Festivalové noviny č. 2 | Smetanova Litomyšl 2020 by Smetanova Litomyšl

2 FESTIVALOVÉ NOVINY NÁRODNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL 2020

Když něco opravdu chceš, celý svět se spojí, aby ti pomohl! Šíření koronavirové nákazy na čas změnilo život miliardám lidí na celé planetě. Omezení setkávání přineslo mimo jiné také rušení konání kulturních akcí a to, že se Smetanova Litomyšl nakonec může uskutečnit, je velké štěstí. Nebo to není náhoda? Nejprve jsme museli, my pořadatelé, chtít a být rozhodnuti nedat se za žádnou cenu. Sledovat vývoj situace a reagovat na každé nové opatření, hledat varianty řešení a toto trpělivě znovu a znovu opakovat. A pak se svět spojil k pomoci. Radikální opatření byla účinná, dokázala šíření viru zastavit, lokalizovat a mohla být pro festival právě včas opět rozvolněna. Silný ministr kultury, který se dokázal za svůj resort postavit, udržel festivalu podporu. Partneři a sponzoři ponechali své plnění i při skromnějším programu. Mnozí mecenáši zvýšili své darované částky na pomoc festivalu v nouzi a mecenášů po nástupu nesnází dokonce přibylo. Důležitá byla ochota těch nejlepších českých interpretů vystoupit i v méně komfortních podmínkách, než bývá v Litomyšli zvykem, a v krátké době nastudovat požadovaný program. A pak přišel zájem vás, diváků, kteří jste nezpohodlněli u televizních přenosů, ale statečně se rozhodli vypravit do hlediště první kulturní akce bez důsledných hygienických opatření. Smetanova Litomyšl dostala šanci přežít. Aby ji využila a mohla se vrátit ke svému dřívějšímu rozsahu, musí si zachovat svou atmosféru, nabídnout vše, na co jste zvyklí, třeba i něco přidat. Pokusíme se o to. Díky za naději! Jan Pikna ředitel festivalu

Dramaturgie nového programu str. 3–4

Rozhovor Pavel Černoch str. 6–7

Kulinářský zážitek

SMETANOVA LITOMYŠL 2020

Zkrácením festivalu neutrpěla umělecká kvalita Je mi velkou ctí, že mohu uvést již 62. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Nesmírně mě těší, že dramatický a pro kulturu vskutku nešťastný průběh letošního jara má nakonec pro druhý nejstarší český festival šťastné rozuzlení a že se Smetanova Litomyšl může konat, byť v posunutém termínu. Při pohledu na letošní program je mi jasné, že ani zkrácením festivalu nijak neutrpěla umělecká kvalita letošního ročníku. Je velmi inspirující pozorovat, jak si pořadatelé s obtížnou situací poradili a dokonce se rozhodli přispět sbírce pro nezávislé umělce.

Přeji letošnímu ročníku Smetanovy Litomyšle úspěch a všem jeho účastníkům hluboký kulturní zážitek. Lubomír Zaorálek ministr kultury

Nová festivalová místa I.: zámecké divadlo Letošní ročník 62. Smetanovy Litomyšle je koncipován jako komorní. V programu tak nalezneme koncerty na místech, kde je hosté festivalu ještě nezažili. Jedním z takových míst je nejstarší palácové divadlo v českých zemích, po českokrumlovském. Vzniklo v roce 1797. Zámecké divadlo vzniklo v 18. století nejprve ve druhém patře, druhé bylo zřízeno po roce 1791 v přízemí. Stavbou dnešního divadla v letech 1796–1797 uzavřel hrabě Jiří Josef Valdštejn-Vartemberk velké úpravy zámeckých interiérů. Otevřeno bylo v dubnu 1798 a až do poloviny 19. století v něm probíhal bohatý divadelní život. Členové hraběcí rodiny a její

přátelé tady hráli pro potěšení své i publika z města oblíbené konverzační komedie. Divadlo se dodnes zachovalo včetně jevištní mašinérie a osvětlovací techniky. Cenný je jedinečný soubor dekorací Josefa Platzera, císařského divadelního malíře, autora dekorací pražského Nostitzova (Stavovského) divadla (1783) a vídeňského dvorního divadla. V roce 2013 bylo divadlo zařazeno do mezinárodního projektu Evropská cesta historickými divadly. Projekt sdružuje historická divadla od Anglie po Balkán a od Švédska po Itálii. Litomyšlské divadlo je součástí tzv. Císařské cesty v Čechách a Rakousku, kde se dostalo do společnosti divadel v Českém Krumlově, Praze, Vídni či Štýrském Hradci. V zámeckém divadle se uskuteční pět festivalových kocertů. 3. a 4. července to bude Bedřich a Fryderyk, v úterý a ve středu 7. a 8. července Duše raného baroka a v sobotu 11. července Hudební dostaveníčko v zámeckém divadélku.

Letošní program nabízí hned několik pořadů denně, a tak bude potřeba se mezi nimi občerstvit. Večerní koncerty končí vesměs před desátou hodinou a bude jistě příjemné dát si sklenku něčeho dobrého i po jejich skončení. Litomyšlské restaurace a kavárny sice naštěstí přečkaly těžkou dobu a těší se na festivalové hosty, jejich kapacita ale nemusí stačit. O rozšíření občerstvení se proto postarali také pořadatelé festivalu. Objednat je možné přestávkové stolečky či festivalové večeře, občerstvení je zajištěno i ve Festivalových zahradách. V areálu zámku naleznou hosté koncertů stánky s vínem, kávou, nealko nápoji i teplým jídlem, všechny budou otevřené před koncerty i po nich. Přestávkové stolečky Využijte možnosti objednat si předem přestávkový stoleček s připraveným sektem a drobným pohoštěním. Vyhnete se čekání, a ještě ohromíte své přátele! Objednávat můžete přes webový formulář na smetanovalitomysl.cz. Festivalové večeře Speciální menu, připravené kapitánem juniorského týmu ČR Vojtěchem Petrželou, si můžete předem objednat v restauraci Bohém hotelu Aplaus. Podává se každý večer 120 minut před začátkem pořadu. Zaručeně stihnete začátek představení a umělecký zážitek spojíte se skvělým jídlem. Večeře si můžete vybrat i objednat pomocí formuláře na smetanovalitomysl.cz. Restaurace Bohém Do restaurace Bohém si můžete zajít na večeři i po skončení koncertů. Od pondělí do soboty bude mít otevřeno do půlnoci, skvělé jídlo si můžete dát do 23 hod. V neděli je restaurace otevřena do 23 hod. a vaří do 22 hod. Festivalové zahrady Během pořadů Festivalových zahrad si ve stánku můžete zakoupit alkoholické i nealkoholické nápoje, ovocné i těstovinové saláty a v případě příznivého počasí se budou na grilu připravovat ryby, steaky i klobásy.

Komorní hudba je muzikantský grunt

———— V lednu jste v Rudolﬁnu představoval 62. Smetanovu Litomyšl jako nejrozsáhlejší v dosavadní historii. Měla na ní vystupovat také řada zahraničních sólistů a ansámblů – a najednou je to pryč. Jak vám bylo? Popravdě řečeno na lítost nebyl vůbec čas, ani prostor. Tuto úžasnou práci dělám už pár pátků a věděl jsem hned, že musím okamžitě a bez dlouhých váhání začít pracovat. Protože bylo třeba postavit něco úplně nového, co tu ještě opravdu nebylo, navíc se značkou „rychle“. Takže podobně, jako se vrhli kolegové na zajištění stabilní ekonomiky festivalu a celé

společnosti, měl jsem já měsíc a půl na novou dramaturgii s tím, že vše musí být hotové do 31. května. ———— Mezitím však docházelo k různým posunům v restrikcích, různými směry, předpokládaný počet návštěvníků se snižoval i zvyšoval… To bylo na mé práci dramaturga vůbec nejkomplikovanější. Protože každý program stavíte pro konkrétní prostor a máte, prostě musíte mít, představu auditoria. V podstatě letos vznikly čtyři koncepce festivalu ve 20 dramaturgických verzích. Pokud mi je něčeho líto, tak zejména té třetí, která počítala s festivalem mezi 1. – 12. červencem, s Českou ﬁlharmonií i operními inscenacemi. Bývala by byla možná! Ale to se nedá nic dělat, realizujeme verzi, která byla v daný čas rozhodnutí jediná průchozí. A rád bych zdůraznil, že si za podobou dramaturgie stojím, ani v nejmenším nejde o nějaké náhradní řešení. Ono také – jak bychom, asi tak, mohli „nahradit“ třeba Mahlerovu 5. symfonii se Semjonem Byčkovem nebo Libuši na zimním stadionu?

Vojtěch Stříteský

Komorní hudba v běžném festivalovém ročníku tvoří spíše jeho doplňující linii. Dominantou bývají opery, velká oratoria, kantáty – jak jste se vy osobně – i jako dramaturg – vyrovnával s touto úplně novou skutečností? Každý muzikant, hudební vědec nebo manažer v podobné pozici vám nejspíše potvrdí, že komorní hudba je již od základní umělecké školy přes konzervatoř až po akademii prostě muzikantský grunt! To jsou ne desítky, ale stovky a stovky koncertíků a komorních pořadů, které od dětství prožíváte – a zažíváte – ať už jako posluchač nebo jako interpret. To trvá obyčejně dosti dlouho, než se propracujete k těm největším hudebním formám – a stejně se člověk rád vrací. Ke klasické sonátě nebo intimní písni… Chci tím říct, že široký dramaturgický fundus „komořiny“, jak tomu říkáme, máme

Soubor Philharmonia Octet vystoupí na zámeckém nádvoří v sobotu 11. 7. ve 20.00 hod.

O DRAMATURGII

Ze dne na den bylo veškeré snažení organizátorů Národního festivalu Smetanova Litomyšl pryč. Avizovaný program - 25 festivalových dní se 44 pořady - padl. Koronavirus zkrátka zastavil běžný život. Světýlko naděje svitlo ve chvíli, kdy se restriktivní opatření začala uvolňovat. Umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský už tuto chvíli očekával připraven s novým programem. Po řadě verzí a úprav dostal komorní podobu, ale rozhodně nepřišel o atraktivnost. Jaká k němu byla cesta jsme se zeptali přímo Vojtěcha Stříteského.

O DRAMATURGII

Pokračování ze strany 3

už nějak zakódován v genech. A já jsem letos s láskou zavzpomínal na pana doktora Pavla Nádvorníka, který mne v roce 1983 k festivalu přivedl. Zároveň mi totiž nabídl, abych mu pomáhal s cyklem Litomyšlských hudebních večerů – že prý je po něm stejně jednou převezmu… Dodnes mi je líto, že jsem je, po Pavlově předčasném úmrtí, musel převzít tak brzy. Vedl jsem cyklus programově deset sezón a můžete mi věřit, že zkušenosti z nich mi pomáhají dodnes! ———— Jak by se daly pojmenovat hlavní linie letošní dramaturgie? Tak o mně se ví, že jsem „smetanovec“, a doufám, že nejinak to bude i v budoucnu, že mí a naši následníci ponesou monogram BS hrdě dále. Neumím si představit, že by jednou přišel někdo, kdo bude řídit a směrovat festival bez lásky k hudbě našeho rodáka, jen jako „produkt“ nebo „event“. Zkrátka Smetanova tvorba je i letos v hlavní roli festivalu – ostatně velký prostor jsme tomu věnovali v 1. čísle Festivalových novin. Neméně zásadní je však letos linie hudby Antonína Dvořáka. Prostě nelze přehlédnout, respektive přeslechnout, kolik nádherné komorní muziky Dvořák napsal. Já jsem se ve výběru soustředil zejména na vyšší opusová čísla, na skladby, které vznikly v blízkosti jeho amerického pobytu nebo přímo při něm. Podívejte: 86 – Lužanská mše, 87 – Klavírní kvartet, 96 – Americký kvartet, 97 – Smyčcový kvintet, 99 – Biblické písně… Ale

Jiří Vodička přednese Bachovu Partitu E dur v sobotu 4. 7. ve 20.00 hod.

proč se nevrátit také k Cigánským melodiím nebo – na festivalu prvně – nenechat zaznít líbeznou Serenádu d moll pro dechové nástroje? ———— Je tu ale také zřetelná linie Johanna Sebastiana Bacha… Jak by ne! Dneska je kdekdo titulován „otec zakladatel“, byť se zdá pochybné, zda vůbec něco, co by stálo za zmínku, zplodil. Ale pokud toto slyšíme ve spojení s Bachem, každý musí uznat, že je to na místě. A také Stavitel, Velký Kontrapunktik, Pevný Bod ve vesmíru muziky… Jaká by dnes byla hudba, nebýt Bacha a jeho odkazu? Nemá smysl se pokoušet hledat odpověď na tomto prostoru. Ale přemýšlejme o tom třeba při poslechu skladeb pro varhany, pro sólové nástroje, árií a koncertů – těch příležitostí bude opravdu dost. ———— A zůstaly v novém programu nějaké odezvy původní dramaturgie? Samozřejmě ano, třebaže ne úplně doslovně. Nemůžeme-li hrát Beethovenovu Devátou, zazní v podání České Sinfonietty jeho radostná Sedmá. Neopustili jsme téma 75. výročí skončení II. světové války, rezonuje u nás stále – ať už provedením Terezínského requiem Sylvie Bodorové, Williamsovy hudby z ﬁlmu Schindlerův seznam nebo uvedením Dechového kvintetu Pavla Haase, který byl umučen v Osvětimi…

Přestože bylo na nový program tak málo času, nacházíme v něm i premiéry. Neříkejte, že to snad mohl být záměr? Štěstí přeje připraveným – aneb umění být ve správnou chvíli na správném místě. Třeba Gemrotův sborový cyklus No Promises, měl být prováděn jindy a jinde, ale souběh okolností zavedl jeho premiéru na náš festival. S panem dirigentem Luksem a jeho soubory Collegium 1704 máme dlouhodobé plány, takže se zdá být přirozené, že již připravené novodobé premiéry skladeb Antonia Caldary a Jana Dismase Zelenky zařadil na Smetanovu Litomyšl. Nicméně idea premiéry pořadu Zpívaný a ozvučený zeměpis, jednoho z mých černých koní letošního ročníku, se rodila v diskuzích s manželi Válkovými přes telefon a e-maily. Myslím, že například toto bude přesně ten pravý festivalový formát, který nadchne laika, a ne že neurazí, ale vysloveně potěší i odborníka! ———— Je něco, co tomuto festivalu a jeho návštěvníkům vysloveně přejete a čemu by se měl a měli vyhnout? To by mělo být na závěr rozhovoru něco pomalu státnického, viďte? A vidíte, já zůstanu u těch nejprostších přání. Komořina je křehounká květinka, která si nerozumí s bouřemi a přívalovým deštěm – tedy příznivé počasí. A pak, ať je s námi stále – a zdaleka nejen při festivalu – Múza Naděje. Ať jsme zdraví a aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil, protože, když se tak dívám kolem sebe, začínám mít jisté pochybnosti.

Soudobá hudba musí obstát vedle děl Mistrů

———— Jak vznikal cyklus No Promises? Co bylo předlohou? V únoru 2018 jsem na objednávku Terezín Music foundation napsal skladbu Runa. Sbor premiérovali dnešní účinkující na festivalu Pražské jaro v témže roce. Premiéra se líbila a představitelem nadace Markem Ludwigem jsem byl dotázán, zda bych nenapsal na texty Richarda Hoffmana celý cyklus. Pětici sborů s triem jsem dokončil v prosinci 2019, aniž jsem měl přímou objednávku.

Martinů Voices

Smetanova Litomyšl má tu čest uvést cyklus ve světové premiéře. Načasování bylo záměrné nebo to byla šťastná náhoda? Z plánovaného uvedení v pražské jubilejní synagoze sešlo, protože v daný termín se v ní směla hrát pouze a capellová hudba. Díky změnám způsobených koronavirovou krizí se otevřela milá možnost k uvedení na vašem festivalu. ———— Nedávno měl premiéru váš hobojový koncert, který zněl vedle hudby Berliozovy a Ravelovy. Jaké zažíváte pocity, když čtete a pak i slyšíte svoji hudbu v takové společnosti? Mým celoživotním krédem je nepsat hudbu uváděnou na specializovaných festivalech soudobé hudby, nýbrž obstát v běžné koncertní sezóně vedle děl Mistrů, jejichž díla již prověřil čas. Tak zazněl nejen vámi zmiňovaný hobojový koncert, ale většina mých orchestrálních, kantátových, koncertantních a komorních skladeb.

Jiří Gemrot pochází z hudební rodiny. Od sedmi let se věnoval hře na klavír. Na konzervatoř nastoupil v roce 1972 do klavírní třídy Emy Doležalové, studium kompozice zahájil ve stejném roce u Jana Zdeňka Bartoše. V letech 1976–1981 byl zapsaný na hudební fakultě AMU, kde byl žákem Jiřího Pauera. Jako hudební režisér se účastní nahrávání mnoha CD tuzemských i zahraničních společností. Na konzervatoři v Praze vyučuje skladbu a instrumentaci. Gemrotovy skladby byly oceněny v několika domácích soutěžích, jsou uváděny nejen v ČR, ale i v zahraničí. Stylově vychází z neoklasicismu, jeho skladatelskými vzory jsou S. Prokofjev, B. Britten nebo B. Martinů. V harmonii využívá neotřelých, ale v podstatě tonálně zakotvených postupů. Zatím v jeho tvorbě převažují komorní skladby, jejichž vznik byl vyvolán objednávkou konkrétních interpretů. Na kontě má i několik skladeb orchestrálních a vokálních. Aktivně je činný ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, v roce 1990 se stal vedoucím hudebních režisérů v Českém rozhlase. Pro rozhlas komponuje i hudbu k rozhlasovým hrám a pohádkám.

SVĚTOVÁ PREMIÉRA

Jiří Gemrot se v roce 2018 společně s dalšími skladateli podílel na projektu Český poutník, který si Smetanova Litomyšl objednala. Letos na festivalu zazní premiéra jeho cyklu No Promises, jemuž byly předlohou básně Richarda Hoffmana. Světová premiéra bude uvedena společně s vokální polyfonií starých mistrů, Brittenovým Te Deum a černošskými spirituály v úpravě Michaela Tippetta v neděli 5. července v piaristickém kostele Nalezení sv. Kříže v rámci koncertu Martinů Voices.

ROZHOVOR

Vím, co dělám, a stojím si za tím

Teatro alla Scala v Miláně, vídeňská Státní opera, Metropolitní opera v New Yorku, londýnská Covent Garden, Ópera National de Paris, Bavorská státní opera, a další tři desítky prestižních operních domů od Toronta po Moskvu. Festivaly BBC Proms, v Salcburku, v Glyndebourne, v Bregenz… Nyní se Pavel Černoch vrací na Smetanovu Litomyšl v zahajovacím koncertu 2. července a v samostatném recitálu 3. července. ———— Dosud jste na Smetanově Litomyšli vystoupil pouze v menší roli Warnemana v Braniborech v Čechách v roce 2004 a pak o dva roky později jako Vít v Tajemství. Nyní vás však festival vítá v recitálu jako jednoho z nejžádanějších tenoristů současnosti. Za těch čtrnáct let jste zpíval snad na všech prestižních pódiích světa, spolupracoval jste s největšími osobnostmi oboru – jak a kdy z vašeho pohledu nastal onen zlom? Přesně jak říkáte, je to již čtrnáct let a pro mě prakticky dvacet aktivních let na jevišti. Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Já nyní

Foto Petr Kurečka

chystám dokument pro Českou televizi s Olgou Špátovou a procházím staré fotky, rodiče, dětství, je to krásné, ale čím dál víc si uvědomuji, jak musím být vděčný, za všechno, co mám, a za dobu, ve které mohu žít. Ale k vaší otázce, nemyslím si, že by někdy nastal jeden nějaký zlom, moje kariéra není ta, co vzniká přes noc, u mě to bylo postupné, pro někoho možná pomalé, ale pro mě bezpečné, ve slova smyslu, že vím, co dělám, a stojím si za tím. Jestli chcete zlomy, tak snad jsou to spíš důležité kroky jako spolupráce s mým skvělým pedagogem Paolem De Napoli, který mě neustále posouvá kupředu, pracujeme pořád a intenzivně, můj agent, který je v našem oboru moc důležitý. S tím souvisí i správný výběr repertoáru a postupně možnost spolupracovat se skvělými lidmi, kteří vás motivují, inspirují a posouvají dál. ———— O vašich nesnadných pěveckých začátcích se toho napsalo již hodně. Když si dnes na všechny zákruty vzpomenete, ohlížíte se za nimi a vaší cestou k vrcholu s úsměvem a odstupem, nebo vám je líto, že vše mohlo jít přímočařeji, rychleji…?

Nejsem litovací typ a myslím si, že je to přesně naopak. Všechny ty překážky se objevovaly proto, aby mě přibrzdily a abych se k určitým věcem dostal až v okamžiku, kdy nastal ten správný čas. Mám to tak dodnes a naprosto tomu věřím, věřím na energie a osudovost, věřím na to, že když činíte dobré věci, tak se vám to vrátí, a když švindlujete a předbíháte, dříve nebo později vás to dožene. Mě vždycky nejvíce zajímala pravda o zpěvu, je to takový věčný dialog mezi mnou a mými hlasivkami, i když musím přiznat, že nám do toho často kecá i mé ego, ale většinou se dohodneme! ———— Změna termínu, změna programu Smetanovy Litomyšle. Byl to pro vás problém nebo jste přivítal, že Smetanova Litomyšl udělala maximum, aby hostům nabídla zážitek z vašeho koncertu? Festivalu za to moc gratuluji. Ne každý měl tu odvahu, pustit se v této složité době do takového risku. Já měl přichystaný velký koncert s orchestrem a skvělou sopranistkou. Nyní je to pro mě nová výzva, jelikož budu sám a pouze s klavírem. Toto je daleko

———— Změnil se nějak zásadně program vašeho recitálu ve Smetanově domě? Ponechali jste v programu také některé původní árie, nebo jde o zcela nový program? Ano, změnil se, ale některé árie zůstaly. Především budu sám, a to je zcela odlišná situace.

Vy opravdu hodně cestujete. Kde vás zastihla koronavirová epidemie? A jak jste trávil čas, když jste nemohl vystupovat? Bylo to v Londýně v Královské opeře, týden před premiérou nové inscenace Janáčkovy Jenůfy. Dobrá zpráva je, že se naše dílo, které jsme tam šest týdnů tvořili, vrátí příští rok. A mou karanténu a poté i volno jsem trávil v Praze a musím se přiznat, že jsem si to užil, myslím, že nejeden z nás už potřeboval delší odpočinek. ———— Dramaturg festivalu naznačoval, že návštěvníci Smetanovy Litomyšle o váš recitál s orchestrem nepřijdou. Jen se uskuteční až v roce 2023. Je více podobných událostí, které jste musel takto odsunout? Je to perfektní, letos jsem měl vystupovat, ihned po Litomyšli, na festivalu v Salzburgu. Měli jsme společně oslavit jeho krásnou stovku existence. Celý tento projekt se přesunul také na rok 23. Jak symbolické.

Foto Lucia Eggenhofer

Koncert nebo opera? Co je vám bližší? Obojí miluji. Nedá se to srovnávat. V opeře je to i o hraní a dalších atributech, na koncertech si užívám blízkost k publiku.

ROZHOVOR

těžší a intimnější záležitost, takto jsem vystupoval často na začátku své kariéry. Nicméně se mi podařilo přesvědčit svou dlouholetou kamarádku Magdalenu Havlovou, aby celý můj recitál doprovodila průvodním slovem, a ona to umí opravdu skvěle. Budeme tak společně s klavíristou Davidem Švecem tvořit malé komorní trio a snažit se pro diváky zajistit co největší zážitek. Magdalenu znám dlouhá léta a vystupujeme společně především v zahraničí, v Česku to bude po dlouhé době. Davida znám ještě z Brna, kde začínal jako korepetitor v opeře. Dnes je skvělým dirigentem a vynikajícím doprovazečem. Moc se těším.

———— Kromě pěvecké kariéry také podnikáte. Proč jste se dal i tímto směrem? Prostě potřebuji k životu více směrů, stylů, a baví mě to stále. ———— Jak relaxujete? Nejraději v blízkosti někoho milovaného!

Tleskáme Smetanově Litomyšli Poslední měsíce nám více než kdy jindy připomněly, že se dokážeme nejen velmi dobře přizpůsobit novým podmínkám, ale že je zároveň umíme proměnit ve zdroj inspirace a neotřelých nápadů. V průběhu pandemie jsme v České televizi pomáhali všem, kteří to nejpalčivěji potřebovali. Seniorům, kteří se cítili osamoceni, rodičům se vzděláváním jejich dětí, neziskovým i charitativním organizacím. A nyní, když se do života vrátila kultura, pomáháme i jí. Novým

projektem Česká tleská vzdáváme hold všem, kdo se zasazují o konání kulturních akcí. A tleskáme i Smetanově Litomyšli, jak obdivu-

hodně a s jakým zápalem zareagovala a připravila zcela nový program se stejně kvalitními formáty, na které jsme z minulých ročníků zvyklí. Dokazuje to již zahajovací koncert skládající poctu Bedřichu Smetanovi. Těší mne, že právě ten můžeme díky ČT art živě zprostředkovat všem divákům napříč republikou. Přeji vám inspirativní hudební prožitky Petr Dvořák generální ředitel České televize

ROZHOVOR

Hudební dálnice doby baroka podle Václava Lukse Dirigent, cembalista, hráč na lesní roh a hudební pedagog, specialista na interpretaci staré hudby se zaměřením na díla autorů vrcholného baroka Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže na koncertě k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří mimo jiné o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vystoupení.

Měnili jste hodně program? Přidrželi jsme se tématu Pocta Alliprandimu, tedy pocta jednomu z těch nejvýznamnějších architektů, kteří působili na našem území v době vrcholného baroka společně se Santinim a Dientzenhoferem; staviteli, který roku 1720 zemřel přímo v Litomyšli. Ale je to také současně pocta barokním Čechám. Na programu je Jan Dismas Zelenka a k němu hudba italské provenience, která ovšem v Čechách byla v té době velice důležitá – byla směrodatná pro hudební řeč českého baroka. Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba. ———— Co zajímavého jste vybrali z italské hudby? Vedle Zelenky zazní v novodobé světové premiéře také Caldarovo zhudebnění Kyrie, tedy jedné části mše, a žalm Dixit dominus od Baldassara Galuppiho, což je

sice mírně pozdější hudba než Zelenka, nicméně hudba, která byla u nás nesmírně populární. Galuppi je v českých vrcholně barokních archivech hojně zastoupen. ———— Zmíněné novodobé premiéry jste objevili v pramenech u nás nebo ve Vídni? Nebo snad v Itálii? Jsou z Drážďan. Drážďanský dvůr byl v době vrcholného baroka jedním z nejvýznamnějších kulturních center Evropy a výměna mezi českými zeměmi a saskou metropolí byla velmi intenzivní. Velká část italské hudby, která do Drážďan proudila, tak kudy jinudy mohla? Přes Prahu, přes Čechy! A tím, že v Drážďanech působil Zelenka, který studoval ve Vídni u Fuxe, tak může být propojení Itálie – Vídeň – Praha – Drážďany (taková „hudební dálnice“ té doby) tématem, které náš koncert mapuje.

Nicméně samozřejmě i tak mluvíme o tisícových číslech. Takže i sledovanost streamu byla globální. Statisícová. Bylo pěkné v komentářích vidět pozdravy ze Spojených států, z Malajsie, z Austrálie…

Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 Foto Petra Hajská

V červnu jste účinkovali s Bachem v Lipsku. Zcela výjimečná cesta do zahraničí, viďte… Když byl ve veřejné podobě zrušen tamní Bachův festival, inspirovala jeho intendanta naše videa, která jsme v době koronakrize zveřejňovali, a přišel s ideou, že by alespoň o víkendech zorganizoval internetový online streamovaný Bachovský maraton. Jednalo se v každém z víkendových dnů o šest hodin hudby, přenášené zejména z kostelů Thomaskirche a Nikolaikirche, tedy z těch, které jsou spojeny s činností Johanna Sebastiana Bacha. Vyšla z toho nakonec docela monstrózní akce se stovkami interpretů, kterou se podařilo rychle zorganizovat a dokonce pro ni najít i ﬁnance. ———— Jaké to bylo bez publika? Bachfest je mimořádný v tom, že na festival nejezdí z celého světa jen hudebníci, ale i návštěvníci. Téměř polovina publika bývá z ciziny, velká část z Ameriky a Japonska, větší část druhé poloviny je z celého Německa a snad jenom šest procent jsou lidé z Lipska.

Ale v kostele nebyl přítomen nikdo? Jen štáb. V Německu je to zatím daleko přísnější, i na pódiu musí být rozestupy… My jsme u nás kupodivu v uvolňování hodně, hodně napřed. Je vlastně unikátní, že se teď u nás konají festivaly, jako je Smetanova Litomyšl nebo Hudba Znojmo. I Pražské jaro bylo alespoň ve streamované podobě, jak to podmínky dovolily. To teď není snad nikde na světě. ———— Přišli jste kvůli koronakrizi letos opravdu o hodně věcí? Přišli jsme o všechno. Do konce roku o všechna naše zahraniční angažmá, což je pro nás bohužel dost zásadní... Jediné, co nám tam zatím zbývá, ale nad čím také pochopitelně visí otazníky, je koncert v Madridu v listopadu. Ve Španělsku ruší věci na poslední chvíli, tak uvidíme… Pro nás je tohle vše bohužel klíčové, protože sedmdesát procent nákladů na koncerty v pražském Rudolﬁnu pokrýváme z příjmů ze zahraničí. A když ty příjmy nejsou, tak je to hodně špatné. Dopad letošního jara se teprve vlastně asi projeví...

ROZHOVOR

————

V září na Dvořákově Praze uvedete Beethovenovu Missu solemnis. Máte ještě políčeno na nějaké další podobné slavné a monumentální dílo? Z toho velkého repertoáru pocházejícího z doby do první třetiny 19. století bych jednou strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus. Nikdy jsme také nehráli Haydnovy pozdní mše, což je přenádherná hudba. A z ikonických děl je ještě řada Händelových oratorií, která jsme nehráli. ———— A máte před sebou nějakou operu? Ano, Händelovu Alcinu, která bude uvedena v Národním divadle v Brně v koprodukci s francouzskými divadly. Kvůli koronakrizi se ovšem přesouvá z jara 2021 o další rok dál. A ještě něco: rýsuje se nám projekt nastudování Mozartova Dona Giovanniho, pravděpodobně v roce 2024. Obdivuhodné dílo, právem nazývané opera oper, které nás nemůže minout. Nemělo by. Petr Veber Delší verze rozhovoru na www.klasikaplus.cz.

Foto Michal Adamovský

ROZHOVOR

Správný muzikant hraje všude, kde ho chtějí slyšet Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejvýraznější osobnosti klasické hudební scény. Za více než 25 let sólové kariéry oslovil svým mimořádným muzikantským projevem posluchače v nejvýznamnějších kulturních centrech po celém světě. Na Smetanově Litomyšli je stálým hostem, a tak nesmí chybět ani v letošním komorním programu. Kromě dvou koncertů v saletu v zámecké zahradě 4. a 5. července, zahraje také 3. července během koncertu Na hranách stylů – Crossover Summer Night a dirigovat bude Českou Sinfoniettu 5. července. ———— Během koronavirové epidemie jste inicioval sbírku na podporu muzikantů na volné noze. Přibližte, o co jde. Sbírka vznikla zcela spontánně a nečekaně. Já, ani tým hornového festivalu, který stál u zrodu, jsme s něčím takovým neměli žádnou zkušenost. Naštěstí existuje Donio - nezisková platforma, která různé sbírky umožňuje jednoduše založit. Rozhodující byla pomoc s administrativou, kterou

Foto Jiří Thýn

poskytl MenArt v čele s paní Danou Syrovou. To se ukázalo jako důležité pro pozdější fungování celého řetězce úkonů, které začínají oslovením potenciálních dárců a končí u vyplácení podpory žadatelům. Ale právě mezitím je celá řada účetní a jiné práce, která byla v případě sbírky pro muzikanty na volné noze zcela dobrovolná. A to je díků a obdivu hodné. ———— Kolik se podařilo vybrat peněz a podpořit muzikantů? Podpořit se podařilo 120 kolegů, vybral se 1 300 000 korun. Výše podpor byla 10 nebo 20 000 korun. Požadovali jsme ukončené střední hudební vzdělání a status OSVČ. Přednost měly rodiny s dětmi. ———— Znáte příběhy některých muzikantů na volné noze, které jste podpořili? Čím si procházeli? Ano, znal jsem jich podle jména nebo z doslechu asi polovinu, ostatní z týmu potom ty další. Náš hudební svět není tak velký, takže můžu říct, že za každou žádostí byl příběh. Hudebníci to ani v minulosti neměli zrovna lehké a takový zásah zákeřného viru

může být pro mnohé volnonohaře dost citelný. Ti, co se postavili na vlastní nohy, a třeba se nechali zaměstnat v jiném oboru, mají můj obdiv. A myslím, že i když naše sbírka nebyla ta největší, tak každé gesto, které dá najevo, že o těch, co potřebují pomoc, víme, že si uvědomujeme, že jsou důležití, jim dodá morální vzpruhu. A nám, organizátorům sbírky, také. ———— Jak vás napadlo spustit tuto sbírku? Velkým vzorem byla sbírka německých orchestrů, jejichž hráči nečekali a mezi sebou vybrali na své kolegy, kamarády a spolužáky, kteří nejsou členy orchestrů, přes milion euro. Čekal jsem chvilku, jestli se něco podobného stane u nás, ale nestalo se. Tak jsme do toho šli sami. Je jistě pravda, že ﬁnanční - platová situace v německých orchestrech je jiná než u nás. Ale nějaká všímavost a možná solidarita je tam větší.

roh - naturhorn. Česká Sinfonietta zahraje Mozarta - předehru k opeře Don Giovanni, hornový koncert číslo 3 Es dur, Rumunské tance Bély Bartóka a hlavně Beethovenovu sedmou symfonii.

————

Návštěvníci Smetanovy Litomyšle vás uslyší a uvidí hned ve čtyřech koncertech – co ve vašem podání uslyší? Nejprve musím zmínit, že si velmi vážím toho, že Smetanova Litomyšl nedala ruce do klína a neudělala festival tak nějak jen na oko, ale že pan ředitel Pikna, pan dramaturg Stříteský a celý tým festivalu pracoval na plné obrátky a vymýšlel úplně novou tvář festivalu. Na prvním koncertu vystoupím jako host Epoque kvarteta takže to bude více crossover. Mattinaty budou takový průřez historií hry na lesní roh i přirozený

Zmínil jste Mattinaty, chystané dva dopolední „koncertíky". Hrajete rád pro menší publikum? Velikost publika nehraje velkou roli. Vše má své. Byl jsem profesně vychován tak, že správný muzikant hraje všude, kde ho chtějí slyšet. Jestli se jedná o velké festivalové vystoupení, abonentní koncerty, beneﬁce, mše nebo svatby, křtiny, pohřby… Všude je hudby potřeba.

Komentované prohlídky Litomyšlí Informační centrum nabízí komentované prohlídky historickým jádrem města Litomyšle. Prohlídky s kvalifikovaným průvodcem vypisuje infocentrum v červenci během Národního festivalu Smetanova Litomyšl celkem pětkrát, a to 3. 7. od 16 hod., 4. 7. od 11 hod., 6. 7. od 11 hod., 10. 7. od 16 hod. a 11. 7. od 11 hod. Začátek prohlídky je vždy před infocentrem na Smetanově náměstí, prohlídkový okruh trvá při-

bližně 80 minut a návštěvník se při procházce od průvodce dozví o historii města, pamětihodnostech, o moderní architektuře a o životě v Litomyšli. Poutavý výklad je doplněn zajímavostmi a perličkami. Služby lze objednat v informačním centru na náměstí nebo na zámku telefonicky +420 461 612 161 nebo e-mailem ic@litomysl.cz. Blanka Brýdlová

Koncerty budou v zámeckém saletu, místě, kde běžně Smetanova Litomyšle koncerty nepořádá. Na jakém nejzvláštnějším nebo nejoriginálnějším místě jste kdy koncertoval? Různé open air koncerty se konají po celém světě a dochází při nich k mnoha humorným historkám. Na vině je počasí, různý hmyz, zvuky, ruchy okolí. Jednou jsem hrál na svatbě v čističce odpadních vod. Nebo různé hrady, ať v Japonsku nebo v Čechách, mají také dost zvláštní, někdy strašidelnou atmosféru. ————

ROZHOVOR

Jak vás osobně covid zasáhl? Zasáhl hlavně můj soubor. Zrušeny nebo snad přesunuty byly koncerty v Berlínské ﬁlharmonii se zcela novým programem, dále náš debut v Pierre Boulez sále. Padla i série koncertů v Čechách. S hornovým sborem jsme měli mít velký koncert v Duisburku. Já osobně želím mistrovské kurzy, recitál v Paříži a turné v Japonsku s NHK Tokyo. To jsou ty ztráty. Ovšem byly i pozitivní akce. První ročník Horn Festu Praha, který jsme celý nastreamovali, a který díky tomu zaznamenal neuvěřitelnou sledovanost po celém světě.

Plánujete nějakou další iniciativu na podporu muzikantů na volné noze? Podobnou té sbírce, která proběhla, zatím ne. A doufám, že už nebude v budoucnu potřeba. I když, kdyby ano, teď vím jak na to a jsem připraven. Ale přeji si pro nás všechny, abychom se mohli vrátit minimálně do zajetých kolejí nebo se třeba nějak poučit a pokusit se vzít si z krize něco dobrého do budoucna.

Vladimir 518 Vladimir 518 je všestranný umělec, rapper a nakladatel. Jeho projekty přesahují různé obory a často jsou spojené s nedávnou historií výtvarné scény. Tak vzniklo i jeho video Interpretace černobílých struktur Zdeňka Sýkory, v němž společně s Davidem Vrbíkem analyzoval malby známého českého umělce. V rámci výstavy Plán B Smetanovy výtvarné Litomyšle 2020 jej můžete vidět pouze 5. a 6. července, vždy od setmění (cca 21.30) do půlnoci v zámeckém parku. 11

ROZHOVOR

Hrdý Čech Pavel Šporcl Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní variace. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem. ———— Cítíte, že hrát Smetanu v „jeho” městě, na „jeho” festivalu, je něco zcela jedinečného? Škoda, že toho nenapsal pro housle víc, že... To zcela určitě! Festival pořádaný ve Smetanově městě a na jeho počest má opravdu to, čemu se říká genius loci. Pravda, pro housle toho moc nenapsal, ale o to jsou jeho díla žádanější a atraktivnější. Já sám jeho hudbu hraji velmi rád. A i když přijíždím hrát na festival už poněkolikáté, vždy je to pro mne velká čest. Letos ještě o to větší, že v této mimořádné době hraju díla českých skladatelů.

Foto Jiří Jelínek

Jaroslav Kocian a Otakar Ševčík... Na co všechno zajímavého jste přišel, když jste se houslovými velikány minulosti hlouběji zabýval pro televizní cyklus? Nebyl to jen Kocian a Ševčík, ale také Slavík, Kubelík, Laub, Ondříček… Trochu se na ně zapomíná. A mně je to velmi líto. Neměli bychom zapomínat na ty, kteří nás, a vlastně celý houslový svět, tak posunuli. A nesmíme samozřejmě zapomínat ani na Josefa Suka či Václava Snítila. Měli jsme a máme tolik skvělých houslistů! ———— Jak zásadní je jejich odkaz pro českého houslistu? Založili a rozvíjeli takzvanou českou houslovou školu. O jejich odkaz musíme pečovat a já se o to velmi snažím. Kromě houslového umu bychom si od nich ale měli vzít ještě jednu vlastnost. Byli velmi hrdí vlastenci a nikdy nezapomněli zmínit, odkud pocházejí.

Televizní projekty a pořady... Baví vás o hudbě mluvit, přibližovat ji? Celý svůj profesní život se zabývám výchovnou činností. Aktivně vytvářím edukační pořady nebo je jinými formami podporuji. Odehrál jsem stovky výchovných koncertů pro školy. V posledních dvou letech natáčím pro Českou televizi a její kanál Déčko velmi úspěšné a sledované Hudební perličky Pavla Šporcla, ve kterých povídám o skladatelích klasické hudby. Jsem také patronem Kocianovy houslové soutěže, vyučuji v Praze na AMU hru na housle a letos v červenci také povedu mistrovské kurzy v rámci hudební akademie Ameropa. A všechny tyto projekty mě nesmírně baví. Považuji za důležité se o prožitky a zážitky z hudby dělit a za zvláště důležité považuji přinášet je mladé generaci a získávat tak pro klasickou hudbu nové publikum pro budoucnost.

———— Cítíte se být tak trochu i komponujícím houslistou? Jako Jaroslav Kocian z nedalekého Ústí nad Orlicí... Rozhodně ano, vždyť mám na svém kontě asi pětačtyřicet skladeb a jsem členem OSA! Skládání mě velmi baví, je to jiná forma mého vnímání hudby. Svoji Modlitbu jsem před Vánoci hrál šestkrát s Královskou liverpoolskou ﬁlharmonií. Nepíšu pouze

PLÁN B 2. 7. – 2. 9. 2020 různá místa v Litomyšli TŘI LAMŘI V LITOMYŠLI do 26. 7. 2020 otevřeno Út-Ne a svátky 10–12, 13–17 Městská galerie Litomyšl, dům U Rytířů MĚSTO-L 7. 8. – 4. 10. 2020 otevřeno Út-Ne a svátky 10–12, 13–17 Městská galerie Litomyšl, dům U Rytířů MĚSTSKÁ OBRAZÁRNA do 30. 9. 2020 otevřeno Út-Ne a svátky 10–12, 13–17 Městská galerie Litomyšl, Státní zámek Litomyšl, II. patro ANTONÍN STŘÍŽEK | ZDÁNLIVÁ LEHKOST 3. 7. – 29. 8. 2020 vernisáž 2. 7. / 17.00 v rámci dernisáže 29. 8. proběhne komentovaná prohlídka a křest katalogu vydaného k příležitosti výstavy otevírací doba denně 10–17 Galerie Miroslava Kubíka

klasickou hudbu, ale i pro můj projekt s cikánskou cimbálovou kapelou Gipsy Way Ensemble a také crossovery v moderních aranžích. Pravidelně své skladby hraju nejen já při koncertech, ale také zaznívají z televize a rádia. Zrovna teď jsem například jako první instrumentalista postoupil se skladbou Magical 24 do dalšího kola hitparády na stanici Dvojka Českého rozhlasu! To považuju za úspěch. A je to moje vlastní skladba inspirovaná Paganinim.

Kam všude pojedete hrát po Litomyšli? Čeká mě toho moc, festival ve Znojmě, jehož jsem patronem, také koncerty v Praze a v Kutné Hoře v rámci festivalu Praha, klasika…, festivalový koncert v Českém Krumlově a mnoho dalších koncertů v Čechách. Zahraniční koncerty se přesunuly na příští rok, kdy budu mít turné například v Izraeli i ve Spojených státech.

————

Věříte, že se hudební provoz vrátí s podzimem k normálu? K normálu ve smyslu, že už nebudeme v karanténě – musíme všichni doufat, že se to takto k normálu vrátí. Ale opravdový stav bude spíš abnormální v tom, že bude příliš mnoho koncertů. A nejsem si jistý, jestli lidé budou mít dostatek prostředků na to, aby mohli navštívit všechny. Bude to boj o diváka. Ale beru vše s pokorou, tak, jak to je. Koncertů mám naplánovaných dost. V nejhorším budu zase streamovat z obýváku, jako po celou dobu karantény. Udělal jsem radost stovkám tisíců lidí a to je, pro co žiju – dělat lidem radost. Petr Veber

Váš koncert je připsán „české zemi a lidem, kteří v ní žijí”. Vnímáte se jako vlastenec? Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu. Jak už jsem řekl, jsem velmi hrdým Čechem – vždyť i proto jsem se vrátil ze svých studií z USA. Snažím se žít tak, abych jiné inspiroval, abychom přemýšleli, jak to zde vylepšit. Vlastenectví v každém období podporuje ducha, jazyk, kulturu a morální kvalitu každého národa. Jen v těch těžších obdobích museli vlastenci obětovat mnohem víc než dnes: rodinu, obživu, život. Dnes je to o odvaze vystoupit z davu a říct, co se mi nelíbí. A já to dělám.

————

ROZHOVOR

V Litomyšli zahrajte také své virtuózní variace pro sólové housle „Kde domov můj”. Nakolik jsou improvizovány? Nijak. Je to skladba pečlivě zapsaná do not, natočená jako singl na CD, notový part dokonce vydalo nakladatelství Bärenreiter. Jedná se o nejtěžší skladbu v mém repertoáru. Tyhle variace jsou pro mne ale hodně důležité. Napsal jsem je proto, abych podpořil naši národní hrdost, kterou my Češi dlouhodobě nemáme. A to je velká škoda. Říkám to i s jasným vědomím toho, že v současnosti opravdu, podle mého názoru, nemáme být na co hrdi. Kdybychom ale větší hrdost měli, nehrbili bychom se před cizími národy, jak jsme to činili v minulosti i současnosti, snad bychom i volili lépe.

Delší verze rozhovoru na www.klasikaplus.cz.

ATELIER PERFORMANCE PROF. TOMÁŠE RULLERA (FaVU VUT Brno) 1.–29. 8. 2020 otevřeno denně (Street Gallery) Galerie Pakosta, Mariánská ulice Vernisáž: 1. 8. / 20.00 - v rámci vernisáže společná Performance 8. 8. / 20.00 - Performance 2 15. 8. / 20.00 - Performance 3 22. 8. / 20.00 - Performance 4 29. 8. / 20.00 - v rámci zakončení společná Performance ADÉLA OLIVA | KNIHA PROMĚN do 6. 9. 2020 Hotel Aplaus Litomyšl, Šantovo nám. 181

ADÉLA OLIVA | OLTÁŘ MEDIÁLNÍ MAGMY do 26. 7. 2020 otevřeno denně (Street Gallery) Galerie Pakosta, Mariánská ulice

19. STOLETÍ V OBRAZECH do 26. 7. 2020 Galerie Kroupa, Smetanovo náměstí 60

JAKUB NEPRAŠ | METROPOLIA 2. 7. - 4. 10. 2020 chrám Nalezení sv. Kříže

CIRKUS V LITOMYŠLI do 17. 1. 2021 otevírací doba červenec a srpen Út-Ne 9–17, po zbytek roku Út-Pá 9-12, 13-17, víkendy 9-17 Regionální muzeum v Litomyšli

SECOND LIFE 2. 7. – 30. 9. 2020 White Gallery, Osík 371

KRVAVÝ ROMÁN JOSEFA VÁCHALA do 31. 10. 2020 červen-září otevřeno Út-Ne 9-12, 13-17; říjen So, Ne 9-12, 13-17 Portmoneum – Museum Josefa Váchala

MILENA DOPITOVÁ | SLEPÁ ULIČKA 4. 7. – 6. 8. 2020 vernisáž 4. 7. / 17.00 otevřeno v den vernisáže, v Ne 13–18 a po domluvě téměř kdykoliv Galerie Kabinet Chaos, Střítež 68, Polička

ROZHOVOR

Muzikant by se sebou měl být vždy trochu nespokojený Mimořádné nadání pro klavír projevil Marek Kozák už ve čtyřech letech. Brzy začal projevovat talent i pro varhanní hru a kompozici. Oběma nástrojům se věnoval také na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Marek Kozák má za sebou řadu oslnivých výsledků v celé plejádě soutěží, včetně těch nejprestižnějších. Vystoupil s řadou předních českých orchestrů, pravidelně koncertuje též v zahraničí. Na koncertní pódia vnáší noblesní interpretační kulturu a posluchače si podmaňuje schopností „předat s velkou pokorou a bez okázalých gest to, co chtěl skladatel vyjádřit“. Na festivalu vystoupí v koncertu Bedřich & Fryderyk 3. a 4. 7. v zámeckém divadélku. ———— Na Smetanově Litomyšli budete hrát Smetanu a Chopina. Je vám některý z těchto skladatelů bližší? Chopina znají všichni pianisté na světě. Smetanu bohužel ne, ale přál bych si, aby tomu tak bylo. Právě proto mne nadchla myšlenka spojit v programu tyto dva skladatele. Kromě stejného křestního jména mají mnoho společného. Byli současníci, oba virtuosové, stylizovali národní tance. Ne nadarmo se Smetanovi přezdívá český Chopin. Při tom všem je ale jasné, že jsou oba jedineční, a rád si zahraji oba dva.

Foto Martin Faltus

V Litomyšli budete hrát v zámeckém divadélku, které je druhé nejstarší palácové divadlo v České republice. Těšíte se na takový intimní prostor? Těším se moc, nikdy jsem v Litomyšli nehrál, bude to má festivalová premiéra. K tomuto programu se sál zámeckého divadla velice hodí. Chopin preferoval menší prostory, které vyhovovaly jeho introvertní povaze. Rád hrál pouze pro pár přátel. ———— Zároveň jste vystudoval nejen klavír, ale také varhany. Bylo těžké rozhodnout, že se budete více věnovat klavíru? U klavíru jsem jako většina muzikantů začínal, poté jsem se pár let věnoval souběžně varhanám a kompozici. Do určitého věku jsem si myslel, že bude možné zvládat všechno. Dnešní doba však vyžaduje po interpretech maximální výkony, což souvisí s časem, který tomu musíme věnovat. Varhany zůstaly jako koníček, příležitostně si rád zahraji. ———— Jistě jste měl na jaro plný diář, přišel jste třeba o koncert v Brémách. Jak jste prožíval „karanténu“?

Mrzí mne, že se domluvené koncerty nemohly uskutečnit, ale našel jsem na tomto podivném období i pozitiva v pravidelnosti každého dne, kdy jsem měl klid a prostor nejen na cvičení, ale také na četbu, procházky, odpočinek. Na tyto věci normálně tolik času nezbývá. ———— Na pražském gymnáziu a hudební škole působíte též jako pedagog. Ani ti to od března neměli snadné. Jak jste k tomu přistupoval? Studentů mi bylo líto, zejména těch, kteří ke mně přišli nově na začátku tohoto školního roku. Začali jsme intenzivně na věcech pracovat, poté následovala dlouhá odmlka. Distanční výuka v hudbě nemůže být nikdy plnohodnotnou formou. ———— V roce 2019 jste získal ocenění Classic Prague Awards jako Talent roku 2019. Mladý, talentovaný, úspěšný… Jste sám se sebou a se svými výkony spokojený? Muzikant by se sebou měl být vždy trochu nespokojený. Pak má tu správnou touhu stále se vyvíjet a hledat, jak to Smetana, Chopin a další vlastně mysleli.

Do Litomyšle s výraznou slevou O cestování po Pardubicku moderními vlaky Českých drah, službami na palubě anebo krásách Litomyšle s náměstkem generálního ředitele ČD pro obchod Jiřím Ješetou.

Kterými moderními vlaky ČD se mohou cestující svézt v Pardubickém kraji? České dráhy průběžně modernizují vozidlový park. Rád bych zmínil například jednotky railjet. Ty spojují Pardubický kraj nejen s Prahou, ale Berlínem, Vídní a Štýrským Hradcem. Nabídku dálkových vlaků doplňují jednotky Pendolino operující na rameni Praha - Bohumín s prodloužením do Košic směrem na východ a do Františkových Lázní západním směrem. Dalším představitelem moderní vozby jsou nízkopodlažní jednotky InterPanter nasazené na linku Praha Brno. Jsou to vlaky svižné, pohodlné a skvěle řešené pro přepravu na rychlíkových ramenech s větším počtem zastavení. Moderní vozy nasazujeme ve spolupráci s našimi zahraničními partnery i na vlaky kategorií EuroCity a Expres spojující Pardubicko s Moravou nebo sousedními zeměmi, resp. Maďarskem. V regionální dopravě nasazujeme rovněž několik řad moderních vozidel. Zmínil bych jednotky RegioPanter, které spojují osobními a spěšnými vlaky Pardubice, Hradec Králové

———— Které služby mohou cestující využít při cestách po Pardubicku? Jsme pyšní na palubní catering v jídelních a bistrovozech, který sklízí uznání i v zahraničí. Nejedná se jen o restauraci na kolejích, ale bez nadsázky jde o salón gastronomie, který svojí nabídkou s obměňujícími nebo regionálními specialitami překvapí nejednoho kulináře. Také víme, že zákazníci chtějí při svých cestách ve vlacích trávit čas aktivně, proto výbava našich vozidel musí umožňovat spojení pomocí internetu. WiFi nabízíme zdarma nejen v dálkových, ale postupně i ve všech regionálních vlacích. O bezbariérovosti, elektrických zásuvkách, klimatizaci, infosystémech, automatech na drobné občerstvení nemluvě. ———— Nabídnou ČD při cestování vlakem do Litomyšle zajímavou pobídku? Jak bude případně vypadat? Návštěvníkům festivalu nabízíme slevu VLAK+ Smetanova Litomyšl. Tato nabídka představuje 50% slevu na zpátečním jízdném. Jízdenku s tuto slevou lze pořídit v kterékoliv výdejně jízdenek ČD a pro uznání slevy je nezbytné nechat si takovou jízdenku označit při vstupu do místa konání ve Festivalovém centru a ve Festivalových zahradách. I když je nedaleká Choceň na hlavní trati, ne všechny

Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele ČD pro obchod. Foto archiv Českých drah

ROZHOVOR

————

s Jaroměří. Na lince Pardubice Hlinsko v Čechách je doplňuje dvojice motorových jednotek RegioShark. Na Českotřebovsku jsou doménou regionálních vlaků RegioSpidery. Všechna uvedená vozidla jsou plně nízkopodlažní a nabízejí nejen pohodlné cestování, ale i další palubní služby.

rychlíky zde zastavují. Proto byla pro jízdenku určena cílovou stanicí Česká Třebová. Odtud bývá přípoj do Litomyšle autobusem. ———— Máte s Litomyšlí spjatou hezkou vzpomínku? A kam byste v rámci kraje cestující pozval na výlet? Litomyšl řadím mezi perly českých měst. Svojí atmosférou a množstvím památek si umí získat každého návštěvníka. Pro mě byla velkým zážitkem stálá expozice Olbrama Zoubka. A kdybych měl návštěvníky pozvat za brány města Litomyšle, pak by to bylo třeba na zámek do Moravské Třebové, Hlinska a na Veselý Kopec za poznáním lidové architektury a tradic, nebo na zámek do Slatiňan obdivovat mj. i stáda vraníků starokladrubských koní.

Rok 2020 patří památkám. Navštivte zámek Litomyšl

ZÁMEK LITOMYŠL

Foto Pavel Vopálka

V letošním roce 2020 je všechno jinak, než tomu bylo doposud. I přes řadu omezení a novinek, které ovlivnily náš každodenní život, doufáme, že mnohé tradiční nám zůstane. Jako třeba návštěvy hradů a zámků během výletů, dovolených a prázdnin. Zveme Vás proto i my k prohlídce zámku v Litomyšli. ———— Rok 2020 patří na památkách Čech, Moravy a Slezska oslavám jednoho z nejdůležitějších českých šlechtických rodů – Valdštejnů. Ti se nesmazatelně zapsali i do litomyšlského zámku. Po velkých požárech, z nichž poslední poškodil zámek v roce 1775, byli to právě Valdštejnové, kteří vtiskli dodnes dochovanou klasicistní podobu zámeckým interiérům.

A díky litomyšlské větvi rodu Valdštejnů vznikl v místním zámku evropský unikát, rodinné divadlo z roku 1797. Právě František Waldstein-Wartenberg přinesl do Litomyšle v polovině 18. století divadelní tradici, kterou národní festival Smetanova Litomyšl rozvíjí dodnes. Stejně jako během současného festivalu hrávalo se především na II. arkádovém nádvoří, pod otevřeným nebem. Na zámku, a později v rodinném divadle, střídaly se soubory kočovných herců, studentů, nebo nadaní mladí a malí umělci. Od dob Valdštejnů neztratily zámecké prostory nic ze svého kouzla. Proto vás srdečně zveme k návštěvě vzácných sálů, které si prohlédnete především na I. základní prohlídkové trase litomyšlského zámku. Vede po soukromých i reprezentačních pokojích rodiny Valdštejnů, ale především do jejich vzácného domácího divadla. Dodnes je velmi snadné si představit maličkého Bedřicha Smetanu, který preluduje v hraběnčině hudebním pokoji na zámecký klavír urozené rodině Valdštejnů, nebo paní hraběnku Kajetánu,

Foto Veronika Skálová

která se právě domlouvá na nové hře pro své divadlo s Magdalenou Dobromilou Rettigovou. Po této stránce neubere historické Litomyšli a místnímu zámku nikdy nic. Ba naopak. Třeba letošní ročník národního festivalu Smetanova Litomyšl bude sice mnohem komornější než ty předchozí, ale svým způsobem bude jedinečný a neopakovatelný. Vrátí se k historické tradici divadla na zámku a hudbou rozezní arkádové nádvoří, vzácné rodinné divadlo nebo zámeckou kapli archanděla Michaela a sv. Moniky s varhanami z poloviny 18. století. I těžké časy přinášejí krásné okamžiky a jedinečné příležitosti. Všichni v Litomyšli se na ně těšíme. Zdeňka Kalová kastelánka Státní zámek Litomyšl

Foto Veronika Skálová

Generální partner festivalu

62. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za ﬁnančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

———— FESTIVALOVÉ NOVINY • Noviny Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2020 • V nákladu 3000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Jana Bisová, Veronika Paroulková, Petr Veber • Foto: František Renza, Ivan Krejza a archiv SL • Graﬁcká úprava, tisk: Wwworks, H.R.G. Litomyšl