědoma své odpovědnosti vůči svým zaměstnancům i vůči celé společnosti. Dobře fungující firma se nesmí zabývat jen svým vlastním růstem, je povinna se starat i o hodnoty vyšší a sledovat svůj rozvoj ve všech souvislostech. Proto firma věnuje velkou pozornost např. podpoře škol, vyžití mládeže, podpoře sportu, v neposlední řadě pak samozřejmě podpoře kultury. A spojení jména firmy s festivalem takové pověsti, jakým je Smetanova Litomyšl, je pro majitele, management i samotné zaměstnance opravdu vysoce prestižní záležitostí.

Smetanova Litomyšl opět v televizi a rádiu Kdo nezískal vstupenky nebo raději tráví večery ve svém domácím křesle, má i letos možnost sledovat festivalové pořady. Slavnostní zahajovací koncert a Galakoncert – Návštěva v MET bude v přímém přenosu vysílat stanice Český rozhlas Vltava a díky mezinárodní síti veřejnoprávních rozhlasů EBU kon-

certy uslyší posluchači i v řadě států Evropy. Závěrečný koncert Velké ﬁnále bude přímým přenosem vysílat Česká televize na svém kanálu ČT art. Pro ten bude také štáb dokumentaristů z průběhu festivalu připravovat speciální vydání pravidelného televizního pořadu Terra musica.

Generální partner festivalu Pod záštitou prezidenta České republiky, ministra kultury a hejtmana Pardubického kraje 57. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za ﬁnančního přispění Ministerstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2015 • V nákladu 5000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Iveta Nádvorníková • Foto: František Renza a archiv SL • Graﬁcká úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl