Festivalové noviny č. 2 | Smetanova Litomyšl 2019 by Smetanova Litomyšl

61. NÁRODNÍ FESTIVAL SMETANOVA LITOMYŠL • 13. ČERVNA 2019

Na cestě světem klasické hudby Vážení festivaloví hosté, stojíme na začátku cesty, která nás povede světem klasické hudby i jejími přesahovými podobami. Nejen v nádherném prostředí II. zámeckého nádvoří si budete moci vychutnat operu i koncerty. S komorní řadou zavítáte do zámecké jízdárny či piaristického a proboštského kostela. Děti, a věříme, že i jejich rodiče, se budou bavit ve Smetanově domě. 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl zabrnká na struny romantické i dramatické, osvěží jazzem a okouzlí výkony známých umělců. Provázanost, zřetelný akcent na hudbu Smetanovu a českou, tvorbu vokální a zařazování děl v dlouhodobých programových cyklech je pro festival samozřejmostí – i předností. A soudě dle ohlasu a zájmu vás, milí návštěvníci, je to cesta, po níž s námi kráčíte rádi. Vždy usilujeme o to, aby to byla cesta zajímavá, vždy v něčem inovativní. Abyste se na ni těšili, cítili se v celém jejím průběhu pohodově, zažili na ní mnoho nového a neměli ani nejmenší naději nudit se. Hned na úvod Smetanovy Litomyšle zazní (na festivalu prvně!) neprávem opomíjený Pražský karneval Bedřicha

Smetany. Vždy jsme byli a zůstáváme festivalem smetanovským, tak kým jiným zahájit letošní ročník. Je pro nás přirozené, že základní programovou osu vždy tvoří díla našeho velkého rodáka. Zejména, když si letos připomínáme 195. výročí jeho narození a 12. května uplynulo 135 let od jeho smrti, což si připomeneme 16. června od 16.00 hod. při setkání u pomníku Bedřicha Smetany, kde se zaposloucháme do jeho mužských sborů. U Smetany zůstaneme i při koncertu Čajkovského orchestru z Moskvy, který přednese Vltavu. Ale nejen ji. Zazní scény z ruských oper a to pod taktovkou Vladimira Fedosejeva.

Opera bude samozřejmě zastoupena i v dalších pořadech. Především v galakoncertu Olgy Peretyatko, která vystoupí v cyklu Hvězdy operního nebe. Samozřejmě jsme nezapomněli na děti! Před deseti lety měla právě u nás premiéru opera Jiřího Temla Kocour v botách, kterou nyní uvádíme v nastudování brněnských umělců. Klasiku netradičně provede trio Brousek-Brzobohatý-Kučera v pořadu 3 FREEMAN SHOW. Hned dvakrát divákům dokážou, že u klasické hudby se lze i zasmát. V komorním koncertu Sváteční matiné nás okouzlí smyčce, ale také dámy, které na ně budou hrát. Ambroš Ladies Orchestra tímto pořadem připomene nedožité 90. narozeniny legendy české houslové školy Josefa Suka. Čeká nás ale mnohem více. V pětadvaceti dnech uvedeme třiačtyřicet hlavních pořadů a několik desítek vystoupení doprovodných ve Festivalových zahradách. K tomu se přidá Smetanova výtvarná Litomyšl, která se letos přehoupla do svého 15. ročníku. Vítejte tedy na 61. ročníku Smetanovy Litomyšle. Přejeme vám, abyste s námi strávili čas příjemně a odnášeli si skvělé zážitky.

Petr Dvořák: Pojí nás dlouholeté partnerství Vážení festivaloví hosté, ať už dáváte přednost vokálnímu umění, symfonické hudbě, komorní nebo třeba instrumentální, nenajdete u nás mnoho míst, kde si ji můžete vychutnat lépe nežli při nadcházejícím festivalu v Litomyšli, rodišti skladatelského génia Bedřicha Smetany. Mimořádný zážitek slibuje hned zahajovací koncert, který je zároveň titulárním koncertem České televize.

S festivalem nás pojí dlouholeté partnerství, díky kterému se s programem tradiční a ceněné hudební události potkávají diváci ČT art a s Českou televizí se naopak mohou setkat návštěvníci festivalu přímo ve Festivalových zahradách, kde jsme jako partner festivalu na 29. června opět připravili bohatý doprovodný program. Přeji vám příjemné, nejen hudební zážitky. Petr Dvořák generální ředitel České televize

Showmeni Brousek –Brzobohatý–Kučera Brzobohatého, Jana Kučery nebo Radůzy. A ač teprve začíná léto, na programu bude i hudba z „vánočních“ pohádek – Anděl Páně 2 či Princezna se zlatou hvězdou na čele. „Ondra měl s Honzou 3 FREEMAN SHOW – Ondřej Brousek Kučerou už takový a Ondřej Brzobohatý – klavír, moderace program předtím, tak a Jan Kučera v roli dirigenta. Tito mladí jsme to dali dohroodvážní hudebníci, kteří se nebojí žádného mady a udělali jsme žánru ani experimentu a humor je koření, z toho show,“ říká kterým rozhodně nešetří, vám díky spojení Symfonický orchestr Českého rozhlasu Ondřej Brzobohatý se Symfonickým orchestrem Českého roza Ondřej Brousek dohlasu zodpovědí i záludné hudební otázky. jsem na to nestačil.“ Podle Brzobohatého dává: „Přísady do toho těsta byly různé, Například – Jak by asi zněla „Osudová“, je koncert hezký i v tom, že hudbu dokážou my jsme s Honzou Kučerou měli pořad kdyby byl Beethoven optimista? Co je to odvážnit. „To myslím, že je důležité, že lidi o filmové hudbě, já to uváděl sám „nevhodná“ hudba? Může mít „Souboj klapřestanou mít předsudky ke klasické mua vlastně jsem tam citoval z chytrých knih vírů“ vítěze? Během koncertu neuslyšíte zice, protože my tam hrajeme i klasickou o filmové hudbě a chtěl jsem ty lidi nezdaleka jen hudbu klasiků, ale také autormuziku, nejen filmovou, ale vycházíme smyslně, ale zábavně poučovat. Ale sám ské skladby Ondřeje Brouska, Ondřeje z čehokoliv a všechno se snažíme rozebírat a je to taková laboratoř, ve které si my dva děláme legraci, ale s veškerou pokorou a úctou,“ upřesňuje Brzobohatý. Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické i komorní, kantátové i písňové a zároveň má na svém kontě přes třicet scénických hudeb k inscenacím. Jako dirigent pravidelně spolupracuje s předními českými orchestry. Působí ale i na operní scéně. Ondřej Brousek a Ondřej Brzobohatý jsou známí herci, kteří se více prezentují jako skladatelé divadelní a filmové hudby, Ondřej Brousek také jako člen kapely Monkey Business. Veřejnosti jsou ovšem více známí jako herci z televizních seriálů. Jak sami ovšem potvrdili, základem jejich tvůrčí umělecké činnosti je hudba. Oba jsou i skvělí klavíristé, což dokazují při koncertech v Souboji klavírů. Ondřej Gregor Brzobohatý, Jan Kučera, Ondřej Brousek (Zdroj: socr.rozhlas.cz)

Foto © Khalil Baalbaki

Trio Brousek – Brzobohatý – Kučera a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. To je 3 FREEMAN SHOW 17. června na zámeckém nádvoří. Diváky čeká koncertní show okořeněná notnou dávkou humoru. Pro velký zájem hudebníci vystoupí hned dvakrát.

Olga Peretyatko: Hlas a talent jsou dary Odborná kritika označuje ruskou sopranistku OLGU PERETYATKO za „fenomén koloraturního zpěvu”. Její projev je lehký, hlas zajímavě zabarvený a technika skvěle zvládnutá. Není proto divu, že sklízí nadšené ovace publika po každém svém vystoupení. Na Smetanově Litomyšli vystoupí 15. června od 20.00 hodin v pořadu Hvězdy operního nebe.

Foto © Daniil Rabovsky

Foto © Davide Gennari

Byla pro vás dráha operní pěvkyně jasnou první volbou, nebo jste se k ní během let propracovala? Můj otec zpívá ve sboru, i v současnosti zpívá v Petrohradu v divadle Mariinského, a to mě v dětství velice ovlivnilo. Co si pamatuji, vždy jsem zpívala a vždy jsem si přála zpívat. Svůj život si bez zpěvu či hudby neumím představit. Pocházíte z Petrohradu, studovala jste v Berlíně, váš manžel je Ital – zpíváte po celém světě, v mnoha jazycích, také česky, samozřejmě francouzsky… V které zemi a v kterém jazyce se cítíte opravdu doma?

Cítím se dobře všude, protože je to součást mé práce. Jako pěvec se musíte cítit „doma“ všude, kam zamíříte, a já cestování miluji. Je to skvělá součást tohoto povolání, že poznáváte celý svět, všechny rozmanité kultury, lidi a překrásnou přírodu. Váš hlas osciluje mezi koloraturním, lyrickým a subretním oborem. Jste všestranná zpěvačka – a to je v dnešní době úzkých specializací výjimečné! Povězte nám, je to dar od přírody, nebo jste právě na tomto musela léta zásadně pracovat a dřít? Myslím, že každý hlas je unikátní a musíte

zkrátka slyšet, co vám nejvíce vyhovuje. Samozřejmě, hlas a talent jsou dary. Něco, co buď máte, nebo ne. Ale krom toho je to pravidelné cvičení a práce, která nikdy nekončí. Musíte dennodenně tvrdě pracovat, abyste dosáhli nejlepších výsledků a dále se zlepšovali. Je to spousta práce, kterou by ale publikum při představení nemělo vidět. Kromě toho, že je váš hlas zaznamenán na několika operních kompletech, vydala jste i samostatná CD – např. Arabesque, Rossini!, za nějž jste získala prestižní cenu ECHO Klassik, a nyní Russian Light se skladbami ruských klasiků. Máte nějaký tajný sen, co byste si přála a chtěla natočit? Právě jsem vydala nové album – „Mozart +“. Už dlouho jsem chtěla udělat mozartovské album. Miluju Mozarta, ale také jeho současníky. Už nějakou dobu jsem o tom snila. Ale každé mé album jednoduše odráží mou osobnost.

Pokračování na straně 4

Foto © alikhan photography

Olga Peretyatko: Hlas a talent jsou dary Pokračování ze strany 3 Na CD La belleza del canto zpíváte také Rusalčinu árii „Měsíčku na nebi hlubokém“ Antonína Dvořáka. Zpíváte, resp. posloucháte také jiné české autory? Nemůžeme se nezeptat na Bedřicha Smetanu… Miluji českou hudbu, české lidi. Ale musím říct, že zpívat v češtině je opravdu výzva. Oproti tomu, co si mnozí myslí, čeština nemá s ruštinou nic společného, ačkoli hudební jazyk je velmi podobný. Ze symfonických děl mám opravdu ráda Smetanovu Mou vlast, která patří mezi nejdůležitější hudební díla, která kdy byla složena. Zpívala jste snad již ve všech významných operních domech. Je vám nějaká operní scéna něčím bližší než ostatní? Třeba přístupem obecenstva? Na každém jevišti se snažím vydat ze sebe vše a být pro své publikum autentická. To je možná jediný způsob, jak předávat hudbu. Jak jsme již zmínili, je váš repertoár velmi široký. Existuje operní postava, árie či píseň, kterou máte v největší oblibě? Popravdě, můj repertoár obsahuje především belcanto, Mozarta a některé Verdiho postavy, tedy není tak bohatý. Snažím se jen následovat svůj hlas. V současném operním světě se stále více rozmáhá tzv. „režisérské divadlo“. Skladatel, hudba, libreto, interpret – to bývá upozaďováno a stává se jen nástrojem k prosazení vizí režiséra, ne vždy obecně přijímaných. Jaké máte s tímto přístupem vy sama zkušenosti? A stalo se vám, že jste třeba raději od nějakého

angažmá pro rozpory ve vnímání postavy a díla odstoupila? Ne, nikdy jsem nemusela odmítnout žádnou spolupráci a obecně jsem otevřená moderním interpretacím. Nesmíte zapomínat, že pěvec je součástí týmu. V dobrém týmu můžete vždy probrat své názory a najít společně kompromis. Vaše galakoncerty se také často konají v nádherných historických kulisách. Třeba římský amfiteátr v Orange nebo náš zámek jsou na seznamu UNESCO. Máte čas vnímat kolem sebe tu nádheru, třeba si památky projít, nebo je nad vším vaše koncentrace na výkon a neúprosný koncertní kalendář? Můj kalendář je samozřejmě značně zaplněný, ale když mám čas, vždy se snažím strávit trochu času venku, prohlédnout si památky a potkávat se s lidmi, užívat si kultury a přírody. Život je krátký a člověk by si z něj měl vychutnat každou minutu. A jsem také neobyčejně vděčná za přiležitost zpívat na tak úžasných místech. Jste zpěvačka velmi žádaná a tedy zaměstnaná. Zbývá vám čas sama na sebe? Kde a jak jej nejraději trávíte? Já nejraději sportuji, trávím čas s přáteli a svými milovanými, hodně čtu, sleduji filmy, jdu jen tak na procházku a také se učím nové věci a poznávám nové lidi. Pro váš recitál na festivalu Smetanova Litomyšl, který se koná pod otevřeným nebem, jste si vybrala zejména hudbu italskou – Belliniho, Donizettiho, Verdiho, zazní také Mozart a Gounod. Ovlivňovala vaši volbu okolnost, že se jedná o open-air koncert, nebo by vaše volba byla stejná i pro koncert v divadle? Někteří pěvci říkají, že venku je třeba zpívat jinak, používat jinou techniku…? Technika zpěvu zůstává stejná, nezáleží na tom, jestli zpíváte pod širým nebem nebo v divadle. Potřebujete jen vědět, jak zpívat, a poslouchat se, když se k vám hlas vrací. To je pak samozřejmě v divadle jiné. Co se týká programu koncertu, jen jsem se snažila vytvořit krásný, sofistikovaný program, který se bude publiku líbit.

OLGA PERETYATKO pochází z Petrohradu, kde v patnácti letech zahájila hudební kariéru jako členka dětského sboru Mariinského divadla, v němž později působila jako sbormistryně. V pěveckém vzdělání pokračovala na Vysoké hudební škole Hannse Eislera v Berlíně. Na svém kontě má mnohé úspěchy a ceny na mezinárodních soutěžích včetně prestižní soutěže Operalia v Paříži. Olga Peretyatko spolupracovala s dirigenty zvučných jmen, jakými jsou Daniel Barenboim, Lorin Maazel, Zubin Mehta, Renato Palumbo, Marc Minkowski a Alberto Zedda. Nahrává exkluzivně pro label Sony Classical, který v roce 2011 vydal její s velkým ohlasem přijaté CD s názvem „La bellezza del canto”, na němž umělkyně spolupracovala s Mnichovským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Miguela Ángel Gómez-Martíneze.

APLIKACE

• navigace • infoservis návštěvníkům • burza vstupenek • playlisty • fotoappka

Začíná 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Zase je o trochu „větší“ než ten předchozí. Na desetitisícové město je to unikát, a aby vše fungovalo, je třeba vše sehrát, stejně jako hudební těleso. Takovým pomyslným dirigentem je JAN PIKNA, ředitel Smetanovy Litomyšle.

Festival zanechává celoživotní stopy Letošní Smetanova Litomyšl právě začíná. Jaké máte pocity krátce před zahájením? Nervozita je pochopitelně veliká. Při pořádání jakékoli akce existují rizika, která ani při nejsvědomitější přípravě nemůžete ovlivnit. U klasické hudby je tím nejčastějším onemocnění účinkujícího, u pěvců stačí jen malá indispozice. Festival pořádaný pod širým nebem pak celý stojí na přízni počasí. I když máme zámecké nádvoří zastřešené, musíme se obávat bouřek, silného deště, extrémního chladu. Věřte, že to jsou pořádné nervy do posledního festivalového dne. Zahajovací koncert jde navíc do přímého televizního přenosu, a ještě jsme si život „zkomplikovali” pořádáním Festivalových zahrad, kde varianta pro nepříznivé počasí neexistuje. Pravidelně vás vídáme na arkádách, jak sledujete všechna představení. Čeho především si všímáte? Reakcí diváků, hudby…? Sedávám na místě, ze kterého mohu kdykoli odejít a řešit případný problém. Dnes už ale máme tak rozsáhlý a zkušený tým, že to většinou ani není potřeba, poradí si sám. Samozřejmě sleduji představení a poslouchám hudbu, rád však u toho pozoruji pořadatele, že jsou na svých místech a bleskově zasahují, když se některému divákovi udělá nevolno. Z arkád mám dobrý výhled a někdy pošlu zprávu, že vidím nějaký drobný nedostatek – špatně zatažený závěs, uvolněný výkryt jeviště, pootevřené dveře od toalet a podobně. Závada je v tichosti okamžitě odstraněna, aniž by si toho někdo v hledišti mohl všimnout. Jak velký je vlastně pořadatelský tým? A kdo jej tvoří?

Festival je každý rok o něco větší a s tím roste i počet pořadatelů. Dřív například stačil jeden produkční, který si pořad za pořadem v klidu připravil a pak řídil jednu skupinu pracovníků. Dnes se odehrávají až čtyři pořady denně, na různých místech, k tomu se zkouší, najíždějí účinkující, ubytovávají se, nutně tak muselo vzniknout produkčních skupin několik. Úplně samostatný tým mají Festivalové zahrady a stagiona v Nových Hradech. Každá pracovní skupina má svého vedoucího, ten si sám vybírá členy a určuje jejich počet. Někteří pracovníci se střídají, nejsou k dispozici na celou dobu festivalu a já tak v tuto chvíli vlastně ani nevím, kolik lidí zaměstnáváme. To se spočítá až po skončení festivalu. Těší mě ale, že je o práci na festivalu veliký zájem a můžeme si i vybírat z více uchazečů. Jedná se především o studenty litomyšlských středních škol a vysokoškoláky, kteří se na čas festivalu vracejí do Litomyšle. „Brigáda“ na festivalu nejsou jen vydělané peníze, ale je to i získávání zkušeností, společenských návyků, setkávání se s jinou kulturou, než na kterou jsou studenti zvyklí. Myslím, že zanechává celoživotní stopy. Za ta léta řadami uvaděček a pořadatelů prošly desítky, možná stovky mladých lidí, pro které už bude

vždy Smetanova Litomyšl „srdeční“ záležitostí. Vracejí se jako diváci, přivádějí své nové rodiny… Mnohé vztahy dokonce během festivalu vznikly! Letošní novinkou je založení Klubu přátel volných míst. Proč vznikl a co členům přináší? Smetanova Litomyšl má velmi rozmanitý program, od operních představení, přes klasické koncerty až po přesahy do jiných žánrů. S typy pořadů se mění i publikum, a přitom je každý den na závěr úplně stejný pohled do hlediště: nadšené tváře, spokojenost, dlouhotrvající ovace. Mrzí mě, že festival v celé jeho rozmanitosti může zažít málokdo, takže vlastně kromě nás pořadatelů nikdo neví, jak je dobrý! Stává se, že na některé pořady se na poslední chvíli nějaké vstupenky uvolní, některé se nepodaří vyprodat. Než by zůstala místa prázdná, raději je nabídneme divákům za symbolickou cenu. Takže zájemcům, kteří se na internetových stránkách www.smetanovalitomysl.cz v kapitole Před návštěvou zaregistrovali, posíláme nabídku volných míst. Kdo má čas, chuť a je schopný se na koncert nebo představení vypravit bez dlouhých příprav, může vidět velkou část programu celého ročníku za velmi přijatelnou cenu. Je to pokus, uvidíme, jaké budou ohlasy. Před námi je ještě téměř celý program 61. ročníku, takže zkuste nerozhodnuté, váhající pozvat na pořad, který si myslíte, že rozhodně stojí za to. Určitě bych doporučil komorní operní muzikál Aleše Březiny Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy. V minulosti jsme už uvedli jeho opery Zítra se bude… a Toufar a nepamatuji si, že by z nějakých jiných představení diváci odcházeli tak zasaženi. Ani já na ně nemohu zapomenout a očekávám, že novinka bude stejně silná. Po příběhu Milady Horákové a komunisty umučeného kněze Josefa Toufara téma nástupu nacismu, zachyceného v kresbách židovské dívky, snad ani nemůže být jiné.

„Vždy jsem měla štěstí na role, které byly mé vysněné” Charisma sopranistky KATEŘINY KNĚŽÍKOVÉ je něco, co poutá posluchače operních i koncertních pořadů. Ovšem v jejím případě nejde jen o charisma, ale také o pěvecký um, díky kterému patří na české scéně mezi nejžádanější pěvkyně. Na letošní Smetanově Litomyšli ji diváci mohou slyšet hned třikrát.

Foto © Mona Martinů

Foto © Ilona Sochorová

Během festivalu vás diváci uvidí a uslyší hned několikrát. Těšíte se na některé z účinkování více? Vystoupení na festivalu má pro mne pokaždé punc výjimečnosti a já jsem šťastná, že letos to bude opravdu několikrát. 14. června mě čeká vokálně-instrumentální koncert v podobě oratoria Sv. Ludmila Antonína Dvořáka a o týden později se představím jako host Národního divadla Brno v roli Adiny z opery Nápoj lásky Gaetana Donizettiho. Tentýž den pak budou mít „mé děti“ v projektu MenART své vystoupení a já se také v podvečer aktivně zúčastním koncertu lektorů. Bude to náročný den, ale velice se na to dobrodružství těším.

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodla spolupracovat s projektem MenART? Jaký v projektu vidíte smysl? Dlouho jsem tuto spolupráci zvažovala, ale ve výsledku mě nemohlo potkat nic lepšího. Mottem celého projektu je: „Inspirativní setkání v životě jsou zcela zásadní“ Práce s mladými lidmi mě velice naplňuje a otevírá mi další obzory. Smyslem tohoto projektu je motivovat a systematicky posouvat stipendisty po celý rok. U tohoto procesu jsou také přítomni jejich pedagogové, což považuji za velmi důležité. Je to týmová práce. Vrcholem naší společné práce bude již výše zmiňovaný koncert 22. června. Myslím, že motto festivalu jsme naplnili bezezbytku.

Co se jako mentorka snažíte žákům předat? Snažím se jim ukázat, že nejde jen o zpěv, ale o spoustu dalších potřebných věcí, které toto povolání s sebou nese. Pilujeme techniku, správný pěvecký postoj, dech, interpretaci, jazykovou stránku jednotlivých skladeb, nonverbální komunikaci… Učím je poznávat sama sebe, nalézt vnitřní klid a umět ovládat stavy nervozity. Nároky jsou velké, ale v životě to nebudou mít jednodušší. Máte také interpretační kurzy. Jak zejména je vaše pomoc mladým pěvcům motivována? Má motivace je jednoduchá. Chci svým dílem přispět k vybudování další pěvecké generace. V dnešní době není podstatné jen skvěle zpívat, ale mít široké povědomí o stylu jednotlivých období, dbát na interpretační stránku, sebeprezentaci, klást velký důraz na jazyky a jejich aplikaci v praxi… Být co nejvíc vybaven a připraven. Protože kdo je připraven, není překvapen. Ovlivňuje mateřství váš přístup k operním rolím? Myšleno přístupem k daným postavám… Myslím, že můj přístup k rolím zraje ruku v ruce s vývojem mé tělesné schránky a stavem mé mysli. Mateřstvím se člověk více uklidní, přestane řešit nesmysly a soustředí se většinou jen na ty podstatné věci. Je to bonus, který vás posune dál po psychické stránce a nesmírně vás obohatí. A s tím samozřejmě souvisí i přístup ke zpěvu, k pojetí rolí a vlastně k životu samému. Jinak bude člověk interpretovat Rusalku ve třiceti a jinak ve čtyřiceti, to je naprosto přirozené a logické. Nabídky jistě přicházejí. Našla se taková, o které jste rovnou věděla, že toto prostě zpívat nebudete či nechcete?

moci plnit další sny z koncertního repertoáru. Smetanova Litomyšl, to není jen klasická hudba, ale také výtvarné umění. Jaký k němu máte vztah? Můj vztah k výtvarnému umění je velmi kladný, jen bych si přála, aby mi na tuto oblast zůstalo více času. Můj dědeček z tatínkovy strany byl amatérský malíř a z dětství si pamatuji vůni barev a hodiny strávené s ním u malířského plátna. Je úžasné, když vám něco konkrétního roste pod rukama…. Zpěv, rodina, výuka… Máte také čas jen na sebe? Jak relaxujete? Moc času na sebe nemám, to je pravda. Čas na sebe si udělám, až když jde do tuhého, a rozhodně to není správně. Ráda si zajdu na masáž, do Polária, které mi vždy vrátí energii do správných kolejí. Relaxuji při vaření, uklízení a u společně stráveného času s rodinou. Velice ocením i obyčejné zastavení se na pár minut při kávě s kolegy.

Foto © Pavel Hejný

Myslím, že jsem začínala v době, kdy byli všichni kolem mě příčetní a nabízeli mi role adekvátní mému věku. Byla jsem automaticky zařazena do řekněme klasicistní škatulky, což bylo pro mě moc dobře z hlediska vývoje. Asi dvakrát jsem se setkala s nevhodnou nabídkou, ale věděla jsem, že pokud se budu držet zpátky, tak ty role ke mně přijdou, až na ně budu připravená. Bylo to jen otázkou času a dozrání. Měla jsem také vždy štěstí, že jsem nikdy nebyla tlačena do rolí, které mi byly vzdálené. Naopak, toužíte po roli, kterou jste zatím nedostala? Momentálně jsem v období, kdy si hlas říká o změnu. Jakýsi posun v repertoáru. Je to zcela logické, vzhledem ke dvěma porodům, které mi hlas hodně změnily, a také k věku. Vždy jsem měla štěstí na role, které byly mé vysněné a přišly v pravý čas. Člověk však nemůže stihnout vše a u některých rolí mi zkrátka ujel vlak, ale myslím, že mě teď čeká nejkrásnější období a s tím spojené i vysněné role. Aktuálně záříte v Juliettě Bohuslava Martinů. Můžete prozradit, jaké jsou vaše plány v příštích obdobích? Do konce sezony je to ještě pár představení a koncertů. Příští sezona se pro mě bude nést v duchu poznávání a seznamování se s novými rolemi. Bude to Rusalka, Káťa Kabanová, Dorotka (Švanda dudák), Hraběnka ve Figarově svatbě a samozřejmě mnoho koncertů u nás i v zahraničí. Čeká mě debut s Bamberskými symfoniky, také s orchestrem Santa Cecilia v Římě, moc se těším na sólový recitál ve FOKu a doufám, že si budu

KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ je v angažmá v Národním divadle v Praze, hostuje v Divadle J. K. Tyla v Plzni, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, Národním divadle Brno a ve Slovenskom národnom divadle Bratislava. Spolu s Kateřinou Englichovou je držitelkou ceny Classic Prague Awards za nejlepší komorní výkon roku 2017. Kateřina se provdala za basbarytonistu Adama Plachetku, rezidenční umělec Smetanovy Litomyšle, a mluví se o nich jako o nejkrásnějším páru české opery. Žijí v Praze a ve Vídni a vychovávají dvě malé dcerky.

16. 6. / 16.00

Neděle Smetanovo náměstí

Pěvecké sdružení moravských učitelů Sbormistr Jiří Šimáček Zazní díla Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů

FESTIVALOVÉ ZAHRÁDKY

HUDBOU ŽIJE CELÁ LITOMYŠL! živé hudební produkce na různých místech ve městě více v appce Smetanova Litomyšl a na www.festivalovezahrady.cz

„V barokní hudbě na chvíli zapomeňme na svět venku”

Foto © David Port C.E.M.A.

Händelova raná hudba z doby římského pobytu se dostává do sousedství jeho benátských a neapolských současníků. Některé ze scén, povětšině exaltovaných, barvitých a naléhavých, virtuózních a emotivních, plných nápaditých hudebních postupů a ozdob, pocházejí z poměrně nedávných nálezů uskutečněných v archivu v Neapoli. Magdalena Kožená přibližuje své návraty k barokní hudbě a s velkým uznáním se vyjadřuje na adresu barokního orchestru Collegium 1704 a Václava Lukse. Co vás na programu, který vezete do Litomyšle, nejvíc těší? Václav Luks je pověstným hledačem nových hudebních titulů. Spolupracuje s muzikology v italských archivech a podařilo se tak nalézt velmi zajímavé pozapomenuté kantáty. A hudebně jsme si spolu vždycky moc dobře rozuměli. Většinou si projekty sama vymyslím a následně oslovím ty umělce, se kterými bych ráda spolupracovala. V případě Zahrady nářků to bylo ale tak, že myšlenka i název vznikly na festivalu v Salcburku, kde takový program chtěli udělat scénicky. Z projektu sice sešlo, ale Václavu Luksovi i mně se zalíbil tak, že jsme se rozhodli pro koncertní verzi. Kterou skladbu byste z programu publiku doporučila?

Ráda zpívám skladby, které jsou spíše méně známé. Představovat posluchačům něco, co ještě neslyšeli, mě baví. Mimořádně povedené a nesmírně zajímavé dílo je například kantáta Arianna abbandonata od Benedetta Marcella. Při přede-

šlých koncertech, které jsme už s programem „Il giardino dei sospiri“ měli, právě ona pokaždé velice silně zaujala. Je to opravdu kvalitní hudba. Vnímáte a využíváte v barokní hudbě prostor pro určitou interpretační tvůrčí svobodu? Dodnes spolehlivě nevíme, i když máme hodně pramenů, jak přesně barokní hudbu rekonstruovat, hrát a zpívat. Příjemné je, že se provádí mnohem uvolněněji než třeba před dvaceti lety. Do interpretace se vnáší mnohem více volnosti. Ale baví mě i prostředí, ve kterém se barokní hudba uvádí. Do určité míry odpadá tíha důleži-

Foto © Esther Haase

Komponovaný program Zahrada vzdechů, se kterým 18. června přijíždí na Smetanovu Litomyšl ve vzácné spolupráci s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem mezzosopranistka MAGDALENA KOŽENÁ, soustřeďuje dramatické a bolestné osudy ženských literárních hrdinek, které během staletí inspirovaly nejednoho hudebníka, literáta a výtvarníka. Výjevy zhudebněné v Itálii na počátku 18. století stylizovaně, ale velmi věrohodně zachycují tragické stránky lásky a intimní dramata – žal, vzdor, vášeň, bolest, radost nebo odhodlání.

tosti spojená se symfonickými orchestry. Interpret má pocit, že může být člověkem. A případná chyba může pak být elementem k improvizaci. Ještě stále přepínáte s potěšením mezi staletími? Každý návrat k baroknímu repertoáru je pro mě něčím jako otevřením dveří na půdu u babičky a dědečka – známé vůně, ručně vyráběné hračky, staré knížky s pohádkami… Tedy místo, kde na chvíli můžu zapomenout na svět venku a kde se můžu nechat zatáhnout do neprobádané divočiny minulosti. A podnikáme obzvláště zajímavou cestu! Nejen proto, že jsme objevili dlouho nehranou hudbu, možná dokonce od jejího vzniku provedenou teď poprvé, ale i proto, že si sotva mohu před-

stavit vášnivější a nezkrotnější a současně láskyplnější a něžnější průvodce ke svým zoufalým hrdinkám, než jakými jsou Václav Luks a muzikanti z Collegia 1704. Václav Luks s MAGDALENOU KOŽENOU spolupracoval už při uvádění programu s jejím výběrem Händelových a Vivaldiho árií. A v projektu „Il giardino dei sospiri“ společně koncertovali loni i letos na několika místech po Evropě i v tuzemsku a program natočili na CD. Zmiňovaná kantáta Opuštěná Ariadna je typickým příkladem repertoáru tohoto koncertu – jde o příběh z antických bájí, který vypráví o lodi odplouvající na širé moře a o osamocené ženě plačící na břehu – a právě v tomto duchu se nesou lamentace, pro barokní hudbu oblí-

bená výrazová poloha, téměř samostatný žánr… Václav Luks sám upozorňuje i na další podobnou položku koncertního programu, na donedávna neznámou kantátu Angelica a Medoro. Asijská princezna na dvoře Karla Velikého pečuje o zraněného nepřátelského vojáka, saracénského rytíře Medora, do něhož se zamiluje a s nímž nakonec uprchne. Ve své době byl Leonardo Leo jedním z nejvyhledávanějších a nejoceňovanějších operních skladatelů na území dnešní Itálie. Právě tento autor patří k těm, které naší pozornosti doporučil italský muzikolog Giovanni Andrea Sechi, s nímž spolupracujeme, říká Václav Luks. A podobnými raritami jsou i některá instrumentální čísla, která se stala součástí koncertního programu. Petr Veber

Výstavy Smetanovy výtvarné Litomyšle Slavnost hrdinů – Edice 27 linií 13. 6. – 29. 9. / denně 11–19 po dobu konání festivalu SL, od 12. 7. Pá–Ne 11–18 Galerie Zdeněk Sklenář

Petr Nikl – Organické stopy 16. 6. – 7. 7. / denně Galerie Pakosta, (StreetGallery) vernisáž 15. 6. od 23.00

Graﬁka mezi námi 31. 5. – 8. 9. / otevřeno Po–Pá 8–15, So–Ne 10–17 Červená věž, Fakulta restaurování UPa

Kruhy a čáry ze sbírky Karly a Davida Železných 14. 6. – 7. 7. / denně 10–18 nebo do začátku večerního pořadu festivalu SL zámecký pivovar, Evropské školicí centrum vernisáž 13. 6. od 18.00

Prolínání 16. 6. – 27. 10. / červen–červenec denně 13–17, srpen Pá–Ne 13–17, září–říjen So–Ne 13–17 (nebo tel. 604 232 032) White Gallery, Osík u Litomyšle vernisáž 15. 6. od 14.00

Litomyšlští skladatelé Hudba 18. a 19. století na kůru kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli 11. 6. – 8. 9. / otevřeno Út–Pá 9–12, 13–17, So–Ne 9–17, červenec–srpen Út–Ne 9–17 Regionální muzeum v Litomyšli

Milan Cais, Petr Nikl, Maxim Velčovský výstava mentorů a jejich žáků projektu MenART 14. 6. – 7. 7. / otevřeno denně 10–18 objekt bývalé Augustovy tiskárny vernisáže 13. 6. od 18.30 a 15. 6. od 15.00

Cestopisák Josefa Váchala 23. 3. – 7. 7. / Út–Ne 9–12, 13–17 Portmoneum – Museum Josefa Váchala komentovaná prohlídka 16. 6. od 15.00

Expresionismus! 26. 5. – 7. 7. / otevřeno denně 10–18 Galerie Kroupa

Sergej Iščuk – Litomyšlské krásy a krásky 14. 6. – 18. 7. / Po–Pá 11–18, So–Ne 10–18, pro návštěvníky festivalu také během večerních pořadů SL konaných na zámeckém návrší El lamíno café vernisáž 13. 6. od 17.00 Zorka Ságlová Obrazy, tapisérie, fotograﬁe 16. 6. – 31. 8. / otevřeno denně 10–17 po dobu konání festivalu poté Čt–Ne 10–17 Galerie Miroslava Kubíka vernisáž 15. 6. od 16.00 Mánie Josefa Portmana „Vy jste unikum milý Portmane“ 16. 6. – 8. 9. / otevřeno Út–Ne a svátky 10–12, 13–17 Městská galerie Litomyšl, dům U Rytířů vernisáž 15. 6. od 17.00 Daniel Pešta – ExCitace 16. 6. – 31. 12. / otevřeno červen–září denně 10–18, říjen víkendy a svátky 10–16, v době konání festivalu SL je otevírací doba prodloužena do večerních hodin kostel Nalezení sv. Kříže vernisáž 15. 6. od 17.45

Otevřené dveře v ateliéru sochaře Jiřího Dudychy a v Ateliéru DUKE 15. 6. / otevřeno 10–17 Ateliér DUKE Olbram Zoubek – Eva bezová duše 13. 6. – 7. 7. / denně 9–12, 13–17 nebo do začátku večerního pořadu SL Galerie de Lara

In monte Oliveti Litomyšl a knižní kultura jednoty bratrské v 16. století 6. 6. – 8. 9. / otevřeno Út–Pá 9–12, 13–17, So–Ne 9–17, červenec–srpen Út–Ne 9–17 Regionální muzeum v Litomyšli David Černý – Entropa 16. 6. – 30. 6. / denně 10–19 (po předchozí domluvě na tel. 732 241 127) Kulturák Archa, Lubná vernisáž 15. 6. od 14.00 (preview 14. 6. od 17.00 ) Part time job – dovoz z Japanu / Radka a Stanislav Müllerovi 16. 6. – 6. 7. / Ne 13–18 nebo po domluvě na tel. 602 315 215 Galerie Kabinet Chaos, Střítež 68 vernisáž 15. 6. od 18.00 Doba plastová 27. 6. – 6. 10. / Út–Ne 10–18 Východočeská galerie v Pardubicích vernisáž 26. 6. od 17.00 Pozoruji oblohu krajinomalba ze sbírek VČG v Pardubicích, věnováno Karlu Malichovi dlouhodobá expozice / Út–Ne 10–18 Východočeská galerie v Pardubicích www.vytvarnalitomysl.cz

„Jsme jedna slovanská kultura” Foto © Oleg Nachinkin

Čajkovského Labutí jezero, Smetanova Vltava a scény z ruských oper Kníže Igor, Chovanština a Boris Godunov. Taková je náplň vzácného hostování Čajkovského orchestru z Moskvy, který spolu s Pražským ﬁlharmonickým sborem a českými sólisty vystoupí na Zámeckém nádvoří v neděli 16. června večer. Šéfdirigentem tělesa je od sedmdesátých let VLADIMIR FEDOSEJEV, který letos v létě oslaví 87. narozeniny. V rozhovoru se dotýká podstatných rysů ruské hudby, vzpomíná na svá hostování na českých pódiích a zdůrazňuje odpovědnost svého tělesa k jménu Petra Iljiče Čajkovského. Co je podle vás nejtypičtějšího na Čajkovského hudbě – něco takového, čemu plně a do hloubky mohou porozumět jen ruští hudebníci? Asi neexistuje pouhý jeden rys. Ale komplex nějakých typických znaků, takových, jimž skutečně do hloubky rozumějí ruští hudebníci, ten ano. Když se hovoří o národním charakteru a národní mentalitě a přijde řeč na Rusko, tak vyjde jasně najevo, že v celkovém obrazu je lyrické. A část toho náleží Čajkovskému. Jeho rozvážnost, hloubka citů, očistná krása jeho děl dotýkající se tragických a napjatých životních okamžiků, to vše je vyjádřením jeho vlastních osobních postojů, vyhraněné opravdovosti. A patří současně jak do jeho, tak do našeho světa. Patří k našemu národnímu duchu. Hudba, kterou Čajkovskij napsal, je nadčasová. A tím, jak je upřímná a dokonalá, nemůže nechat ty nejhlubší struny lidské duše nedotčené. Jsem hrdý na to, že jsme s naším orchestrem součástí téhle Čajkovského krajiny… alespoň malou částečkou. Skutečnost, že někdejší Velký symfonický orchestr obdržel Čajkovského jméno, nás zavazuje nejen uvádět jeho hudbu, ale také si to jméno, jedno z nejprominentnějších ve světě umění, zasloužit. Vy sám už jste byl v Československu a pak v České republice mnohokrát, ale ve Smetanově rodišti Litomyšli patrně ještě ne, viďte? Přesně tak. V Litomyšli jde o mé první vy-

stoupení, i když jsem v České republice měl už mnoho koncertů a s různými orchestry, především v Praze. Mám moc rád pražské koncertní sály, Dvořákovu síň v Rudolﬁnu a Smetanovu síň v Obecním domě, rád se toulám uličkami Malé Strany. Koncertuju v České republice vždycky moc rád. Rusové jsou tu přijímáni vřele, myslím, že si vzájemně opravdu hodně rozumíme. Jedna slovanská kultura. Vnímám to tak, že české tradice jsou si s ruskými hodně blízké, a považuji je téměř za své vlastní. Podobná národní blízkost je v našich životech a v životě našich zemí jednou z nejdůležitějších věcí. Patří symfonická báseň Vltava i v Rusku k nejznámějším částem Smetanova cyklu Má vlast? K těm nejhranějším? A hrajete někdy celou šestici básní? Je to tak – Vltava se uvádí v Rusku častěji než všechny ostatní básně. A publikum tu hudbu dobře zná. Také existují nejrůznější populární transkripce Vltavy, pro instrumentální soubory a sólové nástroje. Ale náš orchestr hrál Mou vlast i celou. Bylo to na koncertě v listopadu 2007. Vzpomenete si na úplně první hostování v Československu? V Československu? To už je dlouho, před mnoha lety a na rok si teď nevzpomenu, ale muselo to být ještě předtím, než jsem se stal uměleckým ředitelem Čajkovského orchestru, v té době ještě Velkého symfonického orchestru Všesvazového rozhlasu a televize. Čili před rokem 1974. Nejspíš někdy na konci šedesátých let…

Dirigoval jsem tehdy v Praze rozhlasový orchestr a dodnes pro mě to vystoupení hodně znamená – vůbec poprvé jsem totiž účinkoval v zahraničí, mimo Sovětský svaz. Cítíte se být vyslancem hudby své země? Hudbu rodné země uvádí v cizině mnoho Rusů – a vkládají do té práce celou svou duši. Takže se takovým vyslancem patrně cítí každý. Podobný pocit je mi vlastní také, ale možná ještě víc než zevnitř přichází i zvnějšku: Když jsme s orchestrem na turné, ať už po Evropě, nebo v Asii, kritikové zmiňují, že jsme vyslanci ruské kultury – a my jsme k tomu opravdu užíváni. Dá se Musorgského opera Boris Godunov považovat za to opravdu nejtypičtější ruské dílo s kořeny hluboko v kultuře země? A vnímáte jako výhodné při uvedení scén z opery koncertně, že se nemusíte domlouvat s režisérem? Tady je nutný komplexnější pohled. Hloubka vhledu do jedné konkrétní kultury bývá totiž někdy zaměněna za její izolaci od ostatních kultur, za nedostatek vlivu jiných škol. Například Čajkovskij nebo Rachmaninov měli klasické hudební vzdělání, které pak charakter jejich díla spoluvytvářelo a ovlivňovalo. Přesto nemohu říci, že by pronikli do ducha naší kultury méně než Musorgskij. Jen prostě doprovázeli své prostoupení s národní kulturou její vysokou syntézou s kulturou západní. Nicméně pokud budeme hovořit o originalitě ruské hudby, o její odlišnosti od západní kultury, pak zřejmě Musorgského hudba opravdu naši kulturu reprezentuje nejzřetelněji. Ano, obzvláště tehdy, když k ní nejsou přidávány různé Petr Veber režisérské „objevy“… Plnou verzi rozhovoru si můžete přečíst na hudebním portálu KlasikaPlus.cz. KlasikaPlus je partnerem operní řady festivalu.

Tradiční vernisážový maraton Hned na startu festivalu prověříme nejenom vaši duševní schopnost vnímat krásné umění, ale také fyzickou kondici. Kromě intenzivního hudebního programu jsou totiž první festivalové dny doslova nabité vernisážemi výstavních projektů Smetanovy výtvarné Litomyšle. Připravte se na maraton, který začíná ve čtvrtek a končí v sobotu v pozdních večerních hodinách. Během té doby vás čeká 11 vernisáží, kromě toho také 5 koncertů v programu Smetanovy Litomyšle a nepřetržitý program ve festivalových zahradách plný koncertů, workshopů, divadla, baletu a projekcí. KRUHY A ČÁRY ZE SBÍRKY KARLY A DAVIDA ŽELEZNÝCH K výstavě, kterou by návštěvník Smetanovy výtvarné Litomyšle neměl minout, patří projekt kurátora Adama Hnojila Kruhy a čáry života k padesátinám mecenáše a galeristy Davida Železného. V prostoru bývalého pivovaru ukáže vybrané kousky z kultivované Železného sbírky se zaměřením na abstraktní tvorbu s přesahy posledních zhruba padesáti let. Její ambicí je představit sběratelskou vášeň, která se netýká jen uměleckých děl, ale také vztahů umělce a mecenáše. Kruh a čára – dva základní tvary se prolínají celou sbírkou, ve které nechybí díla Magdaleny Jetelové, Jiřího Hilmara, Aleše Veselého, Františka Kyncla, Jiřího Koláře, Vladimíra Kokolii a dalších výrazných osobností českého umění uplynulých desetiletí. S mnohými z vystavených děl se navíc pojí osobní galeristovy vzpomínky na jejich autory. MILAN CAIS, PETR NIKL, MAXIM VELČOVSKÝ – VÝSTAVA MENTORŮ A JEJICH ŽÁKŮ PROJEKTU MENART Úplnou novinkou letošní výtvarné Litomyšle je společná výstava tří mentorů – Milana Caise, Petra Nikla a Maxima Velčovského – a jejich žáků, které vedli po

dobu jednoho roku. Projekt MenART vznikl jako podpora Základních uměleckých škol. Pod kurátorským vedením Lenky Lindaurové vznikla výstava přímo pro opuštěné prostory bývalé tiskárny, jejíž rekonstrukce na muzeum se připravuje. Výstava ukazuje nejen to, jaké mohou být přístupy k výtvarné tvorbě, ale také to, jak se studenti ZUŠ seznamují s uměleckým provozem a způsobem prezentování svých děl. Každý z mentorů přistupoval ke svým svěřencům jinak. Petr Nikl vedl své studenty ke spolupráci na společném performativním díle, v němž si vyzkoušeli malování a kreslení prostřednictvím jiného nástroje než ruky. Maxim Velčovský vyzýval účastníky k angažovanosti – každý měl nalézt problém, který mu vadí a vlastním způsobem jej vyjádřit v podobě uměleckého transparentu. Milan Cais se soustředil na objevování výtvarného potenciálu každého člena skupiny a podpořil je v nacházení neobvyklých zpracování a řešení. Výsledky společné práce dokazují, jak různorodé mohou být cesty lidské kreativity a jak může být důležitá otázka vzájemné komunikace, inspirace, ale i kooperace. Součástí výstavy je také prezentace mentorů a to jak v tiskárně, tak i mimo ni. Petr Nikl dovedl své Organické stopy až

do Galerie Pakosta – vytváří je metodou pohybu mechanických hraček namočených v tuši po rýžovém papíru. Stejnou metodou koneckonců vznikla i společná práce s žáky. DANIEL PEŠTA – EXCITACE „Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a ztracený” (Žalm 25-16) Dvě instalace Daniela Pešty v chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli se dotýkají existenciálních témat předurčení osudu a z něj plynoucího utrpení, ale zároveň i naděje na vysvobození. Genetická výbava, rasa a společenský statut jsou faktory, které ovlivňují naše životy a určují směr vývoje každé osobnosti. Bible však praví, že Bůh se zapsal do srdce každého z nás, a nabízí nám tedy možnost biologickou determinaci překlenout do transcendentální sféry. Boží oko, oko Prozřetelnosti je jako symbol Boží vševidoucnosti odpradávna znázorňováno v umění napříč náboženstvími. Daniel Pešta jej současným vizuálním jazykem pojednal jako virtuální realitu zasazenou do sakrální barokní architektury, v jejíž chrámové lodi se ve výšce vznáší jemná membrána mléčného velkoformátového plátna s videoartem Kapka. Představuje pomyslné oko Boží, které trpělivě těká pod nekonečným přívalem krůpějí, které přicházejí z neznámého zdroje. Obraz „božího oka“ se odráží v hladině skleněného objektu Václava Ciglera, jehož otevřený poklop návštěvníka vede do podzemní krypty. Daniel Pešta do ní zasadil dílo zhmotňující jeho představu „piety “, nazvané Kristus v plodové vodě. Ztemnělým prostorem se rozprostírá magická záře, v jejímž ohnisku ční na betonovém podstavci sloup evokující jeden z pilířů nesoucích klenbu. Samotný objekt je vytvořen z poloprůhledné pryskyřice, v níž levituje bolestné tělo Ježíše Krista sejmutého z kříže. Na rozdíl od naturalistických výjevů z historie křesťanského umění Pešta nevystavuje Kristovo umučené tělo napospas pozorovateli, ale chrání jej medově zbarvenou, hojivou tekutinou, jako by jej chtěl vrátit do bezpečí mateřského lůna. Situaci akusticky umocňuje dech ženy – matky, navěky bdící nad svým synem. Ten se prolíná se shora znějícím zvukem nepřetržitě padajících kapek, které odpočítávají čas pomíjivého pozemského bytí. Pešta tak v projektu ExCitace poukazuje na společný biologický původ všeho lidstva a zároveň nabízí příslib transcendentálního vykoupení v duchovní dimenzi, která jej přesahuje.

Kompletní přehled výstav naleznete na www.vytvarnalitomysl.cz. Vernisáže jsou uvedeny také na str. 9.

FESTIVALOVÉ ZAHRADY 2019 ČTVRTEK 13. ČERVNA 18.00 / pódium Decapoda – symfonický orchestr ZUŠ Ústí nad Orlicí 20.20 / pódium Projekce na ledce: Slavnostní zahajovací koncert – přímý přenos ze zám. nádvoří

PÁTEK 14. ČERVNA SMETANOVÝ VÍKEND S ČESKOU SPOŘITELNOU 15.00–20.00 / zóna České spořitelny Namaluj si písničku – tvůrčí program pro děti 15.00 / pódium Projekce na ledce: Dějiny udatného českého národa – populárně naučný seriál 17.00 / pódium Factorial! Orchestra & Martin Růža – královéhradecký bigband s živelnou energií 19.00 / pódium Projekce na ledce: Pyšná princezna – pohádka jedné z litomyšlských velikánek s nezaměnitelnou hudbou Dalibora C. Vačkáře 20.40 / pódium Projekce na ledce: Ještě nekončíme, diskuze s aktéry ﬁlmu – časosběrný ﬁlm o čtyřech aktivních seniorech plný životní energie a vtipu

SOBOTA 15. ČERVNA SMETANOVÝ VÍKEND S ČESKOU SPOŘITELNOU 10.00–18.00 / areál Fotodroid – foto nakulato Virtuální realita České spořitelny 10.00–18.00 / zóna České spořitelny Vydej se za svým snem – výukový program pro děti Hudební škola České spořitelny – Vyzkoušejte si hudební nástroj přímo na pódiu! Najdeme ve vás budoucího virtuose? Namaluj si písničku – tvůrčí program pro děti 10.00 / pódium Hudba hrou: JáRádRytmus-TyRádRytmus – Že je základem hudby rytmus, se ví už od pravěku. V hudebním dětském představení vám o tom budou vyprávět a hlavně hrát Tom a Honza. 11.00 / pódium Déčko na ledce 14.00 / infostánek Komentovaná prohlídka historickým jádrem města 14.00–18.00, mimo čas vystoupení baletu Pohybová dílna Baletu Národního divadla – mladé slečny, zkuste to rovnou s profíky!

14.30 / pódium Z Digitální Smetanky: Michaela Jonczyová a Kirill Yakovlev – kytarový experimentátor s výbornou zpěvačkou 15.45 / trávník Dílna bubnování 16.30 / pódium Jak Romeo a Julie tančili labutím Trepák – Jak si poradí Balet ND s nejznámějšími baletními kousky? A zvládnete je i vy? 17.45 / trávník Dílna bubnování 18.30 / trávník Na pytel s baletem – diskusní pořad 19.00 / pódium Balet Národního divadla: Charles-François Gounod – Valpuržina noc – Balet ND v čele s primabalerínou Alinou Nanu 19.20 / pódium Namaluj si písničku, Vytáhni Bedřicha a Hudební kvíz – vyhlášení soutěží 20.00 / pódium Projekce na ledce: Romeo a Julie – Den plný baletu uzavírá mistrovské provedení baletu Sergeje Prokofjeva, který na scéně ND nastudoval Petr Zuska.

NEDĚLE 16. ČERVNA SMETANOVÝ VÍKEND S ČESKOU SPOŘITELNOU 10.00–18.00 / areál Fotodroid – foto nakulato Virtuální realita České spořitelny 10.00–18.00 / zóna České spořitelny Vydej se za svým snem – výukový program pro děti Hudební škola České spořitelny – Vyzkoušejte si hudební nástroj přímo na pódiu! Najdeme ve vás budoucího virtuose? Namaluj si písničku – tvůrčí program pro děti 10.00 / pódium Hudba hrou: JáRádRytmus-TyRádRytmus II – pokračování dětského představení plného hudebních pokusů 11.00 / pódium Déčko na ledce 13.00 / zóna České spořitelny Divadelní představení České spořitelny Abeceda peněz: S kartou a bez peněz – hudebně vzdělávací pořad o ﬁnanční gramotnosti 14.00 / pódium Sborové zahrady: Jitro Hradec Králové 14.00 / infostánek Komentovaná prohlídka historickým jádrem města 14.30 / trávník Tělohraní – workshop hry na tělo

Kompletní a průběžně aktualizovaný program na www.festivalovezahrady.cz

15.00 / pódium Sborové zahrady: Kühnův dětský sbor, Severáček Liberec 15.30 / zóna České spořitelny Divadelní představení České spořitelny Abeceda peněz: S kartou a bez peněz – hudebně vzdělávací pořad o ﬁnanční gramotnosti 16.30 / pódium Bd beat – hraní na tělo – Lektoři vás provedou programem, na jehož konci vytvoříme kapelu hrající na vlastní tělo. Lektoruje Denbaya, zpívají sbory královéhradeckých Sborových slavností. 17.00 / trávník Sborové zahrady: Canto ZUŠ Náchod, Radost Praha 17.30 / trávník Tělohraní II – 2. díl workshopu hry na tělo 18.00 / pódium Jaroslav Krček, Musica Bohemica a sbory královéhradeckých Sborových slavností – Kühnův dětský sbor, Severáček Liberec, Canto ZUŠ Náchod, Jitro Hradec Králové a Radost Praha 19.20 / pódium Namaluj si písničku, Vytáhni Bedřicha a Hudební kvíz – vyhlášení soutěží 20.00 / pódium Projekce na ledce: Čechomor 30 let – František Černý a Karel Holas se vydávají na výlet za historií své kapely.

PONDĚLÍ 17. ČERVNA 18.30 / pódium Klavírní recitál Dominika Veselého 20.00 / pódium Projekce na ledce: Česká ﬁlharmonie – open air 2018 – Česká ﬁlharmonie v koncertu z Hradčanského náměstí

ÚTERÝ 18. 6. DEN S LESY ČR 9.00–12.00, 13.00–16.00 / trávník Lesní pedagogika: Jaké zajímavosti ukrývá les? – vzdělávací program Lesů ČR 9.00–12.00 pro ZŠ 13.00–16.00 pro veřejnost 18.30 / pódium Klavírní recitál Dominika Veselého 20.00 / pódium Projekce na ledce: Česká ﬁlharmonie – open air koncert 2014 – čtyři talentovaní mladí sólisté pod taktovkou J. Bělohlávka

STŘEDA 19. 6. 18.30 / pódium Klavírní recitál Dominika Veselého

fIY{z>

Česká spořitelna věří dobrým věcem Sepětí s obcí, komunitou a regionem, kde spořitelny působí, je od počátku velmi těsné. Ostatně, právě obce byly nejčastějšími zakladateli spořitelen. Spořitelny navíc podporovaly rozvoj prosperity investicí do místních podniků a díky nim vznikaly domy umění, divadla, obytné domy a domovy pro potřebné. Česká spořitelna se i dnes zapojuje do mnoha dobrých věcí. Podporuje rozvoj vzdělanosti, a to zejména prostřednictvím Nadace České spořitelny, je partnerem osmi vysokých škol. Rozvíjí také svůj zážitkový program finančního vzdělávání Abeceda peněz. Spořitelna je navíc partnerem mnoha sportovních, kulturních či společenských akcí. Mezi ně patří také letité partnerství festivalu Smetanova Litomyšl. „Existuje jen málo tak výjimečných hudebních událostí, jakou je Smetanova Litomyšl. Pestrou nabídku kvalitních kulturních zážitků podtrhuje unikátní atmosféra festivalu i města Litomyšl. Osobně velice oceňuji, že jeho organizátoři neztrácejí chuť a odvahu zkoušet stále nové způsoby, jak pro krásnou hudbu, ale i další formy umění, získat nové fanoušky," říká Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny. Už třetím rokem mezi tyto neotřelé přístupy patří také víkendový program pro rodiny s dětmi. Program Festivalových zahrad návštěvníkům nabízí cestu k hudbě, tanci i výtvarnému umění, nenásilně a hravě je získává i pro náročnější formy představení. Program zahrad je po všechny festivalové víkendy všem přístupný zdarma a banka připravila program hned pro ten první – Smetanový víkend s Českou spořitelnou. ABECEDA PENĚZ Angažmá na poli zvyšování finanční gramotnosti je pro finanční organizace přirozené. A to natolik, že veřejnost to od České spořitelny jednoznačně očekává – myslí si to více než 70 % respondentů letošního průzkumu. Různé formy podpory výuky a popularizace znalostí ze světa osobních financí kontinuálně nabízíme zhruba od roku 2008. Nyní Spořitelna přichází s komplexním programem pro výuku finanční gramotnosti od školky až po důchod, Abecedou peněz. Od podzimu 2017 se program zaměřuje na žáky čtvrtých tříd. Aktuálně je v něm zapojeno téměř 300 škol, do konce roku by jich mělo být 400, tedy zhruba 10 % všech základních škol v ČR. Pro výuku Spořitelna zvolila zážitkovou formu učení. Je obecně známo, že člověk vstřebá lépe informaci, která je provázena nějakou emocí, a také si tuto informaci lépe pamatuje. Finanční vzdělávání musí být ze své podstaty praktické, a proto děti při realizaci Abecedy peněz nesedí v lavicích, ale jdou „do terénu“ a společně plní úkoly a překonávají nelehké výzvy. Cílem dětí je vybudovat vlastní firmu, vymyslet zajímavý produkt a na závěrečném jarmarku prezentovat a prodat své výrobky nebo služby. Děti přicházejí

s dobrými nápady, jak z mála získat hodně. Dokáží si mezi sebou najít leadra, ocenit schopnosti spolužáka, kterého doteď vnímaly jako outsidera, vybičují se k týmové spolupráci. Průměrně si třída dokáže vydělat 14 tisíc korun. „Co mne zejména těší je fakt, že

minimálně 20 % dětí si nevydělává jen pro sebe, na svůj výlet, ale část nebo veškerý výdělek věnuje někomu potřebnému. A ze zpětných vazeb učitelů mimo jiné víme, že díky Abecedě peněz začínají téměř všichni odpovědněji hospodařit se svým kapesným," vyzdvihuje David Hubáček, který je v České spořitelně odpovědný za ﬁnanční vzdělávání. Na podzim 2019 banka spouští verzi Abecedy peněz pro druhé třídy ZŠ i variantu pro seniory. Spořitelna chystá ještě letos na podzim také interaktivní programy pro děti z mateřských školek

a online „cool” řešení pro žáky druhého stupně. A vy jste určitě neunikli její televizní reklamě :-) JEŠTĚ NEKONČÍME Během Smetanovy Litomyšle máte šanci zhlédnout unikátní projekci snímku „Ještě nekončíme“, který vznikl díky České spořitelně. Časosběrný snímek vznikal téměř dva roky, po které ﬁlmaři v čele s režisérem Jiřím Zykmundem sledovali osudy čtveřice seniorů, dvou dam a dvou mužů. Všem čtyřem je více než 70 let a každý z nich diváky může uhranout svou činorodostí a pestrou škálou aktivit, kterým se věnují. O jejich vitalitě a smyslu pro humor se můžete přesvědčit i osobně – po projekci

se těšte na besedu s protagonisty a tvůrci ﬁlmu. Film, který má potenciál bořit mýty o stáří, na serveru ČSFD získal už 75 %. Do kin se snímek chystá už letos na podzim. A kde jinde se můžete potkat s Českou spořitelnou nejen toto léto? Na koncertech České ﬁlharmonie, na festivalech Metronome Festival Prague, Colours of Ostrava (a diskusním fóru Meltingpot) nebo bejbypankovém Kefíru. Se Spořitelnou se také můžete pustit do rozvoje pohybové gramotnosti, třeba s programem Atletika pro rodiny. Banka je zkrátka partnerem mnoha sportovních, kulturních či společenských a vzdělávacích akcí, protože věří dobrým věcem. Na viděnou nejen během Smetanovy Litomyšle! Program Smetanového víkendu s Českou spořitelnou najdete na str. 12.

„Mám období už několikáté zamilovanosti do Bedřicha Smetany”

JAKUB HRŮŠA má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí její 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba. Máte před sebou další zahajovací koncert, po Pražském jaru tentokrát na Smetanově Litomyšli. Mají pro vás takové příležitosti něčím punc výjimečnosti, nebo přistupujete ke každému koncertu stejně?

Je to paradoxní, ale oboje je pravda – tato zahájení zcela určitě výjimečná jsou a neexistuje, abych je pociťoval jako něco běžného, natožpak rutinního. Nehledě na to, že mi je nyní vlastně každé vystoupení v Česku svátkem – to, že se tak děje

Bedřich Smetana: Má vlast, SL 2016

při prestižním zahájení, tento pocit ještě zvětšuje. Ale zároveň je také pravda, že vlastně každý koncert je výjimečný, sváteční, napínavý. Především ale mám Litomyšl upřímně rád, a to jak coby město, tak taky lidi v něm, kteří se tam starají o hudbu – tým festivalu – i kulturu vůbec. Litomyšl na mě vždycky působila jako mimořádně kulturní místo. K tomu všemu mám teď období už několikáté zamilovanosti do Bedřicha Smetany. Je až fascinující, jak nenahraditelní všichni ti naši skladatelští mistři byli, každý jinak – bez Smetany, tohoto „úhelného kamene“ české velké hudby, by ale ti další, Dvořákem počínaje, nebyli titíž. Kdyby jsou chyby, třeba by se naše hudební kultura vyvíjela jinak, ale myslím, že tenhle její základ, základ vážnosti přístupu, by bez Smetany nebyl. V tomto smyslu také rozumím tomu slovu „vážná hudba“ – jako „vážně míněná“. Letos v Litomyšli dirigujete Janáčkovu rapsodii Taras Bulba – právě tu jste s velkým ohlasem uvedl loni na podzim s Berlínskými filharmoniky, ke kterým se navíc letos opět vrátíte. To se asi dramaturg Litomyšle Vojtěch Stříteský docela trefil do vašeho oblíbeného repertoáru, že? Ano! A taky do oblíbeného sólisty! Ovšem jednak jsme ten repertoár pekli ve spolupráci a jednak, zcela upřímně řečeno, v podstatě s čímkoli, co by navrhl z pokladnice naší nejlepší symfonické a koncertantní hudby, by se trefil! Já naši hudbu nesmírně prožívám. Se mnou je to tak: dávám si v cizině víceméně pozor, abych to s tou „češtinou“ moc nepřehnal, a výsledkem je, že když se můj repertoár

plus minus spočítá, převládá v něm jiná než česká hudba, převládá mezinárodní dramaturgie. Ale samozřejmě z těch národních, specifických skladatelů jsou ti naši jednoznačně nejvíce zastoupeni, takže i když je to tak, jak jsem to popsal, tak občas slyším, že jsem „specialista“ na českou hudbu. Kdyby mě zahraniční i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou. Ano, právě proto jsou pak takovéto české slavnosti hudby pro mě velkým svátkem a radostí. Dirigujete hned i druhý koncert a na něm další dílo, kterému jste se pečlivě věnoval už loni – Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila. Na podzim v Rudolfinu jste ho provedl celé, bez škrtů. Tentokrát ale asi půjde o zkrácenou verzi, že? Ano, máte pravdu. Ostatně také jsem v Praze deklaroval, že to kompletní provedení bude sváteční, mimořádné, „jednou za deset let“, jak jsem to v nadsázce inzeroval. V Litomyšli neprovedeme v žádném případě jakýkoli „pahýl“, i tak to bude tvar mohutný a velkorysý, jak si oratorium tohoto rozvrhu zaslouží, ale přece jen se vrátíme k tradičnějšímu pohledu na tuto skladbu. Sólisté budou tíž, sbor se změní, tentokrát půjde o ČFS Brno s panem sbormistrem Petrem Fialou. Kterou verzi jste zvolil, úpravy samotného Dvořáka, nebo jste škrtal sám? Je to víceméně Dvořák sám – „víceméně“ proto, že Dvořák sám navrhl těch verzí několik a jsou často vzájemně nekompatibilní. Takže je to ve výsledku verze dirigenta, tedy moje. Pokolikáté tu vlastně budete dirigovat? Vedu si databázi, tak se můžu podívat. Počkejte chvíli… Nepočítám-li Mladou Smetanovu Litomyšl s Pražským studentským orchestrem prof. Mirko Škampy (pozor, mimo jiné Janáčkův Taras Bulba v místním kostele 20. 9. 2003!, ten rok, 22letý, jsem tu skladbu dirigoval v podstatě poprvé v životě), na které jsme vystupovali opakovaně (vzpomínám rád taky na pásmo Smetanových poetických polek v Národním domě, ke kterému se pokoušeli ubozí plesající opravdu tancovat!), tak asi pětkrát: jednou s tehdy „svou“ PKF a Kate Royal (2009), tentýž rok jsme třikrát prováděli s Národním divadlem Rusalku (mimo jiné i venku v amfiteátru – když nepršelo), pak jsem zde byl dvakrát s Českou filharmonií (2012 a 2016) a jednou s Filharmonií Brno (2013). Kolik jsem se ale najezdil do Litomyšle ještě jako student gymnázia z Brna jako posluchač! Pokud umělec vymění klasickou koncertní síň za nějaké mimořádné prostředí, navíc open air, je to spíš vítané osvěžení nebo naopak větší zodpovědnost s ohledem na všechny s tím související proměnné jako počasí, jiné akustické podmínky apod.?

Závisí to právě na tom, o co konkrétně se jedná, hlavní problém pro mě představuje především akustika – a samozřejmě počasí, když se zblázní. Ale pokud je to jiné prostředí opravdu profesionálně zvládnuté, tak je to osvěžení, jak říkáte. Je ovšem třeba na rovinu říct, že Smetanova Litomyšl je prvotřídní místo a open air je to jen částečně – do akustiky hrají stěny zámku – a muzikanti (a je-li třeba, tak i publikum) jsou dobře kryti. Pro některé projekty, zejména větší obsazení, monumentálnější, je to vlastně u nás toho času snad nejlepší dějiště! Smetanova Litomyšl měla dříve v názvu slovo operní, lákalo by vás tu opět dirigovat operní inscenaci? Ano… Už jsem vzpomínal na trojí Rusalku

s ND z Prahy v roce 2009. A přiznám se, že bych velice rád v Litomyšli dirigoval Smetanovu operu, ať už se vším všudy, nebo koncertně. Jsem veliký obdivovatel Smetanova dramatického díla, vedle samozřejmých radostí (Prodaná nevěsta) zejména Dalibora, Libuše, Dvou vdov a Tajemství. Obecně se k opeře dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit. Veronika Paroulková

Plnou verzi rozhovoru si můžete přečíst na hudebním portálu KlasikaPlus.cz. KlasikaPlus je partnerem operní řady festivalu.

Užijte si Litomyšl s výhodami a slevami také o festivalu Infocentrum Litomyšl vytvořilo ve spolupráci s litomyšlskými podnikateli a dalšími subjekty novou bonusovou knížku „Užijte si Litomyšl 2019–2020“ nabízející více než padesát lákavých slev, bonusů a výhod v hodnotě převyšujících 2000 Kč. Ty lze využít na památkách, sportovištích, u ubytovatelů, v restauracích, kavárnách, galeriích a dalších zajímavých místech v Litomyšli od začátku letošní turistické sezony až do konce roku 2020. Bonusová knížka je k dostání v informačním centru na Smetanově náměstí a v zámeckém infocentru. Tak neváhejte a knížku si obstarejte, je to skvělá možnost jak ještě lépe poznat Litomyšl. Více informací na www.uzijtesilitomysl.cz.

Rok 2019 na zámku v Litomyšli plný oslav vebně historické prohlídky Za příběhem zámku – 27. a 28. července. Odborné prohlídky procházejí nejen ukrytým starým palácem, ale třeba historickým zámeckým krovem. V roce 2018 byly na litomyšlském zámku zrestaurovány a reinstalovány některé ze soukromých pokojů východního křídla, které nabízejí zajímavý pohled do běžného života zámeckých obyvatel. V sobotu 10. srpna a 24. srpna 2019 je na zámku v Litomyšli možnost navštívit nové prohlídky s názvem Zámek za závěsy. Zámek totiž není jen památka, ale především to byl obytný dům a po staletí domov desítek lidí. Poslední srpnový den se koná již tradiční večerní akce – celostátní Hradozámecká noc, která letos představí renesanční hudbu a tance. Na všechny specializované prohlídky i večerní akce je nutná rezervace vstupenek, a jak na ni i všechny potřebné informace naleznete na www.zamek-litomysl.cz.

Čtvrtý prosincový den roku 1999 byl zámek v Litomyšli, a budovy k němu patřící, zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO jako příklad vzácné ukázky úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. A okolo renesance se budou točit celé letošní oslavy 20. výročí zapsání zámku v Litomyšli mezi světové památky. Čtvrtý prosincový den roku 1999 byl zámek v Litomyšli, a budovy k němu patřící, zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO jako příklad vzácné ukázky úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. A okolo renesance se budou točit celé letošní oslavy 20. výročí zapsání zámku v Litomyšli mezi světové Památky. Co mohou návštěvníci zámku v rámci oslav očekávat? V letních měsících, přesněji od 27. června do 1. září, mohou navštívit v rámci prohlídky reprezentačních sálů (trasy A) třeba výstavu Vivat Grácie! – Ať žije půvab! Výstavu připravil Státní zámek Litomyšl s doc. Kristýnou Petříčkovou z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejím základem jsou repliky evropských renesančních oděvů z Francie a z Itálie, doplněné o historické i novodobé lidové kroje, které propojuje společná symbolika,

nebo tradiční vzory textilií. Nedílnou součástí výstavy a exponátů jsou také velkoformátové umělecké fotografie. Pro zámek v Litomyšli, památku UNESCO, podařilo se navrhnout koncepci, která zahrnuje třeba oděvy z Blatnice či z Vlčnova, jehož Jízda králů je rovněž zapsána na seznam nehmotného světového dědictví UNESCO. Proto nezapomeňte, že po celou návštěvnickou sezónu roku 2019 je možné opět využít festivalovou vstupenku z představení na II. zámeckém nádvoří jako vstupenku na základní prohlídkové trasy litomyšlského renesančního paláce – třeba právě do reprezentačních sálů s výstavou historického odívání Vivat Grácie! V případě letní návštěvy litomyšlského zámku si mohou návštěvníci vybrat z nabídky specializovaných prohlídek. Pro všechny zajímající se o stavební vývoj litomyšlského zámku jsou připraveny sta-

A oslavy létem zdaleka nekončí. Například 7. září se uskuteční na zámku národní zahájení Dnů evropského dědictví a s ním spojená Italská slavnost (k oslavě Itálie coby kolébky renesance). Renesance bude pojítkem většiny kulturních akcí a slavností výjimečného roku 2019 na zámku v Litomyšli. Nicméně takové výročí stojí za pořádnou oslavu. Těšíme se na vás v slavnostním roce 2019. Zdeňka Kalová

V příštím čísle Generální partner festivalu

61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za ﬁnančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

• Slavomír Hořínka: Toužím psát hudbu, která zažehává • KlasikaPlus partnerem operní řady festivalu • Faustovo prokletí s novým šéfdirigentem Filharmonie Brno • Miroslav Táborský: Faustovské téma je nevyčerpatelné

Festivalové noviny • Noviny Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2019 • V nákladu 8000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Smetanova Litomyšl • Foto: František Renza a archiv SL • Graﬁcká úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl