Architect+ 2/2018 by Conventia Events s.r.o.

ƅƋǁǝƉǁǝƆƄƅƌǝ ôėëëĺ"= ĝĺĺĤĺ 7G

N7 JS #S# N e ĺ W#1 #8 N

CHYTRÝ ARCHITECT

EDITORIAL

Fenomén Smart Cities a Smart Buildings, tedy chytrých měst a chytrých domů, si v posledních letech pro sebe uzurpoval zna nou ást

odborného diskursu v oblasti plánování měst i jednotlivých staveb. Kupodivu, mnohem více zaměstnává hlavy dopravních inženýrů,

technologů, byznysmenů a odborníků na marketing než architektů

a urbanistů. My si myslíme, že je to škoda: proto jsme se rozhodli obsah tohoto pojmu podrobit analýze, abychom zjistili, jak jsme na tom u nás s chytrými městy doopravdy.

Shromáždili jsme několik p íkladů z domova i ze zahrani í, které nejlépe ilustrují p emýšlení o této problematice, resp. rozdíly v chápání tohoto problému. Plně respektujeme cestu, kterou se vydávají malá města

a obce, jež chápou „chytrost ve smyslu opat ení pro uleh ení života

svých obyvatel i návštěvníků: a to jak ve smyslu zjednodušení užívání města a vyšší komfort, ale taky uleh ení pro městský/obecný rozpo et (viz p íklad energeticky soběsta né obce Kněžice). Je p irozené, že

naopak velká města postupně promě ují nesmělé koketování se zna kou „smart v první reálné kroky: nej astěji tedy formou různých aplikací, jež zjednodušují pohyb po městě, parkování i kontakt s radnicí.

Z našeho pohledu se ale chytrost města nemusí nutně spojovat pouze s technologickým pokrokem. Chytré město není město, kde si můžete dobít mobil na lavi ce v parku, ale kde je dostatek parků, které slouží

k „dobíjení celé populace. Chytré město není město, kde vám chytrá

zastávka ohlásí rok výroby a barvu blížícího se autobusu, ale město, kde na sebe spoje p irozeně navazují a vy, pokud už musíte ekat déle na ten svůj, ten as strávíte v p íjemném a istém prost edí. Nebo jinak:

nové technologie by měly být pouze nástroji v naplnění vyšších cílů,

smě ujících k vyšší kvalitě života všech uživatel měst. Ty se z hlediska

rozhodovacího procesu paradoxně prosazují nejméně snadno, dotýkají

se ale všech obyvatel, nejen uživatelů chytrých telefonů. P esto jsou pro kvalitu života ur ující: prostupnost města, dostupnost služeb, kvalitní ve ejné prostory, omezování vzniku vylou ených lokalit, dostatek pracovních p íležitostí, dostupné bydlení a podobně.

Vě íme, že vás naše druhé letošní íslo zaujme. Nabízí samoz ejmě

i „chytrou architekturu ‒ neboli náš výběr z aktuálně dokon ených

eských realizací, které zaujaly naši pozornost. Nechybí ani další tradi ní

rubriky.

P íjemné tení Matej Šišolák P. S. Pokud vás téma Smart Cities zajímá, doporu ujeme navštívit t eba i naši konferenci, jež se uskute ní 17. května 2018 v pražském CAMPu. Budeme se těšit i na vaše otázky i diskusní p íspěvky.

OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová,

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák,

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová

FOTO NA OBÁLCE:

Tomáš Veselý: Lesní správa Ho ice REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Lenka Jindrová

HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová,

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGER: Rastislav Jakub,

rastislav.jakub@premiummediagroup.cz +420 720 344 524 PRODUKCE:

Milan Novák,

004

052

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s. DISTRIBUCE:

001

Editorial

002

Obsah

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

AKTUALITY

RO NÍ P EDPLATNÉ:

Cena 900 K , studenti 600 K Objednávky:

004

Haugen/Zohar Arkitekter, Landskapsfabrikken AS: Odpo inková zóna a toalety Uredd pro norské turistické trasy

006

Andrea & Martina: Pauseteria

007

ov-a: Tajmova vila

008

MOLO Architekti: Dům v eském st edoho í

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz Telefonicky: 800 300 302 Cena: 185 K / 7 eur Registra ní íslo MK: E 22707 asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o. I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 9 (02/2018)

Vychází 6 x ro ně

Vyšlo: 24. dubna 2018 www-architect-plus.cz

REALIZACE 010

Vrtiška - Žák: Icerink

020

Imro Vaško: Icerink Bridge, město a design

022

Breakpoint: Lesní zpráva v Ho icích

032

Michaela Mrázová: Jít p íkladem

034

Atelier CMJN: Základní škola Chýně

042

Petr Pištěk: Domácí úkol s cizí pomocí

044

Kamil Mrva Architects: Rekonstrukce DDM v Kop ivnici

052

Ecocapsule: Ecocapsule

OBSAH

086

022

010

DESIGN

060

Atelier 38: Náves ve Velké Polomi

066

Josef Kiszka: Náves v hodně staré vsi

086

Adam Štěch: Czech Grand Design 2017

092

Archibook: Svítidla

HISTORIE 096

TÉMA: SMART CITIES 068

Michal Kuzmi : Smart Cities nep inášejí do architektury

SOUTĚŽ

revoluci, je to ale p íležitost zvýšit zájem obcí o kvalitní výstavbu

Adam Štěch: Antonio Bonet Castellana: Architekt dvou kontinentů

102

069

P emysl Růži ka: Jaký mají st edo eské obce vztah

Matěj Beránek: Mezinárodní studentská soutěž SuperStudio

070

Aneta Neradová: Aby Smart City nebylo jen prázdným

MEDIA

072

Ond ej Dostál, Lucie Kajnarová:

073

Kristýna Schwarzová: Koncepce Smart Prague 2030

074

Michael Kašpar: Chytrý Kolín

075

Milan Kazda: Energeticky soběsta ná obec Kněžice

076

Gabriela Cinková, Veronika erná, Larissa Kiesel,

k věcem spojeným s problematikou Smart Cities? pojmem, ale východiskem každého projektu

106

fajnOVA: Do rozvoje města jsme zapojili Ostravany

Dung Ngo: August Journal

SERVIS 108

reSITE 2018: O hledání dobrého bydlení

110

Akce, výstavy

112

P ednášky, konference

113

Architektonické soutěže

života v městských tvrtích

114

Interiér roku

078

Chiara Farinea: Aktivní ve ejné prostory

115

Radek Hála: Architektura vědě vrácená

082

Trojúhelník názorů: Kde leží hranice chytrého města?

116

Nové knihy

Bojan Schnabl: Projekt Smarter Together zlepšuje kvalitu

AKTUALITY

ODPOČINKOVÁ ZÓNA A TOALETY UREDD PRO NORSKÉ TURISTICKÉ TRASY Místo: Gildeskål kommune, Helgelandskysten Autor: Haugen/Zohar Arkitekter a Landskapsfabrikken AS Investor: Statens vegvesen Hlavní dodavatel: Moldjord bygg og anlegg AS Subdodavatelé: Concrete: Nordland Betong, Avdeling Meløy Realizace: 2018 Foto: Steinar Skaar / Statens vegvesen

Sou asná norská architektura vyniká neoby ejně citlivým p ístupem ke krajině a jejímu harmonickému propojení se sou asnými experimentálními p ístupy. Norské turistické stezky se v tomto ohledu staly fenoménem, z něhož se během několika málo let stala působivá turistická atrakce, ve které se architektura promě uje ve výrazný a svébytný krajinný prvek podtrhující krásu okolní divoké p írody. Možnost stavět v prost edí norských hor mělo nap íklad i renomované studio Reiulf Ramstad Architects nebo architekt Peter Zumthor. Zatím posledním architektonickým p írůstkem do norských vyhlídkových tras je drobná realizace vyhlídkové platformy a toalet Ureddplassen. V podobě expresivně pojatého pavilonu ji vytvo ilo norské studio z Osla Haugen/Zohar Arkitekter (HZA) ve spolupráci s krajiná ským ateliérem Landskapsfabrikken AS. Tento odpoinkový bod a toalety v jednom se nacházejí na vyhlídkové cestě Helgelandskysten v oblasti Gildeskål na severu Norska. Místo Ureddplassen je mezi návštěvníky Norska velmi populární. Nabízí totiž jednu z nejdramati tějších lokalit, ze které se dá pozorovat polární zá e během zimy a půlno ní slune ní svit během léta. Oboje oza uje nedaleké masivní vrcholky

hor. I proto bylo pot eba místo zkultivovat a vytvo it alespo minimální turistické zázemí. Celý objekt se nachází u b ehu fjordu a nového asfaltového parkoviště, na které auto i navrhli zak ivenou betonovou platformu. Z této vyhlídkové terasy vede několik schodů ve svahu směrem ke b ehu vytvá ejících jakýsi venkovní amfiteátr, ideální pro pozorování p írodní scenérie. Schody jsou rozehrány několika výškovými úrovněmi a vytvá ejí terén respektující prvek v krajině. Na samotné platformě se pak nacházejí monolitické lavi ky vyrobené z lokálního mramoru typu Fauste se specifickou dekorativní strukturou ervených odstínů kontrastující s vyhlazeným betonovým povrchem platformy. Samotný pavilon s toaletami je umístěn na kraji platformy a tvo í ho kompaktní objekt ve tvaru betonové vlny, jenž je na stranách prosklený neprůhledným matným sklem. Když se v interiéru rozsvítí, celý objekt se rozzá í a v drsné norské p írodě působí útulným dojmem. Vlna je kompaktní sou ástí betonové základny a symbolizuje lokální klima. Jako by se beton zvlnil působením silného nárazového větru, který zde asto vane. Pavilon nezakrývá pouze toalety jako takové, ale

svou zvlněnou elní stěnou vytvá í i závět í a skromný p íst ešek pro turisty. Jeho kompaktní tvar a hrubý betonový charakter skvěle zapadá do působivé p írodní scenérie obrovských horských masivů. Sou ástí projektu je i malý pomník, též vytvo ený z mramoru Fauste, který upomíná na ztroskotání ponorky Uredd během druhé světové války, kdy na její palubě zahynulo 42 námo níků.

AKTUALITY

PAUSETERIA Místo: U Radnice 11/4, Praha 1 Autor: Andrea Kroupová & Martina Šandová (Andrea&Martina) Investor: Tomáš Ságl Hlavní dodavatel: Chladil Interiéry, s. r. o. Subdodavatelé: Boma Parket, Vojtěch Kálecký a Tomáš Buká ek, ArchTiles, Monobrand, Stockist, Designville, U1 lighting Projekt: íjen 2017 Realizace: únor 2018 Foto: Tomáš Hercog www.andreaamartina.com

Pražské ulice se dramaticky promě ují p ed o ima. Nová bistra, bary, restaurace a kavárny vznikají ve všech tvrtích. Jsou to drobné architektonické typologie, které dnes zaměstnávají celou adu menších i větších studií. Je mezi nimi také velmi mladé interiérové studio Andrea&Martina, které založily v roce 2016 Andrea Kroupová a Martina Šandová, obě absolventky designu v Ústí nad Labem, respektive na VUT v Praze. Dva roky se spole ně věnují návrhům interiérů a instalací výstav a drobným rekonstrukcím. Aktuálně dokon ily nejkomplexnější projekt své dosavadní kariéry. Bistro Pauseteria je intimní interiérovou realizací, která vyniká smyslem pro detail a bystrým dekoratérským umem. Bistro naleznete skryté za klenutými arkádami na Malém náměstí v srdci Starého Města pražského. Spole nými silami ho otev eli nadšenci kávy a dobrého jídla Michal Ságl a Alina Kupcov. Malý útulný podnik, který funguje celodenně a nabízí

snídaně, lehké obědy i skvělou kávu, je definován p edevším výraznou prací s barvou a povrchy. V p ípadě studia Andrea&Martina se nejedná o klasickou architektonickou práci, ale veskrze velmi senzitivní a koncep ní interiérový design založený na promyšleném výběru materiálů, barev a spolupracovníků. Bistro má několik ásti. Hlavní centrální prostor je vybaven obslužným pultem a velkým spole ným stolem. istá zaklenutá místnost s bílou omítkou je doplněna výraznou parketovou podlahou, obklady imitujícími teraco a špinavě modrou barvou, která se objevuje nap íklad na detailu zvlněné lišty obíhající celý prostor v etně barového pultu. Do bo ních nik designérky vestavěly další možnost sezení v podobě vyššího pultu a barových stoli ek ve stejné modré barevnosti. Na stěnách jsou instalovány jakési drátěné nástěnky, které slouží k upevnění květin i dalších dekorativních drobností. Zmíněná zvlněná d evěná lišta se opakuje

jako tvarový leitmotiv na dalších prvcích interiéru. Je to p edevším d evěný obklad a dve e vestavěného úložného prostoru nebo polstrování opěrek sedacího nábytku. Důležitým prvkem celého interiéru je koncep ní mezioborová spolupráce. Některé z unikátních elementů navrhl pro interiér mladý designér Vojtěch Kálecký. Jedná se p edevším o centrální stůl v hlavní místnosti, který na své desce opakuje motiv parketové podlahy. Kálecký je také autorem série svítidel. Nejvýraznějším z nich je expresivní lustr s organicky zakroucenými trubicemi, vytvá ející nad centrálním stolem jakousi prostorovou světelnou kresbu. I další svítidla, závěsná i nástěnná, navrhl Vojtěch Kálecký. Posledním spolupracovníkem byl grafický designér František Polák, který pro nástěnku s menu vytvo il na míru navržené písmo. Dotažená realizace potvrzuje, že i malý intimní projekt může být mnohovrstevnatou koncep ně uchopenou prací.

AKTUALITY

TAJMOVA VILA Místo: Jablonec nad Nisou Autor: ov-a (Ji í Opo enský, Štěpán Valouch) Investor: soukromá osoba Hlavní dodavatel: Hájek, stavební firma (http://stavebni-ﬁrma-hajek.cz/) Subdodavatelé: Blyweert, ARA, SikaDecor, Profilighting, Rendl, Hansgrohe, Kaldewei Projekt: 2015 Realizace: 2017 Foto: Tomáš Sou ek

Studio ov-a se v eském prost edí vyprofilovalo od svého založení v roce 2010 do podoby úspěšné kancelá e, která navrhuje i rozsáhlé ve ejné nebo administrativní budovy. I p esto je práce Ji ího Opo enského a Štěpána Valoucha od poátku jejich kariéry z velké ásti definována skvělými realizacemi rodinných domů, k jejichž designu si vytvo ili specifický, a p esto vizuálně nenápadný a skromný p ístup. Tuto tendenci potvrdili i zatím svou poslední vilovou realizací, Tajmovou vilou v Jablonci nad Nisou. Tajmova vila je dům ur ený pro ty lennou rodinu, který se nachází na svažitém pozemku s výhledy na nedalekou p ehradu a její okolí. Pozemek leží v severní ásti severo eského města, v blízkosti ikonické Háskovy vily, kterou ve t icátých letech minulého století navrhl německý architekt Heinrich Lauterbach v expresivním organickém duchu. „Naším zadáním bylo navrhnout dům s výhledy, který bude sloužit ty lenné rodině a zárove nabídne

zázemí pro rodinné hosty a návštěvy. V koncepci tak bylo od po átku po ítáno i s hostinským pokojem a velkou pracovnou, hovo í architekti o projektu. Projekt vznikal p edevším v návaznosti na charakter celého pozemku, který má celkové p evýšení 14 metrů. P i horní hraně a ve spodní ásti pozemku je svah mírný, uprost ed prudší. Na kraji prudšího svahu je skupina vzrostlých b íz a jeden javor, které tvo í dominantu zaharady. „Hledali jsme ideální způsob, jak vstoupit do svažitého pozemku, využít výhledů a zárove zachovat jeho p írodní ráz. Dům jsme nakonec umístili s ohledem na vzrostlé stromy na pozemku, zmi ují se architekti, kte í nakonec navrhli dům se dvěma úrovněmi. Obě úrovně vizuálně a materiálově oddělili. Spodní ást je obložená lomovým kamenem a ukrývá vstupní halu, pracovnu, hostinský pokoj, dvougaráž a kryté stání. Zárove tento objekt vytvá í pevnou a mohutnou platformu, na které se nachází ást druhá.

Ta je naopak lehká a otevírá se do zahrady velkorysými okenními plochami. Zárove je umístěna v centrální ásti kamenem obloženého prvního podlaží a kolem dokola ze t í stran tak vytvá í prostornou průběžnou terasu. Ta je kryta výraznou p evislou st echou scelující celý objekt. Na jedné straně se st echa otevírá a funguje jako pergola. Celé patro je také obloženo p írodním mod ínovým d evem, které vytváí kontrast k robustnímu kamennému zdivu. „Uvnit jsou ložnice a velkorysý obytný prostor, nabízející působivé výhledy, pokra ují architekti. Z tohoto obytného prostoru se vstupuje do soukromé ásti se t emi ložnicemi a koupelnami. Kancelá i ov-a se poda ilo navrhnout vysoce kompaktní, a p esto velkorysý dům, který jako by do horského prost edí Jizerských hor transformoval lehkost a dynamiku povále ných staveb Richarda Neutry, jehož p ipomínají nejenom velkorysé prosklené plochy, ale i celková práce s výraznou p evislou st echou.

AKTUALITY

DŮM V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ Místo: eské st edoho í Název ateliéru: MOLO Architekti , s. r. o. Autor/auto i (p íp. spolupráce): MgA. Pavel Griz, MgA. Patrik Zamazal Investor: soukromá osoba Hlavní dodavatel: NAGA, s. r. o. Subdodavatel: Vojtěch Vychytil, s. r. o. Užitná plocha: 112 m2 Zastavěná plocha: 135 m2 Projekt: 2013 Realizace: 2017 Foto: Lukáš Žentel V malebném venkovském prost edí eského st edoho í realizovalo studio MOLO Architekti materiálově skromnou a prostorově velkorysou novostavbu rodinného domu, který se za azuje k typickým projektům ateliéru vedeného architekty Pavlem Grizem a Patrikem Zamazalem, Terezou Ku erovou a Márií Horeckou Nalevankovou. Ve svých p edešlých projektech se ateliér věnoval zejména rodinnému bydlení v rurálních oblastech i v menších městech, jejichž charakter ovliv uje i celkovou nenápadnou vizuální stránku jejich staveb, ve většině p ípadů obložených nehoblovanými mod ínovými prkny z pily, které jsou sou ástí i jejich zatím poslední reziden ní realizace. „Novostavba rodinného domu dopl uje kompozici stávajících staveb. Z původní zástavby na pozemku zůstal jednak drobný domek držící uli ní frontu, který jsme p ebudovali na samostatný pokoj pro hosty, a jednak původní stodola, kterou jsme za lenili do nové stavby, hovo í o projektu architekti. Ke stávající kompozici dodali istý a elementárně jednoduchý objekt hlavního obytného prostoru, který obložili vertikálními d evěnými palubkami a vytvo ili kompaktní a nad asovou architektonickou formu nenápadně dopl ující původní celek. „Ve stodole je nevytápěný sklad a zárove polovina jejího prostoru funguje jako krytá terasa propojující všechny důležité ásti pozemku. Je otev ena do jižního sadu,

dvorku mezi původními domky a je p ímo propojena s kuchyní v novostavbě, popisují architekti poloexteriérové ešení stodoly, jejíž průchozí ást je otev ena na obě strany rozměrnými d evěnými pojezdovými vraty. Tento prostor architekti otev eli do krovů a využili jeho surovou původní podobu. Kamenné zdivo bylo zaištěno a vizuálně odkazuje na nezaměnitelnou atmosféru původní stodoly. K původnímu objektu stodoly je p ipojen hlavní objekt, kde se odehrává rodinný život v pragmaticky definované dispozici. „Dětské pokoje a ložnice jsou orientovány do východní zahrady, kterou uzavírá kamenná ze sousedovy stodoly. Hlavní obytná místnost je zcela otev ená do ovocného sadu. Interiér je poskládaný ze základních materiálů ‒ na podlaze jsou mod ínové palubky bělené pigmentovým olejem, strop nesou pohledové smrkové fošny zaklopené OSB deskami, popisují projekt auto i. Nejvýraznějším prvkem novostavby je velké rohové prosklení, které poskytuje nerušený výhled do sadu. Zasklení nemá žádný rám a vizuálně tak stavba působí, jako by byla zcela otev ená a bariéra mezi interiérem a exteriérem neexistovala. Podlahová prkna p echázejí do prken venkovní lávky. „Prosklení zárove definuje místo pro jídelní stůl. Stůl a regály jsou ešeny ocelovou jeklovou konstrukcí a stavební p ekližkou. Jediným barevným akcentem je cihlově ervená podlaha v kuchyni a koupelnách, uzavírají tvůrci.

AKTUALITY

REALIZACE

ECOCAPSULE Krásný, udržitelný a mobilní mikrodomov

AUTOR: ECOCAPSULE

MÍSTO: KDEKOLI NA SVĚTĚ

REALIZACE

Ecocapsule je soběstačný, inteligentní a mobilní dům, který využívá solární a větrnou energii. Umožňuje lidem žít na vzdálených místech mimo dosah infrastruktury a současně zachovává vysoký komfort bydlení. Může být použit jako chatka, pop-up hotel, karavan, hausbót, výzkumná stanice atd. PŮDORYS

TECHNICKÁ SPECIFIKACE Konstrukce: Tělo je vyrobeno ze sklolaminátu osazeného na ocelové konstrukci. Tepelná izolace: vysoce kvalitní polyuretanová pěna Délka: 4,67 m Ší ka: 2,20 m Výška: 2,50 m Hmotnost: 1 350 kg Hmotnost s plnými zásobníky vody: 1 650 kg Celková plocha: 8,2 m2 Vnit ní prostor: 6,3 m2 Kapacita pro spaní: 1‒2 osoby

ZÁSOBOVÁNÍ ENERGIÍ: Větrná turbína: 750 W Solární panely: 880 W Kapacita baterie: 9 kWh Vytápění a chlazení: centrální jednotka s rekuperací Zásobování vodou: deš ová voda nebo dodávána z vnějšího zdroje (potok, jezero, jiný ve ejný zdroj). Voda je vy ištěna adou filtrů v etně filtru s reverzní osmózou (odstraní 99,998 % ne istot). Toaleta je bezvodá. ízení: Externě pomocí aplikace (Android & iOS) + fyzický ovládací panel. P ipojení datové sítě je k dispozici v rámci pokrytí 2G / 3G / 4G.

AUTOR: ECOCAPSULE

MÍSTO: KDEKOLI NA SVĚTĚ

02 01 P evoz Ecocapsule vrtulníkem nad Bratislavou 02 Ložnicová ást s rozkládací postelí a úložnými prostory 03 Kuchy ka s umyvadlem, elektrickou plotnou a odkládacími prostory 04 Ecocapsule umístěná na st eše budovy UNIQ v Bratislavě

REALIZACE

Autorská zpráva P íběh za al v roce 2008, kdy se slovenské architektonické studio Nice Architects zú astnilo soutěže Andes Sprout Society Idea Competition a navrhlo malou bytovou jednotku pro umělce. Návrh v soutěži neuspěl, nicméně web inhabitat.com vybral Ecocapsule do svého seznamu nejzajímavějších soutěžních projektů. Velký ohlas způsobil, že se studio rozhodlo projekt neopustit a dále se mu věnovat p esto, že technologie v roce 2008 ještě neumož ovala postavit skute ně ostrovní dům. Až v roce 2014 technologický pokrok dovolil dokon it prototyp Ecocapsule vybavený systémy nezbytnými pro jeho dlouhodobou nezávislost. Kapsle byla navržena jako samostatný systém schopný vydržet dlouhou dobu bez externích zdrojů. Nejprve byla Ecocapsule ur ena jako jednotka bydlení pro lidi, kte í pot ebují zůstat delší dobu mimo civilizaci ‒ nap . vědců, fotografů, strážců nebo extrémních turistů. Snadná mobilita modulu a jeho dlouhodobá energetická nezávislost otev ely nové možnosti využití potenciálu Ecocapsule. Kapsli lze rychle dopravit na místo ur ení a použít t eba jako bydlení pro záchranné týmy v situacích rychlé reakce, kdy došlo k poškození infrastruktury. Modul může sloužit i jako malá elektrárna a filtra ní jednotka vody. Postupem asu o toto ešení projevily zájem i další skupiny zákazníků: t eba z oblasti New York City i Silicon Walley. Tým tvůrců Ecocapsule se neustále snaží ší it myšlenky udržitelného rozvoje nap í ve ejností a také zvyšovat povědomí o ekologických otázkách. 05

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Ecocapsule disponuje duálním systémem výroby energie, který ‒ p i využití baterií s vysokou kapacitou ‒ zajiš uje energetickou soběsta nost i v p ípadě do asného nedostatku zdrojů. Kapsli lze také dobít pomocí elektrické zásuvky z externího zdroje. Sférický tvar kapsle je navržen tak, aby maximalizoval sběr deš ové vody a rosy. Vodní filtry následně zajiš ují p eměnu vody z jakéhokoli p írodního zdroje na pitnou vodu. Návrh vnějšího pláště rovněž minimalizuje ztráty energie. Duté stěny naplněné vysoce ú innou tepelnou izolací chrání obyvatele p ed drsným prost edím a jejich tepelnětechnické parametry dosahují hodnot témě na úrovni pasivního domu. Modul je optimalizován pro snadnou p epravu. Vejde se do standardního p epravního kontejneru, a lze jej tedy snadno dopravit k zájemcům po celé planetě s nejnižšími možnými p epravními poplatky. Navrhovaný p ívěs umož uje p epravu vozu Ecocapsule osobním automobilem a p emě uje ho na plně funk ní karavan. První hotový kus byl p edán investorům 31. ledna 2018 na st eše budovy UNIQ umístěné v centru Bratislavy. Prototyp byl dodán zákazníkovi v Japonsku.

AUTOR: ECOCAPSULE

MÍSTO: KDEKOLI NA SVĚTĚ

REALIZACE

06 05 Vizualizace interiéru s rozloženou postelí, pohled na kuchy ku 06 Vizualizace koupelny 07 Vizualizace interiéru se složenou postelí, pohled do ložnicové ásti

REALIZACE

MOBILNÍ OSTROV NEZÁVISLOSTI

Rozhovor s Tomášem Žáčkem, CEO společnosti Ecocapsule. FOTO: ECOCAPSULE

Pro se architekti rozhodli zú astnit soutěže o minimální dům? Hlavním důvodem je kreativní nastavení našich myslí ‒ jako architekti se vrháme do ekonomicky nesmyslného rizika p edevším kvůli tomu, abychom si vyzkoušeli témata, která vybo ují z naší každodenní práce ‒ tedy zajímavá zadání a potenciální možnost realizace. Pro vůbec architekti, kte í obvykle rádi navrhují unikátní stavby, vymýšlí modulové stavby jednoho typu? Samoz ejmě nás hodně baví unikátní stavby, ale v oblasti bydlení (a nejen v ní) mají modulové stavby podstatné zastoupení a velkou perspektivu. Takže považujeme za p irozené věnovat se i jim. Funguje ještě původní architektonické studio? Do jaké míry je Ecocapsule vaší hlavní pracovní náplní? Naše architektonické studio Nice&Wise (www.niceandwise.sk) funguje dále, protože jako architekti se rádi věnujeme různým tématům a výzvám. V architektonickém studiu ne ešíme Ecocapsule, věnujeme se p edevším reziden ním stavbám, interiérům a urbanismu. Proto jsme také založili samostatnou firmu, která se věnuje vývoji, výrobě a prodeji Ecocapsule. Co bylo hnacím motorem pro p ekro ení rámce výkresů a vizualizací a postoupení k vývoji reálných kapslí? Vždycky máme radost, když se naše návrhy zhmotní, a vidíme to jako praktický cíl navrhování. Ecocapsule každý den p ináší nové výzvy ve všech oblastech

života kreativní firmy. To je to, co nás baví. Kromě toho Ecocapsule není ukonený projekt, ale je to designově otev ená platforma, na které stále pracujeme. Momentálně jsme navrhli a vyrobili vozíek, na němž je možné Ecocapsule p epravovat za autem. Ecocapsule tak bude fungovat jako karavan. Dále pracujeme na projektu umístění Ecocapsule na ponton, ímž se z Ecocapsule stane hausbót. Kromě toho máme od klientů požadavky na různou funk nost kapsule, ili základním modelem zůstává obytná bu ka, ale pracujeme i na různých modifikacích Ecocapsule ‒ kancelá ské, laboratorní, ambulantní a dalších. Jak velký kolektiv na projektu pracuje? Ve firmě Ecocapsule nyní pracuje patnáct lidí a pomalu, ale jistě se rozši ujeme. Jakým způsobem je projekt financován a kdo tvo í vaše zákazníky? Projekt je financován investicemi prost ednictvím investi ní platformy Crowdberry. Postupně s p echodem na masovou výrobu (o ekávané spuštění v roce 2019) plánujeme dosáhnout ekonomické samostatnosti firmy. Zákazníky můžeme rozdělit do dvou základních skupin ‒ v prvé adě jsou to jednotlivci, většinou lidé, kte í mají velký pozemek bez inženýrských sítí, vlastní ostrov nebo krásnou zahradu. V druhé adě jsou to různé instituce, nej astěji hotelové sítě, které mají zájem doplnit sortiment svých pokojů. P ípadně firmy, které chtějí Ecocapsule pronajímat na opuštěném ostrově bez inženýrských sítí. Dále jsou to různé firmy ve výrobních sektorech, vědci,

léka i, záchraná i, policisté, vina i atd. Paleta zákazníků je skute ně různorodá. V em se projekt zásadně liší od jiných podobných ostrovních projektů? V prvé adě v sou asnosti na trhu neexistuje p ímá konkurence Ecocapsule, která by poskytovala podobnou úrove energetické autonomnosti, mobility a designu. Navíc má Ecocapsule velmi univerzální použití. Pro má dům tak specifický tvar? Kvůli omezení tepelných ztrát? Ur itě je to i kvůli tepelným ztrátám, ale také kvůli designu. Vají ko je dost primární tvar, který lidi nap . v porovnání s kvádrem zaujme. Navíc tento tvar vyvolává pozitivní konotace u lidí nap í geografickými, kulturními i sociálními hranicemi. Jaké jsou tepelné ztráty konstrukce? Ecocapsule je pasivní dům kategorie A. Je to díky témě 20 cm silným stěnám, které jsou vyplněny PUR pěnou, a zárove díky na míru vyrobenému, energeticky šetrnému systému HVAC, který zabezpe uje topení, chlazení a větrání. Neuvažovali jste naopak o modulu, který by bylo možné vzájemně propojovat do větších celků, jako se to děje u typické modulární i kontejnerové architektury? Na způsobu propojení několika kapslí už intenzivně pracujeme. Momentálně máme na stole p ipravené ty i typy ešení a zvažujeme, které bude pro náš produkt ideální. V budoucnosti mohou zákazníci o ekávat vytvá ení „hnízd z více kapslí.

AUTOR: ECOCAPSULE

MÍSTO: KDEKOLI NA SVĚTĚ

Jak je kapsle na místě osazena?

Okna jsou trojskla (k < 1), p i emž stínění tvo í tónovaný polykarbonátový kryt.

kontrolovat spot ebu jednotlivých spot ebi ů, může zjistit, kolik energie aktuálně získává z větru, kolik ze slunce. Aplikace má i kontrolní ást ‒ uživatel si může nastavit parametry vnit ního prost edí, regulovat osvětlení atd. Aplikace nap íklad též obsahuje pomůcku na vyrovnávání kapsle po položení. Do budoucnosti pracujeme na rozší ení tohoto systému o predik ní ást, která se bude týkat života v kapsli a bude založena na historických datech uživatele, jeho spot ebě a také p edpovědi po así.

Interiér je světlý, světlé za ízení opticky zvětšuje minimální prostor modulu. Z jakého materiálu je vyhotoven?

Je možné změnit rozměry kapsle na požádání, nebo je dostupná jen v této variantě?

Vnit ní za ízení je většinou vyrobeno z vyleh eného d eva. V rámci první, exkluzivní série nabízíme klientům i možnost výběru různých materiálů.

Momentálně pracujeme jen na jedné velikosti Ecocapsule, chceme mít jeden dokonalý produkt a potom se pustíme do dalších modifikací. Se zvětšováním Ecocapsule však v dohledné době nepo ítáme ‒ výrazně by totiž zkomplikovalo mobilitu, jakož i energetickou autonomnost.

Kapsle je jednoduše položená na rovném pevném terénu. V p ípadě větrnějšího prost edí je též možné kapsli ukotvit. V uživatelském manuálu p esně popisujeme, jak vybrat správné místo, aby byla zabezpe ena stabilita a co možná největší erpání slune ní a větrné energie. Jak jsou ešena okna, jejich p ípadné stínění a technické parametry?

Jaké je ízení kapsle, co vše je možné ovládat? Ecocapsule je „smart home . To znamená, že je vybavena hardwarově i softwarově ‒ tedy aplikací pro mobilní za ízení. Aplikace má analytickou ást, kde uživatel velmi p ehledně vidí stavy baterií, jednotlivých nádrží s tekutinami, může si

ROZHOVOR

Ecocapsule i edukativní funkci ve vztahu k uvědomění si limitů energetických zdrojů. Díky systému „smart home musí lověk aktivně sledovat stav energií v kapsli a tomu p izpůsobit svůj životní styl. Právě toto uvědomování si hodnoty energií je věc, kterou by se uživatelé běžných staveb měli nau it. Jakému dalšímu architektonickému i nearchitektonickému projektu se plánujete věnovat? Bude Ecocapsule 2.0? V projektu Ecocapsule mimo hlavní linii (Ecocapsule jako dům pro st ednědobé bydlení) pracujeme dále na konceptu karavanu (Ecocapsule + vozík) a hausbótu (Ecocapsule + ponton). V architektonické firmě se stále věnujeme širšímu portfoliu projektů, hlavně malopodlažnímu ekologickému bydlení, bydlení pro ute ence, interiérům zdravotnických staveb (nap . momentálně pracujeme na návrhu oddělení patologie), jakož i různým zadáním architektonických soutěží.

Ve vašich materiálech se hodně mluví o udržitelnosti apod. Jak ji vůbec vnímáte? Vnímáme ji ur itě velmi vážně. Proto má

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

SMART CITIES

TEXT: MICHAL KUZMIČ

Smart Cities nepřinášejí do architektury revoluci, je to ale příležitost zvýšit zájem obcí o kvalitní výstavbu

smart cities

V posledních t ech letech registrujeme rostoucí zájem měst a obcí o spolupráci s univerzitou na projektech Smart City. Jde bu o strategické plánování Smart City, nebo ově ení proveditelnosti konkrétních technologických investic. V našem výzkumném centru se zamě ujeme na aplikovaný výzkum ve výstavbě v mě ítku budov i urbanistických celků. S ohledem na Smart Cities to znamená spolupráci s obcemi jak na technologických inovacích, tak na nových organiza ních postupech. Ty mohou asto p inést pro ve ejné budovy a ve ejné služby větší p idanou hodnotu než díl í technologická vylepšení. Týká se to p edevším p ípravy projektů, kdy roste význam participativního designu ve fázi zadání pro zpracovatele projektu. VUT UCEEB již několik let rozvíjí metodiku participativního designu. Realizovali jsme projekty v oblasti strategického plánování Smart City nebo integrované sociální a zdravotní pé e. Nej astější využití má postup ale u návrhu ve ejných budov, p edevším škol. V procesu mapování pot eb obce je klí ové, jak efektivní jste v získávání informací od všech zainteresovaných stran (spolky, místní podniky, personál a žáci škol apod.). Jedna budova může sou asně ešit adu provozních nároků, neboli integrovat několik obslužných funkcí města (nap . škola jako kulturní centrum, místo pro setkávání, sport aj.). Tým sociologů a psychologů pracuje spolu s architekty, urbanisty, energetiky a experty na vnit ní prost edí. Jejich úkolem je systematicky získávat a zpracovávat podněty, které pak p ebírá zadavatel (obec) nebo organizátor architektonické soutěže. Kromě Prahy spolupracujeme v regionu také s menšími obcemi, kde je asto efektivnější rozhodování. Spolupracujeme nap íklad s Kladnem, Slaným, Buštěhradem nebo Kněžicemi. Technologie jsou symbolem Smart City, nesmíme ale zapomínat, že jejich hlavním ú elem je naplnit pot eby města. Velkou výzvou pro eské obce je ut ídit si to, jak jim mohou konkrétní technologie pomoct a jak je mohou kombinovat, aby se navzájem dopl ovaly (nap íklad nástroje pro smart-metering, senzorické platformy apod.). U ve ejných i soukromých budov technologie do zna né míry mění vztah budovy a uživatele. Budovy se stávají stále více autonomními a mohou se samy u it (automatizovaný BMS). Investor se může spolehnout nap íklad na to, že d evostavbu ochrání pomocí vestavěných idel vlhkosti a budova

sama vyšle varovný signál, když je ohrožena její konstrukce (technologie Moistureguard). Senzory můžou hlídat stav konstrukce pomocí optických vláken. Už relativně zavedenou technologií je monitoring kvality vnit ního prost edí zejména ve školách ( VUT UCEEB provozuje pro město Kladno lokální sí „IoT Kladno ). Tato data se sbírají do nad azené platformy města, kde s nimi může pracovat nap íklad městský energetik nebo vedoucí odboru informatiky (někdy se používá anglická zkratka CDO ‒ Chief Data Officer). Cílem energetika pak může být naplánovat opat ení pro zlepšení kvality vzduchu v u ebnách a monitorovat jejich efekt. Na VUT UCEEB se věnujeme také ízení energetického micro-grid. Smyslem je optimálně ídit výrobu, ukládání a spot ebu elektrické energie (p ípadně kogenerace) s ohledem na predikci po así a reálný provoz. V tomto ohledu p edstavují novou výzvu elektromobily. Jejich nabíjení je nezbytné synchronizovat tak, aby byly maximálně využity lokální zdroje (zejména z fotovoltaiky) a nebyla p etěžována distribu ní soustava. Novým trendem je také podpora realizace budov a bloků s aktivní energetickou bilancí. Tyto projekty podporuje Evropská komise a také německá Effizienzhaus Plus Netzwerk. U nás jsou první projekty již v p ípravě. Zatím ale jde o projekty, které nemají z ejmou ekonomickou výhodnost, a jejich význam je tak spíše ve zvýšení odolnosti vů i nestabilitě v distribu ní síti a také v popularizaci inovativních ešení ve ve ejném nebo soukromém sektoru. Dopady Smart Cities v architektu e spíš vystihuje slovo p íležitost než revoluce. Inteligentní budovy a nové ve ejné služby ale změnu pro architekty rozhodně p inášejí. „Protože ada našich výzkumníků se sou asně pohybuje v projek ní praxi, můžeme potvrdit, že trendem je te rostoucí poptávka po vyšší úrovni technického za ízení budov, což klade nové nároky na znalosti a schopnosti projektanta, podotýká jeden ze lenů týmu UCEEB Štěpán Man ík. Města p irozeně zaostávají za vedoucími hrá i v soukromém sektoru. V p íštích letech ale budeme svědky ambiciózních ve ejných pilotních projektů inteligentních budov a integrovaných městských ešení.

Autor je koordinátor pro Smart Cities VUT UCEEB.

TEXT: PŘEMYSL RŮŽIČKA

SMART CITIES

Jaký mají středočeské obce vztah k věcem spojeným s problematikou Smart Cities?

Z dotazníkového šetření, které jsme provedli v roce 2017, vyplynulo, že pro středočeské obce je koncept Smart Cities zatím něčím novým. Něčím, s čím se zatím seznamují, a hledají možnosti, jak tento koncept využít. Z našich zkušeností vyplývá, že problém působí již samotný termín Smart Cities, neboť v podmínkách kraje, ve kterém je 80 % obcí ve velikosti do 2 000 obyvatel, působí označení „city“ dosti nepatřičně, a dále se ukazuje, že pod pojmem Smart City si každý představuje něco jiného.

p ímo jejich každodenní innosti nebo jsou k jejich realizaci nuceny legislativou, což je p íklad již zmíněných elektronických podatelen. Dalším takovým p ípadem jsou i projekty zamě ené na optimalizaci nakládání s odpady nebo ešení ve ejného WiFi p ipojení.

Hlavními p ekážkami, které obcím a městům brání v realizaci konceptu Smart Cities, jsou p edevším nedostate né finan ní prost edky, špatně nastavené dota ní podmínky a složité podmínky výběrových ízení na ve ejné zakázky. Další problémy spíše pramení z celkového nepochopení tohoto konceptu. Do této kategorie problémů pat í nap . nevhodnost konceptu pro malé obce nebo nedostate né kapacity na obecních a městských ú adech.

Dotazníkové šet ení také ukázalo, že 40 % měst a obcí, které se ho zú astnily, nemají v této době koncept Smart City zpracován v žádném strategickém dokumentu. To potvrzuje výše uvedené, tedy to, že pro obce je tento p ístup nový. Také nám to íká, že obce a města nep istupují ke Smart City jako ke koncep ní záležitosti, ale že ji vnímají v jednotlivostech, což dokazují výsledky provedeného šet ení. Nap íklad v oblasti E-governmentu (taktéž považováno za souást Smart Cities) 70 % obcí a měst uvedlo, že realizují nebo realizovaly projekty elektronických podatelen, ale pouze 13 % měst a obcí realizovalo nebo realizuje projekty zamě ené na po ízení komplexních informa ních aplikací. Toto se projevuje i v dalších oblastech, jako je nap . doprava, kdy obce a města sice zavádějí úsekové mě ení rychlosti, ale nezavádějí integrované systémy ízení dopravy. A je to patrné i u dalších oblastí, nap . v životním prost edí.

Z našeho pohledu koncept Smart Cities nep edstavuje nic výjime ného. Naopak. To, co je z našeho pohledu hlavní p ekážkou pro zavádění konceptu Smart Cities, je p edevším malá míra využití strategického plánování v procesu ízení rozvoje měst a obcí. Je sice pravda, že nějakým strategickým dokumentem disponují témě všechny obce a města, ale asto se jedná pouze o takzvané dokumenty „do šuplíku , což znamená, že se s nimi nepracuje a realizace projektů probíhají dle toho, na co jsou zrovna finan ní prost edky.

Jak je už nazna eno výše, obce a města mají největší zájem o ty projekty, které nejsou složité, týkají se

Autor je projektový manažer Smart Cities, St edo eské inova ní centrum.

Z našich zkušeností vyplývá, že problém působí již samotný termín Smart Cities.

Co se tý e role architektů, tu vidíme právě v jejich koncep ní práci, kdy za samý základ považujeme kvalitně a inovativně zpracované územní plány obcí a měst. Architekti dále hrají velice důležitou roli v mnoha oblastech Smart Cities. Jejich role je klí ová p i projektování budov, ve ejného prostranství, komunikací atd.

TEXT: ANETA NERADOVÁ

SMART CITIES

Aby Smart City nebylo jen prázdným pojmem, ale východiskem každého projektu Termín Smart City se během několika let své existence stal pevnou součástí slovníku civilizované společnosti a koncept, který představuje, stále významněji ovlivňuje náš každodenní život.

P esnou definici Smart Cities asi málokdo jen tak vysype z rukávu, ale že se jedná o zavádění moderních technologií do života municipalit, je dnes známo nejširší ve ejnosti. A ob ané tuto iniciativu vnímají pozitivně, nebo ji chápou jako základní p edpoklad pro další smysluplný rozvoj měst. Města totiž rostou. P esněji, p ibývá jejich obyvatel. Takže výstižnější termín by spíše byl, že se „zahuš ují . Většina měst totiž nemá pro plošnou expanzi prostor. Nicméně už te více než polovina světové populace žije ve městech a podle odhadů OSN to do roku 2050 bude kolem 70 %. A větší koncentrace lidí s sebou p ináší zvýšené nároky na dopravu, vyšší spot ebu energie a vody, více odpadu, emisí škodlivin a hluku Nehledě na socioekonomické a psychosomatické důsledky života v „lidském mraveništi . Implementace moderních technologií do městského organismu je zkrátka sou ástí vývoje a sou asná urbanistika tak eší dva zásadní problémy. Jednak hledá nejefektivnější způsoby, jak je ústrojně za lenit do stávajících dispozic, a musí je rovněž vnímat jako významný, ne-li rozhodující faktor ve svých rozvojových plánech a vizích budoucnosti. P ipome me na tomto místě t eba směrnici EU p ijatou už v roce 2010, podle níž po roce 2020 bude možné stavět pouze domy s energetickou spot ebou blízkou nule.

Stuttgartský soud » dospěl k závěru, že

nejefektivnější bude právě zákaz provozu dieselů, neboť je možné jej bez dalších legislativních změn aplikovat prakticky okamžitě.

Ale nejde jen o samotné budovy, ve h e je celá městská infrastruktura. Analýza poradenské spole nosti Deloitte uvádí, že jen do zmíněného roku 2020 bude do technologických opat ení celosvětově napumpováno asi půldruhého bilionu dolarů. Největší investice se p itom o ekávají do energetiky, IT a dopravy, aby města fungovala úsporněji, ekologi těji a dokázala svým obyvatelům poskytnout to nejlepší zázemí pro plnohodnotný život. Největší výzva, která p itom p ed urbanisty a architekty stojí, vychází z faktu, že neexistuje univerzální ešení. Každé město je unikát, který pot ebuje svůj originální soubor opat ení, svůj vlastní „Smart Program . I když vzájemná inspirace mezi městy jak na globální bázi, tak v rámci evropského kontinentu i na úrovni republiky je vítaná a žádoucí.

RYCHLÁ ŘEŠENÍ NEMUSÍ BÝT VŽDY IDEÁLNÍ Na jedné straně to mohou být p ísné restrikce, jejichž p íkladem budiž rozhodnutí Spolkového správního soudu v Lipsku, který na konci února potvrdil právní p ípustnost úplného zákazu vjezdu vozů s dieselovými motory do některých německých měst. Konkrétně šlo o dvě kauzy, kdy soudy nižší instance na ídily Severnímu Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku úpravu plánů istoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart, aby města co nejd íve za ala dodržovat hrani ní hodnoty pro oxid dusi itý (NO2). Stuttgartský soud dospěl k závěru, že nejefektivnější bude právě zákaz provozu dieselů, nebo je možné jej bez dalších legislativních změn aplikovat prakticky okamžitě. Düsseldorf i Stuttgart proti tomuto rozhodnutí podaly dovolání, nicméně správní soud je odmítl. Obě města by tedy nově do svých plánů istoty ovzduší měla za adit i zákaz jízdy osobních naftových aut s výjimkou těch, která spl ují nejnovější emisní normu Euro 6. Je otázkou, co toto precedentní rozhodnutí p inese.

DLOUHODOBÁ KONCEPCE NABÍZÍ VÍCE MOŽNOSTÍ Sympati těji se jeví postup nap íklad Vídně, která se mimo jiných problémů potýká i s každoro ním nárůstem po tu obyvatel o 30 000. P esto si ve své strategii do roku 2050 dala za úkol omezit produkci

skleníkových plynů o 80 % a snížit spot ebu energie o 40 % oproti aktuálnímu stavu. Pomoci by jí k tomu měly investice do renovací budov, podpory ekologické dopravy a efektivnějšího využívání energie. Jak tato p edstava bude fungovat v praxi, si rakouská metropole ově uje na nově budované tvrti Seestadt Aspern, kde má do roku 2030 bydlet 20 000 lidí a p ibližně stejné množství ob anů by tu mělo pracovat. P esun metrem odtud do centra Vídně se plánuje na 25 minut, jen o pět minut déle se pojede vlakem do Bratislavy. Seestadt Aspern bude vybavena inteligentní energetickou sítí, která umožní sledovat a ídit spot ebu energie v reálném ase. Podobnou cestou se už p ed asem vydalo i t etí největší švédské město Malmö. Jeho tvr Západní p ístav vybudovaná na místě bývalé loděnice kompletně využívá energii z obnovitelných zdrojů. Má 4 000 obyvatel, ale díky tomu, že ve špi ce jezdí autobusy do centra každých pět minut a funguje zde carsharing, ve kterém má každý pětileté lenství zdarma a platí pouze za ujeté kilometry, se aut v lokalitě pohybuje skute ně jen minimum. Malmö je navíc protkáno 490 kilometry cyklostezek a vybaveno semafory se speciálními idly, která cyklisty rozpoznají a dají jim na k ižovatce p ednost. Městská tvr Augustenborg zase nabízí impozantní pohled na st echy porostlé zelení, která pomáhá zlepšit kvalitu ovzduší. Tato městská ást byla vůbec první v celém Švédsku, kde lidé povinně t ídí potravinový odpad, který je následně využíván k výrobě bioplynu pro pohon autobusů městské dopravy.

CELONÁRODNÍ SOUTĚŽ JAKO MOTIVAČNÍ PRVEK Tak daleko zatím u nás sice nejsme, ale koncept Smart Cities i v eské republice prokázal svou životaschopnost a zvláště v posledních letech p ináší zajímavé výsledky. Kontinuálně roste po et eských měst a obcí využívajících moderní technologie. Zvykáme si na rychlé elektronické platby v hromadné dopravě, snadné parkování prost ednictvím městských naviga ních systémů, efektivní svoz komunálního odpadu díky „chytrým popelnicím nebo na lampy ve ejného osvětlení reagující na pohyb, které se rozsvítí, pouze když se jejich v okolí objeví lidé.

SMART CITIES

Místo pro: Mgr. JANA KORYTÁ OVÁ, ministerský rada Oddělení urbánní politiky, Ministerstvo pro místní rozvoj R Role architektů, sociálních geografů, sociologů a dalších odborníků v městském plánování je nezastupitelná. Je to pro ně p íležitost navrhnout a zajistit efektivní využití chytrých prvků, které nenarušují estetickou a funk ní strukturu místa. Ve ejné prostory mají být plánovány pro lidi, ešení by proto měla být integrovaná a chyt e vzájemně komunikovat. Tematicky je záběr projektů Smart Cities v eské republice poměrně široký a iniciativy jdou nap í soukromým, ve ejným i akademickým sektorem. Proto je velmi důležitá jejich cílená podpora. V tomto ohledu se jako vhodný nástroj jeví nap íklad Czech Smart City Cluster a zajímavou platformou je rovněž Pracovní skupina pro Smart Cities vedená MMR R. Ur ité rezervy zatím vidím ve zdravotnictví a v sociální oblasti.

Na podporu tohoto trendu vznikl v lo ském roce projekt nazvaný Chytrá radnice p ipravený Ú adem vlády R ve spolupráci s eskou spo itelnou a spole ností O2 a organizovaný agenturou DDeM. Jeho cílem bylo vyzvat obce, města, městské ásti i soukromé subjekty realizující projekty konceptu Smart Cities, aby se prezentovaly svými nápady pro zlepšení ve ejné správy a samosprávy v soutěži o nejzajímavější ešení. P ihlášky do Chytré radnice mohli zájemci během jara a léta posílat prost ednictvím webových stránek do pěti tematických kategorií (Životní prost edí, Individuální doprava, Ve ejná doprava, Energetika, e-Ú ad). V dalších t ech prů ezových kategoriích se volila Celková chytrost konkrétního města, Nejlepší inovativní ešení a rovněž Cena ve ejnosti. Odborná porota složená z akademiků a zástupců partnerů pod vedením ekonoma Pavla Kysilky hodnotila témě sedm desítek p ihlášených projektů podle šesti hlavních kritérií, kterými byly udržitelnost, odvaha, inovativnost, socioekonomický p ínos, participace ob anů a koncep nost ešení. Do elektronického hlasování o Cenu ve ejnosti se zapojilo p es 2 500 lidí. A co z výsledků vyhlášených v íjnu na galave eru v Lichtenštejnském paláci vyplynulo? Dvě prvenství v soutěži získala Ostrava, která ovládla kategorie e-Ú ad za projekt FajnOVA tvorba Strategického plánu rozvoje města a Ve ejná doprava za využití bezkontaktních bankovních karet. Navíc si p ipsala druhá místa v kategorii Životní prost edí a Energetika. Ale bodovala zastupitelstva nap í republikou. V kategorii e-Ú ad byla za vítěznou Ostravou druhá B ezina za Mobilní referendum pro ob any a t etí Duchcov za Smart komunikaci s ob any města ‒ mobilní rozhlas. Za rovněž první Ostravou v kategorii Ve ejná doprava obsadil druhou p í ku Liberec za Centrální ízení technické infrastruktury města a t etí se umístil Dě ín s Chytrou kartou DPMD. V kategorii Individuální doprava nejvíce zaujala T ebí se svým nápadem na Chytrou mobilitu, druhý byl Zlín a jeho informa ní panely, t etí pak Praha s projektem na vybudování nabíjecích stanic pro elektromobily. Kategorii Životní prost edí ovládl Kolín s projektem Chytrý Kolín následovaný Ostravou s mobilní aplikací SmogAlarm a Novým Městem nad Metují s Testováním služeb

v oblasti elektronické správy odpadového hospodá ství. V kategorii Energetika byla na prvním místě Kněžice za energetickou soběsta nost obce, druhá opět Ostrava za „Obecní energetický systém a t etí Moravskoslezský kraj za energetický management. Cenu ve ejnosti si odnesly Těšany ‒ Brno-venkov za odpadový systém, cenu za Celkovou chytrost města získal Kolín a za Inovativní ešení Blatná a její solární lavi ka CapaSitty. Témě polovina p ihlášek spadala do kategorie e-Ú ad, ostatní kategorie byly zastoupeny víceméně rovnoměrně. Drtivá většina projektů pat ila do výše popsaného okruhu ešení implementovaných do existujících podmínek. Velkorysé vizioná ské plány byly jen vzácné. Snad je to dáno i skute ností, že jejich realizace obvykle p eklenuje více volebních období a komunální politici se nechtějí pouštět do akcí, které p esáhnou jejich působení na radnici. Právě zde se však otevírá prostor pro urbanisty a architekty, kte í už z podstaty své práce musí mít odvahu pro nad asová ešení. Vždy Smart City je konceptem p edevším pro budoucnost. A nejde o módní výst elek, ale o irou nutnost pro zachování života na Zemi v podobě, jak jej známe. Je z ejmé, že pravidla ochrany životního prost edí se budou dále zp ís ovat zvláště s ohledem na energetické zdroje. Za a me do svých úvah o budoucnosti našich měst nové distribu ní sítě reagující na spot ebu v reálném ase, masivnější využití lokálních solárních panelů na st echách domů, dobíjecí stanice elektromobilů v ulicích nebo energetický management budov, který dokáže snížit provozní náklady až na polovinu. Zdánlivě neuskute nitelné fantazie dostávají díky moderním technologiím zcela reálné parametry. A zkušenosti z okolí ukazují, že to skute ně funguje...

Autorka je konzultantkou agentury DDEM, organizátora soutěže Chytrá radnice.

prof. Dr. Ing. MIROSLAV SVÍTEK, dr. h. c., děkan Fakulty dopravní VUT Aplikace chytrých měst je možno rozdělit na cílové a druhové. Cílové aplikace se snaží optimalizovat energetickou spot ebu, zlepšit istotu ovzduší, snížit hlukovou zátěž, regulovat dopravu a podobně. Nejviditelnější výsledky jsou v oblasti dopravy, kde se nej astěji eší chytrá parkoviště nebo zavádění isté ve ejné dopravy nap íklad prost ednictvím elektrobusů. Konkrétní ekonomické p ínosy se většinou velmi dob e dají vy íslit v oblasti chytrých budov, kde rovněž existují ově ené obchodní modely typu EPC (Energy Performance Contract). Druhové aplikace podporují identitu daného místa (urbanistické struktury), tedy jeho vlastní historickou, kulturní, ekologickou i estetickou podstatu. Prosazují se složitěji, p estože jejich význam pro zachování kvality života je srovnatelný s cílovými aplikacemi. Z hlediska budoucího vývoje Smart Cities bych uvítal více inovativních obchodních modelů s využitím principů sdílené ekonomiky, s participací obyvatel na vývoji i na provozování těchto aplikací nebo větší propojenost obyvatel s vedením měst. Jejich využití kromě zajímavých technických ešení p ináší také podporu vytvá ení komunitních systémů, které mohou mít významné kulturní a sociální dopady. Na významu získává i za le ování nových p ístupů ke Smart Cities do vzdělávacího systému na všech úrovních. Sám se snažím o p ípravu magisterského i doktorského studijního programu v tomto oboru, který by měl vést k výchově nové generace specialistů. S ohledem na rychlost rozvoje nových technologií a délku vysokoškolského studia je t eba za ít co nejrychleji. V oblasti Smart Cities vidím pro architekty velkou p íležitost, kdy mohou využít dostupné znalosti podložené aktuálními daty nap íklad o chování a pohybu lidí. Znamená to však ur itou změnu v p ístupu k ešení problému, větší porozumění dalším, relativně vzdáleným oborům a schopnost komunikace nap í různými specializacemi.

TEXT: ONDŘEJ DOSTÁL, LUCIE KAJNAROVÁ

SMART CITIES

fajnOVA: Do rozvoje města jsme zapojili Ostravany V roce 2016 začala Ostrava připravovat nový strategický plán rozvoje města na období 2017–2023 s přesahem do roku 2030 a vedení města se rozhodlo zapojit do jeho tvorby kromě odborníků také širokou veřejnost. Zapojení široké veřejnosti při tvorbě a realizaci plánu by mělo garantovat nezávislost strategického plánování na politických změnách a čtyřletých volebních obdobích.

»Pomohlo nám

20 tisíc Ostravanů a značka fajnOVA. Do tvorby plánu pod zna kou „fajnOVA se nakonec zapojilo 20 000 Ostravanů, v etně 250 p izvaných odborníků, což je skvělé íslo i na evropské poměry. Ostrava za to získala jako jediné město v R evropské ocenění URBACT město s dobrou praxí nebo první místo v soutěži Ú adu vlády R Chytrá radnice v kategorii e-Ú ad. FajnOVA zůstala i po schválení plánu. Nyní funguje jako „platforma pro komunikaci mezi ob any a „městem o projektech města. Město umožnuje p ispět široké ve ejnosti i v průběhu realizace plánu, t eba zasláním námětu na projekt. Jakékoliv vlastní nápady, které pomohou strategii naplnit, mohou Ostravané zaslat na jednoduchém online formulá i. Město si je průběžné prochází, všem autorům odpovídá a ty strategické, realizovatelné a financovatelné průběžně vybírá k realizaci (tzn. za azuje do Ak ního plánu). Ob ané města se mohou zapojit i jinak než jen napsat, co by chtěli zlepšit. Díky dota nímu programu na revitalizaci ve ejného prostoru, který byl nazván fajnOVY prostor, mohou získat až 500 000 K na své nápady ve ve ejném prostoru a sami je zrealizovat. Podobně v oblasti ve ejného prostoru fungují v největších městských obvodech participativní rozpo ty, kdy obyvatelé p icházejí s konkrétními nápady, jak vylepšit ve ejný prostor, a projekty, které získají nejvíce hlasů, jsou následně realizovány samotnými obvody. V návaznosti na výstup jedné z pracovních skupin tvorby plánu s ú astí urbanistů a architektů byly v Ostravě realizovány tyi architektonické soutěže a plánuje se vznik platformy pro městské plánování. Na strategické plánování v Ostravě již navazují některé

městské obvody. V Ostravě-Porubě vzniká plán pod názvem fajnOVA Poruba. Pro zapojení ve ejnosti do procesu plánování vznikla nová webová stránka, kde ob ané najdou také informace o všech strategických cílech a materiálech porubského obvodu a o realizovaných a p ipravovaných projektech Poruby. Město komunikuje s ob any a zapojuje je podobným způsobem na svém webu fajnova.cz a na facebooku a instagramu. Nejsilnější vizí Ostravy do roku 2030 je lákat mladé, pracovité a talentované lidi a zastavit a zvrátit trend odcházení obyvatel. Tomu by měly pomoci desítky reálných projektů za azené pod sedm strategických cílů, které se budou v Ostravě v p íštích sedmi letech realizovat. Auto i pracují na odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ostravy.

TEXT: KRISTÝNA SCHWARZOVÁ

FOTO: ARCHIV OICT

SMART CITIES

Moderní lavi ky v centru Prahu umož ují nabíjení mobilů a p ipojení k Wi-Fi. Kompresní koše

Koncepce Smart Prague 2030 Prosperující město a komfortnější život jeho obyvatel za využití moderních technologií, jako je internet věcí, analýza velkých dat nebo mobilní aplikace, to jsou hlavní cíle koncepce Smart Prague do roku 2030. Jedná se o historicky první celoměstskou strategii pro oblast Smart Cities. Koncepce vznikla na základě dlouhodobých priorit hlavního města stanovených zejména jeho strategickým plánem a díky inspiraci světovými trendy v technologickém vývoji. Inova ní projekty v rámci Smart Prague smě ují do šesti klí ových oblastí: Mobilita budoucnosti, Chytré budovy a energie, Bezodpadové město, Atraktivní turistika, Lidé a městské prost edí a Datová oblast.

VIRTUALIZACE PRAHY Digitální modely jsou v sou asné době pro mnoho metropolí již běžnou praxí. Svůj model, který spravuje městská organizace Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR Praha) a který se využívá pro zapracování nákresů stavebních záměrů do stávající zástavby, má i Praha. Nový typ modelu, který v sou asnosti zpracovává městská spole nost Operátor ICT, bude výjime ný hlavně svým využitím augmentové virtuální reality (AVR), která umožní nahlížení na fyzický 2D/3D model vybraného území rozší eného o další vizuální informace o dějích a procesech a simulaci procesů. Tím tedy tento model nabídne další způsob náhledu na hlavní město. Hlavním záměrem projektu je vytvo it aplikaci, ve které bude možné na základě datových vstupů a simula ních modelů vizualizovat různé jevy a procesy, děje a pohyby na území ve vztahu ke konkrétnímu místu a asu.

Urban Data streaming

Díky tomuto projektu by se měla zvýšit schopnost

Prahy reagovat na různé neo ekávané události, vzniklé působením p írodních vlivů, ale i na situace zap í ině-

né aktivitami obyvatel a návštěvníků města a ostatních subjektů. Model by mohl v budoucnosti plnit funkci

tzv. virtuálního dvoj ete městského systému, ve kterém je možné zobrazovat, analyzovat, zkoumat, simulovat i organizovat vše v mě ítku celého území, reagovat

nejen na vnit ní, ale i na vnější vlivy a vstupy. V návaznosti na ostatní softwarové aplikace a kombinova-

né datové vstupy sdružené v jedné datové platformě bude možné zkoumat různé oblasti, jako jsou nap í-

klad dopravní situace na území celého hlavního města, vztah mezi dopravou a kvalitou ovzduší i modelování nutných změn a opat ení v kritických situacích.

Důležitou sou ástí celého ešení je také otev enost

modelu a p izvání relevantních subjektů k participaci

na jeho využití. Proto Operátor ICT umístí v rámci spolupráce s eským ústavem robotiky, informatiky a ky-

bernetiky VUT Praha model virtualizace Prahy do prostor Centra Města Budoucnosti, které v sou asnosti

vzniká. To dává možnost nejen p edstavit a zp ístupnit výsledný model odborné ve ejnosti, ale nabízí i blíz-

ký kontakt se studenty, výzkumníky a dalšími expert-

ními pracovníky CIIRC a ostatních fakult VUT. Rovněž byly osloveny i ostatní akademické instituce a organizace působící v hlavním městě Praha, aby využily ši-

roké škály možností, které tato ojedinělá technologie

nabízí. Prvním subjektem, který využil oslovení ke spolupráci, je Ústav informatiky AV R v Praze.

Jedna z prvních vizualizací vytvá ených na základě simula ních modelů je p ipravovaná pro model oko-

lí Vítězného náměstí. Bude znázor ovat detailní simulace proudění, teploty vzduchu a zne ištění ovzduší

pro zadanou oblast. Na základě zpracovaných vstup-

ních dat Ústavem informatiky AV R v Praze budou vytvo ené simulace sloužit pro vývoj a testování nástro-

jů virtuální a rozší ené reality nad modelem vybraného území.

MODERNÍ MOBILIÁŘ V ULICÍCH PRAHY Projekty Smart Prague však tvá Prahy neovliv ují pouze ve virtuálním prost edí, ale i v tom reálném. Jedním z p íkladů, který mohou obyvatelé hlavního města již nyní zaznamenat v ulicích, je moderní mobiliá , jehož provoz Operátor ICT testuje a vyhodnocuje. Na Karlínském náměstí nap íklad vznikne prototyp chytré tvrti, kde se vyzkouší hned několik technologií. V tomto prostoru bude renovováno ve ejné osvětlení, nebo to stávající je v mnoha p ípadech až 50 let staré. Nové ve ejné osvětlení zlepší světelný komfort v asech, kdy jsou ve ejné prostory využívány, ale zajistí také úsporu elektrické energie v době, kdy ulice zejí prázdnotou. Lampy budou navíc vybaveny idly informujícími o stavu ovzduší, klimatických podmínkách a intenzitě provozu. Dopravní informace budou dostupné nap íklad záchraná ům, aby se dokázali vyhnout místům s dopravními zácpami a dokázali se na místo dostat co nejd íve. Kolemjdoucí se budou moci p ipojit zdarma k WiFi a nabít si elektromobily na pěti speciálních lampách. V tomto prostoru je také umístěna jedna z desítky moderních lavi ek, které jsou rozmístěny po Praze a na kterých si kolemjdoucí mohou nabíjet telefony pomocí dvou USB zásuvek nebo využít WiFi p ipojení. Jde o pilotní projekt, v jehož rámci si Praha chtěla vyzkoušet v menším rozsahu různé typy lavi ek od více výrobců. Z toho důvodu mohou obyvatelé Prahy vidět v ulicích lavi ky od celkem sedmi dodavatelů. Lavi ky jsou navíc energeticky soběsta né díky instalovanému solárnímu panelu a podle doposud zjištěných informací jsou nejvíce využívány k p ipojení k WiFi. Dalším p íkladem chytrého mobiliá e v Praze jsou solární kompresní koše, které odpad samy stla ují a p i naplnění tuto informaci odešlou svozové firmě. Provoz je pak zajištěn baterií dobíjenou fotovoltaickými lánky využívajícími solární energii. V sou asné době byl vyhodnocen jejich pilotní provoz, který prokázal, že jejich využíváním se po et svozů odpadu snížil o 95 %. Zatímco běžné koše byly za dobu 6 měsíců vyvezeny 64 440krát, kompresní koše svoz pot ebovaly pouze v 3 338 p ípadech. Autorka je specialistkou PR a marketingu spole nosti Operátor ICT.

SMART CITIES

TEXT: MICHAEL KAŠPAR

CHYTRÝ KOLÍN Kolín je kulturní, historické okresní město ležící v blízkosti Prahy, na východě Středočeského kraje na řece Labi, založené již v roce 1261. Má přes 30 000 obyvatel, průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde výrazně zastoupen průmysl chemický (Paramo, Draslovka, Lučební závody), automobilový (TPCA – Toyota Peugeot Citroën) a polygrafický. Od roku 2005 funguje na severním okraji města moderní průmyslová zóna, ve které je zaměstnáno přes 5 000 lidí.

VIZE MĚSTA V KONCEPTU SMART CITY: Chytrá klí enka, chytré parkování, chytré popelnice. Kolín se stal na poli využívání IT technologií v ízení města a služeb ob anům leadrem v rámci eské republiky. V 1. ro níku soutěže Chytrá radnice, kterou vyhlásil Ú ad vlády na konci lo ského roku, získalo 30tisícové město na Labi první místo a porazilo i Prahu. V zavádění opat ení pro chytrá města preferujeme funk ní a ú elná ešení, o kterých jsme p esvědeni, že budou p ínosnými pro naše obyvatele, pro ú edníky, v nejlepším p ípadě pak pro obě skupiny zárove . Pokud jsme po identifikaci problémů schopni operativně reagovat a realizovat opat ení, která zjednodušují život, je to nejlepší cesta, kterou se můžeme vydat ‒ nebýt SMART proto, že je IN být SMART, ale proto, že samotná ešení mají vysokou p idanou hodnotu.

STRATEGICKÉ CÍLE: E-ú ad ‒ cílem je maximální možná propojenost ú adu s lidmi, chceme zavést Portál ob ana a úplné elektronické podání ‒ rozhraní pro elektronický styk ob ana s městem, portál pro ešení životních situací a komunikaci s ú adem ob anů (podnikatelů) v prost edí internetu prost ednictvím „inteligentních online formulá ů. Výrazně rozší íme informa ní systém umož ující efektivní ešení odbavování klientů na vybraných odborech MěÚ Kolín ‒ objednání schůzky p es internet, aplikaci na ur itý as. Možnost zaplatit poplatky p es platební bránu bez nutnosti návštěvy ú adu. Doprava ‒ Parkování ‒ rozší ení možnosti navádění na volná parkoviště po celém městě je již v realizaci. Chytré autobusové zastávky s WiFi, elektronickými jízdními ády ukazujícími p esnou polohu konkrétního autobusu a reálnou dobu odjezdu, na tom již pracujeme. V aplikaci Kolín v mobilu chceme integrovat vše, co je pro obyvatele možné, a všechny systémy Smart City sjednotit. Zásadní nejsou rozt íštěná díl í ešení, nýbrž komplexní propojené systémy s jednoduchým ovládáním a vysokou p idanou hodnotou. V rámci energetického managementu chceme zavádět komplexní elektronický monitoring odběrů a optimalizaci spot eb v městských budovách, školách, školkách. Dalším cílem je podpora elektromobility ‒ nabíjení aut, elektrokol atp.

KLÍČOVÉ SMART PROJEKTY: Kolín v mobilu ‒ aplikace ur ená nejen pro turisty, ale

zejména pro naše ob any. Dozví se vše o městě, mohou vyhledat jakékoliv kontakty a rovnou volat i psát odpovědným ú edníkům i vedení města. Mohou též vyfotit a odeslat závadu ve ve ejném prostoru (díru v chodníku, zni enou lavi ku apod.), kde podnět je na našem ú adě automaticky rozdělován na p íslušný odbor kompetentním pracovníkům k vy ešení. Její souástí je i výše zmíněné parkování. Aplikace má mnoho dalších funkcionalit. Stále ji rozši ujeme a má velký úspěch. Naším cílem je do jedné aplikace implementovat všechny díl í systémy. To vše, aby lidé nemuseli vážit cestu na ú ad a mohli vše vy ídit z klidu svého domova t eba ve ve erních hodinách. Chceme tedy vytvo it možnost jednoduché platby nap íklad poplatků za odpady, poplatků za psa a podobně. (http://www.eternal.cz/kolin/) Aplikace má již p es 5 000 stažení. V poslední době p ibyly do aplikace Kolín v mobilu také dynamické jízdní ády autobusů MHD. Díky GPS je v aplikaci vidět reálný pohyb autobusu, jaké má p ípadné zpoždění, kde se nachází. Další naše vize je nahradit papírové jízdní ády na zastávkách elektronickými tabulemi, které budou ukazovat aktuální as p íjezdu autobusu p edevším pro ty, kdo nemají chytré telefony. Systém chytrého odpadového hospodá ství zahrnuje monitoring zaplněnosti kontejnerů na t íděný odpad. Lidé se mohou podívat na web, kde se nejbližší kontejnery nachází, jaká je jejich aktuální zaplněnost a kdy je plánován další svoz: https://kolin.smartcity.cz/public/. Pro úklidovou firmu je to vodítko pro optimalizaci svozů odpadu a po tu kontejnerů na jednotlivých místech, jejich doplnění. Smyslem projektu je optimalizovat svozové trasy a po ty kontejnerů na jednotlivých místech ve městě, nárůst podílu t íděného odpadu a uklizenější místa okolo kontejnerů po optimalizaci svozových tras. Služba funguje na jednoduchém principu. Každý kontejner pro t íděný odpad je opat en bu ultrazvukovými senzory (aktivní režim), nebo speciální samolepkou s NFC ipem a QR kódem (pasivní režim). Tyto detektory informují o mí e zaplnění kontejneru prost ednictvím datové sítě nebo prost ednictvím ode tů p es mobilní aplikaci. Chytré parkování ‒ pomocí idel v dlažbě mohou lidé p es web, aplikaci v mobilním telefonu, ale i na interaktivních cedulích po městě vidět, kde je kolik volných míst. Zárove aplikace umož uje extrémně jednoduchý systém placení parkovného po celém městě, idii nemusí hledat parkovací automat, nemusí používat lístek. Aplikace je automaticky upozorní, kdy jim koní parkovné a mohou si ho na dálku prodloužit (t eba z restaurace), aniž by museli k autu. Městská policie

má detailní p ehled o platbách ve svých mobilních telefonech a tabletech a může jednoduše a interaktivně kontrolovat, kdo má opravdu zaplaceno. Doklad za parkování uživateli p ijde do emailu, aplikace má možnost souhrnného měsí ního da ového dokladu, zobrazí všechny parkoviště v mapě a dokáže také navigovat na vybrané parkoviště. Kolínská chytrá klí enka ‒ http://www.chytraklicenka.cz/ Kolínská chytrá klí enka je unikátním projektem nejen v eské republice, ale i ve st ední Evropě. Projekt Kolínská chytrá klí enka je ur en primárně žákům

TEXT: MILAN KAZDA

FOTO: ARCHIV AUTORA

SMART CITIES

Energeticky soběstačná obec KNĚŽICE Projekt ESO Kněžice (zkratka se přímo nabízí) se datuje do roku 2000, v té době jsme se zastupiteli přemýšleli, co v naší obci udělat pro obyvatele, životní prostředí a ekonomiku. Padaly různé návrhy, ale zvítězil tento projekt, který vznikl za účelem centrálního vytápění obce, výroby elektřiny, náhrady kanalizace a ČOV a funguje rovněž jako projekt zpracovávající různé biologicky rozložitelné odpady. Skládá se z odpadářské bioplynové stanice, kotelny na biomasu a z teplovodů v délce téměř 6 km. Zároveň skýtá možnost vybudování lokální distribuční soustavy na rozvody elektrické energie, abychom mohli prodávat elektřinu přímo našim obyvatelům, stejně jako teplo. základních škol. Klí enka má podobu malé plastové karti ky, již lze p ipnout t eba ke klí ům. Cílem Klí enky je nahradit množství ipů, klí ů i peněženek, které děti běžně užívají, jediným funk ním nástrojem. Jeden takový jednotící nástroj by měl být schopen uskute nit všechny identifika ní, p ístupové i platební aktivity jednotlivých instrumentů. Kolínská klí enka dnes dokáže díky využití bezkontaktního ipu zastat funkci tená ské průkazky Městské knihovny Kolín nebo ipu pro objednání a výdej obědů ve školní jídelně. Otev e též školní elektronický zámek nebo může být použita jako asová jízdenka v MHD Kolín. Klí enku lze aktivovat i jako p edplacenou kartu, na kterou mohou rodi e svému dítku posílat kapesné. Díky snadnému ovládání, bezpe nému provozu a všestrannému užití je Klí enka vhodná i pro ty nejmladší žáky. P i placení Klí enkou v prodejnách partnerů projektu získá žák zajímavé slevy a výhody. P e erpání limitu i platbu p esahující zůstatek karta neumožní. Jelikož je Klí enka opravdu chytrá, blokuje platby v obchodech pro mládež nevhodných. Nap íklad tabák ani alkohol s ní školáci nekoupí. Veškeré transakce Klí enky jsou dostupné online, což umož uje rodi ům pravidelný dohled nad aktivitami svých dětí. Klí enka od letošního zá í bude zavedena ve všech ZŠ ve městě. Stromy pod kontrolou Každý strom ve ve ejném prostoru v Kolíně je zaveden v systému Stromy pod kontrolou. Na území města jich stojí zhruba 11 000. Po rozkliknutí stromu v aplikaci se zobrazí jeho fotografie, stá í a popis a také údaje o tom, jestli strom nepot ebuje ošet ení nebo o ez. Aplikace slouží p edevším odboru životního prost edí, ale také nap íklad p i plánování rekonstrukcí. Je navíc p ístupná i ve ejnosti na webu města. ídím Kolín: aplikace zapojí ob any pomocí anket V květnu 2017 zprovoznilo město aplikaci ídím Kolín. Cílem je zapojit ve ejnost do rozhodování, získat názor ob anů na různé aktivity města a p iblížit radnici ob anům a ob any radnici. Tento systém je založen na tzv. efektu více hlasů: každý ú astník má větší po et hlasů, než je tomu v tradi ních hlasovacích systémech. Může tak vyjádit více preferencí, a tím výrazněji ovlivnit volbu. Díky efektu více hlasů p ináší p esnější výsledky a zvyšuje tak celkovou spokojenost hlasujících s výsledky. Autor je I. místostarosta města Kolín

P íprava projektu, ale i komunikace s obyvateli, byla náro ná, snažili jsme se o co největší provázanost a využití všech dostupných možností. Chtěli jsme, aby projekt ešil co nejvíce problémů a aby zapadal do celkové koncepce. Bylo jasné, že takto rozsáhlé dílo bude možné realizovat až v návaznosti na celkovou koncepci. Se zastupiteli jsme se dohodli, že up ednostníme finan ně návratné projekty, které jsou áste ně dotované, a jako první jsme v rámci programu LEADER + po ídili paletiza ní linku na výrobu pelet z rostlinných odpadů z isti ek a suši ek obilí v ceně 1 mil. K . U tohoto projektu byla návratnost cca 5 let. Dále jsme zvolili projekt Domu s pe ovatelskou službou za 19,5 mil. K s návratností investice cca 12 let. V té době měla obec Kněžice rozpo et necelých 6 mil. K a díky realizaci těchto dvou finan ně návratných projektů došlo k navýšení p íjmů v rozpo tu ádově o 700 tis. K ro ně. Toto byl zárove i impuls pro banky, že nejenom umíme realizovat projekty, ale že se obec chová jako dobrý hospodá . To všechno hovo ilo v náš prospěch v době, když jsme žádali o úvěr 42 mil. K a měli rozpo et 6,5 mil. K . Projekt byl postavený jako samofinancovatelný, minimálně závislý na rozpo tu obce. Zpracování projektové dokumentace bylo rovněž velkým o íškem pro projektanty, obyvatele i zástupce obce, kte í museli obyvatelům vysvětlit výhody tohoto ešení a nutnost spole né cesty, protože obec bez zájmu obyvatel neměla šanci dílo realizovat. Nejlépe se osvěd il postup, kdy jeden z nejstarších a nejváženějších zastupitelů osobně obešel nerozhodnuté obyvatele a osobně jim vysvětlil výhody spole né cesty a p ivedl dalších 32 zájemců k původním 94. Se 126 zájemci o napojení teplovodů jsme žádali o dotaci, která byla v roce 2004 akceptována. Zvítězila varianta BPS o elektrickém výkonu 330 kW a 405 kW tepelných, kotle na spalování velkých balíků o výkonu 800 kW a kotle na štěpku 400 kW. Porodní bolesti projektu byly samostatnou kapitolu. Jedním z největších problémů se stal zájem dalších 27 obyvatel, kte í se dodate ně p ihlásili až v době, kdy již byla zpracována projektová dokumentace a schválena ástka dotace. Zastupitelé stáli p ed zásadním rozhodnutím, zda vyhovět váhavým zájemcům, s tím, že jejich napojení bude bez dotace a že zdroje tepla budou na hranici možností. P esto jsme zvolili cestu napojení a do další koncepce za adili rozší ení zdroje tepla o zemědělskou BPS, která měla mít tepelný výkon 600 kW. Bohužel tento projekt nebyl realizován kvůli nepochopení a neznalosti situace jednoho zastupitele. Od té doby fungujeme problematicky v období velkých mrazů na hranci výkonu zdrojů

tepla a snažíme se problém vy ešit. Nezbude nám asi nic jiného než po ídit ještě jeden zdroj tepla. Za ízení BPS má za úkol využít odpady z blízkého okolí, p etvo it je na bioplyn a díky kogenera ní jednotce vyrobit elekt inu a teplo. Odpadů je široká škála cca 27 druhů o různém energetickém potencionálu, a proto je celkové ízení procesu velmi náro né. Důležitým faktorem je to, že BPS zpracovává obsahy žump a nahrazuje tak kanalizaci a OV. Ro ně vyrobíme cca 2 700 MWh, do sítě dodáme 2 200 MWh elektrických a prodáme 2 160 MWh tepelných. Od spuštění projektu v roce 2006 jsou kou ící komíny spíše výjimkou, majitelé těchto nemovitostí používají jako palivo p edevším d evo, uhlí je v podstatě vytěsněno a o to nám šlo. Napojeno je více než 90 % trvale žijících obyvatel Kněžic a 18 rekrea ních chalup. Náš projekt v tomto rozsahu patrně není opakovatelný p edevším proto, že se změnily legislativní podmínky a nové OZE jsou podporovány jinou formou. Je však možné použít některé naše zkušenosti a vytvo it obdobné projekty ‒ na zpracování BRO, VŽP, k náhradě kanalizace a našlo by se asi i více možností podle lokality, skladby surovin a odpadů, které by se daly využít. Nejvíce záleží na spolupráci obyvatel, samosprávy i podnikatelů ‒ pokud se najde spole ná e , jde témě vše. Co se týká vytápění v R, osobně jsem pro obnovitelné zdroje, ale vždy záleží na možnostech daného regionu. P iznám se, že mi je líto, když projíždím nějakou obcí na kole a cítím zápach ze spalování odpadů a p edevším plastů, je to opravdu nedýchatelné. Dopady našeho projektu: Zaměstnáváme 5 obyvatel obce (1 % obyvatel trvale žijících v obci), finan ní toky zůstaly v regionu a od roku 2006 jsme získali více než 20 mil. K za prodej tepla. Za ízení produkuje kapalné organické hnojivo (digestát), které využívají zemědělci, a zárove zadržuje vodu v p írodě, protože navrací cca 23 000 m3 vody do krajiny. Za dobu provozu jsme museli p ekonat mnoho problémů, v době startu jsme si s vedoucím provozu íkali, že jeden problém denně je dobrý, dva už jsou moc. P esto jsme doposud vše vy ešili, fungujeme a odměnou nám jsou spokojení obyvatelé, kte í nap íklad prohlásí: „Ještě že to teplo máme z výtopny, kbelík uhlí už bych do kotle nenasypala. Autor je starosta obce Kněžice.

SMART CITIES

TEXT: GABRIELA CINKOVÁ, VERONIKA ČERNÁ, LARISSA KIESEL, BOJAN SCHNABL

PROJEKT SMARTER TOGETHER* ZLEPŠUJE KVALITU ŽIVOTA V MĚSTSKÝCH ČTVRTÍCH

Víde , místní samosprávný útvar „Bezirk zajiš ující právní a institucionální rámec a demokratickou legitimnost a odpovědnost, městskou Agenturu pro mobilitu, wohnbund:consult, která zajiš uje soukromé zprost edkovatelské služby v obytné tvrti Hauffgasse, místní školu „VHS Simmering , místní sí nevládních organizací a mnoho dalších partnerů.

ZDOLÁVÁNÍ VÝZEV, KTERÉ PŘED NÁS STAVÍ MĚNÍCÍ SE PODMÍNKY Rychle se rozvíjející technologie, vyvíjející se infrastruktura a zvyšující se po et obyvatel ve většině dnešních měst p ináší jejich obyvatelům více stresu a změny životního stylu. Obyvatelé měst z různých prost edí, z různých p íjmových skupin a s různým vzděláním již dnes elí široké škále problémů, které vznikají v důsledku měnících se podmínek. Pokud se však p i navrhování udržitelných a ekologických ešení staví zájmy obyvatel na první místo, mohou tyto změny dnešní i budoucí městské populaci p inést adu výhod. T i města, Víde , Mnichov a Lyon, si takovýto rozvoj zamě ený na obyvatele vzala jako základ svého územního plánování a prost ednictvím projektu Smarter Together zavádí chytré inovace v oblasti mobility, správy dat, obnovitelné energie a holistické renovace v konkrétních ukázkových oblastech (městských ástech). Tyto p ístupy a realizace slouží jako p íklad pro další města, Benátky, Sofii a Santiago de Compostela, aby se p ipravila půda pro jejich další rozvoj. Samotný projekt je však jedine ný nejen díky zacílení na technologii, ale rovněž zapojení znalostí a pot eb obyvatel, které jsou centrem pozornosti těchto ešení.

NÁZORY OBYVATEL A ÚČASTNÍKŮ V CENTRU POZORNOSTI Obyvatel města musí mít možnost se vyjád it, aby viděl, že je zapojen do procesu rozhodování. Proto postup zdola nahoru zahrnující naslouchání lenům komunity a za le ující různé skupiny zainteresovaných osob může být p ínosný p i vytvá ení široce p ístupných ešení, zvyšujících blaho spole nosti. A už se jedná o obyvatele sociálního bydlení, který využívá chytré mě i e energií, nebo ob ana dojíždějícího do práce na kole, který podporuje zavedení služeb systému sdílených elektrokol, nebo osobu, která dosud nebyla do aktivit v komunitě a samosprávě zapojená, naslouchání těmto rozmanitým pot ebám a názorům je klí ové pro zjiš ování problémů, zvyšování povědomí a vytvá ení p edpokladů pro ešení. Spole né

vytvá ení umož uje tento typ za lenění a zajiš uje maximální p ínosy pro každodenní život ob anů.

Vídeň UDRŽITELNOST PROSTŘEDNICTVÍM PARTNERSTVÍ Víde má dlouholetou tradici v ízení s vysokým podílem etnik s ohledem na zapojení ob anů, které zdaleka p ekra uje jednotlivé ob any a zahrnuje všechny ú astníky spole enského dění ‒ od ob anské spole nosti až po firmy a partnerské ízení pro spole enské změny a integraci. V dnešní době se tyto základy stávají rovněž východiskem pro ešení dvou hlavních problémů, jimž Víde v sou asnosti elí: změna klimatu a spole enská integrace. Celkový holistický p ístup p edstavuje tudíž hlavní princip víde ské rámcové strategie chytrého města a víde ský p ístup k projektu SMARTER TOGETHER.

POHLED OBYVATEL VÍDNĚ Ve víde ské tvrti Simmering je zapojení do projektu v první adě zprost edkováváno adou institucí, veejných i soukromých, které zajiš ují dlouhodobou realizovatelnost procesů spuštěných v rámci projektu. Tyto orgány zahrnují nap íklad Ú ad pro obnovu města, soukromou strukturu pově enou městem

Všechny výše uvedené instituce realizují své programy a aktivity týkající se informací, zapojení a spole ného vytvá ení. Obyvatelé mohou nap íklad každodenně komunikovat s dodávkou „SIMmobile v době jejího provozu. „SIMmobile je v podstatě mobilní informa ní stanice, která ší í informace o projektu týkající se změn a iniciativ probíhajících v dané oblasti na základě projektu Smarter Together, která je však výrazně zapojena do struktury komunity a ízena Ú adem pro obnovu města. Dodávka vytvá í partnerství s místními firmami, dělá reálné rozhovory s kolemjdoucími a shromaž uje p ímou zpětnou vazbu ‒ zajiš uje vzájemnou interakci, která následně vytvá í důvěru. Nápady, změny a nové zkušenosti se realizují v důsledku toho, že se dodávka SIMmobile aktivně vydává k lidem ‒ namísto ekání, než ji obyvatelé vyhledají sami. Tento postoj založený na „aktivním p ístupu k lidem p edstavuje efektivní nástroj pro vzdělávání a rozvoj komunity. Nap íklad obyvatelé komplexu sociálního bydlení „Hauffgasse 37‒47 byli zapojeni do vnit ních prací v rámci procesu renovace budovy a ú astnili se schůzí od samotného po átku moderniza ních prací. Výsledkem konzultací, komunikace a spole ného návrhu je inovativní systém sdílených elektromobilů zahrnující t i vozidla a ty i nabíjecí stanice sloužící této komunitě s 1 051 obyvateli, který zavedla a provozuje institucionalizovaná skupina „správců , jež rovněž reprezentuje dostupný obchodní model. Navíc s vědomím toho, že jednou z nejefektivnějších cílových skupin obyvatel jsou nejmladší studenti města (protože nejvíce komunikují s rodi i, rozhodně více než dospívající mládež), byly do některých projektů zapojeny děti, nap . do projektu „Beat the Street , kampaně v oblasti zdraví a mobility s více než 6 000 ú astníky všech věkových skupin a různého sociálního původu (s cílem spole enské integrace), kterou doprovázely chytré vědecké workshopy v rámci programu nazvaného Science Pool. Jako výsledek spole ných aktivit byl p ipraven a 1. b ezna 2018 spuštěn koncept renovace st ední školy Enkplatz spolu s rekonstrukcí ty energeticky soběsta ných tělocvi en, které budou otev eny nejen pro studenty, ale i širokou ve ejnost. V rámci holistického p ístupu se plánuje dopl ková instalace solárních lavi ek na školním dvo e jako trvalá p ipomínka projektu, která zárove propaguje jeho hodnoty a slouží jako integrující místo setkávání komunity.

SMART CITIES

SPOLEČNÉ BUDOVÁNÍ

Mnichov SPOLUPRÁCE NA ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA V mnichovské tvrti Neuaubing-Westkreuz/Freiham mají obyvatelé možnost spolupracovat a právo rozhodovat. Vezměme si nap íklad myšlenku instalace chytrého pouli ního osvětlení v rámci projektu Smarter Together. Prost ednictvím setkání cílových skupin konaných v této tvrti v Urban Living Lab byli ob ané nejprve požádáni o zpětnou vazbu ohledně toho, jaké informace by měly být získávány ze senzorů na

pouli ním osvětlení: informace o životním prost edí, nap . pylová situace a teplota, nebo dokonce dopravní informace i zajištění p ipojení na WiFi. Na základě tohoto postupu byl vytvo en seznam priorit a následně byla vyhlášena výzva na podávání nabídek spole ností, které by mohly dodat tuto technologii s p íslušnými senzory. V sou asnosti je toto pouli ní osvětlení nainstalováno ve dvou ulicích a další budou následovat. Schopnost ob anů jednat jako iniciáto i změn vedla k většímu p enosu informací, vyšší transparentnosti a lepšímu využití ve ejných zdrojů.

Vedle procesu spole ného tvo ení je důležité i následné pokra ování workshopů s cílem zvýšení povědomí obyvatel v dané oblasti. Další workshop, který se konal v Urban Living Lab na konci roku 2017, dal obyvatelům možnost zapojit se do p ípravy plánu na chytré pouli ní osvětlení, jehož vestavěné senzory jsou více viditelné a interaktivní. Místní ob ané, zástupci místní samosprávy a ostatní zájemci spolu s technologickým a designovým sociologem dali hlavy dohromady a p emýšleli o systémech senzorů a získávání dat v kontextu chytrých měst a rovněž o hodnotě, kterou tento projekt může p inést jejich obyvatelům. Na základě práce v malých ízených skupinách se zamě ili na využití různého materiálu pro „spole né budování : programování, testování a diskuse o různých technických prototypech. Cílem prototypů bylo zjistit, jaký spole ný jazyk je možno vyvinout ve spojení se senzory za ú elem usnadnění dialogu s technickou infrastrukturou města. Jedna skupina se zabývala problémem jasnosti a kvality světla a tím, jak tyto faktory ovliv ují zví ata žijící ve městě. Další skupina se zamě ila na vlastnosti idel pohybu. Ú astníci debatovali o intenzitě osvětlení ‒ zda by se světla (pokud na ulici není zaznamenán žádný pohyb) měla ztlumit, nebo naopak zesílit do osvětlení ve stylu diskotékových světel. Mnoho z ú astníků se shodlo na tom, že spole né budování a spolupráce s cílem porozumět senzorům jim poskytla zcela nový náhled na téma „chytrého města .

Lyon RENOVACE V SRDCI MĚSTA A JEHO OBČANŮ

Schopnost aktivně sledovat renovace probíhající v komunitě a zapojovat se do nich dává obyvatelům pocit vlastnictví a odpovědnosti a poskytuje širší náhled a porozumění významu těchto renovací v rámci zajištění udržitelnější budoucnosti. V b eznu 2018 se další skupina vlastníků družstevního bytového domu dohodla na provedení renovace v rámci projektu Smarter Together, která p idá dalších 1 400 metrů tvere ních a 25 bytů k již tak impozantnímu rozsahu tohoto projektu. Práce mají být zahájeny letos na podzim.

PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST Prost ednictvím zast ešujícího prvku zapojení ob anů a partnerů, kte í rozhodují o městském programu pro p íslušné tvrti ve svém městě, podporuje program Smarter Together proces spolupráce a partnerství mezi všemi ú astníky a zlepšuje povědomí o ízení v rámci p ístupu orientovaného na proces s cílem zajistit opakovatelnost a dopad na široké spole enské vrstvy jako p edpoklad k dosažení udržitelných výsledků.

Spolupráce a partnerství jsou jádrem projektu Smarter Together v mnoha ohledech ‒ spolupráce mezi městy,

spolupráce mezi obecními ú ady a průmyslovými partnery, ale v neposlední adě i spolupráce s ob any pro zajištění lepší budoucnosti a měst umož ujících pohodlnější život. Jak je tedy možno zohlednit p ístup

„Smarter Together pro budoucnost? Odpově nakonec spo ívá v realizaci projektů ve městech, jež mo-

hou být na jedné straně inovativní, ale na druhé straně p ístupné pro všechny, které zohled ují holistický p ístup a kladou pot eby ob anů na první místo za ú elem zlepšení kvality života.

Autorka je šéfkou oddělení komunikace a strategie ve spole nosti GOPA.

* Projekt Smarter Together je financován z programu Horizon 2020 Evropské unie s investicí cca 30 miliard eur p idělenou do rozpo tových roků 2018, 2019 a 2020. V rámci výzvy SCC1 (Chytrá města a komunity) se eší klí ové výzvy pro budoucnost: ešení klimatické změny a dosažení pa ížských klimatických cílů v rámci „chytrých měst p i sou asném zajištění spole enské integrace a ekonomické realizovatelnosti. Na základě této výzvy se projekty zamě ují na průkopnický model ‒ spolupráci mezi průkopnickými městy, která vedou rozvojové projekty, pokra ujícími městy zapojenými do sdílení informací a p ípravy půdy pro opakování projektu a pozorovatelskými městy, která získávají ponau ení z tohoto procesu pro budoucí realizace. Projekt Smarter Together spojuje průkopnická města Lyon, Mnichov a Víde , pokra ující města Santiago de Compostela, Benátky a Sofii a pozorovatelská města, jako je Kyjev a Yokohama. Tato města spolu s více než 30 partnery p ináší dohromady své zdroje, politickou vůli a vizi, aby dosáhla spole ného cíle: vytvo it chytré ešení v oblasti renovace bydlení, místních systémů obnovitelné energie, infrastruktury, městské mobility, chytrých dat a p íslušných obchodních modelů.

smart cities

V lyonské tvrti Confluence obyvatelé investují do změn, a to doslova. Tělocvi na Chanfray Gym Hall je vybavena fotovoltaickým systémem a obyvatelé mají možnost do tohoto systému investovat a zárove se p ipojit do datové platformy Grand-Lyon pro monitorování spot eby energie. Další moderniza ní projekt v La Confluence, komplex s nájemními sociálními byty Cité Mignot, p ibližně pětinásobně sníží spot ebu energie budovy, která slouží k bydlení 320 osob, a p ipojí se k dálkovému vytápění. S podporou Enedis mohou obyvatelé rovněž získat chytré mě i e energií, které jim umož ují kontrolovat vlastní spot ebu energie a náklady s ní spojené, ímž se proces rozhodování p esunuje více do rukou ob anů.

TEXT: CHIARA FARINEA

SMART CITIES

AKTIVNÍ VEŘEJNÉ PROSTORY Veřejný prostor je duší velkoměsta. Je místem, které spojuje všechny jeho rysy. Je místem přesahu a propojení, místem, kde se materializuje povaha a kultura společnosti. Veřejný prostor, který v dnešní době obýváme, byl zkonstruován před průmyslovou revolucí. Informační společnost přináší nové principy a technologie, čímž vzniká požadavek na přehodnocení funkce a struktury ulic, bulvárů, náměstí a parků.

Ve ejný prostor je možné p eměnit na aktivní ve ejný prostor, jenž bude podporovat interakci lidí s toky energie, materiály, službami a financemi a katalyzovat udržitelný hospodá ský rozvoj, odolnost a vysokou kvalitu života. Pro tuto změnu jsou nezbytné chytré městské technologie, jež kombinují software a hardware, který umožuje zachycování dat v reálném ase, tvorbu, ukládání a opětovné používání energií, p izpůsobivost materiálů, ízení jejich používání v reálném ase i interakce lidí a prostoru. Dnešní pokroky v technologiích se vrývají do našeho každodenního života natolik, že se stávají sou ástí našeho prost edí: p edměty s námi interagují, z pláš ů budov se stávají rozhraní a jejich architektura je p eměněna ve vyvíjející se organismus, který umí v reálném ase reagovat na adu initelů, jako jsou životní prost edí, as nebo pot eby uživatelů.

smart cities

Tyto technologie nejsou dostupné jen na trhu, ale je možné je též objevit, dát jim nový program i vybudovat je díky stažení souborů z knihoven otev ených zdrojů na internetu nebo výrobě p edmětů a budov pomocí strojů s íslicovým ízením a vestavování inteligence pomocí rychlých strojů na vývoj prototypů. V rámci „Aktivního ve ejneho prostoru (Active Public Space ‒ APS), projektu spolufinancovaného programem EU ‒ Kreativní Evropa a rozvíjeného v letech 2015-2017, vznikla hloubková studie aktivace ve ejného prostoru, která se zabývá zejména vztahem mezi ve ejným prostorem a novými technologiemi. Projekt Aktivní ve ejny prostor zahrnuje několik aktivit, mezi něž pat í vytvo ení publikací, workshopů, sympozia a putovní výstavy. Tyto aktivity jsou realizovány Institutem pokro ilé architektury Katalánska (IAAC), Centrem pro st edoevropskou architekturu (CCEA) a Vysokou školou výtvarných umění ve Vídni (UAAV). Hlavní kategorie ve ejného prostoru, jimiž se tato studie zabývá, jsou náměstí a ve ejné budovy, chodníky na ulicích a parky. U každého z projektů je popsán způsob, jakým dochází k aktivaci ve ejného prostoru v těchto kategoriích: ú ast ‒ zapojení ob anů do procesu návrhu, interaktivní prostor, otev ený prostor ‒ návrh ve ejného prostoru s otev enými zdroji, tvorba energie ‒ soběsta né ve ejné prostory, reaktivní materiály ‒ použití pokro ilých materiálů, městská regenerace ‒ recyklace zastaralých městských prostor.

JAK VÉST Evropa světu nepochybně poskytla cenný p íspěvek prost ednictvím svého způsobu porozumění, rozvíjení a zážitku městského ve ejného prostoru. Starý kontinent vytvá el velkoměsta v lidském mě ítku podporující kulturní diverzitu a ob anské povědomí mezi svými obyvateli. Organizace spojených národů po ítá s tím, že ve ejný prostor hraje p íslušnou úlohu v budování sociálních struktur velkoměst a p ispívá k definici kulturních, spole enských, ekonomických a politických funkcí ve spole enstvích (OSN, 2014).

Design měst hraje nezbytnou úlohu p i podpo e pot eb ob anů, zejména tam, kde se soust edí na ve ejný prostor. Otev ené ve ejné prostory velkoměsta, od ulic po náměstí, ztěles ují toky lidské výměny. Tyto dynamické prostory jsou nezbytným protějškem usedlejších míst a rutin pracovního a domácího života. Existují akutní pot eby, které ve ejný prostor lidem může pomoci uspokojit, významná lidská práva, která může svou formou definovat a chránit, a zvláštní kulturní významy, které může p edávat nejlépe (Carr et al., 1992). Avšak způsob, jakým jsou dnes velkoměsta nahlížena, se v posledních desetiletích zcela liší v důsledku nových hybridních realit, kterým jsme neustále vystavováni (Castells, 2004). Průnik technologie do životů lidí a velkoměst p emě uje náš fyzický životní prostor ve zprost edkované místo. Digitální rozvoj p edstavuje spole enskou výzvu s dopady na spole enské zvyklosti, p ístupy k plánování a k designu ve ejných prostor (Samonotto, 2017). Nové technologické nástroje dávají možnost p eměny stávajícího městského prostoru v dynami tější prostory, jež mohou lépe reagovat na pot eby ob anů. Avšak implementace technologií není sama o sobě zárukou lepšího fungování. Nové technologie asto nejsou pro některé ásti populace p ístupné a zůstávají nepoužívané. Tento projekt se soust edí na použití nových technologií ve ve ejném prostoru a nabízí výběr z projektů, kterým se úspěšně poda ilo vytvo it zapojení ob anů i zlepšit kvalitu životního prostoru, jenž pak zlepšil vnímání projektů lidmi. Jsou p edstaveny nové druhy městských krajin, ve kterých se pojí velkoměsto a technologie a vzniká hybridní zkušenost a vyšší kvalita života.

PROJEKTY APS LZE TÉŽ TŘÍDIT PODLE TĚCHTO KATEGORIÍ: Spole enská interakce ‒ tato kategorie zahrnuje projekty podporující spole enskou inkluzi a interakci lidí různého věku, z různých prost edí a kultur. Instalace, ve kterých jsou jednotlivá chování vzájemně koordinována, tvo í spole ný výsledek. Datová vizualizace ‒ do této kategorie pat í projekty, jež pracují na imerzivní vizualizaci lidského chování, aktivit sociálních médií a podmínek životního prost edí tak, aby zlepšovaly prostorovou naraci a zapojení lidí. ízení používání v reálném ase ‒ ízení v reálném ase zlepšuje reaktivitu ve ejného prostoru, mění prostorové podmínky během krátké doby, zlepšuje funk ní podmínky a podmínky životního prost edí. Parametrický design ‒ simulátory k vyhledávání tvarů, jako jsou parametrické programy, umož ují projektantům zpracování ady údajů životního prost edí a prostoru tak, aby vytvo ili tvary, které budou lépe reagovat na pot eby uživatelů. Reaktivní materiály ‒ reaktivní materiály jsou používané k vytvo ení interakce se spole enskými a environmentálními podmínkami a budování reaktivních prostor.

Foto: Brandon Shigetta

SMART CITIES

Udržitelná tvorba energie ‒ projekty, v etně produkce energie, jsou koncipované coby soběsta né stroje, jež jsou schopné tvo it a skladovat energii, kterou pot ebují, a tak zvyšovat míru interakce s prost edím a udržitelnost projektu. Tyto kategorie nemají být vy erpávající, ale zamě ují pozornost ve ejnosti na mnohé vrstvy digitálně zprost edkovaných projektů. Prost ednictvím těchto materiálů se snažíme p ispět k p eklenutí mezery mezi městskými technologiemi a architekty, urbanisty a tvůr ími pracovníky zapojenými do práce na ve ejném prostoru. Na druhou stranu náš projekt může též p ispět inženýrům a odborníkům na telekomunikace, kte í pracují na vývoji a používání technologií ve ve ejném prostoru, ale mají pocit, že jim chybí základní znalosti a principy architektury, městského a udržitelného plánování.

Literatura Castells, M. (2004). Informationalism, Networks, and the Network Society: a Theoretical Blueprinting, The network society: a Cross-Cultural Perspective. Northampton: Edward Elgar. Carr, S., Francis, M., Rivlin, L. G., and Stone, A. M. (1992). Public Space. Cambridge; New York: Cambridge University Press. Carlos Smaniotto Costa, A framework for defining principles for inclusive mediated public open spaces, in Carlos Smaniotto Costa and Konstantinos Ioannidis (Eds.) (2017). The making of the mediated public space ‒ Essays on emerging urban phenomena. CyberParks Project. Lisbon: Edições Universitárias Lusófona. UN-Habitat ‒ United Nations Human Settlements Programme (2015). Global Public Space Toolkit: From Global Principles to Local Policies and Practice. Nairobi. Konstantinos Ioannidis, Carlos Smaniotto Costa, The Mediated Public Space. An Emerging Urban Phenomenon, in Carlos Smaniotto Costa and Konstantinos Ioannidis (Eds.) (2017). The making of the mediated public space ‒ Essays on emerging urban phenomena. CyberParks Project. Lisbon: Edições Universitárias Lusófona.

Prezentované projekty i lánek jsou p evzaty z projektu Active Public Space, vytvo eného ve spolupráci IAAC, CCEA a Die Angewandte Wien (více na www.activepublicspace.org)

Technologie, jež aktivují veřejný prostor Formy uzpůsobování míst a stavy obývání prostoru se postupně posouvaly směrem k technologicky zprost edkovaným p íležitostem k prostorové/lidské/informa ní interakci (Ioannidis, Costa, 2017). Technologie se používá k lepší komunikaci, interakci a zážitku prostoru a ke zvýšení udržitelnosti, ímž mění vytvá ení a používání ve ejného prostoru v interaktivní proces. V tomto oddílu je p edstavena ada projektů ve ejného prostoru vytvo ených architekty, inženýry a umělci, v nichž použití technologie zlepšuje interakci, interpretaci i prostorovou naraci. Aspekty, jež byly p i výběru zvažované, jsou: podpora spole enské interakce, zlepšení interpretace prostoru prost ednictvím chování lidí a vizualizace podmínek životního prost edí, použití systémů ízení v reálném ase, použití simulátorů k vyhledávání tvarů a spole enských databází ve fázi návrhu, použití reaktivních materiálů zlepšujících podmínky životního prost edí a též použití systémů vytvá ejících energii pro podporu soběsta nosti.

PARAMETRICKÝ DESIGN Simulátory k vyhledávání tvarů, jako jsou parametrické programy, umož ují projektantům zpracování ady údajů životního prost edí a prostoru tak, aby vytvo ily tvary, které budou lépe reagovat na pot eby uživatelů.

Květ autor: Dosu architecture Los Angeles, USA, 2011 Nástroj sledující slunce, který zobrazuje as a teplotu a který má tvar spodního prádla z viktoriánské doby. Květ v sobě pojí materiálové experimentování, strukturální inovaci a po íta ovou formu a tvorbu vzoru ve formě reagující na prost edí. Je vyrobený p evážně z termo lánkového bimetalu, kovového plátu, který se p i zah átí zavine (bez ovládání, bez energie). P i růstu teploty reaktivní povrch tvarů poskytuje specifickým oblastem pod pláštěm stín a větrání. P i použití na povrchu budovy snižuje závislost na drahé klimatizaci a zpomaluje „efekt tepelného ostrova .

SMART CITIES

SPOLEČENSKÁ INTERAKCE Co se tý e projektů podporujících spole enskou interakci, do výběru byly za azeny instalace, v nichž jednotlivá chování ve vzájemné koordinaci tvo í spole ný výsledek.

21 houpaček autor: Daily tous les jours, QUARTIER DES SPECTACLES Montreal, Canada, 2013 Interaktivní instalace každý rok na ja e v Montréalu ovládne oblast Quartier des spectacles, kde je intenzivní doprava, a vytvoí spole ný rituál. Instalace umož uje svěží pohled na myšlenku spolupráce, ponětí o tom, že spolu můžeme dokázat více než sami. 21 Balançoires (21 houpa ek) je hudební instalace, jež hraje ur ité melodie pouze díky spolupráci hrá ů, ímž stimuluje smysl pro spole enství a vlastnictví prostoru.

REAKTIVNÍ MATERIÁLY Reaktivní materiály jsou používané k vytvoení interakce se spole enskými podmínkami a podmínkami životního prost edí p i stavbě reaktivních prostor.

Prosolve370e autor: Elegant Embellishments, Mexico City, Mexiko, 2013 Prosolve370e je dekorativní architektonický modul, který ú inně snižuje zne ištění vzduchu v městském prost edí. Moduly jsou funk ní, a p esto vysoce dekorativní modulární ornamenty, které dosahují synergie mezi designovou formou a molekulární technologií. Jsou inspirované fraktály v p írodě a vlnící se tvary maximalizují povrch aktivního pláště, jenž rozptyluje světlo, vzduchové turbulence a zne ištění. Moduly jsou pokryté zvláště jemným oxidem titan itým (TiO2) a disponují technologií odstra ující zne ištění, jež je aktivovaná okolním denním světlem. Pomocí jedine né konfigurace této technologie moduly neutralizují látky zne iš ující ovzduší v místech poblíž dopravy nebo v podmínkách velkého zne ištění, tzv. hotspotů. Coby modifikace stávajících architektonických povrchů, prosolve370e v podstatě „ladí budovy tak, aby lépe reagovaly na své bezprost ední okolí.

Foto: Olivier Blouin

SMART CITIES

Foto: Pietro Leoni

UDRŽITELNÁ VÝROBA ENERGIE Projekty, v etně produkce energie, jsou koncipované coby soběsta né stroje, jež jsou schopné tvo it a skladovat energii, kterou pot ebují, a tak zvyšovat míru interakce s prost edím a udržitelnost projektu.

Lumi auto i: h iště Energy, Sofia, Bulharsko, 2017

smart cities

Hodnotová nabídka h iště Energy koncovým zákazníkům spo ívá v p eměně staré aktivity v něco nového a zábavného. Tím, že se bavíme pomocí tohoto zaízení, děti cvi í a jsou zdravé. Hra na těchto h ištních systémech je navíc nejsnadnějším a nejvíce experimentálním způsobem vzdělávání dětí v jednom z nejzákladnějších fyzikálních zákonů ‒ transformaci energie. A prost ednictvím těchto hodnotových návrhů spole nost oprášila nejstarší herní základnu a změnila ji v něco nového, co je p itažlivé pro všechny.

ŘÍZENÍ V REÁLNÉM ČASE ízení v reálném ase zlepšuje reaktivitu ve ejného

prostoru, mění prostorové podmínky během krátké

doby, zlepšuje funk ní podmínky a podmínky životního prost edí.

Slunce a stín autor: Carlo Ratti Associati Dubai, Spojené arabské emiráty, 2017

První fungující prototyp nazvaný Slunce a stín byl od-

halen 14. února 2017 v Dubaji během Světového vlád-

ního summitu v rámci exponátu „Transformace obrazu klimatické změny v Muzeu budoucnosti.

Baldachýn Slunce a stín je založený na sadě zrcadel,

Foto: Lumi

která sledují dráhu Slunce. Stejně jako slune nice se každé zrcadlo může pohybovat po dvojité ose a od-

rážet slune ní paprsky od země, ímž umož uje p es-

né ízení požadované úrovně odstínění a p irozeného ochlazení pod ním. Odražené paprsky se pak soust e-

dí ve fotovoltaickém p ijíma i, který je umístěný v bezpe né vzdálenosti a vyrábí elekt inu.

DATOVÁ VIZUALIZACE Imerzivní vizualizace lidského chování, aktivit sociálních médií a podmínek životního prost edí je strategie, kterou používají některé vybrané projekty k zlepšení prostorové narace a zapojení lidí. Co se tý e vizualizace lidského chování, je použito několik technologií, ale je možné íci, že nejoblíbenější je vizualizace pomocí světelné instalace.

Datový hájek (Datagrove) autor: laborato Future Cities v San José, USA, 2012 Datový hájek erpá z informací ze svého městského okolí. P enáší neviditelná data a atmosférické jevy do proměnlivé intenzity světla a zvuku. Světélkující vlákna hájku se mírně vlní ve větru a reagují na blízkost návštěvníků tichým šepotem akustického vlnění. Spojuje místní aktuální zprávy z Twitteru v San José a šeptá je zpět prost ednictvím reproduktorů a LCD obrazovek vetkaných do Datového hájku. Funguje jako „šeptající stěna sociálních médií, jež využívá dat, která jsou normálně uhnízděná a skrytá v chytrých telefonech, a zesiluje tak tento druh promluvy ve ve ejném prostoru. Foto: Peter Prato

SMART CITIES

KDE LEŽÍ HR

AN I

H O É MĚS R T Y TA H C CE Fenomén Smart Cities, neboli „chytrých měst“, si v odborném diskursu získává čím dál tím větší prostor. Prostor, který ale ovládají spíše odborníci na dopravu a zástupci technologických firem. Mají k tomuto tématu co říci i architekti? Anebo je to bublina, která splaskne, a není potřeba se jí z hlediska odborníků na urbanismus a městské plánování vůbec zajímat? Otevřeli jsme toto téma v rozhovoru s odborníky, kteří tento fenomén dlouhodobě sledují: s Tomášem Ctiborem, bývalým šéfem pražského Institutu plánování a rozvoje a dnes zakladatelem společnosti 4ct, a Petrem Štěpánkem, vědeckým pracovníkem Oddělení veřejné správy a regionálních studií ČVUT v Praze.

Jak byste definovali pojem Smart Cities? Tomáš Ctibor: Odleh eně e eno, myslím si, že je to trochu paní Columbová. Nikdy je nikdo neviděl, spousta lidí si o nich leccos myslí, p ípadně jsou jednozna ně p esvěd eni, že ví, co p esně Smart Cities jsou. Otázkou ale je, jestli jsou ty p edstavy správné. Petr Štěpánek: Možná bych souhlasil i s názorem, že pojem Smart City je buzzword: prázdná sko ápka. Což íkám nerad, protože, když jsem se tím p ed deseti lety za al zabývat, myslel jsem si, že Smart Cities jsou něco, co může spasit svět. Měl jsem pocit, že se úplně změní paradigma plánování a ízení měst. Dlužno íci, že prapůvodně to byl pojem, který používali p edevším environmentalisté a který se týkal města bezodpadového, s nulovou uhlíkovou stopou a podobně. Te se pojmu zmocnili technologové, marketé i a v posledních několika málo letech i politici. Stala se z toho nálepka. Dnes stojíme p ed úkolem znovu si íci, co to vlastně je a co si pod tím p edstavujeme. Hlavně nás zajímá, co je hmotnou náplní pojmu Smart Cities. P esto se pokusme najít tomuto pojmu obsah. TC: Možná si jej sta í p eložit. A trošku abstrahovat od „trademarku , který asto formální používání pojmu vygenerovalo. Smart City = „oby ejné chytré město. Všechno, co se v takovém městě odehrává a zejména

způsob, jakým je město plánované, budované a spravované, je chytré. Pokud p ijmeme tento p ístup za svůj, tak to bohatě staí. asto až zarputilá snaha o definici a p esný obsah, co ještě pod pojem Smart Cities spadá a co už ne, je možná slepá uli ka. Já ten pojem vnímám spíš jako princip. Nikoli jako návod nebo popis konkrétní instrumentace. PŠ: Nejdůležitější je management. My rádi vzhlížíme k jednomu z nejlepších konceptů Smart Cities, jejž p edstavuje Víde . Není postavený na supertechnologiích, které bychom neměli, ale na holistickém způsobu ízení. Na interdisciplinárním ízení, efektivním managementu atd. Pomůžu si inverzní definicí: co Smart Cities není. Za sebe íkám: Smart Cities neznamená, že někam ad hoc instalujeme bez vazby k emukoliv dalšímu novou technologii. Nové technologie se ve městech objevují po ád, technologický vývoj se nezastavuje, ale chytrost města spo ívá ve vyváženosti a sofistikovanosti vzájemných relací. Spousta lidí, laiků ale i odborníků, však Smart Cities vnímá právě skrze technologie. PŠ: U nás je pojem Smart Cities definován metodikou, kterou pro MMR zpracovalo Centrum dopravního výzkumu, a ten za takové t i pilí e považuje energetiku, ICT a dopravu. To všechno do města pat í, ale úplně z tohoto pohledu vypadávají obyvatelé. Když se budeme procházet po objektivně dob e realizovaných projektech Smart Cities v Evropě, po Vídni, v Dráž anech nebo kdekoli o kus dál, tak neuvidíme nějaké zvláštní technologie, ale p eváží spíše pozitivní emoce z estetické tvá e města, dobrý pocit z místa, atmosféru prosperity. Protože jsme na půdě Architect+, stojí za to íci, že chytrosti města v tomto smyslu mohou nejvíce p ispět urbanisté, potažmo pak architekti, kte í vytváejí kvalitu života, její udržitelnost, konkurenceschopnost a ekonomickou smysluplnost města. To jsou skute né pilí e, na nichž smart city stojí. TC: P esto, že jsme na půdě Architecta+, já bych to ekl obecněji: klí ovou roli hrají „plánova i . Velmi asto děláme chybu, že pot ebu ešení zužujeme pouze

SMART CITIES

TOMÁŠ CTIBOR

na architekturu. Což je podobně špatný p ístup jako nekoordinovaná orientace na jiné specializace v plánování a navrhování měst. I když je architektura jako obor ze své podstaty hodně integra ní, právě proto, že jejím výstupem je fyzicky modifikované a vystavěné prost edí, máme někdy tendence ji vnímat jako jakýsi univerzální nástroj, který vy eší vše. Co by mělo být na konci cesty ke Smart City? K emu by měla chytrá města smě ovat? TC: „Nejchyt ejší Víde je velmi vysoce hodnocena zejména z hlediska kvality života. Právě zde bych hledal smysl Smart Cities: zvyšovat kvalitu života pro uživatele města, ne nutně jen pro obyvatele, ale pro všechny, kdo je v nějakém konkrétním ase ur itým způsobem užívají. V tomto smyslu se doba neuvě itelně změnila a mění. Vývoj, který prožíváme za posledních 10‒ 15 let, je něco, s ím historie lidstva nemá v podstatě žádnou zkušenost. Tak obrovská dynamika vývoje je netypická. Prakticky ve všech ukazatelích jsme p ešli z lineárního vývoje na exponenciální. A to je něco, s ím se musíme nějakým způsobem nau it pracovat a vyrovnávat. Pokud nejen architektura a technologie mají být odpovědné za rozvoj měst, kdo ještě by se měl na konceptu Smart City a jeho realizaci podílet? TC: Cesta k chytrému městu vede primárně p es chytré ízení a koordinaci. Zapojení všech odborníků, kteí jsou v daný okamžik relevantní ‒ i když jsou vždy pot ební v různém ase, v různých pozicích a různých situacích. Zajištění pot ebné multidisciplinarity ale dnes p edstavuje neoddiskutovatelný problém. I Víde se snaží do svého jinak funk ního systému vnášet nové prvky, které by zajistily větší integrálnost a provázanost navrhovaných ešení. Jim se to celkem da í. Je reálné se na tu cestu vydat i v našich podmínkách? TC: Není to jednoduché, ale na druhé straně, takový je v sou asné době obecný trend témě kdekoliv na světě. V ase, kdy jsem působil na IPRu (Institut plánování a rozvoje ‒ pozn. red.), jsem íkal, že naše výhoda spo ívá v tom, že máme města z hlediska plánování v podstatě v katastrofickém stavu ‒ na rozdíl t eba od Hamburku, Amsterodamu i jiných měst. Díky tomu,

PETR ŠTĚPÁNEK

že existuje šance, že za sebou „netáhneme fungující setrva nost, ale naopak „táhneme za sebou setrva nost nefungující, jsem si naivně myslel, že bychom mohli ty špatné stereotypy a principy snadněji opustit. V ten okamžik mi ale nedošlo, že podstatou setrva nosti je být setrva ná… U nás se o Smart Cities asto mluví zejména v souvislosti s ízením dopravy. Pro u nás došlo ke zmíněnému vyprázdnění termínu? Nemůže být jedním z p íznaků setrva nosti fakt, že ob ané nebyli zvyklí klást na vedení měst požadavky? A doprava je jediný problém, s nímž je ob an konfrontován každý den? PŠ: Naše generace v nejširším demografickém smyslu se do jisté míry spokojila s kvalitativním posunem, kdy se po roce 1990 naše města vy istila, opravila atd. Generaci dětí této generace už tradi ní podoba města nesta í. Měla možnost zjistit, jakým způsobem se žije v zahrani í, a tak vytvá í tlak, aby se kvalita života ve městech zlepšila. Mluvili jsme o p íkladu Vídně, Dráž an. Jak je obecně vnímán pojem Smart Cities v Evropě? PŠ: Smart City je jedním z klí ových projektových paradigmat Evropské unie. Města jsou v EU nositeli její konkurenceschopnosti. Dokonce jedním z mála atributů konkurenceschopnosti, kterým jsme schopni elit zemím jako ína, Brazílie a podobně. Chytrost měst se neprojevuje primárně v tom, že budeme mít v ulicích chyt ejší kamery a pomocí aplikací v mobilu snáze hledat parkování, ale nap íklad v tom, že budeme muset mnohem více věnovat ve ejným prostranstvím. Zmínil jste ínu i Brazílii. Naše města jsou ale v úplně jiném mě ítku. PŠ: Co je to město? Město může vypadat jako pětitisícové měste ko v Holandsku nebo ve východních echách t eba desetitisícová Litomyšl, ale taky to může být padesátitisícová vesnice na st edozápadě USA nebo na Sibi i. Město je sdílený prostor fyzický i sociální a městský způsob života spo ívá ve sdílení. Zatímco rurální způsob života spo ívá ve vymezení se vů i okolí: ohradíme, co je naše, postavíme si každý svůj bazének… Když ve městě dob e funguje sdílení ve ejného prostoru, pak funguje i město. Když

nefunguje, tak se můžeme sice ubytovat ve špi kovém hotelu s kompletním servisem, ale je problém z hotelu vyjít na ulici. Ve Vídni, Londýně, potažmo i v Praze se pohybujeme ve ve ejném prostoru, který můžeme dokonce i bez peněz docela dob e sdílet. TC: Změna, kterou prožíváme, je i změnou prožívání a vnímání toho, co považujeme za ve ejný prostor. Dneska se díky změnám nap íklad způsobu organizace práce, p ístupnosti a distribuce informací mění i on sám z hlediska způsobu jeho užívání. Ve ejný prostor jsou i média, sociální sítě, internet vůbec. Musíme si nově definovat a sdílet mezi sebou i způsob, jakým těm novým věcem rozumíme, jak je užíváme. O schopnost najít konkrétní design/podobu věcí mám nejmenší strach. PŠ: P ed asem jsem p ednášel v Astaně, která Smart City rozhodně není. T eba proto, že 800tisícové město nemá po ádnou ve ejnou dopravu. ímž vzniká obrovská sociální propast mezi těmi, kdo mají nějaký dopravní prost edek, a mezi těmi, kdo ho nemají. A p esto, že v Astaně stojí několik desítek budov od věhlasných architektů, které samy o sobě mohou být smart, ve ejný prostor je katastrofický. Naopak ve Vídni, kterou vzýváme, nebo v Dráž anech nejsou žádné budovy, které bychom nebyli schopni postavit u nás. Víde má podobný rozpo et jako Praha, Praha netrpí nedostatkem financí. Nemají tam žádnou technologii, kterou bychom neznali nebo neuměli používat. Jejich výhodou bezesporu je, že jsou schopni, minimálně na institucionální úrovni, se dohodnout na nějakém hodnotovém rámci. U nás se hádají i instituce ‒ ekologové, ekonomové, dopraváci, památká i, a to záměrně abstrahuji od sporů mezi ob any a developery. Tyto instituce si každá hájí svůj úzce odborný fachidiotický záměr. Ve Vídni mají vizi města pro život, p edstavu o sociální kohezi, strategii konkurenceschopnosti. Ve Vídni se dokáží domluvit. P itom jejich vrcholná politická úrove je velmi podobně rozhádaná a rozpolcená jako u nás. TC: Víde má výhodu zejména ve dvou aspektech. Za prvé je to dlouhá kontinuita vývoje, a to i politického. Jsou schopni vytvá et základní dohodu, principiální

SMART CITIES

k tomu, že si pamatuju ten bod „nula (rozhodnutí o z ízení nové platformy pro koordinaci rozvoje ‒ KAM) a vidím ten veliký posun, tak vím, že to jde. Ale chce to být, s velkou dávkou flexibility, více zamě en na procesy a jejich instrumentaci, a ne se pouze rigidně koncentrovat na ur ité zavedené metodické postupy. V tu chvíli zmíněná interdisciplinarita i s využitím nových technologií může věcem velmi pomoct, protože se nap íklad jednotlivé informace rychleji ově í, správně poskládají, rychleji vyhodnotí a nemusíme experimentovat až s jejich dotažením do reality. PŠ: Chytrá metodika by měla naopak spo ívat v tom, že se nau íme kvantifikovat externality. Některé poítat umíme (t eba environmentální), ale neumíme po ítat nap íklad ty, které se dotýkají kvality životního prostoru, v etně jeho estetické kvality. Důsledkem aplikace technologicky, environmentálně, mentálně i v nejširším slova smyslu ekonomicky neaktuálních stavebních p edpisů je, že jsme stavební boom posledních 15 let spot ebovali na vybudování dalších sídliš . pohled na to, kam má město smě ovat, co se ve městě má odehrávat, a sou asně jsou si vědomi toho, jaké k tomu mají a pot ebují prost edky. To je první problém: znalost výchozí situace a kontinuita. U nás je bohužel plánování po ád hodně ovlivněno optikou sedmdesátých a osmdesátých let. A druhý problém? TC: Nejen, že ve Vídni existuje principiální dohoda o hodnotách a principech, ale za druhé sou asně existuje i větší důvěra a respekt k odbornému názoru. Když p ijde s argumentem reprezentant nějaké odbornosti, tak je mu nasloucháno. Naslouchají zejména politici, ale i ob ané. U nás chybí obecný respekt k lidem, kte í mají reálnou znalost i zkušenost, protože různých pseudoodborníků máme požehnaně. Klí ovým faktorem je p i hledání správného/chytrého ešení schopnost naslouchat názoru druhých a sou asně nevstupovat do debaty pouze s motivací prosadit jen ten svůj, zaru ený recept nebo názor. Být „smart znamená také být otev ený a vnímavý. Dokážete popsat nějaký konkrétní p íklad „smart šení, které není závislé na technologiích?

PŠ: Abychom nemluvili jen o Vídni: o první p í ku v žeb í ku kvality života s ní pravidelně soupe í Zürich. Zde se vyskytly lokální problémy s kriminalitou v okolí nádraží, což je poměrně typické. Udělali jednoduchou věc, kterou mohli vy ešit t eba superchytrými kamerami, drony nebo idly. Oni místo toho zbo ili ze , která odděluje nádraží od okolí. A problém se de facto vy ešil skoro sám. To je p esně to, co my neumíme, protože sice na provedení jednotlivých ešení máme peníze, ale jelikož se dotýká asi 20 institucí, které se neshodnou, tak se nedokážeme pohnout kup edu. Opět jsme na to narazili. Nemůže být jedním z důvodu absence takových kroků u nás i fakt, že ta interdisciplinarita je tak široká, že problém se stává prakticky neuchopitelným? TC: Ono to jde i u nás. Dokonce jsem zažil situace, že pro města jako Bologna, Stockholm, Amsterodam, která měla velmi intenzivní zájem s Prahou spolupracovat, jsme najednou byli i my inspirací. Témě na týdenní bázi dnes vidím, co se děje v Brně, a vzhledem

Jak se budou dále měnit naše města? PŠ: Zmíněný exponenciální ekonomický a technologický růst, jehož jsme svědky, se ozna uje termínem Průmysl 4.0, p ípadně termínem s ním spojeným ‒ Spole nost 4.0. Té se město také musí p izpůsobovat, mimo jiné v tom, že budeme v rámci dopravy sdílet dopravní prost edky a budeme se muset p izpůsobit infrastrukturními projekty. Nesmíme zapomínat na to, že město je p edevším sídlo svých obyvatel. Doprava, infrastruktura a podobně by měly sloužit tomu, aby zde lidé mohli žít, pracovat a dosahovat udržitelné kvality života. Na to asto zapomínáme. Proto stavíme zdi. TC: Z mého pohledu je město primárně místo „obživy . Proto, že lověk může bydlet témě kdekoliv, ale ne všude najde dostatek p íležitostí a zdrojů k udržitelné obživě. Zde nám zase mohou technologie pomáhat, protože způsoby produkce mnoha věcí se výrazně mění. Lidé se budou stále více snažit žít tam, kde mají potenciál obživy. My se asto na způsob obživy po ád díváme optikou minulého století, že produkce/výroba je něco, co hu í a smrdí a kou í, proto ji pot ebujeme vy lenit někam na okraj. Chytrá města si změnu uvědomují a snaží se aktivity, které zajiš ují obživu obyvatel vracet do měst zpátky. Jak by to mělo fungovat? TC: Kdykoli p ijedu poprvé do města, kde máme ešit nějaký projekt, první, co mě zajímá, je odpově na otázku: ím se tady hodláte p íštích 20 let živit? Víte, jaká je vaše konkuren ní výhoda, jaké máte zdroje, kolik lidí, odborníků v ur itém oboru je k dispozici? Mám nap íklad zkušenost z jednoho města, kde investor chtěl stavět administrativní budovu a my jsme mu íkali, že je to nesmysl. Uznal naši pravdu teprve ve chvíli, kdy jsme vypracovali analýzu zaměstnanosti a kvalifikace dostupných pracovníků v místě a dali je do souvislosti s existující dopravní infrastrukturou a dopoítali jsme se, že nezaměstnaných vysokoškoláků bylo v celém městě jen šest. To je smart: p emýšlet, jak na jedné straně chytrým způsobem vracet do měst různé typy produkce nebo služeb, ale na druhé straně si být schopen vyhodnotit, kde jsou taková ešení proveditelná a dlouhodobě udržitelná. Sou asně je t eba

hledat potenciály rozvoje nebo transformace a inicia ní nástroje pro jejich realizaci. PŠ: Základem chytrého města je jeho urbanistická struktura. To je alfa a omega. Cílem je tedy chytrá struktura města, které je fyzicky prostupné všemi mody. Potom následně prostupné město generuje jeho kvalitu v oblasti udržitelnosti: prostupné město má větší kvalitu dopravy, nevznikají žádná ghetta, ale naopak posiluje se sociální koheze. Vra me se k roli architekta. Jakou roli by p i tvorbě takto popsaných chytrých měst měl hrát? Prakticky všude, kde se výrazněji zabývají problematikou chytrých měst, stojí architekti stranou. TC: Koncept chytrého města by měla mít na starosti osoba i instituce, která má v gesci budoucnost doty ného sídla v nejširším slova smyslu: jak územní plán, strategickou vizi, tak i jiné obecné nebo specifické strategie pro jednotlivá témata, respektive zejména jejich koordinaci a provázanost. Nejde o to, aby je primárně sama vytvá ela, ale taková integrující osoba i instituce, podle velikosti sídla, by v každém městě býti měla. Dohodnutá a odborně a politicky potvrzená koncepce rozvoje sídla promítnutá do územního plánu je vlastně tím správným nástrojem, který si ale musí zachovat pot ebnou míru flexibility, jež umožní reagovat na dynamiku vývoje p i sou asném zachování ur eného směru vývoje. Témě všechno, témě každé koncep ní rozhodnutí, má nějaký územní průmět nebo mu minimálně nastavuje parametry. Role pou ených architektů je v tomto smyslu velmi důležitá, neměla by být ale výlu ná. Architekti by měli být těmi, kdo jsou schopni vnímat, že jejich výstup, by má mít p idanou hodnotu architektury jako takové, je ve své podstatě vlastně výsledkem. Je to zobrazená dohoda v nejširším slova smyslu: dohoda nejen politická, ale zejména dohoda mezi všemi opravdu relevantními subjekty, kte í do ní vstupují s vědomím své role a práv, ale sou asně velmi zodpovědně a adekvátně. V tomto kontextu je role architekta nesmírně důležitá a myslím, že by k tomu měli být nejvíc povolaní. Ale manažerem nebo mediátorem takových procesů může být i někdo s jinou profesí. Typický p íklad: v Praze existuje IPR, ale problematiku Smart City eší Operátor ICT. TC: Obecně role těchto institucí, jako je IPR nebo KAM, má být integrovat a koordinovat, nikoli projekty

SMART CITIES

Největší problém je pochopit » a vnímat, že věci jsou dnes jinak. Před zhruba deseti lety jsme připravovali projekt, v jehož rámci se prováděl průzkum i formou tzv. focus groups. Jeho výsledkem bylo, že při marketingu vůbec nesmíme upozorňovat na to, že celý koncept a zejména navrhované budovy jsou smart. Že jsou v nich i speciální technologie. Protože v té době by získaly okamžitě cejch, že jsou tedy určitě drahé a složité na provoz. Takže jsme technologie do projektu sice integrovali, ale tajně. V momentě, kdy šel ale projekt reálně na trh, už se o tom naopak mluvit mohlo. Uplynuly přitom jen tři roky. To, co bylo před třemi, šesti lety na počátku, je dnes většinou už standardem. TOMÁŠ CTIBOR nap íklad pro distribuci zboží, ale tím to podle mne neskon í. Ve světě se už na st echách budov projektují „huby na drony. Možná není daleko doba, kdy se takto budou pohybovat i lidé. fyzicky realizovat. V implementa ní fázi a každý dělá, co umí nejlíp. PŠ: Profesní paradigma architekta i urbanisty j z podstaty interdisciplinární. Jeho role je proto jakoby do jisté míry nezastupitelná. Dá se zasahovat do rostlého města? Nebo jsme v existující struktu e odkázáni pouze na doladění semaforů? PŠ: Klí ové je ve městě, alespo v Evropě, respektovat „gehlovský lidský rozměr. A schopnost identifikovat identitu, genius loci lokality. Schopnost interpretace identity daného místa je hodně důležitá a p ispívá k „brandu města a musí umět skloubit požadavky ne sou asné, ale budoucích t eba t iceti let s tím, co v místě doposud stojí. TC: I rostlá struktura má ve ejný prostor. Nicméně eká nás doba, kdy se i ten bude v mnoha základních paradigmatech významným způsobem vyvíjet. Já jsem hluboce p esvěd en, že není daleko doba, kdy za neme k pohybu po městech používat i t etí rozměr. Zatím

PŠ: Tak jak je nám úplně na nic chytrý telefon, když ho neumíme používat, tak je to i s chytrým městem. Schopnost využívání města je do ur ité míry spojená s porozuměním městu samotnému. Ústí nad Labem má jedno ‒ z pohledu krajinného rázu ‒ z nejatraktivnějších okolí, v jeho st edu je spousta zajímavých staveb, ale problém tohoto krajského města je, že významná ást obyvatel se stydí za to, že zde žije. Vztah k městu a jeho identita je vlastně jeden z klí ů k prožívání města. Dokážete popsat, jak bude vypadat kvalitní chytré město t eba za deset let? PŠ: Spíš za t icet Já si p edstavuju chytré město ve st edoevropských podmínkách jako město, které má lidský rozměr, citlivě míchá původní infrastrukturu s novou. Město, z něhož je z ejmé, že je ízeno promyšleně, a které poskytuje svým obyvatelům vysokou kvalitu života, která spo ívá v environmentální kvalitě městského provozu, jeho ekonomické smysluplnosti. Město, které má bohatý p ízemní parter a nerezignovalo na estetickou kvalitu, ale naopak ji podporuje.

A je to město, ve kterém se lidé dopravují efektivně a istě a kde se už nap íklad dokázali oprostit od dílích sektorových fundamentalismů, zejména co se tý e dopravy. TC: To já si myslím, že i za deset let se město může stát chytrým. Na podzim jsem se ú astnil na jedné konferenci v Montrealu panelu o budoucí podobě měst. Montreal je město, které významně mění svou tvá , svoji pozici na globálním trhu a významně investuje i do infrastruktury. Změna je patrná na první pohled, a p itom probíhá pouhých osm let. Důvodem je změna politického vedení. Chápu, že Evropa je možná pomalejší, ale mělo by to jít i u nás. A vaše chytré město budoucnosti? TC: Chytré město je město, které má plán. Ideálně chytrý plán. Ve chvíli, kdy mám jasný plán, strategii, tak už jen tím můžu být chytrým městem. Leckdy staí jednotlivým aktérům, kte í město tvo í, dát na vědomí, že te je ten pravý okamžik ‒ oni si v celkovém plánu najdou svoji pozici. Je jedno, zda jsou to soukromí investo i nebo vlastníci a uživatelé města. Když existuje jasný a inicia ní plán, co a kde se bude principiálně v dalších 10‒20 letech odehrávat, dokážu podle toho korigovat a nastavit svoje chování. Jedeme na vlně ekonomického úspěchu, ale nemáme odpovídající plán, a tedy nevyužíváme ten obrovský potenciál, co tady je. V Montrealu výchozí analýzu op eli nap íklad o fakt, že ve městě je velká koncentrace špi kových univerzit a obrovské množství studentů v podstatě z celého světa. Základní teze tedy byla, najít způsob, jak tyto lidi ve městě udržet i po jejich dostudování. To je klí ový pilí celé strategie, protože významné a globální firmy umís ují svoje aktivity právě do míst s vysokou koncentrací vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků, což následně vyvolává všechny sekundární pozitivní efekty pro všechny, kdo v takovém městě žijí. Takže chytré město je město, které má chytrý plán, p ipravený chytrými lidmi, který p inese vyšší kvalitu života všem jeho uživatelům.

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák.