Jan Hodač, Tomáš Kotrba: Učebnice globalizace by Barrister&Principal

Jan Hodač Tomáš Kotrba zm

lim

ěn

ém bl

ro íp

á ob

h ou

p ez

eč

s no

lid

á pr

l ro

i jed

ůs ír

ač

l pu

a gr

b do

n tre

Učebnice globalizace Jan Hodač Tomáš Kotrba

Barrister & Principal

Při tvorbě učebnice jsme vycházeli jak z vlastních pedagogických zkušeností vysokoškolských pedagogů a lektorů vzdělávání dospělých, tak z přímých a příjemných setkávání s pedagogy základních a středních škol, kteří byli účastníky vzdělávacích kurzů projektu „Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních a středních škol“. Účastníkům uvedených kurzů patří náš dík za jejich podněty, otázky, připomínky a komentáře k obsahu kurzů. Mezi jinými zde padla také otázka: „Proč pro nás nevydáte rozsáhlejší učebnici?“ A tak jsme se pustili do práce. Rádi bychom také poděkovali všem, kteří nám pomáhali, když jsme se dali do psaní. Dostalo se nám nezištné pomoci a povzbuzení od našich kolegů, lektorů kurzů, jmenovitě od Petra Königa, Jana Přenosila a Pavla Těšáka. Velký dík patří vedoucímu lektorovi kurzů Luboru Lacinovi za jeho odbornou pomoc při úpravách textů a eliminaci nedostatků a za pozornost, kterou nám věnoval od samého počátku naší práce na přípravě učebnice. Nakonec bychom chtěli poděkovat manažerovi projektu Jiřímu Ruskovi a koordinátorce vzdělávání Ivaně Middleton, bez jejichž přispění a pomoci s administrativní stránkou by realizace učebnice v podobě, jak se vám dostává do rukou, nebyla možná. Kniha nemá rozsáhlý poznámkový aparát, protože jsme ji pojali spíše jako výzkumnou zprávu o globalizovaném světě a ne jako vědeckou práci. Dále však v knize najdete odkazy na další doporučenou četbu a e-odkazy k jednotlivým kapitolám. Doufáme, že jsme se nedopustili při formulaci našich myšlenek zásadních chyb či nepřesností. Uvítáme opravy a připomínky pro další vydání.

Tématicky zaměřená učebnice je výstupem projektu OP VK – CZ.1.07/1.3.00/14.0053 „Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních a středních škol“. Učebnice je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

obsah

Předmluva

Úvod

Globalizace

1.1.

Definování pojmu globalizace

1.2.

Projevy globalizace

1.3.

Původ globalizace a její urychlení

1.4.

Globální problémy

1.4.1.

Globální statky

1.4.1.1.

Globální oteplování

1.4.1.2.

Vyčerpávání rybího bohatství

1.4.1.3.

Masivní odlesňování (deforestace)

1.4.1.4.

Nedostatek vody

1.4.1.5.

Znečišťování moří a ohrožení jejich biodiverzity

1.4.2.

Globální závazky

1.4.2.1.

Světová chudoba

1.4.2.2.

Zachování míru, prevence konfliktů a boj proti terorismu

1.4.2.3.

Nebezpečí světových pandemií

1.4.2.4.

Digitální nerovnost

1.4.2.5.

Prevence přírodních katastrof a jejich následků

1.4.3.

Problémy vyžadující právní regulaci na globální úrovni

1.4.3.1.

Rekonstrukce daňového systému

1.4.3.2.

Obchod s drogami

1.4.3.3.

Obchod, investice a pravidla volné soutěže

1.4.3.4.

Ochrana duševního vlastnictví

1.4.3.5.

Pravidla elektronického obchodování

1.4.3.6.

Pracovní podmínky a pravidla migrace

1.5.

Globalizace versus regionalizace

1.6.

Závěrem

Ekologický rozměr globalizace

2.1.

Globální oteplování versus globální ochlazování

2.1.1.

Klima a jeho proměnlivost

2.1.2.

Lidská role v klimatických změnách

2.1.3.

Globální teplota z dlouhodobého pohledu

100

2.1.4.

Konfliktní body teorie globálního oteplování

105

2.1.4.1.

Hlavní proměnné v diskusi o globálním klimatu

107

2.1.4.2.

Co můžeme ovlivnit?

108

2.2.

Závěrem

120

2.3.

Ochrana životního prostředí a role jedince

122

2.3.1.

Šetření elektrickou energií

123

2.3.2.

Eliminace nadměrné produkce odpadu

138

2.3.3.

Šetření vodou

149

2.3.4.

Využívání zdrojů energie

154

2.3.4.1.

Fosilní paliva

160

2.3.4.2.

Jaderná energie

166

2.3.4.3.

Obnovitelné zdroje energie obecně

168

2.4.

Závěrem

185

Sociální rozměr globalizace

193

3.1.

Populační růst

194

3.1.1.

Počet lidí na Zemi

3.1.2.

Hlavní důvody růstu lidské populace

197

3.1.3.

Rozdíly v dynamice populačního růstu

199

3.1.4.

Budoucnost populační „exploze“

208

3.2.

Migrace

211

3.2.1.

Migrace ve světě

213

3.2.2.

Remitence

224

3.2.3.

Migrace v Evropě

228

3.2.4.

Migrace v České republice

231

3.3.

Kulturní a náboženské aspekty globalizace

238

3.3.1.

Hofstedeho dimenze odlišnosti kultur při komunikaci

241

3.3.2.

Světová náboženství

245

3.3.2.1.

Křesťanství

247

194

3.3.2.2.

Islám

249

3.3.2.3.

Hinduismus

252

3.3.2.4.

Judaismus

255

3.3.2.5.

Buddhismus

257

3.3.2.6.

Konfucianismus

259

3.3.3.

Rozšíření náboženství

261

3.3.4.

Náboženství v Evropě

263

3.3.5.

Náboženství v České republice

265

3.4.

Závěrem

272

Lidská práva a bezpečnost

279

4.1.

Lidská práva

280

4.1.1.

Historie lidských práv

280

4.1.2.

Lidská práva v Československu a České republice

284

4.1.3.

Vývoj lidských práv v celosvětovém kontextu

v posledních 20 letech

286

4.1.4.

Ochrana lidských práv v Evropské unii

290

4.2.

Bezpečnost ve světě

291

4.2.1.

Vývoj bezpečnostních konceptů

293

4.2.1.1.

Počátky novověku a vestfálský mír

294

4.2.1.2.

„Evropský koncert“ – 19. století a stabilní pentarchie

294

4.2.1.3.

Od Verdunu k San Franciscu

295

4.2.1.4.

OSN, studená válka a bipolarita

296

4.2.1.5.

Bezpečnost ve 21. století

297

4.3.

Závěrem

303

Globalizace ve 21. století – shrnutí

305

Předmluva Vážené čtenářky, vážení čtenáři, do rukou se vám dostává kniha s obsáhlým tématem globalizace. Snad žádné jiné téma v posledních letech nerezonuje v tolika různorodých vědách, jako je filosofie, sociologie, ekonomie, ekologie, politologie nebo klimatologie. Témata, která s globalizací úzce souvisí anebo jsou jejím přímým projevem – udržitelný rozvoj, využívání obnovitelných zdrojů, populační růst, migrační toky, globální proměna klimatu atd. – jsou velmi rozsáhlá a široká a každé by si zasloužilo svou samostatnou studii. Autoři této knihy se i navzdory tomu snažili pojednat většinu zmíněných témat v jediné publikaci. Nebylo ambicí vytvořit rozsáhlý text a snažit se obsáhnout veškeré dosavadní vědění na poli globalizace. Primárním cílem bylo přiblížit zdánlivě složitá témata jazykem srozumitelným a jasným a přihlédnout k tomu, jak by se taková studijní látka dala sdělit žákům základních škol či studentům na středních školách. Text je proto koncipován formou učebnice, kdy některé její části lze využít jak ve vlastní výuce, tak k osobnímu rozvoji pedagogů i jejich studentů. Traduje se, že po jednom z náročných jednání prohlásil kdysi německý kancléř Willy Brandt, že ve svém týmu má pouze jednoho specialistu, který projednanému tématu rozumí, ale ten mu ho neumí jednoduše vysvětlit. A ti ostatní, kteří mu vše umí srozumitelně vysvětlit, tomu zase naopak vůbec nerozumějí. Přejeme vám příjemné a obohacující čtení a věříme, že se po dočtení posledních vět knihy nebudete cítit jako zmíněný německý kancléř. Autoři

Úvod Kniha, kterou právě držíte v ruce, zkoumá globalizaci z mnoha úhlů pohledu a snaží se ji shrnout tak, aby bylo možné zdánlivě složitá témata vysvětlovat jednoduchým způsobem. První kapitola se věnuje základní charakteristice globalizace – jejím projevům, podstatě a kořenům, stejně jako předpokladům vzniku a rozšíření. Je globalizace novým fenoménem? Co vedlo k jejímu vzniku či rozšíření? Jakými etapami si lidstvo prošlo před nástupem globalizace tak, jak ji známe dnes? V druhé kapitole se zaměříme na často diskutované téma – ekologický rozměr globalizace. Postupně budou probrána témata globální proměny klimatu, znečištění životního prostředí, produkce odpadů a škodlivých emisí, problematiky nerostného bohatství a rostoucího využívání tzv. obnovitelných zdrojů. Skutečně se planeta otepluje? Otepluje se stále rychleji? Může za to určitě člověk? Jestliže ano, do jaké míry? Chováme se my lidé k planetě Zemi stále více a více bezohledně? Disponujeme dostatkem energetických zdrojů, ať už jsou obnovitelné, či neobnovitelné? Třetí kapitola se věnuje tématům společenským. Jak dlouho a jak rychle poroste počet lidí na Zemi? Je planeta schopna stále rostoucí lidskou populaci nasytit? Je vývoj lidské společnosti rovnoměrný? Na tyto a další otázky se zaměřuje podkapitola o populačním růstu, následovaná dalším souvisejícím tématem – migrací. Je migrace fenoménem novodobým, či naopak odvěkým? Je na světě, v Evropě i u nás v České republice stále více migrantů? Máme se cítit ohroženi? Jestliže ano, jak se zachovat? I na tyto otázky se budeme snažit hledat odpovědi. Vhodným doplněním je pak další část knihy věnovaná kultuře a světovým náboženstvím. Jsou to právě odlišné náboženské vyznání a různé kulturní návyky, které nás u migrantů často překvapují či rovnou straší – anebo se tak alespoň děje na základě informací z českých i světových médií. Jaká je skutečnost? Jsou stoupenci různých světových náboženství automaticky nepřáteli Evropy a jejích hodnot? Poslední kapitola se věnuje problematice bezpečnosti, a to jak z pohledu celého státu, tak z pohledu individua. Zaměříme se na problematiku lidských práv, 10

jejich historii a rozšíření do dnešní (takřka univerzální) podoby. Poté se podíváme na světové bezpečnostní uspořádání a budeme pozorovat, jakým vývojem prošlo lidstvo za posledních několik staletí. Od pradávných dob, přes vznikající koncept „národního státu“, následovaný obdobím „evropského koncertu“, až po první a druhou světovou válku, se dostaneme až do druhé poloviny 20. století, kdy se uskutečnila převážná část dramatických změn, které dopomohly v závěru století k takřka celosvětové univerzalizaci lidských práv. Kniha je koncipována jako učebnice – pracuje s mnoha úkoly a nápady, využívá konkrétních příkladů a definic a upozorňuje na výjimky. Všechny texty jsou přehledně odlišeny grafickými symboly. Jejich seznam a vysvětlení můžete nalézt níže: Definice – tento symbol upozorňuje na klíčový pojem či jeho vysvětlení, kterému je dobré věnovat pozornost. Úkol pro studenty – kniha využívá tzv. aktivizačních metod pro výuku. Právě pod tímto symbolem můžete nalézt konkrétní nápady a návrhy, jak uspořádat vaši výukovou hodinu. Upozornění – jestliže měli autoři pocit, že je určitá část textu opravdu důležitá k pochopení popisovaných témat, upozornili vás tímto symbolem. Příklad – kniha je kromě obsahově zajímavých textů doplněna i o zcela konkrétní příklady, které mají vždy úzkou vazbu k probíranému tématu. Opět je můžete použít ve výuce. Poznámka – v knize se nachází množství grafů, tabulek, map a obrázků. Jestliže některé z nich potřebovaly vysvětlení, najdete ho právě pod tímto symbolem. Shrnutí – u většiny probíraných témat můžete narazit na krátké a vystihující shrnutí, které zdůrazní to nejdůležitější, co zaznělo na předchozích stranách textu. Otázka – některé otázky označené tímto symbolem jsou použitelné přímo pro výuku, jiné jsou naopak vhodné k vašemu zamyšlení. 11

Globalizace

1. Globalizace Tato kapitola se ve své první části nejprve věnuje definici globalizace, poté sleduje její projevy v současném světě a následně nabízí krátký exkurz do historie globalizace. Závěrem první části budeme hledat společné jmenovatele u témat globalizace a udržitelného rozvoje. V druhé části se čtenář může dočíst o tématu regionalizace, tedy o „protipólu“ či protisíle vůči jevům, které svět posledních několik desetiletí zmenšují, zrychlují a globalizují. Téma globalizace je tak široké, že ani špičkoví světoví sociologové, filosofové a politologové nedokážou nabídnout její jedinou a univerzální definici. Proto tato kapitola obsahuje i některé nápady a příklady, jak zdánlivě odtažité a neuchopitelné téma přiblížit studentům či žákům pomocí aktivizačních cvičení.

1.1. D efinování pojmu globalizace Každá kniha o globalizaci, globálních problémech planety Země a udržitelném rozvoji by logicky měla začít jasnou definicí globalizace. Na rozdíl od jiných společenských, politických či ekonomických jevů postrádá globalizace pevné a zřetelné ohraničení. Lidé rádi pracují v myšlenkovém schématu, kdy jevy okolo sebe umí konečně a s určitou platností pojmenovat. Hlavně v technických oborech a ekonomii převládá snaha předměty a jevy s určitostí uchopit. Pokus takto zúžit téma globalizace je ale předem odsouzený k neúspěchu. O to větší platnost tak získává slavný citát německého sociologa a myslitele Ulricha Becka, který poznamenal, že „pokus definovat globalizaci se rovná pokusu přitlouci puding na zeď“. (Robejšek 2006, s. 27) Pokud ale nepropadneme skepsi vyplývající z omezenosti lidského poznání, můžeme se na globalizaci podívat jako na nikým neřízený společenský, ekonomický a politický proces, který vede k posilování vazeb mezi (takřka) všemi zeměmi dnešního světa. Zřejmě nejsnadněji uchopitelná je globalizace z pohledu ekonomického. Mezinárodní měnový fond (dále jen MMF)

definuje globalizaci jako „rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu příhraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií“. (Dlouhá, Dlouhý, Mezřický 2006, s. 11) Také vám připadá tato definice obsáhlá a zároveň – navzdory své délce – neúplná? A není náhodou příliš „optimistická“? Týká se globalizace skutečně všech zemí světa? Petr Robejšek provokativně konstatuje, že „globalizace neprospívá všem věkovým skupinám, regionům, průmyslovým odvětvím, státům a národům stejně a současně“. (Robejšek 2006, s. 27) Je pravda, že šíření technologií a rozvoj rychlého internetu, masmédií, nových komunikačních kanálů a sítí vše urychluje (jak praví MMF ve své definici). Klíčovým poznatkem ale pro nás v tuto chvíli může být, že právě tyto technologie nejsou na Zemi rozšířeny stejně rovnoměrně. Měly by? Chceme, aby byly? Je naším přáním, aby bezmála sedm miliard lidí na světě mělo stejné šance, stejné možnosti, stejné technické vybavení, stejnou (dobrou) životní úroveň? Většina lidí odpoví zcela podle očekávání ano. Pojďme pak ale zkoumat možnosti planety Země jako celku – kolik lidí uživí v případě, že se všichni budou stravovat, chovat, cestovat a žít podobně náročně jako průměrný Američan či Evropan? Bude to sedm miliard? Zvládneme pokrýt energetické potřeby tak náročné civilizace bez rozsáhlé devastace životního prostředí? Při současné úrovni poznání a dostupnosti energetických zdrojů téměř jistě ne. Otázek spojených s globalizací je přitom celá řada a my si je s pomocí této knihy budeme klást. Vzpomeňme Jana Wericha, který kdysi výstižně řekl: „Jen hloupí žijí v ráji, kdo přemýšlí, žije v pekle otázek a pochyb.“ Další z velkých Čechů, Milan Kundera, napsal, že „individuem se člověk stává teprve tím, že ztratí jistotu pravdy a jednomyslný souhlas druhých“. A abychom nezůstali jen u velikých Čechů, indická „Velká Duše“ (indicky „Mahátmá“) Gándhí výstižně pojmenoval sedm „smrtelných hříchů dnešního světa“ již v první polovině 20. století:

Bohatství bez práce, požitek bez svědomí, vědění bez charakteru, obchod bez morálky, věda bez lidskosti, náboženství bez oběti, politika bez principů. Zdroj: Küng, 2000, s. 309

Jak vidno, na pomyslné křižovatce mezi „starým“ a „novým“ (chceme-li „postmoderním“) světem se nenachází jen společnosti západního světa.

1.2. Projevy globalizace Projevy globalizace můžeme pozorovat v našem každodenním životě, ačkoli si to mnohdy ani neuvědomujeme.

Box č. 1: Projevy globalizace okolo nás

Žáci na základních školách a studenti na středních školách jsou ovlivněni globalizací více, než si možná uvědomují. Jak vypadá jejich den? V hodině společenské výchovy nebo na výletě s nimi můžete diskutovat o tom, jak vypadá jejich a váš den. ¾¾ Ranní probuzení: budíkem nebo mobilem? Kolik procent české populace používá při ranním vstávání klasický budík (natahovací či digitální) a jak velká část lidí se probouzí za zvuku zahraničního hitu z reproduktoru svého mobilního telefonu? A jaký mobil to je? Japonský, finský, jihokorejský, americký, německý? Český pravděpodobně ne. ¾¾ Po probuzení snídaně: naše prababičky snídaly meltu a kus chleba s máslem, popřípadě domácí zavařeninou. Cereálie, müsli, jogurtové nápoje, „fitline“ produkty, káva dovezená z druhého konce světa, exoticky vonící

čaje z daleké Srí Lanky či Indie, popřípadě „typická anglická snídaně“ tvořená fazolemi, vejci, slaninou a žampiony, to vše osmažené na stále oblíbenějším olivovém oleji z italské Sicílie… – taková je typická snídaně typického Čecha. ¾¾ Odchod do školy/práce: oblečení a boty pocházející prakticky z celé Asie. Aktovka ušitá ve východní Evropě, jízda autem vyrobeným v Jižní Koreji, Německu (Škoda Auto je divizí VW) či Francii. První nápojový automat, který vidíte při vstupu do školy, prodává pití jakého výrobce? Ve vaší kanceláři plné výpočetní techniky bude původních českých výrobků také minimum. LCD monitor „Made in China“, popř. „Assembled in Malaysia“, tiskárna, klávesnice, myš i reproduktory stejného původu. Počítačový software původu (v naprosté většině případů) amerického, další vybavení může být i české: varná konvice, židle a stůl, hrneček na kávu a kávová lžička. O moc víc toho asi nebude… ¾¾ Oběd: v lepším případě ve školní jídelně. V takové chvíli jste za celý den zřejmě „největšími Čechy“. Pokud ale žák či student zamíří místo do jídelny za „zábavnějším jídlem“, je obrovská pravděpodobnost, že ho naláká spíše hamburger (USA), pizza (Itálie), hranolky (Belgie), gyros (Řecko) nebo kung-pao s rýží (Čína) než klasický český „smažák“… ¾¾ Volný čas: Ať už rádi sportujete, čtete, sledujete televizi nebo luštíte křížovky, setkáte se pravděpodobně s americkými či německými sportovními potřebami (Nike, Adidas…), knihami od autorů z celého světa (v oblibě jsou poslední dobou latinskoameričtí autoři), oddáte se televizním pořadům vzniklým převážně v zahraničí (univerzální formáty soutěží, nekonečných seriálů i modely zpravodajství). Dokonce i klasickým křížovkám se říká „švédské“ a u stále populárnějšího sudoku je asijský původ zřejmý už z názvu… ¾¾ Večer a noc: francouzské pleťové krémy a parfémy, švýcarské hygienické potřeby, horká voda ohřátá plynem z Ruska či Norska, obklady v koupelně dovezené z Polska… Zbývá pouze ulehnout do povlečení od prestižních mistrů z Itálie. Dobrou noc! 16

Na základě těchto jednoduchých postřehů můžete sestavit domácí úkol pro své žáky či studenty. Zadejte jim, ať se zamyslí nad svým běžným dnem a sestaví seznam zemí světa, ze kterých pochází věci, které ten den použili. Další variantou – pro pokročilejší studenty – může být zamyšlení nad situací, která by nastala, pokud by se dovoz takových věcí zastavil. Představte si uzavření leteckého prostoru např. z důvodu výbuchu sopky (což se v roce 2010 v Evropě na několik dní skutečně stalo) a současně stávku přístavních dělníků v Rotterdamu, který je branou asijských výrobků do celé Evropy. Nechte své studenty vymyslet, jak by vypadal jejich den! Globalizace je všudypřítomná. Hleďte na smutný, ale celému světu známý příklad globalizace:

Box č. 2: Globalizace trochu jinak…

Otázka: Co je to globalizace? Odpověď: Smrt Lady Diany. Otázka: Na základě čeho jste tak usoudil? Odpověď: Anglická princezna se svým egyptským přítelem havarovala ve francouzském tunelu v německém autě, ve kterém bručel holandský motor a které šoféroval Belgičan, jenž vypil skotskou whisky a kterého pronásledoval italský paparazzi na japonské motorce. Následně se je snažil zachránit americký doktor indickými léky a tohle všechno čteš ty – Čech, oblečený v čínských šatech a zírající do taiwanského monitoru…

Odhlédneme-li od individuálního vnímání globalizace, můžeme vymezit projevy globalizace v několika rovinách. Za nejdůležitější lze označit politickou, ekonomickou a ekologickou.

Z pohledu politického se můžeme zamýšlet nad těmito projevy globalizace:  pozice národního státu je stále více „korigována“ nadnárodními hráči. Nemusí to být nutně pověstné „nadnárodní korporace“, které mají v poslední době stále rostoucí negativní konotaci. Pozici národního státu stejně tak narušuje či mění stále rostoucí tlak na sjednocování jednotlivých států světa do nadnárodních celků, na něž jsou ve větší či menší míře delegovány určité pravomoci. Nejtypičtějším příkladem je Evropská unie, která již přebrala část agendy svých členských států.  rychlejší výměna informací a sdílení politických zkušeností v celosvětovém měřítku. Díky propojení některých politických otázek napříč národními státy bylo v nedávné minulosti možné, aby byl tématem ve francouzských volbách „východoevropský instalatér“, v nizozemských volbách se opakovaně a stále více řeší islámští imigranti a v iráckých volbách americká vojenská přítomnost v zemi.  sbližování politické agendy a politických programů, neboť některé problémy jednotlivých zemí mají stejný – globální – základ. Mnoho zemí sdílí podobné demografické charakteristiky a musí tedy řešit reformu penzí a daňového systému. Vzájemně sdílí statistiky a výzkumy na tato témata. Stejně tak spousta zemí sdílí podobné osudy v souvislosti s rychlým pohybem „globálního kapitálu“, tedy rychlých peněz přesouvaných napříč zeměmi i světadíly bez větších bariér. Opět se státy musí efektivně bránit, aby měly z těchto pohybů alespoň nějaký hospodářský benefit. A opět tedy spolupracují.  spolupráce v bezpečnostní oblasti. Terorismus se stal za poslední dvě desetiletí bezpečnostní hrozbou v celosvětovém měřítku. Spolupráce států zahrnuje nejen členství v bezpečnostních aliancích (např. NATO v případě České republiky), ale i účinný boj proti terorismu, stejně jako vytváření prevence na jeho potírání. Nezapomínejme, že výhod globalizace (snadná komunikace a rychlá přeprava na dlouhé vzdálenosti) 18

využívají stejně jako my i organizované zločinecké skupiny. Obchod s drogami, obchod s „bílým masem“ (prostitutkami či novodobými otroky) či nekontrolovaný obchod se zbraněmi dosáhly za posledních pár desetiletí vskutku celosvětového měřítka. Za jedny z hlavních rysů globalizace v ekonomickém pohledu můžeme považovat:  postupné uvolňování bariér mezinárodního obchodu a z toho plynoucí rychlý růst obchodní výměny mezi téměř všemi státy světa. Neobchodují se přitom zdaleka jen hmotné statky (zboží, výrobky), ale i služby (pojišťovnictví, bankovnictví, poradenství atd.).  měnící se distribuce světového bohatství. Dávní lídři světové ekonomiky (evropské koloniální velmoci v čele s Velkou Británií, Francií, Holandskem či Španělskem) již v nové globalizované ekonomice nehrají zásadní roli. Naopak stále rostoucí podíl na světovém obchodu (a tedy i bohatství) získávají státy, kterým se eufemicky říká „rozvojové“ (angl. „developing“). Globální ekonomické vůdcovství Spojených států amerických může při současných podmínkách (!) skončit do 10 až 20 let. Petr Robejšek konstatuje: „Zahraniční obchod trhá rekordy, burza spokojeně přede, hospodářství roste – a zároveň klesají v rozvinutých zemích reálné mzdy, zanikají středostavovské firmy, stoupá nezaměstnanost a rostou rozdíly mezi bohatými a chudými… Volný obchod snižuje výrobní ceny a současně i příjmy obyvatel. Výsledkem je relativní růst životních nákladů. Levnější producenti (Čína, Indie apod.) odsávají blahobyt z Evropy. Nové fabrice v Číně odpovídá příliš často průmyslová ruina v Evropě.“ (Robejšek 2006, s. 28, zkráceno).  roste objem peněz nebo obecně „kapitálu“, který putuje světem bez větších zábran a limitů. Akciové trhy se nebývale propojily, přímé zahraniční investice prostupují hranicemi států bez větších překážek (navíc velice vítány „lokálními“ politiky) a rychlost a komplexnost nového 19

globálního kapitálu překvapila i ty, kteří jej často s nadšením vítali (politici rozvojových zemí, filosofové, ekonomové a jiní). Nikoli náhodou napsal nedávno český profesor sociologie Václav Bělohradský (v 90. letech 20. století jeden z těch, kteří vítali kolaps komunismu a univerzální nástup kapitalismu) tato slova: „Podcenili jsme všichni, v jakou bestii se demokratický kapitalismus rychle promění, když ztratí svého komunistického protivníka.“ (Bělohradský 2007, s. 144) Vaši žáci či studenti se svými rodiči jistě občas cestují do zahraničí. Nechte je zjistit, kolik stojí jedna chorvatská kuna, maďarský forint či polský zlotý. Dejte jim za domácí úkol vypočítat, kolik českých korun museli zaplatit za tyto měny v létě 2010, kolik to bylo například o 3 roky předtím a jak se vzájemně lišily „ceny“ těchto měn. V jednodušší variantě úkolu můžete žáky/studenty nechat zkoumat pouze cenu eura, amerického dolaru či britské libry – u těchto měn jsou statistiky snadněji přístupné. Vylepšete tento úkol tím, že necháte žáky/studenty zkoumat, jak by teoreticky mohli na měnící se hodnotě různých měn vydělat. Nechte je, ať objevují „kouzlo globalizované ekonomiky“, které v roce 1992 okusil například americký finančník maďarského původu George Soros: na spekulacích proti britské libře vydělal za jediný den přibližně miliardu amerických dolarů! Z ekologického pohledu pak můžeme hovořit o celé řadě projevů globalizace:  rostoucí počet lidské populace vytváří tlak na některé zdroje, nikoli pouze ty „neobnovitelné“. Nejprostším příkladem tak může být pitná voda, které se v potřebné kvalitě nedostává více než jedné miliardě lidí na Zemi. Někteří vaši žáci či studenti jsou z města, jiní z vesnice. Zadejte jim za úkol zjistit na obecním úřadě či z dostupných pramenů, kolik měla jejich obec obyvatel před 100 lety, kolik před 50 lety a kolik před 10 lety. Pokud se potvrdí celosvětový trend – odchod obyvatel z vesnic do měst, můžete žákům/studentům 20

vysvětlit, co je to „urbanizace“ a jaké s sebou přináší jevy (pokles obyvatelstva pracujícího v zemědělství, růst infrastruktury ve městech, rostoucí propast mezi příjmy vesničanů a měšťanů atd.).  znečišťování životního prostředí v čele se znečišťováním ovzduší. Ukazuje se, že právě vzduch plný oxidů dusíků či síry má na lidi silně negativní vliv, a s rostoucím průmyslem tyto emise rostou. Oproti debatě o globálním oteplování, kde začínají sílit hlasy zpochybňující dominantní roli člověka na proměně světového klimatu, v případě znečištění tyto pochyby neexistují. Počínaje průmyslovou revolucí, člověk své aktivity prokazatelně rozšířil až do té míry, že některé „kouty planety“ učinil doslova neobyvatelnými.  proměna našeho životního prostoru. V některých zemích dosáhla likvidace lesů z důvodu rozšiřujícího se průmyslu či zemědělství takové míry, že můžeme hovořit o nenávratně ztraceném charakteru takové krajiny. Pokud se deforestace (odlesňování) propojí s dezertifikací (postupným rozšiřováním pouští), lidská civilizace v dané oblasti se v tu chvíli ocitá v ohrožení. K projevům patří respirační onemocnění u lidí z důvodu zvýšené prašnosti, nedostatek spodních vod pro zemědělce i nedostatek pitné vody pro obyvatele, změna lokálního klimatu atd.

Box č. 3: Ukázka dopadů deforestace a dezertifikace Čína oznámila první vítězství v boji proti již celá staletí trvajícímu rozšiřování pouští. Účinnou zbraní má být 12 miliard stromů vysázených v následujících pěti letech, které by měly zastavit růst oceánu písečných dun a prachu. V zemi s nejrychleji ničeným životním prostředím věnovala státní správa od roku 1978 3,5 miliardy liber na tzv. „Velkou zelenou zeď“, aby ochránila města na severu před postupující pouští. Poušť nyní pokrývá téměř celou pětinu čínského území, což je větší oblast než pětinásobek Velké Británie. Na konci února 2006 ale vláda ohlásila, že se situace začíná alespoň dočasně obracet. Podle zprávy Státního úřadu

pro lesy se rozloha pouští zmenšila od roku 2001 o 1 283 kilometrů čtverečních. Lesní porosty se naopak rozšiřují o 66 milionů hektarů ročně. Od roku 2001 se prý počet nově zasazených stromů prudce zvýšil. Podle čínských novin Peoples Daily se každý rok lesy rozšiřují o 6 milionů hektarů. Jestli se toto tempo podaří udržet následujících pět let, naroste podle vládních odhadů pokrytí lesními porosty z 16,5 % v roce 2001 na 20 % v roce 2010. Největším přínosem má být omezení písečných bouří, které každé jaro zasahují hlavní město Peking. Podle Lestera Browna, prezidenta Earth Policy Institute, je situace horší než ve Spojených státech ve třicátých letech 20. století. OSN uvádí, že boj proti pouštím stojí Čínu každý rok 3,7 miliardy liber. Projekt „Velké zelené zdi“ počítá s platbami zemědělcům – za každý hektar nového lesa dostanou 1 500 juanů a každý hektar stávajícího lesního porostu bude dotován 75 juany ročně. Odpůrci tohoto plánu upozorňují na fakt, že výsadba v oblastech s nedostatkem vody může přispět ke zničení vodních zdrojů. Připomínají také akci proti hmyzu a ptákům, která proběhla v minulosti a na desetiletí zničila ekologickou rovnováhu. Zdroj: Ekolist (2006)

1.3. Původ globalizace a její urychlení Pokud budeme chtít zkoumat globalizaci z hlediska nejen ekonomického, ale i politického a společenského, můžeme odvážně prohlásit, že globalizace je v některých aspektech odvěkým fenoménem. Od pradávna měli lidé touhu a zájem směňovat své zboží, kterého měli přebytek, za zboží jiné, kterého měli naopak nedostatek. Dokud obývaly planetu izolované „kmeny“ (a nikoli tedy ještě „společnosti“ s dnešními charakteristikami), obchod nepřekročil hranice malého teritoria a o globalizaci ještě nemohla být řeč. Nicméně i v tomto případě platí, že lidé rádi vyměňovali „něco za něco“, a to nikoli pouze potraviny a spotřební zboží, ale i zkušenosti a poznatky. S rozvojem 22

prvních forem „dopravy“ (vynález kola přibližně 3,5 tisíce let před naším letopočtem) vzrostla i vzdálenost, v rámci které se přepravovali obchodníci a dobrodruzi nejdříve v rámci menších oblastí, pak širokých plání Asie i Evropy a nakonec i transkontinentálně. Solné stezky, obchody s pazourky či první snahy lidstva o definici „vzácné komodity“ (jantar z dnešního Kaliningradu) – to vše jsou ukázky první obchodní výměny mezi lidmi. Tato prastará výměna měla specifické charakteristiky – jednak se přemísťovaly věci, které nepodléhaly rychlé zkáze, a jednak se jednalo o komodity se zajímavým poměrem cena/hmotnost. Sůl, jantar i pazourek měly svého času velkou hodnotu, a proto se vyplatilo s nimi obchodovat i na velké vzdálenosti. Za první vskutku „globální systém“ můžeme označit konstrukt odvážných Portugalců.

Box č. 4: Trojúhelníkový systém: první „globální“ uspořádání světa

Představte si mapu světa a na ní tři hlavní body – Evropu, Afriku a jižní Ameriku. Právě mezi těmito oblastmi došlo k první skutečně „globální“ – celosvětové – dělbě práce. Každý z vrcholu tohoto pomyslného trojúhelníku měl v systému své nezastupitelné místo. Portugalci vypluli na světové oceány. V obdivuhodných výpravách prolomili hranice neznámého a původně romantické cíle o šíření lidského poslání brzy přetavili v hmatatelný hospodářský benefit. Postavili mohutné flotily vojenských i obchodních lodí. Vypluli z portugalských přístavů směrem k vodám východního Atlantiku, na pobřeží dnešní Angoly. Zde si opatřili „levnou pracovní sílu“. Stalo se tak buď po dohodě s místními náčelníky, kteří v některých kulturách měli členy kmene jako svůj „majetek“, anebo v horším případě násilně bez dohody, zato za použití prvních ničivých útočních zbraní (opět evropského původu). Tyto levné pracovní síly poté Portugalci naložili na své lodě a vypluli do oblastí dnešní Brazílie. Obrovské plantáže vyžadovaly mnoho

lidské práce, první vznikající doly na barevné kovy byly na tvrdou lidskou práci ještě náročnější. Afričtí otroci na těchto plantážích pracovali buď přímo ve prospěch portugalského (a později španělského) královského dvora, anebo byli za výhodné sumy prodáváni zdejším plantážníkům. Za utržené peníze nakupovali portugalští mořeplavci bavlnu, tabák, rum, cukr, vzácné dřeviny a celou řadu dalšího lukrativního zboží, po němž v Evropě rostla poptávka. Prodejem tohoto zboží akumulovali Portugalci ve své rodné zemi zisk a navyšovali svůj blahobyt. Řečeno s Marxem, mezinárodní dělba práce předurčila Evropu k roli „buržoazie“, která drží prst na tepu světové obchodní výměny, Afriku coby levného dodavatele pracovní síly a Latinskou Ameriku jako hlavní zdroj lukrativního zboží pro celý svět. Díky technologickému i vojenskému náskoku mohla Evropa bohatnout na úkor dalších částí světa, a to až do průmyslové revoluce, která tento vývoj posunula o další kus kupředu.

Na následující mapě můžete vidět trojúhelníkové uspořádání z doby, kdy se Britové nechali inspirovat Portugalci a své kolonie zorganizovali na podobném principu:

Mapa č. 1: Trojúhelníkové schéma světového obchodu v době britského impéria

Zdroj: British Empire (2009)

Také máte pocit, že toto „trojúhelníkové schéma“, přes své stáří, vystihuje některé aspekty globalizace i v dnešní době? Záměrně stručně konstatuje Petr Robejšek, že „globalizace je opravdu pouze pompézní název možnosti svobodně volit místo, kde lze maximalizovat profit“. (Robejšek 2006, s. 27) A maximalizovat profit lze pouze ve chvíli, kdy draho prodáváte a levně nakupujete/vyrábíte. Aktivizační tip: Nechte žáky či studenty přemýšlet o tom, jaké přírodní bohatství umí nabídnout Jižní Amerika a jaké Afrika či jihovýchodní Asie. Nechte své studenty přicházet s nápady, a poté je přiřazujte k jednotlivým světovým regionům. 25