Pelčák

Page 1

Nedokončeno Úvaha o trojici nedokončených moderních staveb na brněnské Okružní třídě: obchodním domě Baťa, nájemním domě Cejl 2–6 a autobusovém nádraží Petr Pelčák Omezíme-li časově následující srovnání na moderní dobu, zřejmě se nám vybaví více nedokončených děl hudebních než architektonických. Jdouce však hlouběji do historie, poměr se patrně obrátí. Příčina není jenom v úměrně s délkou časového odstupu klesající míře zachování hudebních archiválií a informačních pramenů. Nedokončené stavební dílo bylo prostě z řady důvodů v minulosti daleko častějším a obvyklejším jevem než ve 20. století. Tento příměr nejen zdůrazňuje neobvyklost existence nedokončeného díla moderní architektury, ale také představuje fenomén společný oběma disciplínám.

„Literatura může popisovat, malířství může zobrazovat, sochařství může zobrazovat, to architektura nemůže. Co se týče umění, je to ještě čistší disciplína než jakákoliv jiná – kromě hudby –, protože musí vytvářet témata.“ (Oswald Mathias Ungers) Zabývat se fenoménem tématu ve spojitosti se třemi výše uvedenými brněnskými stavbami se zdá být příhodné z více důvodů. Naši trojici budov sice spojuje přináležitost ke hnutí moderní architektury, avšak kaž­dá z nich vznikla v jiné periodě jeho historie. Baťův obchodní dům na konci 20. let, nájemní dům v ulici Cejl 4–6 na konci 30. let a autobusové nádraží na konci 40. let 20. století. O to neobvyklejší je téma této trojici společné, totiž právě téma nedokončenosti. Její důvody jsou u každé z nich nezávislé na rozhodnutí či vůli jejího stavebníka i architekta.

Baťův Dům služby (Vladimír Karfík, 1930–1931)

Jindřich Kumpošt, první studie Baťova mrakodrapu, 1925–1926, pohled od Okružní třídy.

Texty

V polovině třetí dekády 20. století se Tomáš Baťa rozhodl zřídit síť vlastních obchodních domů. První postavil v letech 1927–1929 v Praze na Václavském náměstí. Paralelně usiloval o vybudování dalšího v moravské metropoli. Brno bylo tehdy dynamicky se rozvíjejícím průmyslovým a obchodním střediskem, druhým největším městem nového československého státu. Je možné, že to byla synergie dynamicky se rozvíjejícího zemského centra i vlastního koncernu, která ho přivedla k myšlence zbudovat právě v Brně první evropský „mrakodrap“. Umístil ho na jeho reprezentativní bulvár – na Okružní třídu. Bylo v logice její městotvorné myšlenky, že vedle budov pro moderní společnost důležitých institucí zde bude umístěna

45


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.