Benedikt Markel: Diplomní projekt by Benedikt Markel

PLOVOUCÍ RYBÍ TRŽNICE diplomní projekt | Benedikt Markel

2|3

název diplomové práce

RYBÍ TRŽNICE | FISH MARKET autor | diplomant Benedikt Markel vedoucí práce Doc. Ing. arch. akad. arch. Petr Hájek Odborný asistent Ing. arch. Jaroslav Hulín ústav 15129 Ústav navrhování III oponent práce Ing. arch. Petr Burian Klíčová slova Vltava, plovoucí dům, rybí tržnice, tržnice Odborné konzultace Ing. Markéta Komárková Povodí Vltavy Robert Romaniuk MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. Ing. Tomáš Militký statika a konstrukce

anotace Hlavní myšlenkou této práce je naplnit dosud nevyužitý potenciál řeky Vltavy veřejnou funkcí, novým smyslem. Poukázat na urbánní rezervu naší metropole, která na Vltavě může rozvíjet svoji společenskou, kulturní či rekreační dimenzi. Kontakt s řekou v centru Prahy je v létě osvěžující, v zimě romantický, patří k našim základním potřebám, byť podvědomě. Analyzovaným místem mé práce je Rašínovo nábřeží na Praze 2 – v současnosti parkoviště, přístavní molo, místo konání občasných kulturních akcí a farmářských trhů. Jakou funkci by na tomto místě měl plovoucí dům vykonávat? Co bude dostatečně silné na to, aby se z náplavky stalo aktivní místo centra poskytující lidem atraktivní prostředí pro jejich identifikaci s místem? Odpovědí se mi stala vzrůstající obliba současných farmářských trhů kolidující s nekvalitními prostory a zázemím pro jejich konání, v současnosti v Praze není jediná kvalitní / plně funkční zastřešená tržnice. Rozhodnutí pro plovoucí tržnici podpořily i vývoj poptávek a významné změny v oblasti gastronomie u nás, které charakterizuje právě i nakupování čerstvých potravin.

annotation The main idea of this work is to fill the untapped potential of the river Vltava public office, a new sense. Show the urban reserve our capital, which on the Vltava can develop their social, cultural or recreational dimension. Contact with the river in the city center is refreshing in the summer, in winter, romantic, one of our basic needs, even subconsciously. Analyzed the place of my work is Rasinovo embankment in Prague 2 – currently the parking lot, pier, instead of the occasional cultural events and farmers markets. What is the function at this point would be to perform a floating house? What will be strong enough to turn Náplavka became active site center providing an attractive environment for people to identify with their place? The answer to me was the growing popularity of farmers‘ markets present conflicting with low-quality spaces and facilities for their actions, currently in Prague is not only good / fully functional roofed market hall. The decision to float the marketplace to support the development of demand and significant changes in the field of gastronomy with us, which is characterized by just shopping and fresh food.

poděkování Děkuji za vstřícný přístup těm, s jejichž pomocí bylo možné tuto diplomovou práci sestavit. Zvláštní poděkování patří Petru Hájkovi a Jaroslavu Hulínovi za inspirativní vedení a podporu projektu.

prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.

Ing. Zuzana Vyoralová FA ČVUT, Ústav stavitelství II

V Praze dne 6. Ledna 2012

4|5

OBSAH | CONTENTS zadání................................................................................................. lokalita................................................................................................... analýza.............................................................................................. typologie............................................................................................... situace na trhu s rybami.............................................................. statistika............................................................................................... program............................................................................................ koncept............................................................................................. schemata řešení projekt.............................................................................................. situace.................................................................................................... půdorysy, pohledy, řezy............................................................... vizualizace........................................................................................... model.....................................................................................................

~ zadání

“plovoucí domy a veřejný prostor“

6|7

KOPIE ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

8|9

teze Současná města hledají nové rozvojové plochy. Jednou z rezerv Prahy je řeka Vltava. Je však nutné mít na paměti, že Vltava je veřejným prostorem a ne parcelou k trvalému zastavění. lokalita Vltava, Rašínovo nábřeží, Praha 2

úkoly a cíle Rašínovo nábřeží v současné době slouží jako parkoviště a přístavní molo. Jeho společenský a městotvorný potenciál je nevyužitý. Úkolem je analyzovat tento prostor a navrhnout do něj veřejnou funkci, která by tomuto místu dala nový smysl. Každý ze studentů na základě analýzy prověří své vlastní řešení. Objekty na Vltavě mohou plavat, tvořit samostatný ostrov, stát na náplavce.

ZADÁNÍ

~ lokalita

Náplavka Rašínovo nábřeží Praha 2

10 | 11

LOKALITA – RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ, PRAHA 2

náplavka rašínova nábřeží

plocha délka

12 | 13

17 800 m2 1 250 m

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem, v místě někdejší rybářské vesničky Podskalí se starobylým tržištěm. Kromě rybolovu se zde rozvíjela i vodní doprava a plavení dřeva. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě

Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Náplavka tedy disponuje dobrou dostupností pro pěší, cyklisty i automobily. Nachází se v centru města, v blízkosti skýtá parkovací místa a charakterizuje ji především kontakt s řekou. Místo poskytuje 7 vstupů na náplavku pro pěší, 3 vjezdy pro auta. Nabízejí se zde také jedinečné výhledy na železniční most, Vyšehrad a Pražský hrad. Problémem je však neatraktivita místa, které je v podstatě nehostinné, bez rekreační zóny, pobytová pohoda je znemožněna i nedostatkem laviček a toalet a v podstatě absencí nějaké celoroční funkce, cíle, který by byl důvodem návštěvy. umístění parkování a kontejnerů na odpad svědčí o extenzivním využívání náplavky

LOKALITA

LOKALITA – RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ, PRAHA 2

14 | 15

Náplavka Rašínova nábřeží má v sobě zakódované silné rozpory. Hodí se nám když je příznivé počasí, nebo když se zde koná veliká událost jako veletrh lodí. Trvale je využívána výletními a restauračními loděmi, které však veřejný prostor neaktivují. Obrovské ploše o velikosti bezmála poloviny Václavského náměstí chybí “cvrkot“ každodenního života. Jejímu rovnoměrnějšímu využívání brání chybějící stálá atrakce a identita.

Nejčastěji a nejspontánněji probouzejí náplavku k životu farmářské trhy; nabízí se tak jejich rekonstituce na trvalé tržiště nebo zastřešenou tržnici, která je předmětem této práce.

LOKALITA

~ analýza

trhy a tržnice přirozený způsob nakupování

16 | 17

ANALÝZY – VÝVOJ TRŽNÍ TYPOLOGIE Schéma vývoje tržní typologie znázorňuje přechod od spontánního nakupování doprovázeného vždy osobním kontaktem s prodejcem, emocemi, společenskou atmosférou k složitému a odcizenému procesu, pro který je typická anonymita, stres a globalizované bezejmenné zboží. Právě v tuto chvíli sílí chuť zákazníků k návratu přirozeného a osobního způsobu nakupování zboží charakteristického pro trhy a tržnice. Tento vývoj se odrazil i v nárocích na prostor, kde se obchod odehrává. Zatímco u trhů (tržní ulice a náměstí ~ exteriér) a tržnic se mnoho nezměnilo, dnešní typy obchodovacích míst s sebou přinesly nové požadavky a řešení často náročné na prostor i provoz.

400 př. n. l. – řecká agora kombinace veřejného náměstí a tržiště

1100 až 1300 – nárůst obchodu způsobuje přibývání „krámů“

1568 – Royal exchange London

110 n. l. – Trajánův trh – řez halou

1502 – Vladislavský sál – dobový trh (1607)

agora

shop marketplace

18 | 19

1657 – Bostonská radnice a tržiště

1200

1500

bazaar

1580

1600

1620

exchanges

Evropa 17. století – Obchodů

1640

1660

1680

1700

18. stol. – Foire St-Germain

1793 – první butiky

1852 – Au Bon Marché, Pažíž první obchodní dům

1928 – obch. d. Schocken, Stuttgart

1899 – Carson Pirie Scott B.

1938 – Bílá Labuť

Las Vegas – 2000

1819 Burlington Arcade (první pasáž 1786 Galerie des Bois v Paříži)

Yorkdale Shopping Center – obrovské nároky na parkovací plochy

1897 – Staroměstská tržnice

1720

1740

1760

1780

1800

1820

1840

1860

1880

1890

1920

airport shopping

1940

1960

1980

virtual shopping entertainment shopping mail order/catalogue shopping

discounters warehouse clubs

outlets

category killers discounters

Wal-Mart

chain stores

department store museums magasin de nouveautés

arcades

stock exchange

galleria

churches franchise

drive thru

strip mall

shopping mall pedestrian mall

railway staion duty-free

supermarket

airport shopping

superette superstore

hypermarket

convenience store

TRHY A TRŽNICE

2000

FARMÁŘSKÉ TRŽIŠTĚ – NÁPLAVKA – RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ

20 | 21

TRHY A TRŽNICE

REFERENCE

Ne vždy se stávajícím tržnicím daří navázat na tradici, a to z ekonomických i majetkových důvodů. Často u nás vidíme prodávat vysoce kvalitní produkty v improvizovaných stáncích bez adekvátního zázemí. Tržnice architektonicky zdařilé a zároveň odpovídající vybavením, sortimentem i atmosférou potřebám dnešního zákazníka, tak zatím můžeme spatřit spíše v zahraničí.

centrální tržnice cádiz

rybí tržnice besiktas istanbul

22 | 23

nová tržnice v celje

Markts auf dem Nachbargrundstück, des sen maroder Altbau abgebrochen wurde und der ersetzt wird durch ein Stadtteilzent rum mit Bibliothek, Sportzentrum und Markt bereich, ebenfalls von Nieto Sobejano Ar quitectos geplant. Die Entwurfsidee des temporären Barceló-Markts knüpft mit klein teiligen, eingeschossigen und frei einteilba ren Strukturen an traditionelle Markttypologi

rybí kostel – goteborg

nend zufällige Gesamtform, die tatsächlich jedoch aus einfachen Variationen und Kom binationen eines Motivs besteht. Auf diese Weise wird die Monotonie eines repetitiven Musters vermieden, zugleich orientieren sich Ausrichtung und Größe der Baukörper an der jeweiligen Platzrandbebauung. Mit ihrer opalweißen, transluzenten Fassaden hülle aus Polycarbonatplatten wirken die

Lageplan Maßstab 1:7000 Grundriss Maßstab 1:750 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

temporäre Markthallen Bibliothek (in Bau) Sportzentrum (in Bau) Markthalle (in Bau) Hauptzugang Zufahrt Tiefgarage Brot und Feinkost Fleischwaren Fisch Obst und Gemüse Haushaltswaren und Kleidung Café Kühlraum Luftraum Anlieferung Lager Technik

11 5 11 10

Padiglioni coperti temporanei Biblioteca (in costruzione) Centro sportivo (in costruzione) Mercato coperto (in costruzione) Ingresso principale Accesso autorimessa interrata Pane e specialità gastronomiche Carne Pesce Frutta e verdura Articoli per la casa e vestiti Caffè Celle frigorifere Galleria nell’area consegne Magazzino Impianti

Planimeria generale scala 1:7000 Pianta scala 1:750 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

die Anlieferzone, große Lager- und Kühlräu me und die technische Infrastruktur in einem separaten zweigeschossigen Riegel unter gebracht. Eine überdachte offene Passage verbindet die Pavillons, in denen sich bis zu 26 Verkaufsstände befinden. Sie sind an der Außenwand angeordnet, bei den großen Baukörpern zudem um die mittig platzierten Kühl- und Lagerräume. In den

11 8 a

15 16

8 10 9

dočasná tržnice barceló – madrid

TRHY A TRŽNICE

TRHY A TRŽNICE – HISTORIE A SOUČASNOST

Veřejné prostory, ve kterých se odehrávaly denní a týdenní trhy byly rovnoměrně rozložené po celé historické Praze. Vše co člověk potřeboval k životu se muselo pořídit v docházkové vzdálenosti. Předměty každodenní potřeby se kromě trhů a tržnic daly v menší míře pořídit i v hokynářstvích, přirovnatelných k dnešním „večerkám“. Dřívější trhy a tržnice nahradily supermarkety a hypermarkety. Nabízejí komplexní sortiment globalizovaného zboží pro každého kdo přijde. Potraviny v nich nakupuje přes 90 % Čechů.

Paralelně se rozvíjí snaha o zdravý životní styl a společensky odpovědné nakupování lokálních produktů. Odráží ji roustoucí popularita „farmářských“ trhů. Jejich periodicita se zvyšuje: z prvních namátkových pokusů, přes měsíční a v současné době týdenní Produkní odvtví trhy. Po zbytek týdne se opět nakupuje prodejní plochy je v jednotlivých mstských ástech však velmi odlišná. Zatímco v Praze 1 pipadá na jednoho V hlavním mst se sousteují prodejny všech velkých etzc psobících v eské republice. V posledních letech v supermarketech. Je to předpoklad obyvatele 6,5 m2, v Praze 8 pesahuje plocha pouze 0,8 m2. nkteré etzce však eský trh opustily, jiné pevzaly ást prodejní sít. Deset nejvtších firem potravináského obchodu má na území Prahy 19 % prodejen umístných na území R. Prodejny nepotravináských etzc pro zřizování stabilních denních trhů/ Zásadní zmna ve struktue obchodní sít nastala koncem 90. let budováním prvních hypermarket a nákupních zastoupeny tém jednou pro tvrtinou potem prodejen). Je20. zdestoletí provozováno 85 erpacích stanic, vtšina přehled ploch využívaných trhy(meno od středověku až do 1/2 center. Jejich oblibakvalitních postupn roste a z nakupování se stává aktivita spojená s trávením volného asu a se tržnic s nabídkou potravin? z nich nabízí krom pohonných hmot i doplkový prodej. (Zdroj:vlastní šetení URM/STR). zábavou. Nkterá obchodní centra použitými stavebními konstrukcemi a architektonickou formou ztvárnní

pipomínají spíše prmyslovou a skladovou zástavbu obtížn vlenitelnou do urbánního kontextu. V posledních Vltavská nábřeží jsou veřejným letech dochází k opouštní velmi intenzívní výstavby nových velkoplošných nákupních center na okrajích msta, prostorem pro trhy. Důraz a nové nákupní galerie a supermarkety jsou zaleovány do mstské obchodníci vhodným pecházejí na nové koncepce mstských center, nap. Fénix ve Vysoanech, Arkády na Pankráci a centrum na Chodov, ale nastruktury kvalitnív rámci produkty posiluje; schází i mimo tato centra. Pesto investoi využívají výhod nkterých již existujících nákupních koncentrací a realizují zde, jim však odbytiště. Mohla by nábřeží resp. poítají s realizací nkterých specializovaných kapacit kompletujících nabídku tchto center – mj. Zliín, Letany. „obsluhovat“ plovoucí tržnice? Obr. Rozložení hlavních nákupních center a nákupních ulic

Obchod v Praze podle odhad vytváí 40 tisíc pracovních míst. Poet pracovník ve vybraných kategoriích prodejen je velmi odlišný, menší specializované prodejny mají 4 až 10 pracovník, velkoprodejny 60 až 130 pracovník a hypermarkety 150 až 250 zamstnanc. V obchodní síti psobí na jedné stran velké etzce, které jsou vlastnny mezinárodními spolenostmi, na stran druhé soukromé subjekty, které se asto specializují na oblas služeb.

Novým trendem je i prodlužování prodejní doby, a to od prodeje v sobotu a nedli až po „non stop“ prodejny Pražská obchodní sí neslouží pouze Pražanm, hojn ji využívají obyvatelé Stedoeského kraje, kteí dojíždjí do hlavního msta za prací, a ostatní návštvníci msta. Velká nákupní centra vznikají také tsn za hranicem hlavního msta (Prhonice-estlice) což vyvolává nároky na dopravní obslužnost, ochranu životního prosted a obavy z likvidace drobné doplkové obchodní sít. Velké objekty vyhovují nemotorizovaným zákazníkm jen v nkterých pípadech, a to pouze tehdy, jsou-li umístny na kapacitních dopravních uzlech (metro, tramvaje železnice). Jiné jsou dostupné jen individuální automobilovou dopravou. Dochází k problémm s parkováním a nkterá díve klidná místa se stávají dopravními tepnami. Nárst dopravy obtžuje okolní zástavbu. Pro srovnán s vybranými msty v R uvádíme za každé msto nejvtší nákupní centrum.

Pražská obchodní sí se skládá z tradiních obchod v centru msta, obchod soustedných v nákupních ulicích v centrálních ástech mstských ástí, z nákupních galerií a z velkokapacitních nákupních center a hypermarket Sortimentní složení tradiních obchod v celomstském centru je specifické, což je dáno turistickým ruchem a menším podílem trvale bydlících obyvatel. To zpsobuje horší vybavenost obchody s potravinami, drogistickým zbožím a dalšími bžnými službami, pípadn jsou poskytovány za vyšší než obvyklé ceny. Více jsou zastoupeny prodejny módy s luxusním zbožím a prodej pro turisty (sklo, šperky, suvenýry). Nákupní ulice mimo celomstské centrum mají spíše lokální charakter, jejich výhodou jsou blízkost zákazníkm, nižší cenové relace a mnohdy osobnjší pístup k zákazníkm.

Všechny oblasti msta jsou již dnes rovnomrn pokryty možnostmi nákupu „do auta“ s dojezdovou vzdáleností do 20 minut. V poslední dob dochází k renovacím tradiních obchodních dom – Tesco (Máj) na Národní tíd rekonstruovaný a nov otevený pod názvem MY a postupn je modernizován obchodní dm Kotva.

Maloobchodní sí a její rozvoj ovlivuje ada faktor. K tm pedvídatelným patí vková struktura obyvatelstva zmny životního stylu a s tím související zmny ve struktue poptávky další globalizaní trendy. Mén pedvídatelné jsou vývoj cen a úrove píjm obyvatel.

Vývoj od r. 2008

Rozložení hlavních nákupních center a ulic v Praze Zdroj: URM, przkum Souasný stav využití území 2008 a studie INCOMA 2007

24 | 25

Nejvtší plošné velkokapacitní nákupní centrum regionálního dosahu ve Zliín je realizováno ve tech lokalitách – Metropole, Avion Shopping Park a Globus o celkové kapacit 110 tisíc m2 maloobchodních prodejních ploch. Nákupní centrum TESCO s regionálním dosahem o kapacit 70 tisíc m2 maloobchodních prodejních ploch vyrostlo v Letanech, kde spolu s dalšími obchodními plochami v akovicích tato obchodní zóna dosáhla 85 tisíc m2. Další 2

Po boulivé výstavb nákupních center mezi roky 1999 až 2008 se výstavba znan zpomalila, do provozu byla uvedena Galerie Fénix, Galerie Arkády, Kaufland Vypich a Outletové centrum Štrboholy. Vtšina velkých etzc psobících v eské republice je na území hl. msta zastoupena, podíl (meno potem prodejen) se pohybuje okolo 19 % u potravináského a 24 % u nepotravináského Na území Prahy je provozováno (podle ● soudobé trhy ● supermarkety ● obchodnísortimentu. cetra zjištní URM) 85 erpacích stanic. Existuje nkolik projekt na výstavbu nebo pestavbu objekt na nákupní centra realizace závisí na vývoji hospodáské situace. Po rozsáhlé modernizaci byl oteven obchodní dm MY (díve Máj Tesco), probíhá rekonstrukce obchodního domu Kotva. Koncepce nákupních zaízení obchodních etzc se mní vznikají menší supermarkety ve vnitní zástavb msta.

2.11.5

KOMERNÍ SLUŽBY

FARMÁŘSKÉ TRHY – SOUČASNÝ FENOMÉN

Návštěvnost farmářských trhů v Praze (20 .5. 2011) Letná Na Františku Modřany Uhříněves Prosek Butovice Horní Počernice Hostivař Chodovská tvrz Radotín Budějovická Průhonice Vršovice Suchdol Toulcův dvůr Zbraslav Vysočany Sluneční náměstí Jižní město Galerie Harfa Čakovice Dolní Počernice Holešovice Náměstí Míru Klánovice Pankrác Na Kulaťáku Jiřího z Poděbrad Kubáň Karlín Náplavka Anděl 1000

2000

Producenti v České republice (2011)

3000

4000

5000

6000

7000

8000

Obchodovaný sortiment Bagety a sendviče Biobedýnka Brambory Cereálie Cibule Cukrovinky Dětská výživa Dýně Hokaido Česnek Hrušky Jablka Jiné potraviny Jiné produkty Kosmetika a drogerie

Koření a byliny Krmivo Luštěniny Maso Ryby Med a včelí produkty Meruňky Mléko, mléčné výrobky Mošty a sirupy Mrkev, Karotka Nápoje Obiloviny Osivo Oves

Ovoce a zelenina Palivové dřevo, řezivo Pečivo Pšenice Rašelina Seno Textil Víno Zařízení a stroje Žito Živočišná výroba

TRHY A TRŽNICE

~ analýza

prodej čerstvých ryb

26 | 27

STATISKTIKY PRODUKCE A PRODEJE RYB PRODEJ ČERSTVÝCH RYB V PRAZE

VYBRANÉ KAPITOLY SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÉ ZPRÁVY RYBY, LISTOPAD 2011, MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

V současnosti lze čerstvé ryby nakoupit zhruba na deseti místech v Praze. Většinou se však jedná o velmi omezenou nabídku a místa vzdálená od centra.

ANALÝZA SPOTŘEBY RYB V ČR

BILANCE

V rámci České republiky dosáhla v roce 2010 produkce tržních ryb úrovně 20 420 tun.

Produkční rybářství České republiky v roce 2010 prokázalo v prostředí narůstající konkurence na

V rámci České republiky dosáhla v roce 2010 produkce tržních ryb úrovně 20 420 tun. Světový roční výlov potravinářsky významných ryb činí v posledních letech cca 100 milionů tun.

Z toho bylo vyloveno 19 701 tun ryb z rybníků. Ze speciálních zařízení (převážně z pstruhařství) bylo získáno 701 tun a 18 tun ryb bylo vyloveno z přehrad.

trhu chovaných ryb, zvyšujícího se environmentálního tlaku, rostoucích výrobních nákladů či ekonomických dopadů predace chráněných rybožravých živočichů, profesní vyspělost chovatelů, jejich odborné znalosti a smysl pro odpovědnost. Tradičně již domácí ryby vykazovaly vysokou kvalitu, a tedy i konkurenceschopnost na globalizujícím se trhu a nepostradatelnost v oblasti zdravé výživy obyvatel.

Ze srovnání s naším největším prodejcem a dodavatelem čerstvých ryb společností MAKRO vyplývá, že má rybí tržnice potenciál prodat 1 800 tun čerstvých ryb ročně. Lze také odhadnout, že 70% prodaných ryb by putovalo dál do obchodů pro koncové uživatele a do gastronomických zařízení jako jsou restaurace, jídelny či lázeňské komplexy, 30% by představovali koncoví uživatelé. Supermarkety nejsou v tomto odvětví konkurencí, nedokáží soupeřit v čerstvosti a variabilitě sortimentu.

Na tuzemský trh bylo dodáno 9 549 tun živých ryb, čímž došlo k meziročnímu zvýšení o 419 tun. Vývoz živých ryb dosáhl 9 138 tun, což představovalo zvýšení o 209 tun. V roce 2010 bylozpracováno 1 806 tun ryb v živé hmotnosti, tedy 8,8 % z objemu vylovených tržních ryb. Druhové zastoupení tržních ryb je relativně stabilní a výrazněji se proti předchozím rokům nezměnilo. Kapr se podílel na celkovém objemu lovených ryb 86,9 %, lososovité ryby zaujímaly 3,6 %, býložravé ryby 5,2 %, výlov lina činil 1,1 % a dravé ryby představovaly 1,1 % z celkového výlovu. Domácí trh nadále preferoval dodávky ve formě živých ryb, které v posledních třech letech představovaly 44 – 47 % produkce získané chovem. Vývoz živých ryb odpovídal během tří předešlých let z celkového výlovu 45 – 47 % a dokladoval stabilní zájem o partie ryb produkované převážně členskými subjekty profesního sdružení. V rybích zpracovnách bylo zpracováno na výrobky 8 – 9 vyprodukovaných sladkovodních tržních ryb. Roční produkce tržních ryb v České republice v posledních deseti letech dosahuje hodnot 19,2 – 20,5 tisíc tun. V roce 2010 činila produkce ryb 20,4 tisíce tun. Hodnoty objemu výlovu ryb jsou značnou měrou ovlivňovány možnostmi prodeje ryb na domácím a zahraničním trhu.

VÝZNAM SLADKOVODNÍCH RYB V potravinové politice mnoha států světa jsou významnou položkou sladkovodní a mořské ryby. Jsou zdrojem nutričně významných bílkovin, lipidů, vitaminů a minerálních složek. Světový roční výlov potravinářsky významných ryb činí v posledních letech cca 100 milionů tun. Na výlovech se podílejí mořské ryby z 80%, zbylých 20% představují ryby sladkovodní. Podle odborníků na lidskou výživu je optimum spotřeby kolem 17 kg ryb na osobu a rok. Průměrná roční spotřeba ryb na jednoho obyvatele zeměkoule činí 16kg. Statistická roční spotřeba na jednoho obyvatele Evropské unie je pouze 11 kg. V České republice je spotřeba ryb ještě nižší, neboť dlouhodobě stagnuje na necelých 6 kg. Z tohoto množství činí spotřeba sladkovodních ryb u nás méně než 1,5 kg na osobu ročně (při započítání ryb získaných chovem včetně úlovků ryb na udici).

PRODUKCE CHOVANÝCH RYB V EVROPĚ 2002

2006

2008

2009

2010

1 284,0

1 465,0

1 750,0

1 808,4

1 818,4

pstruh

374,3

331,5

349,4

334,8

310,3

kaprovité ryby

73,2

72,7

70,0

64,4

64,5

úhoř

9,0

7,8

7,0

6,8

6,0

jeseteři

0,06

2,2

2,4

1,6

1,3

losos

671,7

763,3

970,2

1 067,8

1 125,4

seabass

57,8

112,2

123,5

116,1

111,5

cejn (pražma)

78,2

135,3

172,7

161,4

139,5

celkem z toho

28 | 29

Roční produkce tržních ryb v České republice v posledních deseti letech dosahuje hodnot ZÁKLADNÍ 19,2 – 20,5 tisíc tun.UKAZATELE V roce 2010 činila VÝROBY produkce ryb 20,4 tisíce tun. Hodnoty objemu výlovu ryb jsou značnou měrou ovlivňovány možnostmi prodeje ryb na domácím a zahraničním trhu. Roční produkce tržních ryb v České republice v posledních deseti letech dosahuje hodnot 19,2 – 20,5 tisíc tun. V roce 2010 činila produkce ryb 20,4 tisíce tun. Hodnoty objemu výlovu ryb Produkce chovem v České republice a jejich (tis. tuna živé hmotnosti) jsou značnouryb měrou ovlivňovány možnostmi prodeje rybužití na domácím zahraničním trhu. Užití Vývoz Ryby Produkce (tis. tun živé hmotnosti)živých Rok ryb určené pro ryb Užití zpracování Vývoz Ryby Rok živých 1990 3,8 2,7 určené pro ryb 1991 2,2 4,6 zpracování 1992 20,8 9,9 2,3 5,6 1990 19,3 9,1 3,8 2,7 1993 20,1 9,2 1,6 9,3 1991 18,7 9,1 2,2 4,6 1994 18,7 9,4 1,6 8,4 1992 20,8 9,9 2,3 5,6 1995 18,6 9,7 1,7 7,8 1993 20,1 9,2 1,6 9,3 1996 18,2 8,5 1,9 8,2 1994 18,7 9,4 1,6 8,4 1997 17,6 7,6 1,4 7,0 1995 18,6 9,7 1,7 7,8 1998 17,2 7,5 1,6 8,8 1996 18,2 8,5 1,9 8,2 1999 18,8 8,5 1,8 8,0 1997 17,6 7,6 1,4 7,0 2000 19,5 8,5 2,1 9,2 1998 17,2 7,5 1,6 8,8 2001 20,1 7,8 2,1 9,9 1999 18,8 8,5 1,8 8,0 2002 19,2 7,6 1,6 9,6 2000 19,5 8,5 2,1 9,2 2003 19,7 7,8 1,8 9,4 2001 20,1 7,8 2,1 9,9 2004 19,4 8,2 1,7 9,8 2002 19,2 7,6 1,6 9,6 2005 20,5 8,6 2,2 9,4 2003 19,7 7,8 1,8 9,4 2006 20,4 8,5 1,9 9,9 2004 19,4 8,2 1,7 9,8 2007 20,4 8,6 1,9 9,6 2005 20,5 8,6 2,2 9,4 2008 20,4 8,4 1,7 9,0 2006 20,4 8,5 1,9 9,9 2009 20,1 9,1 1,6 8,9 2007 20,4 8,6 1,9 9,6 2010 20,4 9,5 1,8 9,1 2008 20,4 8,4 1,7 9,0 Pramen: Rybářské sdružení České republiky * 2009 20,1 9,1 1,6 8,9 objem Poznámka: Kromě celoroční produkce tržních ryb zohledněn i počáteční stav (zásoba z minulého roku), importovaných tržních ryb celkovou bilanci (včetně1,8 konečné zásoby živých ryb). 2010 20,4a ztráty, což představuje9,5 9,1 Pramen: Rybářské sdružení České republiky * Poznámka: Kromě celoroční produkce tržních ryb zohledněn i počáteční stav (zásoba z minulého roku), objem Přehledimportovaných o výlovu, prodeji a zpracování tržních ryb v letech 2006 – 2010 v ČR tržních ryb a ztráty, což představuje celkovou bilanci (včetně konečné zásoby živých ryb). Údaje v tunách Ukazatele 2006 ryb v 2007 2008 2010 Přehled o výlovu, prodeji a zpracování tržních letech 2006 – 2010 v2009 ČR Výlov z rybníků 19 744 19 686 19571 19394 19701 Údaje v tunách Ukazatele Výlov ze speciálních zařízení 651 748 803 653 701 2006 2007 2008 2009 2010 Výlov z přehrad 36 13 21 24 18 Výlov z rybníků 19 744 19 686 19571 19394 19701 Výlov ryb celkem 20 431 20 447 20395 20071 20420 Výlov ze speciálních zařízení 651 748 803 653 701 Prodej živých ryb v tuzemsku 8 451 8 578 8432 9130 9549 Výlov z přehrad 36 13 21 24 18 Prodej živých ryb na vývoz 9 934 9 552 9017 8929 9138 Výlov ryb celkem 20 431 20 447 20395 20071 20420 Zpracování ryb do vnitřního trhu (v živé hmotnosti) 1 474 1 414 1248 1183 1361 D N Í U K A8432 Z A T E L E V Ý9130 ROBY Prodej živých ryb v tuzemsku 8 451 Z Á K L8A578 9549 17 Zpracování ryb na vývoz (v živé hmotnosti) 446 490 468 412 445 Prodej živých ryb na vývoz 9 934 9 552 9017 8929 9138 Zpracování ryb celkem (v živé hmotnosti) 1 920 1 904 1716 1595 1806 Zpracování ryb do vnitřního trhu (v živé hmotnosti) 1 474 1 414 1248 1183 1361 Pramen: Rybářské sdružení České republiky Zpracování ryb na vývoz (v živé hmotnosti) 446 490 468 412 445 Zastoupení podle druhů 1 920 Zpracování rybvylovených celkem (v živéryb hmotnosti) 1 904 1716 1595 1806 Pramen: Rybářské sdružení České republiky Údaje v tunách 2006 2007 2008 2009 2010 Kapr 18 006 17 947 17507 17258 17746 Lososovité ryby 669 776 815 671 738 Lín, síhovité 278 295 308 271 241 Býložravé ryby 769 747 980 1010 1071 Dravé ryby 205 218 236 228 218 Teplomilné druhy 10 9 9 6 7 Ostatní druhy 494 455 540 627 399 Celková produkce ryb chovem v ČR 20 431 20 447 20395 20071 20420 Pramen: Rybářské sdružení České republiky Prodej Produkce tržních chovem v České republiceživých a jejich ryb užití * ryb v tuzemsku Prodej Produkce tržních živých 19,3* 9,1ryb ryb v tuzemsku 18,7 9,1

PRODEJ ČERSTVÝCH RYB Průměrný výnos z rybníků v rámci České republiky v roce 2010 byl 479,7 kg ryb z hektaru. K chovu ryb bylo využito celkem 41 070 hektarů rybníků (z toho členové sdružení 36 084 ha, ostatní chovatelé – nečlenové sdružení 2 986 ha a další neevidované subjekty mohly odhadem extenzivním

KONZUMACE RYB V ČR

MÍSTO KONZUMACE RYB

konzumenti 74 %

nekonzumenti 26 %

ČETNOST KONZUMACE RYB

1x/měsíc

doma i v restauraci

pouze doma

častěji SPOTŘEBA RYB DLE ZPRACOVÁNÍ

1x/rok

PODÍL KONZUMACE SLADKOVODNÍCH / MOŘSKÝCH RYB

mořské

sladkovodní

sladkovodní chlazené

vliv vánočních svátků

30 | 31

celkem

mražené

živé

jinak zpracované

STATISKTIKY KONZUMACE RYB V ČR PRO ROK 2011 KONZUMACE TUZEMSKÝCH SLADKOVODNÍCH RYB DLE ČETNOSTI

kapr

pstruh

štika

candát

lín

sumec

úhoř

jiné

KONZUMACE MOŘSKÝCH RYB DLE ČETNOSTI

treska

losos

pangas mořská štika

makrela

sleď

jiné

PRODEJ ČERSTVÝCH RYB

MÍSTA PRODEJE ČERSTVÝCH RYB V PRAZE

Březiněves

Dolní Chabry

Suchdol

Dáblice

Čakovice

3 Přední Kopanina

Vinoř

Praha 18

Lysolaje Troja

Nebušice

Praha 8

Praha 19 Satalice

Praha 7

Praha 9

Praha 6

2 1

Praha 17

Praha 1

Praha 14

Praha 3

Praha 10

Praha 5

Praha 13

Klánovice

Dolní Počernice

Praha 2

Zličín

Praha 20

B ěchovice

Praha 21

Št ěrboholy

Dubeč

Kolod ěje

Dolní Měcholupy

Praha 4

Ř eporyje

Praha 15

Slivenec

Praha 11 Petrovice

Královice

Praha 22

Velká Chuchle

Lochkov

K řeslice Újezd u Průhonic

Kunratice

Praha 16

Libuš

Šeberov

Benice

Nedvězí Kolovraty

Praha 12

Lipence

Zbraslav

1. Seafood Zborovská 2. Seafood Palladium 3. FishPoint Kbely 4. Makro Černý Most 5. Interspar Štěrboholy 6. Makro Průhonice 7. TTTM Sapa hala 22 8. Sádky Lahovice 9. Makro Stodůlky 32 | 33

PODMÍNKY PRODEJE RYB VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ PODMÍNKY

LEGISLATIVA

ODPADY

Masné a rybí výrobky se musí uchovávat při skladovacích teplotách deklarovaných výrobcem. Vhodné teplotní podmínky (kolem 2 °C) musí být průběžně sledovány. Při těchto teplotách musí být produkty uchovávány po celou dobu prodeje. Dále musí být chráněny před kontaminací, zejména před zvířaty a škůdci, před povětrnostními vlivy (přímé slunce, déšť), před prachem a před přímým kontaktem zákazníků s nebalenými potravinami. Povrchy přicházející do styku s potravinami musí být udržovány ve stavu, který umožňuje hygienickou manipulaci s potravinami, a musí být snadno čistitelné. K dispozici musí být vhodné zařízení k zajištění odpovídající osobní hygieny zaměstnanců (včetně zařízení k hygienickému umytí a osušení rukou, toalety). Při prodeji nebalených produktů odpovídající přívod teplé nebo studené pitné vody pro čištění popřípadě dezinfekci pracovních nástrojů a zařízení přímo v místě prodeje. Prodávající musí zamezit možné kontaminaci potravin při současné manipulaci s nebalenou potravinou a penězi (rukavice, podávací náčiní).

Desatero státní veterinární správy tvoří rámec pro fungování trhu, obsahuje požadavky na živočišné produkty, na jejich skladování, manipulaci, ochranu před kontaminací či dodržování základní hygieny.

Odstraňování odpadu (komunálního i odpadů živočišného původu) musí být součástí tržního řádu. Pro případ výskytu VŽP musí být v tržním řádu uvedeno telefonní číslo na asanační podnik (kafilérii), který by zajistil jeho neškodné odstranění. K dispozici musí být odpovídající zařízení pro hygienické skladování těchto odpadů až do jejich odvozu asanační službou (uzavíratelné nádoby, které musí být vhodně konstruovány, udržovány, snadno čistitelné, a je-li nezbytné, dezinfikovatelné). Odpady nesmí představovat přímý nebo nepřímý zdroj kontaminace. Prodejci, kteří nabízejí živočišné produkty na trzích opakovaně, musí při likvidaci VŽP vystavit obchodní doklad o odvozu a na vyžádání jej předložit kontrolnímu orgánu. Odvoz je třeba zajistit vozidlem osoby, která má povolení k výkonu veterinární asanační činnosti. Za případné skladování a odvoz VŽP odpovídá provozovatel tržnice a tržiště.

Požadavky na značení balených i nebalených potravin vyplývají ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, § 6 až § 8. Při prodeji nebalených potravin musí být pro spotřebitele na viditelném místě umístěný údaj s názvem výrobku, podmínkami skladování (teplota) a datem spotřeby. Prodejní místo musí být umístěno tak, aby byl zajištěn co nejkratší odtok odpadních vod do kanalizace a nedocházelo k roztékání odpadní vody při manipulaci s živými rybami. 1. Nepropustné uzavíratelné a označené nádoby na vedlejší živočišný odpad (VŽP). Nádoby na vnitřnosti, žábry, šupiny, střeva, ploutve apod. musí být označené nápisem „VŽP 3. kategorie“ a „Není určeno pro lidskou spotřebu“. Nádoby na uhynulé ryby musí být označené „VŽP 2. kategorie“ a „Není určeno k výživě zvířat“. 2. Prodávající musí být vybaveni ochrannými pracovními pomůckami (gumovými zástěrami, holínkami a rukavicemi) a vlastnit platný zdravotní průkaz. Živé tržní ryby se uchovávají v kádích, příručních nádržích při neustálé výměně a přítoku vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo okysličování vody, a to při odpovídající hustotě obsádky a množství kyslíku ve vodě ( dle vyhl. č. 382/2004).

Dále je nutné dodržovat legislativu v oblasti správné manipulace s potravinami a hygieny. Co se týká živočišných produktů, je nutné dodržovat pravidla Státní veterinární správy. Ministerstvo zemědělství dále schválilo tzv. hygienický balíček, který obsahuje soubor právních předpisů Evropského Společenství, týkajících se hygieny potravin a úřední kontroly. Konkrétně se jedná o čtyři nařízení a jednu směrnici, které nabyly účinnosti v lednu roku 2006. Další legislativní předpisy nutné dodržovat se týkají prodeje živočišných produktů. Ty upravuje zmíněná veterinární správa a především zákon 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Obecně jsou nutné tyto zásady :

PODPŮRNÉ FAKTORY TRHŮ / TRŽNIC

• Živočišné produkty, které mají prošlé datum použitelnosti, jsou považovány za zdravotně závadné.

politika

• Prodejce živočišných produktů je povinen skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost, vyloučit přímý styk potravin nebo surovin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin a uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem.

sociální faktor

• Prodejci živočišných produktů musí vlastnit platný zdravotní průkaz. • Prodejci musí nosit vhodný čistý a je-li nezbytné, ochranný oděv, musí dbát na vysoký stupeň čistoty. • Dále je vymezeno zacházení s konkrétními produkty. Jako například s čerstvým králičím a drůbežím masem, vejci, medem nebo rybami. Prodej ryb je upraven nejenom požadavky veterinární správy, ale přímo i zákony zabývajícími se ochranou zvířat. Těmi jsou: zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a nakládání s vedlejšími živočišnými produkty, zákon a vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě, vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování.

Operační program Rybářství na období 2007 až 2013. Tento program je evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaných částečně ČR. Podpory jsou svým charakterem investiční. Jedním ze sociálních faktorů je nesporně jakási módnost trhů, která v ČR propukla především v posledním roce. Lze to přisoudit v první řadě vlivu ostatních vyspělejších evropských zemí a v řadě druhé zlepšování životní úrovně v ČR, což má za následek zájem o kvalitnější čerstvé potraviny. Dalším sociálním aspektem je také upevňování mezilidských vztahů. Lidé se na lokálním trhu mohou potkat se svými známými a pohovořit, což je také podle výzkumu společnosti Aspetico jedním z důvodů k návštěvě farmářských trhů. Z tohoto výzkumu vyplývá, že pro 22 % dotázaných je trh nejenom záležitostí nakupování, ale i společenskou událostí.

Nakládání s vedlejšími živočišnými produkty je stanoveno zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1069/2009.

PRODEJ ČERSTVÝCH RYB

PARAMETRY VODNÍ CESTY, LIMITY PLOVOUCÍCH OBJEKTŮ

šířka plavebního pole podjezdná výška Palackého most............................................................. 28,8 m..........................................................................................8,20 m Jiráskův most........................................................... 42,5 m..........................................................................................6,50 m Most Legií.................................................................. 19,5 m..........................................................................................6,60 m Karlův most...................................................................21 m..........................................................................................8,90 m Mánesův most.......................................................... 41,8 m..........................................................................................6,70 m Čechův most..................................................................51 m..........................................................................................7,85 m Štefánikův most...........................................................57 m..........................................................................................7,60 m Hlávkův most................................................................42 m..........................................................................................5,00 m

11 m

řkm 50,69 - Zdymadlo Praha-Štvanice hlavní komora.....................................................175 x 11 m vedlejší komora..................................................115 x 11 m řkm 53,25 – Staroměstský jez

8,1 m

podjezd. výš.

řkm 54,20 – Štítkovský jez

69,5 m

PK Smíchov.........................................................175 x 11 m

šířka plavebního pole

PK Mánes.............................................................. 55 x 11 m řkm 62,21– Modřany Zdymadlo Praha-Modřany............. 191,5 x 12 m, hl. 4 m

VNITŘNÍ PRAHA – CHARAKTERISTIKA VODNÍ CESTY Úsek Holešovice - Smíchov řkm 49,5 - 54,3 V tomto úseku je povolena plavba plavidel o celkových rozměrech 110 x 10,6 metrů s maximálním ponorem 1,8 metrů. Maximální podjezdná výška je omezena na 4,5 metrů. Jedná se o úsek řeky procházející historickým centrem Prahy, vzdutý pevnými jezy s nábřežími většinou upravenými do podoby náplavek, využívaných jako přístaviště osobních lodí. Tento úsek byl pro velké lodě splavněn teprve ve 20. letech 20. století, a to soustředěním spádu dvou původních pevných jezů novým jezem s plavebními komorami u zdymadla Štvanice, a výstavbou levobřežního průplavu s plavební komorou Smíchov, překonávající zároveň spád původních historických jezů Staroměstského a Štítkovského. Pro zpřístupnění prostoru mezi oběma jezy byla při pravobřežním konci Šítkovského jezu postavena i malá plavební komora Mánes.

34 | 35

S výjimkou Hlávkova mostu disponují ostatní pražské mosty v tomto úseku podjezdnou výškou nad 6,5 metrů a s jistou tolerancí v době nejvyšších vodních stavů vyhoví i požadované cílové podjezdné výšce 7 metrů. Budoucím požadavkům vyhovuje i délka velkých plavebních komor, která činí 170 metrů. Zato nevyhovující je jejich 11 metrová užitná šířka. Plovoucí objekty bez vlastního pohonu musí být v případě ohrožení povodní transportovány do bezpečného kotviště. Nejblizším bezpečným přístavem pro Rašínovo nábřeží je Smíchovský přístav. Tlačná souprava představuje způsob říční dopravy, kdy jsou čluny tlačeny tlačnou lodí nebo remorkérem, s nimiž tvoří po dobu plavby jeden celek.

maximální rozměry tlačné soupravy maximální ponor

110 x 10,6 m 1,8 m

V39 55,5

PRAHA-SMÍCHOV

KM 55,5 - 54,2

54,5

55.0

54.5

55.5

55,53 vjezd do veřejného přístavu Praha - Smíchov 55,34 - 54,60 přístaviště osobní vodní dopravy, levý břeh, jednotlivá stání vyhražena plavebním značením 55,34 železniční most, šířka pl. pole 69,5 m, podjezdná výška 8,10 m 54,90 botel Admirál 54,70 - 55,30 přístaviště, pravý břeh 54,70 - 55,20 Praha - Smíchov, přístaviště, levý břeh

100

54,68 silniční "Palackého" most, šířka pl. pole 28,8 m, podjezdná výška 8,20 m 54,60 stanoviště "Hasičského záchranného sboru", levý břeh 54,27 silniční "Jiráskův" most, šířka pl. pole 42,5 m, podjezdná výška 6,55 m 54,25 - 54,45 stanoviště osobních lodí 54,20 pevný jez Štítkovský, nadmořská výška koruny jezu186.80 m n. m., vorová propust š.= 12 m uprostřed

200

300

400

500 m

54,20 vjezd do horního plavebního kanálu při levém břehu, nad kanálem lávka, podjezdná výška 7.60/6.60 m n. m. 54,15 plavební komora Praha - Mánes pro proplavování do Staroměstské zdrže při pravém břehu 55.00 x 11.00m 54,12 pěší lávka na Dětský ostrov, podjezdná výška 6,60 m 54,00 - 55,00 km 55.00 - 54.00 chybná kilometráž (pouze 900 m)

ANALÝZY

~ koncept

plovoucí rybí tržnice mobilita, modularita, propojitelnost

36 | 37

KONCEPT

PŘIROZENÝ ZPŮSOB NAKUPOVÁNÍ Metaforickým vzorem plovoucí tržnice byly Vietnamské říční trhy symbolizující jednoduchost a spontaneitu nákupu a prodeje jako součásti života na řece a v její blízkosti.

S konceptem tržnice se pojí otázka pro jaké produkty ji navrhovat. Mou odpovědí jsou ryby, nejen kvůli místu na řece, ale především kvůli zvyšující se spotřebě čerstvých ryb u nás a zároveň jejich omezené nabídce.

Inspirací plovoucí tržnice, která se může přesouvat i libovolně uspořádat, i když vzhledem k naplnění funkce a proudění vody by se mělo jednat o kotvení dlouhodobého charakteru, mi byly vodní řasy či ledové kry. Plovoucí tržnice reaguje na soudobé socioekonomické aspekty a trendy nakupování a životního stylu a nabízí rámcový koncept využití urbánní rezervy pražské Vltavy. Zároveň reaguje na tendence v oblasti gastronomie a na změny návyků při nakupování potravin.

Tržnice by měla dovolit změnit náplň dle aktuální poptávky či roční doby.

38 | 39

Trhy přinášejí možnost nakupovat čerstvé a kvalitní potraviny a tím podporovat zvyšování úrovně gastronomie u nás. Nakupování na trhu býval nejpřirozenější způsob nakupování, dnes se tedy jen vracíme ke svým tradicím. Všechna bývalá místa pražských tržnic však dnes již plní jinou funkci a jejich revitalizace je za stávajících ekonomických a majetkových podmínek nemožná. Vyvstává tedy potřeba nalézt nové, reprezentativní a dostupné místo. Takovými místy jsou náplavky Vltavy.

9 ~ TRŽNICE

MODULÁRNÍ TRŽNICE Záměrem byl nekomplikovaný, ale výrazný vzhled a zároveň ekonomicky přijatelná konstrukce. Výraz, který vzbudí pozornost, naláká místní, kolemjdoucí, turisty. Tržnice, kterou lze složit z libovolného počtu totožných modulů dle aktuální potřeby. Jednotlivé moduly tržnice funkčně nemusí sloužit pouze prodeji čerstvých ryb, v případě potřeby je lze částečně využít pro gastronomii (jednoduchá příprava čerstvých ryb) a ke konání větších eventů.

KONCEPT

GENEZE TVARU

Zadaný standardní ponton 10/50 m; racionální rozměr, který projde všemi zdymadly na pražské Vltavě.

Zkosením rohů pontonu vzniká možnost libovolného napojování pod úhly 30, 60 a 90 °. Půdorys – tvar hlavní vodní roviny je zároveň hydrodynamicky příznivý.

Segmentace po 2,5 metrech je zachovaná po celém obvodu člunu. Modul definuje konstrukci a zajistí opakovatelnost minimálního počtu stavebních detailů.

Prolamovaný plášť vrchní části člunu zajišťuje strukturální pevnost a je základnou lomenicové střechy. Ta definuje architektonický výraz celé stavby.

Prolomení vstupů v pravidelném rytmu umožňuje přístup z náplavky, vzájemné propojení jednotlivých modulů tržnice i přístup pro nakládku zboží z člunu.

40 | 41

MOŽNOSTI USKUPOVÁNÍ MODULŮ TRŽNICE řetěz

voština /cluster

trojúhelník

čtverec

60° 30°

skrumáž

KONCEPT

VÝSLEDNÁ FORMA

42 | 43

KONCEPT

44 | 45

SITUACE

situace Poloha tržnice při náplavce Rašínova nábřeží čerpá z městského potenciálu Prahy 2 a blízkosti centra. Smíchovský přístav, vzdálený pouhých 1,5 km, je optimálním zásobovacím uzlem a poskytuje útočiště při povodni. 46 | 47

D ra h

Mr a tí n s ký p.

o la js k ý

nic k

Dolní Chabry

Dáblice

Čakovice

ý p.

Troja

Praha 8

pla ve bn í ka n á

ř no Vi

Vinoř

Praha 18

aje

POTENCIÁLNÍ KOTVIŠTĚ ý p. C tě nick p.

ý n ic k C tě

B oh

ý p.

Č i mic k

hdol

L ys

Cukrovarský ryb.

Praha 19

Satalice la o va š to R udolf

Praha 7

Praha 9

Praha 20

Čer

to v

Ho řejší ryb. Kyjský ryb.

R o k y t ka

Praha 1

C hv

Praha 14

Praha 3

Vltava

é pr

a v ic ký p.

Č eněk

Dolní Počernice

Praha 2

Po černický ryb.

ha 5

h bo

Praha 10

r Š tě

ls k

plavební řez modulemkomora tržnice v plavební komoře H o s ta v ic k

aktuálně dostupná stanoviště

ochranný přístav

Praha 4

V Rohožníku

V Oboře Podleský ryb. Markéta

Praha 11 Petrovice

Kombinací plovoucí tržnice a trhů na náplavce by se dalo docílit velikých víkendových nebo svátečních trhů.

Homolka

Dolnomlýnský ryb. Režim plovoucí tržnice by se mohl stanovovat pružně podle poe c k ý p. t o L hptávky a komerční úspěšnosti, tržnice by se v případě potřeby Hornomlýnský ryb. mohla rozdělit naBorový dva menší celky. ryb.

Milí čovský ryb. Ková řský ryb.

Br ůdek Olšanský ryb.

Šmejkal Jordánek

Praha 22 P it ko

Nadýmač

v ic

K řeslice Újezd u Průhonic

Šeberovský ryb. Šeberák

Kunratice

Vrah

k ý p.

k ov s ký p. oš í

Z á ti š s k ý p.

Libuš

a ns

v.n.Hostivař

Náplavka Dvořákova nábřeží skýtá plochu 16 000 m2 a Rašínova dokonce 20 000 m2.

ýp .

Ř íč

Praha 15

tržnice zdají ideální, levý břeh Vltavy je poměrně nehostinný. Potenciál kotvení tržnice v návaznosti na Malou stranu spočívá v dobré viditelnosti a přitažlivosti pro turisty.

šsk

Slatina

. ýp

Dolní Měcholupy max 10,6 m

B o t ič

K u Zatímco pravostranná nábřeží s náplavkami, kde je vysoká frenr a tkvence i c ký p. pěších i návaznost na centrum se pro kotvení plovoucí

L ibu

B ěchovice

Dubeč

stanoviště dostupná po revitalizaci nábřeží

B ě ch

. ýp

ěrboholy |Štzdymadlo

S la tins ký p .

potenciální stanoviště

C ho lu pic k ý p

a lk

Vodice

NÁVRH

Sukov

Benice

SITUACE

Jedno z možných uskupení čtyř modulů plovoucí tržnice v pokročilém stádiu rozvoje. Moduly mohou fungovat i zcela samostatně a obsluhovat různá místa. Spojovat se mohou při příležitosti trhů a jiných akcí.

48 | 49

NÁVRH

PŮDORYSY

1 – chlazený sklad

2 – šatna zaměstnanců

3 – technika

4 – kancelář

5 – pracovní deska

50 | 51

PALUBA stánky prodejců ryb......................................................210 m2 kancelář.................................................................................15 m2 plocha pro návštěvníky...............................................235 m2 celkem ............................................................................... 460 m2 14 otvorů v plášti lomenice zprostředkovává buď vstupy z náplavky, průchody do ostatních modulů tržnice, nebo výhledy na řeku a město. Veřejnou část paluby tvoří ochoz kolem pultů s vystavenými chlazenými rybami. Dle potřeb provozovatele jsou v každém modulu k dispozici 2 ostrůvky kanceláří nebo malého gastronomického provozu. Každý z prodejců má za pultem pracovní desku, dřez váhy a nádoby na odpad. Kromě chlazených skladů ryb a technického zázemí mají v podzemí prodejci k dispozici šatnu a toalety. Zbytek podpalubí slouží jako revizní prostor instalací vzájemně propojujících jednotlivé moduly.

PODPALUBÍ chlazený mezisklad (500 boxů).................................. 75 m2 šatny a toalety pro personál....................................... 27 m2 technické zařízení tržnice............................................ 60 m2 celkem.................................................................................162 m2

BILANCE počet prodejců.......................................................................... 16 počet vystavených boxů s rybami................................ 350 počet prodejních akvárií...................................................... 16 kapacita chlazeného meziskladu........................ 7 500 kg

PARAMETRY PLOVOUCÍHO OBJEKTU výtlak........................................................................................723 t konstrukční hmotnost......................................................689 t provozní zatížení................................................................... 35 t

NÁVRH

SCHEMA – ŘEZOPERSPEKTIVA

52 | 53

NÁVRH

PODÉLNÝ ŘEZ, STŘECHA

+ 6,400

+ 4,300

+ 0,300

54 | 55

PŘÍČNÝ ŘEZ ŠATNOU ZAMĚSTNANCŮ A KANCELÁŘÍ

NÁVRH

PŮDORYS – VARIANTA MODULU TRŽNICE S GASTRONOMICKÝM PROVOZEM

1 – chlazený sklad

2 – šatna zaměstnanců

3 – technika

4 – kuchyně

5 – sezení

6 – sklad gastro

56 | 57

PALUBA stánky prodejců ryb........................................................ 90 m2 kuchyně..........................................................................2 x 23 m2 výdej................................................................................ 2 x 10 m2 sezení................................................................ 40 míst – 53 m2 plocha pro návštěvníky...............................................235 m2 celkem ............................................................................... 460 m2

Veřejnou část paluby tvoří ochoz kolem pultů s vystavenými chlazenými rybami. Dle potřeb provozovatele jsou v každém modulu k dispozici 2 ostrůvky s kuchyní pro gastro provoz a výdejním pultem, který obsluhuje 40 míst k sezení v bistro-restauraci uprostřed tržnice.

NÁVRH

PŘÍČNÝ ŘEZ – VÝDEJ, PRACOVNÍ PULT A PODZEMNÍ SKLAD

58 | 59

POHLED NA RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ – MODUL TRŽNICE TLAČENÝ REMORKÉREM

9006

9007

NÁVRH

60 | 61

DETAIL STŘEŠNÍHO PLÁŠTĚ

2 1 3 5

0,5

1m 1

1 2 3 4 5

Hliníková přítlačná lišta s pryžovým těsněním Polykarbonátová deska tl. 40 mm (orientace komůrek po spádnici) Plastový nástavec rámu Rám pole – ocelový nosník 160/80 mm protipožární nástřik RAL 9010 Distanční pryžová vložka

1 2 3 4

Polykarbonátové desky jsou vysoce odolné jak proti nárazům, tak jsou mechanicky stabilní v širokém teplotním rozmezí, a to od –50 °C do +115 °C, vysoce tvarově stálé a při rozbití se netříští. Splňují nejvyšší standardy požární odolnosti. Tepelněizolační vlastnosti, průsvitnost, nízká hmotnost, velkoplošné prosklení, a nízké náklady na konstrukci.

Tepelná roztažnost polykarbonátu je 0,065 mm/m/°C. V návrhu je zohledněna expanzní vůle 4 milimetry na 1 směrech. Hliníková přítlačnámetr lištav obou s pryžovým těsněním

Polykarbonátová deska tl. 40 mm (orientace komůrek po spádnici) Plastový nástavec rámu Rám pole – ocelový nosník 160/70 mm

NÁVRH

KONSTRUKCE, STATICKÉ SCHEMA

konstrukce Střešní plocha s portálovým průřezem vznikla mozaikovým spojením základních lomenicových jednotek. Zalamující se plochy se setkávají uprostřed ve vrcholu, který v podélném řezu tvoří horizontální hřeben. Boční stěny jsou u základny vykloněny ven z půdorysu, zajišťují tuhost a propojení se zbytkem plochy, který se podobá valené klenbě. Záhyby dávají plochám strukturální pevnost a tuhost a dovolují jim pnout se jako oblouk. Tato struktura přináší optický efekt nařasení, klenutí, špičatosti a skládání; akusticky působí difúzně.

10 2,5

b d e d

e 3,75

1,8 4

123° 2,2

° 90

Typický segment lomenice, který se na hale opakuje 18x, je tvořen 14 trojúhelníky a jedním čtyřúhelníkem. Záladních stále se opakujících prvků je 5. Modularita a opakovatelnost snižujě počet konstrukčních detailů na celé stavbě.

62 | 63

z = 6,1 m

7° 11

6,1

2,1

135 °

127°

1,25

3,75

x = 1,25 m

m 10

profil střešní konstrukce □ profil 160/80 mm

příčné ztužení I profil 300/150 mm obšívka plech tl. 8 mm

podélné ztužení I profil 300/150 mm

Ocelová konstrukce pontonu díky shodnému modulu 1,25 m plynně navazuje na ocelovou konstrukci střešního pláště. NÁVRH

ŘEZOPOHLED RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ

9006

64 | 65

9007

192,60

187,20

NÁVRH

66 | 67

MODEL

68 | 69

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT AR 2011/2012, ZS

Benedikt Markel

NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE

Plovoucí rybí tržnice Floating fish market

JAZYK PRÁCE

český

Vedoucí práce

doc. Ing. arch. Akad. arch Petr Hájek

Oponent práce

Ing. Arch Petr Burian

Klíčová slova

Vltava, plovoucí dům, rybí tržnice, tržnice

Anotace

15127 Ústav navrhování III

Hlavní myšlenkou této práce je naplnit dosud nevyužitý potenciál řeky Vltavy veřejnou funkcí, novým smyslem. Poukázat na urbánní rezervu naší metropole, která na Vltavě může rozvíjet svoji společenskou, kulturní či rekreační dimenzi. Kontakt s řekou v centru Prahy je v létě osvěžující, v zimě romantický, patří k našim základním potřebám, byť podvědomě. Analyzovaným místem práce je Rašínovo nábřeží na Praze 2 – v současnosti parkoviště, přístavní molo, místo konání občasných kulturních akcí a farmářských trhů. Jakou funkci by na tomto místě měl plovoucí dům vykonávat? Co bude dostatečně silné na to, aby se z náplavky stalo aktivní místo centra poskytující lidem atraktivní prostředí pro jejich identifikaci s místem? Odpovědí se mi stala vzrůstající obliba současných farmářských trhů kolidující s nekvalitními prostory a zázemím pro jejich konání, v současnosti v Praze není jediná kvalitní / plně funkční zastřešená tržnice. Rozhodnutí pro plovoucí rybí tržnici podpořily i vývoj poptávek a významné změny v oblasti gastronomie u nás, které charakterizuje právě i nakupování čerstvých potravin.

Anotace (anglická)

Prohlášení autora

Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne 6. 1. 2012

podpis autora – diplomanta

ZDROJE JONÁŠOVÁ, Monika . Strategická analýza. Praha, 2011. Diplomní práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Josef Krause, Ph.D. LEVÁ, Lenka. Marketingový průzkum trhu ryb v ČR. České Budějovice, 2009. Dostupné z: http://theses.cz/id/cka9l8/downloadPraceContent_adipIdno_7541. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Doc. Ing. František Vácha, CSc. Situační a výhledová zpráva RYBY [online]. Praha 1: Ministerstvo zemědělství, 2011[cit. 2012-01-01]. ISBN 978-80-7084-978-1. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ file/138731/RYBY_2011.pdf CÍLEK, Václav . Vltava - paralelní svět. Ekolist.cz [online]. [cit. 2012-01-02]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vltava-paralelni-svet

ZÁKONY A VYHLÁŠKY Základní zákony, vyhlášky a normy při navrhování plovoucích zařízení: Zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých vodních zákonů (vodní zákon) Zákon 114/1995 o vnitrozemské plavbě Vyhláška 159/2003 Sb. kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob Vyhláška 222/1995 Sb. o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí Vyhláška 223/1995 Sb. o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách Vyhláška 241/2002 Sb. o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě Nařízení vlády 174/2005 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů Nařízení vlády 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky ČSN EN 711 Plavidla vnitrozemské plavby - Palubní zábradlí - Požadavky, typy ČSN 32 0000 - Lodě a plovoucí zařízení. Názvosloví plavidel a plavby ČSN EN 14504 - Plavidla vnitrozemské plavby - Plovoucí přístavní můstky

70 | 71

PLOVOUCÍ RYBÍ TRŽNICE

diplomní projekt | Benedikt Markel

PLOVOUCÍ RYBÍ TRŽNICE

diplomní projekt | Benedikt Markel