Festivalové noviny č. 1 by Smetanova Litomyšl

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 1

festivalové noviny 1 59. Národní festival Smetanova Litomyšl / 16. června 2017

59. Smetanova Litomyšl začíná Čeká nás skvostný program Den D, hodina H jsou tady. Národní festival Smetanova Litomyšl zahajuje svůj 59. ročník, který si opět zaslouží přízvisko hvězdný. Spolu s vámi, vážení a milí návštěvníci, se těšíme ze skutečnosti, že na letošní Smetanově Litomyšli si budou doslova „podávat dveře” legendy, hvězdy i naděje světové interpretační špičky se špičkou i nadějemi scény domácí. Jen si představte letošní „festivalové tablo”: v horní řadě zleva dirigenti Semjon Byčkov, Guillermo García Calvo a Marek Pijarowski, Ondrej Lenárd, Tomáš Netopil a Jan Kučera, Radek Baborák, Jaroslav Kyzlink, David Švec a Jan Chalupecký, Jakub Klecker, Marko Ivanović, Marek Štilec a Tomáš Židek. Uprostřed Shlomo Mintz, Josef Špaček a Julian Steckel, Josef Buchta a Arturo Sandoval, Ivo Kahánek a Jaroslav Tůma, Jan Šťastný, Jana Boušková a Jiří Pavlica s Vlastou Redlem! A v řadě první přirozeně pěvci: Adam Plachetka a Richard Novák, Rachel Frenkel, Aleksandra Kubas-Kruk, Agnieszka Rehlis, Markéta Cukrová a Dagmar Pecková, Valentina Nafornita a Alžběta Poláčková, The Puppini Sisters a Vojtěch Dyk… Přivítáme také všechna tři Národní divadla: pražské, brněnské i moravskoslezské z Ostravy a všechny jejich soubory, složky

a umělce. Vítáme Českou filharmonii, od příštího roku již partnerský orchestr festivalu. Vítáme filharmonie z Poznaně, Brna a Pardubic, Českou Sinfoniettu, PKF - Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr FOK a budapešťský orchestr 100 Tagú Cigányzenekar. Vítáme Houston Symphony Chorus, Český filharmonický sbor Brno stejně jako Kühnův smíšený sbor, domácí Pěvecký sbor KOS Litomyšl, sbory VUS a Continuo Pardubice a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity Brno. Mimořádné zastoupení má v letošním programu Smetanovy Litomyšle hudba symfonická: Fantastická, Titan, Francesca da Rimini, Krzesany, Egmont… a koncertantní: Brahmsův a Paganiniho koncerty houslové resp. violoncellový Dvořákův a trubkový Sandovalův. Jako tradičně je velmi bohatě zastoupena tvorba oratorní, vokálně-instru-

mentální a duchovní: Mozartova Korunovační mše a Dvořákovo Te Deum, Stamicova Missa Solemnis, Szymanowského Stabat mater, nová verze Růžičkovy Celebration Jazz Mass i pořad Pocta slovanské duši. Příznivci baletu se mohou těšit na Valmonta, milovníci komorních koncertů nejen na dechová kvinteta Rejchy, Haydna a Janáčkův sextet Mládí, ale také na pořady Kdo v zlaté struny zahrát zná, premiéru Anglických listů či talkshow Příběhy v tónině života. V kapitulním chrámu se rozezní ve čtyřech manuálech tamních varhan Moje vlast, v piaristickém zase pokračování dlouhodobého cyklu Hommage à Bach. 300. výročí narození Jana Václava Stamice připomeneme již zmíněnou Slavnostní mší a 450. výročí narození velkého hudebního reformátora Claudia Monteverdiho premiérou pořadu Monteverdiana. Hned několik večerů spojuje akcent na jazz a swing: jubilejní 20. Koncert na přání, projekt Hommage à Jazz a první (tedy oﬁciálně první) festivalové Jam Session. Protipólem komorních cikánských melodií v zámecké jízdárně bude koncert 100 Tagú Cigányzenekar Budapest. A soudě dle vašeho mimořádného zájmu jsme zařazením Nedbalovy operety Polská krev určitě neudělali chybu…

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 2

SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉ TELEVIZE

Spojení České televize s festivalem Z Prahy do Vídně je to zhruba 300 kilometrů. Vzdálenost, která rozhodně stojí za to, pokud chcete vidět a zažít sólisty světově proslulé vídeňské opery. Konečně, sjíždějí se sem milovníci tohoto žánru z celého světa… Letos si ale tuto cestu můžeme významně zkrátit. A to díky Smetanově Litomyšli a jejímu tradičně skvělému programu, jehož součástí se tento rok stane i titulární koncert České televize – Návštěva ve Vídeňské státní opeře. Přední sólisté tohoto operního domu s nesmírně zajímavým repertoárem přilákají, věřím, na tento galakoncert na II. nádvoří litomyšlského zámku i vás.

Osobně jsem velmi rád, že v České republice akci tak kvalitativně vyspělou, jako je Smetanova Litomyšl, máme. A je pro nás zcela přirozené, že se Česká televize stává jejím generálním mediálním partnerem. S programem Smetanovy Litomyšle se díky tomuto spojení potkají i diváci ČT art, a naopak s Českou televizí se mohou setkat návštěvníci Smetanovy Litomyšle. Letos jsme totiž poprvé připravili program pro celé rodiny přímo v Klášterních zahradách. Těším se na viděnou v Litomyšli. Petr Dvořák generální ředitel České televize

STÁTNÍ ZÁMEK LITOMYŠL

Smetanova Litomyšl není jen festival

Smetanova Litomyšl není jen festival. Je to tradice několik století dlouhá. Hudba, divadlo a slavnosti byly vždy součástí zámeckého sídla na návrší nad Litomyšlí. Už stavitel zámku Vratislav z Pernštejna pořádal na čestném dvoře svého nového reprezentačního paláce v Litomyšli slavnosti. Ve stejných prostorách se konají největší festivalová představení dodnes. Vratislavova motivace však byla čistě reprezentační. Nejvyšší kancléř českého království musel ukázat svůj vliv a bohatství nejvybranější společnosti 2. poloviny 16. století. Jednalo se vlastně o součást politické kampaně. Druhá role divadla přišla do Litomyšle s řádem piaristů, který přivedla vnučka Vratislava z Pernštejna – paní Frebonie. Založila řádu klášter nedaleko zámku, vč. školy, kde se divadlo a hudba běžně vyučovaly. Místní studenti

hráli pravidelně na zámeckých slavnostech, například v roce 1729 na svatbě Marie Františky z Trauttmansdorffu a Františka z Waldsteinu. Zásadní změna v přístupu k divadlu přišla po roce 1753, když právě František z Waldsteinu a jeho žena Marie Františka zdědili litomyšlské panství. Zcestovalý a vzdělaný František se celý život pokoušel vystavět v zámku divadlo, které mu však vytrvale ničily požáry, pro divadelní sály tak obvyklé. Úspěšně divadlo dokončil až jeho vnuk Jiří Josef z Waldsteinu v roce 1797. Rozhodl se v kamenném přízemí zrušit solnici a mandlovnu. Jejich spojením vzniklo klasicistní rodinné divadlo pro soukromé oslavy, jejichž součástí byly i krátké hry. Herce i obecenstvo tvořili rodinní hosté a přátelé. A asi si užili spoustu legrace, když třeba v roce 1828 hráli původně tragédii Kleopatra, kde egyptskou královnu ztvárnil hrabě Funfkirchen. Waldsteinové v Litomyšli zařadili divadlo do běžného soukromého života. Jejich příklad následovali měšťané a obyvatelé z podzámčí. Vznikaly divadelní sály a spolky, kde hrávala i třeba Magdalena Dobromila Rettigová, další slavná obyvatelka Litomyšle. Toto prostředí táhlo literáty, zaměstnávalo umělce. Mezi nejznámější patří Božena Němcová, Alois Jirásek, nebo právě Bedřich Smetana a mnozí další. A to vše začalo v zámeckých zdech slavnostmi několika vzdělaných a zcestovalých aristokratů. Využijte také v roce 2017 festivalovou vstupenku na představení, která se uskuteční na II. zámeckém arkádovém nádvoří, jako vstupenku na základní prohlídkovou trasu. Zasněte se ve vzácně dochovaném rodinném divadle z 18. století a v reprezentačních sálech litomyšlského zámku, památky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Zdeňka Kalová kastelánka Státního zámku Litomyšl foto Veronika Skálová

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 3

SLAVNOSTNÍ ZAHAJOVACÍ KONCERT

Foto: Radovan Šubín

I houslový virtuos si rád zahraje fotbal Hudba ho obklopovala odmalička. Má čtyři sourozence a všichni hrají na nějaký hudební nástroj. Mnoho z jeho bratranců a sestřenic také muzicíruje. S trochou nadsázky by se dalo říci, že už by to vydalo na malý orchestr. Vždyť houslista JOSEF ŠPAČEK je jedním z jednatřiceti vnoučat z otcovy strany. V tak velké rodině má člověk podporu a vřelé zázemí, takže není divu, že i přes své mládí je uznávaným houslovým virtuosem. Na Smetanově Litomyšli zahraje v rámci Slavnostního zahajovacího koncertu nádherný Brahmsův Koncert pro housle a orchestr D dur.

Do Litomyšle jste jezdíval na kurzy pana profesora Vítka. Teď k nám přijíždíte jako virtuos a koncertní mistr České ﬁlharmonie. To je obrovský posun. Co pro vás Litomyšl znamená? Litomyšl je pro mne srdeční záležitost, neboť jsem tam trávil několikeré krásné prázdniny v těch nejlepších studentských letech. K panu profesorovi Vítkovi jsem jezdil velmi rád. Je to úžasný pedagog. Od sponzora houslových kurzů jsem se také poprvé dostal ke špičkovému hudebnímu nástroji. Myslím, že mě to v mém vývoji posunulo hodně dopředu. A město? Je nádherné, čisté a moc hezky udržované, což není obvyklé. I přátele tu mám. Studoval jste v Americe. Jak velký je to rozdíl oproti studiu u nás? Kromě samotného studia, přinesl vám pobyt v Americe něco, co byste v České republice nikdy nezískal?

Josef Špaček a Tonkünstler Orchester, SL 2015

Jakýkoliv pobyt v cizině na delší dobu má samozřejmě osvěžující efekt. Poznávat svět z jiných úhlů mě vždy lákalo. Studium v rámci jakýchsi osnov není tolik odlišné, ale liší se hlavně přístup studentů ke studiu a školy v USA mají celkově mnohem lepší „zdroje". Řekl bych dokonce, že jsem se nejvíce naučil od svých spolužáků, se kterými jsme se navzájem motivovali, než od samotných kantorů. Tím nechci snížit práci pedagogů, ba naopak vyzdvihnout úžasný přínos studování s nejtalentovanějšími vrstevníky. Jste z velké, rozvětvené rodiny, ve které se snad všichni nějakým způsobem věnují hudbě. Byla tedy pro vás hudba od malička jednoznačnou volbou? Ano, hudba u mě byla vždy jasnou volbou. Část rozhodnutí přirozeně vyplynula z talentu a ta druhá z prostředí a rodinného zázemí, ve kterém jsem vyrůstal. Už ve třech letech jsem si doma povrzával na housle! Kdesi jsem se dočetla, že doma pořádáte koncerty. Žijete hudbou 24 hodin denně? Doma už jsme pár koncertů měli a byla to vždy fantastická atmosféra. Je skvělé, když muzikanti a posluchači mohou být v bezprostřední blízkosti. Všechno se pak přenáší mnohem intenzivněji. Hudbou 24 hodin naštěstí nežiji. Máme malou dcerku, které se snažím věnovat

co nejvíce času. A o letní dovolené se pokouším alespoň 4 týdny nehrát, ale ne vždy se to povede. Na jaké housle budete na Smetanově Litomyšli hrát? Bude to můj nástroj z dílny Jeana Baptisty Vuillauma. Jsou to housle z roku 1855 vyrobené v Paříži a je to kopie houslí Guarneri del Gesu. Na Smetanově Litomyšli jste již hrál Beethovena, nyní vás čeká Brahms… Je nějaký skladatel, či období, které preferujete? Já nemám žádnou silnou preferenci ohledně repertoáru. Ale shodou okolností se Beethovenův i Brahmsův koncert řadí k tomu nejlepšímu, co se pro housle kdy napsalo. Já to beru jako velkou čest, že mohu na Smetanově Litomyšli provést letos i Brahmsův houslový koncert. Moc se těším! Josef Špaček zatím stihl vystudovat pražskou konzervatoř, pokračoval na Curtis Institute of Music ve Filadelfii. Svá studia zakončil ve třídě Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. V roce 2012 se stal laureátem světové houslové soutěže Královny Alžběty v Bruselu, která je odborníky považována za největší a nejnáročnější soutěž na světě s nejdelší historií. Je prvním českým houslistou, který se probojoval v této soutěži do finále. Od sezóny 2011– 2012 působí jako koncertní mistr České filharmonie a vedle toho úspěšně pokračuje v sólové kariéře. Ovšem kromě hudby si rád zahraje fotbal a nepohrdne ani individuálními sporty, jako je lyžování, cyklistika a stolní tenis, který je jeho oblíbený. Povahově je velmi sebekritický. Není sám se sebou jen tak spokojen, vždycky vidí místo k dalšímu pokroku. Avšak víc než sebekritický je pohodový. Možná si tyto dvě vlastnosti odporují, nicméně má pocit, že to je pro něj taková zdravá balance.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 4

GALAKONCERT – NÁVŠTĚVA VE VÍDEŇSKÉ STÁTNÍ OPEŘE

Kráska s andělským hlasem

Foto: Dragosh Cojocaru

Je krásná, je milá a navíc nádherně zpívá. Dokonalá kombinace. VALENTINA NAFORNITA má kariéru jako z pohádky a život jako z červené knihovny. Mladá Moldavanka v roce 2011 vyhrála jednu z nejrenomovanějších a nejobtížnějších pěveckých soutěží na světě – BBC Cardiff Singer of the World. Zpívala na prknech řady operních domů, v jejichž výčtu nechybí ani milánská La Scala.

Stálou členkou je ale v opeře vídeňské. Diváky si podmaňuje svým nádherně barevným hlasem, který je skvěle usazený a pohyblivý. V každé sopránové roli doslova září. A zářit bude také na Smetanově Litomyšli, kde vystoupí 17. června v rámci Galakoncertu – Návštěvy ve Vídeňské státní opeře. Byla vaše cesta z Moldávie na světové scény jednoduchá, přímá; nebo tomu bylo naopak? Viděno z mé perspektivy – je za tím samozřejmě spousta práce a každodenní dřiny. Poté, co jsem dokončila své hudební vzdělání v Moldávii, následovalo pět dlouhých let v Bukurešti, kde jsem se účastnila mnoha soutěží a absolvovala četná vystoupení před odborným publikem, která měla úspěch. Pozvání do Vídeňské státní opery pak na sebe nenechalo dlouho čekat. Velmi si vážím také ocenění v písňové části soutěže BBC Cardiff. Jak říkám – je za tím hodně dřiny, ale není to nemožné! Sama jste zmínila významné ocenění – v roce 2011 jste zvítězila ve světové konkurenci dalších téměř 600 pěvců v soutěži BBC Cardiff Singer of the World Competition. Krom toho, že to byl velmi významný milník ve vaší kariéře; co pro Vás znamenalo, že v porotě zasedly velké hvězdy?

SMETANOVA LITOMYŠL DO KAPSY 4

Tato soutěž patří bezesporu k těm nejdůležitějším a to ve všech aspektech mé umělecké kariéry. Bylo pro mne velkou ctí se jí zúčastnit a získané ocenění mne velmi povzbudilo a potěšilo! Cítila jsem velkou hrdost a zároveň vděčnost. Bylo těžké uvěřit, že jsem měla takové štěstí! Zpívala jste například árii z Rusalky... Jaký je váš vztah k českým skladatelům? Ačkoliv jsem neměla dosud mnoho příležitostí představit díla českých autorů, miluji je. Máte pravdu – vystupovala jsem s árií z Rusalky; na několika mých recitálech zazněly také Dvořákovy Cikánské tance. Mám české skladatele opravdu velmi ráda. Je nějaká země, divadlo, kde se cítíte opravdu dobře, jako doma? Pokud ano, čím to je? Možná bych to neměla říkat, ale pravdou je, že doma se nejvíce cítím ve Vídni. Možná je to také tím, že zde žiji se svou rodinou a převážná část mé práce se soustřeďuje právě do Vídně. V lednu jste zpívala v Praze. Nyní budete na Smetanově Litomyšli. Jaký vlastně máte vztah k České republice? Je to zvláštní – Praha je jen kousek od Vídně, přesto to byla vůbec má první návštěva České republiky. Myslím, že se velmi vydařila. Skoro si troufám tvrdit, že to byl jeden z mých nejlepších koncertů! Velmi se

mi tu líbilo a to je také důvod, proč všem svým přátelům, pokud u vás ještě nebyli, návštěvu Prahy a vaší země velmi doporučuji. Už teď se k vám opět velmi těším. Chtěla jste jako malá být hvězdou, resp. hvězdnou pěvkyní? Asi se nehodí to říkat, ale pravdou je, že jsem chtěla být někým slavným. Teď si ale pro sebe přeji spíše dlouhou uměleckou kariéru naplněnou krásnou prací a skvělými příležitostmi. A samozřejmě zdraví, to je důležité. Vaše rodné město je zhruba tak velké jako Litomyšl. Těšíte se do Litomyšle? Myslíte mé rodné město v Moldávii? To je milé, překvapila jste mne – jak to víte? Ano, moc se k vám do Litomyšle těším. Slyšela jsem, že tu máte skvělé publikum a město je velmi krásné. Už se nemohu dočkat, až se o tom sama přesvědčím. V soukromém životě se Nafornita provdala za lásku ze svého rodného města, moldavského barytonistu Mihaila Dogotariho. S ním dokonce studovala v Kišiněvě a Bukurešti. Mihail je navíc jejím kolegou v souboru Vídeňské státní opery. Zde měli také svoje společné operní matiné. Zkrátka se této dvojici podařilo propojit příjemné s užitečným a doslova najít společnou cestu životem.

Mějte Smetanovu Litomyšl vždy po ruce s mobilní aplikací! Stahujte zdarma na Google Play a App Store.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 5

NÁRODNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL

Smetanova Litomyšl je opět národním festivalem Tradice Smetanovy Litomyšle sahá až do roku 1946, kdy ji – podobně jako stejně staré Pražské jaro – zahájila Česká ﬁlharmonie s Rafaelem Kubelíkem. Na rozdíl od Pražského jara, které bylo od počátku koncipováno jako mezinárodní festival, Smetanova Litomyšl byla festivalem národním. Zpočátku byla uváděna jenom díla Smetanova a účinkovali pouze čeští a slovenští umělci. I když se v 70. a 80. letech minulého století začala v programu objevovat hudba světová a sporadicky také zahraniční účinkující, až do roku 1990 bylo používáno označení „národní operní festival”. V 90. letech dvacátého století se Smetanova Litomyšl začala intenzivně rozvíjet. Vzrostl počet festivalových dní a pořadů, rozšířila se i dramaturgie, která kromě oper zahrnuje celou škálu hudebních forem. Ke klasické hudbě se přidala řada přesahů do jiných žánrů a na festivalu běžně vystupují špičkoví zahraniční umělci. V hledištích pravidelně usedají návštěvníci z celého světa, Smetanova Litomyšl aktivně spolupracuje s dalšími evropskými festivaly, je zapojena do nadnárodních hudebních organizací a stala se nositelkou značky EFFE Label, oceňující nejlepší evropské festivaly. Získala mezinárodní přesah a po právu si označení „mezinárodní” přidala do svého názvu. Doba se však mění. Otevřenými hranicemi cestují milovníci hudby po celé Evropě, a stejně tak je vystupování umělců v různých zemích naprosto samozřejmé. Nastal

čas začít vnímat osobitost jednotlivých kultur, stavět na odlišnostech, motivovat návštěvníky k výpravám za zážitky, které budou jiné než na jejich domovských scénách. Smetanova Litomyšl chce být takovou nositelkou národní tradice a má k tomu mimořádné předpoklady. Nejenže se v Litomyšli narodil zakladatel české ná-

Vyhrajte na týden auto ŠKODA Superb Stejně tak jako každým rokem mohou návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl soutěžit i letos o hodnotné ceny. Stačí správně zodpovědět otázky v připraveném kvízu na facebooku Smetanovy Litomyšle. Otázky vás prověří jak ze znalosti programu festivalu, tak i automobilového průmyslu, konkrétně ŠKODA AUTO. Ta je tradičním partnerem Smetanovy Litomyšle.

Losování se uskuteční 24. června 2017 v Klášterních zahradách. Soutěží se o následující hodnotné ceny: 1. Týdenní zápůjčka vozu ŠKODA Superb 2.0 TDI. 2. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě 5 000 korun. 3. Dárkový balíček ŠKODA AUTO a festivalu Smetanova Litomyšl v celkové hodnotě 3 000 korun.

rodní hudby Bedřich Smetana, ale na festivalu se posluchači mohou každoročně setkat s prakticky kompletní českou interpretační špičkou. V dramaturgii je kladen důraz na díla českých autorů, nejen „velké čtyřky” Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů, ale i ostatních včetně současných, jejichž díla zde mívají svoji premiéru. Charakteru „výkladní skříně české kultury” přispívá také konání festivalu v nádherném zámku, zapsaném na seznamu UNESCO, v malebném historickém městě, které se pyšní i kvalitní soudobou architekturou a bohatým kulturním životem. Nové označení Národní festival Smetanova Litomyšl tak neznamená nacionální ve smyslu uzavírání se před okolním světem, ale naopak má být značkou českého rodinného stříbra, chlouby našeho národa, vývozního artiklu, který otevírá světu svou náruč a zve k návštěvě.

Lahůdky u pošty rozšiřují otvírací dobu Chtěli byste si i o víkendu či ve svátek zajít na něco k snědku? Nechcete čekat v restauracích, protože se blíží představení, na které máte vstupenky, nebo si ještě chcete projít město či zažít program v Klášterních zahradách? Občerstvení – lahůdky u pošty (Mr. Grico, Jiráskova 140) rozšiřuje po dobu festivalu Smetanova Litomyšl svoji otvírací dobu. O sobotách, nedělích a červencových svátečních dnech si můžete zajít na chlebíčky, bagety, sendviče a další dobroty od 8.00 do 17.00 hod. Samozřejmostí jsou také káva, čaj a další sortiment nápojů. Lahůdky nabízejí také možnost snídaní.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 6

ROZHOVOR S ŘEDITELEM SMETANOVY LITOMYŠLE

Pětadvacet let s festivalem Dvě kulatá výročí připadají v životě JANA PIKNY na letošní rok. U Smetanovy Litomyšle je totiž dlouhých pětadvacet let a od podzimu 1997 festival vede.

Pořádání kulturních akcí ho vždycky bavilo. Na různých klubových večerech se podílel už na gymnáziu, později se zapojil do pořádání folkových festivalů – zimních Přástek a na počátku léta Letnic. Hned po revoluci s kamarády založil produkční skupinu Domino Art a věnoval se organizaci řady kulturních akcí. Smetanova Litomyšl se v tu dobu pod vedením Jaromíra Metyše a Vojtěcha Stříteského začala rychle rozvíjet a zkušený pořadatelský tým potřebovala.

Když to srovnáte se současností, jak moc se festival posunul a kam? Ještě v roce 1992 Smetanova Litomyšl trvala 6 dní, konalo se 8 pořadů a rozpočet byl jeden milion. Nyní festival trvá tři týdny, pořadů je skoro čtyřicet a k nim se přidal bohatý doprovodný program, rozpočet přesahuje 34 milionů korun. Změnila se ale také dramaturgie, rozevřela se do širokého hudebního spektra s přesahy do jiných žánrů, vystupují zde nej-

lepší české soubory i sólisté, běžná je účast špičkových zahraničních umělců. Je těžké ukočírovat národní festival, který trvá tři týdny? Festival v současném rozsahu je kolos, který se dá zvládnout jenom se zkušeným týmem samostatných lidí, schopných řešit věci bez velkých porad a diskuzí. Takový naštěstí máme, takže nemusím jenom řídit, ale mohu se nadále věnovat i praktickým věcem, zabývat se dalším rozvojem festivalu. Někteří si myslí, že když už pořádáte 59. ročník, tak už se nemusíte příliš namáhat. Vše jede ve stejných kolejích. Mohlo by to tak být a bylo by to pohodlné. Zachovat formát, rozsah a jen obměňovat pořady. I my však musíme čelit konkurenci. Každý rok vznikají nové festivaly, rozšiřuje se nabídka a my proto musíme stále přicházet s něčím novým, neupadnout do stereotypu a být o krok dál. Jste plný nápadů. Kam na ně chodíte? Jsem přemýšlivý typ. Za dlouhou dobu jízdy autem nepotřebuji s nikým promluvit, v létě si vyplavu daleko do moře a třeba hodinu jen tak přemýšlím. Bohužel hodně přemýšlím i v noci místo spaní. Ale všechno nejsou moje nápady. Inspiraci sbíráme při cestování po různých zahraničních festivalech a akcích, vyzkoušené věci jen adaptujeme do našich podmínek. Kde čerpáte nové síly do další práce? Když vrcholí přípravy jednoho ročníku, sil velmi ubývá, za krkem se usazuje úzkost a člověk by nejraději ze všeho utekl, závidí klidnou práci prodavačům v samoobsluze. Pak ale nastane vlastní festival,

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 7

přijíždějí hosté a jsou šťastní, nadšení a vděční. Každý večer pod sebou z arkád vidím zcela zaplněné hlediště a jeho bouřlivý potlesk je obrovským zdrojem energie. Takže na konci festivalu bývám fyzicky naprosto vyčerpaný, ale duševně nabitý k okamžitým přípravám dalšího ročníku. Smetanova Litomyšl stojí hodně peněz. Jsou společnosti ochotné přispívat penězi na klasickou hudbu? Komerční společnosti především očekávají návratnost investovaných prostředků a to je ve spojení s klasickou hudbou mnohem těžší než třeba s hokejem. Takže reklamních partnerů spíš ubývá. Naštěstí ale už i u nás zdomácňuje mecenášství, kdy osvícení lidé chtějí podpořit kulturu jako důležitý fenomén, zakládající úroveň společnosti. Mám radost, že si mecenáši oblíbili náš festival, jejich řady se rozrůstají a do rozpočtu celkově přispívají velmi významnou částkou. Podobně si začíná uvědomovat nezastupitelnost kultury i veřejná sféra a podpora státu, kraje a města se také průběžně zvyšuje. Jistotou jsou pak pro nás návštěvníci, jejich zájem o pořady je fantastický a výnos ze vstupného tak tvoří více než 40 % rozpočtu. S čím jste se za těch 25 let nejvíce potýkal? Byla chvíle, kdy jste si říkal, že tento problém prostě nedokážete vyřešit? Kromě drobných organizačních starostí občas vyskočí problémy opravdu existenční. Bylo období, kdy chtěli památkáři festival vymístit ze zámku, měli jsme i velký problém se vypořádat s novým zákonem o požární ochraně. Ale naštěstí je Smetanova Litomyšl už tak důležitým kulturním podnikem, že vždy našla potřebné zastánce a podařilo se najít řešení, třeba i zajistit výjimku ze zákona. Co vás naopak mile překvapilo? Mám velkou radost, že Smetanovu Litomyšl stále vnímají jako „svoji” Litomyšlané. I když cena vstupného je na místní poměry vysoká a získat vstupenky je pro zdejší občany stejně nesnadné jako pro ostatní, plnou jednu třetinu hledišť obsazují právě oni. „Smetanky” jsou prostě stále slavnostmi, na které jsou pyšní, zvou na ně své příbuzné a známé a třeba jedinkrát v roce se ve svátečním oblečení zúčastní kulturní akce. Během festivalu se jistě objevují zajímavé požadavky. Prozradíte nějaký úsměvný? O přemrštěných požadavcích umělců se často mluví, ve skutečnosti to ale nebývá tak hrozné. Součástí smlouvy je vždy tzv. rider, který podrobně popisuje, co před vystoupením účinkujícího musí pořadatel zajistit. Platí však obecně a zatím všichni umělci pochopili, že například koupelnu v šatně v improvizovaných prostorách na

zámku zajistit nemůžeme. Ale třeba letos má v rideru americký sólista požadavek na hedvábné ručníky, tak se je pokusíme sehnat. Jen spokojený umělec může provést vrcholný výkon! V případě, že bude Národní památkový ústav úspěšný s žádostí o dotaci, mohl by mít festival nové zastřešení. Těšíte se na něj? Současné zastře- Jan Pikna s prezidentem festivalu Pavlem Kysilkou (vlevo) šení stále považuji vání konstrukčních nedostatků za proza technický zázrak, už dvacet let nás zavozu. Takže se těším i netěším zároveň. chraňuje od nepřízně počasí a jen 3x Co dělá podle vašeho názoru Smetajsme za celou tu dobu pořad nedohráli. novu Litomyšl osobitým festivalem? A nejen to, zároveň vytváří divadelní Kvalitní a přitom atraktivní dramaturgie, scénu s osobitým vzhledem, který se stal atmosféra a akustika zámeckého nái určitým poznávacím znamením našeho dvoří, kouzlo a pohostinný charakter festivalu. Ale běh času je neúprosný a saLitomyšle, patriotismus pořadatelů. mozřejmě se bude muset nahradit novějNeokázalost, trošku „sláma z bot”, ale záším zařízením. Projektovaná konstrukce roveň patrná velká snaha po co nejproby měla být jednodušší na instalaci, zafesionálnějším výsledku. Matadora kryje celou plochu nádvoří ve výšce světových festivalů osvěží přirozenost, střech, měla by tak být pro diváky komzačátečníka oslní velký svět v malém fortnější a inscenátorům nabídnout větší městě. možnosti použití vysokých jevištních Jaké plány máte do budoucna? prvků. Na druhou stranu se sníží kapaTeď přežít ještě následující festivalové cita hlediště a samozřejmě mám strach dny. z předpokládatelného období odstraňo-

Slavnostní zahájení věnováno památce Jiřího Bělohlávka V tichém zármutku přijala Smetanova Litomyšl zprávu o odchodu hudebního ředitele a šéfdirigenta České filharmonie, pana Jiřího Bělohlávka. Po statečném boji s těžkou nemocí nás čestný občan Litomyšle, velký přítel festivalu a města, navždy opustil 31. května.

My, Česká filharmonie a celá česká kultura jsme v osobě pana profesora Bělohlávka ztratili osobnost zcela mimořádnou, jen těžko nahraditelnou… Na Smetanově Litomyšli jsme pana dirigenta Jiřího Bělohlávka vždy vítali velmi rádi. Od roku 1996 jej festival hostil devětkrát, naposledy v roce 2015, kdy dirigoval zahajovací koncert a poté, snad symbolicky, Dvořákovo Requiem... Naše budoucí společné plány se zdárně rozvíjely – vždyť to byl také pan šéfdirigent, který se zasazoval o partnerství České filharmonie a Smetanovy Litomyšle. Jsme společně zavázáni těmto plánům dostát. Dovolte nám, vážení návštěvníci, abychom Slavnostní zahajovací koncert 59. Smetanovy Litomyšle věnovali spolu s Českou filharmonií, všemi jejími členy, Semjonem Byčkovem a Josefem Špačkem památce velkého umělce a skvělého člověka, pana profesora Jiřího Bělohlávka.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 8

KOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA

Pojďte si hrát s Petrem, Matějem a jejich kamarády Když budete mít před koncerty a operními produkcemi nějakou chvíli navíc, určitě si nenechte ujít návštěvu výstavy Imaginárium v Litomyšli. Po zastávkách v Paříži, Trutnově, Plzni, dánském Silkeborgu a na zámku v Kostelci nad Orlicí díky ní v regionálním muzeu ožívají výtvarné objekty, loutky, obrázky a divadelní dekorace Matěje a Petra Formanových a přidružených členů jejich divadla.

Smíme si sáhnout? Hned v první místnosti asi každého návštěvníka napadne spočítat ovečky. Je jich tu až provokativně mnoho. Po pár desítkách spočítaných dřevěných loutek se ovšem rád smiřuji s informací, že oveček výtvarnice Terezy Komárkové by mělo být přesně tři sta šedesát. Další prostora přibližuje tvorbu manželů Lhotákových. Ti s chutí a rádi vytvářejí různá hejblata, a tak jsou zde nejen zvířátka, ale i jezdítka, vláčky anebo fyzikální stroje, které je možné rozpohybovat. Je to vlastně jedna velká herna. A na všechno se smí sahat. A o kus dál je možné si i lehnout; další místnosti totiž vévodí obrovská pruhovaná peřina Jany Paulové.

Foto: Tomáš Čermák

Hraví ostrostřelci „Dovednost tvůrců míří jako oko ostrostřelců na hravost a představivost návštěvníků výstavy,” napsal k tomu Matěj Forman. „Do naší výstavy totiž smíte vstoupit jako do výtvarné herny, oživlé divadelní dekorace nebo laboratoře geniálního vynálezce, který vás nechá objevit krásy a taje světa vašima vlastníma očima.” „A název projektu, Imaginárium je zcela na místě,” dodává kurátorka sbírek muzea Hana Klimešová, „jedná se totiž o výstavu velmi imaginativní, tedy obrazovou, rozvíjející lidskou fantazii, a navíc i hravou. Často sem chodí školní třídy, a když přijde paní učitelka s nějakými puberťáky, zpravila říká: Ti si tady už hrát nebudou. A už ve druhé místnosti se pak diví, jak hraví její dospívající svěřenci jsou.”

Sodomky návštěvníka zavádí do obludárií oblíbených v 19. století. Podobný stan, jaký měli Formani pro své Obludárium, je teď postavený ve Francii pro představení Deadtown. Nepřehlédnutelná je v expozici masivní režisérská židle výtvarníka Antonína Maloně, kterou dostal Miloš Forman v pražském Národním divadle, když tam režíroval Dobře placenou procházku. A protože ji nebylo možné převézt do USA, nechal ji tady svým synům. Je zajímavá tím, že její sedátko je pohyblivé. Když se

na ně někdo posadí, sklopí se a figurka malého panáčka, umístěná na vrcholu opěradla, se napřímí a zvedne hlavu i ruce. Škoda, že netleská. Hodilo by se to! Nakonec navrhuji usednout do křesílka a sledovat barokní operu O komínku postaveném trochu nakřivo, kterou Matěj a Petr Formanovi inscenovali v roce 1996 v zámeckém divadle v Litomyšli. Při sledování videa pak můžete přemítat o hravých ostrostřelcích, kteří s gustem zvou návštěvníky do nekonečného světa fantazie.

S gustem V následující části expozice se ocitám ve světě klasického cirkusu. Kulisy Josefa

Foto: Tomáš Čermák

Kuklostroje a hybohledy Z přízemí stoupám do druhého patra, kde si nejprve prohlížím fotografie Ireny Vodákové z představení bratří Formanů a pak obdivuji kuklostroje a hybohledy výtvarníka Pavla Macka vyrobené z různých beden a starých šicích strojů. Mačkám spínače, rozsvěcím světýlka, točím kličkou a koukám kukátkem dovnitř. Před mýma udivenýma očima se odvíjejí různé příběhy: půvabný pár tančí, milenci se líbají, akrobat balancuje na laně. Jedna obrazová báseň za druhou. Celkem na padesát. Jejich autor je vyučený truhlář, všechny kuklostroje a hybohledy si zhotovuje sám ve Francii, kde už žije několik desítek let.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 9

SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL

Poklady Jana Zrzavého Galerie Zdeněk Sklenář v Litomyšli předsmyslu je to lekce z posvátného umění, stavuje od 11. června do 9. července reprekteré by měl znát každý,” říká kurátor výzentativní výběr děl Jana Zrzavého stavy Zdeněk Sklenář. (1890–1977). Mezi osmnácti obrazy jednoho V kurátorském výběru Zdeňka Sklenáře z nejvýznamnějších českých malířů 20. stodále ﬁguruje dílo Mládí (Jaro) vytvořené letí, které autor vytvořil v letech 1908 až v letech 1924–1929, je vzpomínkou na ze1950, se objeví ikonická díla známá z pošmřelého bratra Zrzavého, který tragicky tovních známek, knižních reprodukcí či zahynul v mladém věku. Zároveň odkaz významných soukromých a institucionálních uměleckých sbírek. Mezi osmnácti díly Jana Zrzavého, stěžejní osobnosti, která formovala moderní umění 20. století, se v Galerii Zdeněk Sklenář v Litomyšli představí například slavný obraz Žlutý Kristus, vytvořený v roce 1908–1918, inspirovaný stejnojmenným dílem Paula Gaugina a krajinou Bretaně, kde Zrzavý rád pobýval, či stěžejní dílo Údolí smutku, vytvořené v roce 1907 – právě toto dílo sám Zrzavý považoval za svoji úvodní práci. „Výstava je oslavou malířského díla Jana Zrzavého a pro mne naplněným snem, osobně ji považuji za nejkrásnější výstavu v České republice. Jan Zrzavý, Návštěva Abrahamova (Andělská návštěva), 1911–1912, pasV tom nejlepším slova tel, karton, 46x51 cm, ze sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě

zuje k ﬁgurální kompozici ranějšího Zrzavého obrazu Spící jinoch – dílo, které se před čtyřmi lety prodalo v londýnské aukční síni Sotheby´s za 18 mil. korun, původně zakoupil Adolf Loos v roce 1918 na Zrzavého výstavě v pražském Topičově salonu. Další ikonický obraz Krajina, vytvořený v roce 1915, zachycuje pro Zrzavého tvorbu typické špičaté homolovité hory. Pastel Hosté Abrahamovi, (Andělská návštěva) z let 1911–1912, se váže k příběhu vylíčenému v Genezi a je nejdůležitějším příkladem starozákonního motivu v jeho díle. Na výstavě v Litomyšli je pak k vidění i poněkud opačná Zrzavého tvůrčí poloha, která se projevuje uvolněnou sexualitou a nevázanou rozkoší – jíž zosobňuje obraz Milenci (Posedlost) z roku 1915. Oproti tomu komorní dílo Zátiší na stolku je ukázkou vrcholné malby přelomu 40. a 50. let 20. století. Výstava Jana Zrzavého se koná u příležitosti 59. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl, zároveň je i součástí Smetanovy výtvarné Litomyšle. Instalaci výstavy zajistil malíř Jan Merta. Výstavu Poklady Jana Zrzavého připravila Galerie Zdeněk Sklenář ve spolupráci s Galerií Zlatá husa, Praha, dále se Západočeskou galerií v Plzni, Galerií výtvarného umění v Ostravě a Galerií Osmička v Humpolci. Další zápůjčky děl Jana Zrzavého pak pocházejí z významných soukromých sbírek. Nikola Bukajová

Nová zenová zahrada architekta Pleskota bude útočištěm umění, kreativity a relaxace Na ploše 164 m² v Mariánské ulici vznikl nový projekt zenové zahrady architekta Josefa Pleskota 2ar t, který po vzoru předchozího parku pro umění a relaxaci 1ar t realizují společně galerista Zdeněk Sklenář a lékař Patrik Krpčiar. Galerista Sklenář místo, které původně sloužilo jako zázemí pro garáže, spolu s architektem Pleskotem přetváří na geometricky řešenou zenovou zahradu a příležitostný sochařský park, navrací tak místu náležícímu k historickému návrší Litomyšle, jeho společenský účel. „Kde jinde by mohl být 1ar zenové zahrady, než v Litomyšli. Odkud jinudy by se do ní mělo vstupovat, než z Mariánské ulice. Kam jinam by se z ní mělo dojít, než na Olivetskou horu… s francouzskou zahradou. To jsou ty litomyšlské paradoxy, v tom je ta litomyšlská velikost,” říká o projektu zenové zahrady autor architektonického řešení Josef Pleskot. Návštěvníci zenové zahrady, sestavené z kamínků a trávy, budou moci uplatnit svou kreativitu a po vzoru japonských suchých zahrad kreslit do vymezeného prostoru různé obrazce. Předlohou mohou být návodné geometrické kresby vytvořené

přímo autorem architektonického řešení Josefem Pleskotem. Zahrada bude sloužit i jako sochařský park dramaturgicky na-

vazující na přilehlou Galerii Zdeněk Sklenář. „Touto zenovou zahradou chceme symbolicky očistit Mariánskou ulici, která je v srdci Litomyšle, a zbavit místo nevkusné stávající podoby. Moc se těším na to, až bude zenová zahrada využita k odpočinku, k umění i ke každodenní radosti návštěvníků,” říká Zdeněk Sklenář. Zenová zahrada v Mariánské ulici bude slavnostně otevřena minutu po půlnoci 17. 6. 2017. Nikola Bukajová

SOUTĚŽ A na co hraješ ty? Zajímá tě hudba, učíš se na něco hrát nebo zpívat? Není důležité, jak dobrý jsi, ale že se snažíš, že tě to baví a věříš si! Do 25. června přidej svou fotografii, na které je vidět tvůj zápal a nadšení, na Facebook Smetanovy Litomyšle. Vyhrát můžeš třeba GoPro kameru! Svou fotografii můžeš nahrát z počítače, mobilu nebo z Instagramu. Soutěž jsme připravili spolu s kapelou SLZA a s generálním partnerem festivalu Smetanova Litomyšl, kterým je Česká spořitelna a.s. Vyhlášení soutěže proběhne v Klášterních zahradách v Litomyšli v rámci „Smetanového víkendu s Českou spořitelnou” 1. července, kde také vystoupí kapela SLZA. Vstupné je zdarma! Čím víc fotografií nahraješ, tím větší šanci na výhru získáš. Tak hurá do toho!

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 10

ROZHOVOR S REŽISÉRKOU MAGDALENOU ŠVECOVOU

Foto: Khalil Baalbaki

Požitkář Händel v Nových Hradech

Foto: Českomoravské pomezí

bude přibývat kouzel a více neprozradím, aby se diváci měli na co těšit...

Georg Friedrich Händel byl požitkář a s chutí si užíval života. V tomto duchu je pojatá i dobová zábava, hudba, tance a občerstvení na zámku v Nových Hradech, nazvaná „Lapidario del Sgnr. Haendel". K tomu navíc hosty čeká provedení české premiéry Händelovy serenaty Aci, Galatea e Polifemo z roku 1708. Plnými doušky si toto vše mohou hosté Smetanovy Litomyšl užít během některého ze čtyř večerů od středy 21. do soboty 24. června. Těšit se můžeme také na scénický tanec. Režisérkou Lapidaria del Sgnr. Haendel je MAGDALENA ŠVECOVÁ, kterou jsme vyzpovídali: Jaké bude Lapidárium Georga Friedricha Händela? Jako každý rok, vždy jsou tak zvané „předkrmy” k opeře mírným dobrodružstvím, a to zejména kvůli počasí. A také záleží na tom, jak naladěné publikum na zámek přichází. Proto si troufám tvrdit, že každý z večerů bude jiný. Nicméně Lapidárium bude především komorní a jemné, přesto věřím, že také pestré. Mimo jiné se inspirujeme čtyřmi živly v Händelových operách. Händel byl požitkář i ironik. Jsou tyto jeho vlastnosti v Lapidáriu nějak zachyceny? V jistém smyslu ano, objeví se například lahodné pokrmy v dlaních krásné dívky ...a snažíme se zařadit i špetku humoru. Jde o večer na zámku, na nichž se Händel hodně pohyboval, především na královských slavnostech. Bude tedy lapidárium zachycovat i něco z těchto slavností? Jak už jsem naznačila, Lapidárium bude především komorní, ale i tak by zejména celé zahájení večera mělo působit velmi slavnostně. Jak se zrodil nápad Lapidária? Byl to nápad Jakuba Kydlíčka, který je hlavním iniciátorem celého letošního projektu. V případě Lapidária byla pro něj myslím in-

spirací naše společná zkušenost se sochami z předloňského uvedení Rameauova Pygmaliona. Ovšem charakter letošního večera bude zcela jiný. Nepůjde o sochy v pravém slova smyslu, spíš o představení různých postav ze známých Händelových oper, které nějakým způsobem souvisí či rezonují s operou Aci, Galatea e Polifemo. Co bude podle vašeho názoru na Lapidáriu nejzajímavější? Pokud nám počasí dovolí, se stmíváním

Händel psal i na anglické texty, např. pastorální operu Acis a Galathea (Acis and Galathea, 1732). Händelovou italskou verzí ovšem byla serenata Aci, Galatea e Poliafemo poprvé provedená v Neapoli 19. července 1708. Italské libreto napsal Nicola Giuvo. Jde o příběh Aciho a Galatey, kteří jsou do sebe zamilovaní. Ovšem Galateu miluje i Polifemo. Ten ze žárlivosti Aciho zabije. Galatea umírajícího Aciho svou kouzelnou mocí změní v pramen řeky, aby mohl téci navěky. V roli Galatey se v Nových Hradech představí Markéta Cukrová, která je ojedinělým úkazem na české scéně vokální hudby. Pro neobyčejnou všestrannost a cit pro styl je vyhledávanou interpretkou hudby od středověku po 20. století. Dlouhodobé úspěchy v interpretaci „staré” hudby jí vynesly spolupráci s renomovanými tuzemskými i zahraničními soubory a orchestry, s nimiž se podílela na víc než dvaceti nahrávkách. Dále vystoupí v roli Aciho Michaela Kušteková-Popik, Polifema ztvární Ivo Hrachovec.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 11

VINOFOL VINAŘSTVÍ NOVOSEDLY

Vinofol slaví. Slavte s ním na Smetanově Litomyšli Společnost Vinofol vinařství Novosedly letos slaví 25 let od založení. Hospodaří na 130 ha vlastních vinic v prestižních viničních tratích v Pavlově, Mikulově, Novosedlech a v Novém Přerově. Hrozny pěstuje ve 26 odrůdách jak typických pro tyto oblasti, které sem historicky patří, jako např. Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský anebo Ryzlink rýnský a stejně tak pěstuje i odrůdy, které naši předkové ještě neznali a dostává se jim velké obliby.

Majitelé Vinofolu – bratři Richard Foltýn (vlevo) a Pavel Foltýn (vpravo).

Jde kupříkladu o Pálavu, Tramín červený, Kerner nebo Hibernal. Vína dodává do restaurací, vinoték, do firem a stejně tak má řadu odběratelů v privátním sektoru. Od roku 2015 vychutnávají víno od Vinofolu také festivaloví hosté. Jak spojení klasické hudby a vína vidí jeden z majitelů vinařství RICHARD FOLTÝN, prozradí následující rozhovor. Prozraďte, jaká je spolupráce se Smetanovou Litomyšlí? Co pro vás znamená? Po organizační stránce spolupracujeme velmi dobře. Velmi rádi podporujeme podobné kulturní akce a je pro nás potěšením, že můžeme přispět i se svojí „troškou do mlýna” při podpoře této dlouhodobě úspěšné kulturně společenské akce. Jak dlouho trvá a jak došlo k jejímu navázání? Letos to bude již třetí rok vzájemné spolupráce. Jsme podporovateli a naše vína se pijí na různých kulturních i sportovních akcích a na poli vážné hudby jsme měli tak trošku mezeru. A jelikož máme v tomto regionu i spoustu našich zákazníků a fanoušků, dá-li se to tak nazvat, byli jsme velmi příjemně překvapeni, když jsme byli pořadateli požádáni o možnost spolupráce. Velice rychle jsme našli společnou řeč a dohodli se na spolupráci. Jaký sortiment vín na festivalu tradičně nabízíte? Na co se mohou hosté těšit letos? Společně jsme vybrali z našich vín například polosuchý Sauvignon ročník 2015

s příjemným zbytkovým cukrem. Pro milovníky růžových vín to bude Zweigeltrebe rosé a Veltlínské zelené v pozdním sběru, suché, ročník 2015 oceněné dvojitou zlatou medailí v USA na Great American Wine Competition 2017. Jaké konkrétní víno byste nám na festivalu doporučili? To je těžká otázka. Každý máme jiné chutě. Ale pokud můžu něco doporučit pro tyto teplejší podvečery, bylo by to asi nějaké

hezké vínko se svěží kyselinkou a lehkým zbytkovým cukrem jako třeba Chardonnay nebo Rulandské šedé. A nebo také naši novou řadu pro letní konzumaci vína, která je lehce naperlená. Jedná se o vína z řady „fresh” Muškát Moravský, růžové Zweigeltrebe anebo Kerner. Některé studie říkají, že zážitek z vína může zintenzivnit i dobře zvolená hudba. Co na to říkáte? Ano, jsem také toho názoru. A ještě bych si dovolil přidat v příjemné společnosti, což je zde obvyklé. V současnosti si většinou lidé víno spojí spíše s lidovými písněmi. Dalo by se jim to vyvrátit? Lidové písně patří na Moravu do sklípku, ale není to pravidlem. Při pití vína je důležitá, pokud pominu kvalitu, i atmosféra a prostředí, kde dochází ke konzumaci. Co vy a vážná hudba? Zasedáte v hledišti Smetanovy Litomyšle? Abych se přiznal, vloni jsem se zúčastnil poprvé a zanechalo to ve mně velmi příjemný pocit. Již teď se těšíme s kolegy na některý z koncertů letošního ročníku. Jak vidíte spolupráci se Smetanovou Litomyšlí do budoucna? Velice rádi budeme spolupracovat i v příštích ročnících. Foto archiv společnosti Vinofol

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:08 Stránka 12

BEZ VSTUPENEK

Festivalové zahrady: Hvězdný víkend Hvězdný víkend 16.–18. ČERVNA PÁTEK 16. ČERVNA ● 17.30 Zahájení Festivalových zahrad Čtvero ročních dob – slavnou kompozici A. Vivaldiho doprovodí další skladby jeho současníků, vystoupí houslistka L. Sedláková Hůlová, Ensemble Lucis a rodinné muzicírování představí Sedlák Family Quartett ● 18.45 Projekce na LEDce Slavná Litomyšl – krátký film z roku 1949 nejen o prvním ročníku Smetanovy Litomyšle, režie Hugo Huška ● 19.30 Projekce na LEDce Sólo pro 100 smyčců (záznam České televize, 2016) – jeden z nejzajímavějších projektů 58. ročníku festivalu. Unikátní stočlenné těleso sestavené ze smyčcových sekcí tří orchestrů Janáčkovy filharmonie Ostrava, Moravské filharmonie Olomouc a Komorní filharmonie Pardubice hraje známé kompozice. Dirigent L. Svárovský SOBOTA 17. ČERVNA DEN S ČESKOU TELEVIZÍ moderátor: Jiří Svoboda po celý den: soutěže, hry, zábavný program nejen pro děti ve stanu České televize. Soutěže: Galerie smetánky, Hudební kvíz, A na co hraješ ty?, soutěž se Škoda Auto ● 10.00 Písničkohraní s Magdou Reifovou a Petrem Vackem pásmo písniček a scének na rozcvičení pro ty nejmenší ● 11.00 Moderátorem Zpráviček na zkoušku moderátorský workshop s J. Voříškem ● 12.00 StarDance... když hvězdy tančí dětský taneční program s Alicí Stodůlkovou a Markem Dědíkem ● 13.30 Zábavná škola hry na kontrabas s Janem Tenglerem workshop s populárním jazzovým kontrabasistou ● 14.00 Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha pozvání na festival s hosty J. Vejvodou a A. Plachetkou, projekce dokumentu V rytmu Zlaté Prahy ● 15.00 Debata na pytlích: Alice Stodůlková a Marek Dědík diskuze s hvězdami StarDance... když hvězdy tančí

Doprovodný program Smetanovy Litomyšle nás čeká po všechny festivalové víkendy i sváteční dny. Zatímco zámecké nádvoří bude žít největším open air festivalem klasické hudby v České republice, Klášterní zahrady se otevřou dobré hudbě bez omezení žánrů. V zahradách však nebude znít jenom hudba. Pro nejmenší jsou připraveny dopolední pohádky a herní programy, pro dospělé debaty se zajímavými osobnostmi, veřejné čtení a projekce. K tomu jsou nachystána lehátka, sedací vaky i zásoba piknikových košů. Trávníky Klášterních zahrad totiž k posezení s přáteli či rodinou opravdu vybízejí. ● 17.00 StarDance... když hvězdy tančí taneční program s Alicí Stodůlkovou a Markem Dědíkem pro dospělé ● 18.00 Jak se dělá zpravodajství zpravodajský workshop s Jiřím Svobodou a Lucií Korcovou ● 19.00 Vyhlášení vítězů soutěží: Hudební kvíz a Galerie smetánky ● 19.30 Projekce na LEDce Adam Plachetka – dokument z cyklu Děti sametu ● 20.00 Projekce na LEDce Hector Berlioz: Requiem (z festivalového archivu, záznam České televize, 2003) – provedení velkolepé Berliozovy mše bylo jedním ze zásadních projektů v historii Smetanovy Litomyšle. Na pódiu se sešel Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Ústřední hudbou Armády České republiky a Pražským filharmonickým sborem, Kühnův dětský sbor byl umístěný na protilehlých zámeckých arkádách a celé toto obří hudební těleso řídil Ondrej Lenárd. NEDĚLE 18. ČERVNA ● 10.00–21.00 Poutaný let balónem nejkrásnější pohled na Litomyšl z koše Balonteamlitomysl.cz ● 10.00 Pyšná princezna pohádka divadla Studna ● 11.00 Jóga na trávníku zacvičte si jógu s Omysl ● 11.00 Piknik s klavíristou Dominikem Veselým k „piknikování” hraje litomyšlský klavírista s absolutním hudebním sluchem ● 13.00 Debata na pytlích: Jindřich Štreit diskuze se slavným fotografem ● 14.00 Recitál Jakuba Drymla nový hudební projekt frontmana kapely Mother’s Angels ● 14.00 Jóga na trávníku zacvičte si jógu s Omysl ● 16.00 Jakub Machulda koncert multiinstrumentalisty a zpěváka, který stírá hranice mezi žánry ● 17.30 Vyhlášení vítězů soutěží: Hudební kvíz a Galerie smetánky

● 18.00 Projekce na LEDce Z mého života – životopisný ﬁlm o B. Smetanovi z roku 1955, režie V. Krška ● 19.45 Projekce na LEDce Velké finále 2015 (z festivalového archivu, záznam České televize) – Velké finále 57. Smetanovy Litomyšle přineslo „hity” barokních skladatelů. Koho zvukově neuspokojí Händlova Vodní hudba nebo Hudba ke královskému ohňostroji se znásobenými počty hráčů na dechové nástroje, ten se dočká v Lovecké symfonii Leopolda Mozarta střelby ze skutečných kulovnic a štěkání psí smečky. Hraje Česká Sinfonietta, řízená Radkem Baborákem.

PROJEKCE NA LEDce: PONDĚLÍ 19. ČERVNA 20.00 Koncert na přání: Klasika českého muzikálu (z festivalového archivu, záznam P. Horáka z roku 2010) – nejslavnější melodie z dnes již klasických českých divadelních a filmových muzikálů. Hraje Komorní filharmonie Pardubice se sólisty a Jiřím Suchým jako hostem, dirigent Marko Ivanović. ÚTERÝ 20. ČERVNA 20.00 Koncert na přání: Z Barrandova do Hollywoodu (z festivalového archivu, záznam České televize, 1999) – nejkrásnější hudba z českých a světových filmů, účinkuje Lucie Bílá, Pražský filharmonický sbor, Český národní symfonický orchestr, dirigent L. Svárovský. STŘEDA 21. ČERVNA 20.00 Královna víl (z festivalového archivu, záznam večera v Nových Hradech, 2013, režie P. Horák) – operou Henryho Purcella Královna víl na motivy Shakespearova Snu noci svatojánské byla v roce 2012 zahájena tradice letní stagiony na zámku Nové Hrady. Inscenace režisérky Magdaleny Švecové byla natolik úspěšná, že se stejné představení hrálo i v roce 2013, kdy vznikl tento záznam.

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:09 Stránka 13

PARTNERSKÝ FESTIVAL GRAFENEGG

Tóny snoubící se s prostředím Grafenegg, náš partnerský festival na severu Rakouska, prezentuje letos dirigenty jako jsou Semjon Byčkov, Valerij Gergiev, Manfred Honeck, Daniel Harding a Yuri Temirkanov na open-air jevišti zvaném Wolkenturm, vzbuzujícím pozornost. Grafenegg, nacházející se mezi Vídní a krajinou Wachau se vyvinul během několika málo let v mezinárodně renomovanou destinaci pro milovníky klasické hudby, jež každoročně uvádí v nadšení. Zámek Grafenegg patří k nejvýznamnějším zámeckým stavbám romantického historismu v Rakousku, počátky tohoto zámku sahají až do dob renesance. Uprostřed okouzlujícího anglického parku bylo v roce 2007 zřízeno pozoruhodné jeviště pod širým nebem zvané Wolkenturm, které patří k akusticky nejlepším svého druhu na světě. Grafenegg je idylou smyslů. Publikum a umělci se zde procházejí bok po boku. Vůně neobvyklých květin, chuť regionálních specialit a tóny mezinárodních špičkových orchestrů zde společně vytvářejí jakýsi Gesamtkunstwerk. Rudolf Buchbinder, mezinárodně uznávaný pianista, narozený v severních Čechách, je od samého počátku uměleckým ředitelem festivalu. V Grafeneggu se mu splnil sen: „My hudebníci cestujeme mnoho – a uznávám, že jsou to často velmi zajímavá místa. Tam si rozevřeme noty, vyndáme nástroje a jsme doma: v hudbě. Grafenegg se pro mne stal jiným typem domova. Je to místo, kde se hudba zviditelnila, kde je možné její působení uchopit, pochopit a prožít. Když byl postaven Wolkenturm, tušili jsme, že vzniká něco jedinečného: toto akusticky perfektní open-air jeviště pro mne představuje tóny zakomponované do architektury. Jeviště z betonu, pro které se foyerem stal park. Místo, kde se staré naprosto samozřejmě

spojuje s novým. Tohle vše vytvárí z Grafeneggu to, čím Grafenegg dnes je: místem kde člověk může dýchat, pozastavit se, místem setkání a společných zážitků. Místem otevírajícím smysly.” „Tóny snoubící se s prostředím” toto je motem Léta v Grafeneggu, který rokem 2017 vstupuje do druhé dekády své existence. Program odstartuje 22. a 23. června vysoce kvalitativně obsazezený Galakoncert noci svatojánské na jevišti Wolkenturm. Coby sólisté vystoupí před publikem Aida Garifullina, Khatia Buniatishvili a Dmitrij Chvorostovskij, na zvukovém koberci, který jim utká Tonkünstler-Orchester Niederösterreich a jeho šéfdirigent Yutaka Sado. V průběhu sedmi následujících sobot se budou konat uchvacující letní koncerty s rozmanitým programem. 18. srpna bude pak zahájen Festival Grafenegg operou „Čarostřelec” od Carl Maria von Weber, v koncertní formě na jevišti Wolkenturm– operou, která tématicky obzvláště dobře splyne s idylickou scenérií zámeckého parku. Festival trvá do 10. září. Hostují zde mezinárodní orchestry jako Vídeňská ﬁlharmonie, Pittsburgh Symphony Orchestra, Filharmonie St. Petersburg jakož i poprvé Shanghai Symphony Orchestra. V srpnu zde dvakrát vystoupí Česká ﬁlharmonie. Světoznámí sólisté doplňují nabídku. V rámci závěrečného koncertu s Londýnským symfonickým orchestrem je možné zažít Rudolfa Buchbindera při temperamentním klavírním koncertu F dur od George Gershwina. Kdo si chce plně užít rozmanitosti nabíze-

ného programu, kulinářské nabídky a jedinečné atmosféry zámeckého parku s prastarými stromy, ten by si měl naplánovat dostatek času. Typická návštěva koncertu v Grafeneggu začíná preludiem na zámeckém nádvoří, které je zdarma, po němž následuje úvodní slovo ke koncertu v historické jízdárně. Vrcholem zážitku je koncert orchestru na jevišti Wolkenturm. O nedělích zvou diváka k prodloužení pobytu navíc ještě matiné v koncertním sále Auditorium – v sezóně 2017 vystoupí Piotr Beczała, Renaud Capuçon, Rudolf Buchbinder a Anja Harteros. Špičková kvalita ale blízkost divákům – tak by bylo možné charakterizovat sebedeﬁnici cíle Festivalu Grafenegg. Již za velmi výhodné ceny je možno se zúčastnit prvořadých open-air koncertů: místa na trávníku za 10 eur skýtají možnost se pohodlně uvelebit na piknikové dece a vychutnat si nejkrásnější klasické melodie při sklence vína. Mládež do 26 let obdrží na všechny koncertní vstupenky slevu 50 %.

PŘEHLED HLAVNÍCH KULTURNÍCH UDÁLOSTÍ V GRAFENEGGU GALAKONCERT NOCI SVATOJÁNSKÉ 22. a 23. června LETNÍ KONCERTY 1. července – 12. srpna GRAFENEGG FESTIVAL 18. srpna – 10. září Filharmonie ze St. Petersburgu, Mnichova, Prahy a Vídně jakož i Symfonické orchestry z Pittsburghu a Londýna. Rezidenční orchestry: Tonkünstler-Orchester Niederösterreich a European Union Youth Orchestra. Tel.: +43 (0) 2735/5500 grafenegg.com tickets@grafenegg.com

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:09 Stránka 14

ROZHOVOR S ŘEDITELEM MUZEA RENÉ KLIMEŠEM

Portmoneum je místo s kouzlem

Foto: Pavel Vopálka

Toužíte-li po nevšedním zážitku, přijďte se podívat do Portmonea – Musea Josefa Váchala. Ocitnete se v soukromém litomyšlském domě pana Portmana, který, ač běžný úředník, miloval knihy a výtvarné umění. Sám si tiskl knihy, písmenko po písmenku podle pravítka, později na ručním lisu. Podařilo se mu oslovit přední výtvarníky své doby, kteří mu tisky vyzdobili.

Co správa Portmonea regionálnímu muzeu přináší nového? Především jsme rádi, že se tak významnou památku podařilo Pardubickému kraji získat. Pro dům, který byl od roku 1991 opravovaný a skvěle spravovaný bývalým majitelem Ladislavem Horáčkem a jeho nakladatelstvím Paseka, jsme si snad lepšího vlastníka nemohli přát. Lidé, kteří s Portmoneem spojili své životy a věnovali mu spoustu úsilí a času se trochu obávali, kdo Váchalovo muzeum koupí, když se dozvěděli, že je na prodej. A co to přináší muzeu? Radost i starost, jako každé „dítě”. S další budovou se

Foto: Tomáš Čermák

Mimo jiné sesbíral také obdivuhodnou kolekci výtvarných děl, která už v době jeho úmrtí dosahovala velké hodnoty. Do tvorby Josefa Váchala se Portman doslova zamiloval, umělce oslovil a ten souhlasil, že mu vymaluje interiér domku. Pestrobarevné malby s nejrůznějšími výjevy od krajiny, křesťanských symbolů až po témata východních ﬁlosoﬁí se prolínají a objevují vedle sebe v takových kombinacích, že útok na smysly diváka je zaručen. Na každého zapůsobí, ať tak či onak. Portmoneum nově spadá pod Regionální muzeum v Litomyšli. Na podrobnosti jsme se zeptali jeho ředitele RENÉ KLIMEŠE.

samozřejmě znásobily starosti ohledně správy, oprav a provozování. Sám jsem byl překvapený, ačkoliv zkušenosti s nedávnou rekonstrukcí hlavní budovy muzea již mám, kolik času a práce nám příprava na znovuotevření Portmonea zabraly. Pracovat v takovém výjimečném prostředí ale přináší také mnoho zajímavých zážitků, jak při práci samé, tak při setkání s lidmi, kteří se kolem tvorby Josefa Váchala pohybují. Bude Portmoneum fungovat jako doposud nebo chystáte nějaké změny? Stavební, organizační… Model fungování muzea byl nastavený dobře. Nejde o objekt, který by mohl být přístupný celoročně, takže sezónní provoz je zachován. Skupiny mají možnost se ale objednat i mimo otevírací dobu. Uplynulou zimu jsme provedli rekonstrukci zabezpečovacího systému a instalaci elektrické požární signalizace. Nechali jsme si také udělat nové posudky na statiku domu a na stav Váchalových maleb. Vyklidili jsme zahradní domek, abychom ho mohli zpřístupnit veřejnosti. To, co jsme ale změnili přede-

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:09 Stránka 15

vším, je expozice, kterou návštěvník ocení nejvíce. Na co byste do Portmonea návštěvníky pozval? Chystáte nějaký speciální program do těchto neobvyklých prostor? Návštěvníky bych určitě pozval právě na zhlédnutí nové expozice, na které jsme si dali velmi záležet. Je záměrně koncipovaná tak, aby vypadala, že je součástí domu. Nejde o žádné moderní pojetí. Fotografie i texty jsme umístili do starých rámů, aby měl návštěvník pocit, že skutečně vešel do domu v době, kdy zde Josef Portman hostil Josefa Váchala. Kromě uvedených pánů, tedy majitele domu, soukromého tiskaře a sběratele umění v jedné osobě a dnes slovutného grafika a malíře, je expozice věnovaná již zmíněnému Ladislavu Horáčkovi. Ten dle našeho názoru patří do „trojice otců Portmonea”, protože nebýt toho, že dům tehdy koupil a opravil, žádné Portmoneum by nebylo a Váchalovy malby bychom dnes znaly pouze z černobílých fotografií. A každý, kdo ví, o čem mluvím, pochopí, jaká by to byla škoda. Expozici jsme ale doplnili i o další zajímavosti, které se kolem domu odehrály. Pozornost zaslouží informace o průběhu restaurování maleb a fotografie jednotlivých fází. Hlavním „tahákem” zůstávají Váchalem vymalované místnosti, stejně jako nábytek zapůjčený z Památníku národního písemnictví, který Váchal pro Portmana vyřezal a omaloval. Zmínit si určitě zaslouží i aktuální výstava Z Váchalova rodinného alba, věnovaná jeho osobním fotografiím a grafickým dílům. Návštěvník může porovnávat, co Váchal vyfotografoval a jak snímek použil a dotvořil. Černobílé fotografie už tehdy vlastně převáděl na barevné. Na zahradě je k vidění instalace Camera obscura Marka Volfa a Aleše Hvízdala. Lidé si také mohou sednout a dát si kávu v naší minikavárně. Při znovuotevření Portmonea jsme také zaseli tabák, který tu Portman pro Váchala pěstoval. A při otevírání letošní lázeňské sezony jsme zasadili cimrmanovskou švestku. Naše pěstitelské úsilí mohou návštěvníci také sledovat. Doposud se v Portmoneu konaly výstavy. Zamýšlíte akce jiného druhu? Portmoneum je specifické místo, které si neobvyklé projekty zaslouží. Nicméně musíme brát zřetel na to, že kapacita domku je velmi omezená a uspořádat jednorázovou zajímavou akci znamená značně omezit množství lidí, kteří ji mohou zhlédnout. U výstav je dobré, že jejich délka trvání umožňuje návštěvníky rozložit do delšího časového úseku. Na začátku června se zde například konala muzejní noc. Proběhla zajímavá beseda se Zuzanou Zadrobílkovou z nakladatelství Trigon a PhDr. Hanou Klínkovou, se kterými si lidé měli možnost

povídat o tom, jaké to je dělat knihy o Váchalovi. Namyšlené máme samozřejmě i jiné akce, ale vždy musíme dbát na to, abychom neohrozili stav Váchalových maleb a nábytku. O Portmoneu jsme se mohli dozvědět z webových stránek Paseky. Teď se po zadání dostaneme na stránky RML. Nechystáte samostatný web? Paseka nám v tomto směru vyšla ohromně vstříc a já bych jim za to chtěl ještě jednou poděkovat. Přenechali nám zdarma doménu portmoneum.cz, která je aktuálně přesměrovaná právě na web Regionálního muzea v Litomyšli. Tam se návštěvníci dozvědí vše podstatné o historii, expozici, otevírací době i vstupném. Pro příznivce Josefa Váchala i Portmonea nové stránky připravujeme, vlastně už máme vymyšlenu jejich velmi konkrétní grafickou podobu. Zprovozníme je nejpozději v příštím roce, kdy oslavíme 25 let od otevření Portmonea veřejnosti. Portmoneum je samo o sobě pozoruhodné. Dokázal byste ale říci, co je na něm nejzvláštnější? Osobně mě neustále fascinují okolnosti vzniku nástěnných maleb. Objednatelem nebyl bohatý filantrop, který pro extravagantní počin uznávaného umělce vyčlenil část svého honosného sídla a nemalé prostředky. Naopak jím byl prostý městský úředník, nadšený obdivovatel díla nevšedního výtvarníka, který si nechal vymalovat část svého skromného domku, v němž žil. Ač jeho záměrem bylo zbudovat Váchalovo muzeum, malby později ukazoval jen málokomu a zájemce o prohlídku často striktně odmítal. Těšil se

z nich většinou sám a místnosti navíc zaplnil svojí velmi bohatou uměleckou sbírkou, v níž byla mj. i díla Josefa Váchala. Dosavadní dotazy jsou míněny pro nadcházející sezónu, ale co do budoucna? Máte v hlavně nějaký záměr, který byste rád realizoval? Do budoucna bychom ještě rádi rozšířili expozici o půdní prostor, který je velmi příjemný. Nemělo by jít o naučnou část, sem by lidé měli přijít už poučeni, kdo je kdo a užít si příběh, který by se před nimi odehrával pomocí videomappingu. Od dob Horáčka měli také restaurátoři namyšleno, že by půdní prostor mohl být využíván jako studovna pro zahraniční studenty bohemistiky se zaměřením, které by šlo aplikovat na Váchala. K dispozici by tady mohla být knihovna specializovaná na Váchala. Je ale otázka, jak to zabezpečit, aby vše v praxi fungovalo. Zájem ze zahraničí by určitě byl. Uvidíme, třeba to nakonec bude něco úplně jiného. Každopádně se nad tím budeme muset v blízké budoucnosti zamyslet, protože výhledově plánujeme ve spolupráci s Pardubickým krajem větší opravy objektu a posílení statiky domu mj. proto, aby tyto prostory mohly být užívané. Příští rok bude mít Portmoneum 25 let od otevření veřejnosti. Budete slavit? Příští rok to bude opravdu již čtvrt století, co byl splněn sen Portmana, že bude v jeho domě Váchalovo muzeum. Příští rok také uplyne 50 let od úmrtí Josefa Portmana. To sice není důvod k oslavám, ale připomenutí určitě. Slavit jistě budeme, ale aktuálně jsme dokončili novou expozici, a nápady na příští rok se teprve rodí.

Navštivte

Zámecké sklepení • Sochy Olbrama Zoubka • Srdce Václava Havla • Ochutnávky a prodej vín Pro návštěvníky festivalu mimořádně otevřeno hodinu před začátkem pořadu a o přestávkách, snížené vstupné. Běžně otevřeno: Út – Ne 10 – 17 tel. 724 063 041

SL2017_Noviny_1 15. 6. 2017 18:09 Stránka 16

KONCERT POZNAŇSKÉ FILHARMONIE

Skladatele Karola Szymanowského připomene Poznaňská filharmonie

Karol Szymanowski, (3. října 1882 – 29. července 1937) mezi světovými válkami ředitel konzervatoře ve Varšavě, dokázal svou tvorbou navzdory nepříliš příznivým okolnostem pozvednout polskou hudbu na tehdejší evropskou úroveň. A to přesto, že nejprve hledal vlastní osobitý kompoziční projev značně dlouho. Vyšel z Chopinova stylu, postupně reagoval na podněty vyzařující z hudby Richarda Wagnera, Richarda Strausse, Maxe Regera, Alexandera Skrjabina i z děl impresionistů. Ještě později moderně zpracovával impulsy z folklórní hudby – podobně jako v Paříži a na mezinárodní scéně Igor Stravinskij a v Maďarsku Béla Bartók. Uprostřed tradicionalismu, který jinak polskou hudební kulturu ovlá-

dal, působily Szymanowského skladby novátorsky. Skládal orchestrální, komorní i klavírní díla. Mezinárodní pozornost vzbudila jeho opera Král Roger z poloviny 20. let, dodnes občas uváděná. Balet Harnasie, čerpající příběh z podtatranského prostředí, měl pod názvem Zbojníci světovou premiéru v polovině 30. let v Praze. Szymanowského styl se někdy pohybuje až k hranicím tonality. Bývá dáván do souvislosti s hudbou konce 19. století, s impresionismem, případně s díly autorů moderny a první hudební avantgardy, ale úplně nejvíc s hudbou neofolklorismu. V zahraničí je právě proto někdy uváděn v sousedství Leoše Janáčka, který se nápěvky mluvy a dalšími prvky své

hudební řeči k lidové kultuře vztahoval také. Originální jsou v Szymanowského hudbě arabské názvuky a náměty z kultury islámu, které si přivážel se svých cest na Blízký východ. Szymanowski pocházel z bohaté statkářské rodiny. Po válce byl však nucen se život jako koncertní pianista. V závěru života žil v severním podhůří Tater v Zakopaném. Je pohřben v Krakově. Na letošní Smetanově Litomyšli zaznívá Szymanowského kantáta Stabat mater. Když se rozhodl zhudebnit středověký text o Matce Boží Marii, stojící na Golgotě pod křížem, neusiloval Szymanowski o dílo pro liturgii. Šlo mu především o srozumitelnost zpívaného textu. Nekomponoval proto na latinský originál jako většina autorů před ním i po něm, ale na polský překlad. A šlo mu také o bezprostřední citovou působivost hudby. Stabat mater, nejvýznamnější dílo autorova neoklasického a neofolklorního tvůrčího období, nezapře ve své archaičnosti vlivy polské lidové písně. Petr Veber

Marek Pijarowski

Těšte se na příště Generální partner festivalu Pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, ministra kultury Daniela Hermana, ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického 59. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Příští číslo festivalových novin vychází v pondělí 19. června • Detektivní příběh s barokní operní zápletkou • Kolem harfy se batolila od narození • Cestu mi ukázali polští hiphopeři • Stylový víkend ve Festivalových zahradách • Letošní rok je rokem baroka

Festivalové noviny • Noviny Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2017 • V nákladu 4000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Smetanova Litomyšl • Foto: František Renza a archiv SL • Graﬁcká úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl