Katalog Vojtěšská Huť ve studentských projektech by Benedikt Markel

4|5

OBSAH

VOJTĚŠSKÁ HUŤ VE STUDENTSKÝCH PROJEKTECH

Úvod.......................................... 7 Vojtěšská huť území........................................8 historie...................................10 současnost............................14 perspektivy...........................16

Projekty Rudná cesta....................................................................................20 Jana Halenková Osídlení industriální krajiny..............................................26 Rémy Claden Industriální zahradník............................................................32 Vojtěch Bilišič Terminál MHD Kladno – Huť Koněv.............................38 Tomáš Lapka KLADNO +30..................................................................................44 M. Chlanda, L. Hudák, B. Markel Věznice Kladno – Koněv........................................................52 Václav Kruliš Konverze Vojtěšské huti.......................................................58 Helena Kopová Revitalizace postindustriálních prostor...................64 Ondřej Semotán Konverzia rudného zásobníku........................................70 Štefan Molnár

6|7

ÚVODNÍ SLOVO

VOJTĚŠSKÁ HUŤ VE STUDENTSKÝCH PROJEKTECH Kladno bylo prvním místem, kde Výzkumné

Výstava Vojtěšská huť ve studentských projek-

centrum průmyslového dědictví Fakulty archi-

tech představuje deset nejkvalitnějších prací

tektury ČVUT po svém založení roku 2002 za-

vzniklých mezi lety 2004 až 2011. Práce se

čínalo s mapováním zanikajících a ohrožených

věnují území opuštěného průmyslového areálu

industriálních objektů. Motivem zdaleka nebylo

z urbanistického nadhledu, jindy v detailu či

jen shromažďování historických informací či

s konceptuální nadsázkou. Výhodou autorů

zaznamenávání současných, často dokumen-

je, že nejsou svázáni předsudky, neohlížejí

tujících už velmi neutěšený stav. Hlavním cílem

se na úřední pravidla, často ještě nevnímají

bylo - a stále je - vymezit prostor pro diskusi

těžko proniknutelné lobbistické či majetkové

a shromáždit argumenty pro rozhodnutí, co

zájmy. Rád bych zde zdůraznil, že v návaznosti

s opuštěnými místy dál.

na sérii mezinárodních bienále Industriální

Registr průmyslového dědictví ČR v databázi

stopy (2005, 2007, 2009, 2011), do jejichž akcí se

VCPD FA ČVUT dnes obsahuje přibližně deset

každým druhým rokem Kladno velmi aktivně

tisíc položek ze všech oblastí České republiky.

zapojuje, hledají vystavené projekty nový vztah

Zároveň se neustále vracíme do Kladna. Areál

k zapomenutým, odstrčeným či zašantročeným

bývalé Vojtěšské huti (Huť Koněv) je se svými

místům po zaniklé industriální éře, zbystřují

pozoruhodnými industriálními stavbami a neza-

pozornost a zájem, provokují fantazii. Věřím, že

měnitelnou atmosférou a především i s klíčo-

mají potenciál stát se východiskem, vodítkem

vou polohou pro urbanismus sídla, doslova

pro potřebnou změnu.

modelovým příkladem toho, jakým kulturním potenciálem by průmyslové dědictví v projektech udržitelného rozvoje města mohlo být. Proto se také proměna a nové využití bývalé Vojtěšské huti (Huti Koněv) staly od našeho prvního vstupu do Kladna tématem studentských projektů, a to nejen studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze.

PhDr. Benjamin Fragner Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulta architektury ČVUT v Praze www.vcpd.cvut.cz

ÚZEMÍ Původně Vojtěšská huť, později Huť Koněv – součást SONP Kladno, nově součást průmyslové zóny „Kladno-východ“. Průmyslový areál bývalé Vojtěšské huti (Huti Koněv) je kladenský fenomén. Je to zčásti „měsíční krajina“, kde je mnoho z dosud stojících objektů v torzálním nebo havarijním stavu, kde se ale tu a tam objeví nový plot, nově natřený štít haly či cedule nové firmy. Toto území se po 150 letech víceméně koordinovaného rozvoje hutě rozpadlo a padlo do rukou desítkám vlastníků. Mnozí z nich v areálu podnikají. Využívají stávajících – mnohdy výjimečných – objektů. Jejich zájem o území ovšem (a nelze se divit) končí na hranici jejich pozemku. Zbylé pozemky a objekty jsou po desetiletí nevyužívané a podléhající času.

8|9

Revitalizaci areálu dosud brání absence koncepce rozvoje, majetková roztříštěnost, pozemková spekulace a především sociální statut území, které se od doby otevření areálu v 90. letech 20. století stal útočištěm „hledačů“ kovů a jiných individuí praktikujících zde nepostihnutelné „nezákonnosti“. Vlastníci firem v areálu podnikající svůj majetek chrání výstavbou plotů (včetně ostnatého drátu), bezpečnostními systémy, najatou bezpečnostní agenturou atd. Tyto jevy a celková zanedbanost prostředí vytváří mezi obyvateli Kladna obraz nebezpečného, špinavého, znečištěného a odpuzujícího území města. Výjimečná neštěstí jako smrt dvou „hledačů“ kovů při zřícení ocelové konstrukce bývalé válcovny v roce 2007 či vážné zranění malého chlapce z nezajištěné lávky z konce roku 2009 vedou k další izolaci areálu vůči městu a jeho obyvatelům.

Bývalé hutě fascinovaly po dobu své existence mnoho umělců (B. Hrabal, V. Boudník, J. Kolář, sestry Válovy, C. Bouda,…). Dnes je areál územím, které fascinuje svojí surovostí, Zájem o industriál se stává novým fenoménem a bývalé kladenské železárny cílem především mladých vnímavých lidí. Ti zde hledají „pravdu“, inspiraci, svobodu a trocha dobrodružství, nacházejí silného génia loci a znovuobjevované bohatství průmyslového dědictví. Mezi tyto lidi patří i studenti architektury.

VOJTĚŠSKÁ HUŤ

HISTORIE Adalbert Hütte – Vojtěšská huť, byla pojmenována po jednom ze svých zakladatelů Vojtěchu Lannovi1, českobudějovickém podnikateli v lodní a železniční dopravě. Lannu přilákal do Kladna pražský měšťan a majitel dolů Václav Novotný. Založili spolu Pražský uhelný spolek, který se po přistoupení bratrů Kleinů, dalších známých stavitelů železnic, změnil na Kladenské kamenouhelné těžařstvo. Společnost založila v okolí Kladna několik dolů a po nálezu bohatých železných rud na Nučicku se nabízela myšlenka vystavět veliké technické dílo, které dosud v Čechách nemělo obdoby. Velkou měrou k tomu přispěla potřeba kolejnic pro budované železnice a vše potvrdil vyrobený koks z kladenského uhlí. Zpočátku se pro budování železáren v Kladně utvořilo samostatné Kladenské železářské těžařstvo složené z Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů. Václav Novotný se účasti na stavbě železáren vzdal. Těžařstvo zakoupilo ložiska železných rud a vápence. Započalo se stavbou 1

10 | 11

Kladensko-Nučické dráhy (KND) a dvou šestnáctimetrových koksových vysokých pecí. Řízením hutí byl povolán František Belani, šichtmistr šťáhlavských železáren a pozdější majitel strojní továrny v Plzni. Stavbu prováděl belgický inženýr Gobiet, který si ze svého kraje přizval několik kvalifikovaných dělníků. Provoz první vysoké pece na koks v Čechách byl zahájen 8. ledna 1855 a druhé 6. března 1856. Potřebná dmychadla dodala firma bratří Kleinů ze Sobotína a továrna Ruston a spol. Pražská Rustonka dodala ještě čtyři 28 metrů dlouhé kotle typu Cornall. První pece stály severovýchodně od laboratoří v prostoru pozdější (dodnes stojící) soustružny válců. V roce 1857 došlo ke sloučení Kladenského kamenouhelného a železářského těžařstva. S přistoupením F. Roberta a bankéře H. Lindheima vznikla nejprve Commandit-Gesellschaft a později nová kapitálově silná společnost 2

Prager-Eisen-Industrie-Gesellschaft - Pražská železářská průmyslová společnost (PŽS) s ústředním ředitelstvím v Praze.2 V roce 1860 se započalo se stavbou dalších čtyř vysokých pecí. Stroje a kotle k pecím byly dopraveny z Anglie od firmy James Watt v Leedsu. Se šesti vysokými pecemi byla Vojtěšská huť největším vysokopecním provozem v Rakousku a řadila se mezi největší železárny v té době pracující na kontinentu. V roce 1867 byla dokončena stavba vlastní pudlovny a v roce 1868 i válcovny. Dosud se vyrobené železo dováželo ke zpracování do Josefovy a Heřmanovy hutě u Plzně. Vojtěšská huť se nadále orientovala především na výrobu kolejnic a svůj výrobní sortiment neustále rozšiřovala. Vystavěna byla slévárna a mostárna, která už v roce 1885 vyrobila přes 1000 mostů. Není bez zajímavosti, že v Kladně byl postaven železný krov Národního divadla. 3

VOJTĚŠSKÁ HUŤ 4

Vojtěšská huť byla od roku 1875 železárnou s uzavřeným výrobním cyklem. Měla vysoké pece, ocelárnu, slévárny, válcovny a vyráběla kolejnice, strojní i stavební konstrukce nebo litinové hrnce. Největší starost dělala kladenské huti fosfornatá nučická ruda, která nebyla vhodná pro výrobu oceli a kvalitní ruda se musela dovážet. Už z tohoto důvodu byly nejdůležitější součástí železáren laboratoře, ve kterých se určovalo složení surového železa, oceli, koksu i strusky. Laboratoře Vojtěšské huti jsou spjaté především s osobností Františka Walda, profesora na ČVUT v Praze, chemika světového věhlasu. Problémy s fosfornatou nučickou rudou překonal vynález Thomasova konvertoru, jehož první tavba na Evropském kontinentě proběhla právě v Kladně v roce 1879. O čtyři roky později začala tavba ve dvou Siemens Martinských pecí. V roce 1907 byla

12 | 13

vystavěna Martinská ocelárna a po ní druhá. Huť měla celkem 8 martinských pecí zpracovávající železný šrot a umožňující moderní velkovýrobu oceli. Vojtěšská huť se zapsala do světového železářství vynálezem Bertrand- Thielova výrobního postupu z roku 1894. Zkujňovací proces se prováděl odděleně ve dvou SM pecích. Bylo tak možné vyrobit ocel bez Thomasova konvertoru. V období 1892-1900 byly vystavěny čtyři nové vysoké pece, které měly už lehkou železnou konstrukci a tavilo se v nich přes 150 tisíc tun ročně. Pece měly osm Cowperových ohřívačů a šest Whitwellových, Plzeňská Škoda dodala nová plynová dmychadla. Vysokou produkci si huť udržela za první republiky i za druhé světové války, kdy dochází k výstavbě dalších provozů a modernizacím. Přelomový je rok 1945, kdy došlo ke znárodnění.

Huť dostala název po ruském maršálovi (Koněv) a byla začleněna do SONP Kladno. Vlastní úpadek železáren nastává rozhodnutím o přechodu na výrobu ušlechtilých ocelí v polovině 60. let 20. století. Vysoké pece byly v Kladně zastaveny v roce 1976 a od té doby docházelo k postupnému rušení provozů a likvidaci areálu. Po roce 1989 se areál bývalé hutě stal majetkovou součástí zbytkového státního podniku v likvidaci. Pozemky v areálu byly prodány v přímém prodeji soukromým subjektům, komunikace bezplatně převedeny do vlastnictví města Kladna. Bohužel bez zhodnocení ekologické zátěže. Tento způsob prodeje navíc umožnil státu vyvázat se z odpovědnosti za likvidaci této zátěže. Uzavřený areál se otevřel.

VOJTĚŠSKÁ HUŤ

13 1 Lanna stavěl s Kleinovými od roku 1846 Negrelliho viadukt v Praze a budovali další čtyři tratě na území dnešní ČR. Kladenské kamenouhelné těžařstvo stálo také u zrodu jedné z nejslavnějších železničních společností Buštěhradské dráhy.

2 Pražská železářská společnost mimo železáren vlastnila také cihelny, lomy na vápenec, železnorudné a černouhelné doly. Jen v okolí Kladna založila několik velkých dolů např. Mayrau, Max, Wannieck a Jaroslav v Tuchlovicích. Od roku 1905 do znárodnění byl v jejím majetku důl Schoeller v Libušíně na kterém byla v roce 2002 ukončena těžba uhlí na Kladensku. 3 Ve Vojtěšské huti sloužily k dopravě převážně úzkorozchodné tratě o rozchodu 800 mm obsluhované parními lokomotivami firmy Krauss, později i vlastní výroby. V době největší slávy měla huť v provozu 33 úzkorozchodných lokomotiv. Technickou zvláštností byly tři dvouválcové parní stroje na vratné 1, 2 a hrubé trati (běžnice) a jeden tříválcový parní stroj na blokovně. Stroje pocházely z vyřazených bitevních křižníků z 1. světové války z flotily Rakouska-Uherska.

Vyobrazení: 1, 2/ generace vysokých pecí z roku 1855, foto J.Eckert 3/ generace vysokých pecí po roce 1866, foto J.Eckert 4, 5/ pohled na hutě od západu 6/ pohled na hutě z radniční věže před rokem 1929 7/ strojovna huti 8/ válcovna drátů 9/ válcovna kolejnic 10/ věž na manganovou rudu 11/ vápenné pece, vysoké pece v pozadí 12/ demolice vysokých pecí, okolo 1975 13/ ortofotomapa území hutě z roku 1953 14/ panoramatický snímek na hutě z konce 60. let 20. st.

SOUČASNOST Ortofotomapa je podrobná fotografická mapa povrchu daného území, vytvořená ze série leteckých snímků tzv. překreslením, při kterém je mimo jiné odstraněno perspektivní zkreslení a zkreslení z převýšení terénu.

Maďarka) a objekt plynojemu MAN při ulici Libušina, který patřil k dominantám nejen celého areálu, ale i Kladna samotného. Naopak nová obří hala firmy DACHSER z roku 2002 na tomto snímku není zaznamenána.

Uvedená ortofotomapa areálu bývalé Vojtěšské hutě je pořízena před rokem 2002. Na snímku jsou zachyceny mnohé dnes již neexistující objekty, zejména haly válcoven Jemná IV., Jemná V. (tzv.

Poslední aktualizované veřejně dostupné ortofotomapy (uvedeny na internetových portálech) jsou pořízeny mezi lety 2005-2007. Tedy v době, kdy na západním okraji areálu ještě stály válcovny

14 | 15

(zbořené na podzim 2007) avšak bez plynojemu, který byl sešrotován v roce 2005. Zůstal po něm otisk jeho obvodu viditelný právě jen z letadla. Ortofotomapa nabízí jasný obrázek stavu daného území (srovnej s fotomapou z roku 1953 na předešlé straně).

VOJTĚŠSKÁ HUŤ Pro mnohé účely je ortofotomapa nevhodným podkladem. Jednak pro svoji nepřesnost a zkreslení, jednak pro malý detail, který je dán rozlišením snímku. Pro potřeby (nejen) územního plánování a urbanismu se využívá grafických map abstrahovaných od podoby ortofotomap. Na mapě jsou zaznamenány především obrysy stavebních objektů a liniových staveb (pozemní komunikace, železnice, vlečky), popřípadě vrstevnic, vedení technické infrastruktury, hranic pozemků, apod.

Rozměry a vzdálenosti jsou v mapě přesně zaneseny – vycházejí z geodetického zaměření. Tato mapa je podkladem pro většinu prezentovaných studentských projektů. Orientace v mapě stávajícího stavu areálu poslouží k porozumění následujících projektů.

BUDOUCNOST Budoucnost areálu Koněv se dnes jen těžce odhaduje. Škála budoucí podoby území je dost široká: od zdevastované lokality s pochybným sociálním statutem až ke vzkvétající čtvrti kladenských měšťáků.

v případě jejich nového využití. Doufejme, že se takový přístup v dalších fázích pořizování územního plánu opět nestočí do strnulých dogmat. Citlivý a přesto odvážný územní plán je totiž jedním z předpokladů skutečného rozvoje areálu.

Kde začít se seriózní prognózou? Může nám zčásti napovědět Územní plán sídelního útvaru města Kladno (ÚpK). Ten dodnes celé území pojímá jako průmyslovou zónu, kde jiné využití než průmyslová výroba není možné. Od dob zpracování tohoto stále platného územního plánu již uplynulo více než 13 let. Za tu dobu však došlo k jistému posunu ve společnosti, ke změně postojů k průmyslovému dědictví a docenění jeho významu. Mnohaletá, leckdy donquijotská práce několika málo iniciativ v čele s VCPD pootočila kormidlem směrem k respektování tohoto fenoménu. Jejich aktivita, která se soustředila na Kladně především právě kolem areálu Koněv, snad pomalu přináší ovoce.

Na druhou stranu i precizní územní plán nemusí znamenat zásadní podmínku pro vykročení správným směrem na cestě k celkové regeneraci areálu. Jak upozorňuje prof. Zavřel1 pro tak složité,

Hodnoty průmyslového dědictví jsou reflektovány v nově se rodícím územním plánu. V návrhu zadání (první fáze při pořízení nového ÚpK) je areál bývalé hutě pojímán jako koláž mnoha funkcí. Budoucí využití území areálu by mělo zahrnovat jak plochy pro průmysl, tak i plochy pro smíšené, komerční a rekreační využití. A to především v závislosti na rozmístění dochovalých průmyslových objektů jako ohnisek rozvoje území. Tedy 16 | 17

rozsáhlé a zdevastované území jako je kladenský areál nelze aplikovat obecné procesy územního plánování. Je třeba zvolit daleko flexibilnější přístup k regeneraci areálu než co nabízí proces územního plánování vhodný již pro stabilizovaná městská území. Jak uvádí Zavřel na příkladu regenerace rotterdamských přístavů, „důvodem byly hlavně průběžně se měnící podmínky realitního trhu a tudíž potřeba měnit strategii rozvoje za pochodu“. Vznikl jakýsi „ad hoc“ urbanismus reagující na mnohé problémy, s možností pružné změny a doplnění, jehož výsledkem je pozoruhodná různorodost a vyvarování se „oné nudné základní ideje“ formálních urbanistických konceptů. Spolu s tímto „otevřeným urbanistickým plánem“ se vyprofilovala i strategie regenerace. „Rozsáhlé území bývá vyňato z normálního procesu územního plánování a je mu udělen jakýsi speciální statut. K tomu patří i typ vlastního projektového managementu, v němž se potkávají urbanisté

se specialisty dopravními a síťovými“, spolu se soukromými developery, kteří dobře znají aktuální situaci na trhu s nemovitostmi. Jisté je, že budoucnost areálu Koněv ovlivní i stavební záměry v území, které jsou již v projektové přípravě. Jejich plánované realizaci předcházely i jaksi „narychlo“ provedené změny platného ÚpK. V prvním případě se jedná o veřejně prospěšnou stavbu – silniční propojku ulice Dubské a Libušiny. V původní variantě zasahovala linie stavby do samého centra areálu. V současné variantě je komunikace vedena při východním okraji areálu při hranici elektrárny Alpiq Generation CZ (dříve ECKG). Tato varianta je nyní ve fázi posuzování vlivu této stavby na životní prostředí (tzv. EIA). Druhým významným záměrem, který taktéž ovlivní budoucnost areálu Koněv, je stavba obchodního centra Interspar v místě bývalé válcovny Jemná IV. a V. (tzv. „Maďarka“) pod kladenským autobusovým nádražím. Na tento záměr je vydáno územní rozhodnutí. Od demolice válcovny v roce 2008 se žádná stavební aktivita nekoná. Můžeme jen doufat, že to není pověstný klid před bouří a nepředznamenává tak faktickou a neodvratnou realizaci záměru. Obáváme se, že stavba tak, jak je navržena, bude představovat těžko překonatelnou bariéru mezi centrem města a areálem.

VOJTĚŠSKÁ HUŤ Realizací záměru by tak na desítky let došlo opětovně k omezení vazeb území bývalé hutě s městem. Plocha pod autobusovým nádražím je vstupní branou do areálu a její budoucí zastavění je třeba řešit citlivě a s vědomím jejího významu. Koneckonců to jasně naznačují i mnohé uvedené studentské projekty. Uvedené stavební záměry přesto nejsou rozhodující pro budoucí využití areálu. Rozhodujícím momentem v rozvoji/stagnaci této lokality je a bude obecný přístup k tomuto problému. Zda-li zůstaneme u rezignace a smíříme se s jednodušším řešením nebo zda budeme hledat často složité cesty, jak dnes ze zcela neutěšeného stavu areálu vytvořit svéráznou a prosperující část města. Budoucnost areálu Koněv viděna očima studentů architektury je jistě idealistická: přehlíží takové skutečnosti jako je vlastnictví pozemků, ekonomické aspekty, návratnost investice, atd. Studenti nebyli taktéž omezeni mnohdy přízemními požadavky investora-úřadů, kterých jsme v běžné stavební praxi často svědky. Přesto jsou tyto návrhy v mnohém více než užitečné: nejen, že reflektují postoj společnosti k průmyslovému dědictví, ale v jistém smyslu tento postoj sami vytváří, přehodnocují a nově definují.

Prezentace takových projektů - třeba i formou katalogu, který se Vám nyní dostal do rukou - napomáhá k informovanosti veřejnosti, ke změně myšlení, zkrátka k šíření nových hodnotových měřítek a postojů k budoucnosti areálu mezi laickou veřejností.

1 „Pokus o strategii regenerace průmyslového areálu“, Druhý dech průmyslové architektury, VCPD, 2007

prům. výroba, výrobní služby, sklady, těžba výroba, výrobní služby s omezeným využitím drobná výroba a služby nízkopodlažní bydlení smíšené území obslužná sféra veřejný park, parkově upravené plochy městská zeleň hlavní sběrné městské komunikace vedlejší sběrné komunikace obslužné komunikace

PŘEHLED

Rudná cesta Jana Halenková

18 | 19

20–25

Osídlení industriální krajiny Rémy Claden

26–31

Industriálny zahradník Vojtěch Bilišič

32–37

STUDENTSKÉ PROJEKTY TERMINÁL MHD - HUŤ KONĚV

Terminál MHD Kladno – Huť Koněv 38–43 Tomáš Lapka

Konverze Vojtěšské huti Helena Kopová

58–63

KLADNO +30 Martin Chlanda, Lukáš Hudák, Benedikt Markel 44–51

Věznice Kladno – Koněv Václav Kruliš

Revitalizace postindustriálních prostor

Konverzia rudného zásobníku

Ondřej Semotán

Štěfan Molnár

64–69

52–57

70–75

Rudná cesta Jana Halenková

Ateliér Michal Hlaváček FA ČVUT, diplomová práce, 2004

Průmyslový park s centrálním motivem rudné cesty – studie v šarlatové! 20 | 21

Koncept revitalizace

Rudná cesta

V souladu s předcházejícím teoretickým rozborem problematiky daného území byly stanoveny základní přístupy k problematice revitalizace:

Základní linií, která provede návštěvníky areálem, je tzv. Rudní cesta. Začíná na jihu areálu u rudišť a rybníků a širokým kolejištěm prochází kolem vápenných pecí. Z této výše položené části areálu se odděluje rudný most, stáčející se nad areálem o 180. Po něm se lze pohodlně bez ztráty výšky dostat do horního podlaží rudného zásobníku. Odtud šla již ruda do vysokých pecí. Objekt skrývá několik alternativních cest na úroveň terénu. Při západním konci zásobníku stojí dnes již trosky bývalého objektu laboratoří, Spolu s dalšími budovami tvořil nevýrobní část huti, která se váže na severní vstup do areálu.

Areál není možné revitalizovat jako jeden celek. Brání v tom nevyjasněné majetkové vztahy a nepřítomnost silného investora. Komplexní a jednorázová obnova hrozí také vytvořením sterilního a neživého prostředí, postupné změny spíše zachovají rozmanitost. území je třeba zpřístupnit a učinit atraktivním pro obyvatele města. Jako vhodné prostory a linie pro pěší pohyb a rekreační aktivity se jeví plochy po odstranění vleček. Průmyslové zaměření areálu by mělo být z velké části ponecháno, změněna jeho forma (průmyslový park) a bude doplněno funkcemi odpovídající jeho poloze ve městě (obchod, rekreace, kultura).

Zásobník a laboratoře jsou jádrem komplexu zpracovávaného projektem. Jestliže ve výrobním procesu je závěrem rudné cesty, v navrhovaném konceptu je zároveň koncem i počátkem cesty napříč areálem. Stávající průchody a vertikální cesty jsou zmnoženy a umocňují charakter sítě obléhající a spojující několik masivních hmot. Hmoty skrývají expresivně tvarované prostory pro víceúčelové využití.

Širší vztahy

Vybrané objekty budou památkově chráněny, nově využity nebo ponechány jako součást skanzenu.

1 - bývalé rudiště a rybníky /místo pro rekreaci a sporty mladé generace /openair field,xtreme sports atp./ 2 - rudný most /překlenutí areálu, upravený pro provoz pěší a cyklistický, doplněn prvky naučné stezky/ 3 - rudný zásobník a laboratoře /centrum kulturní a vzdělávací/ 4 - plynojem /alternativní kulturní akce/ 5 - chemické provozy a zavážecí věž /prům. skanzen s parkovou úpravou/

22 | 23 Rudná cesta – Jana Halenková, 2004

pěší komunikace a parkové plochy administrativa občanská vybavenost skladování a obchod lehká výroba pozemní komunikace řešená plocha

Situace

C - studijní centrum

Stará část laboratoří je zrekonstruována a doplněna novostavbou. Náplň obou objektů odpovídá klidnějšímu charakteru dřívějších funkcí. Areál je vybaven především pro pěší a cyklistický pohyb po pískových cestách. Orientační funkci mají výrazné červené pergoly nad vchody. Linie pohybu jsou v duchu průmyslových areálů doprovázeny energetickými mosty.

A - rudný zásobník 1pp - původní prostory, skanzen 1np - technika, zázemí pro návštěvníky 2np - víceúčelové sály mezipatro - zázemí pro návštěvníky 3np - galerie 4np - kavárna

1pp - technické vybavení 1np - víceúčelový sál pro 180 lidí, knihovna 2np - režie, galerie sálu, administrativa 3np - krátkodobé ubytování, administrativa

D - východní přístavba zásobníku 1np - vstup do podzemí zásobníku 2np - sál 3np - terasa mezi rudným mostem a zásobníkem

B - bývalé laboratoře

E - západní přístavba zásobníku

1pp - zázemí restaurace 1np - restaurace 2np - muzeální expozice

1np - hlavní recepce mezipatro - administrativa 2np - terasa

F - režijní věž 1pp - hygienické zázemí pro o.a.f. 1np - vrátnice 2-5np - režijní a technické zázemí pro o.a.f.

G - open-air field volná plocha pro jednorázové akce, dle potřeby zastavitelná nebo určená k parkování

H - chladící věž artefakt dokonalého tvaru s přítomností vodního elementu

A - rudný zásobník

A01 - vstupní hala A02 - zázemí pro návštěvníky A03 - věž se schodištěm+výtahy A04 - zázemí pro zaměstnance A05 - šatna A06 - univerzální prostor A07 - kavárna A08 - galerie A09 - ochoz

objekty A – F, půdorys 1 NP

B - objekt laboratoří

B01 - kavárna B02 - restaurace B03 - zázemí pro návštěvníky B04 - kuchyně C - studijní centrum

C01 - hlavní recepce C02 - konferenční sál C03 - knihovna C04 - administrativa C05 - krátkodobé ubytování

objekty A – F, půdorys 2 NP

D - východní přístavba zás.

D01 - vstupní hala D02 - sál D03 - terasa E -západní přístavba zásobníku

E01 - recepce E02 - administrativa E03 - terasa F - režijní věž

F01 - vrátnice F02 - technická a režijní obsluha F03 - zázemí pro zaměstnance 24 | 25 Rudná cesta – Jana Halenková, 2004

objekty A – F, půdorys 3 NP

Osídlení industriální krajiny Rémy Claden

Ateliér Dominique Jezequellou (FRA) Ecole Nationale Supérieure d‘Architecture de Bretagne, diplomová práce, 2006

Mérde! Koněv není periferie! Nová koncentrace kolem původní „továrny“ – nová identita. 26 | 27

Všeobecný kontext vývoje evropských měst Aby dnes města zůstala atraktivní, musí být možné se v nich pohybovat bez automobilu, měly by disponovat hustou různorodou zástavbou a silným obrazem města, založeným na jejich specifickém charakteru.

slabé stránky • roztažení města do krajiny má za následek vysoké náklady na správu rozlehlého území • ztráta atraktivity města limituje jeho finanční prostředky a vytváří problém dojíždění obyvatel za prací do Prahy • ztráta atraktivity města způsobená jeho průmyslovou minulostí

silné stránky • leží v blízkosti hlavního města Prahy a letiště Ruzyně, • velká pozemková rezerva v blízkosti historického centra Kladna, • silný obraz průmyslového dědictví

Strategie Tento projekt rehabilitace opuštěného průmyslového areálu Poldi (Koněv) využívá jeho silných a slabých stránek a zvláště jeho pozice ve městě. Jeho umístění v bezprostřední blízkosti starého jádra města nabízí velkou příležitost rozvoje a celkové restrukturalizace města Kladna v návaznosti na komerční a pěší zónu.

Scénář Základ projetu spočívá v procesu, který by dovolil městu, s vynaložením minimálních investic, progresivně znovu dobýt ztracené industriální území. Tak, aby v časovém horizontu 30 let navrátil městu novou kompaktní urbánní čtvrť se smíšenými funkcemi: bydlení, obchod, kanceláře a lehký průmysl. Vytvoření pěšího napojení mezi městem a územím na úrovni aktuálního autobusového nádraží je jedna z klíčových etap znovupřivlastnění tohoto industriálního území. Tramvajová linka napojí území bývalé hutě na ostatní centra města. Nová čtvrť uvítá obyvatele z periferních čtvrtí více vzdálených od centra od centra. Město se tak znovu koncentruje kolem území bývalých hutí. Paralelně, rychlé spojení s Prahou přes mezinárodní letiště Praha-Ruzyně, dovolí městu otevřít se ven, směrem jak k tomuto mezinárodnímu leteckému portu, tak především k hlavnímu ekonomickému motoru země – k Praze. 28 | 29 Osídlení industriální krajiny – Rémy Claden, 2006

Obraz města Aby se město Kladno stalo atraktivní, hlavně v jeho složité pozici ve stínu Prahy, potřebuje mít silný obraz. Projekt se opírá o jeho průmyslovou krajinu a průmyslové stopy zanechané po hutní činnosti, jež jsou základním kamenem identity Kladna. Ztráta tohoto dědictví by vypověděla město do banality a anonymity.

30 | 31 Osídlení industriální krajiny – Rémy Claden

Industriálny zahradník Vojtěch Bilišič

ateliér prof. Kurt Gebauer VŠUP, diplomová práce, 2007

A co když se Koněv ztratí v zeleni? Na hranici souboje a symbiózy. Ekologie, i ta sociální... 32 | 33

Ekonómia prírody verzus ekonómia industrie Architektúra je prostriedkom, ktorý človeku poskytuje existencionálnu oporu. Oba činitele, ako psychické, tak aj praktické aspekty, sú vzájomne späté pevnými väzbami. Vôbec sa nezastavujeme nad tým, ako funguje vegetácia. Prebieha nepretržite. Strom človek zasadí a jednoducho rastie. V skutočnosti však aj on prežíva obdobia bankrotu, krízu developerských ťahov. Aby ho iný strom nezatienil, musí vyhnať listy skôr. Neustále musí investovať do inovácií. Rozširovať sa však musí opatrne, lebo ako aj on môže doplatiť na svoj bujný rast koruny. Môže sa stať, že ho korene neuživia a neudržia. Strom je svojím spôsobom tiež podobnou fabrikou ako naše telo. A takýchto pripodobnení k fungovaniu iných organizmov by mohlo byť veľa. Popri tom, ako sa človek vzďaľuje prírode a nevie sa ubrániť priemyslu, v tom nemusíme vidieť žiadnu súvislosť. No pri troche pozornosti sa môžeme veľmi prekvapiť, aká divoká a skromná je ekonomika stromu a lesa. Preto je absurdné, že odporcovia industrie sa snažia o to, aby priemysel nevznikal. Bez neho by sa tento svet zrútil a zároveň - ako zdôrazňuje Václav Cílek - bez ťažby kameňa by nevznikli u nás také prírodné útvary ako rokliny (lomy) s jazerami uprostred, štrkoviská, haldy (kopce), a to na území, kde inak niet žiadneho kopca. Podobná situácia je aj na mieste, na ktoré sa snažím poukázať ako krajinu hodnú modelovania. Nestoja tu síce zvlášť hodnotné stavby z hľadiska histórie či konštrukcie, ale svojimi rozmermi vytvárajú priestorovo jedinečnú dimenziu. Kovové konštrukcie sú pokrývané plazivou vegetaciou, takže nie je jasné, kde sa končí kov či betón a začína chlorofyl. Tento jav by som nazval florálny piercing.

Ide o akési prepojenie kovu, ľudského elementu a postupne opäť víťaziacich rastlín. Človek pritom nadobúda presvedčenie, že práve tieto miesta zjavujú hlbokú a najprostejšiu podstatu sveta. Tu je zjavné, ako blízko k sebe majú ľudské produkty - potrubia s izoláciou, a machové pokryvy či korene brezy. Ako si unifikujeme priemysel, tak si aj zeleň upravujeme do tvarov x,y,z. Postupom času som nemal potrebu hájiť starú industriu v Kladne, napokon, snaží sa tam o to už aj tak dosť ľudí. Súčasná situácia vo svete je tiež otázna, lebo projekty na jej záchranu sú dosť obmedzené svojou nákladnosťou a neriešia súčasnú situáciu. Veď industria existuje aj dnes. Je nutné chrániť nielen to hodnotné, ale aj to, čo máme radi. A tak nebudem hájiť ani jednu stranu - ani prírodu, ani industriu.

Industriálny park / skutočný park – mutácia Veľmi zaujímavá je aj skutočnosť, že keď sa začala stavať a rozvíjať fabrika v Kladne, práve v tom období sa v Prahe a iných mestách začala rozvíjať myšlienka verejnej zelene. Príchodom priemyselnej revolúcie sa mnohé zmenilo ako v krajine - pohltením starých miest, polí, lesov, ich premodelovaním, poškodením až zničením, tak medzi ľuďmi. Zasiahla vo svojej blízkosti životy ľudí a zmenila ich zmýšľanie. Dovtedy žili z veľkej časti s prírodou na poliach a lesoch, čo zo začiatku dávali najavo aj pri výstavbe fabrík ako súčasť svojho priestoru, vysádzali aleje stromov, ktoré im vypĺňali ich doterajšiu vidiecku, ale aj mestskú krajinu. V 19. storočí sa zeleň už zámerne a uvedomele zapojuje do meského organizmu, sprvu sa jedná o zabudnuté zakutia nevyužitých priestorov námestia miest po zrušených cintorínoch, o umiestňovanie kvetín,

34 | 35 Industriálny zahradník – Vojtěch Bilišič, 2007

kríkov, stromov ako zdobených prvkov fasády na terasy a strechy obytných domov, do dvorov a alejí, do reštaurácií, dvoran, bánk a na nádvoria tovární. Postupne sa novým prvkom rozvoja mesta stáva meský park, sad, záhrada Keď sa zamyslíme nad tým, že staré schátralé fabriky chceme oživiť a vytvoriť tam múzeá, galérie, prečo nie? Ale v súčasnosti sa stavajú fabriky tiež. Prečo teda neskúsiť túto koncepciu už tu? Súčasťou nových fabrík by mohli byť amfiteátre, divadlá, múzeá, galérie, a to celé by mohlo byť prepletené a obklopené veľkým parkom. Veď presne na tých miestach, kde sa stavajú fabriky, by boli vhodné parky. Navyše, v súčasnosti nesú ešte aj názov industriálny park. Hlavné slovo v modelovaní a zušlachťovaní krajiny mali vždy rastlinné organizmy. Sú to neuveriteľné stvorenia, ktoré vďaka niekoľkým zázračným jednoduchým zdrojom (svetlo, voda, CO2) pokrývajú krajinu takmer súvislou vegetačnou vrstvou a pripravujú podmienky pre život ďalším tvorom. Na veľkých územiach, kde vznikajú sklady, fabriky, dielne, by sa cesty ako korytá riek mohli vlniť medzi týmito hmotami budov smerom k mestu, v ktorom by boli strechy, steny, ploty, konštrukcie budov, pokryté zeleňou. Priestor pre možnosť uchytenia zelene by jednoducho dostali všemožné časti budov - kopec by bol budovou či chladiaca vež a jazero ako nádrž by slúžili na chladenie niektorých zariadení. Veď lomy sú umelé diery, haldy umelé kopce a tak by sa mohlo vytvoriť prostredie, ukľudňujúce myseľ, rozptýlenú a unavenú každodenným životom. Príroda tu nie je iba akousi tapetou na fasádach, použitou ako ako imidž, ale plnohodnotným zdrojom inšpirácie a poučenia na základe toho, ako by sa sama prispôsobovala prostrediu. Práve tu sa otvárajú možnosti pre industriálneho záhradníka.

Industriálny záhradník Nech vyzerá cudzorodý zásah do prírodného prostredia akokoľvek zle, skôr či neskôr je prijatý krajinou a stane sa jeho súčasťou. Francúzsky spisovateľ Jean Giono napísal asi pred päťdesiatimi rokmi inšpiratívnu knižku pod názvom Muž, čo sadil stromy. Presne toho muža by bolo možné nazvať industriálnym záhradníkom, ktorý navracal život tam kde to iní vzdali, a nenapadla ich možno nepriama, ale jednoduchá a vytrvalá cesta. Ten muž je pastier Elzéerd Bouffier a 47 rokov svojho života vyplnil každodenným triedením a sadením dubových, bukových či brezových stromov. Nestaral sa, komu patria pozemky, kde vysadil státisíce semien , a keby mu Boh doprial dlhší život, vysadil by ich ešte viac bez myšlienky, že si dospelosti a krásy tých stromov neužije. Tento príbeh sa v princípe nelíši od života vo fabrike, kde prebieha podobne úmorná, stereotypná práca. Ten pastier bol však asi v hĺbke svojej duše hrdý a spokojný so svojím počinom. Príbeh dodáva silu pokračovať v niečom podobnom. A čas ukáže. Pre mňa neboli ani tak dôležité ekologické postoje. Skôr ma zaujalo hľadanie medzi prírodou, starým a novým priemyslom a samotnými ľuďmi. Preto je táto práca umeleckým projektom s možnými i nemožnými východiskami, ktoré nesledujú nejaké technické možnosti. Moja cesta nezačala navrhovaním areálu nového sveta, je skôr akousi syzifovskou prácou priamo v areáli, vyšliapavaním cestičiek, ktoré vznikali pri presúvaní podvalov, raždia či odpadkov . Skúmam, aké rastlinstvo sa tu ujalo, ako sa uchytili niektoré stromky na budovy, koľko miesta im stačí k životu a do akej miery sa dokážu vyvinúť do dospelosti. Na začiatku som mal zámer vysádzať stromy, ale pre komplikácie som sa nakoniec rozhodol, že z priľahlých lokalít, kde husto rástli zdravé malé stromky, dokonca už prispôsobené daným podmienkam, som prebral a striedavo presadil niektoré na vybranú prázdnu lokalitu v areáli. Celú túto obmenu som dokumentoval a zároveň som pozoroval, akou cestou sa vývoj uberá, hoci po niektorých realizáciách som musel byť k sebe kritický. Dôvodom, prečo som si vybral túto cestu k industrii for-

mou prírody je ich takmer vzájomná závislosť. Obe zložky fungujú v niečom na podobných princípoch a v postojoch sa skoro vždy tieto dva svety medzi sebou pretláčali. Práve preto je mojím úsilím zlučovať ich. Počas štúdia materiálov o správnom fungovaní fabriky, o jej ekonomike a o tom, aké požiadavky má spĺňať, ma prekvapili grafy. Pripomínali veľký krvný obeh, na ktorom bolo vidno, v akej vzájomnej závislosti jednotlivé časti tohto organizmu úžasným zosúladené fungujú.

Časť popisná Rudisko – slúžilo na uskladnenie surovín. Svojimi rozmermi nemá ďaleko od záhonov v botanickej záhrade, kde od škandinávskych jazier cez rovníkovú Saharu až po smetisko na kraji veľkého mesta sa jednotlivé kóje menia. Jeho rozmery 113/36/6 m, rozdelené na osem úsekov, sú zhotovené zo železobetónu, ktorý je na niektorých miestach vodhalený až na armatúru. Sú na ňom značne viditeľné poškodenia po bývalej práci a viditeľné známky času. V jamách rudiska sa nachádzajú ešte pôvodné materiály z výroby, ako sú švédska a ukrajinská železná ruda, konepruský vápenec s početnými skamenelinami či zbytky kladenského uhlia. Podľa pôdneho zloženia sa tu nachádza tomu vyhovujúce náletové rastlinstvo, ktoré sa tu osadilo po 17 rokoch opustenia areálu. Súčasnú skladbu vegetácie tvoria brezy, borovice, jelše, vŕby. Nachádza sa tu aj nemalé zastúpenie živočíšstva - čolky, ryby a žaby. Pred touto železničnou stanicou stál pôvodne na tomto území veľký park s jazierkom, ktoré tretie rozšírenie fabriky, približne v roku 1940, pohltilo. A tak je tento priestor jedinečný nielen svojimi uzavretými biotopmi, ale aj svojou veľkosťou, ktorá v tomto areáli najprv nie je výrazná. Tým, že celá stavba je 5 metrov v zemi zapustená a trčí z nej len 1 meter nad zemou, samotné kóje s hĺbkou 6 metrov vytvárajú pri zostupe do nich jedinečný svet tu vytvorenej krajiny, jej ozvien, svetelných javov. Jedným z mojich cieľov bolo upozorniť na tieto detaily stavieb, ktoré prinášajú do tejto krajiny jedinečnú dimenziu. Pripomínajú niečo ako pyramídy v púšti, studňu, jaskyňu či rokľu. Takýto krajinný ráz by inak v prírode nevznikol. Hladisko – o velkosti 6/8/36

m sa nachádza na svahu medzi vodnými nadržami vapenými pecamy – dominantou celého areálu ktoré podiu robia kulisi, hladisko je jednoduchou formou výstuže svahu z betonových častý ktoré vytvarajú terasi ktore pri strate významu tejto stavby, ci zámere moze zarásť a zase splinut s okolím do doby až zase bude aktuálne. Mlyn na mangán – 6/9/18 m, stavba ktorá sa dotýka zeme len dvoma nohami funguje ako centrálny bod tohto priestoru a svojimy rozpaženími balkónmi.

Recyklácia – pražce Možnosti recyklácie niektorých časti po starej industrii či dole sa ponúka veľká škála, ktoré sa po svojom skončení funkčnosti za vysoké náklady šrotujú ako pražce po starých vlečkách, paneli, potrubia atd. A pritom väčšina z nich bola stavaná na veľké zaťaženia a ich tvary svojou čistou jednoduchosťou sa priamo ponúkajú na ďalšie využitie. Pražce, je ich niekoľko tipov a na 100m úseku je ich okolo 200 kusou a svojim stavebnicovým tvarom sa dá z nich vytvoriť bariéra, plot, schodisko, terasy či vystužiť svah s dlhú životnosť, veľkú pevnosť a veľkú variabilnosť. Na tých to obrázkoch zobrazujem niekoľko možnosti využitia.

Umelecké súvislosti

Počas tvorby som sa tak, ako asi aj iní, nemohol a ani nechcel brániť priamemu či nepriamemu vplyvu okolia na moju prácu, či samotnému vývoju industrie a vegetácie a podobných projektov, pri ktorých je už ťažko určiť historickú či ekologickú úroveň, sociálny landart. Podľa toho, ako ma silne preferované projekty ovplyvňovali vo vnímaní starej industrie, som chcel prejsť od začiatku históriu hierarchie človek - príroda - stará a nová industria. Hierarchia postavenia sa od praveku po súčasnosť obmieňala. V praveku stála na najvyššom mieste matka príroda a ľudia sa k stromom modlili. V antike sa postavenie zmenilo a hlavné slovo mal boh s telom človeka, po ktorej sa renesančný človek vďaka svojmu umu dostal o stupienok vyššie. Tak to sa to obmieňalo až do obdobia klasicizmu a doby začiatku industrie, v ktorej človek vďaka strojom získal božskú moc prírodu pretvárať a spravil z nej svojho sluhu. V roku 1920 však túto skutočnosť začal kritizovať Karel Čapek svojimi víziami, napríklad dielom - Válka s mloky. Mnohí iní písali Siencefiction o nadvláde robotov a strojov nad celým svetom. V súčasnosti svet poukazuje na to, že ak nebudeme akceptovať prírodu, v ktorej stojíme našimi vlastnými

nohami, sami si ju podrazíme. Industria nám bude málo platná a ani my jej. Na druhej strane, bez priemyslu sa súčasný svet už nezaobíde. Nové možnosti dostáva genetická mutácia, ktorá umožňuje nové formy rozmnožovania a vývoja. Spomeniem výskumné štúdio FOA. Mnoho projektov (viď. terminál v Yokohame) predkladá hybrid medzi budovou a krajinou, vytyčuje sviežu cestu, na ktorej interiér prechádza v exteriér, povrch a konštrukcie sú v jednej rovine a stoja tvárou v tvár. Tieto cesty vedú ku skúmaniu možných identít architektúry medzi prírodnou krajinou a umelými formami. Samozrejme, prevedenou vo vysokej kvalite. Dôležitá je väzba na flexibilné konštrukčné procesy. Ich obnažené elementy spoločne vytvárajú štruktúry, ktoré sú viac príbuzné priemyselnému designu a skutočným geologickým útvarom. Štúdio FOA rado využíva vplyvy, ktoré utvárajú genetický kód (zahrnujú skladanie foriem i tradície). Tadao Ando napríklad poukazuje na význam a dôležitosť plôch komunikácií, ktoré majú obyčajne len druhotný význam a pritom sú miestami, ktoré podnecujú vzťahy medzi ľuďmi, históriou a prírodou. Napríklad Rural studio si zase vyberá miesta sociálne zaostalé krajiny a snaží sa realizovať projekty

36 | 37 Industriálny zahradník – Vojtěch Bilišič, 2007

z nájdených a dostupných materiálov. Jedným z najzaujímavejších je rekultivácia nefunkčnej pristávacej dráhy. Spravili z nej park rozoraním jednotlivých úsekov pristávacej dráhy. Dion tak vo svojich inštaláciách zlučuje zdanlivo nesúrodé prvky, ktoré sú však obsiahnuté v jednom prostredí a navzájom sa ovplyvňujú. Často pracuje s ohraničenými biotopmi, ktoré sa snaží postihnúť v ich komplexnosti, alebo sa ich ako aktér priamo zúčastniť. Podobným javom sú staré japonské záhrady. Môj projekt je – povedané slovami Milana Pekaře prírodovedný, ekologický, s trochou sociálnej kritiky. Ide o to, či bude spadať viac do oblasti landartu alebo spoločenskej kritiky. Otázku, čo bolo zámerom mojej práce a aký bol dôvod pustiť sa do nej, by bolo zaujímavé položiť aj industrii a prírode. Zdalo by sa, že odôvodnenie by tu našla skôr industria, ale najlepšiu odpoveď na otázku by dala zrejme príroda, ktorá je tu od nepamäti a všetko vydržala. Takže na to, pre čo to robím, by som najradšej napísal, že ma to baví, a vytvorenie nejakého záveru by bolo ako ukončenie púte, na ktorej ešte stále iba začínam.

Umelec Robert Smitson charakterizoval samo

umenie ako umenie stratiť sa. A pre prírodu je prirodzené aj to, že veci vznikajú a zanikajú a strácajú sa v nej. Pri otázke, ako by sa dalo vstúpiť do industrie niečím novým - a to ako v prípade starej, tak aj novej industrie - a popri tom naďalej zachovať dimenzie tohoto priestoru, zároveň vniesť doňho mutácie starej, novej industrie a zelene, prichádzam zatiaľ na to, že industria je v prírode a v zeleni stratená, skrytá. Na prvý pohľad by sa zdalo, že tieto stavby poznáme do posledného detailu, lebo majú iba rovné dlhé steny. No v samotnom vnútri týchto stien je ukrytá ich kostra - armatúra, ktorá umožňuje týmto stenám stáť a tým slúžiť, fungovať. A jej existencia nespočíva iba v zaliatí betónu. Nové časti by teda mohli byť vytvorené zo surovej armatúry so všetkými detailmi, ktoré sú pri tejto stavbe nutné, akurát bez zaliatia do betónu. Na druhej strane by mohli niektoré zásahy do pôvodných častí odhaliť na niektorých miestach bez začistenia tú starú armatúru ako akúsi sondu, pitvu. Mojím ďalším zámerom by bolo, aby tieto nové časti vytvorili šancu pre vegetáciu, aby poskytovali miesto s kúskom zeme, na ktorom sa rastliny samé môžu vysemeniť či uchytiť bez záhradníckych výsadieb a stali by sa tak príbuznými starým častiam budov, na ktorých je po dlhom čase zeleň súčasťou prírod-

RECYKLÁCIA

ného organizmu a industriu tajomne ukrývá. Tak, jak pred 70 rokmi vzniklo rázcestie industrie a prírody, tak by teraz zmutovaním vznikol akýsi sútok, spojenie dvoch historických období na tomto mieste. Veď jedna z možností jak na vec jemne upozorniť je ju sčasti zahaliť. Celý tento historický ideový zámer prezentujem formou modelov, vizualizácií a dokumentácii z terénu, a tiež grafickými mapami, ktoré sú skôr nakreslenou myšlienkou, vizualizovaným účelom sveta, než konkrétnym plánom určitej krajiny. Sú to vnútorné mapy, ktoré nám pomáhajú chápať priestor odvtedy, čo sme doň vstúpili.

RECYKLÁCIA Možnosti recyklácie niektorých časti po starej industrii či dole sa núka veľká

Terminál MHD – HUŤ KONĚV Tomáš Lapka

Ateliér Michal Hlaváček FA ČVUT, diplomová práce, 2008

V rudném zásobníku se potkají dva hadi, jden z centra Kladna, druhý z Prahy - MHaDi! 38 | 39

TERMINÁL MHD - HUŤ KONĚV

Územní a dopravní koncepce Budoucí zásahy do urbanismu města Kladna by se měly zaobírat zkompaktněním městské vybavenosti ve formě pěších zón, zavedením hierarchie do systému MHD - páteřní spoje, přibližovací spoje a napojení na meziměstskou dopravu, komplexnost sítě MHD - propojení okrajových částí Kladna (Rozdělov - centrum - Dubí - Vrapice, Švermov - centrum - Kročehlavy), rozvoj města správnými směry - neprodlužovat výstavbu směry západním a jižním, spíše využívat ladů v organismu města, zpřístupnění brownfields včetně jejich ůčelného využití, propojení městské zeleně do systému. Projekt konverze rudných zásobníků na terminál MHD předpokládá následující scénář: v horizontu 10 let je výroba Poldi omezena na minimum, či úplně zastavena. Město se rozvijí způsobem vyplňování ploch v intravilánu, nikoli natahováním výstavby do předměstí. Po projektu sanace hutí dochází k účelnému využití území do území se koncentrují potřebné funkce městské vybavenosti tak, aby zde vytvořily pěší zónu, která propojí současné centrum s novými plochami bydlení, administrativy či vědy. Scénář se též drží předpokladu rozsáhlého technologického parku (za přispění vysokých škol ČVUT, ČZU) na současném území hutě Poldi.

Přístup k revitalizaci území Huti Koněv vychází ze středné polohy oblasti. Po sanaci území by ideálně mělo dojít k vytvoření osnovy dvou os: severo-jižní osa propojující město, huť a přilehlou haldu by měla být zazeleněnou zónou města, navazující na celoměstský systém zeleně. Měla by sloužit jako koridor, přivádějící lidi z města do zeleně, do oblasti sanované haldy. Osa západ-východ vyplňuje mezeru vzniklou historickým vývojem průmyslu v organismu města. Osa je jakousi extenzí městských funkcí a komunikačním prvkem mezi centrem a předpokládaným technologickým parkem.

Pro oživení území a pro zachování identity místa jsou některé architektonické unikáty chráněny - viz. vápenné pece či rekonstruovány a nově využity - viz. rudné zásobníky. Kladno má ambici stát se městem, které poskytne dostatek pracovních míst pro okolní obce či pro část obyvetel Prahy. Kladno se nespokojí s pozicí satelitu Prahy. Kladno je s Prahou propojeno rychlodráhou, která dle předpokladů končí na současném hlavním vlakovém nádraží. Pro vytvoření fungujícího dopravního systému je přehodnocena situace MHD. Kladno je propojeno třemi linkami tramvají, které obsluhují nejdůležitější celky Kladna a protínají se v geometrickém středu „kladenského trojúhelníka“, nově pak i v „prodlouženém městském centru“ – v Huti Koněv, kde je navržen nový terminál MHD, vzniklý konverzí rudných zásobníků. Systém tramvajových linek (severojižní: Švermov-Koněv-Kročehlavy-Velké Přítočno, západojižní: Rozdělov-nám.Svobody-Koněv-technologický park-Dubí-Vrapice, diagonální: Rozdělov-nám.Svobody-Sítná-Kročehlavy) sm. je SLANÝ napojen na rychlodráhu Praha-Kladno. Toto napojení zajišťuje expresní dráha systému VAL, která je vedena v otisku bývalé vlečky KND.

Revitalizace území počítá se současně nezastavěnou plochou po zbořené hale „Maďarky“ a skladové haly, přehodnocením polohy a funkce současného autobusového nádraží a v neposlední řadě se zachováním některých památek průmyslového dědictví, nacházejícího se v areálu Koněv. Týká se komplexu rudného zásobníku a estakády, historického chladiče vody, trojice vápenných pecí a komplexu koksáren s dominantní zavážecí věží.

ŠVERMOV

PZAD KLADNO-VÝCHOD

VRAPICE

TERMINÁL MHD NÁM. SVOBODY

tramvajové linky 1/ Rozdělov – Nám. Svobody – Centrum – Koněv – Vrapice 2/ Rozdělov – Nám. Svobody – Sítná – Kročehlavy 3/ Švermov – Koněv – Kročehlavy - Velké Přítočno

sm. PRAHA

VAL expresní spojení Koněv – Phaha-Hlavní nádraží (trasa je vedena nezastavěnou stopou původní vlečky) HLAVNÍ NÁDRAŽÍ

plánovaná rychlodráha PRAHA-KLADNO uzel/konečná stanice přestupní stanice

40 | 41 Terminál MHD – HUŤ KONĚV – Tomáš Lapka, 2008

sm. RAKOVNÍK

LA PZ KLADNO-JIH

průmyslové zóny brownfields velké sídelní celky městské centrum hlavní průtahy silniční síť plánovaný obchvat železniční síť otisk původní vlečky KND těžiště aktivit významné areály hlavní vlakové nádraží autobusové nádraží hlavní uzel MHD

Rudný zásobník byl vystavěn v 50. letech 20. století. Je umístěn v srdci huti. Byl navržen jako železobetonová monolitická struktura s příčným stěnovým systémem, napojená na mohutnou obloukovou železobetonovou estakádu, po které do zásobníku přijížděly nákladní vlaky.

osázená zelení, aby tak navazovala na celoměstský systém zeleně. Pěší zónou projíždí v úrovni pěších tramvaj, která má hlavní stanici v suterénu zásobníku. Stručněji řečeno, koncept je o proudění lidí a dopravy a hledání cesty. Dostavba zásobníku v podobě hadího těla protínajícího jeho objem je vyvrcholením městské vybavenosti formou terminálu MHD. Jádro tvoří přestupní uzel mezi průjezdnou stanicí tramvají (suterén), průjezdnou zastávkou autobusů (úroveň parteru) a konečnou dráhy VAL (4. NP). Cílem konverze celého území bývalé huti je vdechnout území nový život a vzbudit ve společnosti zájem o průmyslovou architekturu a brownfields. A mimo jiné ukázat možnosti rozvoje celého města. Postup konverze rudného zásobníku: • obnovení původní funkce v transformované podobě (transport materiálu x lidí)

Zásobník je dlouhý téměř 170 m s proměnnou šířkou 12–18 m, kterýžto poměr společně s příčným profilem dávají objektu unikátní tvar a proporce. Provoz rudného zásobníku byl pozastaven v průběhu 70. let. Dnes připomíná jeho provoz jen mohutná železobetonová konstrukce, místy se rozpadající, s obnaženou výztuží, celá obalena ve vrstvách oranžového rudného prachu. Vše ocelové, co se v objektu nalézalo, bylo postupně rozkradeno zloději kovů. Koleje vedoucí po estakádě byly rovněž vytrhány. Nejžalostnější je stav okolí zásobníku, který připomíná spíše komunální skládku a vůbec všeho možného. Cílem projektu je dát alternativu k využití území zanedbané huť Koněv. S ohledem na předpoklad efektivního rozvoje území se snaží projekt konverze rudných zásobníků do oblasti soustředit těžiště městské vybavenosti. Objekt zásobníku je jedním konceptem společně s pěší zónou, spojující městské centrum a samotný zásobník. Pěší zóna je jakýmsi zářezem na úrovni suterénu, který se podél osy lomené čáry přibližuje zásobníku. V březích tohoto „úvalu“jsou umístěné butiky, obchody, úřady. Pěší zóna je

• návrh myšlenkově silného konceptu majícího širší dopad na město • návrh architektury, která je materiálem i konstrukcí v kontrastu oproti zásobníku

ocelová prostorová příhrada - svařovaná příčný železobetonový stěnový systém

železobetonové výsypníky železobetonová základová vana

0.01dvoukolejný 0.01dvoukolejný 0.01dvoukolejný tramvajový tramvajový koridor koridor tramvajový koridor 0.02a 0.02a nástupiště nástupiště 0.02a (směr (směr nástupiště technopark, technopark, (směr Kročehlavy) technopark, Kročehlavy) Kročehlavy) 0.02b 0.02b nástupiště nástupiště 0.02b (směr (směr nástupiště technopark, technopark, (směr Kročehlavy) technopark, Kročehlavy) Kročehlavy) 0.02c 0.02c nástupiště nástupiště 0.02c (směr (směr nástupiště technopark, technopark, (směr Kročehlavy) technopark, Kročehlavy) Kročehlavy) 0.03a 0.03a nástupiště nástupiště 0.03a (směr (směr nástupiště centrum, centrum, (směr Rozdělov) Rozdělov) centrum, Rozdělov) 0.03b 0.03b nástupiště nástupiště 0.03b (směr (směr nástupiště centrum, centrum, (směr Rozdělov) Rozdělov) centrum, Rozdělov) 0.03c 0.03c nástupiště nástupiště 0.03c (směr (směr nástupiště centrum, centrum, (směr Rozdělov) Rozdělov) centrum, Rozdělov) 0.040.04 kontrolní kontrolní kabina 0.04 kabina kontrolní kabina S.02S.02 zaměstnanecké zaměstnanecké S.02 zaměstnanecké schodiště schodiště schodiště S.03S.03 servisní servisní schodiště S.03 schodiště servisní schodiště

4.014.01 výstavní výstavní prostor 4.01 prostor výstavní - stálá - stálá expozice prostor expozice - stálá expozice 4.024.02 terasa terasa 4.02 terasa 4.034.03 terasa terasa 4.03 terasa 4.044.04 výstavní výstavní prostor 4.04 prostor výstavní - dočasná - dočasná prostor expozice expozice - dočasná expozice 4.054.05 terasa terasa 4.05 terasa 4.064.06 nástupiště nástupiště 4.06 VALVAL nástupiště VAL S.01S.01 únikové únikové schodiště S.01 schodiště únikové schodiště S.02S.02 zaměstnanecké zaměstnanecké S.02 zaměstnanecké schodiště schodiště schodiště S.03S.03 servisní servisní schodiště S.03 schodiště servisní schodiště

0.02c 0.02c

0.03b 0.03b

0.03b

0.03a 0.03a

0.03a

0.02b 0.02b

0.02b

0.02a 0.02a

0.02a

0.02c

S.01 S.01 2.07

2.08

2.14 2.13 2.14

S.01 2.09 2.09 2.10 2.102.11 2.11 2.092.12 2.12 2.10

2.11

2.14

2.12

2.23 2.23

2.23

2.25 2.25 2.24

2.24 2.24

2.20 2.202.20 2.202.21 2.21 2.202.22 2.22 2.20

2.21

2.22

2.17 2.172.17 2.172.18 2.18 2.172.19 2.19 2.17

2.18

2.19

2.25 2.28 2.28

2.28

2.27 2.27 2.29 2.29

2.27 2.29 2.34 2.34 2.35 2.35

2.26 2.26

2.04 2.04 2.05 2.05 2.06 2.04 2.06

2.05

S.01 S.01

2.06

4.01 4.01

2.15

2.16 2.16

2.16

2.24 2.24

4.02

4.03 4.03

2.30 2.30 2.31 2.31 2.32 2.32 S.01

4.01

S.03 2.35

A’ A’

2.30 2.32

2.31

2.37 2.36 2.37

2.37

S.02 S.02

2.38 2.38 S.02

4.06 4.06

4.06

S.03 S.03

S.03

4.06 4.06

4.06 S.02 S.02

S.02

4.04

S.01 S.01 4.05 4.05

42 | 43 Terminál MHD – HUŤ KONĚV – Tomáš Lapka, 2008

2.34

2.36 2.36 2.33

4.03

4.04 4.04

S.03 S.03

2.24

E 4.02 4.02

S.01

2.15 2.15

S.01 S.01

0.04

2.03

2.02

2.02 2.02 2.03 2.03 2.01

C D

2.01 2.011.02

0.04 0.04 S.02

2.26 2.33 2.33

1.01 1.02

0.04

F’

E’

C’ D’

C’ D’ C’ D’

2.13 2.13 2.07 2.07 2.08 2.08

S.03 0.04 0.04

0.01

S.02 S.02

2.202.20 pokladna -2.20 přepážka pokladna - přepážka pokladna - přepážka 2.212.21 infoinfo MHD 2.21 info MHD MHD 2.222.22 infoinfo - ubytování 2.22 info v Kladně - ubytování v- ubytování Kladně v Kladně 2.232.23 ofisofis 2.23 ofis 2.242.24 sezení sezení 2.24 sezení 2.252.25 úschovna zavazadel 2.25 úschovna zavazadel úschovna zavazadel 2.262.26 cafécafé 2.26 café 2.272.27 kuchyně 2.27 kuchyně kuchyně 2.282.28 ofisofis 2.28 ofis 2.292.29 sklad sklad 2.29 sklad A A 2.302.30 WCWC dámy 2.30 WC dámy dámy 1.01 1.01 2.312.31 WCWC pánipáni2.31 WC páni 2.322.32 WCWC ZTPZTP2.32 WC ZTP 1.02 2.332.33 banka banka 2.33 banka 2.342.34 ofisofis 2.34 ofis 2.352.35 WCWC zaměstnanci 2.35 WC zaměstnanci zaměstnanci 2.362.36 kancelář terminálu 2.36 kancelář terminálu kancelář terminálu 2.372.37 vedení terminálu 2.37 vedení terminálu vedení terminálu 2.382.38 sekretariát 2.38 sekretariát sekretariát

0.03c 0.01 0.01

C D C

2.012.01 vtupní vtupní prostor prostor 2.01 vtupní prostor 2.022.02 infopult infopult terminálu 2.02 terminálu infopult terminálu 2.032.03 ofisofis 2.03 ofis 2.042.04 butik butik 2.04 butik 2.052.05 ofisofis 2.05 ofis 2.062.06 butik butik 2.06 butik 2.072.07 WCWC dámy/babycare dámy/babycare 2.07 WC dámy/babycare 2.082.08 WCWC pánipáni2.08 WC páni 2.092.09 trafika trafika 2.09 trafika 2.102.10 ofisofis 2.10 ofis 2.112.11 kiosk kiosk 2.11 kiosk 2.122.12 kiosk kiosk 2.12 kiosk 2.132.13 ofisofis 2.13 ofis 2.142.14 kaple kaple 2.14 kaple 2.152.15 dětský dětský koutek koutek 2.15 dětský koutek 2.162.16 internet internet bar2.16 bar internet bar 2.172.17 dopravní dopravní info 2.17 info dopravní info 2.182.18 automatické automatické 2.18 pokladny automatické pokladny pokladny 2.192.19 ATMATM 2.19 ATM

S.03 S.03 0.03c 0.03c

S.01 4.05

2.38

A’

B’

22500

49200

4800

37800

33000

27400

22040

43200

5500

18000

5 5000

3100

1 7

4 6

27400

4 2

3000

10000

5500

10220

5000

zaměstnanecký/servisní vstup vstup do objektu

Řez příčný C-C

3100

4 7

7500

TECU PATINA PERFORATED perforované měděné šablony fasáda dostavby

190040

22500

POLEP polep izolačního skla skleněná fasáda - prosklení dostavby

2 obchody, butiky pěší zóny 3 podchod - propojení s ulicí 4 podchod - propojení se stanicí TRAM 5 tramvajové těleso 6 bazén 7 zastávka BUS 8 stanoviště TAXI 9 lávka - spojení s parkovištěm a admin.budovou 10 nadzemní parkoviště + admin.budova

90000

ŽELEZOBETON pignemtovaný rudným prachem stávající objekt rudného zásobníku1 pěší zóna

Řez podélný A-A

+13,500 4. NP

+9,300 3. NP

+5,500 2. NP

+0,300 1. NP

-6,300

TRAMVAJ

KLADNO +30 Martin Chlanda, Lukáš Hudák, Benedikt Markel

Ateliér Ivan Plicka FA ČVUT, 2009

Kladenský „downtown“ v místě Koněva a do 30 let? Umí si to kdokoli z nás představit? 44 | 45

Zadání

Zeleň

Doprava

Projekt Kladno-Koněv se zabýval konverzí rozsáhlého brownfield ležícího v těsném kontaktu s historickým centrem města Kladna. Zadáním projektu bylo stanovit základní koncepci a strategii rozvoje tohoto území a přinést příklady možné budoucí podoby nové městské části pro třicet tisíc obyvatel, která by zároveň obsahovala regionální centrum Středočeského kraje. Ing. arch. Ivan Plicka

Kladno je ze tří světových stran vymezeno lesy, jejichž propojením vznikne síť zeleně a rekreace. Sportovně rekreační areál na jihozápadě se propojí s centrem skrze Sítenské údolí a bývalý železniční koridor, který vede z Kročehlav až do srdce řešeného území. Odtud povedou další trasy do lesů na severovýchodě a severozápadě. Kladno získá nové biokoridory a trasy pro pěší a cyklisty.

Kladno trpí absencí kapacitního přivaděče, zejména pro městskou část Rozdělov. Hlavní dnešní tranzitní tah prochází obytnou zástavbou a centrem, které přetěžuje jak dopravu osobní, tak nákladní.

Sídelní analýza

Koncepce

KLADNO Hlavní nádraží

MALÁ VODA

118 BRAŠKOV

−

tiš tě

no 400

1000

250

300

2000

200

400

800

Praha Masarykovo nádraží

150 100 300

KROČEHLAVY

ostatní návazné železniční sítě

900

600 600

600 800

46 | 47 KLADNO +30 – M. Chlanda, L. Hudák, B. Markel 2009

železniční stanice a zastávka

vic e

P. − Žvahov

šo

1. etapa 2. etapa 3. etapa

Praha hlavní nádraží

2500

P. − Jinonice

P. −

300

2000

Rychlodráha Praha − Kladno

1000

200

30 000

120

500

300

1000

še

1200

2200

5000 2200

P. − Cibulka

1200

2200

200

250

2100

P. −

300

2200

P. − Stodůlky

100

1000

P. −

400

2000

200

P. − Zličín

300

150

200

1200

2000

3000

jvi

100

300 300

25 000

300

800

1200

2000

P. −

P. − Bubny

300

600

Sm ích

1000

100

400

300

Kla d

100 100

2000

sla

P. −

Lib

Ru P. −

n. 100

300

500

ROZDĚLOV

Ve le

zy ně

vín

k če ne

vic

sti

−

č ne Je

lov Pa v

Př ít lé

oč no

d jez ýÚ ten Ple

Mí há

P. −

dn o

−

R IN

P. le

tro ve Os

−

Šv

61 PRAHA

PRAHA

bí

Zavedení rychlodráhy Praha-Kladno do podzemí centra dodá potenciál komerčnímu a administrativnímu využití.

hl.

500 100

300 300

400

61 BUŠTĚHRAD, PRAHA

750

1200

1000

Kladno RING

650 300

2500

Kladno Ostrovec

Kladno město

to 1000

300 100

PRAHA

Plánovaná výstavba rychlodráhy Praha-Kladno se doplní o stanici Kladno-RING. Rychlodráha přejde za zastávkou Kladno-Ostrovec do podzemí a skončí hlavovým nádražím přímo pod nově navrženým centrem - kladenským RINGem.

ěs m K.

Objekty Vojtěšské huti jsou zachovány ve své torzální podobě a jako nositelé paměti spoluutvářejí atmosféru místa. Řešené území jsme kromě původního rozsahu huti Koněv rozšířili o navazující území, na která mělo dlouholeté sousedství s průmyslem bezprostřední a v mnoha ohledech degradující vliv. Celková plocha řešeného území je 120 ha. 300

Nosnou myšlenkou navržené dopravní koncepce je vybudování nového přivaděče z rychlostní komunikace R7 Praha-Slaný se sjezdem mezi Buštěhradem a Stehlčevsí. Ten se napojí na stávající komunikaci průmyslové zóny Kladno-východ a dále pokračuje po severní hranici řešeného území až do Rozdělova.

238 RAKOVNÍK

Postupné budování nového sídelního celku bude posouvat historické centrum města stále blíže k těžišti trojúhelníku Rozdělov-Kročehlavy-Kladno. Urbánní rezerva 120 hektarů nevyužitého území s potenciálem těsné návaznosti na centrum města je nespornou příležitostí pro vznik nového sídelního celku pro 30 000 obyvatel v horizontu 30 let.

Kladenský RING je ztvárněn „kamennou“ rostlou strukturou v podobě pěší zóny s omezeným režimem dopravy. Kolem BULVÁRU propojeného s RINGem se soustředí nová městská zástavba na parcelách o základním rastru 160/160 m. Koncepce zástavby okolo BULVÁRu je řešena s ohledem na hustotu obyvatel jako na kvalitativní faktor městskosti.

100

VRAPICE

Nízká zalidněnost Kladna vůči městským částem Kročehlavy a Rozdělov a jejich vzájemná vzdálenost napovídají, že městské centrum nemůže být naplněno dostatečným životem. Monofunkce bydlení a absence vybavenosti jsou znaky poplatné době, kdy tato největší kladenská sídliště vznikala.

Umístění správního centra Středočeského kraje a přivedení plánované rychlodráhy Praha-Kladno do centra řešeného území je startérem jeho potenciálu. Návrh sestává z nového centra Kladna – RINGu a rozsáhlého navazujícího území protkaného městskou třídou – BULVÁREM obklopeným zástavbou o hustotě okolo 300 os./ha.

100

118 SLANÝ

Největším současným dopravním terminálem Kladna je autobusové nádraží, které zabírá obrovskou plochu v těsné blízkosti historického centra města. Stávající koncept rychlodráhy do Kladna s jejím protažením do centra města nepočítá, v tom spatřujeme promarněnou příležitost.

130 800 m2

administrativa

51 240 m2

rezidenti (45 m2/os.)

30 000 os.

pracující

7000 os.

3,0m

642 860 m2

obchody a služby

3,0m zka 2,0m vání 2,5m

plocha

bilance ploch – ÚZEMÍ bydlení

bydlení

parkování

obchody

1.3 . — .00

▲

městský bulvár 43m

chodník cyklistická stezka zelený pás podélné parkování jízdní pruh střední zelený pás

▲

21.12 —1

6,0m 2,0m 3,5m 3,5m 2,5m 7,0m

2.00 městská ulice 21m

akumulační nádrže geotermální vrty retence dešťové vody chodník cyklistická stezka podélné parkování jízdní pruh 3,0m 2,0m 2,5m 3,0m

—

.00

21.12

—1

bydlení obchody parkování

městská ulice 21m

chodník cyklistická stezka zelený pás podélné parkování jízdní pruh střední zelený pás

6,0m 2,0m 3,5m 3,5m 2,5m 7,0m

akumulační nádrže geotermální vrty retence dešťové vody

plocha

městský bulvár 43m

2.00

chodník cyklistická stezka podélné parkování jízdní pruh

3,0m 2,0m 2,5m 3,0m

podlažní

.3.

pozemková

urbanistická jednotka V2 160/160 m 21

celková plocha pozemku

2,56 ha

100%

zastavěnost

0,98 ha

38,3%

veřejný (uliční) prostor

0,60 ha

23,4%

soukromý prostor

0,98 ha

38,3%

obytná plocha (při Ø 6NP) komerční plocha rezidenti (45 m2/os.) pracující

48 | 49 KLADNO +30 – M. Chlanda, L. Hudák, B. Markel 2009

3,87 ha 0,98 ha 312 os./ha 71 os./ha

Ověření zastavitelnosti Z důvodu velikosti zpracovávaného území bylo potřeba ověřit využitelnost základního urbanistického modulu 160/160 m. Jako paradigma sloužily zanalyzované výseky dobře fungujících měst z Evropy i ze světa. Vzniklo více než deset schémat zastavění, u kterých byly sledovány především poměr veřejných a soukromých ploch, počet obyvatel na hektar a množství pracovních příležitostí. Při návrzích byly zohledňovány i ekologické aspekty jako využívání pasivních solárních zisků či retence vody v podzemních akumulačních nádržích.

RING Kladenský RING a na něj navazující městský bulvár (červeně na dopravním schématu) jsou hlavními městskými třídami s největší koncentrací života. Huť po sobě zanechala nepřekročitelnou bariéru v podobě vysokého schodu. Návrat k přirozenému mírnému sklonu terénu se do ulic propisuje příjemnými schody a rampami. Podzemní prostory jsou vyplněny obchody, parkováním a kolektorovým vedením. K modelaci terénu je využíván inertní materiál z demolice jinak nevyužitelných průmyslových objektů. Půdorysné členění RINGu navozuje dojem rostlé struktury. Při jeho hledání jsme zohlednili návaznosti na stávající často slepé komunikace a reagovali na převládající směry větrů a oslunění. Přítomnost vody v podobě „potůčků“ na náměstích a ulicích osvěžuje. Přirozené čištění a ochlazování vzduchu je v kameny dlážděných prostranstvích oživením. Voda je jímána v podzemních retenčních nádržích.

PŮDORYS „RINGU“

DOPRAVA bydlení obchody a služby supermarket obchodní jednotky nákupní galerie parkování železnice - nádraží zeleň - park zeleň městská

ŘEZ

Náměstí Starosty Pavla

RING

443.0

B-B

479.3 469.0

455.0

50 | 51 KLADNO +30 – M. Chlanda, L. Hudák, B. Markel 2008

Věznice Kladno – Koněv Václav Kruliš

Ateliér Michal Hlaváček FA ČVUT, diplomová práce, 2009

„Věznice v Kladně? Cože? A na Koněvu?- Vlastně proč ne, beztak to tu je samý zloděj!“ 52 | 53

Areál věznice je situován ve východní části průmyslové zóny Kladno-východ (bývalé Vojtěšské hutě) při výpadovce z města směrem na Kralupy n/V na místě bývalých koksoven. Kontaminované půda se v místech znečištění přesahující hygienické limity vytěží a uvolní prostor pro zástavbu a komunikace věznice. Nová zástavba (kromě výrobní zóny) bude přízemní, s plochým zastřešením, na které se zpět rozveze vyčištěná původní zemina. Taková zástavba bude tedy vlastně uvnitř věznice přízemní, z pozice „rostlého“ terénu nebo vně areálu podzemní. Kde je to nezbytné jsou vnitřní prostory přisvětleny atrii.

Koridor za nádvořím prochází mezi původním objektem železobetonové haly, která se využije jako ubytovací sekce (oddělení „H“1-8), a původním objektem uhelných zásobníků. Tento objekt společně s přízemní přístavbou se využije pro účely „programu zacházení“, tzn. kulturní, sportovní a společenská náplň pro odsouzené.

54 | 55 Věznice Kladno – Koněv – Václav Kruliš, 2009

ZÁSOBNÍK

HALA

VĚŽ

Věznice pro mladistvé, využívající původního objektu plynojemu, je situována v západním výběžku areálu. Využívá všech společných provozů mateřské věznice. Její kapacita je 28 lůžek v jednolůžkových celách.

MLÝNICE

Nádvořím prochází koridor - komunikační osa - vedoucí od hlavní vstupní brány Z-V směrem až za nově využité původní objekty koksoven. Koridor rozděluje přízemní (podzemní z pozice „rostlého terénu) novostavbu na sekci návštěvní (přilehlou ke vstupní bráně) a sekci příjmovou a propouštěcí. Součástí sekce příjmové je i ambulantní část zdravotnického oddělení věznice se vstupem do nádvoří.

Výrobní zóna věznice je situována v jižní části areálu v místě po sanaci bývalých koksových baterií. Centrální kuchyně a prádelna (slouží i pro nedalekou věznici Vinařice, kde tento provoz chybí) je umístěna východně od objektu „H“. Přístup ke všem provozům výrobní zóny je jednak po vnitřní komunikaci navazující na koridor určen pro pohyb zaměstnaných vězňů, jednak vně zóny (pro civilní zaměstnance + zásobování). Technické zázemí věznice - dílny, údržba, vozový park, TZB, atd. - je situováno ve východní části areálu při vedlejším vjezdu do věznice. Ten slouží i pro vjezd zásobování a vstup civilních zaměstnanců výrobní zóny.

kontaminovaná půda

původní využití areál koksoven rozloha 6,28 ha nové využití areál věznice „Koněv“ typ věznice mužská věznice s ostrahou + 2 oddělení věznice pro mladistvé kapacita: objekt „H“ ............................182 odsouzených objekt „V“.............................72 odsouzených objekt „P“.............................28 mladistvých odsouzených celkem...........................254 + 28 odsouzených

Největší dominanta areálu - objekt bývalé zavážecí věže situovaný na jih od nádvoří - se využije taktéž jako ubytovací sekce (oddělení „V“1-4).

PLYNOJEM

Areál věznice

Srdcem věznice je centrální nádvoří (2500 m2) situované v těžišti stávajících železobetonových objektů. Ty se využijí pro účely věznice. Mozek věznice - vedení věznice a operační středisko - je umístěno v objektu bývalé mlýnice v čelní pozici vůči nádvoří. Ústřední stanoviště dozorčí a strážné služby, situované kolem mlýnice, vytváří jeho ochranu v případě vzpoury vězňů.

Program zacházení

příjezdová komunikace /směr Kladno/

vnější parkoviště

oplocení věznice

vnitřní obslužná komunikace

výrobní zóna

vnější obslužná komunikace

oplocení věznice

objekt HALY /ubytovací zařízení/

Kulturně-společenské aktivity vyžadující náročnější podmínky /stálé klima/ jsou umístěny taktéž v přízemní novostavbě na západní straně od zásobníku. Mimo jiné obsahují: knihovnu + sklad, čítárnu, učebny + dílny a počítačový kroužek. Kanceláře lektorů, psychologů jsou umístěny v návaznosti na příslušné prostory. Kde je třeba, prosvětlí se dané prostory atrii nebo světlíky ve stropě.

Vlastní prostor násypníků je využit tak, že do jižní stěny zásobníku jsou prolomeny velké otvory od podlahy až k průvlaku horního ochozu. Přístup do jednotlivých kójí je přes schodišťovou věž a na ní navazující venkovní lávku. Čtyři západní kóje slouží jako intimní meditační prostory pro individuální relaxaci, kde mohou odsouzení o samotě zpytovat své svědomí. Další kóje se využijí jako variabilní prostor pro organizování divadelních a jiných kulturních aktivit. Východní kóje je vyhrazena pro orientovanou kapli. Prolomený otvor ve východní stěně zajišťuje zalití kaple vycházejícím sluncem při ranní modlitbě.

objekt ZÁSOBNÍKU /program zacházení/

sporty. Zázemí ke sportovní sekci je umístěno v přízemní novostavbě při koridoru vedoucího podél zásobníku od vstupu k hřišti.

objekt VĚŽE /ubytovací zařízení/

Objekt zásobníků s čtveřicí menších a čtveřicí větších násypek a přilehlá přízemní novostavba (podzemní z pozice „rostlého“ terénu) se využijí pro účely „programu zacházení“ = řízené sportovní, kulturní a společenské aktivity odsouzených. Vstup do komplexu je společný s ubytovacím objektem „haly“. V samotném zásobníku v místě pod násypky je umístěna sauna. Využije se stávajícího bazénu pod dvojicí západních násypníků. Ve zbylé části zásobníku je prostor určen pro sportovní aktivity. Na východní straně od zásobníku je situováno venkovní hřiště na basketbal, nohejbal a další

viz situace v úrovni 1NP

viz situace v úrovni 1PP

Ubytovací zařízení „V“

Oddělení pro mladistvé Vnitřní téměř kruhový převýšený prostor plynojemu zastřešený výraznou ocel. konstrukcí se zachová beze změn. Bude sloužit jako velká centrální dvorana obou zón (denní/ noční). Denní místnosti, učebny, dílny, společenská místnost, kuchyně jsou přistavěny z vnějšku pláště plynojemu. Vstup do objektu je opět přes přízemní přístavbu (podzemní z pozice rostlého terénu). Centrální schodiště propojuje ochozy vedoucí po vnitřní straně pláště k jednotlivým jednolůžkovým celám. Ty jsou rozmístěny vně objektu obíhající kolem jeho obvodu nad prostory denní zóny. Služební místnosti/dozor jsou jako jediné těleso uvnitř prostoru plynojemu umístěny centrálně avšak asynchronně vůči celám, přístupné z mezipodesty centrálního schodiště. Jejich poloha umožňuje vizuální kontrolu jak samotných cel, tak i schodiště, respektive vstupu na jednotlivá podlaží. Princip „Panoptikonu“ žije!

Objekt bývalé zavážecí věže se využije jako ubytovací objekt věznice s kapacitou 72 odsouzených. Vzhledem ke stavebně-dispozičnímu řešení a samotné architektuře určen pro recidivisty a obzvláště nebezpečné jedince. Vnitřní prostor věže je cca 15 m nad úrovní terénu. Převýšení se překonává centrálním schodištěm + 2 výtahy umístěnými na severní straně objektu. Volný prostor po výsypce se využije jako velký světlík. Skrze něj se vnitřní prostor věže dostatečně prosvětlí. Do vnitřního prostoru jsou umístěna 4 podlaží. Vzhledem k existenci stávajících prosklených ploch v nejnižším a nejvyšším podlaží se do této úrovně umístí denní místnosti, jídelny atd. jednotlivých oddělení. Naopak do dvou podlaží ve střední úrovni věže se umístí samotné cely. Pro ně se do pláště věže vyříznou minimální požadované okenní otvory. Jednotlivá podlaží budou dozorována ze služební místnosti („dozoru“) nalepené vně věže. Společné sprchy/umývárny pro každé oddělení jsou situovány v přístavbě. Zázemí, sklady, a další prvky. jsou situovány do přízemního objektu vstupu. Z každého patra je přes padací lávky přístupné venkovní schodiště, které plní funkci únikového schodiště a současně se využije pro sestup do vycházkového dvora.

56 | 57 Věznice Kladno – Koněv – Václav Kruliš, 2009

Ředitelství / Velín / Operační středisko Objekt bývalé mlýnice uhlí má 4 nadzemní a 2 podzemní podlaží. Spolu s přízemní přístavbou, která objekt obepíná, je mozkem věznice. Ředitelství věznice je přístupné jednak z centrálního nádvoří, jednak přímo z extramurálního parkoviště vchodem a vjezdem pro ředitele věznice. Bezpečnost vstupu z nádvoří je zajištěna situováním ústředního stanoviště dozorčí a strážné služby do předsazených partií přízemní přístavby. Vstup do samotné věže mlýnice je přes prosvětlené atrium. Vchází se v úrovni dnešního 1 PP.

Ubytovací zařízení „H“ Třítraktový objekt haly se využije jako ubytovací objekt věznice. V západním a východním traktu budou umístěny cely dvou oddělení, denní zóna bude ve středním traktu, který má dnes nejvíce stávajících prosklených ploch. Objekt bez jediného podlaží se rozčlení na 4 nadzemní a 1 podzemní podlaží (ze 2/3 plochy). Podlaží v krajních traktech budou prolomena a vytvářet tak vnitřní atrium, kolem něhož budou obíhat vstupy do jednotlivých cel.

Služební místnost („dozor“) bude umístěna ve středu každého oddělení. Jednou prosklenou stranou bude rozhled po denní zóně, protilehlou do traktu s celami a boční stranou na vstup do oddělení. Společné sprchy jsou vytaženy vně stávajícího objektu do prosklené věže - tzn. očista dávkou denního světla. Vstup na oddělení bude vně objektu přes schodišťovou věž situovanou na severní straně haly. Naopak vycházkové dvory, stejně jako areálové komunikace sníženy na úroveň 1 PP objektu, jsou umístěny na straně jižní a přístupné přes vnější schodiště. To bude plnit funkci i jako únikové schodiště ve výjimečných případech. V podzemním podlaží východního traktu je umístěno oddělení kázeňských trestů s kapacitou 14 cel. Toto oddělení má samostatný vycházkový dvůr.

Samotný objekt mlýnice je místem těch nejcitlivějších provozů a zároveň plní reprezentativní funkci. V případě vězeňské vzpoury se mlýnice stává hypoteticky posledním místem ochrany vybavená arzenálem zbraní umístěným v suterénu objektu. Ve všech nadzemních podlažích je vybourán obvodový betonový plášť až na nosný skelet a vyplněn velkoformátovými prosklenými plochami od podlahy až po průvlak. To zajišťuje dokonalé prosvětlení všech podlaží, symbolizuje transparentnost vztahu k civilní společnosti a koneckonců vymezuje tuto stavbu od ostatních vězeňských objektů. Těleso mlýnice se „překryje“ bronzovou textilií, která bude v případě ohrožení samotného objektu pod elektrickým proudem.

Konverze Vojtěšské huti Helena Kopová

Ateliér Jan Sedlák FA ČVUT, diplomní práce, 2009

Přerod Koněva v novou čtvrť s vědeckotechnickým parkem a bydlením pro 3700 lidí. 58 | 59

Principy návrhu

Hmotové řešení

Funkční řešení

• prostorová návaznost na okolní strukturu zástavby

Nově navrhovaná zástavba navazuje na stávající okolní městskou strukturu. Kompaktní zástavba navazující na centrum přetrvává až do centrální části řešeného území a východním směrem se rozvolňuje.

Zhruba čtvrtinu navrhovaných ploch zaujímá vědecko-technologický park. Zajímavým momentem je přechod stávající výroby - počítá se s jejím postupným odumíráním, uvolněné plochy budou sloužit jako rezerva pro rozvoj VTP (tento proces je však již za časovou hranicí návrhu). Na třetině ploch je navrhováno bydlení či smíšené bydlení (myšleno bydlení s vyšším podílem komerčních či administrativních ploch). U čistého bydlení se počítá s častým nebytovým využitím ploch v 1. NP, případně se zvýšeným suterénem. V návrhu je cca 10 % ploch pro ostatní nebytové funkce. Zde se rozumí využití, které nemusí být čistě administrativní či obchodní, ale zároveň nezatěžuje své okolí hlukem, nadměrnou dopravou aj. (může se jednat např. o drobnou nerušící výrobu). Kritériem umístění záměru je splnění daných limitů.

• zachování průmyslových hodnot, nalezení nové funkční náplně • vědecko-technologický park jako nová náplň pro území • obnova přírodních prvků (potoka, vodní plochy, park) • využití terénního valu pro park a zachovanou průjezdnou vlečku, zamezení průjezdu územím • situování hlavních veřejných prostorů do míst s koncentrací dochovaných objektů • využití stávající vlečky k osobní kolejové dopravě, podpoření investičního záměru VTP • snadná pěší průchodnost územím • vysoká kvalita bydlení (dostatek zeleně, rozvolněná zástavba)

A - Uzavřené bloky, kompaktní zástavba o 3-4 nadzemních podlažích, mohou mít zvýšené přízemí. Mají spojitou uliční čáru, parkování je v podzemních garážích (kde je to možné) nebo na venkovních stáních. B - rozvolněná městská zástavba dodržující uliční čáru, stavby jsou umístěné na uliční čáře, ta ale nemusí být spojitá. Výška je 2-3 nadzemní podlaží, parkování buď na vlastním pozemku nebo na venkovních stáních. C - rodinné domy na uliční čáře či na pozemku, o 1-2 nadzemních podlažích umístěné na uliční čáře či uvnitř pozemku. Parkování na vlastním pozemku.

• pohledové osy, průhledy na dochované objekty

prostorová struktura

60 | 61 Konverze Vojtěšské huti – Helena Kopová, 2009

Občanská vybavenost

Doprava

Občanská vybavenost pokrývá základní potřeby pro daný počet obyvatel (s rezervou), navíc navrhuje několik objektů celoměstského významu (muzeum železnice, muzeum hornictví a divadlo). Následuje celkový výčet občanského vybavení: • objekty pro městskou správu: 2 - policie, pošta • základní škola (1. i 2. stupeň) - kapacita 500 žáků = 142 % • školka 3x - celková kapacita 206 dětí (60 + 106 + 50) = 114 % • dům seniorů - kapacita 85 bytů = 15%, komunitní centrum • zdravotnické zařízení • divadlo - kulturní sál, kino, 2x galerie, knihovna • 4x hřiště-sportoviště, 2x uzavřené sportoviště, skatepark • muzeum železnice, muzeum hornictví • 2x záchytná podzemní parkoviště • rozhledna

Silniční doprava Území je obklopeno frekventovanými komunikacemi, ale samo zůstávalo dlouho neprůjezdné. V návrhu bylo nutné uvažovat s budoucí Buštěhradskou spojkou, ta je vedena po stávající komunikaci u ECK Kladno. Samotné území je obslouženo hlavní městskou třídou, po které je zaveden i autobus. Má zde dvě zastávky, maximální docházková vzdálenost není vyšší než 400 m. Kolejová doprava Z důvodu obsluhy průmyslového areálu Dříň bylo nutné ponechat jednu z procházejících vleček. Okolo vlečky je navrhován park s industriálními prvky, případně komunikace. Z ostatních vleček je ponechána odbočka vedoucí až do současného depa OKD Doprava. V těchto místech je navrženo muzeum železnice. Před rudným zásobníkem, kudy tato vlečka prochází, je navržena zastávka pro kolejovou soupravu,

která bude pojíždět mezi tímto středem řešeného území a konečnou stanicí plánované rychlodráhy Praha – Kladno. Počítá se s intervalem cca 10 – 15 minut, návrhová rychlost je 20 km/hod (vzdálenost zastávek je cca 2 km). Z důvodu obtížného řešení křižovatek se silniční dopravou není navrhováno samostatné těleso a souprava tak bude mít charakter tramvajové dopravy. Hluková zátěž bude snížena bariérovou zelení. Doprava v klidu V území se nacházejí dvě záchytná podzemní parkoviště. Ostatní parkování je navrhováno na pozemcích, u obytné zástavby typu A budou jednopodlažní podzemní garáže, pokud je to v daných místech díky poddolování území reálné. U obytné zástavby typu B bude parkování řešeno stáními v komunikacích či na vlastním pozemku.

funkční členění

bydlení smíšené bydlení čisté občanská vybavenost komerce a služby

administrativa objekty vědecko-tech. parku ostatní nebytové plochy obč. vyb. sportovně-rekreační

zeleň veřejná zeleň vyhrazená vodní plochy úz. rezervy/transf. plochy

komunikace typu B komunikace typu C komunikace typu D

hranice řešeného území kolejová doprava

cesty pro pěší

1/ hala VTP – vzorkovna, reprezentační prostory 2/ hrádek – správní budova VTP – administrativa 3/ správní budova VTP – správní budova, administrativa 4/ část původní ocelárny – správa města, knihovna 5/ ocelárna – komerce, administrativa 6/ prádelna uhlí – komerce, administrativa 7/ vápenné pece – monument 8/ chladicí věž – sportovní využití (lezecká stěna) 9/ rudné zásobníky a rampa – monument, promenáda 10/ kalové čeřidlo – monument, vodní plocha 11/ malý plynojem – VTP - kongresový sál 12/ štíhlý zděný komín – monument, „morový sloup“ 13/ zavážecí věž koksovny – monument, komerční využití 14/ výrobní hala chemických provozů – VTP - laboratoře 15/ sklady chemických provozů – VTP - laboratoře 16/ struskovna – správa, administrativa, komerce 17/ hala u železnice – galerie, komerce 18/ překládací věž – muzeum hornictví 19/ rudiště – sportovně rekreační 20/ rybníky – vodní nádrž 21/ hala u kalového čeřidla – sportovní zázemí 22/ věž nad kolejištěm – rozhledna, sportovní zázemí

industriální památky

dopravní koncepce

Koncepce veřejného prostoru a zeleně Nejdůležitější městotvorný veřejný prostor se vyskytuje převážně v okolí ponechaných objektů - technických památek. Těžiště území je v jeho centrální části (podpořeno městotvornou občanskou vybaveností, hlavní městskou třídou a zastávkou kolejové dopravy). Dále se v území nachází dvě centra lokální. První je umístěné v západní části na podélné ose území a navazuje na městské centrum (je sem přivedena pěší zóna se širokými schody přes výškový rozdíl), nachází se zde divadlo, kino a komerční plochy vyššího významu. Druhé centrum se nachází ve východní části území, zde je umístěna občanská vybavenost (správa města, zdravotní středisko, pošta, policie) a taktéž komerce.

62 | 63 Konverze Vojtěšské huti – Helena Kopová, 2009

Zeleň je zastoupena rozsáhlým parkem s industriálními prvky (cca 10 ha) a dále menšími plochami veřejné zeleně převážně na náměstích. Zeleň okolo ECK Kladno je zamýšlena jako izolační. V celkové koncepci zeleně je snaha navázat na lesní a parkové plochy v okolí.

Revitalizace postindustriálu Ondřej Semotán

Barbara Adámková MU v Brně – Zahradnická fakulta v Lednici / diplomová práce, 2010

Zeleň jako katalyzátor rozvoje na Koněvu? Dejte zelenou zelenému urbanismu! 64 | 65

1. Návrh urbanistické struktury dle teorie „Landscape urbanism“ ve vybrané části areálu bývalé Vojtěšské huti

Při tomto návrhu byla aplikována měřítková metoda “zoomu“, území je tedy řešeno od širších oborových souvislostí až po vybrané detaily zahradně architektonických úprav navržené parkové části.

Jelikož se řešené území skládá z množství menších celků, které mají relativně stejnou historii, avšak v současnosti rozdílnou prostorovou a funkční náplň (s budovami/bez budov, v činnosti/nečinné), bylo by velmi schematické pojednávat prostor jednoduše jako jeden celek. V praxi by rovněž bylo jistě přirozenější pracovat s různou etapizací. Jednotlivé menší celky by však recipročně měly být součástí homogenního návrhu.

Pro místa s nepředpokládanou nebo nechtěnou zástavbou jsou užity dřeviny nebo trvalé zemědělské kultury. Mohou to být kulturní produkční lesy, lignikultury a trvalé porosty bylin pro produkci biomasy atp. Větší plochy mimo hlavní stanovené rozvojové osy a na místech k tomu vybraných, určených pro potenciální parkovou zeleň nebo zeleň vnitrobloků, jsou ponechány ve formě vyčištěné sukcesní divočiny – wildlife, která může být managementem ještě různě upravována.

66 | 67 Revitalizace postindustriálu – Ondřej Semotán, 2010

Linie jsou stabilizovány stromořadími, výběr taxonů má předurčit jejich význam, účel a trvání. V území je založena základní obslužná infrastruktura, komunikace.

Aplikace teorie „Landscape urbanism“ je modelově přiblížena na - v dnes nevyužitém - „vyčištěném“ území dvou klastrů, které byly vybrány jako iniciační pro transformaci celého brownfieldu Vojtěšské hutě. Navrhovaná zelená struktura definuje počáteční využití a fixuje organizaci v území. Příklad vývoje této struktury až do dvou extrémních cílů (maximální zástavba a zcela bez zástavby), přibližují schémata a vizualizace.

Pro plochy předpokládané nebo přípustné výstavby je přednostně zvoleno nedřevinných vegetačních prvků. Jsou to zejména trávníky kosené pro pobyt, luční květnaté trávníky pro estetické působení, zemědělské kultury, pole s technickými a energetickými plodinami, které mají být užity z didaktických důvodů, jako protiváha ke konvenčním zdrojům energie. Tyto vybrané technické plodiny zároveň mají ve své mase přitažlivý estetický účinek, který by měl na místo přilákat obyvatele města. Jmenované plochy jsou považovány za dočasné.

Fáze I.

Asanace, odstranění ekologických zátěží, kontaminace, založení infrastruktury. Zvlášť jsou potom vymezeny cesty výhradně pěší, které jsou na rozdíl od ostatních cest trasovány měkce a napříč všemi vegetačními strukturami. Rekultivace a regenerace půdy pomocí zemědělských plodin. Doba trvání 2-5 let. Konverze budov může probíhat průběžně.

Fáze II.

Legenda k vývojovým fázím

Založení vegetační struktury, rozmanitý vegetační kryt, stromořadí, otevření veřejnosti podporované kulturními akcemi, medializací, atd. Nabídka pozemků na veřejném trhu.

pole divočina/Wildlife luční trávník květnatý trávník pobytový, hřišťový trvalé bylinné produkční kultury trvalé dřevinné produkční kultury stromořadí

Extrémní cíl I.

V případě trvalejšího nezájmu o pozemky nebo příznivějšího vývoje pro výstavbu jiné části areálu budou sezónní zemědělské plodiny a některé luční plochy převáděny postupně na lesní porosty a celá plocha bude kultivována jako příměstský parkový les.

Extrémní cíl II.

parková plocha

Pokud bude o pozemky zájem, bude probíhat výstavba dle pravidel jednotlivých klastrů a plocha bude z větší části zastavěna. Dle zmíněných principů transformace zeleně budou převáděny jednotlivé vegetační prvky na urbánní zeleň

hranice klastru průmyslové budovy ke konverzi poloveřejná zeleň/zeleň vnitrobloků privátní zeleň veřejná zeleň bloky budov

V návrhu byla uplatněna mozaika individuálních jednotek klastrů, pro které platí, že mají každý svůj individuální program, ale struktura celého území je jednotná. Výsledná podoba je však proměnná a závisí na množství proměnných jednotlivých klastrů. Počáteční struktura pro klastry bez zástavby ponechané k zachování (hodnotné průmyslové stavby určené ke konverzi) je navržena jako zelená vegetační struktura, která má být výsledkem rekultivace a revitalizace brownfieldu. Zelená struktura má oproti jiným nezpochybnitelnou výhodu: v případě nerealizace jiných dalších investičních záměrů, nebo jejich realizace až po delším časovém odstupu, zhodnocuje úze-

mí z ekologického hlediska a v těsné návaznosti má hygienickou a případně rekreační funkci, která zvyšuje životní úroveň a pohodlí obyvatel města. Je tak částečně uplatněno absolutní hledisko návratu místa přírodě, do doby preindustriální. Z tohoto pohledu se jedná o „restart,“ odfiltrování zátěží z doby industriální a postindustriální. Tato reflexe a práce s časem je hlavní myšlenkou v praxi aplikované teorie „Landscape urbanism“. Z ekonomického hlediska se jedná o šetrnou formu protodevelopmentu, financování pro budoucí financování, s definicí využití a organizace plochy tak, aby předcházela nevratným škodám a byla otevřena stavebnímu růstu města.

Schéma vegetačních ploch ve vybrané části území

vegetační plochy kulturní (pole, louky, kultury dřevin, atd.)

plochy divočiny Wildlife (sukcese)

liniové vegetační prvky

2. Návrh lineárního parku konverzí z bývalého kolejiště Návrh „lineárního parku“ počítá s omezenou dobou své funkčnosti na dobu potřebné katalýzy rozvoje území. Pokud tato nastane, může být park dále intenzifikován a transformován. Park má ve své estetice těžit z aktuální fenomenální spontánnosti postindustriální atmosféry, která je výjimečná a přinejmenším dočasně atraktivní a činí Kladno a Kladensko výjimečným. Pro konstrukci parku je využito největší možné množství použitelných a hodnotných stavebních, technických a vegetačních prvků.

Instalace „Materiálová evoluce Kladna“ V parteru kolejiště je navrženo v prostoru mezi jednotlivými kolejemi tento vyskládat materiálem, který připomíná činnost v Kladně. Časová posloupnost událostí je řazena od minulosti směrem k přítomnosti směrem od centra města do volné krajiny. Nejprve na předprůmyslovou dobu odkazují výsadby. Následuje mozaika z kmenů stromů, které mají připomenout dobu před počátkem průmyslu, kdy bylo Kladno závislé na těžbě dřeva (odtud ostatně i název města). Kmeny postupně přechází v kovové trubky, pásovinu, hranoly, lana, atd. odkazující na slavnou éru kladenského průmyslu. Ty jsou v závěru vystřídány opět vegetací, spontánní postindustriální vegetací. Celá instalace je doplněna masivními dřevěnými lavicemi, plechovými altány a osvětlením.

luční trávník trvalkové výsadby ruderálního charakteru mozaika z kovových trubek, lan, tyčí, atd. dubové a akátové kmeny těleso osvětlení (kvádry z drátoskla)

68 | 69

Revitalizace postindustriálu – Ondřej Semotán, 2010

Základní komunikační osu a páteřní komunikace tvoří bývalé kolejiště železniční vlečky. Cesty zbudované z kolejiště (asfalt, mlat) by měly být esteticky doplněny pochozími panely s tématikou postindustriální minulosti. Kolejiště by mělo sloužit jako cyklostezka a pěší stezka. V meziprostorech kolejiště je navrženy trvalkové výsadby ruderálního charakteru s dominantním užitím druhů vyskytujících se v celém areálu, pouze koncentrovaných a kompozičně sestavených do podob okrasných záhonů. Z těchto druhů jmenujme např. výrazně zastoupené Solidago virgaurea, Artemisia absinthium, Echium vulgare, Calamagrostis epigejos, atd. Parter kolejiště dotváří ještě lineární landartová instalace materiálově popisující vývoj Kladna, lavice s přístřešky z perforovaného cortenového plechu. Hlavní architektonické dominanty představují konvertované průmyslové budovy nádraží, sila a zejména vápenné pece, které jsou s ohledem na svou výjimečnost ponechány bez zásadní změny funkce a jsou pouze restaurovány, zpřístupněny a jednoduše doplněny a exponovány.

Rudiště a čajovna

V prostorech bývalých zásobníků na rudu, které jsou zapuštěny asi 4-5 m pod okolní terén, se v současnosti již nachází poměrně pestrá sukcesní společenstva. Díky různým podmínkám v jednotlivých „boxech“ se vyvíjí společenstva od suchomilných po bažinná. Tento jev by měl být dále podporován a citlivě upravován (stabilizace podmínek a jejich částečná úprava a introdukce vhodných domácích druhů rostlin-iniciovaná sukcese), aby zde vznikla bohatá reprezentativní společenstva. Přístupná mají být po visutých zavěšených kovových lávkách. Pochozím materiálem je transparentní pororošt. V letní sezóně jsou do interiéru rudiště instalovány modulární čajové domky, přičemž jedna z čajoven je rozměrnější a sídlí zde obsluha čajoven a přípravna čaje. V noci má být rudiště uzavřeno.

Kaple

Železobetonová konstrukce na železničním náspu, je přeměněna na odpočinkové relaxační místo s posezením a vyhlídkou, které díky předurčení právě průmyslovou konstrukcí získává dispozici kaple. Za tímto účelem by rovněž mohla a měla sloužit a záměrně je do této podoby transformována. Jednotlivá pole konstrukce (která je zasypána do roviny s okolním terénem), jsou vyplněna trávou (Calamagrostis epigejos), která na místě i v současnosti roste (viz fotografie vlevo). Do některých polí jsou instalovány lavice. Kolem okrajů jsou vysázeny jabloně (Malus sylvestris), které zde mají mít i symbolický význam. Na místo oltáře je umístěn trojboký kovový obelisk. (svatá trojice) Ke kapli vede kovová rampa.

“Zelená armáda“

Instalace v bývalých usazovacích nádržích ztělesňuje vztah přírody a lidských konstrukcí, které budou vždy přírodou pohlcovány. Drátěné postavy jsou nabídnuty místnímu fenoménu-plaménku Clematis vitalba. V rastru postav je vedena jednoduchá jasná geometrická stezka. Materiál má být volen tak, aby plamének stezkou neprorůstal, tedy plech nebo beton. K několika vybraným postavám má být vysazen plamének, který se odtud bude postupem času šířit na ostatní, dočasně tak vznikne kontrast mezi zarostlými, zarůstajícími a nezarostlými postavami. Celá scéna je ještě doplněna několika postavami z laminátu, které mají večer svítit. Do prostoru se vchází přes předcházející usazovací nádrž, pohled shora má být umožněn z lávky, která stoupá od Vápenek a vede ke třetí usazovací nádrži, kde se nachází dětské lanové lezecí hřiště.

Vápenné pece

Parter před Vápenkami byl pojednán velice jednoduše, s ohledem na dominanci a kulturní hodnotu památky vápenných pecí nebyla navrhována žádná konverze ani úprava stavby. Ta je ponechána ve své autentické podobě, restaurována. Věže byly zpřístupněny tak, že navážecí jámy před samotnými věžemi byly zakryty transparentním pororoštem, který je místy nahrazen plným plechem vzniká tak decentní mozaika. Plech je nabarvený na oranžovo-červeno. Barva má připomínat žhnutí pecí. Pece jsou ze stejného motivu slavnostně nasvíceny oranžovým světlem. Dutiny navážecích jam jsou rovněž nasvíceny. Před jámami je zbudováno vodní zrcadlo, velice mělké (do 10 cm).

Konverzia rudného zásobníku Štefan Molnár

Ateliér Michal Hlaváček FA ČVUT, diplomová práce, 2011

Rudný zásobník jako několikapatrový sendvič se všemi chutěmi města – startér rozvoje Koněva 70 | 71

Ciele projektu

Situácia

Predpokladaný urbanizmus

Narozdiel od rôznych objektov výrobných hál, pivovarov a ďalších viac či menej romantických objektov obzvlášť z obdobia pred druhou svetovou vojnou, kde konverzia je vnímaná ako samozrejmá a ako odborná tak laická verejnosť ju plne akceptuje a podporuje, sú stavby ťažkého priemyslu špeciálne z obdobia po druhej svetovej vojne prehliadané.

Situácia návrhu konverzie rudného zásobníku reaguje na predpokladaný nový urbanizmus okolnej štvrte. V južnej časti vytvára rozsiahle námestie ukončené bulvárom. V severnej časti prilieha k obytnej ulici lemovanej ďalším stávajúcim objektom určeným k zachovaniu - bývalej elektrorozvodni. Zo západnej časti je lemovaná novou zástavbou a vo východnej časti naväzuje na objekt pôvodný navážací most určený k zachovaniu a novo využitý ako cyklochodník a pešia promenáda ukončená priamo v objekte.

Územiu areálu huťa chýba hlavne základná prepojovacia východo-západná osa. V mojom návrhu ju tvorí bulvár naväzujúci na stávajúcu zástavbu v mieste dnešnej autobusovej stanice v tesnom dotyku cenra mesta a pokračuje smerom na mestskú štvrť Dubí (a ďalej na Lidice a Prahu), východným smerom (v barevnom schéme fialovou farbou).

Námestie samotné vytvára ťažisko novej štvrte. Je ponechané ako voľná dláždená plocha umožňujúca usporiadanie akcie celomestského významu.

Urbanizmus územia je do značnej miery schematizovaný - nie je predmetom riešenia diplomovej práce, avšak jeho východzia pozícia naväzuje na množstvo urbanistických projektov spracovaných na Fakulte architektury ČVUT ako aj ďalších vysokých školách a na ich problémové analýzy, ktoré práve hlavnú východozápadnú os považujú zvyčajne za nosný prvok návrhu. Počíta s ním aj plán sprístupnenia hute mesta Kladna ako s prvotnou investíciou.

Obzvlášť laická verejnosť v týchto objektoch až na výnimky nevidí estetickú hodnotu a nepovažuje potrebné ich zachovanie, často dokonca naopak volá po ich odstránení, keďže sú viac alebo menej schátralé. Práve tieto objekty však v sebe často schovávajú veľký potenciál genia loci a historickej pamäte miesta, ktorá môže dodať miestu veľmi silnú identitu. Táto diplomová práca je motivovaná snahou o vytvorenie alternatívneho riešenia k prostej demolícii jedného konkrétneho objektu a v prenesenom význame všetkých obdobných objektov, pretože mazanie a ničenie historickej kontinuity autor považuje za veľkú chybu.

V dlažbe námestia je prevedená rozdielnym povrchom pripomienka pôvodnej funkcie zásobníku s výťahovými mostmi a tiež bývalých vysokých pecí vo forme ich pôdorysnej stopy. Statická doprava je riešená v dvoch rovinách. Pre návštevníkov objektu - častí občianskej vybavenosti je navrhované podzemné parkovisko prístupné z bulváru svetelnou križovatkou s celkovou kapacitou 187 miest.

72 | 73 Konverzia rudného zásobníku – Štefan Molnár, 2011

Samotná zástavba je predpokladaná ako systém uzavrených blokov vypĺňajúcich priestor s prerušeniami v miestach zachovávaných objektov ťažkého priemyslu.

1PP A0.6

A 0.1 multifunkčný sál A 0.2 pódium A 0.12 výstavný priestor - veža

S 0.1 bazénová hala S 0.5 schodisko a sklady S 0.6 sklady

BAZÉNY: A hlavný bazén B,C,D bazény

A0.8

A0.4 A0.2

A0.1

T0.3 A0.9

A0.5 A0.11

S0.5

S0.3

T0.1

S 0.3

D T0.2

A0.10

T0.4

S0.6

S0.2

S0.1

A0.3

D H1.3

H1.4

H1.2

H1.1

A1.2

S1.8 S1.2

S1.1

A1.8

A1.6

S1.7

S1.4

S1.6

T1.1 A1.7

A1.4

A1.3

S1.5

S1.3

A1.5

A1.1

S 1.1 recepcia so zázemím S 1.3 šatne muži S 1.4 šatne ženy S 1.5 umyváreň muži S 1.6 umyváreň ženy S 1.7 schodisko a sklady

H 1.1 výťahová hala H 1.2 výťahová hala H 1.3 výťahová hala H 1.4 výťahová hala

1NP A 1.1 výťah a manipulačný priestor A 1.3 kaviareň A 1.4 zázemie kaviarne A 1.5 šatňa so zázemím A 1.6 wc muži a ženy A 1.7 pokladňa

A0.7

2NP A 2.1 hlavný výstavný priestor G 2.1 pobytová vysutá lúka A 2.2 výťah a manipulačný priestor A 2.3 šatňa zamestnanci A 2.4 zasadacia miestnosť A 2.5 sklady a upratovanie A 2.6 wc muži A 2.7 wc ženy A 2.8 spojovací mostík A 2.9 výstavný priestor - veža

S 2.1 sauny a parné kúpele S 2.2 svetlá odpočiváreň S 2.3 musikoterapia S 2.4 masážne sprchy S 2.5 umyváreň a wc S 2.6 schodisková hala S 2.7 sklady a upratovanie S 2.8 šatne zamestnanci S 2.9 administratívne priestory

A 3.1 hlavný výstavný priestor

S 3.1 procedúry

G 3.1 pobytová vysutá lúka

A2.6 A2.3 A2.8 A2.2

S2.8

A2.9

S2.1

G2.1

A2.1

S2.2

S2.5

S2.6

A2.5 A2.4

A2.7

S2.3

S2.4

S2.10

S2.7 S2.9

A 2.7 wc ženy A 2.8 spojovací mostík A 2.9 výstavný priestor - veža

S 2.8 šatne zamestnanci S 2.9 administratívne priestory

3NP A 3.1 hlavný výstavný priestor A 3.2 výťah a manipulačný priestor A 3.3 šatňa zamestnanci A 3.4 zasadacia miestnosť A 3.5 sklady a upratovanie A 3.6 wc muži A 3.7 wc ženy A 3.8 spojovací mostík A 3.9 výstavný priestor - veža

G 3.1 pobytová vysutá lúka

S 3.1 procedúry S 3.2 výrivá kúpeľ S 3.3 sklad S 3.4 recepcia a čakáreň S 3.5 umyváreň a wc S 3.6 schodisková hala S 3.7 sklady a upratovanie S 3.8 šatne zamestnanci S 3.9 denná miestnosť terapeutov

A3.6

A3.3

S3.3

A3.4

G3.1

A3.5

S3.10

S3.7 S3.5

A3.9

A3.8

S3.8

S3.4

S3.2

A3.1

A3.2

S3.9

S3.6

S3.1

A3.7

4NP D

W 4.1 Visutá promenáda

POVRCHY: vyhliadková terasa B obratisko a stojany na bicykle

C cyklochodník D chodník peší

W4.1 A C

5NP H 5.13 byt 3+kk mezonet H 5.14 byt 1+kk H 5.16 byt 3+kk H 5.17 byt 3+kk mezonet H 5.18 byt 3+kk mezonet

H 5.21 byt 3+kk mezonet H 5.22 byt 3+kk H 5.25 byt 1+kk H 5.26 byt 3+kk mezonet H 5.28 byt 3+kk

H5.2

H5.3

H5.4

H 5.4 výťahová hala H 5.5 fitnnes a zázemie H 5.7 byt 4+kk H 5.8 byt 1+kk (ztp) H 5.11 byt 3+kk mezonet

H5.1 H5.30

H5.6

H5.7

H5.8

H5.9

H5.10

H5.11

H5.12 H5.13

H5.5

H5.14

H5.15

H5.18

H5.16 H5.17

H5.19

H5.21 H5.20

H5.22

H5.23

H5.24

H5.27

H5.25 H5.26

H5.28

H5.29

ŘEZ D-D

ŘEZ C-C

ŘEZ A-A

74 | 75 Konverzia rudného zásobníku – Štefan Molnár, 2011

3 5

Funkčná náplň objektu Koncept návrhu konverzie objektu rudného zásobníku zahŕňa rozdelenie objektu do viacerých funkčných celkov. Tento krok bol podnietený ako objemom pôvodnej stavby (dĺžka 170 metrov), tak presvedčením autora, že bohaté vrstvenie funkcií v objekte má svoje opodstatnenie v urbanistických súvislostiach a v analýze adekvátneho stavebného programu z pohľadu novovznikajúcej štvrte, celého mesta a regionálnych vzťahov. Špecifické vnútorné priestory naviazané na masívnu železobetónovú konštrukciu so základným rozponom 5,5 metra neumožňovali prílišnú variabilitu a funkčnú náplň objektu bolo nutné voliť aj s ohľadom k tomuto faktoru. V neposlednom rade ovplyvnila výber i špecifická atmosféra a genius loci objektu tak, aby ho bolo možno zachovať v čo najväčšej miere. Priestorovo je objekt členený horizontálne na dve provozné časti. Spodná časť, obsahujúca telo násypky, je ďalej členená na tri celky: kultúrne centrum v západnej časti, kúpele vo východnej časti a visutý park s piazzetou a vodotryskom v strednej časti. Nad telom násypky je v mieste železničnej vlečky priestor plne zachovaný vo forme visutej promenády prichádzajúcej po železničnom viadukte a ďalej nadstavba obytných jednotiek. Stredná časť – visutý park – je tvorená dvoma základnými úrovňami. Pobytovou lúkou a vyhliadkovým plató prechádzajúcim korunami stromov vyrastajúcich z nižšieho podlažia. Schody ďalej pokračujú i do visutej promenády a spájajú tak dve základné výškové úrovne verejného priestoru.

Park slúži zároveň ako oddychová zóna a zároveň ako náučný rez pôvodnym objektom, kedy pôvodné násypky sú využívané pre výsadbu zelene ako forma obrovských kvetináčov a vyššie konštrukcie odhaľujú základný nosný systém návštevníkom.Kultúrne centrum obsahuje dva základné výstavné priestory. Hlavný výstavný priestor sa nachádza v mieste bývalej násypky. Druhý výstavný priestor sa nachádza vo veži pôvodne slúžiacej ako výťah k vysokým peciam. Tento priestor ponúka značné odhalenie pôvodnej konštrukcie návštevníkom. Multifunkčný sál v podzemnom podlaží s výsuvnou tribúnou je možné využiť pre usporiadanie koncertov či prednášok a obdobne. Kúpele obsahujú bazénovú halu s rôznymi teplotami vody a bilinným kúpeľom, saunové podlažie s parnými kúpeľmi a saunami a podlažie procedúr a masáží. Visutá promenáda s cyklochodníkom je na západnej strane ukončená terasou umožňujúcou výhľad na historické centrum Kladna. Bytové jednotky v objekte majú široké spektrum výmer od 1+kk 40m2 po 4+kk 120m2 pričom väčšia časť bytov má vlastnú terasu alebo loggiu. Okrem týchto terás sú k dispozícii obyvateľom štyri rozmerné spoločné terasy a ďalej miestnosť pre fitnes.

Konštrukčné, materiálové riešenie, technická infraštruktúra Návrh v maximálnej možnej miere využíva pôvodnú konštrukciu. Jej dimenzovanie pre únosnosť masy železnej rudy umožňuje razantnejšie zásahy do konštrukcie. V strednej časti zásobníku návrh odstraňuje obvodové steny a necháva vyniknúť samotnej nosnej konštrukcii. V krajných častiach jednotlivých funkcií občianskej vybavenosti sú konštrukcie perforované kruhovými otvormi nenarušujúcimi ucelený charakter plášťu. Pôvodné konštrukcie sú doplnené o nové konštrukcie v odlišnom materiálovom prevedení - a to prevažne bielym betónom (schodiskové veže a výplne stávajúcich otvorov v konštrukcii) a oceľovým stĺpovým systémom v časti nadstavby s opláštením polykarbonátovými panelmi. Pôvodný objekt je ďalej formovaný presklennými plochami tvorenými štrukturálnou fasádou. Staticky bolo nutné zpevniť konštrukciu zastrešenia koľajovej vykladacej rampy z dôvodu nadstavby. Stĺpy budú dodatočne zosilnené vloženou výztužou a uhlíkovými tkaninami. Ďalej bude pridané zavetrovanie konštrukcie v pozdĺžnom smere, riešené zosilením stávajúcich konštrukcií v mieste výťahových veží.

za podpory

hlavní partneři

ve spolupráci

partneři

Katalog k výstavě

konané v Zámecké galerii města Kladna ve dnech 23. června – 31. října. 2011 sestavili Václav Kruliš, Benedikt Markel, Lukáš Hudák texty Václav Kruliš, Tomáš Voldráb, Benedikt Markel autoři projektů Rémy Claden, Martin Chlanda, Václav Kruliš, Benedikt Markel, Lukáš Hudák, Tomáš Lapka, Ondřej Semotán, Jana Halenková, Vojtěch Bilišič Helena Kopová, Štefan Molnár fotografie archiv autorů archiv KLADNO-KONĚV, o. s. archiv Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně grafická úprava Benedikt Markel tisk www.qp.cz vydalo občanské sdružení KLADNO-KONĚV Pavlisova 1789, 272 01 Kladno www.kladno-konev.cz info@kladno-konev.cz vydání druhé, 2012 ISBN 978-80-260-1232-0