Architect+ 1/2018 by Conventia Events s.r.o.

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

REALIZACE

8 Revue for the presentation of Czech and Slovak architecture Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

Únor / February 2018

Cena: 185 K / Price: 7 EUR

EDITORIAL

Když p ed více než rokem došlo ke vzk íšení titulu, který

se rozhodl navázat na slávu prestižního Architekta, ambice jeho tvůrců byly nemalé.

Po sedmi íslech pod vedením Julka Machá ka, jemuž

pat í za pionýrskou práci velký dík, dochází k další změně. Změnil se redak ní tým, sestavili jsme špi kovou redak ní radu. Název se nemění ‒ další plus v titulku editorialu je

jen parafráze ‒ nový Architect+ nemíní být ani úspornější, naopak. Naše ambice jsou ještě větší.

Chceme být asopisem první volby ‒ pro všechny eské

tvůrce. Chceme být asopisem důležitým i pro architekty z nejbližšího okolí za našimi hranicemi. Myslíme si, že

eská, potažmo slovenská a st edoevropská scéna vůbec, je

dostate ně bohatá, abychom na ní dokázali postavit kvalitní

obsah. Chceme nadále spolupracovat se špi kovými tvůrci ‒ nejen mezi architekty, ale rovněž mezi fotografy, teoretiky, publicisty a kritiky. Kritiky s velkým „K , protože právě

odbornou kritiku bychom velmi rádi resuscitovali do podoby známé ještě z dob „p ed prvním dělením Architekta koncem první pětiletky aktuálního tisíciletí.

Některé změny poznáte na první pohled, jiné neuniknou pouze velmi pozornému tená i. Navíc vývoj asopisu

nepovažujeme za ukon ený, chceme reagovat na vaše

ohlasy, pot eby a p ipomínky. Nechceme stát u zdi, ale

naopak ‒ stát se opěrnou zdí pro domácí scénu. Nechceme být nástěnkou, ale kritickou platformou.

Vedle odborné ve ejnosti cílíme i na všechny p íznivce architektury, kterým povrchní zpracování nejnovějších

realizací nesta í a chtějí se pono it k její podstatě. asopis ještě více otevíráme designu, protože si myslíme, že architektura a design k sobě neodmyslitelně pat í. V rukou držíte nový Architect+.

Dejte nám vědět, jak se vám líbí.

Matej Šišolák

OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová,

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák,

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová

FOTO NA OBÁLCE:

A69 - architekti: Soutěžní návrh vstupních prostor Botanické zahrady hl. m. Prahy REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Lenka Jindrová

HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová,

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGER: Rastislav Jakub,

rastislav.jakub@premiummediagroup.cz +420 720 344 524 PRODUKCE:

Milan Novák,

024

038

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s. DISTRIBUCE:

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

001

Editorial

002

Obsah

RO NÍ P EDPLATNÉ:

Cena 900 K , studenti 600 K Objednávky:

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz Telefonicky: 800 300 302 Cena: 185 K / 7 eur Registra ní íslo MK: E 22707

AKTUALITY 004

Rode House

006

Vegan Life

007

Vila v lese

008

Dva domy, srnky a stromy

asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o. I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 8 (01/2018)

Vychází 6 x ro ně

Vyšlo: 27. února 2018 www-architect-plus.cz

REALIZACE 010

Chmela architekti: Obytný soubor 4Blok

022

Petr Pištěk: Hierarchizace teritoria

024

M1 architekti: Loděnice ASC Dukla

036

Michaela Mrázová: Dukla mezi hausbóty

038

GutGut: Mlynica

050

Imro Vaško: Palác Mlynica

052

Rusina Frei architekti: Obnova náb eží eky Lou né

062

Petr Hájek: Architektura v důslednosti

OBSAH

078

052

104

HISTORIE

TÉMA: UDRŽITELNÁ ARCHITEKTURA 064

Petr Zahradník: Certifikace šetrných budov v R

067

Ji í Suchomel: Kulturní dům Cristal

072

Kulatý stůl: Architektura udržitelné budoucnosti

094

Adam Štěch: George Nakashima v New Hope

VÝSTAVA 100

Nejlepší rodinný dům V4

DESIGN 078

Adam Štěch: Recyklace jako výtvarná strategie

084

Lucie Koldová: Das Haus na IMM v Kolíně nad Rýnem

090

Archibook: Novinky z Kolína nad Rýnem a z Pa íže

SOUTĚŽ 104

Vstupní areál Botanické zahrady hl. m. Prahy

MEDIA 108

Daniel Tudor Munteanu: OfHouses

SERVIS 110

Akce, výstavy

112

P ednášky, konference

113

Architektonické soutěže

114

Knihy

AKTUALITY

RODE HOUSE Autor: Pezo von Ellrichshausen Investor: soukromá osoba Adresa/lokace: Chonchi, soustroví Chiloe, Chile Datum projektu: 2015 Datum realizace: 2016-2017 Foto: Pezo von Ellrichshausen Hlavní dodavatel: Ricardo Ballesta Sou asná chilská architektura se v posledních letech stala fenoménem a silně rozpoznatelnou školou stejně tak, jako souasná belgická nebo japonská scéna. Velmi silná skupina tvůrců zde dokázala zhmotnit výtvarnou vizi chilské krajiny a vytvo it charakteristický p ístup, ve kterém se důraz na materiály a jejich zemitost spojuje s expresivními skulpturálními koncepcemi. Kromě slavného architekta Smiljana Radice je to bezesporu také kancelá Pezo von Ellrichshausen, která výrazně prezentuje chilskou architekturu na světové scéně. Maurizio Pezo a Sofia von Ellrichshausen tvo í architektonické duo od roku 2002. Od té doby stihli spole ně realizovat adu obytných domů, reprezentovat svou zemi na Benátském bienále v roce 2008 a pravidelně p ednášet na prestižních univerzitách v USA. Odbornou ve ejnost upoutali p edevším svými inovativními prostorovými koncepcemi, které charakterizují jejich známé projekty soukromých domů. Dům Cien na chilském venkově je nap íklad tvo en pouze prostým vertikálně orientovaným betonovým kvádrem. Dům Guna je zase originální verzí atriového obydlí, které je vyneseno nad zem centrální betonovou základnou. Architektura tohoto studia je bezesporu vždy silně podmíněna podobou stavební parcely. Nejinak tomu bylo i u jejich zatím poslední realizované obytné stavby, domu Rode, který se nachází na největším z ostrovů souostroví Chiloé u jižního pob eží Chile. Dům stojí na vrcholu mírně se svažujícího kopce, pokrytého stále zelenými loukami. „Naším konceptem bylo vytvo it dům, který ozna ujeme na jednu

stranu jako ‚polovina domu a na stranu druhou jako ‚dvojitý dům . Polovina domu proto, že základní půdorys domu je tvoen useknutým půlkruhem. Dvojitý dům proto, že je celý program stavby rozdělen p esně na dvě symetrické poloviny. Jedna z nich smě uje k p ímému žlutému slunci a druhá k nep ímému a modrému světlu, hovo í o svém konceptuálním p ístupu architekti. Dům má v podstatě tvar jako polovina kruhové arény. Svým vnit ním obvodem se otevírá směrem dolů s výhledem na louky. Zkosená st echa pak celou fasádu sceluje a svým lehkým p evisem vytvá í po celé její délce venkovní průběžnou kolonádu. Naopak z druhé strany je stavba uzav eným monolitem, obloženým p írodními d evěnými prkny, a otev ena do krajiny je jen několika málo otvory. Ostatně celý dům je postaven z lokálního d eva, jehož zpracování zde má velkou tradici. „Celý ostrov je známý nejenom bujarými mýty a legendami, ale právě i pro rafinované tesa ské umění, které zde místní používali p edevším pro stavbu kostelů a lodí, hovo í architekti o materiálovém charakteru stavby, který je pro ně nezvyklý. Studio totiž většinou pracuje s betonem. Tentokrát však použili na stavbu různé aplikace d eva. St echa je pokryta šindelemi, sloupy na terase jsou vyrobeny z masivních kulánů a fasáda i interiéry jsou kompaktně obloženy palubkami. Interiér domu pak tvo í jeden velký prostor, který se otevírá do dramaticky působícího krovu na půdorysu segmentu. Dvě ložnice se nacházejí na obou koncích celého půdorysu.

AKTUALITY

VEGAN LIFE Autor: Kryštof Blažek, studio minio Investor: soukromý investor Adresa: Thámova 119/19, 18600 Praha 8 - Karlín Datum projektu i realizace: 2017 Foto: Jan Kuděj Architekt Kryštof Blažek ze studia minio navrhl už několik vyda ených komer ních interiérů v Praze a stal se tak jedním z aktivních tvůrců specializujících se právě na tuto typologii u nás. Po interiérech asijského bistra Modrý zub nebo japonské restaurace Yaku navrhl tentokrát veganské bistro Vegan Life, které najdeme v centru sou asného gastronomického života Prahy, v Karlíně. „Prostor restaurace je p ístupný rovnou z ulice a nalézá se v p ízemí nedávno zrekonstruovaného inžovního domu.

Vstupní místnost je leněna pěti valenými klenbami, vertikální okna i vstupní dve e

mají půlkruhové záklenky. Zadní místnosti mají nové podhledy, jelikož se jedná o zast ešenou plochu původního dvora, hovo í o charakteru prostoru architekt.

Interiér restaurace navrhl Kryštof Blažek

jako světlý a vzdušný. I p esto, že se jedná o základní utilitární interiér, dokázal au-

tor vnést do prostoru specifickou poeti-

ku a trefnou kombinací barev a povrchů

i elegantními detaily povznést jeho kom-

plexní kvalitu. „Zdi a klenby jsou pouze

vyštukované bez výmalby, objevuje se zde i bílý lesklý obklad stěn 10 x 30 cm s tyrkysovou spárovací hmotou, t i stěny jsou lazurované s nádechem starorůžové barvy. Světlé barvy, použití d eva a útulnost in-

teriéru, to vše je ve zkratce klientské zadání, hovo í o své práci architekt.

Některé prvky mobiliá e byly vyrobe-

ny z běleného masivního d eva v kom-

binaci borovice a dubu. Tomu odpovídá

i obložení stěn, které jsou do výše 900 mm pokryty palubkovým obkladem ze smrku pokládaným v úhlu 15° , běleného a lehce drásaného. Na výdejním pultu se obklad se smrkovými palubkami opakuje, tentokrát však ve skladbě „chevron . Celkový monochromatický charakter pak celý interiér sceluje. „Prostor je dále leněn různým typem sezení, podél oken vedou dlouhé barové pulty, kromě klasických stolů pro dva hosty je zde i několik atypických komunitních stolů navržených naším studiem, zmi uje architekt. Provozovnu se architektovi také poda ilo lenit odlišným typem osvětlení. Zatímco v p ední místnosti visí několik desítek měděných světel zavěšených vždy v adě na osu valené klenby, v zadní místnosti se pohupuje padesát lampionů v kompaktní skrumáži navazující pocit jakési výtvarné instalace. Dopl ujícím osvětlením jsou nástěnné mosazné ramenné lampy a světla p ipomínající vějí .

AKTUALITY

VILA V LESE Autor: Mjölk architekti Investor: soukromá osoba Adresa/lokace: st ední echy Datum projektu: 2013 Datum realizace: 2017 Foto: BoysPlayNice www.mjolk.cz

Liberecké studio Mjölk architekti se zabývá výrazně kontextuální architekturou, která vždy vychází z místa stavby nebo z ur itého p íběhu, jenž se k projektu váže. Podobně postupovali i ve své zatím poslední dokon ené reziden ní stavbě. Vila v lese ve st edních echách je organickým objektem, jehož charakter byl p ímo podmíněn podobou stavební parcely. Rodinný dům se totiž nachází uprost ed lesa, mezi vzrostlými stromy. „Klienti si vybrali úžasné místo mezi vzrostlými stromy, situované nedaleko vesnice, která historicky sloužila jako zdroj pracovní síly pro císa ské lesy, hovo í o projektu architekti. A pokra ují: „Prost edí domu bylo naší hlavní inspirací. Zatímco se organický tvar st echy proplétá mezi stromy, dolní, více racionální ást jsme navrhli p edevším s ohledem na fascinující výhledy do lesa. Rozlehlý rodinný dům o výmě e

322 m2 je tak fúzí dvou formálních p ístupů, jejichž propojení je ale výsledkem jasného koncep ního uvažování. Dům je rozdroben na několik menších objektů, které propojuje amébovitý tvar ploché st echy, p ipomínající svou organi ností ikonický dům Casa das Canoas, který si v padesátých letech postavil v Rio de Janeiru Oscar Niemeyer. Z exteriéru se dům promě uje z každého odlišného úhlu pohledu, architekti zde vytvo ili jakousi p irozenou obytnou krajinu. „St echa vytvá í kryté prostory mezi oběma domy i v jejich zákoutích. P edsunutý strop akcentuje venkovní prost edí a zvětšuje kontrast mezi venkovními obrazy a interiérem, který ve sjednocených d evěných podhledech prostupuje do exteriéru, uzavírají architekti. Není to poprvé, kdy architekti Mjölk použili podobné téma. Zatímco jejich Dům v plotě byl jasnou racionální stavbou s výraznými barevnými detaily modré, bílé a ervené a palubkovým opláštěním, Vila v lese je monochromní stavbou bílé barvy

a zděné konstrukce se železobetonovou konstrukcí st echy. Organická st echa zakrývá dva hlavní objemy domu. První skrývá ateliér, hostinskou ást a garáž. Druhý je plnohodnotným domem pro rodinu. V dolní ásti je situován velkorysý obytný prostor s obývákem, kuchyní, pracovnou a ložnicí rodiů. O patro výš, které vy nívá nad úrove dominantní st echy, navazují na dolní dispozici dětské pokoje, jež jako jediné objemy p evyšují st echu domu. Dětské pokoje jsou identické. Každý z nich má své vlastní hygienické zázemí a malou šatnu. Architekti vytvo ili velkorysý, a p esto minimální, až asketicky strohý prostor, ve kterém istě bílé zdi dopl uje d evěná podlaha a nábytek i betonová stěrka. Mezi centrální jídelnou a obývacím pokojem s vestavěnými úložnými systémy se také nachází kubicky tvarovaný volně stojící krb jako dominantní prvek obytného interiéru, který se propojuje s okolní krajinou rozlehlými prosklenými stěnami.

REALIZACE

Na rozhraní Vinohrad a Vršovic vyrostl nový blok. Tedy 4Blok: návrat k typické blokové výstavbě hlavního města, ale ve veskrze moderním pojetí.

OBYTNÝ SOUBOR

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

4BLOK

REALIZACE

01 Roh Vršovické a Archangelské. Lokalitě prospěla revitalizace tramvajové trati.

02 Situace 1. NP ve vztahu k okolnímu terénu. Dvůr je p ístupný ze všech sekcí, dopravně pouze z Kavkazské, vjezdy do garáží jsou z úrovně 1. PP. 03 Zákres hmoty domu rozdělený na jednotlivé byty. Princip domu jako 3D tetris. 04 Roh Archangelské a Kavkazské. Epicentrum fasády podporuje nejtmavší odstín zeleného skla. Hmota bloku graduje k desetipatrové věži.

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

REALIZACE

OBYTNÝ SOUBOR 4BLOK Místo: Vršovická, Praha 10 Autor: Chmela architekti / David Chmela , Vojtěch Nedorost Spolupráce: Ji í Hnízdil, Radek Davídek, Václav Zídka Landscape: Šmídová Landscape architecture ‒ Štěpánka Šmídová Investor: Rezidence Vršovice, s. r. o. Projekt: 2011‒2016 Realizace: 2015‒2017 Dodavatel: VCES, a. s. Foto: auto i, archiv investora

REALIZACE

4BLOK

05 4Blok používá nejvíce pohledového betonu z reziden ních projektů v eské republice. 06 Vzorový byt s betonovými lampami také poukazuje na industriální odkaz místa. 07 Kompozice dlažby navazuje na formu fasády. Průhledy umož ují kontakt s okolím, průhled na západ na tovární komín Koh-i-nooru. 05

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

REALIZACE

Autorská zpráva 4Blok se nachází na místě bývalého areálu Tesla v sousedství Kohi-noor. Jedná se tedy o území posledních průmyslových objektů v samém centru reziden ní tvrti Vršovice. Budova sousedí s bulvárem Vršovická. Hmota objektu vychází z místní tradi ní blokové zástavby a mě ítka i objemu okolních budov, na které prostorově navazuje. Ve Vršovické ulici je dodržena výšková hladina okolní zástavby, kolmo na tuto ulici budova stoupá zárove s terénem a v severozápadním rohu hmota graduje k vysoké budově Business Centrum Koda ská. Mezi budovou a p ilehlými ulicemi jsou záhony s extenzivní zelení osázené stromo adím navazujícím na alej vršovického bulváru. V parteru domu jsou v souladu s oživením ulic umístěny komer ní jednotky, a to po celé délce budovy směrem do Vršovické ulice a na rohu Altajské a Kavkazské. Ve vnitrobloku na úrovni 1. NP a ulice Kavkazská se na rostlém terénu nachází zahrada s b ezovým hájem, relaxa ní zónou a dětským h ištěm. Prolukami ve hmotě objektu je zabezpe en dostate ný p ívod p ímého denního světla a kontaktu s děním v okolí. Dbali jsme na to, abychom nevytvo ili stinný dvůr, jaký mají domy v klasické blokové zástavbě. Koncept ozelenění okolí stavby je doplněn velkými st ešními zatravněnými terasami. Celý objekt je spolu se zahradními úpravami v jeho blízkém okolí navržen tak, že se jeví jako prorostlý zelení.

graduje směrem k nejvyšší desetipatrové budově. Prakticky všechna okna mají jednotný rozměr. Jejich důmyslné rozvržení a slu ování vytvá í na fasádě nepravidelnou mozaiku. Tento okenní ornament je doplněn důmyslně rozvrženými balkony, které se v nad sebou jdoucích patrech nep ekrývají a tím je zajištěno dostate né oslunění balkonů i interiérů samotných bytů. V objektu se nenachází ani jeden stejný byt. Gradující estetika fasád je doplněna výraznými ímsami a proměnnými materiály použitými na zábradlí oken a balkonů, jako jsou beton, ty ová ocel a pět odstínů do zelena zbarveného skla.

Polyfunk ní blok s 210 bytovými jednotkami je roz leněn do t í hmot se ty mi vstupy, které vyrůstají ze spole ného soklu. Tato podnož obsahuje t i patra podzemních garáží a komer ní prostory. Jednotlivé hmoty stoupají spolu se svahem a celá kompozice

Jak vstupy do domu a komer ních prostor, tak vjezdy do garáží jsou zapuštěny do hmoty domu, a to z důvodů povětrnostních a estetických. Dovnit ustoupený parter budovu opticky odleh uje a vytvá í p ed vstupy větší rozptylové plochy.

Barevnost fasád je v tlumených neutrálních barvách. Světlý odstín je použit na fasádách obracejících se do vnitrobloku, a to z důvodu projasnění a optického zvětšení prostoru. Zárove je tato světlá barva použita i na východní fasádu do ulice Archangelská, aby odražené a rozptýlené světlo projas ovalo byty v protějším bytovém domě. Vnější fasády domu obracející se do ulic Vršovická, Altajská a Kavkazská jsou v tmavším odstínu. Vstupy do ty bloků jsou zdůrazněny ty mi dopl kovými barvami, které je ur ují a díky nimž pomáháme obyvatelům v orientaci v objektu (nap . v podzemních garážích). Tyto barvy používáme na ostěních oken i na větších celcích fasád.

4BLOK

REALIZACE

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

REALIZACE

Dvůr nabízí příjemné místo, kde se dá sednout, místo, kam se dají poslat děti, jež tam mohou bezpečně lítat 08 Balkony gradují spolu s hmotou domů. Jednotlivé vstupy jsou odlišeny barevně. Tyto 4 barvy vytvá ejí jednu z vrstev kompozice fasád − objevují se na ostěních oken.

REALIZACE

Rozhovor s Davidem Chmelařem Pro Davida Chmelaře představuje 4Blok určitý životní milník, jak sám říká, „dárek ke čtyřicátinám“. Pro etablovaného architekta byla tato objemově i investičně největší zakázka příležitostí výrazně se podepsat na tváři hlavního města.

4Blok jste úspěšně dokon ili a zkolaudovali. Na jeho po átku ale stáli jiní architekti.

prost edí, došlo t eba k rekonstrukci a zatravnění tramvajové trati, což celé prost edí hodně pozvedlo.

Ano, existoval projekt pro územní rozhodnutí, který jsme ale museli p edělat, protože neodpovídal sou asným regulativům a investor jej nedokázal prosadit. Až pětina baráku se musela „u íznout kvůli hmotě. Navíc měl velmi nevhodné dispozice. Nicméně museli jsme se držet podmínek územního povolení ‒ výšky íms, dodržet půdorysnou stopu a koeficient zastavěnosti. Původní návrh byl p itom šílený ‒ bylo v něm 12 schodiš ových sekcí My jsme navrhli pouze ty i, od ehož se pak odvinulo i celé lenění domu a posléze i název a navazující marketing.

Dům stojí na místě původního brownfieldu. Do jaké míry ovliv ovalo váš návrh industriální dědictví ešeného území?

Dovolili jste si investorovi vzít podlažní plochu? Investor s tím byl smí ený, protože jinak by to nešlo postavit. Díky našemu ešení se myslím i výrazně zlepšily estetické parametry stavby. Za šest let navrhování a realizace se postupně měnilo i okolní

Městská ást se vůbec snaží celou oblast kultivovat. Zrekonstruovala pěší zónu Ruská−Moskevská, upravila ve ejný prostor okolo záme ku Z toho místa pocházejí t eba i lavi ky, které jsme použili v okolí domu ‒ snažili jsme se totiž co možná nejvíce navázat na městskou strukturu a charakter Vinohrad. Nicméně původní okolí nemělo výrazné kvalitní parametry, z toho tedy vyplynulo rozhodnutí orientovat stavbu do svého dvora a udělat jej co nejvíc zeleným. V původním návrhu byl t eba dvůr celý vydlážděný i s kašnou. Te je tam mnohem více p írodních prvků. Na okolní zástavbu volně navazuje i náš design domu ‒ pravoúhlá okna v itelném rastru, u nás je ten rastr jen více rozehraný.

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

ROZHOVOR

Nelákalo vás navázat spíše na to industriální dědictví? Ano, chtěli jsme, aby tam ta „Koh-i-noorka i Tesla v náznaku zůstala, a proto byl použit ve zna né mí e t eba pohledový beton ve spole ných ástech i na balkonech, na st echách je p iznáno potrubí a všude použité tvarosloví navazuje na industriální výstavbu hmoty výtahů vykukující z hmoty domů jsou osazeny gabionové koše, které domu dodávají lehce technicistní vyznění. Do domu promítáte návaznost na Vinohrady, pracujete s industriální minulostí místa Co dalšího jste museli vzít v potaz p i koncipování projektu?

Dům má výrazné barevné ešení. Ano, cílem bylo navázat na zelenou oázu uvnit , dát impuls všem okolo, aby i když do dvora nevidí, vnímali nový blok co nejvíc „zeleně . Mluvili jsme o pohledovém betonu, měli jste, pokud jde o materiálové ešení, volnou ruku? P ece jen, pokud jde o tak velký projekt, šet í se každá koruna Musím íct, že tento investor vůbec neuvažuje tak, jak jsme zvyklí, že se šet í úplně na všem. Naopak, uvědomuje si, že relativně vysoké ceně bytů by měla odpovídat i kvalita použitých materiálů. Nejsou tam žádné náhražky, naopak jsou tam pravá d evěná okna ve dvou odstínech, aby to dopl ovalo barevnou kompozici fasád, s trojsklem, ást domu má rekuperaci, d evěné plovoucí podlahy. Konstruk ně je p itom dům ze železobetonu, jenom ustoupená horní dvě patra jsou zděná. Mluvil jste o rekuperaci, nicméně jen v ásti bytů. Pro ? Protože v traktu směrem k tramvajové trati si ízené větrání vyžádala norma. My musíme vzduch vymě ovat bez toho, abychom nutili obyvatele otevírat okna,

protože v okolí je hluková zátěž. Navíc toto ešení u nás není ještě úplně běžné u bytových domů a my jsme ho projektovali v době, kdy ještě v této oblasti zdaleka nebyl takový boom. Jak se pravidla ve městech zp ís ují, za chvíli to bude standardní ešení pro všechny v centru. A už se blížíme k tomu, že budeme všude rekuperovat, což není špatné, protože dle mých zkušeností jsou s tím uživatelé velice spokojeni. Pak jsou tam i další vychytávky ‒ t eba zachytáváme deš ovou vodu a s ní zavlažujeme dvůr, máme i zelené st echy. Jsou tam použita izola ní trojskla, ale jen na půlce domu, protože jsme zjistili, že více rezonují, proti prostupu hluku jsou paradoxně lepší dvojskla než trojskla. V obytné budově takto velkého mě ítka nejde nezeptat se na další aspekty, které projekt p ináší svým uživatelům Chtěli jsme, aby je ten dvůr nějak stmeloval, aby na ně měl celý dům pozitivní vliv, pozitivní energii. Otázkou je, jak toho docílit? Navrhli jsme místa pro parkování motocyklů a kol. V každém vchodě je tam my ka psů i kůlny ‒ pro majitele p edzahrádek, ale i pro obyvatele penthousů Ale nevím, co jim nabídnout dalšího ‒ nějakou spole enskou místnost? Ale já myslím, že to musí jít z nich Něco těm obyvatelům p edepisovat je podle mého názoru ideologická utopie. Nicméně byla alespo snaha vytvo it živý parter. Poslechli jsme názor útvaru rozvoje Prahy 10, který chce z Vršovické ulice udělat bulvár. My jsme první, kdo tam dělá obchodní parter. Ani nám, ani investorovi se do toho nechtělo, protože je to kus od NC Eden a mezi zastávkami tramvají, takže to není nijak frekventované místo. Jsme tedy pioný i. Doufám, že na to navážou i další projekty v okolí a ulice se tak propojí s pěší zónou Moskevské. 4Blok je vaše doposud největší zakázka Jak byste charakterizoval Davida Chmela e p ed a po této zakázce? Byla to jednozna ně největší zakázka. Úplně mě to vycuclo. Ale vybudovali jsme kus města. Opravili prostor. „Udělali svět hez ím (smích). Takže každopádně to z pohledu ateliéru beru jako veliký p ínos!

Je to další vývojový skok. Ale de facto jsou to po ád ty devítibytovky (jedna z prvních realizací DCH v Polici nad Metují, 2005 ‒ pozn. red.). Navázali jsme jak výtvarně, tak koncep ně, jen se zvětšilo mě ítko. Takže myslíte, že pou ený tená ve 4Bloku pozná Chmela e? Já si myslím, že jo, ale je to spíše intuitivní. Někdo se t eba snaží, aby jeho tvorba měla rukopis, já se tomu spíš bráním. Stejně to ale neumíte vymyslet jinak, protože máte v hlavě jakési za ízení, které vaše rozhodnutí posuzuje dle vrozeného kánonu krásy, ideálu krásy ke kterému se snažíte každou další stavbou p iblížit...

Děkujeme za rozhovor.

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

4BLOK

DAVID CHMELA (nar. 1978 v Náchodě) působí na eské architektonické scéně nezávisle již od za átku vysokoškolského studia. Studoval Fakultu architektury VUT (1997‒2003) a Fakultu stavební (2001‒2002). V roce 2001 byl oceněn Olověným Dušanem za nejlepší projekt FA VUT. Jeho tvorba je geograficky spojena zejména s oblastí severovýchodních ech, s P íbramí a Prahou. Tvo í na všech platformách architektonické praxe. Do povědomí nejen odborné ve ejnosti se poprvé výrazně zapsal realizací zimního stadionu v Hronově (2004), následovanou hojně publikovanou realizací dvojice bytových domů se startovními byty v Polici nad Metují (2005). Mezi nejzajímavější rodinné domy z dílny Davida Chmela e pat í RD v D eví i (2003) i vila na ostrově Roatan v Karibiku. Architekt se angažuje i p i kultivaci městského prost edí v historickém kontextu zejména v oblasti svého rodiště. Vedle rekonstrukce Kostelního náměstí v Broumově (2007) má na svém kontě i rekonstrukci historického centra Hronova (2009‒dodnes), na změně tvá e města se podílí i jako p edseda tamní stavební komise (od 2005). Od roku 2009 úzce spolupracuje s developerskou spole ností Crestyl Group ve funkci design supervisor pro reziden ní projekty zejména na území hlavního města.

P išlo nám důležité být městotvorní, ale vytvo it i novou strukturu. P echázíme ze striktní blokové zástavby Vinohrad do volné zástavby Vršovic a 4Blok je pro mne takový mezi lánek. Myslím si, že p edstavuje i dobrý vývojový stav. V tom je rozdíl t eba oproti plánované zástavbě Smíchova, já osobně si nemyslím, že istá bloková zástavba je všelék. Že uvnit dvora p evažují nevýhody nad výhodami. Tím, že jsme to pro ezali, zůstává sev enost, navíc ve 4Bloku je dvůr zvednutý nad terén, takže do něj z ulice není vidět. Nikdo tam nechodí a můžete mít pocit, že máte svůj dvůr, jenž propojuje spole enství obyvatel. Ale zárove máte výhodu volně stojících domů, že ze všech stran tam svítí slunce, fouká vítr, je vidět zapadající slunce V sousedství jsou velké domy, velké struktury, proto jsme se rozhodli na ně mě ítkově navázat, nebát se být „macek . V sousedství jsou bytovky z padesátých let, nedaleko je krásný Go ár, krásná radnice Takže výtvarně nás pak naopak vedla snaha o doplnění struktury o soudobou estetiku.

REALIZACE

Šmídová Landscape architects: návrh krajinářských úprav 4Bloku Štěpánka Šmídová patří mezi nejvýraznější osobnosti v oblasti české krajinné a zahradní architektury. V případě 4Bloku řešila pro investora nejen podobu vnitřního dvora, ale i napojení na okolní prostředí podle požadavků městské části. Obojí v moderním duchu, odpovídajícím městské krajině 21. století.

Zkuste popsat podstatu vašeho zásahu ve 4Bloku. ešili jsme vnitroblok a zele okolo, které není mnoho, ale je hodně důležitá. A to hlavně v kontextu místa, kde jinak nic moc hezkého není ‒ všechno je pod ízeno ulici, ale není tam nic, co by tvo ilo živý parter. Naštěstí ve Vršovické ulici vysadil magistrát p ed několika lety stromo adí a na ně jsme navázali. Stromo adí jsme doplnili podsadbami, takže vegetace je celoro ně výrazně proměnlivá. Paradoxně jsme měli poměrně dost problémů toto ešení prosadit. P itom z odborného hlediska jsou podsadby mnohem lepší než trávník, protože trávník bere stromům hrozně moc vody. Jak vznikal celkový koncept ešení? Vnitroblok je velmi jednoduchý: máme dvorek, ur ený místním. Z něj jsou vymezeny p edzahrádky, které jsou navrženy, aby zůstaly sou ástí dvora a nebyly upravovány individuálně jednotlivými vlastníky. Dále jsme se snažili zkombinovat

osluněné i zastíněné plochy. Hodně jsme si hráli s výškovými pohledy z vyšších pater ‒ zejména pomocí dlažby a ur ité geometrie. V p ípadě krajiná e je asi ještě mnohem důležitější než u architekta vymyslet „bezúdržbové ešení. Neboli ještě víc p emýšlet nad tím, jak to bude fungovat v budoucnosti. Údržba je podle mého názoru v esku tím nejslabším lánkem. Mám na mysli chybějící vůli o něco po generace pe ovat. My se snažíme navrhovat tak, aby ta údržba byla ještě poměrně jednoduchá. Na druhé straně ‒ p ímá úměra mezi náro ností na údržbu a atraktivitou ešení neexistuje. Údržba p itom tedy vůbec nemusí být náro ná, ale musí být promyšlená. A je pot eba dodržet alespo základní kvalitativní požadavky na realizaci ‒ protože zahradníci p ijdou na stavbu vždycky až jako poslední a jim už těch peněz tolik nezbývá Na druhé straně u 4Bloku to p ekvapivě fungovalo.

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

ROZHOVOR

Do jaké míry spolupracujete s autorem architektonického návrhu? Snažíme se, aby to bylo od za átku, na návrhu je vidět, když vzniká ze spole né práce architekta a krajiná ského architekta. A pokud jde o investora, p íjemně nás p ekvapil výběrem zahradnické firmy Gabriel. To neodpovídalo vašim p edchozím zkušenostem s developery? Já tnu do vlastních ad ‒ krajiná ská architektura je málo vidět, o naší práci klienti moc nevědí, takže jí ani nemohou p iznat důležitost. Myslím, že my jako krajiná i musíme naši práci prezentovat a vysvětlovat a pak ji budou develope i i ve ejnost akceptovat. Protože je jasné, že musí být jasně stanovený poměr cena/výkon. Ale když vlastně nevím, co za svoji cenu můžu dostat, tak skon ím u sadových úprav p edepsaných od stavebního ú adu. Snažíte se, aby zahrada s architektonickým návrhem korespondovala?

ŠTĚPÁNKA ŠMÍDOVÁ (nar. 1977) vystudovala na eské zemědělské univerzitě v Praze obor Zemědělské inženýrství ‒ zahradnictví, na brněnské Mendelově univerzitě obor Zahradní a krajiná ská architektura. Působila i na víde ské Universität für Bodenkultur. Od založení vlastního ateliéru v roce 2002 má za sebou stovky různorodých zakázek. Oborovou všestrannost dokládá hlavně na projektech s krajiná ským nebo ekologickým zadáním v etně rekonstrukce lesů a rybníků nebo revitalizace kalové laguny. Štěpánka Šmídová má i mezinárodní zkušenosti ze Švýcarska, Německa, Slovenska nebo Maroka. astá spolupráce se zahrani ními ateliéry její vlastní ateliér inspiruje a otevírá nové pohledy na krajiná skou architekturu. Ve své práci klade důraz na skute nou krajiná skou architekturu ‒ bez ohledu na mě ítko zakázky. Pomocí zeleně a dalších prvků vytvá í prostor, který má p edem jasně daný cíl: v p írodě, na venkově i ve městech nebo průmyslových oblastech. Základní principy její tvorby tvoí ekologie krajiny, správné hospoda ení s vodou a smysluplná trvalá udržitelnost.

Ano. 4blok je hodně geometrický i zahrada je geometrická, ale je naplněná obsahem, který ji změk uje. Dalo by se íci, že je ten obsah až divoký Ale te na za átku p evažuje zmíněná geometrie a tím, že se zahrada realizovala p es léto a na podzim, je vlastně ještě „nahatá . Můžete definovat rozdíl v p ístupu, když navrhujete ve ejný prostor a když uzav ený, jako vnitroblok? Do jaké míry myslíte na budoucího uživatele? Myslet na něj musím. Pokud se ale bavíme o ve ejném prostoru, nelze zohlednit požadavky úplně všech, protože jsou jednoduše protichůdné. Navíc naše ve ejnost nereaguje na jakékoliv změny p íliš pozitivně, ale je to asto z důvodu malé informovanosti a neznalosti. Oboustranný dialog s klientem je ur itě pot ebný. A pokud má klient to místo „nacítěné , tak může mít velmi dobré p ipomínky. Co tedy principiálně nabízíte obyvatelům 4bloku? Hezký prostor na trávení volného asu. Ve dvo e najdou p íjemné místo, kde se dá sednout, místo, kam se dají poslat děti, jež tam mohou bezpe ně lítat. S ohledem na velikost dvora nabízíme rozmanité aktivity. Nechtěli jste víc h iš ? Ne, protože nevíme, kdo budou nájemníci, jaká bude jejich skladba. Musí to být univerzální. Jste ve stejné roli jako architekt. Zatímco on determinuje chování uživatele bytu, vy zase chování uživatele zahrady a spole ných prostor. Z vizuální stránky by měl p evládat dojem sjednocení. I proto jsme to nechtěli p ehnat s herními prvky. Myslím, že vznikl

vnitroblok nebo zahrada, kam si mohou děti p ijít zahrát, ale rozhodně to není její jediná funkce. Nechceme z toho mít h iště i kvůli hluku. Já bych se bez herního prvku klidně obešla. Ze dvora ale nemá vzniknout h iště, pro některé nájemce to totiž z důvodu hluku může být rušivé. Vegetace je navržena tak, aby vizuálně herní prvky spíše potla ila. Jak vypadá konkrétní skladba d evin ve vnitrobloku? Většinu tvo í b ízy a ambroně, protože jsme je vysadili i ve ve ejném prostoru. V uli ním parteru dopl ujeme jinany. S jakými výhradami se nej astěji setkáváte?

Na druhé straně ‒ vyhodnocovat kvalitu každého stromu a tomu p izpůsobit nakládání s ním ‒ t eba i vykácení a výsadba stromu nového. V Praze máme spoustu stromů, ale ani polovina z nich nedosahuje alespo průměrné kvality. Co rozhoduje o kvalitě stromu? Jeho zdraví? Jeho vitalita a zdravotní stav, ale i jeho adekvátnost pro danou lokalitu. Jak nap íklad umož uje pohyb pod svou korunou ve vnitrobloku by nebyl namístě strom zavětvený až k zemi, protože by významně znemož oval pohyb a aktivity lidí.

Děkujeme za rozhovor.

T eba s tím, že b íza je alergen. Ale my jsme chtěli mít i nějaký výrazně světlý, kontrastní prvek s fasádou. B íza je navíc velmi nenáro ný strom. Další věc souvisí s proměnlivostí ‒ my chceme, aby zahrada dob e vypadala i v zimě. Ne formou stálezelených jehli nanů, ale a jsou tam t eba barevné větve nebo suchá stébla trav. B íza je navíc suchomilná, tak daným podmínkám vyhovuje. Jak si vaše zahrada poradí se zkrášlujícími tendencemi obyvatel? Myslím, že je důležité, aby v době, kdy si zákazníci byty kupují, už měly rostliny nějakou hmotu. Lidé pak mají menší tendenci do p edzahrádek zasahovat. Pro investora je to jistě náklad navíc, ale vrátí se v podobě upravenějšího prostoru. Jak se stavíte k náletům? Ty mi nevadí, ono je jedno, jestli se strom vysadí sám, nebo jestli ho vysadí lověk.

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

REALIZACE

HIERARCHIZACE Proměnu Vršovic v žádanou rezidenční čtvrť dokládá řada bytových projektů. Většinou se jedná o rekonstrukce, pouze zbývající průmyslové areály skýtají prostor pro novostavby. Na pozemku bývalé Tesly vznikl podle návrhu Davida Chmelaře 4Blok [čtyřblok]. TEXT: PETR PIŠTĚK

4BLOK MĚSTOTVORNÝ Architekt p ináší jasnou a dobrou odpově na místní urbanismus i na otázky dnešního městského bydlení. Nestaví prostorově neukotvené modernistické solitéry ani tradi ní, stinný blok. Z podnože s garážemi a spole nými prostory, jež vypl uje celou plochu pozemku, vyrůstají t i gradující hmoty. Název projektu odpovídá po tu schodiš ových sekcí, východní polovina budovy p i Archangelské je z vnějšku celistvá. Vnitroblok se na t ech stranách otevírá, odleh uje a opticky propojuje s okolím. Měnící se výška hmot zohled uje zástavbu v p iléhajících ulicích. Vnit ek 4Bloku tvo í spole ná, osluněná zahrada se soukromými p edzahrádkami, která je kromě komunika ních jader p ímo p ístupná také ze severu, z Kavkazské. Na opa né straně lze dojít až na hranu terasy a z výšky jednoho a půl patra shlížet do Vršovické. Dům samoz ejmě profituje z lokality a svým obyvatelům slibuje městský život, po ítá i s plánovanou proměnou Vršovické na bulvár. V parteru se ovšem poměrně uzavírá. Jižní prů elí sice patí obchodním plochám, ty jsou ale proskleny jen áste ně a většinu fasády od chodníku oddělují úzké extenzivní záhony. Také ostatní strany bloku, s výjimkou dvoupodlažní kavárny v severozápadním nároží, působí na kolemjdoucí dost nep ívětivě. Tento dojem možná promění vzrostlá vegetace. P esto se nabízí otázka, zda svému okolí nemohla rezidence p inést víc. Nejedná se pouze o p ípadné nebytové využití parteru, ale také o to, jak se kolem domu mohou zdržovat jeho obyvatelé i jejich známí a sousedé. Nabízejí se

jim pouze dvě venkovní lavi ky na jihozápadním nároží. Architekt je vtipně p evzal z nedaleké Moskevské, stejně jako vybavení zahrady.

ŽIVÁ ESTETIKA Soudobé developerské projekty poměrně asto p esvěd ují potenciální kupce o své odlišnosti od monotónní prefabrikované výstavby a prezentují se lenitými, až chaotickými fasádami. V p ípadě 4Bloku se tento p ístup sešel s autorovým bytostným p esvěd ením, stavba se vů i pravidelnosti okolních domů vymezuje snad všemi dostupnými prost edky. Stup ovitou siluetu dopl ují rizality a arký e, okna a balkony jsou rozmis ovány velice nepravidelně. Vše ještě zesiluje materiálové a barevné ešení. Na omítkách se kromě základní tmavě šedé a bílé objevují akcenty modré, fialové, žluté a okrové. Prosklená zábradlí většiny balkonů, lodžií a teras nesou kromě iré hned ty i odstíny zelené, podobně jako některé ímsy sloužící jako protipožární pásy. Další zábradlí tvo í monolitický beton a ocelové

profily. Pestré jsou i ásti ostění, ímsy jsou „domalovávány i v plochách nadpraží. Barevnost omítky se asto mění na nárožích, což až na výjimky neodpovídá výtvarné logice, tedy nezna í vy ezávaní hmoty ze základního objemu. Dopl kové barvy mají pomáhat s orientací v garážích a komunikacích, pestré tóny ovšem prostupují celou budovou a neznalý návštěvník se v nich možná nevyzná. Mimo ádně živá estetika 4Bloku vede k úvahám o tom, jestli takto nahodilá a dekorovaná architektura již neztrácí sílu a p esvěd ivost.

RŮZNORODOST DISPOZIC Proměnlivost se promítá rovněž do interiéru a rezidence se chlubí skute ností, že žádný z 210 bytů není stejný. Z ásti to souvisí s tvarem základních hmot, místy se jedná o výraznější prostorové odlišnosti, nej astěji ovšem rozdíly vytvá ejí pozice oken a balkonů i rozmístění nábytku. Je otázkou, zda dispozi ní jedine nost každého bytu pro obyvatele opravdu znamená nějaký větší p ínos a zda lze všechny varianty podobného rozvržení považovat za stejně dobré a ú elné ‒ z pohledu provozu, osvětlení i oslunění. Prostorové ešení bytů každopádně pat í k výrazně nadprůměrným. V p edsíních a ložnicích zbývá místo pro vestavěné sk íně, nechybějí šatny, kuchy ské linky jsou zpravidla zasazeny do výklenků. P esto nemůžeme všechny dispozice hodnotit jako ideální, t eba z pohledu denní a no ní zóny. Obytné plochy všech bytů zvětšují lodžie a balkony, zejména u těch exponovaných, do ulic obrácených bude zajímavé dlouhodobě sledovat jejich využívání. Na zábradlích hojně použitá zelená skla mají evokovat vegetaci, p ekvapivě silně

TERITORIA

AUTOR: CHMELAŘ ARCHITEKTI / DAVID CHMELAŘ, VOJTĚCH NEDOROST

však ovliv ují i barvu denního světla v interiéru.

STANDARDY A NADSTANDARDY Architekt p ipravil několik jednoduchých materiálových a barevných kombinací, i v rámci standardů si klienti mohli svůj byt snadno p izpůsobit. T eba v koupelnách sta ilo zvolit tón obkladů a skla nad vanou. Vše se navíc pojí s kvalitními technologiemi i dobrým emeslným zpracováním. S odkazem na průmyslovou minulost místa se stavba vyzna uje masivním použitím pohledového betonu, ten ovšem zůstal v garážích, na schodištích a chodbách, p ípadně na zábradlích. Do bytů vpuštěn nebyl, což je škoda. David Chmela se podílel na pojmenování a vytvo ení i logotypu, jejž důsledně využívají všechny prezenta ní materiály. Aplikace zna ky na sklech i dlažbách ve vstupních

MÍSTO: VRŠOVICKÁ, PRAHA 10

prostorách ale již působí nadbyte ným dojmem, bydlení dostává poněkud „firemní nádech. Ve spole ných prostorách se také uplat uje snad až p íliš velké množství povrchů. Efektivní ešení se ty mi vertikálními jádry si vyžádalo dlouhé a zalamované chodby ne všude s p irozeným osvětlením.

RECENZE

dál. Zda místo okázalé chaoti nosti fasád neusilovat o větší zapojení stavby do městského života, zda kromě zahrady neposkytnout obyvatelům po vzoru komunitního bydlení i další spole né prostory. A zda proklamace o nekonven ním architektonickém ešení a životním stylu nap íště nep evést do reality ještě odvážněji.

HRANICE ODVAHY Bylo by laciné ironizovat některé reklamní slogany a popisy projektu, p esto je zjevné, že 4Blok má v oblasti moderního městského bydlení ty nejvyšší ambice. Polovina bytů nabízí ízené větrání s rekuperací, nechybějí skladovací prostory na chodbách, místo pro parkování jízdních kol, dobíjení elektromobilů atp. Nesporná kvalita záměru i jeho zpracování p esto vyvolává úvahy o tom, zda developer a architekt nemohli zajít ještě o trochu

Autor je architekt a publicista, poslucha doktorandského studia na Fakultě architektury VUT.

Titulek a mezititulky redakce

REALIZACE

AUTOR: ŠTEFAN POLAKOVIČ, LUKÁŠ KORDÍK, JANA BENKOVÁ, TOMÁŠ VRTEK – GUTGUT

MÍSTO: TURBÍNOVÁ 13, BRATISLAVA

REALIZACE

M L Y N I C A

01 Severovýchodní fasáda s rastrem nových oken do násypníků.

Objekt Mlynica je součástí rozsáhlého post-industriálního areálu Lehkých stavebních hmot v Bratislavě. Od šedesátých let se tu vyráběly tvárnice, desky a panely z pórobetonu. Výroba probíhala do roku 1992. Po privatizaci noví majitelé areál rozprodávali a začal postupně chátrat.

REALIZACE

MLYNICA Místo: Turbínová 13, Bratislava Autor: Štefan Polakovi , Lukáš Kordík, Jana Benková, Tomáš Vrtek ‒ GutGut Spoluauto i architektonické studie: Roman Žit anský, Patrícia Botková, Katarína Bergerová Investor: Teslová, s. r. o. Dodavatel: ise, s. r. o. Plocha stavebního pozemku: 2 676 m2 Zastavěná plocha: 857 m2 Celková istá užitková plocha objektu: 3 695 m² Celkový obestavěný prostor: 20 100 m3 Projekt: 2015‒2016 Realizace: 2016‒2017 Foto: BoysPlayNice

02 Nově vložené podlaží administrativy s profilitovou fasádou do prostoru eventu v p ízemí. 03 Původní železobetonové násypníky dominují eventovému prostoru.

AUTOR: ŠTEFAN POLAKOVIČ, LUKÁŠ KORDÍK, JANA BENKOVÁ, TOMÁŠ VRTEK – GUTGUT

MÍSTO: TURBÍNOVÁ 13, BRATISLAVA

REALIZACE

Nové luxferové stropy a hrázděné stěny propojují eventový prostor s ústřední halou administrativní části na 3. NP.

AUTOR: ŠTEFAN POLAKOVIČ, LUKÁŠ KORDÍK, JANA BENKOVÁ, TOMÁŠ VRTEK – GUTGUT

MÍSTO: TURBÍNOVÁ 13, BRATISLAVA

REALIZACE

Autorská zpráva Architektonický návrh využívá konstruk ní a statickou podstatu původní stavby. S železobetonovou kostrou vyplněnou pórobetonovým zdivem fasád zachází volně a novou nápl jen vkládá do existujícího obalu. Fasády otevírá ú elově na místech, kde je to v souladu s novou dispozicí, bez komponování a s respektem k únosnosti existujících obvodových konstrukcí. Nové otvory mají volnou a itelnou kompozici v protikladu k původní racionální m ížce okenních otvorů typické pro industriální objekt. Objekt Mlynica je vertikálně funk ně roz leněný do t í celků. Návrh nového programu ‒ event, administrativní prostory a byty ‒ nechává jednotlivé ásti mezi sebou komunikovat prost ednictvím úst edního halového prostoru bývalé výroby. Tvrdá konstrukce nosného skeletu je doplněna transparentními p í kami nové dispozice, měkkými d evěnými výpl ovými panely, profilitovými stěnami a volně vedenými rozvody médií bez kapotáže. Z úst ední haly jsou zp ístupněny původní betonové násypníky, do nichž jsou vložena t i nová podlaží pro administrativu. Kontrast starého a nového zdůraz uje kvalitu původního objektu, na níž se rozhodl návrh stavět. K takovému p ístupu je nutné zbavit se nepot ebného nánosu, zvýraznit statickou podstatu konstrukcí domu a vytěžit z ní maximum pro nové využití objektu. Z bývalé industriální budovy, istě technicko-výrobního charakteru, se po rekonstrukci stane moderní objekt smíšené funkce, ur ený pro různé kulturní akce, firemní prezentaci, administrativu a v malém rozsahu i pro bydlení ve volných dispozicích.

04 D evěné lávky propojují ásti administrativních prostorů na nejvyšších podlažích objektu. 05 Pohled do úst ední haly administrativní ásti na 3. NP 06 Původní technologické otvory byly vyplněny novým luxferovým stropem. 05

AUTOR: ŠTEFAN POLAKOVIČ, LUKÁŠ KORDÍK, JANA BENKOVÁ, TOMÁŠ VRTEK – GUTGUT

MÍSTO: TURBÍNOVÁ 13, BRATISLAVA

REALIZACE

Otázky pro investora Jak jste si vybíral budovu bývalé pórobetonky? Co vás na ní zaujalo? Tu budovu jsem viděl poprvé možná p ed deseti lety, byla opuštěná, nevyužívaná a hodně zchátralá. Už tehdy mi blesklo hlavou, zda z ní neudělat firemní sídlo naší spole nosti, ale na to byla p íliš velká. A za átkem roku 2015 jsem tam byl znovu, ukázat tuto zajímavou budovu mému synovi a jeho kamarádovi. Budova byla stále prázdná a ještě více zchátralá a stejně tak i její okolí. Tentokrát jsem ale více popustil uzdu své fantazii a p i dostatku investorské odvahy mi za alo dávat smysl, jak by se s touto betonovou stavbou dalo naložit. Bylo pro mne velmi silné, když jsem procházel budovou odspodu směrem nahoru (je sedmipodlažní), když mi automaticky naskakovaly v hlavě jednotlivé funkce, jak by se dala budova po uritých úpravách provozovat ‒ využívat. Ta budova mi asi našeptávala, protože cítila, že jsme si souzeni. Jsem stavitel, asi proto mě dostaly ty její krásné konstruk ní železobetonové prvky ‒ realizované

tradi ními postupy, okouzlil mě spodní velký prostor svou rozlohou a dvanáctimetrovou výškou. Též velkolepý atriový prostor, velké betonové zásobníky, schodiště Bylo toho mnoho. Stavba byla kolaudována v roce 1962 ‒ tedy na svět p išla těsně p edtím než já. P iznávám bez mu ení, bylo v tom i ego ‒ udělat něco, do eho se pustí málokdo. Bylo fajn vidět podporu i od mých partnerů ve firmě a cítit nadšení kolem sebe od lidí, s nimiž pracuji a na nichž mi záleží. Spole ně můžeme udělat něco pěkného, z eho se budeme spolu těšit. Od za átku jste měl v plánu rekonstrukci, nebo byla ve h e i otázka zbourat a postavit nově? Bourání nebylo nikdy tématem, opak byl nosnou vizí. Tedy vytěžit maximum z existujícího stavu a jen citlivě doplnit to, co bude t eba, tak aby se naplnila p edstava o jednotlivých budoucích funkcích budovy.

Jaký je váš vztah k průmyslovému dědictví? V Bratislavě se podobné areály spíše bourají Ano, je pravda, že hodně pěkných objektů, které se v Bratislavě v p edcházejícím dynamickém období zbouraly, se mohlo zachovat a využít. Některé z nich se nacházely v dotyku s centrem města, tedy s vynikající polohou. Asi poloha, kde se tyto budovy nacházely, ur ila jejich osud. Prostě obchodní plán vyšel investorům výrazně ziskověji zbouráním starého a postavením nového. Ur itě je to velká škoda, když tyto zajímavé zóny celé srovná se zemí buldozer nebo když se některá budova „sama zhroutí. Podle mne je t eba hledat správnou míru v tom, co opravdu zachovat a co je t eba bourat a něco nového postavit. K tomu jsou zapot ebí hlavně rozumní develope i ‒ protože rozumné architekty a urbanisty není problém najít. P íkladem by ale v prvé adě mělo jít město a samosprávy, bohužel dosud mám silný pocit, že na těchto místech probíhá jen politický boj bez širší dohody na strategii,

07 T ináct metrů vysoká úst ední hala administrativy 07

AUTOR: ŠTEFAN POLAKOVIČ, LUKÁŠ KORDÍK, JANA BENKOVÁ, TOMÁŠ VRTEK – GUTGUT

jak naše město v dlouhodobém horizontu rozvíjet. Jaké využití plánujete pro budovu a celý areál?

OTO BORTLÍK, ise, s.r.o. Stavební spole nost působící v Bratislavě a jejím blízkém okolí a na rakouském trhu založil Oto Bortlík v roce 1996 ‒ původně jako OSV . V roce 2001 byla transformována na spole nost s ru ením omezeným. V roce 2006 došlo k Joint Venture se spole ností DI Wilhelm Sedlak GmbH. Dnes realizuje pozemní stavby, p edevším bytové domy, administrativní objekty, výrobní a provozní objekty. www.ise.sk

Objekt Mlynica je dokon en a zkolaudován. Postupně se odevzdávají jednotlivé prostory svým novým majitelům. V nejvyšších podlažích budovy se nacházejí loftové byty ‒ každý byt už má svého majitele. Byty se odevzdávají jako holoprostor ‒ tak, aby si každý majitel dokonil svůj byt ve stylu a standardu, jaký je jemu blízký. Hlavní podíl plochy v objektu mají samostatné administrativní bloky o velikosti jednoho bloku od 40 do 300 m2. Je to směs prostorů, témě každý je jiný. Sou ástí administrativy je i otev ený velkoplošný prostor nacházející se v atriu. V p ízemí objektu je velký multifunk ní prostor, který slouží pro slavnosti, prezentace, výstavy, konference a jiné akce různého charakteru. Sou ástí naší investice je i objekt Sila, který je v p ímém kontaktu s objektem Mlynice. Na tento objekt je též vydáno stavební povolení. Objekt Sila bude také zachován v původním stavu, ale projde náro nými statickými úpravami a rozší ením plochy v úrovni 2. NP. Po dokon ení p estavby bude k dispozici 480 m2 administrativní plochy. K objektům jsou vybudována parkoviště a infrastruktura. Mlynica je impulsem i pro okolní průmyslové objekty a v blízké budoucnosti se postupně změní i její okolí a zlepší se infrastruktura. Jste investor i hlavní dodavatel. Považujete to za výhodu? Pro ? Pro nás jako investora to byla samoz ejmost, aby p estavbu realizovala naše stavební firma ise, s. r. o. Hlavně je fajn, že jako dodavatel máme za sebou více náro ných rekonstrukcí, dokonce i objektů, které jsou památkově chráněné. Věděli jsme zhruba, co nás na Mlynici eká. P estavba Mlynice byla velmi náro ná. Měli jsme sice některé ásti z původní projektové dokumentace, ale to nám moc nepomohlo. Bylo t eba neustále provádět mnoho sond, odkrývat a dohledávat mnoho parametrů výztuže nosných konstrukcí. Toto byl tvrdý o íšek pro celý tým lidí, a už v projekci, v p ípravě, nebo v samotné realizaci. Trvale jsme až do samého konce neustále ešili statiku, neustále jsme měnili některá technická ešení. Tyto změny bylo t eba po ád sledovat, zaznamenávat a vnášet do realizace ‒ toto ise, s. r. o., jako hlavní dodavatel zvládl, to je p idaná hodnota, kterou jsme na Mlynici pot ebovali. Setkali jste se s nějakými technickými problémy, které jste p i rekonstrukci museli ešit? Jak jsem zmínil, neustálá komunikace se statikem a projektanty, odkrývání,

MÍSTO: TURBÍNOVÁ 13, BRATISLAVA

sondování aj. a hledání vhodných ešení. To byla jednozna ná výzva íslo jedna. Velmi náro ný byl i proces stavby, nejsložitější byly p esuny materiálů podlažími a správně zvolený postup, co, jak a kdy se bude realizovat. Stavbu jsme realizovali bez věžového je ábu, v minimálním rozsahu bylo vhodné použít autoje áb. áste ně nám pomohly existující pojezdné ocelové dráhy, které jsme zpevnili, a potom jsme na ně umístili pojízdné elektrické kladky.

ROZHOVOR

„tekly nervy , když se neda ilo. Ono to tak bývá, dobrá věc se rodí těžko a vyžádá si své. V našem p ípadě kromě těch nervů a tvrdé d iny to byly i náklady navíc, to se u tak náro né rekonstrukce vždy stane. Ale i toto jsme měli pod kontrolou a zvládli jsme to v únosné mí e. Těšil jsem se na úplné dokon ení, těšil jsem se i z toho procesu, neustálého posouvání se kup edu a p ibližování se k cíli. Mlynica je krásná. Díky všem, co se na tom podíleli.

Pro jste si vybrali GutGut? Byla to vaše první volba? GutGut znám již delší dobu, ale toto byla naše první spolupráce. Nedělali jsme soutěž na architekty, věděli jsme, co oni dělají, a to se nám líbilo. Také jejich prvotní studie odpovídala tomu, co jsme si p i budoucím využití Mlynice a Sila p edstavovali. Byla to těžká práce i pro architekty a jsem rád, že jsme to spole ně zvládli. A jak jste spokojený s výsledkem? Měl jsem někdy slabé chvilky a někdy

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

REALIZACE

O rekonstrukci areálu si povídali Štefan a Jakub Moravčík (Archinfo) s Lukášem Kordíkem a Štefanem Polakovičem (za ateliér GutGut).

Kdo p išel s nápadem rekonstrukce tohoto objektu (areálu)? Majitel a stavitel v jedné osobě, pan Oto Bortlík z firmy ISE. Jak se k tomu dostal GutGut? S panem Bortlíkem se známe asi dvacet let. Vzájemně jsme sledovali svou práci a astokrát si spolu povídali o tom, že by naše p átelství mohlo p erůst i ve spolupráci. Když se rozhodl objekt koupit, oslovil nás s tím, že toto je správná doba a projekt pro nás. Dostali jsme ho takto p ímo - asi i díky referencím o rekonstrukcích z posledního období. Jednou ze zásadních otázek pro architekty a investora pravděpodobně bylo, jaké funkce tam umístit, aby se uplatnily v praxi. Co všechno jste zvažovali a jaký je výsledek? V tomto p ípadě šlo o racionální odpově na možnosti, které nabízel, respektive povoloval Územní plán. Je to mix prostorů eventu se zázemím, administrativních prostorů v kombinaci otev ené plochy a bu kových kancelá í a několika bytových jednotek, které měly být podle ÚP jen v menšinovém poměru. Jiné potenciální funkce nebyly p edmětem zadání, z kterého vycházel business plán. Co bylo specifické na této zakázce? Prováděli jste více konverzí, ím však byla specifická právě tato? Úplným unikátem byla konstrukce a její technický stav. Projevilo se to v průmětu

studie do vyšších stup ů projektové dokumentace, kde byla podrobena statickým mě ením, a podle toho s ní muselo být zacházeno. Vyplynulo z toho mnoho limitů, s nimiž jsme nepo ítali. Posilování nosných konstrukcí stavby, mnoho improvizací, hledání náhradních ešení a následné p epracovávání. Mlynica jde cestou zachování stavební podstaty původní budovy, do které jsou vloženy suchým způsobem nové konstrukce. Nakolik je toto ešení variabilní? Je to stálé balancování mezi vkládaným a existujícím objemem tak, aby byla původní podstata itelná. Sami jsme momentálně p ekvapeni ‒ p i debatách nad zadáními budoucích uživatelů ‒ kolik to ještě snese. Když za aly první objemy vstupovat do původního otev eného prostoru, neustále jsme je ově ovali a konfrontovali spolu s investorem. Ten byl dokonce ochoten ást z nich odejmout a vrátit tak prostoru původní dimenzi. Některé jsme si i na stavbě v poměru 1 : 1 modelovali a zjiš ovali, jaký dopad mají na prostor. Byla to skvělá zkušenost. Projekt si klade za cíl vytvo it platformu pro komunitní život a kreativní práci, jako bonus i bydlení. Do jaké míry ovlivnila návrh komunikace s budoucími uživateli? Projekt a následně jeho realizace nebyly komunikovány koncovým uživatelům. P edstavou bylo vytvo ení rámce, komplexního ešení spole ných prostor silné identity, které nechávalo ostatní komer ní

odbytový prostor jen jako „holoprostor . Následný odprodej by tak měl jisté vodítko, které by nabádalo k odezvě v ostatních ešeních. Bytové jednotky byly taktéž realizovány jen do podoby holobytů. Budoucí majitelé si tak mohli ve spolupráci se svými vybranými architekty realizovat jednotlivé lofty podle vlastní p edstavy. Nosné, mezibytové stěny byly budovány mimo sloupový modulový systém. Ten se tak stal svým sloupovým systémem sou ástí prostorových ešení jednotlivých bytových jednotek. V em vidíte architektonickou a historickou hodnotu objektu? Jaký byl postoj ú adů v procesu schvalování? Podstatou našeho spole ného p ístupu bylo uchovat maximum stavební podstaty objektu. Ten sice nemá žádnou historickou hodnotu, ale obsahoval potenciál vytvo ení silného objemově-prostorového ešení, které podtrhuje jeho kvality. Postoj ú adů byl vst ícný, postavený na odhadu, pochopení snahy o vytvo ení jakéhosi spouště e a prost edí ojedinělým p ístupem investora. Lhůty byly standardní, bez různých průtahů, které jsou dnes ve schvalovacím procesu tak běžné. P i rekonstrukci jste pracovali s omezeným rozpo tem. P itom však nejde o nízkorozpo tovou estetiku. Kde jste museli p istoupit ke kompromisům? Nevím, investor si návrh osvojil od samého za átku a celým procesem se nesla snaha dojít k navrženému ešení cestou

GutGut je inovativní slovenský architektonický ateliér pod vedením architektů Štefana Polakovi e a Lukáše Kordíka, který se věnuje tvorbě od malých intervencí p es navrhování budov až po urbánní plánování. Jejich známé realizace, jako bytový dům na Dunajské ulici v Bratislavě, rekonstrukce panelového bytového domu v Rimavské Sobotě, pětichaty u Seneckých jezer nebo konverze industriálního objektu Mlynica v Bratislavě, se opírají o mezinárodní zkušenost a zárove reagují na lokální kontext a historii. GutGut je aktivní také ve ve ejné sfé e jako spoluorganizátor festivalu DAAD (dny architektury a designu) v Bratislavě, který umož uje kritické diskurzy o lokálních problémech na mezinárodní platformě. GutGut je laureátem ceny ARCH a vícenásobným laureátem Ceny za architekturu CE-ZA-AR.

AUTOR: ŠTEFAN POLAKOVIČ, LUKÁŠ KORDÍK, JANA BENKOVÁ, TOMÁŠ VRTEK – GUTGUT

beze ztrát. Použité materiály ale nejsou nijak exkluzivní ‒ oby ejná, ne ušlechtilá ocel, p ekližka místo masivního d eva, oby ejné betonové podlahy, pletivo místo zábradlí. Tento p ístup nám umožnil ur ité ásti vnit ního za ízení akcentovat, nechat nap íklad vyrobit atypické umyvadlové boxy v centrálních hygienách z nerezu. Těšíme se i na finální podobu sila, které má sloužit jako sídlo firmy. Jak jste se vypo ádali s dispozicí v tak stísněném prostoru?

08 Tvrdá konstrukce nosného skeletu je doplněna transparentními p í kami nové dispozice, měkkými d evěnými výpl ovými panely, profilitovými stěnami a volně vedenými rozvody médií bez kapotáže.

Návrh prošel několika stadii. Bylo mezi nimi i dvojsilo, i vnější komunika ní věž. Ani s jedním ešením jsme ale nebyli spokojeni, nebo silně zasahovala do existující kompozice, oslabovala její sílu. Nakonec se nám poda ilo vtěsnat schodiště a výtah minimálního rozměru do existujícího těla válcového sila tak, aby stále poměrně velká ást půdorysu mohla fungovat jako odbytová plocha plnící pot eby investora.

MÍSTO: TURBÍNOVÁ 13, BRATISLAVA

Vnit ní prostor je i p i poměrně velkých limitách možné variabilně lenit a vytvá et tak různá půdorysná uspo ádání jednotlivých podlaží. Vyplatí se věnovat energii rekonstrukci (těchto) industriálních staveb? Ano, samoz ejmě. I když to stojí hodně námahy na obou stranách. Architektura šedesátých a sedmdesátých let jen v málokom rezonuje, zanechává pozitivní vibrace. Je to doba nedávno minulá, tím pádem je mnoho poměrně kvalitních realizací nedoceněných. P i projektování a realizaci tohoto typu staveb naráží architekt na mnohá úskalí, se kterými původně nepo ítal ‒ nedostate ná únosnost původní konstrukce, slabá dokumentace původního stavu, a tedy asto kreslení ástí objektu naslepo, jen s většími i menšími p edpoklady, jak by to uvnit mohlo vypadat. Ono se to všechno jednou otev e, ukáže,

ROZHOVOR

ale až po ur ité době. Nezbývá než doufat, že o ekávání budou naplněna a vzniklá realita bude ešitelná. Celkový proces témě vždy vyžaduje stupe nasazení, s jakým nikdo z nás nepo ítá. Projektování tohoto typu staveb se pohybuje na hranici ekonomické únosnosti. Výsledkem ale může být originální dům, zajímavý prostor s velmi silným nábojem.

Děkujeme za rozhovor.

Auto i jsou vydavatelé internetového portálu www.archinfo.sk

104

Soutěž

SOUTĚŽ

VSTUPNÍ AREÁL BOTANICKÉ ZAHRADY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Typ: Užší architektonicko-krajiná ská soutěž (anonymní, projektová, jednofázová)

Vypisovatel: Botanická zahrada hlavního města Prahy Sekretá soutěže: Ing. Markéta Kohoutová Porota:

NEZÁVISLÍ: prof. Ing. arch. Ján Stempel,

prof. Ing. arch. Petr Hrůša, doc. Ing. arch. Kamil Mrva, Ph.D., Ing. Jakub Chvojka

ZÁVISLÍ: Bc. Bohumil erný ‒ editel Botanické zahrady hlavního města Prahy, Ing. Eduard Chvosta ‒ náměstek

pro rozvoj a koncepci, Botanická zahrada hlavního města

Zadání: P edmětem soutěže bylo zpracování architektonicko-krajiná ského ešení hlavního vstupu severního areálu Botanické zahrady hlavního města Prahy. Sou ástí komplexního ešení areálu měl být i administrativní kulturně-spole enský a prodejní objekt a na něj navazující infrastruktura. Objekt měl být propojen se subtropickým skleníkem. O ekávaná zvýšená návštěvnost areálu si vyžádala i návrh reprezentativního parteru za vstupním objektem a velkokapacitní parkovací plochu. Celkové p edpokládané investi ní náklady na realizaci záměru „Vstupní areál Botanické zahrady hlavního města Prahy iní 200 milionů K bez DPH.

Prahy, doc. Ing. arch. Pavla Melková, Ph.D. ‒ Institut plá-

Poznámka: Porota se rozhodla neudělit t etí cenu a p erozdělit finan ní ástky ur ené na ceny a odměny.

NÁHRADNÍCI NEZÁVISLÍ:

Výsledky: Investor rozhodl o zadání k dopracování jednotlivých návrhů držitelů 1. a 2. ceny podle p ipomínek. O kone né realizaci rozhodne na základě doplněných návrhů v rámci jednacího ízení bez uve ejnění.

nování a rozvoje hlavního města Prahy

Ing. arch. Josef an ík, Ing. Eva Jeníková NÁHRADNÍCI ZÁVISLÍ: Ing. Petr Veli ka

MÍSTO: SEVERNÍ AREÁL BOTANICKÉ ZAHRADY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

1. cena (390.000 Kč): FRÁNEK ARCHITECTS Z hodnocení poroty: Z hlediska role navrženého ešení v rámci samotné Botanické zahrady soutěžní návrh nejlépe naplnil o ekávání zadavatele, p edevším propojením živé a neživé složky ‒ navržených staveb, rostlin a lidí. Zvolený silný koncept důstojně reprezentuje instituci a její poslání a funkce (eduka ní, pěstební, výstavní atd.). Návštěvníci jsou p irozeně za leněni do provozu areálu, restaurace vhodným způsobem navazuje na prostorný jižně orientovaný skleník. P estože východiska, jako je nap . geometrická prostorová k ivka Paula Klea, jsou výtvarná, zde jsou p epsána do elegantní architektonické formy, která pokrývá požadované funkce. Návrh je dopracován do detailů jak konstruk ních, tak technologických (nap . p iznaná reten ní nádrž spojuje estetické hledisko s funk ností). Objekt je za leněn harmonicky do okolní krajiny, na niž p irozeně navazuje. Jednoduché pergoly na parkovišti poskytují další možnost k prezentaci rostlin. Navržený objekt respektuje sou asnou morfologii terénu. Sdružením všech požadovaných provozů do jednoho objektu vzniká p edpoklad pro ekonomickou výhodnost realizace i provozu stavby. Dominantní umístění parkovacího domu p ed hlavní vstup do areálu oslabuje jinak výborný koncept. Symbolika hlavní vstupní brány a vstupu pro pěší do botanické zahrady je nedostate ná a je dominantním parkovacím objektem potla ena.

2. cena (360.000 Kč): D3A Z hodnocení poroty: Jednoduchá železobetonová konstrukce je užita maximálně vhodným způsobem a porotu p esvěd ila istotou svého ešení. Navíc umož uje variabilitu využití jednotlivých ástí. Propustnost objektu je ve směru severojižním, s výhodnou orientací na vedutu města na jihu a s kultivovaným p edprostorem u severního vstupu p ipomínajícím „terminál . Tato orientace umož uje koncepci garáží na východní straně areálu, integrovaných do struktury objektu, a uvolnění ve ejného prostranství u vstupu. P íjezd automobilů i p íchod pěších p es ve ejné prostranství je velkou p edností návrhu, stejně jako ekonomicky p imě ené umístění parkovacích ploch podél svažitého terénu nadzemního objektu. „Protékající vegetace navazuje na vegetaci ve skleníku. Umístění skleníku ve struktu e stavby je ale shledáno zásadně problematickým, jelikož neumož uje uplatnit pěstebně-uživatelské hledisko vzhledem ke světelným požadavkům rostlin.

SOUTĚŽ

105

106

SOUTĚŽ

Zvýšená odměna (330.000 Kč): NORMA ARCHITEKTI / REHWALDT LANDSCAPE ARCHITECTS Z hodnocení poroty: P edností návrhu je, že ze všech ostatních návrhů nejvíce potla il stavební objemy v městské krajině a nezatěžuje ji tak. Umístění parkování pod výškovou úrove nástupní hrany umožnilo realizaci mohutné platformy s vyhlídkou na Prahu (by áste ně omezenou skleníkem). Tematizace skleníku a jeho spojení s panoramatem Prahy adekvátně reprezentuje botanickou zahradu jako instituci. Návrh však nenabízí dostate né architektonické ešení pro orientaci návštěvníka, a dokonce jej mate umístěním sémantiky vstupu do auditoria u vjezdu do parkovacího domu. Vlastní architekturu nahrazuje nevhodným reklamním pouta em. Vstup je umístěn na straně plata, která je odlehlá od ulice, bez významnějšího vizuálního signálu. Skute ný vstup budí rozpaky. St ešní plato nad parkovacím domem nemá odpovídající mě ítko.

Odměna (300.000 Kč): A69 – ARCHITEKTI Z hodnocení poroty: Prostor je vytvá en z geometricky uzav ených statických kruhů, které jsou volně rozmístěny tak, že se vytrácí jasnost orientace a zejména z ejmé nalezení vstupu. Doslovná formální ur itost kruhových útvarů vytvá í sice zajímavé sledy meziprostoru, ale definitivně fixuje vnit ní možnosti pro další architektonickou kreativitu. Dominantní umístnění garážového objektu p evažuje nad požadavkem vstupu do areálu. Nerealistické rozmístění stromů na st eše objektů budí pochybnosti o smysluplnosti celého konceptu. Obohacením programu skleníku je stezka v korunách stromů, která ústí na pochozí st echu restaurace. ešení skladu materiálu citlivě reaguje na pot eby organizace s permanentním vývojem expozic, jakou je botanická zahrada. Segmentace objektu může být zdrojem ekonomických a provozních problémů zadavatele.

MÍSTO: SEVERNÍ AREÁL BOTANICKÉ ZAHRADY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Odměna (300.000 Kč): RKAW Z hodnocení poroty: Návrh zaujal ešením parkoviště v terénní modelaci. Krycí val parkoviště podporuje funkce nadregionálního biokoridoru. Spole né zast ešení navrhovaných objektů je vhodně za leněno do území a poskytuje krytý ve ejný prostor pro návštěvníky. Jako nevýhoda je hodnoceno z hlediska zadavatele oddělení skleníku od hlavního návštěvnického zázemí. Solitérní umístění pěstebních pavilonů nezaru uje energetickou a prostorovou výhodnost. Konstruk ní ešení ‒ nosné sloupy ‒ působí subtilním dojmem, který porota shledává obtížně realizovatelným. Celkový urbanistický a architektonický koncept je ale áste ně formální a nesourodý.

Odměna (300.000 Kč): ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ RADKO KVĚT Z hodnocení poroty: Návrh nápaditě využívá svažitosti terénu, jak k umístění parkovacích stání v polosuterénu, tak k výstupu na horní niveletu st echy pojaté jako obytná louka. Tato pozice v nejvyšším místě je korunována pozoruhodným umístěním kavárny a vyhlídkové terasy orientované na exkluzivní panorama města. Rovněž p ednáškové a rozptylové plochy edukativního traktu orientované do skleníku správně umístěného na jižní stranu vykazují na logiku ešení. Porota kriticky vyhodnotila ur itou tvaroslovnou nejednozna nost, p ístup k vlastnímu objektu a dominanci zaměstnaneckého traktu oproti aspektům prezentace hlavního traktu. Umístění většiny funkcí do podzemí a nejasnou tvá objektu vyjma podoby skleníku porota shledala jako nevyužití nabízené p íležitosti.

SOUTĚŽ

107