Běhej srdcem 4/2013

Používej nohy, běhej. Zapoj mysl a poběžíš rychleji. Dej do toho srdce a nic tě nezastaví!

Trable s menisky Nemusí znamenat konec běhání

Běhající maminky a tátové v zápřahu

Nenechte se zpomalit jarní únavou

Miřejovický půlmaraton

č á l mo valý

r o t y H v Jiří rychlý, ,

ý d a l m

Proteiny duben 2013

Robo Štefko Vybíhané kopce

Pavel Kantorek

Lékař a běžec

Citát měsíce „Jediný sen je silnější, než tisíce skutečností.“ — John Ronald Reuel Tolkien

2

16

Obsah Cesta za snem Mosty

Představujeme

Jiří Homoláč Pavel Kantorek Lucie Sekanová Miřejovický půlmaraton

Trénink

Výběhy kopců BOOTCAMPS v cíli UltraBlanche, když zradí kolena Tahák tréninkové terminologie

Zdraví, Prevence

6

10 12 16 20

24 26 30 32

ORP centrum Trable s meniskem

36 38

Vizualizace

44

Mozkový jogging Výživa

Proteiny v jídelníčku sportovce Bílkoviny-jakým dát přednost?

Ideální fitness svačinka Nenechte se zpomalit jarní únavou

46 48 50 52

55

20

SPORTUJÍCÍ MAMINKY

Pavel Kantorek

Maminky v maratonkách Sportující maminky Vozík, vozka, pasažér Tátové v zápřahu

VYNIKAJÍCÍ LUCIE SEKANOVÁ

44

55 65 66

VIZUALIZACE jJIŘÍ HOMOLÁČ

38

TRABLE S MENISKEM

10

Běhej srdcem duben 2013 Design, zlom: Lucie Laňková Produkce: Iva Kubešová Obrazový materiál: není-li uveden jiný zdroj, pochází z archivu přispěvatelů, inzerentů, nebo z volně dostupných internetových zdrojů.

3

Milí běžci, běžkyně, běžčata a světoběžníci, běžecká sezóna odstartovala, máme za sebou již první jarní závody i mistrovství a pražský maraton se nezadržitelně blíží. A s ním i nervozita těch, kteří jej poběží prprvé.

Letos si s námi aprílové počasí pohrálo a my jsme místo prvních jarních kytiček nechápavě koukali na napadaný sníh. Nyní už se však zdá, že i běžci, kteří každoročně vyčkávají s tréninkem na hřejivé jarní sluníčko, mohou konečně nazout maratonky.

Bohužel naše UltraBlanche naopak své běžecké vybavení musí vrátit do skříně. Potrhané menisky zastavily její cestu za ultramaratonem a návtat na trať Blance chvilku potrvá.

Aby běžců vyřazených z tréninku bylo co nejméně, rozhodli jsme se v naší rubrice o prevenci a zdraví přinášet pravidelně rady odborníků (lékařů a fyzioterapeutů), kteří budou odpovídat i na vaše případné dotazy. Běháme sice srdcem, ale bez zdraví, síly a rovnovány nám to půjde jen těžko.

Nezbývá mi než vám popřát spoustu pohodových jarních kilometrů a příjemné čtení našeho dubnového čísla.

Vaše šéfredaktorka Iva Kubešová

4

Časopis Běhej srdcem pro Vás připravují:

Martin Frei bývalý reprezentant ČR, trojnásobný Mistr ČR v extrémní tříčlenné štafetě, specializuje se na běh do vrchu, kros, silniční běhy a extrémní sporty

Iva Kubešová nutriční poradce a sportovní dietolog, fitness trenérka, instruktorka nordic walkingu a spinningu

Robo Štefko vynikající závodník (např. 3 x účast na OH 1996, 2000, 2004 / Atlanta, Sydney, Atény, Maraton: 2:09:53 Londýn 1998), jako trenér se věnuje našim předním vytrvalcům jako je např. Jan Kreisinger (několikanásobný mistr České republiky na dráze, v krosu a silničním běhu) nebo Lucie Sekanová (několikanásobná mistryně České republiky).

Kromě trénování běžeckých špiček se Róbert věnuje i amatérským běžcům

Vendula Hlaváčová píšící a sportující full-time maminka dvojčat

Lukáš Vrána dietolog, lektor a pořadatel rekvalifikačních kurzů nutričního poradenství ve společnosti Fitsite

Blanka Jandlová Ultrablanche, naše dopisovatelka/ redaktorka z Anglie

ORP Lékaři a fyzioterapeuté ORP centra

5

CESTA ZA SNEM

Mosty Aktivní vozíčkář a uznávaný amatérský handbiker Heřman Volf byl nominován na prestižní cenu Mosty, výroční cenu udílenou Radou osob se zdravotním postižením. Tato cena je udělována projektu či osobnosti, jenž významným způsobem zlepšuje postavení osob se zdravotním postižením v ČR.

Sedmačtyřicetiletý vozíčkář a bývalý atlet se dostal do nejužší nominace pro své projekty, kterými už pět let pomáhá nejen sobě, ale také ostatním.

Bývalý atlet se ani po usednutí na kolečkové křeslo nevzdal touhy po aktivním a plnohodnotném životě. Rok po úrazu, kdy si nešťastným pádem na lyžích zlomil páteř, se vrátil na osudný kopec a zdolal ho na speciální lyži monoski. Vrhnul se na plavání, potápění, atletiku, jachting nebo skoky padákem. Nejvíce mu ale učarovalo kolo, konkrétně handbike s ručním pohonem.

Když od olympionika Marcela Pipeka jedno takové získal, netušil, že se stane jeho osudem.

6

Heřman v létech 2009 až 2012 procestoval na kole křížem krážem Evropu. V rámci projektu, který nazval Cesta za snem, se snažil pomáhat, a to jak morálně, tak i finančně. Pomoc lidem s handicapem přicházela od sponzorů projektu, ale také od jednotlivců, fanoušků a kamarádů. O Heřmanových výkonech vnikly tři celovečerní filmy a stovky článků a rozhovorů. „Věřím, že nás aktivních lidí s handicapem je spousta, ale nejsme vidět. Snažím se to změnit. Ukázat zdravým lidem, že nejsme chudinky a postiženým, že to jde. Jsem obyčejný člověk, nedělám sport profesionálně, pracuji, starám se o děti. Když to

Informace o projektu naleznete na: www.cestazasnem.cz www.facebook.com/Cesta. za.snem

dokážu já, dokážou to i ostatní,“ říká Heřman Volf.

Možná právě proto dokáže Héřa, jak mu kamarádi říkají, nadchnout a motivovat tolik lidí. Heřman, spolu se svými kamarády, založil občanské sdružení Cesta za snem. Jejich náplní je organizace sportovních projektů pro lidi napříč handicapy.

Každý týden vyráží na besedy po republice, navštěvuje školy, rehabilitační ústavy, nemocnice nebo psychiatrické léčebny a povídá si s lidmi o touze aktivně žít. „Nemusíte jezdit zrovna na kole.

Můžete hrát na klavír, psát knížky, starat se o děti nebo pěstovat zeleninu. Jde o to něco dělat.

Nezakrnět. Být aktivní a být v něčem dobrý. Teprve potom budete opravdu šťastní.“ Právě pro jeho neutuchající energii a motivaci stovek lidí, byl Heřman Volf a jeho projekt Cesta za snem nominován na cenu Mosty 2012. Slavnostní vyhlášení 10. Ročníku proběhlo 21. března, v Kulturním domě ve Žďáru nad Sázavou. Pat-

ronkou ceny je paní Livia Klausová a záštitu nad tímto ročníkem převzal hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek.

Heřman nakonec nezvítězil, ale hořkost v žádném případě necítí. „Je mi velkou ctí, že jsem byl nominován. Nominovali mě lidé, kterým jsem snad pomohl, maminky dětí, za které jsem jel do Norska, mojí kamarádi, lidé, se kterými jsem se setkal třeba jen jedinkrát v životě. A porota uznala, že to co dělám, má smysl. Když jsem začínal, říkal jsem si, že pokud svými aktivitami pomůžu jedinému člověku, nebude to zbytečné. Dneska vím, že jich jsou stovky. Jsem toho názoru, že s handicapem se nikdy nelze úplně vyrovnat. Já ale vím, že jsem udělal všechno, abych s ním dokázal plnohodnotně žít,“ uzavírá toto téma Heřman Volf.

Text a foto: Tomáš Pchálek

Nevyhrál jsem, ale už nominace je pro mě obrovská čest

7

NIKE FREE 5.0

8

Nike představuje Nike Free 5.0 Přirozený pohyb bez omezení je snem každého sportovce.

Technologie Nike Free dodá chodidlu s lehkostí i volnost.

Jít jen tak běhat nebo tvrdě trénovat je vždycky výzva. To je ten základ svobodného pocitu, který inspiroval Nike Free. Nula je přirozený pohyb v té nejčistší podobě. Tak jako závod začíná od nuly, výkon začíná u chodidla. Chodidlo je začátek celého řetězce, který kontroluje pohyb celého našeho těla.

Běžecké boty Nike Free přináší chodidlu flexibilitu a možnost přirozeného pohybu. Sportovci si mohou vybírat úroveň přirozeného pohybu, tak jak jim osobně vyhovuje, ať už je to “bosá” 3.0, nebo bota poskytující extra tlumení u 7.0.

Pro tuto sezonu nabízí kolekce Nike Free velké spektrum běžeckých bot, které podporují přirozený pohyb a vynikají dynamickými technologiemi, které vašemu chodidlu nepřekáží v jeho přirozené funkci.

Nike Free 5.0 - pouhých 8 mm, které vás dělí od bosého běhu.

Pokud ještě nemáte zkušenosti s pohybem na boso, je ideální začít právě s variantou 5.0.

Tyto boty mají anatomicky dělenou podrážku, která zvětšuje přirozený rozsah pohybu, přesto vám poskytnou potřebnou podporu a tlumení. Ultralehká technologie Flywire vám zaručí mimořádnou oporu, která se povolí a stáhne spolu s přirozeným pohybem nohy.

Jelikož Flywire obemyká klenbu a je propojená se šněrováním, je tato technologie nastavitelná na míru. Bota skvěle padne a pevně drží nohu na svém místě. Nike Flywire byla poprvé použita právě u bot Nike Free 5.0+ a významně tak podpořila přirozený pohyb.

Proč se vlastně zajímat o Nike Free? Nike Free jsou souborem technologií, které chrání, pruží, tlumí, a dělají další neskutečné věci, které jsou tolik prospěšné pro vaše tělo. Tak proč je prostě nezkusit? Žádný risk, jen čistý zisk.

9

Představujeme

Jiří Homoláč Datum narození: 25.2.1990 Osobní rekordy Trať Výkon Rok 400 m 56,63 2007 800 m 2:01,51 2009 1500 m 3:56,92 2012 3000 m 8:26,90 2011 2000 m př 6:14,91 2009 3000 m př 9:09,43 2011

5000 m 10000 m

14:27,80 30:18,67

2012 2011

Mladý, rychlý, vytrvalý O velikonoční Bílé sobotě doběhl na MČR v přespolním běhu na třetím místě. Porazili ho jen jeho tréninkoví kamarádi Kocourek a Rudolecký. Další týden v pátek byli, spolu s Robertem Krupičkou, favoriti na české vítězství v pražském půl maratonu.

Po ohlášeném cílovém času Krupičky bylo jasné, že favoritem je právě on. Svoji roli potvrdil, doběhl jako první Čech a mezi evropskými závodníky ho předběhl jen zkušený, o 15let starší, Stefano La Rosa.

Jirka trénuje ve skupině Jiřího Sequenta, běhá za AK Kroměříž, ve svých 23letech, umí běhat silnici i kros, desítku i půlmaraton, vloni běžel i maraton a vůbec ne špatně.

Svůj loňský čas, 2:21:03, by rád zlepšil a letos běžel pod 2:17.

Bude zajímavé sledovat další vývoj tohoto mladého závodníka, který, nejen, že umí běhat, ale má v sobě kvality, za které by se nemusel stydět žádný opravdový gentleman – dochvilnost, skromnost a slušnost.

VH: Gratuluji k dnešnímu úspěchu na pražském ½ Maratonu. Zaběhl jsi osobní rekord v čase 1:05:41 a obsadil první místo z Čechů. Cítil jsi na startu, že by to mohlo vyjít a mohl bys být nejlepší z českých běžců?

JH: Děkuji. Chtěl jsem běžet na čas 66 minut a lépe.

Cítil jsem se dobře, a soustředil se na sebe. Popravdě jsem si věřil, Robert Krupička už den před závodem avizoval, že chce běžet na 1:08.

10

VH: Měl jsi během závodu nějakou krizi?

JH: V zásadě, mě žádná krize nepostihla.

VH: Jak ti vyhovovalo dnešní chladné počasí, ve kterém jsi běžel ve svých legendárních slunečních brýlích?

JH: Počasí jsem neřešil, stejně bych s tím nic neudělal :-D. Nakonec mě dnešní počasí přišlo optimální a žádné problémy jsem s ním neměl. Své brýle beru už něco jako talisman, a také mě „pomáhají“ uzavřít se za ně….a soustředit se na závod.

VH: Týden před pražským 1/2M jsi běžel MČR v krosu, kde jsi obsadil krásnou bronzovou příčku. Jak jsi na tak rozdílné tratě ladil přípravu?

JH: Tak základní přípravu jsme měli na soustředění v Tatrách, kde jsme byli začátkem března.

Na všechny důležitější závody ladím víceméně stejně, ve čtvrtek volno, a v pátek rozklus a rozhýbání. 

VH: Když se Ti v počátku závodu vzdálil kamarád Milan Kocourek, spolupracovali jste s tréninkovým kolegou Romanem Rudoleckým nebo v závodě běžíte každý sám na sebe?

JH: Milan nám poodskočil až ve třetím kole….Poté co nám Milan utekl, jsme běželi každý na sebe. Jen tak nic si s Romanem nedarujeme, i přesto, že jsme všichni tři tréninkoví parťáci a kamarádi, tak v závodě jde vše stranou, a každý chce toho druhého porazit.

VH: Běháš raději v tlumených botách nebo s nízkou podrážkou?

JH: Rozlišuji boty spíše podle typu tréninku, na rychlejší trénink beru lehčí modely (např. Adidas Adios), na volnější klusy těžší, více odtlumené boty.

VH: Na kterém nejbližším závodě tě uvidíme?

JH: Pokud zdraví vydrží a pán Bůh dá, tak 4.5. na MČR na 10 000m v Domažlicích.

Přejeme Jirkovi lehký krok a hodně sil na všech jeho

životních tratích.

Rozhovor: Vendula Hlaváčová Autor fotek: Petr Struk

11

1

2:18:44 (Windsor – Chiswick 1965)

Osobní rekord

Představujeme

Pavel Kantorek Vynikající běžec, lékař, muž, který třikrát zvítězil v Mezinárodním maratonu míru v Košicích Pavel Kantorek (nar. 8. února 1930) byl naším prvním maratoncem, který překonal hranici 2:20 hod (2:19:06, 13. září 1959 v Ostravě). Tento vynikající vytrvalec, který byl v letech 1957–1962 zařazován na druhé až deváté místo světového maratonského žebříčku, dodnes drží český rekord na 30 km (1:34:54,2), startoval třikrát na olympijských hrách, absolvoval celkem 39 maratonů, kdy v šestnácti zvítězil a jen sedmkrát doběhl hůř než na pátém místě.

Pavel Kantorek na přelomu padesátých a šedesátých let patřil k běžecké špičce nejen u nás, ale i ve světě. Překonával světové rekordy, vyhrával jedny z nejdůležitějších světových maratonů, přesto není v podvědomí veřejnosti zapsán tak, jak by si určitě zasloužil. Je tomu tak nejen kvůli jeho neuvěřitelné skromnosti, ale určitě i proto, že ve stejné době oslňoval svými vynikajícími výkony Emil Zátopek.

S Pavlem Kantorkem, který umí nádherně vyprávět, jsem si povídala o jeho běhání i o jeho pestré kariéře lékaře.

12

Jste pražský rodák. Ve které části Prahy jste vyrůstal a jak jste vlastně začal s běháním?

Vyrůstal jsem ve Vršovicích. Tatínek hrál v kostele na varhany a já se sestrou a bratrem jsme měli přísnou evangelickou výchovu- chodili jsme do kostela a pravidelně do nedělní školy. Rodiče nás hodně vedli k hudbě, chodili jsme na housle, na piano, na zpěv, dokonce jsem hrával za tatínka v kostele na varhany i na svatbách. Jednou, to mi bylo 16 let, jsem potkal kamaráda, který šel zrovna na nějaké závody na Strahov, tak jsem šel tajně s ním, a když už jsem tam byl, tak jsem si závod zaběhl také. A vyhrál jsem. Trenér (otec Jandera) se hned ptal, za jaký klub závodím, a když jsem řekl, že vlastně neběhám, jen do kostela a domů, tak hned napsal dopis tatínkovi, aby mi dovolil trénovat. Mamince jsem ale musel slíbit, že budu běhat jen pro zdraví, že nebudu závodit. Tak to byly moje začátky ve Spartě v roce 1946. Začínal jsem na středních tratích. S maratonem jsem začal až poté, co jsem prodělal tuberkulózu a musel jsem běhat pomaleji.

Jak vypadaly Vaše tréninky? Kolik jste tak ročně naběhal kilometrů?

Vždy jsem dával přednost tempovým běhům.

Běhal jsem úseky. Těch kilometrů jsem moc nenaběhal. První rok to bylo jen 71 km, pak 139 km, třetím rokem asi 300 km. Moje naprosté maximum bylo 3500 km. Jiní naběhali 40 i 50 tisíc kilometrů. Já jsem běhal z práce domů a zpátky.

Vystudoval jste lékařství. Jaký obor?

Původně jsem vystudoval interní medicínu, promoval jsem v roce 1955, potom jsem udělal atestaci ze sportovního lékařství a nakonec jsem si přibral posudkové lékařství. Kvůli úrazu jsem přišel o sluch, takže jsem internu dělat nemohl.

Využil jste někdy své znalosti z oboru sportovní medicíny pro svůj trénink?

No samozřejmě. Já jsem se dokonce podílel na různých výzkumech – například jsme zkoumali reakční časy na startu u různých druhů sportů. Také jsme dělali výzkum, jak se u maratonců pohybuje hladina krevního cukru. Říká se, že krize přichází na maratonu na 35. kilometru. Ale první krize přichází na 25. kilometru, je tedy vhodné už na 20.km mít občerstvení. A pak ideálně po každých pěti kilometrech. Žaludek toho moc nepřijme, tak dva tři doušky.

A prozradíte našim čtenářům recept na iontový nápoj, který se Vám osvědčil?

Slabý čaj, oslazený, ale s cukrem se to nesmí přehnat, tak maximálně 5% roztok, špetka soli, celaskon.

Na který závod nejraději vzpomínáte?

Krásných závodů bylo mnoho – v Košicích, ve Fukuoce, i mnoho závodů doma.

Třeba Běchovice?

Na Běchovice mám vzpomínku takovou, že se mi je podařilo vyhrát a hned další týden jsem šel k odvodu na vojnu. Podívali se na moje záznamy – měl jsem za sebou žloutenku, tuberkulózu, neustále problémy s průduškami i různé střevní potíže. Hned mi chtěli dát modrou, ale pak se najednou v komisi někdo zeptal, jestli nemám nějakého příbuzného Kantorka, který běhá. Pak někdo odpověděl: „To je on, to je ten, co to vyhrál“. No a modrou knížku jsem nedostal a musel jsem na vojnu.

A který byl naopak pro Vás nejtěžší?

Nejhůř mi bylo asi na trati Windsor-Chiswick v roce 1964. Tam mne od 15.km chytly keče a na osmnáctém kilometru se ty moje střevní potíže už nedaly vydržet a já musel odběhnout do nějaké zarostlé zahrady. Stálo mne to skoro čtyři minuty.

Přesto jsem tam tenkrát zaběhl svůj nejlepší čas – 2:18:44,0 h. Velmi těžký byl také závod na Olympijských hrách v Melbourne, tam běžel i Emil Zátopek, bylo příšerné vedro, asi 43°C, tekl asfalt.

Možná bych to i vzdal, ale věděl jsem, že už naši dva chodci nedokončili závod. Tak jsem doběhl.

Byli jste s Emilem Zátopkem kamarádi?

Znali jsme se. Potkávali jsme se na závodech a soustředěních. Vždy jsme prohodili pár slov.

Prozradíte nám, jaký tehdy sportovci měli plat?

Sponzorů asi moc nebylo, že?

Dostával jsem výživné 30 korun na měsíc.

Jinak ohledně sponzorů, tak jsme třeba dostali maratonky od firmy Adidas. Jinak mne obouvala pražská firma Obuna. Tam mi dělali maratonky na míru.

A když jsem byl pozván do Japonska, tak cestu platili vždy Japonci.

V Japonsku máte dokonce otisky svých nohou.

Ano, přímo ve Fukuoce. Mají tam takový chodník slávy. Dokonce tam po mně pojmenovali úsek před stadionem. Běžel jsem tam vlastně 6x jednou jsem vyhrál, jednou jsem byl druhý, dvakrát třetí a nejhůře pátý. V Japonsku je maraton velmi populární a tak mne i později zvali jako čestného hosta.

13

Představujeme Košice (MMM):

1955 1958 1962 1964

23.místo 2:39:07 1.místo 1.místo 1.místo

2:29:37 2:28:29 2:25:55

Další úspěchy:

Hodně lidí si při vyslovení jména Pavel Kantorek vzpomene na českého přírodovědce, profesora fyzikálních věd a autora kreslených vtipů….

Ano, to je můj bratranec. Žije v Torontu a občas si nás lidé pletou. Jeho se občas ptají na maratony a po mně zase chtějí nakreslit obrázek :-) Poslední závod jste běžel v roce 1967 ve Znojmě a svou běžeckou kariéru jste uzavřel sedmým mistrovským titulem. Co jste dělal potom?

Brzy jsem odjel se ženou do Havany, kde jsem pracoval jako lékař a trenér kubánských atletů. Chtěli, abych připravil jejich běžce na panamerické hry a na olympiádu. Hrozně pospíchali, takže jsme se ženou odletěli o týden dřív. No a pak to letadlo, ve kterém jsme měli letět a ve kterém byly zavazadla, spadlo.

Znovu jsme se narodili. Na Kubě jsme celkem strávili skoro 13 let. Ale to by bylo na další, hodně dlouhé povídání….

Ano, pan Pavel Kantorek by mohl hodiny a hodiny vyprávět svůj neobyčejně zajímavý životní příběh.

Příběh nejen vynikajícího běžce, který porážel soupeře a překonával rekordy, ale především příběh muže, který vystudoval medicínu, stal se lékařem, procestoval svět, zvládl postavit dům (dokonce si i sám vykopal studnu na zahradě) a navzdory různým zdravotním problémům se nikdy nevzdával. Letos se svou ženou oslaví v létě 58. výročí svatby a nedá se přehlédnout, s jakou láskou se ti dva stále drží za ruce.

Takhle nějak si představuji životní vítězství…

Rozhovor: Iva Kubešová Foto: Jozef Skácal

OH Melbourne Chaloupeckého memoriál Praha Kysucký maratón Čadca Pardubice Fukuoka Utsunomiga Zaandan Lipsko Fukuoka Enschede Ostarava OH Rím Bystrice p. H. Chaloupeckého memoriál Praha Enschede Fukuoka ME Belehrad Fukuoka Kysucký maratón – Čadca Enschede OH Tokio

1956 1956 1956 1956 1957 1958 1958 1958 1959 1959 1959 1960 1960 1960 1961 1961 1962 1962 1962 1963 1964

27. místo 2:52:05 1.místo 2:30:19,4 1.místo 2:27:52,8 1.místo 2:29:36,8 4.místo 2:24:19 4. místo 2:24:56 1.místo 2:26:17,4 1.místo 2:25:32,6 2. místo 2:30:48 1.místo 2:26:48 1.místo 2:19:06 3. místo 2:20:41 1.místo 2:29:01 1.místo 2:27:12,4 2. místo 2:27:03,2 1.místo 2:22:05 5. místo 2:26:54,4 3. místo 2:18:58,4 1.místo 2:29:09,9 3. místo 2:27:25,8 25. místo 2:26:47,2

Windsor – Chiswick osobní rekord

1965

5. místo 2:18:44

Považský maratón Nové M. n. Váhom1965 ME Budapešť 1966 Atény 1967 Znojmo 1967 OH Melbourne 1956

10 km

Mistrovské tituly: Mistr ČSR a ČSSR: 10 km na silnici - 1956, 1957, 1961 25 km na silnici – 1958, 1961 10 000 m na dráze – 1962 maraton – 1958, 1962, 1964, 1967

Rekordy: Rekord ČSSR 1959 2:19:06 maraton Světový rekord 1962 1:42:33,2 20 mil Světový rekord 1962 1:52:37 35 000 m Světový rekord 1962 37.123,16 m 2-hodinovka Rekord ČSSR 1962 1:34:54,2 30 000 m Rekord ČSSR 1962 2:18:57 maraton Zdroj: http://www.kosicemarathon.com/sk/

14

1.místo 2:22:17 8. místo 2:23:49,4 3. místo 2:23:17,2 1.místo 2:32:27 11. místo 0:30:00,6

15

Představujeme

16 16

Lucie Sekanová nar. 5. 8. 1989 Úspěchy

ME kros 2010 / Portugalsko / - 9. místo do 23. let ME 2011 / Ostrava / 3 km př. - 10. místo do 23. let Několika násobná vítězka MČR v krosu, 3000m, 3km př. a 1500m.

Držitelka českého juniorského rekordu na 3km překážek.

Na Běchovicích 2012 doběhla na 2.místě a dosaženým časem 35:02min. se stala 7. běžkyní v celé historii závodu.

Lucko, gratuluji, o Velikonoční neděli jsi získala třetí titul na MČR v krosu.

Děkuji za gratulaci.

Jak ses cítila před závodem jako spolufavoritka na trati, kde jsi v loňském roce neobhájila vítězství?

Cítila jsi, že by to letos mohlo vyjít?

V této pozici jsem se cítila dobře. Nikdo mi letos neříkal to neoblíbené : „Zlato máš jasný“.

Popravdě řečeno, věděla jsem jen to, že jsem zvládla přípravu dle trenérova plánu. Na start jsem šla tedy s dobrými pocity. Věděla jsem, že holky ze startovní listiny jsou těžkými soupeřkami, a říkala jsem si, že zvítězí ta, co je dobře připravená a dokáže se poprat s členitou náročnou tratí. O to více mě těší fakt, že jsem dokázala zvítězit s náskokem.

denně voláme a tréninky konzultujeme. Tato „komplikace“, jak říkají ostatní, mi náramně vyhovuje!

Na otázku, jaký je Robo trenér, podle mě odpoví sám, skrze výkony svých svěřenců :-). Já jsem s jeho vedením nadmíru spokojená, věřím, že to bude vidět i letos na dráze.

Kde raději trénuješ – na dráze nebo v terénu?

Nejraději mám dráhu, ráda běhám úseky. Ale je pravda, že když si vzpomenu na konec sezony, tak už mám dráhy „ plné zuby“. A to se pak zase těším na trénování mimo ní :).

Na jaký závod se v letošní sezóně nejvíce těšíš?

Určitě vyhlížím závod na 5km, který poběžím v Portugalsku při PMEZ. Tuto trať jsem dosud nikdy na dráze neběžela, takže jsem na svůj výkon a pocity dost zvědavá. Závod, na který se vyloženě těším, je Berlínská silniční desítka, ale to je až v polovině října.

Rozhovor: Martin Frei

Jak se ti líbí trať v Hošticích?

Jestli se nemýlím, tak jsem v Hošticích startovala již po čtvrté. Byla jsem se tam podívat ještě před tím, než trať byla úplně hotová. Už v tu dobu se mi to strašně líbilo.

17 Říkala jsem si, kam se na to hrabou tratě krosového ME. Je to široká, zpevněná a členitá trať – kros jak má být! Panu Šeflerovi patří velké díky za tuto jeho snahu a píli!

Jak ses na letošní MČR připravovala?

Konkrétně jsme se s trenérem nepřipravovali přímo na MČR, závod byl součástí ukončení zimní přípravy. Nejvíce času jsem trávila ve Vysokých Tatrách, byla jsem tam v listopadu s reprezentací na 14 dní a poté v lednu a únoru, vždy na 3 týdny.

Velkou oporou mi v této zimní přípravě byl přítel, který se mnou odběhal naprostou většinu tréninků.

Robo tě trénuje na dálku. Jak často máš příležitost trénovat přímo s ním? Jaký je trenér?

Pokud mám zrovna cestu do Prahy, tak se většinou domluvíme. Na opravdu důležité tréninky za mnou Robo dojíždí do Českých Budějovic. Také za námi přijel na týden na již zmíněné soustředění do Tater.

Ani mi nepřijde, že mě trénuje na dálku, neboť si

Oddíl: USK Praha Trenér: R.Štefko Os.rekordy: 800m - 2:05,83 / 2010 / 1500m - 4:20,40 / 2010 / 3000m - 9:19,83 / 2011 / 3km př. - 9:50, 84 / 2010 / 10km - 34:23min. /2012 /

17

17

Rozhovor s Robem Štefkem, trenérem Lucie Byl jsi spokojený s taktikou, kterou Lucka během závodu zvolila?

Taktiku závodu jsme si určili už před startem. V průběhu závodu jsem to jen upřesnil a po prvním kole jsem Lucii řekl, aby si už běžela ve svém tempu. To odhadla naprosto přesně a tempo udržela rovnoměrně až do cíle.

Kolik závodů jsi pro Lucku zařadil do letošního tréninkového plánu? Jak zatím hodnotíš sezónu?

Budeme mít tak deset startů. Počet závodů záleží i na výkonnosti, která určí, na jaké reprezentační akce se nominuje.

No, hlavní sezóna teprve začne, takže máme nyní na úvod akorát dobře „vykročeno“.

Jak jste vítězství oslavili?

Slavit se bude až po sezóně, jestli bude co.

Jak se ti běžel letošní půlmaraton? (4. kat MM45/ 83 Total) Běželo se úplně v pohodě, i díky dobrému počasí a zvolenému tempu, které bylo nastavené k překonání

18

osobního rekordu mého svěřence, se kterým spolupracuji od léta minulého roku.

To se nám nakonec podařilo splnit a zaběhl si po 6 letech osobák / 1:18:26 / :-).

Akorát teď nemůžu chodit, jakou mám „svalovku“– nejsem zvyklý běhat na asfaltu. Trénuji jen v lese a ani během tréninku neběhám delší běhy. A to je potom přeci jen cítit :-).

Díky za rozhovor a přeji tobě i Lucce v letošní sezóně hodně úspěchů.

Text: Martin Frei

19

Představujeme

JAK VZNIKL MIŘEJOVICKÝ PŮLMARATON rozhovor s Pepou Burianem o největším českém půlmaratonu v přepočtu na počet trvale žijících obyvatel Miřejovický půlmaraton, který se pořádá v malé vísce se sedmdesátkou stálých obyvatel, si za krátkou dobu své existence vydobyl prestižní postavení mezi českými půlmaratony. Stal se oblíbeným závodem nejen pro hobíky, ale i pro profesionály, a díky bohatému doprovodnému programu je vyhledávanou akcí pro celé rodiny. A jak takový půlmaraton vůbec vznikne, o tom jsem si povídala s předsedou MK Miřejovice, Pepou Burianem.

Kdy a kde vznikla první myšlenka zorganizovat v Miřejovicích půlmaraton?

Nápad vznikl na přelomu prázdnin 2008 při soustředění BK Divoká Šárka, kde působím v pozici trenéra. Jedná se o běžecký klub, který v té době byl jedním z PIM BK v Praze. V dnešní době i tento klub spadá pod Škorpilovu běžeckou školu.

20

Co bylo během příprav na první ročník nejtěžší? Kdo ti nejvíce věřil a pomohl s přípravami?

Asi nejzásadnější bylo připravit právní subjektivitu.

Příprava a založení občanského sdružení Maraton Klub Miřejovice – to byl prvotní úkol, na kterém jsme mohli dál stavět. Právní subjektivitu jsme měli schválenou v březnu 2009.

Bohužel se nenašlo moc lidí, kteří by nám v začátcích věřili. Zlomový okamžik nastal v květnu téhož roku, kdy jsem se bavil při Maraton expu v Holešovicích s Ivo Domanským. Nebýt jeho přímluvy, tak se pravděpodobně první ročník nekonal. Ivo mi jasně řekl: „Pepo, už jsi ohlásil závod, tak to musíš dotáhnout do konce a uskutečnit ho i bez peněz.

Běžci přijedou, i kdybys jim dal jen čistou vodu.“ Tak v podstatě největší zásluhu má vlastně

Ivoš. Pak jsem na radu starosty sousední obce Nelahozeves kontaktoval bohužel ne Čecha, ale tuniského podnikatele Ing. Boubhattase, který má v Nelahozevsi svou společnost IVAR CS, a za pomoci jeho štědré finanční podpory jsme mohli pořídit medaile a poháry pro první vítěze.

Další, kdo stojí za zmínku, jsou kluci, kteří provozují v nedalekých Starých Ouholicích restauraci „U Hasiče“. Přes ně jsme dohodli podporu z pivovaru Černá Hora.

S těmito chlapíky se mohou běžci pravidelně setkávat při naších akcích, kdy nám restaurace U hasiče zajišťuje kvalitní distribuci pochutin mezi účastníky. Nesmím ještě opomenout společnost UNILEVER ČR, která věnovala pár cen pro běžce.

Shrneme-li to, tak na prvním ročníku se podíleli celkem čtyři společnosti

IVAR CS, Černá Hora, Unilever CR a Johnny servis, která nám zajistila zapůjčení mobilního sociálního zařízení.

Samozřejmě pomohlo i velké množství kamarádů a dobrovolníků, kterým se naše činnost líbí, v úzké součinnosti s Policií ČR, která zajišťovala dohled nad bezpečností nejen běžců ale i provozu.

Ze všeho nejvíc si ale cením podpory, kterou jsem vždy měl a mám od mé drahé polovičky, Dany, které patří veliký dík a bez které bych to nikdy nedokázal. V době, když jsme začínali, jsme měli

jednoletého kluka a Dana od začátku trpělivě snášela moje nápady a vždy mi skvěle pomáhala s jejich realizací.

Dalším nepostradatelným článkem našeho týmu je Jirka Karas, tajemník o.s. který se stará o technickou část (počítače a podobně).

Oficiálně byla trať Miřejovického půlmaratonu změřena v červnu 2010, a to v souladu s atletickými pravidly IAAF/AIMS. Co takové oficiální přeměření trati obnáší?

Hlavně záleží na organizátorovi, jestli chce

investovat prostředky do měření (měření je zpoplatněno podle tarifů a druhu závodu). Nám se to myslím vyplatilo a odrazilo se to na zájmu o náš závod.

Jsme jediný půlmaratón Středočeského kraje, který má oficiálně změřenou trať.

Pro měření je nutné zajistit atletického rozhodčího, který má pravomoc vše oficiálně posvětit. Pokud by někoho zajímaly detaily, tak najde vše podstatné v protokolu, který má čtyři strany a je na našem webu : http://www. mkmirejovice.cz/mirejovickepuleni-3/pulmarton/trat

21

Představujeme Kolik lidí se podílí na organizaci Miřejovického půlmaratonu?

Hlavními organizátory je představenstvo MK Miřejovice o.s. - ve složení Pepa Burian, Jiří Karas a Dana Burianová, jak už jsem uvedl v předcházející odpovědi.

Závodu věnujeme v podstatě 365 dní v roce,

protože další ročník se začíná připravovat druhý den po skončeném závodu. Samozřejmě se závod neobejde bez velké podpory našich kamarádů a obyvatel Miřejovic a obcí, kterými probíhá trať závodu. V dnešní době se v den závodu na organizaci podílí kolem 50 dobrovolníků. Těm patří mé veliké poděkování.

Prvního ročníku se zúčastnilo 63 běžců, při druhém už jich bylo o téměř sto více a loni bylo vyprodáno všech 300 startovních čísel. Kolik vlastně máte startovacích čísel pro letošní rok? Jsou ještě nějaká k dispozici?

Po delší rozvaze jsme se ve vedení rozhodli zůstat na horní hranici 300 účastníků a soustředit se především na kvalitu.

Startovních čísel je zatím dostatek - registrace na Miřejovický půlmaratón bude spuštěna jako každý rok 1. května a bude do vyčerpání míst. Pokud si bude chtít někdo zajistit předčasně startovní číslo na Miřejovický půlmaratón, tak má jedinečnou možnost se zaregistrovat do společného projektu „ Kobras běžeckého poháru“. Zde je možnost se registrovat na tento pohár do 24. dubna na webu tohoto poháru: http://www.bezeckypohar. kobras.cz/prihlaska.

Samozřejmě běžci si nechávají dost času na registraci a vše pak honí na poslední chvíli, takže předpokládáme, že budou volná čísla ještě na začátku prázdnin.

Od druhého ročníku existuje tzv.„Miřejovické půlení“. Co všechno tento název zastřešuje?

Miřejovické půlení jsme se rozhodli používat od druhého ročníku a v podstatě se dá pod tímto propagačním názvem najít veškeré dění v Miřejovicích na přelomu prázdnin.

22

Posuďte sami. Miřejovický půlmaraton, Černohorský pivní půlmaratón, Miřejovický půlčík i Miřejovické půlky – to vše se koná v polovině prázdnin – takže název vyplynul sám.

Chystáte pro letošní 5. ročník nějaké novinky?

Letos bychom celé naše snažení chtěli věnovat SKV Praha (sportovnímu klubu vozíčkářů). Letos můžeme používat prestižní označení „Spojenec sportovců na vozíku“. Vše o této podpoře můžete najít na našem webu: www.mkmirejovice.cz. Byli bychom velmi rádi, kdyby se k této podpoře připojilo co nejvíce účastníků letošního

ročníku a věnovali nad rámec startovného jednu korunu za každý uběhnutý kilometr Miřejovického půlmaratonu.

Pokud se nám podaří, tak bychom také letos rádi vydali limitovanou sérii pohledů Miřejovického půlení 2013. Z prodeje půjde opět výtěžek na SKV Praha.

Samozřejmě nápadů je mnoho a stále je co vylepšovat, ale vždy musíme mít nejprve zajištěné finanční pokrytí. Ale věřím, že i do budoucna se nám podaří oslovovat partnery, kteří budou mít zájem nás podpořit a tím i pomoci s realizací našich nápadů.

TEXT: IVA KUBEŠOVÁ FOTO: JOZEF SKÁCAL A MIŘEJOVICKÝ PŮLMARATON

Velmi rychlá rovinatá trať s převýšením 10 m a s naprostou převahou asfaltového povrchu vede z Miřejovic do Nelahozevsi, dále kolem zámku ve Veltrusích až do Všestud. Trasa pokračuje přes Dušníky k otočce v Dědibabech, zpět po stejné trase až do Všestud, dále do Veltrus a na 17. kilometru se zahne do zámecké brány a po proběhnutí zámeckým parkem se trať napojuje na trasu do Miřejovic.

FOTOJan Majer

23

Trénink

Jak zařadit do tréninku vybíhané kopce Pokud běháte pravidelně, stále jedním tempem, udržujete svou kondici na stejné úrovni.

V současnosti bude takových běžců asi většina (je tomu tak i v mém případě), ale ti, kteří by se chtěli výkonnostně zlepšovat, mohou do tréninku zařadit vybíhání kopců. Jde o poměrně náročný trénink, kde se tepová frekvence pohybuje skoro na maximálních hodnotách. Využívá se nejčastěji v zimní přípravě, ale dá se zařadit do tréninku v podstatě v každém období. Rozhodně si tím svůj trénink zpestříte a naberete i sílu, které není v běhání nikdy dost.

Nejlepší je absolvovat trénink v přírodě, na měkkém podkladu, ideálně na lesní nebo polní cestě.

Zápis tréninku může vypadat asi takto:

Když to vezmeme podle našeho uvedeného zápisu, tak budete běhat 5 dvěstěmetrových úseků v jedné sérii. Je dobré si úsek předem označit - na začátek a konec (start-cíl) si položte na zem třeba větvičku nebo kámen.

To bude hlavní náplní tréninkové jednotky.

Jak už jsem se zmínil, vybíhané kopce se běhají svižně, ale ne úplně na doraz. Neměli byste cítit tuhnutí svalů ve stehnech. Když proběhnete cílem kopce, tak doběhněte až do samotného zastavení, potom se otočte a pomalým klusem běžte zpátky na místo startu (Mkl). Meziklus můžete absolvovat i s mezichůzí (Mch) – pro méně pokročilé :-)…

VK 5 x 200m / Mkl 200m x 3 (VK=výběh kopců, Mkl=meziklus).

Před absolvováním tréninku je nutné se dobře rozcvičit. To znamená rozklusat se 3 km ve volném, pomalém tempu. Potom by měla následovat rozcvička, v které je dobré postupovat od krční páteře, ramen, trupu, dále hlavní svalové skupiny jakou jsou stehenní svaly, zadní stehenní svaly, lýtkové svaly a nakonec chodidla. Po rozcvičení přichází na řadu speciální běžecká cvičení (běžecká abeceda). Potom následují rovinky, první budou volnější a postupně můžete zrychlovat.

Stačí tak 5 stometrových rovinek. Takto rozcvičení můžete přistoupit k hlavní tréninkové zátěži – vybíhaným kopcům.

Sklon kopce by neměl být prudký, protože kopce se běhají svižně. Obecně můžete uplatnit pravidlo, že čím delší kopec budete běhat, tím mírnější sklon si vyberete.

Délku kopce vám doporučuji si určit v rozmezí 100 až 300m. Počet opakování v jedné sérii by potom měl být 5 až 10 opakování a počet sérií bych vám doporučil tak 3 až 5. Záleží na vaší výkonnosti, nebo na závodě, na který se připravujete.

24

Takto odběhnete 5 úseků, po kterých bude následovat přestávka 3 až 5 minut. Po skončení přestávky volně doklusejte na start (200m) a začněte další sérii. Podle našeho zápisu to znamená, že poběžíte 3 série.

Po tréninku VK následuje vyklusání 3 km volným, pomalým tempem.

Tento trénink doporučuji odběhat ve speciálních nebo polospeciálních maratonkách, pokud budete běhat v terénu na cestě, volte raději polospeciály. Často dostávám otázku, jak běhat, zda přes patu nebo špičku.

Běhání přes špičku osobně nedoporučuji, je to náročné, a pokud jde o souvislé běhy, ani elitní atleti takto neběhají (až na pár výjimek).

Přes špičky se běhá v tretrách na stadionu – na tartanu, na závodech, případně rychlé úseky v tréninku.

Pokud si chce někdo běhání přes špičky vyzkoušet, právě vybíhání kopců v terénu je na to vhodné.

Měl by to být ale běžec, který už má něco naběhané a ne úplný začátečník! Samozřejmě vždy po důkladném rozcvičení a doporučuji postupně zatěžovat lýtkový sval a achilovky – např. odběhat po špičkách jen 5 úseků, ne hned celý trénink!

Přeji příjemné a pohodové běhání.

Robo Štefko

25

Trénink

Pražský půl maraton špička mezi běžeckými svátky V sobotu, 6. dubna, se na start 15. ročníku pražského půl maratonu postavilo 12 500 běžců z 82 zemí světa.

Hlavní favorit Eritrejec Zersenay Tadese přijel pokořit svůj vlastní světový rekord, cílovou pásku vítězně protnul v čase 1:00:10, takže světový ani traťový rekord nepřekonal. Nejlepší Čech Jiří Homoláč doběhl na 18. místě v osobním rekordu, s časem 1:05:41a splnil tak limit na světovou univerziádu.

Mezi ženami zvítězila Keňanka Gldys Cheronová v traťovém rekordu 1:06:47. Nejlepší Češka Ivana Sekyrová se umístila na 12. místě mezi ženami a s časem 1:15:58 vyhrála kategorii MF40.

Podle slov Paca Boraa, prezidenta Mezinárodní asociace maratonů a vytrvalostních běhů, je pražský závod jeden z nejlepších půlmaratónů na světě a právem mu náleží zlatá známka kvality IAAF.

Všichni, kteří se postavili na start a doběhli, zvítězili.

26

Tři mušketýři v cíli Doběhli a tím pádem zvítězili i naši 3 stateční, kteří se připravovali v rámci Bootcamp 1/2maratonského speciálu pod dohledem zkušených trenérů.

Opět se s námi podělili o své dojmy.

VH: Plánuješ běžet další závod, a jaký?

JM: V letošní sezóně chci běžet několik závodů.

Doposud jsem už absolvovala 4 závody (vč.

Hervis 1/2 Maraton). V nejbližší době bych chtěla absolvovat Jarní běh Průhonickým parkem a Pelhřimovský běh s Poutníkem o pohár Miloše Škorpila. Další závody budu stanovovat dle časových možností, ale ráda bych tento rok ještě jednou absolvovala 1/2 maraton.

Jarka Merunková VH: Jarko, jaký jsi zaběhla čas a jak jsi spokojena?

JM: S časem 2:01:33 jsem maximálně spokojená. Cíl byl uběhnout 1/2 maraton za 2:15:00, což se stalo.

Závod jsem si maximálně užila, cílila jsem se dobře připravená, atmosféra byla vynikající. Každopádně je pro mě výzva absolvovat další 1/2 maraton v čase pod 2 hodiny.

VH: Pomohl Ti BootCamp 1/2Maraton speciál k lepšímu výkonu?

JM: Ano, BootCamps 1/2 Maraton speciál mi hodně pomohl. Než jsem začala chodit na Běžecké tréninky, běhala jsem pouze objemy. Běžecké tréninky byly zaměřeny různorodě, tj. od sprintů, přes běh do kopců, až po delší objemy. Právě toto mě posunulo dál.

Pavla Filipová VH: Pavlo, jaký jsi zaběhla čas a jak jsi spokojena?

PF: 1:54:41 … jsem spokojená, neboť jsem si jednak zlepšila svůj dosavadní výkon na této trati, a také se mi běželo o poznání lépe než předchozí půlmaratóny … jen mohlo být o něco tepleji VH: Pomohl Ti BootCamp 1/2Maraton speciál k lepšímu výkonu?

PF: Určitě v nějaké míře ano ,i když byl BC běžecký trénink jen jednou týdně, trénování pod odborným dohledem a v kolektivu je každopádně přínosné.

VH: Plánuješ běžet další závod, a jaký?

PF: Mým hlavním letošním cílem je pražský maratón, takže půlmaratón byl test dosavadní přípravy a hlavní událost mé běžecké sezóny se nezadržitelně blíží.

27

Trénink

Jiří Kubát VH: Jirko, jaký jsi zaběhl čas a jak jsi spokojen?

JK: Se svým časem 1:51 jsem spokojen.

VH: Pomohl Ti BootCamp 1/2Maraton speciál k lepšímu výkonu?

JK: Získal jsem stabilní rychlost a vyzkoušel jsem si, že zvládnu i přidat. Běžecká příprava byla super.

VH: Plánuješ běžet další závod, a jaký?

JK: jo jo, několik ano :-)

Děkuji všem za rozhovor, přeji za sebe i čtenáře Běhej Srdcem, silnou vůli, lehké nohy a cílový úsměv na tváři.

Vendula Hlaváčová

28

Navštivte www.bootcams.cz

Trénink

ez b o r „Ja de u b í n běhá le a , é n smut se y d k e ně m í s u m ě t s o pr rt a a t s a n t i t á vr ..“ u v o zn t í č a z 30 24

Když vás zradí kolena V březnovém díle časopisu jsem psala o mých trápeních s koleny. Vzhledem k tomu, že o nejrůznějších bolístkách mluví a píše nejeden z běžců, tak jsem si říkala, že stačí trochu přizpůsobit trénink. Vše vypadalo poměrně nadějně do doby, kdy mi byly diagnostikovány svalové disbalance. Zdálo se, že když budu posilovat a protahovat ty správné svaly, bude zase vše v pořádku. Bohužel další lékař se již s výsledky prvního vyšetření neztotožnil.

Potrhaný meniskus – tak tato slova asi vyděsí kohokoli. A já nebyla výjimkou. Bohužel to pro mne znamená na poměrně dlouho dobu přestávku v mé běžecké přípravě a má cesta za mým prvním ultra se tak odkládá. Zatím si na dny bez tréninku zvykám špatně.

Ale beru to jako mezičas, kdy budu mít šanci své tělo připravit od základu. Vrhám se na studium a začínám chápat příčiny toho, co bylo špatně. Rozhodně to není jen o vyšších tréninkových dávkách. Nikdy jsem si neuvědomila, jak důležitá je koordinace svalů, správné postavení pánve, kyčlí, zapojení břišních svalů.

Jaro je spojené se začátkem. Takže začnu. Znovu, a tentokrát opravdu od základu.

Malé bolesti přivádějí nás z rovnováhy, ale velké nás navracejí samým sobě.

Jean Paul

Text: Blanka Jandlová

Koleno je největší a nejsložitější kloub v lidském těle.

Většinu sportovců asi už někdy koleno zabolelo po větším zatížení nebo při nesprávném pohybu. Tato bolest obvykle rychle zmizí.

Horší je, když se objeví loupání v koleni při propnutí, otoky, záněty kolenního kloubu nebo čéšky, nebo bolesti neustupují. Pokud koleno přestane být stabilní, případně se zablokuje, bývá pozdě. Přitom jako u většiny našich zdravotních problémů, můžeme většině těchto trápení úspěšně předcházet. Proto jsme se rozhodli, že budeme v každém čísle přinášet rady těch nejlepších odborníků, lékařů, fyzioterapeutů i trenérů.

Příběh naší UltraBlanche nekončí, jak sama říká, teprve začíná.

Pokud jste se i vy letos rozhodli udělat něco dobrého pro své zdraví, doufáme, že i články v našem časopise přispějí k vaší lepší kondici a hlavně ke zdravému, bezbolestnému běhání. Běháme sice srdcem, ale bez zdravých nohou se neobejdeme.

Vaše redakce 31

Trénink

Tahák tréninkové terminologie Pohonné hmoty pro náš výkon aneb kde se bere energie pro výkon Anaerobní způsob získávání energie Svalové buňky vykonávají práci při využívání energie uvolněné bez účasti kyslíku. Podle převažujícího zdroje energie se anaerobní systém získávání energie dělí na způsob anaerobní a laktátový.

Aerobní způsob získávání energie je hlavní při tělesných aktivitách vytrvalostního charakteru trvajícího déle než 2–3 minuty.

Aerobní schopnosti jsou limitujícím faktorem výkonnosti ve vytrvalostních disciplínách a o jejich úrovni nás informuje vrcholová spotřeba kyslíku (VO2max).

Poměr aerobního a anaerobního energetického krytí v bězích na dlouhé tratě Zdroje energie 5 km = 80% aerobní krytí: 20% anaerobní krytí Zdroje energie 10 km =90% aerobní krytí: 10% anaerobní krytí Zdroje energie maraton =98% aerobní krytí: 2% anaerobní krytí

Získávání energie pro svaly tak můžeme rozdělit do tří základních energetických systémů: • ATP-CP systém • LA-systém • O2 systém

32

Hodně se poslední dobou mluví o tom, při jakém zatížení nejlépe spalujeme tuk, a při kterém naopak naše tělo využívá hlavně cukry. Abychom pochopili, jak se naše tělo rozhoduje, musíme se trochu podrobněji podívat na jednotlivé energetické systémy našeho těla. Už víme, že náš trénink může být aerobní a anaerobní.

ATP-CP systém Když tělo potřebuje okamžitý přísun energie, využívá zásoby ATP uložených ve svalu. ATP (adenosintrifosfát ) je zdrojem energie všech buněk, včetně svalových. Jestliže je v této molekule enzymaticky štěpena fosfátová skupina, vznikne touto reakcí molekula adenosindifosfátu, volný fosfor a uvolňuje se energie, která je využita buňkami při svalové aktivitě.

ATP ----- ADP + P + energie Jelikož ATP je jediným zdrojem energie, který můžeme přímo využít při svalové kontrakci, musí být ATP nepřetržitě dodáván do pracujících svalů, aby aktivita mohla pokračovat. Množství ATP je však malé a umožňuje nám cca 5-6 sekund intenzivního pohybu.

Vyčerpáním této energie, je nový ATP obnovován reakcí ADP s kreatinfosfátem (CP), který je uložen ve svalech. Kreatin fosfát je molekula, obsahující také fosfátovou skupinu s vysokým obsahem energie a v okamžiku, kdy jsou vazby v molekule porušeny, energie se uvolňuje.

CP --- kreatin + P + energie.

Následně se z kreatinfosfátu uvolní molekula fosforu a spojí se s ADP a vzniká nová molekula ATP. CP (kreatin + P + energie ) + ADP ---- kreatin + ATP

Z několika důvodů většinu energie, uloženou v nezatížených svalech, obsahují právě molekuly CP –

no z t í č za využita a tak dochází k rychlému vyčerpání zásob glykogenu uloženého ve svalové tkáni. Také se hromadí laktát a způsobuje svalovou bolest, klesá pH v těle a rychle nastupuje únava.

O2 systém Dochází ke štěpení cukrů, tuků a bílkovin za přístupu kyslíku. Produkty reakcí O2 systému jsou oxid uhličitý a voda. Organismus tyto produkty vylučuje v podobě oxidu uhličitého (dýchání) a vody (pot).

Pohybová činnost trvající bez přerušení cca.

2-3 min, aktivuje O2 systém a ten se pak stává hlavním energetickým dodavatelem.

Funkce tohoto systému je velmi ekonomická, ale pomalejší než předchozí dva systémy. Intenzita prováděného pohybu musí být mnohem nižší, ale trvání může být o mnoho delší. zhruba pětkrát více, než molekuly ATP. Když tedy zatížíme svalstvo, zásoby ATP jsou rychle vyčerpány, další ATP je tvořen z kreatinfosfátu, ale znovu je to otázka pouze několika sekund.

CP je tedy okamžitým zdrojem energie, když cvičení začíná, ale při vysoké intenzitě zatížení jsou během 10 sekund jeho zásoby vyčerpány.

LA-systém (Anaerobní glykolýza)

glykogen + O2 ---- CO2 + H2O + ATP Aerobní systém zahrnuje řadu složitějších pochodů a zejména je nutná nepřetržitá dodávka kyslíku. Celý systém je schopen přeměňovat mimo sacharidů i tuk a bílkoviny a poskytuje poměrně značné množství ATP. Ve skutečnosti většina ATP, potřebná při zatížení, trvajícím déle než tři, čtyři minuty, přichází touto cestou.

Při déle trvající činnosti je ATP-CP systém vyčerpáván a hlavního energetického mechanizmu se ujímá La-systém. Hlavním zdrojem pro tuto činnost jsou cukry.

Zásoby cukrů jsou uloženy ve svalech a játrech ve formě glykogenu a glukózy v krevním oběhu.

Aktivace systému je pomalejší než u ATP-CP, ale intenzita prováděné činnosti není tak vysoká, zato jí můžeme provádět delší dobu 2-3 minuty.

LA systém je energetickým systémem, při kterém je glykogen využíván bez přístupu kyslíku. Tento proces také poskytuje energii pro resyntézu ATP, ale vznikají při něm toxické látky – kyselina mléčná ( laktát ). glykogen ---- kyselina mléčná + ATP K odbourání laktátu na vedlejší produkty (kysličník uhličitý a vodu) je potřeba opět kyslíku. Výhodou anaerobní glykolýzy oproti aerobnímu metabolismu (O2 systém) je rychlost, s jakou je tento proces nastartován, i když z jedné molekuly glykogenu vzniká mnohem méně ATP, než při aerobní glykolýze.

Proces je sice rychlý, ale molekula glykogenu není plně 27 33

Trénink Vyvažování energetických systémů

Každý z popsaných energetických systémů má pozitiva i negativa, které ostatní dva nemají. Proto potřebujeme všechny tři systémy.

Pro dosažení vrcholné výkonnosti musí být všechny tři systémy optimálně rozvinuté a správně vyvážené.

Poměr energie, kterou tělo využívá v jakémkoliv okamžiku z každého systému, záleží na naší trénovanosti.

Je možné tělo trénovat tak, aby se v určitých situacích zvýšilo nebo snížilo činnost jednoho systému na úkor ostatních.

A právě nalezení optimální rovnováhy mezi jednotlivými energetickými systémy je jedním z hlavních úkolů tréninku.

Zdroje: Sportovní trénink (T. Perič, J. Dovalil) www.sportvital.cz

Nike představuje novou prodejnu Nike Chodov

34

Ve čtvrtek 4. dubna se pro všechny milovníky sportovního oblečení otevřela v prostorách Obchodního centra Chodov v Praze nová prodejna Nike. Slavnostního zahájení se zúčastnila také zlatá oštěpařka Bára Špotáková a Lukáš Vácha z AC Sparta Praha.

Na více než 200 metrech čtverečních prodejní plochy je pro zákazníky připraven široký sortiment produktů pro běh, trénink, fotbal, včetně pestré nabídky oblečení a obuvi pro volný čas. Každý tak najde v jednotlivých částech obchodu produkty pro svůj oblíbený sport, ať už se jedná o běh, trénink v posilovně nebo procházku parkem.

Nová prodejna představuje unikátní koncept prodeje v České republice, který umožňuje zákazníkům vybírat sportovní vybavení podle jejich oblíbeného sportu. Inovativní uspořádání obchodu vzniklo na základě výzkumů provedených Nike, které zjišťovaly přání, potřeby a představy zákazníků.

Speciální služby pro běžce Prodejna Nike Chodov nabízí kromě nového uspořádání také další služby. Pro běžce je připraven koutek s prezentací technologie Nike+, kde si budou moci založit vlastní běžecký profil v rámci běžecké komunity na www.nike.com a zprovoznit svůj Nike+ Sport-Band nebo iPod Nano, Touch či iPhone. Odborný personál jim poskytne profesionální servis a poradenství. Každý čtvrtek pak budou mít běžci možnost zúčastnit se pravidelného běžeckého tréninku pod vedením profesionálních trenérů. Běžecký trénink bude startovat pravidelně každý čtvrtek v 18. hodin z prodejny Nike Chodov.

Součástí tréninku bude také testování nejnovější běžecké obuvi. V průběhu měsíce dubna seznámíme běžce s technologií Nike Free.

„Naším hlavním cílem je nabídnout zákazníkům co nejširší a nejucelenější nabídku produktů v rámci jednotlivých sportovních kategorií. Nová prodejna Nike Chodov přináší kromě unikátního uspořádání také speciální služby pro běžce – od pravidelných běžeckých tréninků až po odborný personál, který poskytne běžcům profesionální poradenství“, říká Martina Vránková, Marketing Director Nike pro střední Evropu. „Věřím, že se prodejna Nike Chodov, stane jedním z míst, odkud běžci startují svůj trénink.“ „Jsme velice rádi, že jsme se mohli podílet na znovuotevření prodejny Nike Chodov, která přinese zákazníkům v České republice nový zážitek z nakupování. Během posledních měsíců jsme společně s Nike úspěšně otevřeli několik dalších obchodů a těšíme se, že se nám podaří představit další“, dodává Amit Tal, President Trimera Group.

35

ZDRAVÍ, PREVENCE

ORP Centrum - ortopedie, rehabilitace i podiatrie „pod jednou střechou“ Náš/váš nový partner pro prevenci běžeckých bolístek i pro rychlou a efektivní pomoc, když se potřebujete po zranění dostat co nejrychleji zpět do formy.

ORP centrum Praha je profesionální lékařské centrum, jehož předností je především vybraný tým lékařů (z oborů ortopedie, rehabilitace i neurochirurgie) a fyzioterapeutů. Tento 20ti členný tým úzce spolupracujících ortopedů, sportovních traumatologů, rehabilitačních lékařů a fyzioterapeutů již 20 let pomáhá špičkovým i rekreačním sportovcům postavit se zpět na nohy, léčí a diagnostikuje pomocí nejmodernějších postupů a metod.

LAST MINUTE servis pro okamžitou pomoc sportovcům Hlavní předností centra je, že Vám zde dokonale diagnostikují svalový, vnitřní i cévní systém.

To pomůže pojmenovat příčiny obtíží, jejich souvislosti se zdánlivě vzdálenými problémy ostatních tělních systémů a odstranit je. Bez této diagnostiky se správný postup pro odstranění obtíží jen těžko stanovuje.

Na základě výsledků vyšetření je následně zvolena vhodná terapeutická metoda - většinou jde o velice účinnou stimulaci neurolymfatických bodů, reflexní terapie, mobilizace kloubů, masáž svalů nebo cvičení.

36

Na klinice využívají i novou biologickou metodu, léčbu krevní plazmou, která pomáhá proti bolesti kloubů, svalů, úponů. Tato metoda se uplatňuje i při degenerativních poškození velkých kloubů, při bolestech tenisového lokte, úponu Achillovy šlachy, skokanských kolen, bolestech paty, poraněných ramenních kloubů, těžších podvrtnutích kotníků, čerstvých poranění svalů a dalších pooperačních potížích.

KOMPLETNÍ LÉČEBNÝ SERVIS PRO NOHY: tensometrie a videoanalýza chůze a běhu KINESIOTAPING: vyhledávaná technika v regeneraci i rehabilitaci, bez které se už sportovní svět neobejde. Celá metoda je založená na využití pružných, lepicích pásek, které mají podobné vlastnosti jako kůže. Na základě pružnosti páska nebrání aktivnímu pohybu ani běžné denní hygieně.

FORMTHOTICS: systém založený na postupné modelaci stélky vlastní zátěží při chůzi či sportu, který umožňuje opakovanou individuální profesionální korekci, a to nejen korekci statických vad nohou, ale v rámci komplexní péče o celý pohybový aparát se touto cestou dají korigovat i osová zatížení nosných kloubů a páteře.

V ORP centru můžete vyzkoušet i následující nabízené služby, které jsou poslední dobou čím dál častěji vyhledávané nejen profesionálními sportovci, ale i „hobíky“, kteří chtějí pro své zdraví udělat maximum.

• PILATES • FLOWIN • POSILOVÁNÍ HLUBOKÉHO STABILIZAČNÍHO • SYSTÉMU • MASÁŽE • BOSU • PROPRIOMED A již brzy bude představen nový léčebně kondiční program ACTIVERE TEXT: IVA KUBEŠOVÁ

37

ZDRAVÍ, PREVENCE

TRABLE S MENISKEM NEMUSÍ ZNAMENAT KONEC BĚHÁNÍ Můj návrat k běhu byl rychlý (příběh Petry Š).

Bylo to překvapení na samotný závěr pátečního tréninku. Už jsem byla unavená a myslela jsem na to, jak si dám sprchu, když v tom cítím, jak mi v jednom okamžiku prasklo v koleni.

Asi špatný došlap, koleno i nějak zrotovalo a bylo to. Koleno docela bolelo, ale když jsem je trpělivě bandážovala, uklidnilo se. Na běh jsem si moc netroufala, tak jsem vytáhla kolo.

Koleno se nevzpíralo. Problém nastal, když jsem se rozhodla dělat dřepy. Vnitřní strana kolena zoufale křičela bolestí.

Nezbývalo, než vyrazit na ortopedii. Tady jsem se k mému překvapení dozvěděla, že mám prasklý meniskus, naštěstí ne utržený. Meniskus prý brousí chrupavku a proto ta bolest. Afekt obstřiku do kolene trval bohužel jen dva týdny, takže jsem pak už docela s radostí putovala do nemocnice v Berouně na artroskopii. Pan doktor Picek mě uklidňoval, že půjde jen o 15ti, maximálně 20ti minutovou operaci. Asi to byla opravdu rychlovka. Dozvěděla jsem se, že meniskus stáel mám, jen mi zarovnali část, která byla potrhaná.

Byla jsem připravená na nepříjemnou bolest, ale dalo se to vydržet a po třech dnech jsem vyrazila ven s berlemi. Pátý den po operaci jsem začala pomalu cvičit a po desátém dni jsem v plném pohybu začala nohu zatěžovat.

Jak mi ortoped poradil, že dobré začít hned s rehabilitací a poctivě posilovat hlavně vnitřní stranu stehna. Za 3 týdny jsem už ujela na kole 10 kilometrů. Po dvou měsících jsem se vrátila k běhání, aniž bych si na utržený meniskus vzpomněla.

38

Jak vypadá první pozdrav od menisku?

Meniskus posílá své pozdravy nejčastěji z lyžařských dovolených, z cyklo výletů, při běhání, ale také z lekcí jógy (při dřepu).

K akutnímu poranění menisku dochází rotačním mechanizmem, kdy se dostane mezi kloubní plochy, které ho drtí či trhají.

Pozdrav od menisku má tedy formu prudké bolesti, pocitu prasknutí, lupnutí či „vyskočení“ kolena.

Občas koleno nelze natáhnout a bolest pocítíte nejčastěji na vnitřní straně v místě kloubní štěrbiny, někdy přeskakuje a při chůzi cítíte lupání v kolenním kloubu.

Odložení operace menisku není rozumné Nechat léčbu na později se nevyplácí. I když koleno bolí pouze při některých pohybech.

„Je hodně pacientů, kteří s poraněným meniskem celkem dlouho žijí a snaží se zvyknout na to, že pociťují bolest například při dřepu nebo při dlouhém postávání na jedné noze. Dříve či později stejně k ortopedovi zajdou a následně je čeká i operace menisku,“ vysvětluje ortoped František Picek a doplňuje, že dlouhodobě neléčené poranění menisku může velmi rychle poškodit kloubní chrupavku a příslušné části kloubu a vznikne tzv. sekundární artróza.

Meniskus je důležitý polštář Dříve se poškozené menisky celé odstraňovaly.

Jestliže se však menisky odstraní, zbavíme se současně specifického pružného „polštáře“, který některé pohyby tlumí a jiné zase podporuje. Když jsou menisky pryč, během deseti let se určitě objeví příznaky artrózy.

Dnes se menisky zcela odstraňují jen velmi zřídka.

Umožňuje to tzv. artroskopie, endoskopická operační metoda, při které ortoped většinou z malého řezu zavede do kolena kameru a na obrazovce prohlédne kloubní dutinu. Druhým otvorem zavede nástroj (vyšetřovací sondu, kleštičky, nůžky, frézku) a poraněnou část menisku ošetří nebo odstraní. Při částečném odstranění se funkce menisku výrazněji neporuší. Stejným postupem se vyloučí ostatní poranění struktur kolenního kloubu - zkřížených a postranních vazů a posoudí stav opotřebení či poranění chrupavek.

Operace za 15 minut a odpoledne zpátky doma Operace menisku je jasným důkazem pokroku v medicíně. Artroskopický zákrok nepřevýší čtvrt hodiny a v některých nemocnicích vás ten den propustí do domácího léčení.

95 % z těchto pacientů se rychle vrací do sportovního života.

95 % pacientů se po operaci menisků vrací k aktivnímu sportu.

Pokud byl meniskus ošetřen či částečně vyňat, můžete si pomalu plánovat posilování stehenních a lýtkových svalů. V ORP Centru se doporučuje hodně fyzikální léčba a pak plavání nebo rotoped. Pokud vám byl meniskus sešit, je potřeba omezit rozsah pohybu v kolenním kloubu a rozhodně nezapomenout na ortézu a berle. „Z obou důvodů je nutné po operaci omezit pohyb kloubu a také zátěž. Toto období trvá 4 až 6 týdnů a následuje minimálně stejná doba odborné rehabilitace, která zajistí nejen obnovení hybnosti, ale i posílení svalstva a získání potřebné stability,“ říká ortoped František Picek.

Více informací na téma operace menisku i o ORP - centru pro diagnostiku a léčbu pohybového aparátu naleznete na www.orp. cz.

TEXT a FOTO: ORP CENTRUM

39

ZDRAVÍ, PREVENCE

Nejčastější dotazy pacientů: Odpovídá ortoped a sportovní traumalotog MUDr. František Picek (ORP CENTRUM): • Dotaz: Jsem po operaci menisku (částečné odstranění). Kdy mohu počítat s tím, že si opět zaběhám?

• Dotaz: Lupe mi v koleni a při běhu mne koleno chvilkami pobolívá. Mohlo by se jednat o problém s menisky?

Odpověď: Lupavé fenomény mohou mít řadu příčin, zpravidla k nim vede otok měkkých tkání uvnitř kolene, který může být způsoben mimo jiné například poškozenou chrupavkou či degenerativní nebo částečnou lézí menisku.

• Dotaz: Co mám dělat, abych potrhání menisku předešel?

Odpověď: Při běhání nic nestandardního dbát na vhodnou obuv kontrolující nadměrnou vnitřní rotaci kolene v postojové a iniciální odrazové fázi kroku eventuelně mít pro tento účel v obuvi vhodné individuálně upravené stélky, my naprosté většině běžců doporučujeme Formthotics a zpětné reakce jsou vynikající. Mimo běžecké aktivity se vyvarovat například hlubokých dřepů s těžšími břemeny a pod.

40

Odpověď: Doba rekonvalescence je individuální. Záleží především na velikosti odstraněné části menisku, poškození okolní kloubní chrupavky, délce doby od úrazu a podobně. Jízda na rotopedu či lehká jízda na kole může následovat během několika dnů, rychlá chůze 2-3 týdnů a běh obdobně.

Nezřídka u komplexnějšího sdruženého poškození chrupavky v zátěžových zónách kloubu, plochonoží a pod. se však dá začínat s běháním až s odstupem měsíců.

• Dotaz: Musí se utržený meniskus opravdu odstranit? Neexistuje nějaká jiná možnost?

Pokud se jedná o situaci, kdy se k diagnóze a případné artroskopii přistoupí včas, dá se meniskus sešít. Existuje řada málo invazivních technik. Meniskus však musí být poškozen ve (pro jeho zhojení) vhodných partiích a jeho tkáň nesmí být podrcena. V těchto případech může být pravděpodobnost jeho zhojení 60-90%.

Určitou alternativou operačního léčení je s odstupem po odstranění menisku jeho náhrada. V zámoří se s velmi dobrými výsledky již řadu let užívá transplantace menisků (menisky od dárce). U nás i všeobecně v Evropě tato metoda tak rozšířena není, jednak z důvodů legislativy a jednak z malého počtu tkáňových bank. Určitou možností, která se jeví v posledních cca 8-10 letech jako velmi perspektivní je i implantace kolagenového implantátu. V ČR není ale stále ještě k použití registrován.

41

ASICS GEL-LYTE33 2 Cena: 3090 Kč

ASICS GEL-FUJI ELITE Cena: 3290 Kč

ASICS GEL-CUMULUS 14 G-TX

ASICS GEL-KAYANO 19 Cena: 4490 Kč

42

ASICS FUJI PACKABLE JACKET Lehká praktická bunda s výrazným zbarvením, která se dá lehce sbalit do malé náprsní kapsičky. Ripstop materiál zajistí vyšší odolnost proti poškození, větru a vodě. Celá bunda se dá sbalit do malé náprsní kapsy.

Cena: 1990 Kč

ASICS TIGHT Běžecké kalhoty s měkkou, elastickou látkou s vynikajícím odváděním vlhkosti pro větší pohodlí a lepší výkon. Mírně stlačují svaly a slouží tak jako podpora.

Strategicky navržené 360° reflexní prvky zvyšující bezpečnost. Zadní kapsa na zip.

Cena: 1390,- Kč

ASICS FUJI ARMWARMER Mírně zateplené návleky na ruce s vynikajícím odvodem vlhkosti a reflexními prvky.

Vhodné pro běhy za chladnějšího počasí.

Cena: 590 Kč

43

Mozkový jogging

Vizualizace je jednou z nejčastěji používaných technik sportovní psychologie. Čím dál víc lidí věří tomu, že to, co se odehrává venku, je výsledek toho, co se nejprve odehrává uvnitř.

A co nám sportovní psychologové a trenéři doporučují?

1. Cvičte vizualizaci každý den!!!

Pokud budete mít s vizualizací problém, nezoufejte, je to o cviku. Věnujte nácviku 10 minut denně. Je dobré techniku nacvičovat vždy ve stejnou denní hodinu.

Můžete klidně začít ráno, hned po probuzení.

2. Snažte se uvolnit fyzicky i psychicky.

Vnímejte své dýchání. Postupně si uvědomujte, jak vzduch proudí vašim tělem.

3. Pokud se snažíte připravit na sportovní výkon, snažte si představit sebe na konkrétním místě, kde se například závod koná. Představte si soupeře, okolí, zkuste zapojit i ostatní smysly – zkuste vnímat nejen to, co vidíte, ale i co slyšíte, cítíte… Když budete mít pocit, že je představa silná, začněte si přehrávat v mysli, jak předvádíte perfektní výkon. Jak předbíháte soupeře, jak veškeré pohyby provádíte přesně, vše máte pod kontrolou, jak vítězíte.

4. Je nezbytnézbavit se negativních pocitů – strachu, obav, negativních postojů, nepřipouštějte si možnost chyb či selhání.

5. Nakonec je důležité představit si a vnímat vlastní emoce. To je obvykle to nejtěžší, ale také nejdůležitější. Prožitek, vnitřní pocit. Na síle prožívaných emocí závisí efekt celé vizualizace.

44

6. Pokud se vám nedaří myšlenky udržet, nezoufejte. Začněte vždy znovu od začátku.

Zdroj: www.sportsmedicine.about.com

45

Výživa

Proteiny v jídelníčku sportovce Každý z Vás již jistě slovíčko protein slyšel. Na druhou stranu ne každý ví, z čeho se proteiny skládají a jak je to vlastně s jejich množstvím, které bychom měli ve stravě mít. V dnešním článku se tyto otázky pokusím alespoň nastínit.

Proteiny neboli bílkoviny, patří mezi základní makrosložky.

V našem organismu je nalezneme téměř všude - jsou základním stavebním materiálem těla, dále je potřebujeme pro růst, údržbu a opravu tělesných tkání, tvoří základní strukturu kostí, kůže, svalových vláken, a dokonce některých enzymů a hormonů.

Rozdělit je můžeme na základě několika hledisek: podle původu na rostlinné a živočišné a možná z nutričního hlediska lépe na plnohodnotné a neplnohodnotné.

Vysvětlovat dělení podle původu asi nemá smysl, každý si asi umí představit pod pojmem živočišné bílkoviny potraviny jako je maso, mléčné produkty, vejce, případně pod pojmem rostlinné bílkoviny potraviny jako jsou luštěniny, obiloviny nebo různé typy ořechů.

S dělením na plnohodnotné a neplnohodnotné je to už trochu složitější.

Nejprve si musíme vysvětlit, co jsou to aminokyseliny. Představit si je můžeme jako základní stavební kameny bílkovin.

Aminokyseliny dělíme na esenciální a neesenciální (případně i semiesenciální, ale ty tu dnes rozebírat nebudeme).

Pokud bílkovina obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, tzn. takové, které si náš organismus neumí vyrobit, jedná se o bílkovinu plnohodnotnou.

Pokud naopak jedna nebo více chybí, jedná se o bílkovinu neplnohodnotnou. To, že potravina obsahuje neplnohodnotnou bílkovinu, neznamená, že by byla špatná.

Nicméně je nutné takovouto potravinu doplnit tak, aby organismus dostal všechny esenciální aminokyseliny.

46

Neplnohodnotné bílkoviny nalezneme zejména v rostlinných zdrojích, což znamená, že je vhodné mít k jídlu více typů potravin, abychom zajistili všechny esenciální aminokyseliny.

Důležité pravidlo nám praví, že tělo využije přesně tolik bílkovin, kolik právě potřebuje.

Pokud si to rozebereme, tak nadbytek bílkovin nezajistí nárůst svalové tkáně (toho docílíme samozřejmě cvičením a vhodným množstvím bílkovin).

Bílkoviny navrhujeme na základě znalosti čisté tělesné hmotnosti, typu sportu, zatížení atd. Nelze tedy říci nějaké přesné číslo, které platí pro všechny. Jinou hodnotu bílkovin na kg čisté hmotnosti bude mít návrh pro ženu, která chodí 2x týdně na aerobic a jinou např. u vrcholového sportovce, který hází oštěpem.

Nadměrná konzumace bílkovin vede částečně k vyloučení bílkovin a částečně k jejich využití jako zdroje energie.

Tento děj není nic pozitivního, v celém procesu vzniká jako odpadní produkt metabolismu bílkovin tzv. volný dusík, který se dále mění na další sloučeniny toxického charakteru, což může způsobit i zdravotní komplikace (jsou známy i případy kolapsů).

Co se týká měření kvality bílkovin, je zde mnoho různých veličin, ale to by vystačilo na samostatný článek, který se možná objeví v některém z příštích čísel. Lepší bude říci, jak bílkoviny konzumovat a čeho se naopak vyvarovat.

Bílkoviny spotřebují ke svému spálení cca 30 procent energie, kterou jimi přijmeme. Dále se vyznačují tím, že se tráví cca 2-3 hodiny (koncentrovanější formy a nárazová větší množství déle).

Z tohoto vyplývá, že bychom je neměli konzumovat před pohybovou aktivitou, nebo závodem.

Sportovci, kteří to myslí vážněji, dokonce už večer před závodem konzumují lehčí potraviny s vyšším procentuálním obsahem sacharidů.

Doporučení je obvykle 2-3 hodiny před sportovní aktivitou bílkoviny nekonzumovat, po ukončení sportovní aktivity nejdříve doplnit sacharidy kvůli regeneraci glykogenu a poté teprve doplnit bílkoviny (cca 1-2hodiny po aktivitě, čím koncentrovanější forma bílkovin, tím dále). Případně po sportovní aktivitě použít gainer.

V některém z příštích článků se zaměříme na hodnocení kvality bílkovin a produktů s obsahem bílkovin, dnešní článek berte jako úvod do této problematiky. Případné dotazy zasílejte do redakce na behejsrdcem@gmail. com a já se budu těšit na shledání buď v dalším čísle časopisu, nebo na některé z akcí fitsite.cz.

Lukáš Vrána

47

Výživa

Bílkoviny – kterým dát přednost?

Už jsme si naťukli význam bílkovin pro sportovce a lidi, kteří chtějí shodit nějaké to kilo tuku. Bílkoviny jsou nezbytné pro tvorbu našich svalů a právě svaly nám dokáží zvýšit energetické nároky našeho těla. A to je přesně to, co my potřebujeme. Spalovat víc kalorií a to i v momentě, kdy nemakáme v posilovně.

Mnozí z nás při kontrole svého jídelníčku (například zadáním do některé internetové kalkulačky) zjistí, že doporučené množství, které by mělo při redukční dietě být okolo 1,2g na 1 kg tělesné hmotnosti, nenajdou ani náhodou. Také se hodně lidí ptá, zda dát přednost rostlinným nebo živočišným bílkovinám. Zkusíme si v tom udělat trochu jasno.

Už jsme si vysvětlili, že bílkoviny jsou složené z aminokyselin.

Z hlediska růstu svalové hmoty, je tedy nejdůležitější zastoupení všech esenciálních a semiesenciálních aminokyselin v našem každodenním jídelníčku.

Aminokyseliny se v našem organismu neskladují a využití námi snědených bílkovin je tedy závislé na obsahu nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny.

Obecně se soudí, že nejkvalitnější bílkoviny získáváme z vajec a mléka, po nichž následuje rybí a hovězí maso, dále drůbeží, vepřové maso a nakonec bílkoviny z rostlinných zdrojů (s výjimkou sóji, která je považována za plnohodnotnou bílkovinu).

U masa je potřeba si dát pozor na skryté tuky (55– 60 % energie obsažené v červeném mase pochází z tuků, které jsou převážně nasycené). Takže přednost budeme dávat libové svíčkové, případně si dáme kuřecí a krůtí prsa bez kůže. U ryb nám tuk tolik nevadí, protože obsahuje blahodárné mastné kyseliny omega-3.

Rostlinné bílkoviny jsou poměrně chudé na některé esenciální

aminokyseliny.

48

Například luštěniny jsou chudší na aminokyselinu methionin, v želatině chybí tryptofan a obiloviny mají zase málo lysinu Luštěniny je proto vhodné kombinovat s rýží nebo chlebem a želatinu můžeme třeba jíst s mléčnými výrobky.

Z toho všeho nám vyplývá, že pokud se budeme orientovat především na rostlinné bílkoviny, měli bychom jich sníst obvykle o něco víc a v pestřejších kombinacích, než když jíme především bílkoviny živočišné.

Jídelníček si samozřejmě můžeme doplnit i o proteinové doplňky. Dnes se nám nabízí velmi široký výběr - proteinové nápoje, tyčinky nebo

náhražky hotových jídel.

Většina výrobců vyrábí proteinové koncentráty téměř výhradně ze syrovátky, vajec nebo sóji, takže bílkoviny v nich bývají velice kvalitní.

U sójových koncentrátů bývají obsaženy i isoflavony, které pomáhají chránit před rakovinou prsu, prostaty, snižují rizika srdečních onemocnění a osteoporózy.

S ničím se to nemá přehánět….

Nadměrné množství bílkovin se může projevit nadýmáním a celkovou únavou.

Pokud to s bílkovinami přeženeme, tak extrémně zatížíme játra.

Je nutné dbát i na dostatečný příjem tekutin, rozdělit si bílkoviny do všech hlavních jídel a zajistit dostatek vitamínů (hlavně skupiny B) a minerálů (zejména zinku).

Směle tedy kombinujte, čím větší pestrost, tím lépe si tělo bílkoviny využije.

Text: Iva Kubešová

Krůtí prsa 24,1 Hrách 23,7 Fazole 23,5 Kuřecí prsa 23,3 Uzená makrela 23,3 Drůbeží játra 22,9 Tuňák 22 Tvaroh bez tuku 18,8 Amarant 18 Hovězí svíčková 17 Arašídy 17 Mandle 17,5 Krevety 16,5 Tofu 16,5 - 15,5 Filé z tresky 16,2 Zadní hovězí 15 Libové vepřové 13 Hovězí kliška 13 Vejce 13

Obsah bílkovin (g) ve 100g potravin Sojové maso 45 Soja 44 Parmezán 35,6 Eidam 30% tuku v suš. 30,3 Olomoucké tvarůžky 29 Pšeničné klíčky 26,6 Drůbeží šunka 26

Sýr cottage 13 Ovesné vločky 13 Quinoa 12 Knackebrot 9 Hrášek 6,5 Chléb celozrnný 5,6 Bílý jogurt 4,2-5,9 Brokolice 4,4 Mléko 3,3 Brambory 2

Čočka 25 49

Výživa

Ideální fitness svačinka Na trhu existuje veliké množství tyčinek pro sportovce. Některé jsou proteinové (vyšší podíl proteinů), jiné mají vyšší obsah sacharidů (tzv. energetické tyčinky).

Náš tip: vyrobte si domácí proteinovou/ energetickou tyčinku: První rada při nákupu zní:

„Čtěte etiketu!!!

Najdete zde informaci o obsahu energie, bílkovin, cukrů, tuků, vitamínů, minerálů atd. ve 100g produktu, popř. v jedné tyčince.

Dále si přečtěte složení - tam musí být uvedeny všechny složky v jejich použité formě. Pořadí složek je dáno množstvím, to znamená, že na prvním místě je složka, které je v produktu nejvíce a na posledním složka, které je v produktu nejméně. Právě složení vám poskytne nejvíce „skrytých“ informací o daném produktu.

U proteinových tyčinek sledujte složení

bílkovinného spektra. Dejte přednost tyčinkám, které obsahují kvalitní zdroje jako je syrovátková, mléčná, či sójová bílkovina. Naopak kolagen, či želatina mají nízký obsah esenciálních aminokyselin.

Vyzkoušejte více tyčinek a vyberte si samozřejmě i podle chuti.

50

Pokud jste si někdy kupovali proteinovou tyčinku, pak víte, že to není úplně levná záležitost. Ale není důvod, proč si nezkusit vyrobit zdravou svačinku plnou energie doma.

Na internetu najdete mnoho zajímavých receptů a je jen na vás, který vyzkoušíte a jak si chuť tyčinky doladíte. Příprava je většinou opravdu snadná.

Výhodou je, že nejen ušetříte, ale budete mít jistotu, ze vaše tyčinka neobsahuje chemické konzervační látky, žádné nežádoucí tuky a sami si doladíte chuť (přidáním ořechů, rozinek, různých příchutí proteinu).

Krásně si také můžete přizpůsobit poměr bílkovin a sacharidů, podle toho, kdy budete tyčinky jíst( tyčinky s vyšším obsahem sacharidů hned po tréninku, ve večerních hodinách naopak můžete dát přednost vyššímu podílu bílkovin) Je výhodné na tyčinky používat protein v prášku, který koupíte ve fitness obchodech (kvalitní vyjdou na cca 1000,- Kč za dvoukilové balení. Není to málo, ale na jednu tyčinku vám stačí ani ne 30g.

Výhodou je kromě kvalitního složení i množství příchutí, které máte na výběr :-)

TEXT: IVA KUBEŠOVÁ

Recept (cca 4 tyčinky) :

ENERGIE PRO SVALY I VÝKON

200g ovesných vloček hrst ořechů (dle chuti) 100g proteinu 1lžíce arašídového másla cca 100ml vody Vločky s ořechy namelte v mixéru. Nasypte vše do misky a přidejte protein s vaší oblíbenou příchutí. Přidejte lžíci arašídového másla a vodu. Musí vzniknout hrudkovitá hmota, ze které uhnětete tyčinky. Zabalte je do alobalu/fólie a skladujte v ledničce (vydrží pár dní). Určitě najdete i recepty, kdy se tyčinky zapékají v troubě...jejich trvanlivost je pak o něco delší.

Můžete místo vody přidat mléko, vynechat arašídové máslo, případně k ořechům přidat trochu máku, lněných semínek, med, sójové vločky, banán, místo proteinové směsi lze použít sušené mléko (ale kvalita proteinové složky tak nebude optimální). Zkuste si několik variant. Složení si můžete zkontrolovat na internetu zadáním ingrediencí do některé z chytrých kalkulaček (např. www.kaloricketabulky.cz)

51

Výživa

Nenechte se zpomalit

jarní únavou

Letošní jaro jakoby odmítalo respektovat kalendář a nějak s příchodem otálí.

Sluníčko vykoukne jen občas a ani příroda nepospíchá s probouzením. A tak nemálo lidí trápí únava – fyzická i psychická. Jsme vyčerpaní, nervózni, nic se nám nechce, ne a ne se probrat k nějakému výkonu.

Co nejvíc pomáhá na jarní únavu?

Plevel nad zlato KOPŘIVA

Léčivé účinky kopřivy znali už ve starém Řecku.

Lodyha i listy kopřivy jsou pokryty dutými chloupky, které se při doteku ulomí, a vyteče tekutina, která způsobí pocit pálení a zarudnutí.

Pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatečný pitný režim odlehčená strava a detoxikace. Vnitřní očista, povzbuzení trávicích procesů, restartování celého organismu.

Pokud se neodhodláte k držení půstu, zkuste do svého jídelníčku začadit alespoň některé bylinky.

Nemusíte do lékárny pro předražené detoxikační přípravky. Vystačíte si s tím, co poskytuje příroda.

V této tekutině jsou obsaženy hlavní léčivé látky (např. histamin). Mezi další látky, které kopřiva obsahuje, patří například hořčík, železo, karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, vitamíny, třísloviny atd. Kopřiva dokáže čistit krev, tím významně pomáhá při kožních nemocech, lupénce, akné, různých ekzémech, nečisté pleti.

Pomáhá lepšímu krevnímu oběhu i při revmatických onemocněních a je to lék na anémii, podporuje tvorbu červených krvinek.

Kopřiva zbavuje tělo kyseliny močové, čímž zmírňuje dnu a artritidu. Díky obsaženému chlorofylu má antiseptické, protiplísňové, dezodorační a protizánětlivé účinky.

Kopřiva také napomáhá dobrému trávení a díky obsahu železa a hořčíku pomáhá zmírňovat 52

pocity únavy a vyčerpání.

Listy mají čistící, detoxikující a močopudné účinky.

Listy mladých kopřiv mají chuť podobnou špenátu.

Obsahují množství železa a dalších minerálů a jsou bohaté na vitamín C a karotenoidy. Kopřiva má schopnost snižovat alergické reakce.

Odvar z listů je vhodný na pročištění organismu i jako mírný povzbuzovač trávení.

Listy pampelišky můžete použít do salátu (pokud chcete odstranit hořkost, listy zalijte vlažnou slanou vodou a nechte vyluhovat 30 minut).

Z listů si můžete připravit i čaj - spolu s kopřivou je účinný například při léčení akné.

Z kopřiv si můžete připravit kopřivový čaj -doporučuje se půl litru (cca 3 šálky) každý den po dobu 3 týdnů, dále ji můžete přidat do polévek, do nádivky, případně ji jako špenát podusit na cibulce, dochutit česnekem, solí a smetanou.

PAMPELIŠKA (SMETANKA OBECNÁ)

Léčí široký okruh neduhů. Léčí choroby žlučníku a jater, zbavuje krev toxinů a mladé listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále jsou významným zdrojem křemíku, draslíku a vápníku.

Mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát.

Pampeliškový med Potřebujeme: cca 300 kvítků pampelišek, 2 celé omyté chemicky neošetřené citróny, 2 kg cukru krupice.

Omyté p ampeliškové květy vložíme do většího hrnce a přelijeme je 2 litry vody. Poté přivedeme k varu a vaříme 15 minut. Vše necháme do druhého dne vylouhovat. Druhý den květy vymačkáme nejlépe přes čisté plátno. Do získané tekutiny přidáme na kolečka nakrájený citrón zbavený pecek a cukr. Přivedeme k varu za občasného míchán.

Necháme vychladnout a opět přivedeme k varu tak dlouho, dokud není med dostatečně hustý.

Horký med plníme do sklenic, zavíčkujeme a obrátíme.

TEXT: IVA KUBEŠOVÁ

53

Maminky v maratonkรกch

54

Sportující maminka = spokojená miminka Rozmohl se nový živočišný druh, maminka běžící, jedoucí na in-linech, na kole nebo na běžkách a před sebou, případně za sebou, má vozík s malým či větším děťátkem.

Ptáte se, proč to dělají. Zřejmě nemohou jinak, prostě si nemohou pomoci, protože nutně potřebují cítit vítr kolem uší a endorfiny v krvi.

Nebo jim vadí kilogramy, které nabraly v těhotenství a rozhodly se s nimi zacvičit.

Ať je jejich motivace jakákoli a ať je důvodem sportování s dětmi absence hlídacích babiček nebo silné pouto k dítěti, jsou obdivuhodné a báječné.

V parcích, na cyklostezkách a ve stopě jich můžete potkat stovky. Dvě báječné běžkyně se nám svěřily, jak si sportování se svými potomky užívají.

Karolína Jeníková

Káju jistě zná každý, kdo někdy běžel v Čechách nějaký závod. Ona totiž běhá všechny a ještě k tomu dobře. Věčně usměvavá maminka tří dětí vypadá při běhání jako krásná kometa vlasatice. A když napadne sníh, potkáte ji v lyžařské stopě.

VH: Kájo, tipuju, že Ti je lehce přes 35, prozradíš nám, prosím, svůj aktuální věk?

KJ: je mi 44, ale zamrzla jsem na 42 ( jednak se mi líbí to číslo a druhak to od té doby už nepočítám :-)) VH: Vím, že máš tři děti, kolik let je teď jim?

KJ: mám dcery 20 a 17 a syna 6 VH: Jaké bylo tvé sportovní dětství?

KJ: Báječný tatínek mě tahal po horách pod záminku léčby astmatu,báječná maminka nám výlety tolerovala, ač v době bez mobilů musela doma šílet, nadšeně jsem chodila na atletiku ale na technický disciplíny jsem byla dřevo , na sprinty pomalá a na 600m ( to byla tehdy nejdelší dětská trať) moc těžká ...na gymplu jsem přidala běžky, všude byla výborná parta, tak mi ani nevadilo, že nijak v ničem nevynikám.,,,a hlavně mi rodiče vštěpovali, že z boje se neutíká a že když se na něco dám, musím u toho vydržet

VH: Kdy jsi začala opravdu běhat?

KJ: No to záleží na tom, co znamená opravdu běhat ..asi v 15 jsem v rámci tréninku běhala po Krči i atlet.stadionu, na VŠ i po Stromovce, období manželství jsem běhala občas v rámci duševní hygieny, po rozvodu pravidelněji s psíkem, po narození syna a nečekaném umístění v kategorii na Běchovicích běhám s cílem se alespoň na nějaké trati zlepšit. Je to marná snaha, tak se snažím se spíš nezhoršovat VH: Co Ti běh dává a co bere?.

KJ: při běhání relaxuju, dává mi pocit svobody, spoustu kamarádů…bere čas, ale ten by utekl i bez běhání  VH: Kdy a kde běháš nejraději?

KJ: Nejraději po cestách, pěšinách, na horách, v lese..POŘÁD ( jaro,léto,podzim zima, ráno, poledne, večer – je mi to jedno :-)) VH: Co děláš, když neběháš?

KJ: ??..tak si o běhu alespoň povídám.. nebo čtu..už jsem to někde psala, že běh je srovnatelný leda tak s krevetama..ale když běhat nemůžu tak si hledám různý náhražky – in lajn, kolo, nějaký cvičení.. ale to mám ráda i když běhat můžu, taky lyže, něžky, windsurfing,plavání..ale taky se starám ( snad dobře) o rodinu, ráda peču, šiju..nerada žehlím a nerada uklízím

55

Maminky v maratonkách

nakojila, postupem času jsme s sebou vozili i odrážedlo a pak kolo , ale to už zase bylo třeba jen tak 2krát týdně VH: Měla jsi speciální běžecký kočárek?

KJ: Ano ale až na třetí dítě VH: Cos dělala po porodech, abys mohla běhat?

KJ:Nijak extra jsem to neřešila, nebylo tam takovýto, že jsem byla hladová po běhu, ono se člověk naběhá dost aniž by obul maratonky..prostě když se mi chtělo jít , tak jsem šla , nejvíc jsem se asi těšila po Tomáškovi, že zase vyběhnu s Kiminkou ( malamutka)..ale jo, hned po porodu, ještě v porodnici jsem se snažila posilovat pánevní dno.

VH: Kolik jsi naběhala s kočárky?

KJ: Když byly malý holky, tak ještě běhací kočárky nebyly, až S mladší dcerou jsem jezdila na bruslích a straší dcera už tehdy jezdila na kole..s Tomáškem už jsem běhala tak 30-40 km týdně, byla to pohodička, pořád spal a když měl chuť tak jsem ho

56

VH: Jak děti snášely tvé kočárkové výběhy?

KJ: Podle mě výborně VH: Běháš ještě se svými dětmi?

KJ: Šárka, nejstarší dcera zatím v běhu zalíbení nenašla, šly jí vrhačské disciplíny a teď je první rok na VŠ, mladší Péťa se věnuje chůzi, takže ona se mnou chodí běhat a jí s ní běhám chodit, a někdy jdeme běhat obě a Tomášek s námi jede někdy na kole ..ten běhá zatím jen závody, s velkým nadšením a hlavně pro diváky VH: Jistě jsi na ně hrdá.

KJ: No jasně a jak!! Každý dítě, nejen ty moje, je jedinečný a úžasný!!

VH: Co poradíš novopečeným maminkám, které chtějí běhat ?

KJ: Podle mě je nejdůležitější, aby maminky byly v pohodě, když jsou spokojené maminky, jsou spokojené i děti. A ne každý si najde tu pohodu v běhu, někdo třeba raději chodí, jezdí na kole nebo bruslích, lyžích…Důležité je si najít to SVOJE, roli v tom může hrát i to, co dělají ostatní maminky v okolí. Hlavně, ať se nedělá nic křečovitě a z donucení, nebo proto , že to zrovna teďka frčí. Musí to být prostě s chutí a od srdce :-)…No a když je maminka odhodlaná, že vyběhne, tak neotálet a vyběhnout ....Neřešit, nepátrat, hlavně si to užít a pak se radovat z výsledku a nechat se obdivovat :-))..

57

Maminky v maratonkách

Simona Vlašimská

Simona je 40letá maminka 2,5lété Terezky, je také krásná žena, která se po několika vzletech a pádech rozhodla vzít život do svých rukou a dobře udělala, změna ji přinesla lásku ve 3 podobách – partnera, dcerku a běh. Letos se jí navíc splnil sen a byla vybrána do PIM Women Challenge, jejím cílem je zaběhnout ½ maraton pod 2hodiny a maraton pod 4hodiny… upřímně, když jsem viděla její tréninkový plán, odvažuji si tvrdit, že to bude o kus rychlejší… o velký kus rychlejší…

S malou Terezkou v běžeckém vozíku nejen trénuje ale i závodí a o tom všem si se mnou, pro vás, povídala.

VH: Ahoj Simono, co přispívá k Tvému věčnému úsměvu a kráse?

SV: Dobrou náladu mám v genech, tu jsem podědila zejména po mamče. Je to fajn, protože nemusím každé ráno přemýšlet, jaký budu mít den, prostě se probudím a vím, že bude príma. A když mě přeci jen přepadne splín, vzpomenu si na pana profesora Seicherta z Anatomického ústavu 1. LF a na jeho slova o „samonasírací náladě“. Pak už je jen na mně, abych se přecvakla do úsměvu. Není to vůbec obtížné. Nejvíc mě nabíjí Terezka, je to moje srdíčko. Teď je v nádherném věku, je jí všude plno, srší z ní radost a energie.

VH: Kdy jsi začala běhat?

SV: Necelý rok po porodu jsme s Petrem (partnerem) a Terezkou absolvovali v rámci PIM rodinný běh, pak jsem nás přihlásila na NIKE Run Prague a sebe ještě Velkou Kunratickou.

Na vše jsem nastoupila jen tak, bez jakéhokoli tréninku, také jsem si závody patřičně protrpěla.

Na podzim jsem se přihlásila do PIM Women´s Challenge 2012, měl to být začátek mých běžeckých pokusů.

Nevybrali mě. Nejdřív jsem byla hodně smutná, dokonce jsem to obrečela. Vyzvedla jsem tenkrát Terezku z jesliček, oblékla ji, nasoukala do fusaku, naložila do kočáru (vozíku) a vyrazila na můj první tréninkový běh do Krčáku, ačkoli pršelo a foukal silný vítr. Výběh to byl neobvykle očišťující, tenkrát jsem se rozhodla, že se snu o běhání nevzdám a že to zvládnu i bez podpory PIMu. Mluvím o lednu 2012.

Pak mi kamarád Míra poslal odkaz na běhy VŠ ligy, přihlásili jsme se hned na lednové kolo, nastoupili a skutečně si to užili. Tím to ale skončilo, protože jsem se uhnala a až do

58

poloviny května bojovala s opakovanými infekty dýchacích cest. Tělo zkrátka nebylo připraveno. Koncem května jsem nastoupila na další z kol VŠ ligy, začala jsem tréninkově vybíhat tak 2-3x týdně.

Pak už jsem žádný závod z cyklu nevynechala, letos v březnu jsem běžela 11. v řadě. Takže můžu říci, že od května 2012 pravidelně běhám. S rodinou jsme se účastnili také charitativního Běhu pro gorily a Běhu pro život, na podzim dalšího ročníku NIKE Run Prague, vyzkoušela jsem Běchovice a potrápila se na Velké Kunratické.

V září jsem se zúčastnila běžeckého semináře od Newton Running, následně jsem s Newtonem absolvovala 8 tréninků pod vedením Mgr. Michala Štohanzla (Michal vystudoval FTVS, nyní pokračuje v postgraduálním studiu kinantropologie, aktivně sportuje). Sem sahají mé první zkušenosti s běžeckým tréninkem.

Znovu jsem si stoupla do řady zájemkyň o přijetí do projektu PIM Women´s Challenge, tentokrát 2013.

Jsem tam!

S holkami si říkáme gazelky, poctivě trénujeme 5-6x týdně na letošní 1/2maraton i maraton, užíváme si, navzájem se podporujeme, žijeme. Máme 24hodinovou podporu našeho trenéra Miloše Škorpila a jeho ženy Dany, o zázemí se stará „mamča“ Martina Kozáková, projektová manažerka PIMu. Prožívám nyní jedinečnou etapu života.

VH: Co Ti běh dává a co bere?

SV: Běh mi jednoznačně posílil imunitu, od té doby, co pravidelně běhám, jsem nezamarodila. I teď, kdy kolem mě spousta lidí padá oslabena, se stále držím fit.

Běh kupodivu svědčí mým 8x operovaným kolenům, zřejmě jsem dostatečně posílila kloubní pouzdro. Při výbězích mohu mít hlavu v oblacích, přitom jsem nohama pevně na zemi.

Prostě běžím a sním…

Běh mi přivedl do života spoustu nových přátel a kamarádů. Lidi postižení během jsou moc fajn, jsou mi blízcí, přirostli mi k srdci, cítím se mezi nimi skvěle. Běh mi dal spoustu zkušeností a zážitků, běh mi ukázal, kde jsou mé fyzické limity. Společné výběhy a běžecké akce dávají mé rodině náboj. V běhu, pro běh, s během jsem prostě šťastná.

VH: Kdy a kde běháš nejraději?

SV: Bydlíme v Praze 4 Libuši na hranici mezi Kamýkem, Modřanskou roklí a Krčským lesem. Tedy ideální lokalita pro výklusy do okolí. Mám to tady moc ráda. Stačí nazout boty a vyběhnout, nemusím se nikam dopravovat. Pro běh s kočárkem je ideální Krčský les, který nabízí zpevněné cesty, v Kamýku pobíhám z bezpečnostních důvodů raději sama. Petr s Terezkou si tam většinou spolu hrají na hřišti.

VH: Co děláš, když neběháš?

SV: V současné době vlastně nic dalšího. Pracuji na plný úvazek, z práce vedou mé kroky pro Terezku do jesliček, spolu pak míříme domů, v teplých dnech

ještě přes nějaké to hřiště.

Domů se vracíme po 17. hodině. Teď v zimě (vlastně už na jaře :-) si většinou předáme malou ve dveřích s Petrem, který se vrací kolem půl šesté. Vybíhám splnit PIMácký tréninkový plán. Mám to tak tak, abych stihla odběhnout, Petr má od 19:00 své spinningové hodiny, a tak si opět jen předáme štafetu mezi dveřmi. Po doběhu se protahuji doma. Dříve jsem to dost šulila. Ale jednoho dne se přidala i Terezka, od té doby se na společné cvičení vždy těším. Večery trávím s Terezkou, tančíme, zpíváme, cachtáme se ve vaně…

Minulý týden Petr pořídil domů TRX systém, těším se, až začnu s posilováním, potřebuji zpevnit celou postavu, která stále není dle mých představ. Ale raději počkám, až budu mít po ½ maratonu, nerada bych se těsně před ním zničila.

Když uspím malou, většinou sedám k PC, komunikuji s gazelkami, čtu články Běžecké školy. Projekt PIM je na jednu stranu časově náročný. Kromě pravidelných tréninků trávím poměrně dost času komunikací s holkami.

Pochopitelně ráda. Šla jsem do projektu s tím, že se zapojím naplno, to se mi zatím myslím daří.

O víkendech chodíme na procházky, když není velká zima, tak společně vybíháme, účastníme se běžeckých akcí, chodíme do aquaparku. Se sluníčkem začneme trávit dost času na inlinech. Velmi ráda čtu, ale abych pravdu řekla, teď mi na knihy nezbývá čas.

59

Maminky v maratonkách Vzhledem k tomu, že jsem po 38hodinovém porodním maratonu rodila nakonec sekcí, byl mi kočár milou oporou. Měli jsme štěstí, že nám do kočáru pasovala autosedačka, sedla, jako by byla součástí. V 7 týdnech jsem s Terezkou začala plavat, ve dvou měsících jsme byli poprvé na horách. V 11 měsících na in-line dovolené v Německu pod stanem. Terezka byla absolutně šťastná a spokojená, a tak jsme hned po návratu domů pořizovali dětský stan, který nám zabírá třetinu kuchyně.

VH: Jak jste vybírali vozík na běhání? Jaké parametry, pro vás, byly důležité?

SV: Mě samozřejmě zajímala nejvíc barva a design:-) Ba ne, hledali jsme kočárek, který poslouží jak pro běh, tak pro brusle.

Potřebovali jsme vozidlo odolné terénu, dostatečně odpružené. Petra nadchly bubnové brzdy, snadná montáž a demontáž, velký úložný prostor. Dokonce lze kolečka vyměnit za lyže, toho jsme zatím nevyužili. Kočár jsme si vyhlédli na výstavě (For kids), byla to láska na první pohled, Chariot CX1 byl pro nás jasnou volbou. Při každém výběhu si říkáme, že to byla naše nejlepší koupě.

VH: Vím, že ses sportu nevzdala ani v těhotenství. Co všechno jsi dělala?

SV: Petr je spinningový instruktor, už před těhotenstvím jsem chodila na všechny jeho hodiny, kterých bylo 8-10 týdně. To se nezměnilo ani v těhotenství. Šlapala jsem ještě 10 dnů před porodem, a to jsem 6 dnů přenášela. S Terezkou v bříšku jsem absolvovala 3 spinningové maratony. Vadilo mi sezení, a tak jsem od 3. měsíce jezdila všechno nad sedlem, frekvenci jsem zvládala v pohodě až do konce včetně runningu.

Jednou týdně jsem chodila plavat do Axy. Cestou jsem se pokaždé stavila v Mekáči, v těhotenství jsem se totiž stala závislou na ovocné taštičce za dvacet :-) VH: Kdy ses, po narození Terezky, vrátila k běžeckým botám?

SV: Já jsem se vlastně neměla k čemu vracet, protože jsem před Terezkou neběhala.

To až s malou přišel impuls zkusit něco nového. Běh se nabízel jako nejpřirozenější a nejdostupnější. Zvlášť, když jsem od Petra „za Terezku“ dostala běžecký (také in-line) kočár.

Jak již jsem zmínila, s pravidelným během jsem začala loni v květnu, to byly malé necelé dva roky. Na bruslích jsme malou vyvezli v jejích 6 týdnech, vypravili jsme se tenkrát na kanál do Račic.

60

VH: Kolik jsi s Terezkou naběhala, jaký byl nejdelší běh a na jaký vzpomínáš nejraději?

SV: Celkový objem netuším, nezapisuji si kilometry, ale bylo jich docela dost.

Pravda, teď v zimě vybíhám většinou sama, nechci, aby malá byla zbytečně v chladu. Věřím, že se na nás sluníčko začne usmívat víc a my zahájíme společnou běžeckou sezonu.

Většinou to děláme tak, že nějakou dobu běžíme jen dospěláci, pak se malá přidává k nám. Nejdelší běh s kočárkem dal zatím něco kolem 19 km. Nejraději vzpomínám právě na první tréninkový běh dne 5. ledna 2012, kdy jsem se dozvěděla, že mě nevzali do PIM WCH, kdy jsem s čelovkou a kočárkem vyběhla do deště a větru, kdy jsem naplno pocítila, že běh se jednou stane mým osudem. Byly jsme jen my dvě, já a Terezka, zcela propojené…

Loni v létě jsme s Terezkou v jednom dni ujeli kolem 90 km na bruslích kolem Lužických jezer. Dělali jsme přestávky, aby se Terezka protáhla a pohrála si. Pravda je, že v autě a kočárku malá hodně spinká, a tak jí cestování vůbec nevadí. Letos se na jezera nesmírně těším, a to zejména proto, že jsem docela rozběhaná a hodlám jezera střídavě obíhat také v botách bez koleček.

VH: Viděla jsem vaše fotografie ze závodů.

Zdá se, že si to obě užíváte. Jak Terezka zvládá výběhy a závodní atmosféru?

SV: Terezka závody a závodní atmosféru miluje, pokaždé se hodně těší. Absolutně šťastná je, když má na bříšku číslo.

Závody, kdy se veze v kočárku, s výjimkou jednoho, celé prospinkala. Dva závody už absolvovala jako běžkyně. Úplně první v listopadu v Senohrabech běžela 100 metrů v kategorii mladší pidižákyně.

Doběhla 14 z 19, vůbec nic ji nevzrušovalo, klusala si pomaloučku a celou cestu se smála. Komentátor ji přirovnal k nedávno zesnulému Ivo Domanskému.

(S kamarádem Mírou jsme pro Iva udělali malý nenápadný pomníček v Krčském lese, při každém běhu se u něj zastavujeme a pokládáme kamínek).

Druhý závod byl letos na Kbelské, kde děti do 6 let běželi 300m okruh v parku. Po startu se Terezka zase usmívala, pak ale dvakrát za sebou zakopla a spadla, a tak úsměv vystřídaly slzičky. Za chvilku se ale otřepala a chtěla běžet se staršími dětmi. Často doma zmiňuje tety běžkyně a strejdy běžce. Absolutně na ni zapůsobil Miloš Škorpil, se kterým se setkala 29. prosince na neoficiálním setkání PIMek. Polovinu cestu mu zpívala Ježíšku panáčku, doma o něm poměrně často mluví, na každém závodě hledá „dejdu Miloše“.

VH:Co poradíš novopečeným maminkám, které chtějí běhat ?

SV: Poradím jim, ať si užívají každičký okamžik se svými dětmi, protože čas neúprosně letí. Poradím jim, ať si zbytečně nevytvářejí mantinely. Poradím jim, ať se spoléhají zejména na intuici. Poradím jim, ať naslouchají svým miminkům, svým dětem, ony často nejlépe vědí, co je pro ně nejlepší.

Nedávno se na mě obrátila maminka s tím, že má 3měsíční dcerku, že by se po roce ráda vrátila k běhání, ale má obavy z toho, že maličké přestane chutnat mlíčko.

Přečetla si několik článků na toto téma, články běhu připisovaly spíše negativní vliv na tvorbu mlíčka, na jeho chuť. Proto se mě dotazovala na zkušenosti.

Má odpověď byla zcela jednoduchá: „Řiďte se intuicí. Intuicí Vaší, zároveň reakcemi miminka. Než jsem začala sportovat, také jsem četla spoustu článků naplněných „zaručenými“ informacemi. Nepřekvapilo mě, že informace byly protichůdné.

61

Maminky v maratonkách

Zkuste běhat, zařaďte se do kategorie „užít si to“, běhejte v aerobní fázi = neštvěte se, a

uvidíte, že chvilky strávené při běhu obohatí Vás a v konečné fázi také miminko. Spokojená a šťastná maminka je základem spokojeného miminka. Mé Terezce bylo 1. února 2,5 roku a já ji stále ještě kojím Malá večer usíná u prsa, ráno se po probuzení opět přisaje. Vyhovuje nám to oběma. Sportovat (brusle, spinning) jsem začala v 6 týdnech Terezky, nikam jsem se nehonila, pohyb jsem prodýchávala... Sportování s miminkem má zcela jiný rozměr <-> miminko Vám dodá sílu, učiní vás šťastnou, prožijete spoustu nevšedních okamžiků... Nedělejte se starosti, zkuste zvolna vyběhnout, věřím, že maličké bude mlíčko chutnat dál. Moc Vám držím palce, budu ráda, když mi napíšete, jak se daří Vám a Vaší holčičce.“

Zkuste běhat, zařaďte se do kategorie „užít si to“

62

Zanedlouho jsem obdržela odpověď: „Ahoj Simona, tak som sa znova rozbehla a mam z toho nesmiernu radost! Malinka nepocitila ziaden rozdiel, mliecko jej chuti rovnako ako predtym. Akurat sa mi po prvom behu zdalo, ze mam menej mliecka. Takze som zvysila prijem tekutin...to pomohlo a tento problem sa uz neopakoval. Bola som sama prekvapena, ze po roku bez akehokolvek sportu som na prvykrat zabehla tri kilometre bez zastavenia.

Sice v slimacom tempe, ale snazila som sa rychlost prisposobit svojej schopnosti udychat to.

Aktualne behavam pätky a velmi si to uzivam.

Byvam v kopcoch, behat s dcerkou v kociari sa tu neda, takze vyuzivam cas, ked ju moze na chvilku postrazit manzel. O to viac sa mi dari udrzat si disciplinu, lebo viem, ze aj ked sa mi dnes nechce vybehnut, neexistuje odklad na „neskorsie“...pretoze neviem, kedy najblizsie bude to „neskorsie“. Dakujem Vam este raz za povzbudenie.

Prajem Vam radostne dni“.

Nová jarní běžecká kolekce pro ženy je nejen funkční, ale také stylová

Vodníčci a

NIKE SPHERE BOMBER JACKET Stylová běžecká bunda, která je k dostání v několika barevných kombinacích. Je vyrobena z materiálů Nike Sphere a Dri-FIT, které pomáhají udržet optimální teplotu.

ODY ERE HO H P S E která NIK unda, b á k řed Běžec kyně p ž ě b í n asím, ochrá m poč ý iv n íz ou nepř vysok je u č a m n emný se vyz í a příj t s o n š . prody iálem mater

Nike Engineered Print TIGHT Kvalitní dlouhé legíny. Tento model disponuje vysoce kvalitním a pohodlným materiálem, který se Vám vždy přizpůsobí a zajistí tak maximálně pohodlné nošení.

63 29

Maminky v maratonkรกch

64

Vozík, vozka a pasažér Jste vášniví sportovci a pořádný víkend si neumíte představit bez výletu na kole, in-linové vyjížďky, nebo výběhu, ale do rodiny vám přibyl malý přírůstek a vy máte pocit, že budete muset zůstat doma?

Naštěstí ne!

Vezměte speciální dětský vozík, do něj uložte či usaďte své malé zlatíčko a vyrazte za dalším sportovním dobrodružstvím. Vozík lze zapřáhnout za kolo, nebo s ním můžete běžet, jet in-line bruslích nebo na běžkách.

Jak vybrat ten správný právě pro vás a vaše dítě?

Položte si následující otázky, přečtěte si naši malou nápovědu a podle svých odpovědí budete mít vybráno. ? Jak staré dítě bude ve vozíku jezdit?

Vozíky jsou určeny pro děti od narození až do pěti let, jejich nosnost dosahuje až 35 kilogramů. Pro přepravu malých miminek (do cca 8 měsíců věku) je určena speciální závěsná vložka tzv. miminkovník, některé typy vozíků neumožňují její zavěšení, ale je možno v nich dítě umístit s autosedačkou. ? Jaké aktivity budete vozíkem provozovat?

Kromě oblíbené cyklistiky a běhu jdou dětské vozíky snadno přestavět na kočárek za použití kočárkového setu, dvou malých předních otočných kolečka.

Pro sportovní aktivity je třeba použít k vozíku doplňkové vybavení, které je v některých případech třeba k vozíku dokoupit.

Pro jízdu za kolem je třeba cyklistický set, tedy speciální tyč, kterou vozík uchytíte k ose zadního kola vašeho bicyklu.

Pro in-line či běh je určen set, který obsahuje velké přední kolo a brzdu, pro běžecké lyžování pak potřebujete lyžařský set. Ten sestává z páru lyží, které instalujete na vozík místo kol, a z tažné tyče s pásem pro lyžaře. ? V jakém počasí budete s vozíkem vyrážet ven?

Vozíky jsou velmi dobře chráněné proti nepřízni počasí.

Používat je můžete v létě i v zimě. V dešti i na sluníčku.

Vozík lze překrýt integrovanou nepromokavou slídou, v létě stačí jezdit s vozíkem zakrytým ochrannou síťkou, která chrání před kamínky a hmyzem. Některé vozíky mají slídu vybavenu sluneční clonou a UV filtrem. ? Budete ve vozíku přepravovat jedno nebo dvě děti?

Dětské vozíky se vyrábí v jednomístném nebo dvoumístném provedení. Proto je možné převážet i dvojčata, nebo starší a mladší dítě najednou v jednom vozíku.

? Vydáte se mimo zpevněné cesty nebo zůstanete na asfaltu?

Na rovné asfaltové cestě vystačíte s vozíkem bez odpružení, pokud plánujete vjet do terénu, investujte do odpruženého. Odpružení výrazně ovlivňuje pohodlí dítěte ve vozíku. ? Bude vozík tlačit či táhnout silný muž nebo slabší žena?

Hmotnost je samozřejmě velice důležitou vlastností vozíku, což poznáte, jakmile si vozík za sebe zapřáhnete. Nejlehčí jednomístný vozík váží pouhých 10,2 kilogramu. ? Kam dát všechny věci?

Objem zavazadlového prostoru oceníte zejména při delších vyjížďkách, ale hodit se může i při odpolední procházce v parku, protože malé děti potřebují překvapivě mnoho věcí.

Jednomístné vozíky mají zavazadlový prostor o objemu až 70 litrů. Plných 100 litrů zavazadlového prostoru poskytují některé dvoumístné. ? Budete s vozíkem vyjíždět z pohodlí domova nebo se na start výletu budete přepravovat autem?

Vozíky se většinou dají velmi jednoduše a rychle složit, a to včetně odejmutí kol, takže se pohodlně vejdou do kufru auta. Na skládání není potřeba žádné nářadí.

Kola i zadní madlo fungují na bajonetovém systému – stačí zmáčknout tlačítko a kola i madlo jednoduše sejmete. Poté opět zmáčknete po jednom tlačítku po stranách a vozík tlakem sklopíte. ? A za jakých značek vybírat?

Na českém trhu lze vybírat z níže uvedených značek: Chariot Croozer Azub Kozlík (jen běh a in-line)

Bezpečnost především

Ať vyberete vozík jakýkoli, vždy myslete na bezpečnost svou a hlavně svých dětí Potah vozíku může být opatřen reflexními prvky pro lepší viditelnost vozíku. Stejnému účelu slouží i přídavný praporek, který bývá součástí cyklistického setu.

Odrazky jsou již standardní základní součástí všech vozíků. Vozík Chariot CX 1 je již z výroby vybaven

plášti na kola s reflexním proužkem, což výrazně zvyšuje viditelnost vozíku z boku.

To je v praxi vhodné zejména při přejíždění křižovatek. Reflexní pláště lze k vozíku i samostatně dokoupit.

Přeji vám šťastnou ruku při výběru, mnoho sportovních kilometrů a ještě více radostně a hlavně společně strávených hodin.

TEXT: VENDULA HLAVÁČOVÁ 65

Maminky v maratonkách

TÁTOVÉ V ZÁPŘAHU

A jaké to je, když je doma velkým sportovcem i tatínek, nám prozradili dva aktivní muži, kteří po narození ratolestí sport nevzdali, ani nenechali své ženy s dětmi doma, ale naopak se zapřáhli a vyrazili do přírody. Čtyřicátník Eda Pinkava je velký cyklista, redaktor časopisů Velo a 53x11. S manželkou Zuzkou, která je také vášnivá cyklistka, a s dvouletou Karolínkou vyrážejí každou volnou chvíli do přírody. V létě hlavně na kolech, v zimě na běžkách.

66

VH: Ahoj Edo, kolik km najezdíš za rok?

EP: Trochu složitá otázka. Nevím přesně, protože kromě výletů s holkama, najezdím nemálo kilometrů i v rámci zaměstnání. Ale mám za to, že vloni to bylo kolem sedmi tisíc.

VH: Změnil se tvůj přístup k tréninku po narození Karolínky?

EP: Jasně, z hltání kilometrových objemů a přípravy na jednotlivé víkendové závody se kolem víc bavím. A narození Karolínky dalo mému tréninku nový řád a smysl.

Cesta z práce na chatu a ráno zpátky do práce, tomu říkám ten správný trénink intenzity. Pokud chci

být s rodinou, nejde to jinak, alespoň z mého pohledu. Ze svého okolí znám řadu případů, kdy cyklisté ani po narození dítěte neomezili svoje tréninkové objemy, ale v celkových výčtech jsou to stovky hodin sobecky uzmuté pro vlastní pocity spokojenosti. Touto cestou nechci jít.

VH: U vás se Zuzkou je jasné, že vozík za kolo byl nutnost. Podle jakých parametrů jste vybírali?

EP: Bezpečnost, zase bezpečnost a pak i univerzalita. Až následně jsme objevili všechny přednosti Chariota, který nám v podstatě nahradil klasický kočár. Je skladný, dá se využít kromě kola i na brusle, lyže a při výletech pěšky nepotřebujeme tahat batohy.

VH: Kolik bylo Káje, když jsi ji poprvé svezl za kolem nebo to bylo na lyžích?

EP: Karkulka se narodila na vánoce, takže premiéru ve vozíku si odbyla až na jaře s kolem ve věku okolo čtyř měsíců. Vlastně hned, jak to dovolilo počasí 

VH: Jak jiná je jízda na kole s vozíkem? Na co si dáváš pozor?

EP: Zásadní rozdíl je v tom, kam si troufnout. Ne z pohledu, co se dá vyjet, ale kam se vejde vozík.

Výhodou je velké zatížení zadního kola, které pak nemá prakticky šanci proklouznout ani v lesním podkladu, nebo na kořenech.

Je tedy jen na síle tahouna, jak prudký kopec zvládne. Ale má to i svá úskalí, skryté pařezy v borůvčí nám už dokázaly otočit vozík na střechu, a to jsme nejeli nijak rychle.

Takže pozor si musíte dávat na vše, nejenom na vaší jízdní dráhu, ale ještě půl metru na každou stranu.

VH: Už dvě zimy obdivuji, jak lehký je tvůj „běžko-krok“ i když máš za sebe zapřažený vozík. Je to opravdu tak snadné nebo máš nějaký trik?

EP: Jasně že mám trik, ale ten neprozradím, to by pak každý jezdil stejně  VH: Kde všude vozík používáte?

EP: Na tuto otázku jsem vlastně již odpověděl, byli jsme s ním skoro všude, jen pěší výlet v hlubokém sněhu byl nad naše síly.

VH: Co Ty a otázka smogu?

EP: Někde jsem četl, že jeho hladina je stejná zhruba do metru a půl, takže dítě ve vozíku se ho naloká zhruba stejně, jako ti, co jdou každý den do centra města.

Navíc se snažíme využívat silnice jen minimálně, takže to Karkulce snad neubližuje.

VH: Co vzkážeš ostatním tatínkům třeba i budoucím, kteří váhají s pořízením vozíku?

EP: Nic filozofického mne nenapadá, snad jen aby se nevymlouvali a nebáli. Jízda s vozíkem je pocitově asi taková, jako kdyby si dali těsně před jízdou guláš se šesti knedlíky. Jde to pomaleji, ale jde to.

Navíc manželky to dokáží náležitě ocenit.

67

Maminky v maratonkách

Dalibor Hlaváč je nejen můj skvělý manžel, ale také báječný táta našich synů, dvojčat Matěje a Jeníka. S Dalčou jsme se seznámili na cyklistických závodech, kde jsem ho oslnila ze stupňů vítězů. Pár let jsme spolu jezdili na kole, běhali a chodili po horách a když se nám před dvěma lety narodili kluci, bylo jasné, že sport bude i na dále naší hlavní víkendovou aktivitou. Dalibor, jako správný muž, věnoval hodně času výběru správného sportovního vozíku.

VH: Dalčo, jak jsi vlastně vybíral vozík za kolo?

DH: Jednoznačně vyhrála sázka na špičkovou kvalitu a maximální bezpečnost, která byla také prověřena řadou sportovně zaměřených kamarádů. Dražší Chariot jsem zvolil před Croozerem jen pro výrazný komfort dětí, které se díky odpružení cítí jako v bavlnce a nekymácí jak nudle v bandě ani při razantnější jízdě v lehčím terénu.

VH: Splňuje tedy vše, cos od něj očekával?

DH: Myslím, že mé očekávání dokonce i převýšil, protože mi určitě pomohl vylepšit fyzičku - ježdění po rovině je sranda, ale výšlapy do delších kopců jsou fakt výživné.

Manželka mi obvykle také ujede, cítí se lépe a udává směr. No a dětí se zeptám, až se více rozmluví. Třeba na pocity z okamžiku, kdy se Chariot při nájezdu na obrubník v Praze u Vltavy převrátil a děti chvíli visely hlavou dolů. Nic se nestalo, jen drobná odřeninka prstíku dokázala, že tento vozík je opravdu bezpečný.

VH: Měl jsi s vozíkem nějaký technický problém?

DH: Musím to zaklepat, ale zatím se mi nepodařilo ani píchnout duši, a tak snad jen pískající brzda díky špatnému seřízení mírně znepříjemnila jednu vyjížďku.

VH: Jakou vyžaduje pravidelnou údržbu?

DH: Podobně malou jako běžný kočárek, sem tam stačí dofouknout kola. Podle váhy dětí lze nastavit sílu odpružení pro hladší jízdu.

Běžná manipulace je jednoduchá a složení či rozložení bleskové.

VH: Pamatuju si, že jsme poprvé vyjeli na prodloužený víkend na Šumavu, když bylo klukům 4,5 měsíce, najeli jsme okolo 180km a z Tříjezerní Slati jsi s nimi frčel 55 km/hod. Bylo těžké zvyknout si na jízdu se zátěží?

DH: Při sjezdu z Tříjezerní slati na Modravu bylo těžké odolat pokušení téměř nebrzdit, 68

podotýkám na rovném úseku a po novém asfaltu. Vždy je jízda na kole s vozíkem a v mém případě s dvojitou zátěží určitě pomalejší než běžná pohodová vyjížďka bez vozíku, ale ujet nějakých 30 až 50 km není těžké. Díky vyšší opatrnosti a nutným přestávkám s dětmi je to každopádně vzdálenost na celodenní výlet.

VH: Jaký je Tvůj nejsilnější zážitek s kluky a vozíkem?

DH: Krásných zážitků je spousta, od zmoknutí do morku kostí při průtrži mračen na Horské Kvildě (kluci spokojeně a v suchu spinkali ve vozíčku), toulky a koupání v rybnících v Moravském krasu, po ježdění viničními stezkami na Mikulovsku. Vybavuje se mi také okruh nad Bedřichovem v Jizerských horách, kdy příjezd na Hřebínek komentoval náš tehdy 16ti měsíční Matěj slovy „ajaaaaajaj“ a smál se od ucha k uchu, asi věděl,že jeho maminka tam strávila dětství a mládí.

VH: Vyplatila se investice do vozíku?

DH: Hlavním cílem pořízení vozíku bylo společně zažít radostné chvíle z pobytu v přírodě a to se nám zcela splnilo.

VH: Co poradíš ostatním tatínkům při vybírání sportovního vozíku?

DH: Zvažte pořízení jen sportovního vozíku, který můžete univerzálně použít i jako běžný kočár a kdekoliv s ním chodit nebo také běhat, běžkovat či jezdit na kole. Klasický kočárek pak nebudete potřebovat.

69

Používej nohy, běhej. Zapoj mysl a poběžíš rychleji. Dej do toho srdce a nic tě nezastaví!

V květnovém čísle najdete......

Pokračování „seriálu“ Cesta za snem Rozhovor – Moira Stewart Dopravní opatření – ze zákulisí závodů Jak zvolit strategii pro závod Pokračování o látkové výměně Běžecké batohy, ledvinky a kapsičky Diagnostika svalů Vnitřní řeč Lecitin Klíčky a výhonky - životadárný zdroj vitamínů