Liběna Skálová: Terezka a dvojčata

SpoleÄ?nost pro odbornou literaturu Barrister & Principal

Terezka a dvojčata Liběna Skálová

Barrister & Principal

Kniha vychází s laskavou ﬁnanční podporou statutárního města Brna a Mgr. Jana Harangozza.

Liběna Skálová

Terezka a dvojčata Odpovědná redaktorka Světlana Hejsková Sazba a obálka Čestmír Kučera, Dora Salaquardová Ilustrace Dora Salaquardová Vydala Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, o. s. Martinkova 5, 602 00 Brno www.barrister.cz e-mail: distribuce@barrister.cz tel.: 545 211 015 Brno 2009 Vydání první Doporučená prodejní cena 195 Kč

Starý dům

Terezka Novotná bydlí s maminkou a babičkou ve starém velkém domě. Dům je pěkný, což o to, loni jej celý opravili a vymalovali krásně na žluto, ale bydlí v něm samí staří lidé. Terezka tu nemá žádné kamarády a kamarádky. V domě nebydlí žádné děti. Má tu jen kočku Mindu, co patří paní Dolejšové, a kanára Pepíka, který má klec v kuchyni u Andrlů. Protože manželé Andrlovi jsou sousedé Novotných, chodí Terezka Pepíka občas s babičkou navštěvovat. V létě visí klec s Pepíkem na balkoně hned vedle balkonu Novotných. Pepík zpívá a Terezka si s ním povídá. Mindu občas potká na chodbě. Pozdraví ji: „Ahoj, Mindo, jak se máš?“ Ale Minda se jí jen otře o nožky a kráčí znuděně dál. Terezčina maminka chodí do práce a o Terezku se stará babička. Velmi se o Terezku bojí. Nikam nesmí sama, všude musí jen s babičkou, i do školy ji vodí babička, před školou na ni čeká babička, na nákup chodí s babičkou. Tatínka Terezka vůbec nezná. Je daleko, a ani maminka, ani babička nechtějí, aby se o něm mluvilo. 5

Terezčina zahrádka Před žlutým domem je nevelká zahrádka, o kterou se starají někteří nájemníci domu. I Terezka tam má svůj záhonek. Říká mu „moje zahrádka“. Od časného jara chodí s babičkou na zahrádku pracovat. Babička tam pěstuje dva keříky růží, střapatý trs pažitky a malý záhon jahod pro Terezku. O vedlejší záhon pečuje paní Andrlová. Letos je její záhonek nějaký zpustlý. Cože se o něj nestará? Zato Terezčina „zahrádka“ je jedna radost. Už vyčistily s babičkou záhon od starého loňského listí, už začínají vystrkovat hlavičky první poslové jara, sněženky, bledule, modřenec a ﬁalky. Terezka je na zahrádku velmi pyšná. Nejvíc ji těší, když se kolemjdoucí lidé zastaví a obdivují ji: „To je hezká zahrádka. Těm tady toho kvete!“ Má sto chutí vykřiknout: „To jsem vypěstovala já, ty krásné kytky. To já jsem vyplela záhon tak pečlivě, aby měly kytičky dost místa.“ Ale nahlas nic neřekne, jen se usměje a má radost.

Terezce je smutno Někdy je Terezce smutno, že je pořád tak sama, pořád jen s babičkou. Mrzí ji, že je jedináček. Kéž by měla bratříčka nebo sestřičku! Terezka 6

ovšem ví, že k tomu je zapotřebí mít tátu. Ale kde ho vzít? Babička nemá ráda muže. Podle ní za všechno zlo na světě mohou muži. Ani maminka prý žádného nepotřebuje. „Však si stačíme, viď, beruško,“ říká babička, když maminka někdy naříká, že musí v domácnosti dělat i mužskou práci, a pohladí Terezku po hlavě. „Na to nám stačí pan soused Andrla. Ten všemu rozumí a všechno spraví – elektřinu, plyn, rádio i televizi.“ Jako z udělání začala zase z kuchyňského vodovodu kapat voda. Maminka naříká: „Ach jo, kdo nám to teď spraví, když se Andrlovi stěhují.“ To je pro Terezku novina. Co bude s Pepíkem? Ach, to jí bude teprve smutno, když už nebude slyšet z vedlejšího balkonu Pepíkovo trylkování. S kým si bude vyprávět? A koho pak budou mít za sousedy?

7

To budou, pane, sousedi! Už je to tady! Už se do žlutého domu stěhují noví nájemníci. Jsou to ti noví sousedé. Staří manželé Andrlovi si s nimi vyměnili byt, který byl pro ně příliš velký. Zato tahle rodina se do bytu sotva vejde. Vždyť je jich jako blech. Před domem stojí obrovské auto a plno všelijakého nábytku a harampádí. A motá se tam spousta chlapů a kluků, pokřikují na sebe a chechtají se. To je křiku! A všichni mají brýle. Nejvíc rámusu nadělají dva úplně stejní, střapatí blonďatí kluci, asi stejně staří jako Terezka. Pak je tam ještě jeden brejlatý, nohatý velký kluk a dva dospělí brejláči, jeden s vousy a jeden bez. Babička hledí z okna na ten ruch dole a vzdychá: „To jsme se dočkali sousedů! To bude po klidu. Tolik kluků a mužských!“

8

Maminka se usměje: „Co chceš, babi. Třeba nám některý z nich spraví vodovod, když už to pan Andrla nestačil udělat.“ „To pochybuji,“ odfrkla pohrdavě babička. „Ti na to nevypadají. Samí brejlatí nešikové.“ A na potvrzení jejích slov – prásk! Bum! Z ruky brejlatého vousáče vypadla palma a květináč se rozbil. Z vedlejšího okna se vyklonila paní a křikla: „Tak copak se ti podařilo rozbít, tatínku?“ Když uviděla palmu na zemi, rozbitý květináč a nešťastný pohled vousatého pána, vesele zavolala: „To nic, beztak jsem ji chtěla přesadit. A střepy přinášejí štěstí!“

Setkání na schodech Terezka stojí u okna vedle babičky a kouká na to hemžení dole. Vtom vidí, že dvojčata opatrně vynášejí z auta krabice s nějakými zvířaty. Co tam asi mají? Třeba jsou to koťata nebo králíčci, taky dva, jako ti kluci. To by bylo prima! Měla by na balkoně společníky místo Pepíka. Terezka je zvědavá. Honem popadne v kuchyni kbelík a hajdy dolů. Na chodbě potká kluky. Chtěla by se jich zeptat, co to tak opatrně nesou, ale netroufá si. Kluci se zastaví, kouknou na sebe a řeknou oba naráz zklamaně: „A zase holka! 9

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook