Festivalové noviny č. 3 by Smetanova Litomyšl

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 1

festivalovénoviny

60. Národní festival Smetanova Litomyšl / 29. června 2018

Doprovodné programy pro hosty i Litomyšlany Národní festival Smetanova Litomyšl to není pouze klasická hudba. Každoročně se jeho hosté setkávají s novinkami, které se stávají nepostradatelnou součástí festivalu nebo alespoň oživí daný ročník. Můžeme zmínit třeba Smetanovu výtvarnou Litomyšl, jež letos už počtrnácté přináší řadu výstav umění různých stylů, nebo Festivalové zahrady. Ty letos už podruhé a ještě ve větším přenášejí atmosféru Smetanovy Litomyšle do Klášterních zahrad. A úspěšně. Klášterní zahrady v Litomyšli získaly jako park desetiletí zvláštní cenu za využívání pro společenský život. A není se čemu divit. Jsou závěrečnou „zmrzlinovou" tečkou snad za každým rodinným výletem do Litomyšle, víkendovým útočištěm nespočtu rodin i dokonalým místem pro večerní procházku ve dvou. Po dobu konání Smetanovy Litomyšle dostávají Klášterní zahrady název „Festivalové". A vše výše zmíněné se stává ještě intenzivnějším. Festivalové zahrady lze označit za „free zónou“ festivalu. A to hned z několika důvodů. Není třeba sem platit vstupné, obejdete se bez lodiček i motýlků a vládne tu čirá pohoda. Typický víkendový návštěvník přichází i s celou rodinou již dopoledne. Od hostesek si půjčí deku, knížku či

deskovou hru, zakoupí si piknikový košík plný jídla i pití a při poslechu hudby či sledování pořadů na jevišti si užije celý den. Pro děti jsou připraveny animační programy, pro dospělé hudební dílny. Návštěvníci zahrad slyší jak klasickou hudbu, tak žánrové přesahy do jazzu, swingu či hudby populární. „Chceme, aby Smetanovu Litomyšl mohli zažít i ti, kteří si nestihli koupit vstupenku nebo klasické hudbě teprve přicházejí na chuť. Zahrady si s ní hrají, propojují s ostatními žánry, ukazují její různé podoby,“ popisuje dramaturgii tisková mluvčí festivalu Jana Bisová. Zkrátka, Festivalové zahrady přinášejí řadu aktivit, které jsou ale různým způsobem propojeny či souvisí s klasickou

hudbou. Kromě výše zmíněného je tak třeba uvést i Projekce na LEDce, které přinášejí záznamy pořadů Smetanovy Litomyšle, ale také ﬁlmy a pohádky plné hudby. Každý večer je tedy možné za příznivého počasí usednout na trávník, do lehátka či vaku a vychutnat si pohled na velkou LED obrazovku. Závěrečnou projekcí pak bude přímý přenos Velkého ﬁnále plného překvapení přímo ze zámeckého nádvoří. Festivalové zahrady prostě baví. Baví v mnoha směrech i formách a snad každý si v bohatém programu vybere to své. Navíc Festivalové zahrady letos mají malou sestřičku, Festivalové zahrádky, které hudbu ze zámeckého návrší šíří také do města mezi hosty předzahrádek. Ti třeba při sklence vína mohou vyslechnout produkci litomyšlských následovníků Bedřicha Smetany. „Věříme, že i v příštím roce se nám podaří přijít s novinkou, která bude festivalovými hosty kladně přijata a přinese jim další rozšíření už tak bohaté nabídky doprovodných programů a služeb,” říká ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 2

Slovo hejtmana Pardubického kraje

Rodinné stříbro je třeba pravidelně leštit Vážení posluchači, v roce 100. výročí vzniku Československa se zároveň koná 60. ročník festivalu Smetanova Litomyšl. V průběhu historie neměl vždy na růžích ustláno, v některých letech se dokonce vůbec nekonal, a v dalších se vážně rozhodovalo o jeho další existenci či směřování. Když se Pardubický kraj hned po svém vzniku zapojil do jeho pořádání jako jeden z partnerů, byla naštěstí už jeho existence stabilizovaná a bylo jasné jeho další směřování. Festival se stal jednou z nejdůležitějších akcí Pardubického kraje,

vyvrcholením společenské a kulturní sezóny, opravdovým rodinným stříbrem. Ovšem ani rodinné stříbro nemůžeme nechat v příborníku nostalgicky stárnout. Je potřeba ho pravidelně vyleštit, doplnit, přidat další zajímavé kousky a starat se o to, aby bylo atraktivní i pro mladou generaci. Přesně tak to dělá i Národní operní festival Smetanova Litomyšl, a proto se o jeho budoucnost nebojím. Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

Soutěž

Limuzínou do Národního divadla Stejně tak jako každým rokem mohou návštěvníci festivalu Smetanova Litomyšl soutěžit i letos o hodnotné ceny.

Stačí správně zodpovědět otázky v článku Soutěž se ŠKODA AUTO na digitalnismetanka.cz nebo otázky sledujte na facebooku Smetanovy Litomyšle, odpovídejte v komentářích a postoupíte do slosování. To se uskuteční 6. července v 18.30 hod. v Klášterních zahradách. Soutěží se o následující hodnotné ceny: 1. cena: Odvoz vozem ŠKODA AUTO do Prahy a zpět na představení Národního divadla včetně vstupenek pro dvě osoby na představení „V rytmu swingu buší srdce mé" dne 16. 10. 2018 od 19 hodin. 2. cena: Dárkový balíček v hodnotě 5 000 Kč 3. cena: Dárkový balíček v hodnotě 3 000 Kč

Sylvie Bodorová obdržela cenu OSA Slavnostní předávání Výročních cen OSA proběhlo ve čtvrtek 14. června v Divadle ABC. Ochranný svaz autorský tak ocenil již potřinácté hudební skladatele, textaře a nakladatele, kteří v poslechovosti vynikají nad svými kolegy. „Zakládáme si na tom, že Výroční ceny OSA jsou jako jediné v České republice udělovány na základě zasílaných statistik. Věrně tak odrážejí to, jakou hudbu si kupujeme, posloucháme v rádiu nebo na jaké koncerty chodíme nejvíce,” říká předseda představenstva OSA Roman Strejček. Jednou z patnácti vyhlašovaných kategorií je Nejúspěšnější autor v zahraničí. Cenu si v oblasti vážné hudby odnesla skladatelka Sylvie Bodorová. Ta se společně s dalšími třemi skladateli podílela na kantátě Český poutník, která měla světovou premiéru na 60. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Sylvii Bodorové gratulujeme k ocenění.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 3

Jaroslav Dušek, Ondřej Smeykal, Mario Buzzi – L2: Brána života!

Duškovo (zábavné) divadelní svědectví Experimentálním hudebním divadlem na pokraji žánrů a zvyklostí nazývají tvůrci projekt L2: Brána života! Inscenace souboru operety a muzikálu Národního divadla moravskoslezského Ostrava našla inspiraci v příběhu německého politika, ﬁlmaře a spisovatele Clemense Kubyho, který ochrnul po úrazu, ale metodou mentálního léčení, prostřednictvím meditace, sám a bez lékařů, dosáhl spontánního uzdravení. Foto © Martin Popelář

Herec a improvizátor JAROSLAV DUŠEK, který spolu s hudebníky Ondřejem Smeykalem a Mariem Buzzim za programem autorsky stojí a který vymyslel novotvar pro jeho žánrové zařazení, nezapřel svou provokující nezařaditelnost ani v rozhovoru pro Festivalové noviny Smetanovy Litomyšle. L2: Brána života! našla své místo ve festivalovém programu 30. června. „Úzdravné operum", to je hodně netradiční označení žánru. Odpovídá skutečně tomu, co nás čeká? Tedy něčemu, co jsme ještě neviděli a neslyšeli? Pokud úzdravné operum zhlédnete poprvé, bude pravděpodobné, že jste ho ještě neviděli a neslyšeli, to mohu zaručit. Stvořili jste s kolegy spíše operu, nebo spíše hru s hudbou, nebo snad operetu – či muzikál...? Je to prostě úzdravné operum, však uvidíte. Ponechali jste jako autoři nějaký prostor režisérovi? Napojil se na vás Jiří Nekvasil dobře? Režisér měl zcela volnou ruku a otevřený prostor. Napojil se výborně, několikrát se i najedl. Doznalo představení od ostravské premiéry zásadních proměn? Viděl jsem všechny reprízy a bylo zřejmé, že se souhra vylaďuje a prohlubuje. Jsem zvědav, jak bude vypadat v Litomyšli po delší pauze. Zásadní změny nečekám. A vy sami chystáte pro Litomyšl něco jinak, nebo sem přenesete tvar z divadla beze změny? V Litomyšli bude poprvé uvedena komornější verze, kdy místo orchestru budou hrát dva klavíry. Jsem zvědav na tuto změnu. Jakou důležitost má v tomto projektu hudba? Z hudby vše vychází a vše se do ní vrací. Věříte, že něco podobného, co se stalo, respektive podařilo Clemensovi Kubymu, by mohl zvládnout kdokoli jiný? Nevím, zda kdokoliv jiný. Někomu se to jistě podařit může. Koneckonců, svědectví o takových případech je mnoho.

Říká se o vás, že žijete trochu alternativní život. Jak moc, jak hodně alternativní...? Nedovedu to posoudit. Miluji život. Žiju ho s chutí a s láskou jsem i žit. Hrajete tímto kusem zábavné divadlo, nebo je to spíše svědectví než divadlo? Věřím, že jde o zábavné divadelní svědectví. Podle herců Juraje Čiernika a Jana Vlase, kteří se na představení podílejí v rolích Hlasu (Kubyho já, tedy vlastního vědomí) a Těla (pohybově ztvárněného těla, jež se nemůže hýbat) napsal Jaroslav Dušek libreto s hravostí sobě blízkou, která se projevuje od začátku do konce. Přitom nejde o žádné veselé téma. Clemens Kuby měl diagnózu jasnou: přeražený obratel L2, přetržená mícha, trvalé ochrnutí těla od pasu dolů, invalidní vozík. Avšak situace plná beznaděje v něm probudila dosud netušenou sílu, a on se nakonec uzdravil… V nové verzi pro dva klavíry, která zazní na Smetanově Litomyšli poprvé, vystupuje do popředí více rytmická složka hudby. Původní instrumentace, hraná od

premiéry projektu v roce 2016, vycházela z principu tvoření tónů u didgeridoo, který se snažila napodobit za použití orchestrálních barev. Didgeridoo je etnický hudební nástroj založený na nekonečném dýchání. A Clemens Kuby začal svou cestu k opětovnému chození právě od dýchání… Ondřej Smeykal je hráčem na zmíněný australský nástroj. Mario Buzzi, brněnský skladatel a aranžér, je autorem obou výsledných hudebních podob. Komornější verze by nyní měla rozšířit možnosti hostování tam, kde z prostorových či technických důvodů nelze počítat s orchestrem. V některých částech je hudba shodná, mnohé části zaznívají naopak v novém barevném světle a s novými rytmickými prvky. Clemense Kubyho přivedl vlastní osud k zájmu o dosud nepoznané oblasti lidského vědomí. Když si Jaroslav Dušek přečetl jeho knihu, řekl si prý: to je ono, o něm musím napsat operu. Silný příběh ho nicméně inspiroval k divadelnímu tvaru, který nakonec vůbec není tradiční operou. A tak k němu mnohoznačně poznamenává: Hranice jsou jen v nás. Petr Veber

Jaroslav Dušek, Clemens Kuby a Ondřej Smeykal

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 4

Tonkünstler Orchester, Velké ﬁnále plné překvapení

„Bedřich Smetana je pro mne mystická postava" Jeho těžiště leží v romantickém repertoáru, jinak je ale znám širokou výrazovou paletou i výjimečnými virtuózními schopnostmi, které uplatňuje v repertoáru od baroka po soudobou hudbu. V cizině ho také pokládají za specialistu na interpretaci české hudby. IVO KAHÁNEK se letos představí hned dvakrát i publiku jubilejní 60. Smetanovy Litomyšle, a to 1. července s Tonkünstler Orchester a ve Velkém ﬁnále plném překvapení 7. července.

Niederösterreich, a dirigent Jun Märkl. Budete s nimi hrát Koncert pro klavír a orchestr č. 1 e moll Fryderyka Chopina. Už jste měli příležitost společně vystupovat? Bude to naše společná premiéra.

Uslyšíme vás hned ve dvou večerech, pokolikáté se vlastně na Smetanovu Litomyšl vracíte a co pro vás tento festival znamená? Na Smetanovu Litomyšl se vracím, tuším, počtvrté. Je to pro mne nejen velká čest, ale hlavně radost, protože tento festival má kromě špičkové dramaturgie naprosto specifické a neopakovatelné kouzlo. Kromě toho se těší velkému zájmu publika a celkově bych se nebál označit Smetanovu Litomyšl za „českou verzi Salzburger Festspiele”.

Fryderyka Chopina a Bedřicha Smetanu spojují kromě stejné doby, ve které žili, a romantického stylu tvorby také např. klavírní tria, oba shodně jedno napsali. Hudba „básníka klavíru“, jak se

Klavír a open air projekty přeci jen nejsou tak tradiční spojení, jak se vám hraje venku? Svědčí to zvuku klavíru? Musíte nějak přizpůsobovat hru nebo přednes? Zámecké nádvoří v Litomyšli je takový částečný open-air. Akustika zde je spíše na půl cesty mezi venkovním prostorem a sálem, což je dobře, protože čistě venkovní akustika bez dozvuku koncertního sálu je poněkud nevyzpytatelná a klasicko-romantickému repertoáru ne vždy svědčí. Jinak hrát venku je pro mne pocit veskrze příjemný. Způsob interpretace uzpůsobuji spíše individuálním akustickým potřebám prostoru, než speciálně openair projektům. Po vřelém přijetí koncertu před třemi lety přijíždí opět rezidenční orchestr partnerského festivalu v rakouském Grafeneggu, Tonkünstler Orchester

Chopinovi přezdívá, tedy jistě do dramaturgie festivalu hezky zapadá, že? Myslím, že zapadá skvěle. Smetana měl sice skladatelsky blíž k Ferenci Lisztovi, nicméně výraznou inspiraci z lidové hudby či určitou jemnou salonní poetičnost měli společnou.

Foto © Emil Bratršovský

A těšit se na jeho vystoupení je jistě na místě. Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si totiž získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace a je mnohými považován za nejlepšího současného českého pianistu.

Závěrečný koncert, Velké ﬁnále, má být až do poslední chvíle velkým překvapením a podle uměleckého ředitele Smetanovy Litomyšle Vojtěcha Stříteského nabídne přehlídku hudebních trvalek i objevů, programových jistot i sázek na riziko. Aniž bychom vyzradili konkrétní titul, prozradíte, ve které z těchto škatulek se budete pohybovat vy a jak se těšíte na tak netradiční večer? Budu hrát s orchestrem a myslím, že budu spíše než v kategorii „programová jistota” tím překvapením, vybočením, možná odlehčením. Těším se na to moc, jednak proto, že interakce s dirigentem zde nabývá netušených rozměrů, a také budu moci trochu popustit uzdu fantazii a improvizaci. Existuje nějaká skladba, kterou byste si na Smetanově Litomyšli někdy rád zahrál, tajné přání? Možná to bude znít banálně, ale někdy v budoucnu třeba smetanovský klavírní recitál. Bedřich Smetana je pro mne totiž trochu mystická postava, velmi vnitřně složitý člověk, s obrovským klavírním dílem. Veronika Paroulková Vstupenky na koncert Tonkünstler Orchester s Ivo Kahánkem můžete stále ještě zakoupit. Volejte tel. číslo: 461 616 070.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 5

Marko Ivanović

„Na ochozech litomyšlského zámku se zjevuji docela často” Ve svých 42 letech je uznávaným dirigentem a skladatelem a od roku 2015 šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Publikum Smetanovy Litomyšle se s ním setkává už celou jednu dekádu. A vždy usměvavý MARKO IVANOVIĆ je prý za to moc rád. Hned třikrát najdeme vaše jméno v programu letošní jubilejní 60. Smetanovy Litomyšle, potěšil vás takový zájem dramaturgie? Jaký máte k tomuto festivalu vztah? Ona to bude spíš shoda náhod, že obě inscenace, které z repertoáru Janáčkovy opery festival zaujaly, diriguji zrovna já a že se v tom samém roce podařilo realizovat i koncert s Jaromírem Nohavicou, o který vedení festivalu usilovalo už několik let. Ovšem nepopírám, že se na ochozech litomyšlského zámku zjevuji v posledních letech docela často. Takže to asi není tak úplně náhoda, ale spíš takový paranormální jev. Který mě, pochopitelně, těší, protože mám tento festival velmi rád. Inspirativní prostředí, příjemné počasí, vřelé publikum... lepší zakončení sezóny si lze jen těžko představit.

i akustických. Bude to zkrátka trochu jiná inscenace, ale věřím, že opět působivá. I díky tomu, že ji sólisti i orchestr a sbor mají už velmi dobře „zažitou". O den později hrajete Janáčkovu Její pastorkyni, titul, který se do Litomyšle vrací po sedmi letech. Právě od Opery Národního divadla Brno se bude jistě u této opery hodně očekávat… Trochu mě strašíte. Ale máte pravdu, jedná se o titul, který se drží na stabilním repertoáru Janáčkovy opery už téměř 100 let a bude pro nás velkou ctí ho prezentovat i před jiným než brněnským publikem. Osobně ji považuji za jednu z nejlepších oper vůbec a možnost hudebně ji nastudo-

lety požádán, aby svým koncertem otevřel čerstvě postavený koncertní sál Gong v Ostravě, napadlo ho, zda by se při té příležitosti neměla zapojit i Janáčkova ﬁlharmonie Ostrava. Oslovil mě tenkrát s dotazem, zda to nepovažuji za úplně hloupý nápad a zda si myslím, že by Jarkovy písně snesly symfonickou aranž, aniž by se ve výsledku jednalo jen o jakýsi „přecukrovaný dort”. A já řekl, že to zkusím. A tak vznikly aranže, které se sice snaží ctít náladu jednotlivých Nohavicových písní, ale zároveň do nich mají přinášet i nový autorský i generační vhled. Orchestr zde tedy není míněn jako nějaká stafáž, ale má být sólistovi rovnocenným partnerem. Zda se nám to povedlo, to ať posoudí posluchači. My sami jsme si při vzniku tohoto projektu užili spoustu zábavy a legrace. Dirigent i autor úpravy už u vašeho jména v programu Smetanovy Litomyšle jsou, zbývá tedy jen „autor“ a uvedení

Vzpomenete si na vaše litomyšlské „poprvé“? Tady asi musím zmínit jistý spojovací článek mezi mnou a festivalem. A tím je osobnost Vojtěcha Stříteského, šéfdramaturga festivalu a svého času zároveň ředitele Komorní filharmonie Pardubice, kde jsem před deseti lety začínal na pozici šéfdirigenta. A právě tehdy – nejspíš v návaznosti na mou čerstvou zkušenost s operou Suchého a Šlitra „Dobře placená procházka” – se zrodil plán na velkolepý „Koncert na přání”, který by byl věnován českým hitům 60. let. Samozřejmě za spoluúčasti samotného Jiřího Suchého i Komorní filharmonie Pardubice. Byla z toho tenkrát krásná akce a zároveň (pokud se nepletu) i můj litomyšlský „debut”, který svou žánrovou „rozkročeností” jakoby předznamenal i to, že jsem později byl na Smetanovu Litomyšl zván především jako dirigent různých méně obvyklých „projektů”. S brněnskou operou přivezete 29. června Gounodova Fausta a Markétu, který měl premiéru v prosinci 2017 v mimořádném prostoru, na brněnském výstavišti. Pavilon P přitom nabízí jeviště téměř bez hranic, orchestr je bokem od děje i diváků. Jak se tato netradiční inscenace vejde na zámecké nádvoří v Litomyšli? Museli jste sáhnout k nějakým změnám, aby dobře vyzněla? Ve chvíli, kdy vedeme tento rozhovor, zbývá do uvedení Fausta na festivalu asi 14 dní. Takže v tuto chvíli tak trochu sdílím vaše obavy. Celá inscenace vznikla svým způsobem jako „site-specific project" a jeho přenesení do jiného, opět velmi specifického prostoru se nepochybně neobejde bez dílčích úprav. A to nejen scénických, ale

vat vnímám jako velkou radost i čest. České operní publikum se sice stále staví vůči Janáčkovi poněkud zdrženlivě, přesto věřím, že naše inscenace nakonec strhne i ty nejzavilejší skeptiky. A to samozřejmě především zásluhou samotného Leoše Janáčka. Uvidíme vás nejen jako dirigenta, ale zároveň jste autorem většiny orchestrálních úprav písní Jarka Nohavici. Trochu netradiční spojení vás dvou, jak k němu došlo? To byl váš nápad? Zachovat i ve zvuku orchestru typickou atmosféru a svéráznost Nohavicových písní, to nemuselo být až tak jednoduché, že? Iniciátorem celého počinu byl samotný Jaromír Nohavica. Když byl před několika

vaší skladby, to by bylo hezké po letošním úspěchu Slovíček/Little Words na Pražském jaru, ne? No to bych nejdřív musel zase něco pořádného napsat! Faktem je, že písňový cyklus Little Words byl po dlouhých letech první skladbou, kterou jsem napsal jen tak – z vlastního popudu, z vlastní potřeby, bez objednávky. Je totiž pravdou, že být dirigentem na plný úvazek je časově velmi náročné a tak jsem se poslední dobou ke své druhé profesi dostával spíš sporadicky a to především jako autor hudby divadelní a rozhlasové. Ale nevzdávám to. Mimo jiné právě pracuji na nové opeře pro Národní divadlo Brno, takže – kdo ví? Za tři roky v Litomyšli? Veronika Paroulková

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 6

Bohuslav Martinů: Čím lidé žijí

Jiří Nekvasil a režie opery Čím lidé žijí

Autorská předpremiéra filmového zpracování se uskuteční v pátek 29. června v 18.30 hod. v zámecké jízdárně. O opeře i jejím režijním vedení bude na místě hovořit Jiří Nekvasil. „Tento projekt navazuje na tři má filmová zpracování hudebně-dramatických opusů Bohuslava Martinů, které vznikly v České televizi v letech 1998 a 2000, jednalo se o opery Slzy nože a Hlas lesa a mechanický balet Podivuhodný let. Byl to zároveň zamýšlený začátek dlouhodobého volného cyklu, který formou hudebního filmu postupně představuje pozoruhodná a nepříliš často uváděná krátko- a středometrážní scénická díla Bohuslava Martinů. Filmové zpracování opery Čím lidé žijí je tedy další částí toho cyklu, který se pokračování dočkal až po dlouhých sedmnácti letech,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Jiří Nekvasil. Libreto jednoaktové čtyřicetiminutové opery Čím lidé žijí si napsal skladatel sám na motivy povídky Lva Nikolajeviče Tolstého a dal jí podtitul „opera-pastorel“. Toto u nás téměř neznámé, pozoruhodné dílo skladatel zkomponoval v roce 1952 v New Yorku. V USA se dočkalo také své světové premiéry. V Česku bylo uvedeno scénicky pouze dvakrát v Plzni a v Brně a naposledy zaznělo u nás koncertně (a poprvé u nás v anglickém originále) v prosinci 2014 v Praze v Rudolfinu. Originální jazyk opery je angličtina, v anglickém originále je realizována i použitá nahrávka. Příběh opery i povídky poměrně jednoduchý. Jsme na malém městě. Chudý a osamělý švec Martin

Avdějič žije a pracuje ve své chudé suterénní dílně a svět pozoruje malým okénkem, takže vidí z podzemí svého příbytku z lidí hlavně nohy a jejich boty, mnohé z nich prošly jeho rukama, poznává tedy lidi hlavně podle bot. Jednou jej navštíví přítel, starý sedlák a poutník. Na jeho pesimistickou náladu, kdy Martin uvažuje o konci života, mu poradí, ať hledá odpovědi a naději četbou Bible. Po jeho odchodu otevírá Martin namátkou Bibli a začíná si číst příběh o návštěvě Ježíše a jeho učedníků u bohatého farizeje. Přemítá o slovech příběhu a slyší hlas, jako by

mu sám Ježíš říkal: „Martine, zítra tě přijdu navštívit!“ Od rána druhého dne vyhlíží a očekává Martin návštěvu Ježíše. Pozval domů se zahřát u kamen a na hrnek čaje starého vojenského vysloužilce, zametajícího v zimě ulici, pozval, dal najíst a věnoval kabát osamělé ženě s malým dítětem, usmíří spor mezi malým chlapcem a starou ženou o ukradené jablko z jejího košíku. Den se chýlí ke konci a Martin je smutný, že Ježíš, jak mu slíbil hlas, za ním nepřišel. V noční tmě svého bytu ve smutku slyší hlasy, které mu říkají, že ve všech lidech, kterým dnes pomohl, jej navštívil Kristus. Cítí najednou z tohoto poznání velkou radost a čte z Písma text Matoušova evangelia O posledním soudu, kde mu dává odpověď text obsažený ve 40. verši: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili!“ Foto © Vojtěch Havlík

JIŘÍ NEKVASIL, ředitel Národního divadla moravskoslezského, se vloni pro Českou televizi ujal režie méně známé opery Bohuslava Martinů nazvané Čím lidé žijí. Film vznikl na podkladě audio nahrávky, která byla natočena jako live snímek během tří koncertních provedení v prosinci 2014 s Českou ﬁlharmonií za řízení Jiřího Bělohlávka.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:37 Stránka 7

Leoš Janáček: Její pastorkyňa

Její pastorkyňa dostala Janáčka na výsluní

Leoš Janáček: Její pastorkyňa, SL 1.7.2011

V programu letošního jubilejního ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl je věnována mimořádná pozornost důstojnému připomenutí 90. výročí úmrtí LEOŠE JANÁČKA. V rámci Slavnostního zahajovacího koncertu zazněla Glagolská mše, Osudová léta 1918 a 1968 zakončila Janáčkova Sinfonietta a před námi je opera o třech dějstvích dle dramatu Gabriely Preissové Její pastorkyňa. Ač se narodil již v roce 1854 a generačně se tak řadí k Antonínu Dvořákovi či Zdeňku Fibichovi, jeho dílo patří k tomu nejprogresivnějšímu a nejosobitějšímu, co hudba 20. století přinesla. Třebaže není tvůrcem obecnějšího stylu a ve svém uměleckém snažení zůstal solitérem, stojí po boku osobností, které udávaly směr modernímu hudebnímu vývoji jako je Arnold Schönberg či Igor Stravinskij. Rozhodující význam pro utváření skladatelova nového hudebního jazyka mělo studium lidové písně a následně zájem o lidskou psychiku a záznam jejích projevů v tzv. nápěvcích mluvy. První notový zápis lidské řeči je z roku 1897 a Janáčkův zájem o nápěvky, tato „okna do lidské duše“, trval až do skladatelovy smrti. Tento objev mu pomohl zdůraznit v operách psychologické stavy jednajících postav a zdůraznit tak jejich pravdivost. Ačkoliv při kompozici neužíval reálných nápěvků, krátkost, úsečnost hudebních myšlenek a jejich montáž i vrstvení měly nepochybně vliv na vznik zcela svérázného hudebního jazyka. Tento přístup byl pochopitelně konfrontován i s tehdejšími tendencemi hudebního vývoje jako verismus, impresionismus či expresionismus, ale vždy ve zcela svébytné podobě. Janáčkův hudební jazyk se začal proměňovat při práci na třetí opeře Její pastorkyňa, která měla premiéru v brněnském Národním divadle v roce 1904. Hledání dalších možností tohoto hudebního jazyka sledujeme v následujících operách Osud a Výlet pana Broučka do Měsíce, ale i v expresivních sborech na Bezručovy verše či komorní tvorbě.

Přestože již bylo jasné, že Janáček ve svém díle vytváří výjimečnou uměleckou hodnotu, na uznání si musel počkat mnoho let. Teprve uvedením Její pastorkyně v pražském Národním divadle v roce 1916 se Janáčkova hudba dostala na výsluní. Janáček se během dvacátých let dostal na přední světová jeviště (i když zatím především s operou Její pastorkyňa)

a účastnil se festivalů nové hudby, kdy byl vnímán jako jeden z nejprogresivnějších tvůrců a stál tak po boku skladatelů o dvě generace mladších. Jeho rozlet ukončil zápal plic, na jehož následky náhle zemřel 12. srpna 1928. Dnes patří Leoš Janáček k nejhranějším a nejuznávanějším hudebním tvůrcům dvacátého století. (Zdroj: www.rozhlas.cz)

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 8

XIV. Smetanova výtvarná Litomyšl

Za výtvarným uměním v lodičkách Tentokrát bychom vás rádi pozvali na projekty Smetanovy výtvarné Litomyšle, které stihnete navštívit „v lodičkách" – před, po, nebo dokonce během festivalových pořadů.

Instalace s názvem Otevřený hrob nabízí opravdu nevšední intenzivní zážitek podtrhující mystiku tohoto místa a zároveň divákovi nabízí možnost prožít zázrak chůze po vodě. V prostoru kostela najdete ještě další dvě krátkodobé instalace. V postranních kaplích si můžete prohlédnout fotografie „Z rozmlácenýho kostela" připomínající zubožený stav památky před její rekonstrukcí. V prostoru moderní ocelové lávky, která je výsledkem osobité rekonstrukce architekta Marka Štěpána, pak najdete instalaci Uroboros polystyren akcentující kontroverzní ekologické téma nadužívání plastů v dnešní společnosti. Instalace průzračných miniatur zavěšených a vánkem se pohybujících podle visuté lávky vysoko pod klenbou lodi kostela, využívá ideálních světelných podmínek a je vytvořena právě z polystyrenové hmoty.

JOSEF BLECHA: VÁŽENÍ HOSTÉ... Tuto výstavu prostě nemůžete minout. Karikatury Josefa Blechy totiž potkáte cestou na svá místa přímo v nádvoří litomyšlského zámku. Jeho díla jsou netradičním ztvárněním portrétů hudebních skladatelů a interpretů, jejichž díla zněla 60letou historií festivalu. Instalace je zároveň tak trochu hrou. Rozpoznáte všechny hudební velikány? Výstava má své pokračování v zámecké jízdárně, kam můžete nahlédnout při overturách festivalových pořadů nebo při koncertech zde konaných. EMA DESTINNOVÁ V Rodném bytě Bedřicha Smetany můžete před představeními a o přestávkách zhlédnout výstavu věnovanou 140. výročí narození české pěvkyně světového věhlasu Emy Destinnové. Výstava je složena z mnohdy unikátních obrazových a tiskových materiálů ze soukromé sbírky vedoucího odboru výroby kostýmů Národního divadla Aleše Frýby. POUTNÍCI A KRAJINOU MÉHO SRDCE Obě výstavy v zámeckém pivovaru jsou návštěvníkům festivalových pořadů přístupné před představením a během první přestávky zdarma. Využijte tuto skvělou příležitost, obohaťte svůj umělecký zážitek také o výtvarnou složku a objevte zde příslušníky české meziválečné avantgardy, kteří byli leckdy nedobrovolnými poutníky po všech možných koutech světa, i snovou krajinu Mařákovců ze sbírky rodiny Mackovy.

PIARISTICKÝ KOSTEL ZAPLNĚNÝ UMĚNÍM Před i po představení můžete navštívit také piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v bezprostřední blízkosti zámeckého areálu. Již samotný nově zrekonstruovaný prostor kostela z dílny architektonické kanceláře Marka Štěpána je velmi působivým zážitkem. Dále zde můžete navštívit například stálou expozici Andělé na návrší nebo dlouhodobé výtvarné instalace Václava Ciglera a Michala Motyčky – Sloup s odraznou plochou, Menza a Světelný kříž. Právě ve večerních hodinách cestou z představení máte jedinečnou možnost spatřit v plné kráse zmiňovaný světelný laserový kříž i pulsující mensu, které běžně za denního provozu nejsou viditelné. Speciálně pro 14. ročník Smetanovy výtvarné Litomyšle instalovala dvojice umělců Václav Cigler, Michal Motyčka také novou intervenci do prostoru chrámové krypty.

JSME 100 Cestou do zámeckého nádvoří se setkáte také s několika novými instalacemi ve veřejném prostoru – ať už v Klášterních zahradách, v prostoru máchadla v Mariánské ulici nebo přímo na prvním zámeckém nádvoří. Jedná se o výtvarné intervence z dílny dvojice Václav Cigler, Michal Motyčka, které zde byly instalovány v rámci projektu Jsme 100. Celý tento projekt byl navržen pro konkrétní litomyšlská místa a ideově se vztahuje k oslavám stoletého výročí založení naší republiky. Symbolicky výtvarná intervence odkazuje na hlubší souvislosti vnímání národní identity i vztahů mezi jednotlivcem, jeho rolí a společností. Je poctou všem kulturním aktivitám, které se pravidelně konají v tomto místě. Ozvláštňuje prostor pro vzájemné setkávání lidí a vysílá signály pro jejich porozumění. Oslavně hlásá: Jsme hrdí na náš národ a jsme součástí většího celku. Instalace nastavují zrcadlové plochy objektů, vymezují místa světelnými i kovovými liniemi a elementárními geometrickými tvary doplňují vodní hladiny. Vždy přitom myslí na diváka, kterému připravují nejrůznější prostorové a světelné situace, jež ozvláštňují běžný život. Užijte si festivalové zámecké návrší plné umění!

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 9

XIV. Smetanova výtvarná Litomyšl

Nová umělecká instalace nabízí originální procházku vzduchem

KY ÁDKY D Á H . září 2018 H Z P O D O P0. čO – 16 ervna yšl, 3 a červn í 30. evřen nosti t ka o í n Portlí ost řítom Slavn odin za p a Zdeňka h a t 8 o sk v1 fa Ple Jose

LEZU SL

U E PŘ LEZ Litom

Design © Zdeněk Ziegler 2018

EZ U

www.zdeneksklenar.cz

2,5 metrů nad zemí bude totiž možné procházet mezi oběma zahradami originální stezkou z lešenářských trubek, více než 70 metrů dlouhou. „Můžete projít z jednoho zvláštního světa do druhého a zakusit přitom mimořádný zážitek, být vytrženi z reality. Prožít malinkatou radost,“ říká architekt Pleskot a dodává, že ve výšce více než dvou metrů je okolní realita změněná a získá meditativní rozměr podobně, jako jeho zenové zahrady, které zde vytvořil. „Překvapivá Pleskotova realizace je oslavou vzájemnosti a hravosti pro všechny generace – pro malé i velké návštěvníky,“ říká galerista Zdeněk Sklenář, který s architektem Pleskotem spolupracuje na řadě projektů. Nové dílo Josefa Pleskota bude slavnostně představeno za osobní účasti architekta v sobotu 30. června v 18.00 hodin v prostorách zenové zahrady 2art. Josef Pleskot je již historicky spojen s Litomyšlí, je autorem revitalizace zámeckého návrší a čestným občanem města. Kromě instalace Josefa Pleskota prezentuje Galerie Zdeněk Sklenář v Litomyšli výstavu Krištofa Kintery Jsem kus klacku natřenej na bílo a dále velkorozměrnou neonovou kresbu Marka Číhala nazvanou Zátiší, která vizuálně propojuje prostor Klášterních zahrad se soukromým domem, na němž je instalace umístěna.

U Z E L V

JOSEF P L E S KOT

VYLE Z

V rámci výtvarného projektu Smetanova výtvarná Litomyšl, který je součástí Národního festivalu Smetanova Litomyšl, představuje Galerie Zdeněk Sklenář ve spolupráci s architektem Josefem Pleskotem a litomyšlským developerem a investorem Zdeňkem Portlíkem autorskou instalaci Josefa Pleskota nazvanou Z pohádky do pohádky / Vlezu, přelezu, lezu, slezu, vylezu. Jedná se o zcela funkční instalaci propojující zenovou zahradu 2art s druhým nejmenším soukromým parkem pro umění a odpočinek na světě 1art, jejichž autorem je Josef Pleskot. Architekt tuto letní instalaci, která bude návštěvníkům k dispozici od 1. července až do 16. září, nazval „prožitkovou procházkou vzduchem“. Ve výšce

občerstvení v saletu ve francouzské zahradě zámku

• víno • káva • nealko • drobné občerstvení Otevřeno hodinu před představením a o přestávkách.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 10

Alfred Schnittke: Requiem

Foto © Jan Komárek

Světelný pult jako hudební nástroj

Světelný design Jana Komárka při koncertu orchestru Berg v Českém muzeu hudby.

Pro večerní koncert, při němž se 3. července Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže rozezní duchovní hudbou Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho, je připraven světelný design. JAN KOMÁREK, který takto bude prostředí a tóny doplňovat, se vyhýbá komerčním úkolům, tvoří živě a zcela sám a se zařízením, ovládajícím světla, podle svých slov zachází tak trochu jako s klávesovým nástrojem. Rozlišujete přístup potřebný pro moderní vážnou hudbu, pro soudobou klasiku, jaká zní v kostele v tomto případě, a na druhé straně pro hudbu typu popu či rocku? Přístup světelného designéra vnímám jako pocitový, duchovní. V prostředí popu, kde je podle mého přístup jen estetický, se neocitám a nepohybuji. Je světelný design doplňkem? Nebo je vaší ambicí, aby byl rovnocennou složkou koncertu? Sám vytvářím také autorská pohybová představení a mým krédem je, že všechny složky jsou si rovnocenné. To znamená, že hudba, zvuk, světlo a akce na sebe musí vzájemně reagovat, musí se prolínat, jsou na sobě závislé. Společně tvoří výsledný efekt... Co je ve světelném designu podstatné: jeho tempo, rytmus, barvy? Podstatné je, aby nepřemáhal samotné představení zbytečnými efekty. Světelný design dotváří prostředí, navozuje spolu s hudbou určitou náladu. V divadelní nebo taneční inscenaci se může stát i vypravěčem. V případě světelného designu pro hudbu je to hlavně o souznění a pocitovosti a tedy i o rytmu, který se hudbě podřizuje, vychází z ní... S barvami zacházím opatrně, používám je pouze výji-

mečně, protože jsou dost radikálním elementem, který působí na lidské vnímání silně a navozuje přímo určitou náladu... Ale o tom moc nepřemýšlím, pouze reaguji intuitivně. To nejpodstatnější je, aby světelný designér dokázal hudbu vnímat pomocí své asociace a byl na ni niterně napojený... Kde začíná a kde končí světelný design, kam až sahá? Začíná uvnitř těla, začíná v napojení umělce – světelného designéra na podněty, které v jeho podvědomí vzbuzuje hudba. Hovoříme o pocitovém světelném designu – a světelný designér, který světla sám ručně ovládá, se tak stává součástí koncertu, protože on sám je pak i jedním z interpretů a jeho nástrojem jsou světla. Zvukaři mají mikrofony, mixážní pult… Co všechno potřebujete vy? A kolik vás bývá? Potřebuji žárovky, šňůry, pult, který je mi tím hudebním nástrojem… A jsem sám. Žádnou partu bych si nepřál. Nechci, aby mě někdo rušil. Hudba má svůj jazyk. Máte vy svůj osobní rukopis? Ano, tím jazykem je způsob provedení, volba světelných zdrojů, které samy o sobě už svým zjevem a formou mohou zasahovat do estetiky prostoru. Můj

rukopis se asi vyznačuje používáním archaických světelných zdrojů, jako jsou žárovky, lampy a podobně, které občas ještě upravuji tím, že jejich světlo tónuji jemným papírem nebo jiným materiálem. A kombinuji je se soﬁstikovanými světly, která dokáží světlo tvarovat a zaměřit. Vyhýbám se práci s ledkovými světly, která nemají organickou povahu, jakou mají světla klasická, a nereagují dostatečně citlivě. Co je pro vás podstatným vodítkem v hudbě, k níž se vztahujete? Tempo, rytmus, výraz, doba vzniku...? Je to vždycky nálada a povaha hudby. Protože já hudbu neilustruji, ale snažím se na ni napojit a stát se její součástí. Tedy jsem pak jedním z interpretů. To znamená, že pokud použiji ve světelném designu například svíčky, nebude se to nutně vztahovat k baroku, ale k náladě a povaze hudby. K tomu se váže prostředí, ve kterém se hudba hraje. Světelný design bude jiný v kostele než v koncertní síni nebo v industriálním prostoru. Určitý vliv má i počet hudebníků, povaha nástrojů a vše, co koncert obsahuje jak vizuálně, tak hudebně. Vycházím z toho, že prostor se nikdy nesmí světly přemáhat, ale naopak je potřeba ho podpořit, vycítit jeho genia loci. Co tedy můžeme přesně čekat na Smetanově Litomyšli? Lehce nasvícené pozadí kostela, aby se zhmotnilo. Změny intenzity světla. Vše v tomto případě minimální. Scenérii vnímám jako obraz. Už jsem na Schnittkeho Requiem spolupracoval, ale repríza nebude stejná. Po zkoušce si učiním nějaký obrázek, ale stejně večer improvizuji. Nemám scénář, rozhoduje prostředí. Petr Veber

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 11

Ohlédnutí za minulostí

Podařilo se zachytit a uchovat V minulém čísle jsme začali s historickými fotograﬁemi. Dostali jsme se zhruba do 80. let. Postoupíme tedy zase o krok dál a půjdeme až do současnosti. Připomeňme si okamžiky, které jistě někteří pamatují. Některé měly pro festival velký význam.

V éře normalizace si uvedení legendární Věžníkovy inscenace Verdiho Nabucca pořadatelé Smetanovy Litomyšle prosadit nedokázali. Až v pátek 26. června 1992 se vyprodaným amﬁteátrem poprvé nesl chór zotročených židů „Va, pensiero“ (třebaže v češtině).

Jedna z nejkrásnějších oper Bohuslava Martinů Hry o Marii se na festivalu přirozeně objevila až po sametové revoluci. Slunečné nedělní odpoledne snad ubralo scénickému vyznění, ale zážitek to byl přesto skvělý. SL, 30. 6. 1991

Představení Dona Giovanniho, na něž se opravdu nedá zapomenout. Hlediště a jeviště bylo obráceně, než jsme dnes zvyklí. SL, 26. 6. 1993

Pontiﬁkální mše k 650. výročí založení litomyšlského biskupství se konala v amﬁteátru. Celebroval arcibiskup pražský a primas český Miloslav Vlk, na snímku jsou zachyceni též biskup královéhradecký Karel Otčenášek, pozdější ministr kultury Daniel Herman a titulární biskup litomyšlský Mons. Jaroslav Škarvada. SL, 26. 6. 1994

Devadesátá léta – úctyhodní uvaděči. Pánové v cylindrech a fracích z produkční společnosti Domino Art však ihned po představení kostýmy z barrandovského fundusu odložili, vklouzli do montérek a pustili se do bourání scény a stavění nové...

Česká ﬁlharmonie přednesla pod taktovkou Petra Vronského mimo jiné Dvořákovu předehru Můj domov. Vzhledem k nepřízni počasí však nikoli na nádvoří, ale v aukční hale. SL, 23. 6. 1996

V roce 1996 se poprvé stavělo zastřešení, ovšem pouze jeviště a orchestřiště. Výsuvnou střechu dostalo zámecké nádvoří až v roce 1998.

Velkolepé ohňostrojné představení Vivat 50. Smetanova Litomyšl! se uskutečnilo v roce 2008, kdy festival slavil 50. ročník.

V roce 2005 se poprvé udála Smetanova výtvarná Litomyšl. Tato mladší sestra Smetanovy Litomyšle se letos koná už počtrnácté.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 12

Doprovodný program – bez vstupenek

Festivalové zahra 12.00

PÁTEK 29. 6. 17.00

19.00

Kočičiny – hudebně–dramatické představení pro děti; sbory Kvítek a KOS v Kočičích pohádkách a písních Bela Felixe Projekce na LEDce: Ať žijí duchové – legendární dětská hudební komedie

DEN S ČESKOU TELEVIZÍ SOBOTA 30. 6. 10.00–20.00 Kavárna POTMĚ – Světluščí kavárna nevidomých kavárníků Nadačního fondu Českého rozhlasu 10.00–18.00 Televizní postavičky ve Festivalových zahradách 10.00 Letní soutěž Déčka – prezentace nové letní kampaně s ČT :D 11.00 Zprávičky – vyzkoušejte si práci reportéra s moderátorem Jakubem Voříškem

Projekce na LEDce: Nejlepší přítel – pohádka o lásce, štěstí a věrném kamarádství, jehož pouta nedokáží zpřetrhat ani mocnosti pekelné 14.00 StarDance dětem – zatančete si s účastníky soutěže Terezou Bufkovou a Michalem Necpálem 14.00 Komentovaná prohlídka města – rezervace v infostánku, cena 85 Kč 15.00 Hudební workshop basa a bicí – hudební dílna kontrabasisty Jana Tenglera a bubeníka Miloše Dvořáčka 17.00 Zlatá Praha – pozvánka na 54. ročník mezinárodního televizního festivalu s projekcí ﬁlmu V rytmu Zlaté Prahy 17.40 Projekce na LEDce: Zkouška orchestru – Ve spárech dvou dirigentů – Jiří Bělohlávek, Jiří Rožeň, Marek Eben a Česká ﬁlharmonie v zábavně poučném pořadu pro všechny, kteří chtějí o klasické hudbě vědět víc 19.00 StarDance dospělým – zatančete si s účastníky soutěže Terezou Bufkovou a Michalem Necpálem 20.00 Vyhlášení soutěží: Hudební kvíz, Vytáhni Bedřicha! 20.10 Projekce na LEDce: Labutí jezero – záznam vybraných scén z baletu Petra Iljiče Čajkovského (z festivalového archivu, 2005)

DEN S ČESKÝM ROZHLASEM PARDUBICE NEDĚLE 1. 7. 10.00–19.00 Kavárna POTMĚ – Světluščí kavárna nevidomých kavárníků Nadačního fondu Českého rozhlasu 10.00 Kouzla skřítků – tajná objevitelská výprava domácích skřítků, divadlo NaVětvi 14.00 Komentovaná prohlídka města – rezervace v infostánku, cena 85 Kč 14.30 Z galerie talentů: Daniel Bulatkin Trio – trio ve složení klavír, kontrabas a bicí z jazzové katedry pražské HAMU seskupené kolem osmnáctiletého pianisty Daniela Bulatkina 16.00 Královské baletky – absolventky školy Balet Hradec Králové pracují s prvky klasického baletu i moderního tance. 17.00 Barbora Mochowa a Unique Quartet – populární české kvarteto ve spojení s mladou zpěvačkou a klavíristkou 18.30 Vyhlášení soutěží: Hudební kvíz, Vytáhni Bedřicha! 18.45 Projekce na LEDce: Smetanova Litomyšl – důležité momenty Smetanovy Litomyšle v dokumentech (z festivalového archivu) 20.00 Fields of Grain – audiovizuální hudební představení skupiny studentů Konzervatoře Jaroslava Ježka 21.30 Královské baletky – večerní představení uprostřed trávníku

PONDĚLÍ 2. 7. 18.00

19.00

Imago Mundi Ensemble Bukurešť – audiovizuální představení rumunskéhou souboru Projekce na LEDce: Jiří Pavlica – Chvění – suita hudebních dialogů o dvanácti částech. Skladatel v nich kombinuje sibiřské trio, symfonický orchestr a folklórní soubor (z festivalového archivu, 2006)

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 13

rady 2018 SPOLEČNÉ STOLETÍ ČTVRTEK 5. 7.

ÚTERÝ 3. 7.

STŘEDA 4. 7.

19.00 Klavírní recitál Marie Stratílkové 20.00 Projekce na LEDce: Pygmalion – záznam barokní opery Jeana Philippa Rameaua z prostředí rokokového zámečku Nové Hrady (z festivalového archivu, 2016)

17.00 18.00

10.00–18.00 Noty pana dirigenta – hudební animační program pro děti 10.00 vévévé.československo.sk – hravá hudební pohádka o důležitých momentech našich dějin 13.30 Charles Gounod: Svatocecilská mše – přímý přenos z piaristického kostela Nalezení sv. Kříže 14.00 Komentovaná prohlídka města – rezervace v infostánku, cena 85 Kč 15.30 Cimbálová muzika Jana Dostála – východočeský ansámbl s nádhernou folklorní hudbou 19.00 Jiří Ševčík a Pirate Swing Band – melodie, které byste u big bandu nečekali 20.30 Vyhlášení soutěží: Hudební kvíz a Vytáhni Bedřicha! 21.00 Projekce na LEDce: Noc na Karlštejně – český muzikál v legendárním ﬁlmovém podání

Klavírní recitál Dominika Veselého Projekce na LEDce: Princové jsou na draka – hudební pohádka o tom, že nad drakem může zvítězit nejen princ

VSTUP ZDARMA Kompletní program najdete na www.digitalnismetanka.cz, kde je průběžně aktualizován.

Počátky festivalu Smetanova Litomyšl

Knihy vydané při příležitosti 60. ročníku Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Přečtěte si o historii festivalu i zajímavé příběhy s ním spjaté.

K zakoupení v infocentru, regionálním muzeu, Faltysově knihkupectví, v knihkupectví Paseka, také ve Festivalových zahradách nebo na dobírku na e-mailu recepce@smetanovalitomysl.cz

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 14

Mecenášský klub

Staňte se mecenášem festivalu Smetanova Litomyšl je festival s dlouholetou tradicí. Kvalita dramaturgie, účast špičkových hudebníků a jedinečné prostředí zámku Litomyšl jej právem řadí mezi nejoceňovanější kulturní události v České republice. I vy můžete přijmout festival za svůj, stát se jeho součástí, a svým příspěvkem pomoci k dalšímu rozvoji a zvyšování kvality Smetanovy Litomyšle. Vážíme si vaší podpory a rádi vám na oplátku nabídneme alespoň malé výhody. Členy klubu budeme pravidelně informovat o přípravách festivalu a veškerém dění, poskytneme jim bezplatně festivalový katalog a sadu všech čísel festivalových novin, v případě jejich souhlasu uvedeme jejich jména v katalogu a na festivalových internetových stránkách. Jsme si vědomi hlubšího zájmu o festival, proto členům nabídneme možnost přednostního nákupu vstupenek a umožníme jim pozvat i své přátele na společenská setkání s významnými hosty festivalu do VIP prostoru. Počet přednostních vstupenek je však z kapacitních důvodů omezen podle výše příspěvku. BRONZOVÝ MECENÁŠ přispívá darem od 5 000 Kč ročně • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 4 ks na jeden pořad; • ke čtvrtině libovolných vstupenek zakoupených v přednostním nákupu VIP servis zdarma (možnost návštěvy VIP centra s občerstvením jednu hodinu před začátkem pořadu a o jeho přestávkách, parkovací karta na parkoviště v bezprostřední blízkosti festivalového areálu).

• ke všem vstupenkám zakoupeným v přednostním nákupu VIP servis zdarma; • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po zahajovacím koncertu; • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po závěrečném koncertu.

STŘÍBRNÝ MECENÁŠ přispívá darem od 20 000 Kč ročně • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 8 ks na jeden pořad;

• k polovině libovolných vstupenek zakoupených v přednostním nákupu VIP servis zdarma; • 2 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po zahajovacím koncertu; • 2 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po závěrečném koncertu. ZLATÝ MECENÁŠ přispívá darem od 50 000 Kč ročně • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 16 ks na jeden pořad;

Smetanova Litomyšl do kapsy 14

PLATINOVÝ MECENÁŠ přispívá darem od 150 000 Kč ročně • přednostní nákup vstupenek v počtu max. 40 ks na jeden pořad; • ke všem vstupenkám zakoupeným v přednostním nákupu VIP servis zdarma; • celkem 20 vstupenek včetně VIP servisu bezplatně; • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po zahajovacím koncertu; • 4 bezplatné pozvánky na raut pořádaný po závěrečném koncertu. Pro další informace o mecenášském klubu, prosíme, kontaktujte Barboru Krejčí, tel. +420 724 063 039, e-mail: barbora.krejci@smetanovalitomysl.cz nebo navštivte www.smetanovalitomysl.cz.

Provedeme vás veškerým programem, který Smetanova Litomyšl nabízí přesně v den, kdy jste našimi hosty. Stahujte zdarma na Google Play a App Store.

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 15

Srdce pro Václava Havla

Více srdce pro Václava Havla Josef Pleskot, Roman Švejda a Lukáš Gavlovský nedávno zveřejnili výzvu k nové instalaci Více srdce. „Věnujte pro tuto věc své osobní zrcátko. Víc není zapotřebí, ale stane se tím veliká a krásná věc! Pokud se jich sejde dostatečný počet, bude to znamenat, že Pravda a Láska mají naději," říkají shodně všichni tři. Jak je to možné a co tím myslí, se dozvíte, pokud přijdete během Smetanovy Litomyšle 1. července v 15.30 hodin do Festivalových zahrad, kde se uskuteční Debata na pytlích právě o tomto projektu. „Diskuze se bude věnovat nejen instalaci Více Srdce, ale chceme se bavit o potřebě podobných akcí, možná o občanské společnosti obecně, možná i o úloze umění v kultivaci společnosti,“ uvádí Roman Švejda. Zároveň budou na místě předány dosavadní sběry zrcátek, jednak z Dolního Újezdu, jednak ze Zlína, ale také ze Smetanovy Litomyšle. „Uskuteční se navíc happening s účastníky. Pokud bude slunko, osvítíme pomocí soustavy zrcadel prostor sklepení slunečním světlem nebo ozdobíme slunečními paprsky fasádu zámku, ale hlavně se dozvíme, jaká je úloha jednotlivce v mumraji společnosti. Myslím, že to bude dost poučné,“ usmívá se Švejda. Celý text výzvy: Milí přátelé, před necelými sedmi lety zemřel prezident Václav Havel. Po jeho smrti 18. 12. 2011 zaplavilo náměstí a další pietní místa naší země množství svíček, které lidé spontánně zapalovali na uctění jeho památky. Tehdy vznikl nápad odlít z vosku těchto svíček objekt otevřeného Srdce pro Václava Havla, do kterého může každý vstoupit. Po několika měsících putování bylo Srdce v roce 2013 prostě a důstojně natrvalo instalováno v kamenném sklepení zámku v Litomyšli. Od té doby objekt žije svým životem. Nejen o výročích k němu lidé putují a zanechávají vzkazy. Voskové Srdce pro Václava Havla je symbolem víry, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí… Pro někoho možná patetický výkřik, pro mnohé však idea smysluplná a dosažitelná. Pravdu a lásku hledejme především v sobě, pak se může skutečně odrážet do vnějšího světa. Cítíme, že se česká společnost v posledních letech velice proměnila – zhrubla, vytrácí se z ní slušnost, soucítění, z politiky se stala špinavá věc ovládaná divnými zájmy. S chutí se plive na Pravdu a Lásku. Srdce pro Václava Havla se vytrácí. Proto my, autoři plastiky a autor instalace, jsme se rozhodli připomenout Havlův odkaz iniciativou „Více Srdce pro Václava Havla“. Přáli bychom si, aby se prostor zámeckého sklepení v Litomyšli stal obráceným krystalem, v jehož středu se bude odrážet Srdce a Člověk. Proto Vás prosíme, věnujte nám malé osobní zrcátko. Pokud se nám sejde dostatečný počet, bude to znamenat, že Pravda a Láska má naději. Jestli se vše podaří, máme v plánu oživenou instalaci otevřít v říjnu 2018. Tedy v měsíci, kdy se narodil Václav Havel i náš samostatný stát. Srdečně děkují Lukáš Gavlovský, Josef Pleskot, Roman Švejda

Své zrcátko, prosím, pošlete na adresu: Smetanova Litomyšl, o.p.s., Jiráskova 133, 570 01 Litomyšl. S krátkým vzkazem, chcete-li.

Zámecké apartmány Litomyšl

ubytování s múzami Tři velké apartmány v areálu zámku Litomyšl, památce UNESCO. Ideální pro rodinný pobyty, svatební cestu, romantický výlet. Apartmán HUDEBNÍ Bedřich Smetana Apartmán VÝTVARNÝ Olbram Zoubek Apartmán LITERÁRNÍ Alois Jirásek

Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Jiráskova 133 (zámek) • Litomyšl • tel. 461 612 575 recepce@smetanovalitomysl.cz • www.zameckeapartmany.cz

SL2018_Noviny_3 28. 6. 2018 17:38 Stránka 16

Vstupenky stále v prodeji

Kahánek, Baborák, Steckel... Nejen ty můžete zažít Je snadné vypustit fámu, že vstupenky na Smetanovu Litomyšl už nejsou. Takové řeči rozhodně neposlouchejte a raději se zeptejte přímo na Smetanově Litomyšli. Kdo chce ještě zažít atmosféru festivalu a zhlédnout kvalitní pořady, máme pro něj tipy na koncerty, ale i na operu, na něž jsou stále vstupenky.

TONKÜNSTLER ORCHESTER A IVO KAHÁNEK V minulých letech Smetanova Litomyšl navázala partnerství s rakouským festivalem v Grafeneggu. První vlaštovkou spolupráce bylo hostování jeho rezidenčního orchestru na Smetanově Litomyšli. Po třech letech je Tonkünstler Orchester zpět. Představí se v neděli 1. července a pod vedením Juna Märkla provede hudbu Clauda Debussyho a Edvarda Hagerupa Griega. Již tak nádherný večerní koncert navíc ozvláštní Ivo Kahánek, který přednese první klavírní koncert Fryderyka Chopina. Excelentní Ivo Kahánek patří mezi špičkové pianisty, kteří dokáží svým uměním diváky vtisknout do židlí. JAZZOVÁ JÍZDA V JÍZDÁRNĚ #2 Československé Hot Jam session bez pomlčky a bez pauzy rozezní 1. července zámeckou jízdárnu jazzem. Po loňském úspěchu jazzové jízdy s Arturo Sandovalem přichází No. 2, kdy si hosté vychutnají skvělé výkony trumpetistů Juraje Bartoše a Miroslava Hloucala, saxofonisty Radovana Tarišky, klavíristy Jana Kučery, trombonisty Jana Jiruchy, kontrabasisty Tomáše Bartoše, perkuse rozezní Marek Urbánek a Radek Němejc.

VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH Již posedmé mají hosté Smetanovy Litomyšle možnost okusit kouzelnou stagionu v prostředí rokokového zámečku Nové Hrady u Litomyšle. Je pro ně přichystáno provedení novodobé světové premiéry pastorální opery Antonia Caldary L' Amor non hà legge (Láska nezná hranic). „Caldara měl skvělé nápady a jeho hudba je vynikající. Ovšem dílo Láska nezná hranic nikdo 290 let neslyšel – leželo ve vídeňském archívu,“ říká Vojtěch Stříteský. Vstupenky je možné zakoupit na večer 30. června. V rámci vstupného lze využít dopravy z Litomyšle a zpět. ALFRED SCHNITTKE: REQUIEM Alfred Schnittke a jeho Requiem čeká diváky 3. července. Fascinující, spirituální extatické dílo představuje hudební vizi o posunu lidského vnímání za hranici konvence. „Kostel Povýšení sv. Kříže bude při koncertu ozvláštněn světelným designem. Z toho důvodu je začátek koncertu posunut na dobu, kdy již bude tma,“ sděluje umělecký ředitel. Schnittkeho dílo v sobě absolutně koncentruje sílu. Hudba dostává i nový smysl a posouvá lidské vědomí dále.

ARRIGO BOITO: MEFISTOFELES Součástí Smetanovy Litomyšle jsou samozřejmě opery. Letos jich je úctyhodných sedm. Operní jízda vyvrcholí 5. července uvedením Meﬁstofela Arriga Boita. Titulní roli ztvární sólista Metropolitní opery Štefan Kocán. Arrigo Boito textu Fausta Johanna Wolfganga Goetha

využil takřka doslovně, včetně jeho daleko méně uváděného druhého dílu. Současného hudebního nastudování Boitovy opery pro Národní divadlo v Praze se ujal host světových operních scén (včetně Metropolitní opery), italský dirigent Marco Guidarini.

HAYDNFEST – DEN S HAYDNEM Skladby Josepha Haydna patří do základního repertoáru všech hudebníků, souborů i orchestrů, ale stává se málokdy, že by jeho díla zazněla v takovém množství za sebou, tak, jak je posluchačům v Litomyšli připraví hornista Radek Baborák s Českou Sinfoniettou a jejími dalšími sólisty Gáborem Tarkövim, Daliborem Karvayem a Julianem Steckelem. „Joseph Haydn patří k těm několika výjimečným zjevům v klasické hudbě, kteří mají svůj styl, ale zároveň je jejich každá skladba něčím ozvláštněná, takže je na nich možné postavit dramaturgii nejen celého koncertu, ale i celého festivalového dne,“ říká hornista a dirigent Radek Baborák. Milovníci klasicistního skladatele Josepha Haydna si právě takový maratonský den užijí v Litomyšli. Čekají je tři koncerty, které dostaly názvy podle Haydnových symfonií: Ráno, Poledne a Večer. Vstupenky je možné zakoupit buď na jednotlivé koncerty nebo jako balíček zvaný Haydnpass. Součástí balíčku je kromě vstupenek na všechny tři koncerty i rautový oběd a odpolední občerstvení s doprovodným programem. Vstupenky koupíte na tel. 461 616 070.

Těšte se na příště Generální partner festivalu

60. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za ﬁnančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Příští číslo festivalových novin vychází ve středu 4. července. • Umělecký ředitel k letošnímu ročníku i tomu dalšímu • Festival končí, ale v Litomyšli to žije dál • Radek Baborák a Haydn • Nového nastudování Libuše premiérově na Smetanově Litomyšli

Festivalové noviny • Noviny Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2018 • V nákladu 3000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Smetanova Litomyšl • Foto: František Renza a archiv SL • Graﬁcká úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl