Hradecký architekt Život a dílo Vladimíra Fultnera (1887–1918) M P Jméno V F, který se narodil v Hradci Králové před 126 lety, bylo dosud v historiogra�i české architektury opomíjeno či ponecháváno na okraji zájmu. Při podrobném výzkumu se však ukazuje, že jeho tvorba se opírala o nevšední talent a vynikala uměleckou úrovní a nespornou originalitou na podkladě soudobého architektonického vývoje. Zasluhuje tedy přehodnocení svého významu pro formování domácí modernistické tradice, přestože je soustředěna do nepatrného časového období (1908–1913) a sevřeného realizačního prostoru (Hradec Králové a Jaroměř, marginálně Praha, Kutná Hora, Brno). „Byl hodný a nadaný hoch… Jako já měl málo porozumění pro umění, on měl smyslu pro krásné vědy až příliš. Studoval architekturu, krásně kreslil, maloval i modeloval. Byl umělci uznáván a měli jej rádi. Ale byl ‚bohém‘. Měl originální nápady a svůj zvláštní styl. Škoda ho, byl by se stal jistě slavným architektem. Učil se dobře, rád a sám… Co to však bylo vše platno, když střepina granátu skončila ten nadějný život, než mohl rozkvésti…“ Paměti Jaroslava Fultnera (nevydaný rukopis), 1943, s. 120.
dý Vladimír Fultner patřil k nejvnímavějším pozorovatelům, když se v Hradci Králové na přelomu století bouraly pevnostní brány, hradby a vojenské objekty, prováděly se zásadní terénní úpravy jako zasypávání vodních příkopů, vyrovnávání značných inundačních rozdílů a rodila se nová zástavba. Snad pod dojmem těchto událostí odešel po maturitě na reálné škole na podzim 1904 do Prahy studovat architekturu na české technice. Tamní výuka pod vedením Josefa Schulze a Jana Kouly však byla pokrokovými tvůrci považována za zpátečnickou. Pod vlivem agilních spolužáků
Na studiích Vladimír Fultner přišel na svět 28. července 1887 jako nejmladší ze tří dětí v rodině zemského advokáta Karla Fultnera a jeho ženy Anny, rozené Hanušové. Jeho otec ve městě patřil ke společenské elitě a aktivně se angažoval ve prospěch emancipujícího se národního hnutí. Vladimír vyrůstal v Hraci Králové konce 19. století, v inspirativní atmosféře odstraňování nefunkční josefínské pevnosti a netušeného rozvoje příští regionální metropole. Tento proces prostupoval každým metrem čtverečním starého sídla a jeho okolí, nastavoval parametry rozvoje moderního velkoměsta a dotýkal se života většiny hradeckých obyvatel. Snad právě mlaTexty
Vladimír Fultner a Oldřich Liska, soutěžní návrh paláce Všeobecné úvěrní společnosti, 1910.
41