Architect+ 4/2018 (11) by Conventia Events s.r.o.

Zá í September 2018

Revue for the presentation of Czech and Slovak architecture Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

ČESKO SLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

100 LET

Zá í / September 2018

Cena: 185 K / Price: 7 EUR

100 LET

ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

15. 9. -10. 10. 2018

Výstavní síň Mánes vstup zdarma

doprovodný program pro děti - Hravý architekt slévárna Pražského hradu

www.architectureweek.cz

Generální partner

PRESBETON

KOMERČNÍ PREZENTACE

na veletrhu FOR ARCH představí novinku – Městský mobiliář a dlažba G-ROW

Na letošní veletrh FOR ARCH p ichází spole nost PRESBETON s další zajímavou novinkou a tou je Městský mobiliá G-ROW. Navazuje tak na p edchozí úspěšnou adu mobiliá e H-E-X. Podobně jako ada H-E-X je nový systém ur en do městského prost edí ulice, pěší zóny i náměstí, sou asně poslouží k vybavenosti firemních areálů i parků. Systém G-ROW lze uplatnit běžným způsobem jako jednotlivé finální výrobky (nap . lavi ka, stojan na kola, květiná apod.) anebo jako volně kombinovatelné sestavy. Díky shodnému půdorysnému modulu podstavy 800 x 800 mm lze jednotlivé elementy, jež jsou obsaženy v základních výrobcích, vzájemně propojovat a seskládávat do tvarově i funk ně odlišných forem. Jedná se o variabilní stavebnicový systém. Celá série vychází z jediného základního betonového prvku, který se v různých modifikacích uplat uje jako nosný element všech výrobků. Díky tomuto ešení je redukována pot eba zna ného množství originálních forem a sou asně je zajištěna modulárnost celého systému.

Základní element p ebírá inspiraci ze světa p írodních forem. Lapidární tvar je inspirován všedním p íkladem krajiny, která byla miliony let p etvá ena v ty ící se geologické útvary, ale také prostými stavbami mravenců i větrem se neustále transformujícími píse nými dunami. Princip postupného „vyrůstání formy je p enesen do tvarosloví základního elementu, jež se organicky vyno uje ze souvislé betonové platformy. Aby byl tento efekt umocněn, je systém doplněn o litou dlažbu stejných povrchových kvalit. Dlažba je sou asně navržena ve shodném modulu a vhodně tak dopl uje sestavy výrobků. Dlažba G-ROW je vyráběna v provedení „pochozí v tl. 60 mm a „pojezdová v tl. 100 mm pro pojezd vozidel do 3,5 t. Výrobky ady G-ROW mohou být rovněž vsazeny do jiné dlažby o libovolném rozměru a hloubky. P evládajícím materiálem je hladký pohledový beton. Série G-ROW pokrývá kompletní pot eby městského mobiliá e, obsahuje lavi ky s opěradlem i bez opěradla, sedák, květiná , stojan na kola, odpadkový koš i dělicí sloupek.

Lavi ky se skládají ze základního betonového elementu umístěného po stranách a výd evy z impregnovaného smrkového d eva v různých variantách povrchového nátěru. Květiná tvo í „bo nice , které jsou vsazovány mezi základní elementy. etnost opakování vsazení bo nic není limitována. Stojan na kola na svých koncích rovněž uzavírají základní elementy. Mezi ně jsou vsazovány vnit ní opěrné prvky. Kapacitu stojanu lze navolit dle p ání zákazníka. Prostor pro vložení kola je opat en pryžovou podložkou chránící vidlici kola. Odpadkový koš je vybaven výsuvným zásobníkem odpadu z pozinkovaného plechu. Je zafixován a uzam en p es otevíratelný nosný rám, který dosedá k základnímu betonovému elementu. Koš je vybaven zhasína em nedopalků. Základní element je vyleh en o dutinu, jež může být vybavena LED podsvětlením. Zpracováním návrhu byl pově en architekt Michal Kutálek z Next Level Studia, který se svým kolegou Miroslavem Dvouletým stojí sou asně za zrodem p edešlé ady H-E-X.

NOVÝ JAGUAR I-PACE

PSSST! ŠELMA NABÍRÁ SIL.

Jaguar I-PACE – spotřeba elektrické energie v kWh/100 km: 24,2–21,2 (kombinovaná); emise CO2 v g/km: 0 (kombinované), dle standardu WLTP. Více informací na jaguar.cz

„MÁ CHARISMA“

Jiří Bartoška foto: Benedikt Renč

TOGO chair. Design: Michel Ducaroy www.ligne-roset.com

Ligne Roset showroom Florentinum - atrium budovy, Na Florenci 2116/15, Praha 1 t: +420 281 912 186, e: prague@ligne-roset.cz

AXOR MYEDITION

Vyčlenit se z davu. Naplnit touhu po jedinečnosti. Vykročit novými cestami. To je AXOR MyEdition. Čistý, přímočarý design vytváří velké jeviště pro seberealizaci a vlastní kreativitu. Na přání z exkluzivních materiálů. Individualizace přivedená k dokonalosti. Design: Phoenix Design Představení kolekce na výstavě Designblok Praha 2018.

www.axor-design.com

OKNA a DVEŘE

pro pasivní a nízkoenergetické domy

Naše Core technologie Vás přesvědčí.

www.internorm.cz

www.bomma.cz

NAVŠTIVTE NÁŠ NOVÝ SHOWROOM DESIGNOVÝCH KUCHYNÍ Koncept kuchyní Eggersmann UNIQUE představuje moderní a nadčasové řešení kuchyňského prostoru. Důraz je kladen na minimalistický design a exkluzivní materiály – žula, břidlice, mramor, corian a kov v kombinaci s originálními dřevěnými dýhami. Základní myšlenkou je kompaktnost jednotlivých ploch kuchyně – dvířka, pracovní deska včetně dřezu a obložení stěn.

Praha 2 / Vinohradskรก 42 / sedlakinterier.cz

KOMERČNÍ PREZENTACE

MIJA-THERM

Stavba – sklo - design 02

01 Realizace zakázky Hotel Bed iška, Špindlerův Mlýn ‒ skládací, dělicí stěna s použitím skel s elektricky ízenou průhledností PDLC MIJASMART umí vytvo it soukromí během vte iny a p itom nenaruší istotu a prostor daného interiéru. 02 istota a luxus, tak by mohla znít myšlenka v realizaci této koupelny. Celoskleněný sprchový kout na míru ‒ MIJACLEAR v irém provedení pro vyniknutí obkladů v kombinaci s kováním v leštěném nerezu, které dodává luxusní vzhled a krásně se s celým interiérem dopl uje. 03 Realizace zakázky OLYMPUS ‒ industriální p í ky MIJAINDUSTRIAL, které jsou velice zajímavým a momentálně i trendy prvkem, umí dát interiéru svéráznou osobitost a atmosféru.

Zabýváme se komplexní

nabídkou skleněných prvků

do interiérů i exteriérů staveb. Na trhu jsme již 27 let a naším krédem je držet krok se

světovými trendy i designem.

Naše spole nost se od založení stále vyvíjí a díky neustálému progresu v tomto oboru

a asté spolupráci s architekty

a projektanty se můžeme pyšnit zajímavými realizacemi, které se v již více než osmi tisících realizovaných akcí různého

objemu rozhodně neztratí. Za

témě t i desítky let jsme se

nau ili naslouchat konkrétním

pot ebám zákazníků a odvádět precizní práci, na které si jako rodinná firma zakládáme. www.mija-t.cz

04 Na realizaci zakázky wellness centra Hotelu apí Hnízdo jsme si se sklem opravdu pohráli. Skleněná 3D stěna, podsvícená barevnými LED světly s motivy vodního světa, obloukové skleněné p í ky, celoskleněné obklady i designový impozantní stůl, stojící na „žiletkách ze skla, to vše splnilo nadmíru architektonický záměr.

www.lucis.eu

Firma H&M je oficálním prodejním, montážním a servisním partnerem pro Českou republiku H&M spol.s r.o., 8.května 122, 69902 Kuchařovice tel.: +420 602 542867, info@ham.cz, www.ham.cz

Bezrámové posuvné konstrukce švýcarského výrobce Sky-Frame zajišťují absolutně bezbariérový přechod mezi interiérem a exteriérem. Vnitřní prostory plynule přechází do exteriéru, což vytváří jedinečnou atmosféru pro moderní bydlení. SKY-FRAME.COM

Pro vás, pro rodinu

Místo, kde vám spolu bude dobře | www.usspa.cz

Udělejte radost sobě i dětem. Společný čas strávený ve vířivce prospěje vašemu tělu a uleví duši. Vyberte si to nejlepší, vyberte si vířivku USSPA. český design | česká výroba | mezinárodní ocenění Navštivte showroomy v Praze, Brně a Dolní Dobrouči. Již brzy i v Ostravě.

NAVŠTIVTE NÁŠ NOVÝ SHOWROOM

Kuchyně Eggersmann vybavujeme spotřebiči Gaggenau.

SEDLÁK INTERIER s.r.o. Vinohradská 42, Praha 2 tel.: +420 224 217 817 www.sedlakinterier.cz

Jsme draví a rychlí

PRODÁME NEBO PRONAJMEME • váš dům • vaši továrnu • váš byt • vaše kanceláře • váš obchod • váš pozemek zn. ihned

Pište na e-mail: reality@jacobb.cz nebo volejte 800 50 30 90

www.jacobb.cz

NOVÉ TRENDY

KOMERČNÍ PREZENTACE

v oblasti chytrého bydlení Podle průzkumů švédské společnosti Berg Insight AB je evropský trh chytrého bydlení dva až tři roky za tím americkým. V roce 2015 bylo v Evropě kolem 5,3 milionu chytrých domácností. A tento trh roste o 54 % ročně, takže v roce 2020 dosáhne počtu 44,9 milionu domácností, což bude představovat 20 % všech domácností v Evropě. Jinými slovy se zdesetinásobí.

P ední světové firmy, jako je Apple, Google, Amazon nebo Microsoft, investují miliardy dolarů do vývoje a marketingu produktů a služeb v oblasti chytrého bydlení. Není to proto, že chtějí p etechnizovat naše domácnosti, ale je to proto, že je prokázáno, že díky propojení topení, chlazení, rekuperace, stínění a osvětlení se zásadním způsobem zlepšuje vnit ní životní prost edí a v takovýchto domácnostech se lépe žije.

OVLÁDÁNÍ HLASEM D íve platilo, že ovládání vaší domácnosti hlasem fungovalo jen ve futuristických filmech. V realitě jakkoli dob e umístěné mikrofony nebyly schopny rozpoznat váš hlasový pokyn v celkovém ruchu nap íklad hrající televize a k iku dětí. Průlomem jsou až tzv. domácí asistenti, jako nap íklad Alexa (Amazon), Google Home nebo HomePod (Apple), kte í používají umělou inteligenci, aby váš hlasový pokyn bezpe ně rozpoznaly. Navíc, tito asistenti jsou napojeni na rozsáhlé služby těchto spole ností, takže kromě ovládání domácnosti si můžete

nechat pustit vaše oblíbené rádio, zjistit, jaké máte na daný den naplánované schůzky, recept oblíbeného jídla nebo jak vám dlouho bude dnes trvat cesta do práce. Tím se váš dům stává „ lenem domácnosti , se kterým můžete plynně komunikovat jen vaším hlasem.

CHYTRÉ HODINKY Stále více lidí p ichází na chu chytrým hodinkám. Jejich hlavním p ínosem je, že ‒ samoz ejmě kromě asu ‒ neustále sledují vaši aktivitu a životní funkce, a tak máte p ehled, kolik jste za den udělali kroků anebo vystoupali schodů, spálili kalorií a kolik kilometrů jste uběhli, uplavali nebo ujeli na kole. Dalšími p ínosnými funkcemi jsou různá upozornění nap . na schůzky nebo důležité termíny, můžete pomocí nich telefonovat, nechat se navést na neznámou adresu nebo nadiktovat SMS zprávu. Je zcela p irozené, že výrobci těchto hodinek podporují jejich propojení s vaší chytrou domácností, což je v některých situacích opravdu velmi praktické a pohodlné.

FOTOVOLTAIKA, ELEKTROMOBILITA Většina moderních domů je vybavena tepelnými erpadly, které v létě umí chladit. A chlazení v dnešních moderních domech se stává důležitější než vytápění. Právě propojení fotovoltaiky s tepelnými erpadly umož uje maximální využití solární energie na chlazení. Navíc, pokud je fotovoltaika propojena s bateriovým systémem, stáváte se nezávislými na dodavateli elektrické energie a p i výpadku proudu jste zcela soběsta ní. Stále větší poptávku po solárních panelech podporuje rozvoj elektromobility, kdy slune ní energií dobíjíte svůj elektromobil a zárove se vaše auto stává silnou baterií pro vaši domácnost. Abyste využili slune ní energii co nejefektivněji, je ideální, když je fotovoltaika sou ástí systému chytré domácnosti a ízení spot eby, resp. akumulace solární energie je ur ováno na základě aktuálních pot eb vás a vašeho domu. Fotografie: Jan Průcha, CEO, Insight Home

www.InsightHome.com chcilepebydlet@InsightHome.com +420 603 52 50 50

STOCKIST Showroom Pavilon Vinohradská 1200/50 120 00 Praha 2 www.stockist.cz HANÁK FORUM Obchodní 265 251 01 Průhonice-Čestlice www.hanak-forum.cz BLOMUS Křižíkova 209/51 186 00 Praha 8 www.blomus.cz U1 LIGHTING Nejedlého 373/1 638 00 Brno-Lesná www.u1.cz SYMERSKÝ Hněvkovského 679/81b 617 00 Brno www.symersky.cz info@brokis.cz www.brokis.cz

JACK O'LANTERN Design Lucie Koldova

DESIGN V NOVÉM SVĚTLE Světlo jako šperk domu. Funkční objekt v estetickém opojení hmotou, průvodce večerem i nocí.

Výhradní dovozce luxusních postelí a pružinových matrací amerických značek King Koil a Serta. VINOHRADSKÁ 37/13, PRAHA 2 | +420 778 000 797 | WWW.ROYALCOMFORT.CZ

PASÁŽ CANOPÉE

KOMERČNÍ PREZENTACE

v pařížské čtvrti

Les Halles se nachází v samém centru Pa íže, kde se historicky nacházel trh s potravinami. Ten byl v roce 1971 p emístěn do mezinárodní tržnice s názvem Rungis a původní trh byl tak nahrazen podzemním nákupním centrem a dopravním uzlem pro vlaky a metro. V dubnu 2016 byl slavnostně zahájen provoz v nové tvrti Les Halles pyšnící se novou skleněnou st echou v srdci Pa íže. Tvůrci budovy se p itom nechali inspirovat p írodou, konkrétně úkryty plnými světla, které můžeme naleznout pod korunami stromů. Každá „st ešní taška nad pasáží Canopée je tvo ena dvěma různými skly ‒ průsvitným vrstveným smaltovaným sklem Stratobel Imagin GothicTM ve žluté champagne barvě a sklem Planibel ClearvisionTM, které je z důvodu dosažení matného povrchu také pokryto áste ně smaltem. Celková plocha st echy je

neuvě itelných 17 metrů. Horní ást panelu je dekorována sítotiskem, aby výsledná barva p ipomínala písek a umož ovala jemný rozptyl světelných paprsků z důvodu ochrany p ed UV zá ením a zajištění tepelné pohody podle p ání obou architektů. Projektu se zhostili architekti Patrick Berger a Jacques Anziutti. Důvod pro využití zmíněných skel není zcela náhodný. Jedná se o dva druhy plochých skel, které se dokážou dokonale dopl ovat. Skla StratobelTM jsou skla, která dokážou dokonale zajistit bezpe nost osob díky využití speciální PVB fólie. Ta je vkládána mezi jednotlivé tabule skla a v p ípadě náhlé kolize udrží sklo pohromadě. Veškeré produkty této ady jsou k dispozici v široké škále standardních rozměrů a barev. Dalším druhem použitého skla je floatové sklo Planibel ClearvisionTM. Jedná se o extra iré sklo

Les Halles (bez dominantního zeleného nádechu), které můžeme naleznout u běžných skel, a to díky nízkému obsahu železa, které je menší než 200 ppm oxidu železitého (Fe2O3). Zárove má velmi vysokou světelnou prostupnost až 92 % a vysoký stupe energetické prostupnosti. Toto sklo skvěle vyhovuje sou asným architektonickým trendům svojí neutralitou a istou transparentností. Využití lze naleznout u dekorativních aplikací nebo také u lehkých obvodových pláš ů budov s ohledem na maximální využití tepelných zisků ze slunce. V neposlední adě se produktová škála skel Planibel může pochlubit prestižní certifikací Cradle to Cradle CertifiedTM Silver. Toto ocenění deklaruje, že p i výrobě byly dodržovány p ísné ekologické a bezpe nostní normy. To stejné platí i pro samotný výrobek.

na celkové ploše 6300 m2. Do konce roku 2018 se o ekává asi 40 milionů návštěvníků, než tomu bylo s po tem 37 milionů v roce 2017. To by znamenalo, že Les Halles je druhé největší evropské nákupní centrum. Takto velký po et návštěvníků zaru uje již zmíněné dopravní spojení, kterým běžně cestuje 750 000 pasažérů.

Rekonstrukce se nedotkla pouze jen této budovy, ale rovnou celé tvrti, která má za cíl revitalizovat centrální ást Pa íže. Tato p eměna ostatně definuje dnešní měnící se tvá Pa íže. V nákupní ásti budovy nalezneme více než 150 obchodů, restaurací a administrativních budov rozkládající se

Více informací naleznete na AGC Flat Glass Czech, a.s., len AGC Group Sklá ská 450, 416 74 Teplice Tel.: +420 417 503 189 Tel.: +420 725 677 903 www.agc-yourglass.com.

Všech 18 000 skleněných tabulí dodal závod AGC Vertal Sud-Est. Instalované moduly vrstveného skla o rozměrech 1,10 až 1,60 metru byly podrobeny mnoha zkouškám, p i nichž byly testovány jejich technické charakteristiky, fyzikální vlastnosti a požadovaný plastický efekt. Skleněná plocha ob ích rozměrů tvo í nejpozoruhodnější prvek celého projektu a dodává mu jedine ný a osobitý vzhled!

Foto: © AGC Glass Europe

V letech 2015, 2016 a 2017 jsme získali ocenění Českých 100 nejlepších firem

Navrhneme vám zdravější, bezpečnější a pohodlnější bydlení postavené na propojené domácnosti Světové výzkumy potvrzují, že pak se budou vaše děti snáze učit, vy si kvalitněji odpočinete a bude se vám doma i lépe pracovat Jsme leaderem na trhu a nabízíme osm let zkušeností ze stovek realizací od bytové výstavby až po rozsáhlé a exkluzivní rezidence Díky špičkovým světovým produktům AMX, CRESTRON, LUTRON, KNX a WAGO je naše řešení inHome naprosto spolehlivé Pište, volejte, inspirujte se: chcilepebydlet@InsightHome.com www.InsightHome.com +420 603 52 50 50

BEST WATER TECHNOLOGY

KOMERČNÍ PREZENTACE

Historie společnosti BWT Česká republika, spol. s.r.o. se datuje do roku 1994. Společnost je součástí nadnárodního koncernu Best Water Technology – BWT, který vznikl roku 1990 v Rakousku a aktuálně sdružuje více než 60 výrobních, inženýrských a obchodních společností po celém světě. V Evropě zastává koncern BWT vedoucí pozici v oblasti úpravy pitné, užitkové a procesní vody. Sídlo BWT ČR v komerční zóně Praha Průhonice – Čestlice nabízí zákazníkům stálou expozicí přístrojů pro úpravu vody, vířivých van – whirlpoolů a wellness zařízení, jako jsou např. parní či suché lázně. V areálu jsou dále k vidění realizace bazénů, bazénového zakrytí a zastřešení a také přístupná strojovna s technologiemi pro úpravu bazénové vody. Spole nost BWT R je schopná ve vlastní režii zrealizovat jakýkoli typ bazénu na základě p ání a požadavků ze strany investora i architekta, a to od zpracování projektové dokumentace p es dodání nezbytných stavebních prací a technologií až po profesionální servis v etně dodávek bazénové chemie vlastní výroby. Profesionálové z BWT jsou zákazníkovi k dispozici s poradenstvím po celou dobu realizace díla. Během své působnosti na tuzemském trhu, ale také díky zkušenostem z velkých zahrani ních projektů, se spole nost etablovala do role kompetentního a spolehlivého partnera v oblasti výstavby rodinných, hotelových a ve ejných bazénů a koupališ , privátních i průmyslových úpraven vody a v neposlední adě také láze ských provozů. Široká nabídka BWT zahrnuje betonové bazény vyva ované fólií nebo obložené keramickými, skleněnými i kamennými obklady i mozaikami a samoz ejmě také velmi trvanlivé a hygienické bazény z nerezové oceli. Technologie pro úpravu bazénové vody dodává BWT v sestavách

od jednodušších až po plně automatické a vysoce sofistikované. Specializací spole nosti jsou aplikace inovativních technologií, které se odklánějí od klasické chlorace vody. Mezi ně pat í dezinfekce vody ultrafialovým zá ením, ozonizací nebo dezinfekcí na bázi elektrolýzy. Ke všem dodávaným technologiím poskytuje BWT R kompletní servis v etně dodávek náhradních dílů a technického zaškolení obsluhy. Nabídka pro hotelový a láze ský sektor zahrnuje veškeré vybavení pro wellness centra od klasických finských saun p es parní, solné a aroma lázně až po masážní zážitkové sprchy, beauty koupele, peeling a jiné procedury, ale také hydroterapii v podobě ví ivých a masážních van. V oblasti láze ského vybavení uzav ela spole nost BWT R smlouvu o zastoupení s významnou německou spole ností Unbescheiden Baden-Baden, která se specializuje na lé ebné a terapeutické procedury. Nabídka je tak obohacena o různé hydromasážní terapeutické vany, elektro-galvaniku, suché CO2 lázně, zábalová

01 Betonový bazén s p elivným žlábkem, obložený skleněnou mozaikou v hotelovém resortu „Velaa Private Island na Maledivách 02 Erd sauna ve wellness centru Aquapalace Praha 03 Úpravna pitné a p edúprava bazénové vody v objektu RD Praze 04 Hydromasážní vana ady „Avantgarde od německého výrobce Unbescheiden Baden-Baden

lůžka, inhala ní za ízení až po p ípravny parafínů apod. Wellness projekty nejsou v dnešní době nutně dominantou pouze hotelových i láze ských provozů, ale stále astěji jsou realizovány i v privátním sektoru. Velmi důležitou oblastí působnosti je pro BWT R také úprava vody od pramene až ke kone nému spot ebiteli, a to v sektoru privátním, průmyslovém, komunálním a hotelovém. Kvalifikovaní odborníci spole nosti pak dokážou upravit pitnou, užitkovou, bazénovou, procesní a napájecí vodu tak, aby vyhovovala všem p edepsaným normám a požadavkům na hygienickou nezávadnost. Spole nost BWT po celém světě instalovala již tisíce úpraven vody do domácností, ady hotelů, nemocnic a podniků chemického, elektronického, automobilového, strojírenského a v neposlední adě také potraviná ského průmyslu. Je jedním z vedoucích inovátorů technologií úpravy vody.

Voda je i ve 21. století stále nedoceněnou surovinou. V blízké budoucnosti se dá vzhledem k astějším a etnějším výkyvům po así a tím způsobeným extrémním suchům p edpokládat, že si její hodnotu za ne uvědomovat stále více uživatelů, kte í ji aktuálně vnímají jako samoz ejmost. V BWT ale vědí, že je tato surovina velmi cenným zdrojem, který je pot eba za každou cenu ochra ovat. Voda je elixír života. Voda je BWT.

Reference: Zuri Zanzibar, Tanzánie * Velaa Private Island, Maledivy * Albena Resort, Bulharsko * Hotel Four Seasons, Praha * Hotel Carlsbad Plaza, Karlovy Vary * Wellness hotel Alexandria, Luha ovice * Vitality hotel, Vendryně * Hotel Retro Riverside, Karlovy Vary * Bouda Máma, Pec pod Sněžkou * Hotel Centro, Hustope e * Strom života, Lázně Bělohrad * Hotel Antonie, Frýdlant * Hotel Royal Golf, Karlovy Vary * VEBA textilní závody a.s., Broumov * EPCOS s.r.o., Šumperk * Aquapalace Praha, estlice a mnoho dalších

BWT eská republika, spol. s.r.o. Lipová 196 ‒ estlice 251 01 í any T: +420/272 680 300 M: office@bwt.cz W: www.bwt.cz ; www.d1spas.cz

Změňte život na terase

Objevte širokou nabídku pergol a stínící techniky šité na míru vaší zahradě nebo venkovní nábytek, který ohromí nejen designem, ale i pohodlím.

SHOWROOM LUXEMBOURG PLAZA Přemyslovská 2845/43, Praha 3

innex@innex.cz

www.innex.cz

+420 244 404 304

NATURALLY FEELING GOOD...

Invisivent® - diskrétní ventilace pro přívod čerstvého vzduchu

Fixscreen® - větruodolné protisluneční clony s plochou až 22m2

Camargue® - systém zakrytí teras s nekonečnými možnostmi přizpůsobení

PROMYŠLENÝ KOMFORT - COMFORT BY DESIGN Díky konceptu zdravého rezidečního (Healthy Residential Concept®) bydlení firmy RENSON® můžete žít ve zdravém, komfortním a energeticky úsporném domu. Kombinací inteligentního systému přirozeného větrání a zastínění slunečního svitu dokážeme ve Vašem domu vytvořit dobré kvalitní ovzduší, příjemnou teplotu a ovládat množství dopadajícího světla.

Kontakt RENSON® Česká republika & Slovensko - +42 1 908 157 500 - jaroslav.kazimir@renson.net

www.renson.eu

KOMERČNÍ PREZENTACE

ROZHOVOR S KATEŘINOU JEZERSKOU Managing directorkou společnosti Fenix Trading s. r. o.

Společnost Fenix patří mezi přední světové výrobce elektrických topných systémů. Česká firma zásobuje svými výrobky prakticky celý svět – jak ji znají čeští architekti? A co Fenixu vůbec česká architektura přináší a co naopak vkládá Fenix do českých staveb? Na otázky redakce odpovídala Kateřina Jezerská, výkonná ředitelka společnosti Fenix Trading s. r. o. Do jaké míry jsou pro vás architekti zajímaví jakožto cílová skupina? Architekti jsou pro nás důležití a dlouhodobě s nimi komunikujeme s cílem prezentovat jim výhody elektrického vytápění. Naše systémy jsou ideální u energeticky úsporných objektů a kromě nízkých po izovacích a provozních nákladů p ináší investorům maximální tepelný komfort. Podlahové a stropní vytápění neruší jako zdroj tepla interiér a nabídka sálavých panelů je z hlediska materiálů a způsobu umístění tak široká, že tvůrce interiéru nijak neomezuje, naopak ‒ nap íklad sklo a mramor jsou atraktivní materiály, problém není ani potisk panelů vlastním motivem. Spolupracujete s nimi? Pokud jsme v roli investora, samoz ejmě ano, ale jako dodavatel topných systémů se soust edíme zejména na investory a majitele nemovitostí. Oblast vytápění je poměrně složitá a investor bude dlouhodobě objekt užívat, takže právě jemu se snažíme vysvětlit, co mu elektrické vytápění p inese a kde má naopak své limity. Co dnes tvo í jádro vašeho byznysu? Největší podíl (39 %) má kategorie Ecofloor (topné kabely a rohože pro podlahové vytápění, vyh ívání venkovních ploch, okapů, žlabů a potrubí), těsně následována (38 %) kategorií sálavých panelů Ecosun. O zbytek se dělí regulace, konvektory Ecoflex a topné fólie Ecofilm. Kategorie Ecosun ale velmi silně roste, a to p edevším v zahrani í. V R prodáváme nejvíce topné kabely a rohože Ecofloor. Díky spolupráci se start-upem AERS, který jsme v roce 2016 spoluzaložili

a jehož rozvoj financujeme, se v posledních letech soust edíme i na oblast akumula ních systémů. Ty se postupně stávají sou ástí nově stavěných budov, zejména tam, kde je zárove umístěna fotovoltaická elektrárna. Ostatně i dosavadní provoz administrativního centra Fenix Trading v Jeseníku dokazuje, že decentralizovaná výroba elekt iny ve spojení s její akumulací má potenciál výrazně snížit spot ebu a zvýšit energetickou nezávislost provozovatele. Tým AERS v sou asnosti pracuje na akumula ních systémech pro rodinné domy, ale v plánu jsou i větší AES pro administrativní a obchodní centra a podobné objekty.

Evropské unie, takže to prost edí je více-

Můžete íci, do jaké míry se liší mezi sebou jednotlivé (významné) trhy, na nichž působíte? Jsou produkty, které se u nás na rozdíl od zahrani í neujaly a naopak? Pokud tomu tak bylo, jaké k tomu byly důvody?

domech ‒ jsou dnes doma i u nás v eské

Zásadní rozdíly nejsou, ostatně z TOP 20 našich trhů je 15 z lenských zemí

méně podobné. Rozdíly jsou a závisí nap íklad na energetickém mixu, cenách

elektrické energie, specifikách jednotli-

vých trhů, mí e regulace apod., ale obec-

ně platí, že hlavní výrobkové skupiny prodáváme dob e na všech klí ových trzích.

P estože jsme silně exportní firma ‒ naše topné systémy exportujeme do 63 zemí na 5 kontinentech, na výsledcích se vý-

razně podílí eský trh, který je z pohledu

objemu tržeb v posledních letech jedni kou celé skupiny. A jsme rádi, že trendy,

které měly svůj původ v západní Evropě

‒ nap íklad velká obliba elektrických topných systémů v energeticky úsporných republice.

Plánujete ještě nějaké akvizice i rozší ení výroby o další segmenty?

Holding Fenix má v sou asnosti samostatné firmy v sedmi zemích ‒ kromě eské republiky také na Slovensku, ve Francii,

Španělsku, ve Velké Británii, Norsku a Německu. Náš p ístup je na všech těchto trzích stejný ‒ nechceme vystupovat jako zahrani ní subjekt, který na trh dováží v jiné zemi vyrobené výrobky, ale jako silná místní firma s vlastním výrobním zázemím. V Německu a Norsku zatím p ímo nevyrábíme, ale v ostatních zemích máme vlastní výrobu, což p ístup na trh samoz ejmě usnad uje. V oblasti akvizic je vše otev ené a nové akvizice jsou vždy záležitostí konkrétních podmínek. Z hlediska výrobního programu zásadní rozší ení o nové segmenty neplánujeme, kromě již zmíněných bateriových úložiš , ale sortiment panelů, rohoží, kabelů, fólií a regulací trvale a pravidelně inovujeme. Velkou pozornost věnujeme i investicím do modernizace a rozší ení výrobních a skladových kapacit. Můžete shrnout základní výhody elektrického podlahového vytápění ve srovnání s teplovodním? Z hlediska principu nebo tepelného komfortu jsou oba systémy naprosto shodné. Oba zah ívají konstrukci podlahy na teplotu jen o něco vyšší, než je teplota vzduchu. Elektrické podlahové vytápění se však vyzna uje vyšší flexibilitou a výbornou regulovatelností ‒ z pohledu provozních nákladů je to ve srovnání s teplovodním vytápěním zcela zásadní výhoda. Snazší a levnější je také instalace. Teplovodní vytápění se na rozdíl od elektrického dá použít v létě jako náhrada klimatizace pro ochlazení interiéru, nevýhodou je ale chlad od nohou, na což jsou lidé obzvláš citliví. Jak vůbec vidíte tento segment ‒ je ještě prostor pro růst? Pokud se bavíme o elektrickém vytápění jako celku, tak ur itě prostor je ‒ a velký. Snižování energetické náro nosti budov je spolu s nástupem fotovoltaiky a bateriových úložiš hnacím motorem a tento motor brzdí jen nesystémové regulace ze strany Bruselu a komplikovaná energetická politika státu. Ale to je problém celé Evropy a musíme se s tím vypo ádat. Pokud vezmu samotné investory, kte í se rozhodují podle vlastních pot eb a platí to „z vlastní kapsy , tak ty mají poměrně ve výhodách a p ínosech elektrického

vytápění dlouhodobě jasno. A potvrzují to i naše výsledky, které bez ohledu na ekonomické cykly rok od roku rostou. Mnoho architektů íká, že je dnes „p enormováno , že pokud chtějí splnit všechny normy a osadit domy pot ebnou technikou, že jim nezbývá moc tvůr ího prostoru ‒ jak toto vnímáte? Nemohu mluvit za architekty, ale otázka norem a regulací je žel jedním z největších problémů celé Evropy a platí to i u výrobců elektrického vytápění. Jako lenové Evropské aliance pro podlahové vytápění (EUHA) lobbujeme a hlídáme legislativu na evropské úrovni, jako eský výrobce jsme v kontaktu i s klí ovými národními ministerstvy. ada věcí se podaí zachytit a eliminovat, ale ty tlaky silných energetických hrá ů na jedné straně a nízká efektivita státní správy na druhé straně vytvá ejí prost edí, které p emí e regulací nahrává. Vaše vlastní budova slouží i jako ur itý experiment. Můžete stru ně shrnout, co všechno jste se za bezmála dva roky provozu nau ili? Naše nová administrativní budova byla stavěna a v reálném provozu funguje jako testovací objekt k ově ení spolupráce st ešní FVE s domovními bateriemi a distribu ní „chytrou sítí . Těch poznatků je mnoho a budou shrnuty do závěre né zprávy, kterou vydáme letos na podzim. Jsme rádi, že základní cíle, tj. ově it si v reálném provozu fungování takového objektu, byly a jsou naplněny. Z těch díl ích uvedu jen některé ‒ 30 % spot eby energie zajistila spolupráce FVE a bateriového úložiště, to se p itom ukázalo jako velmi flexibilní nástroj optimalizace spot eby budovy v průběhu 24hodinového cyklu. Prokázala se i jeho schopnost práce s ohrani eným p íkonem p i uspokojení všech pot eb. Budova tak mohla být i v zimním období provozována s jisti em 3x 25 A, a koliv by jí výkonově odpovídal spíš jisti 3x40 A. Rovněž se ukázalo, že prvotní nastavení a sladění instalovaných systémů není triviální záležitostí a dům tak pracoval v optimálním režimu až po nutných úpravách od poloviny ledna 2017, tj. cca půl roku po zahájení provozu.

Spolupracujete s UCEEB to p ináší?

Pro ? Co vám

Ta spolupráce je dlouhodobá a bude pokra ovat i v dalších letech. Už p ed cca 10 lety za ala být energetická úspornost dob e regulovaných, zejména elektrických p ímotopných soustav, všeobecně uznávána a výsledky dlouhodobých mě ení byly akceptovány i odbornou ve ejností. Ale po ád to byly námi shromážděné výsledky, a proto jsme hledali ‒ kromě jiného ‒ partnera z oblasti univerzit, který by se elektrickému vytápění dlouhodobě věnoval a sledoval jeho parametry. V dubnu 2013 nabyla ú innost nová vyhláška . 78/2013 Sb. o energetické náro nosti budov. Kompetentnost některých ástí tohoto dokumentu byla už v době jeho vzniku p inejmenším diskutabilní, a protože se vyhláška zásadním způsobem dotýkala elektrického vytápění, obrátili jsme se na Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) spadající pod eské vysoké u ení technické v Praze ( VUT). Požádali jsme tým pod vedením prof. Ing. Karla Kabeleho, CSc. o zpracování Průkazu Energetické Náro nosti Budovy (PENB) pro objekty, ve kterém bylo instalováno elektrické p ímotopné vytápění, a následně jsme výsledky porovnali s reálným provozem. Od té doby spolupráce kontinuálně pokra uje a dosavadním vrcholem byl právě náš nový administrativní objekt v Jeseníku. Na něm UCEEB sleduje a vyhodnocuje jak energetickou ást, tak i kvalitu vnit ního prost edí, v jeho gesci je také p edpově po así a správné fungování celé soustavy. Děkujeme za rozhovor

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

Okna pro život.

Plastová a hliníková okna a dveře Moderní okno musí splňovat náročné kvalitativní, izolační, bezpečnostní a designérské požadavky. V Slovaktualu myslíme na každý detail. Naše okna jsou dnes značkou kvality, ověřenou tisíci spokojených uživatelů. Tato spokojenost je pro nás nejen obrovskou motivací, ale také závazkem do budoucnosti.

www.slovaktual.cz

HLINÍKOVÉ STŘEŠNÍ A FASÁDNÍ SYSTÉMY

70 LET KVALITY

Pro jedinečnou architekturu.

produkt: PREFA střešní a fasádní panel FX.12 barva: P.10 břidlicová místo: La Grave – 3.450 m n. m., Francie architekt: Atelier 17 C - Architectes realizace: Altibios

STŘECHY & FASÁDY

WWW.PREFA.COM

NIVEKO design

KOMERČNÍ PREZENTACE

HOTEL BERGHOTEL OBERHOF**** se nachází ve velkém parku v Durynském lese, pouhých 5 minut chůze od centra města Oberhof v německé spolkové zemi Durynsko. Hotel, který na první pohled upoutá fasádou v ervenobílé barevné kombinaci, je známý svou klidnou atmosférou a prostorným láze ským centrem na ploše více než 1000 metrů tvere ních. To zahrnuje solnou jeskyni, solné lázně, orientální parní láze a mnoho dalšího. Sou ástí moderní bazénové haly je také více než devět metrů dlouhý vnit ní NIVEKO bazén se slanou vodou. Vkusně zvolený typ p elivového bazénu NIVEKO MULTI s vkládaným kamenem z erné žuly zaujme svým moderním designem a kvalitním zpracováním. Stejný druh kamenů je i na vstupním schodišti

do bazénu, což podtrhuje celkový design bazénu a tvo í skvělou kombinaci s interiérem bazénové haly. Celá hala působí dojmem lehkosti a vzdušnosti. Důvodem je p edevším velkorysé zasklení, ale i závěsná houpací k esla z tmavě hnědého proutěného materiálu. Nes etné žárovky v elegantním průmyslovém stylu visí ze stropu a jejich světlo se jemně odráží na hladině NIVEKO bazénu.

www.bazeny-niveko.cz

Nivnická 2716, 688 01 Uherský Brod, Česká republika, +420 572 693 246, info@bazeny-niveko.cz

Niveko Pools

KOMERČNÍ PREZENTACE

OKNA.EU

ROZŠIŘUJÍ SVÉ EXPOZICE O BEZRÁMOVÁ ŘEŠENÍ A UKÁZKY PŘEDSAZENÝCH MONTÁŽÍ

Bezrámové konstrukce jsou velmi elegantní, moderní a propouštějí do interiéru maximum světla. O expozici bezrámových řešení rozšířila letos svůj showroom v Praze na Pankráci společnost OKNA.EU, která již více než dvacet let prodává plastová, plastohliníková, hliníková, dřevohliníková i dřevěná okna.

Na ploše více než 800 m2 si zákazníci i architekti mohou prohlédnout celoprosklené rohy, bezrámová zasklení, bezprahová ešení otvíravých dve í a posuvných portálů, velkoformátové HS portály se skrytými k ídly a další detaily bezrámového ešení s možností elektrických posuvů. Prosklená plocha bez rušivých prvků je ur ena pro moderní architekturu, která se vyzna uje jednoduchostí a vzdušnou elegancí. Oproti klasickým oknům, která se vsazují pomocí viditelného rámu, se bezrámová okna zjednodušeně e eno vsazují tak, aby byl jejich rám skryt ve zdech. Vhodná jsou p edevším pro reprezentativní stavby a projekty, které se vymykají stereotypu. Spole nost OKNA.EU klade důraz na kvalitu technické služby jak pro zákazníka, tak autora projektu a zárove respektuje p ání architekta. Bezrámové

centrum tak může sloužit i pro inspiraci architektům a jejich klientům p i výstavbě domů. Spole nost OKNA.EU je rovněž partnerem vydání série 99 domů v eské republice. V rámci showroomu jsou také vystavena správná technická ešení p edsazených montáží a odborníci vám na modelech vysvětlí, na jaké detaily je pot eba p i realizaci klást zvýšenou pozornost. Návštěvníci obou pražských showroomů ‒ vedle pankráckého otev ela spole nost OKNA.EU v roce 2015 prostorný showroom také v í anech-Modleticích ‒ si dále mohou prohlédnout celé portfolio nabízených produktů v etně oken a dveí velkých formátů, které v klasických prodejnách běžně nebývají. P i prohlídce showroomu dostanou návštěvníci v p ípadě zájmu zasvěcený výklad o možnostech technického ešení jejich zakázky. V obou pražských showroomech jsou vedle základních typů oken vystaveny také prémiové produkty, jako jsou moderní posuvné HS portály, hliníkové vchodové dve e v designovém provedení i neobvyklá velkoplošná zasklení. Dále jsou v showroomech vystaveny možnosti elektrického ovládání dve í, posuvů, oken, žaluzií a rolet v etně stínění celoprosklených a otev ených rohů. Zákazníci si mohou vyzkoušet dokonce i vstupy na otisk prstu. Z vystavených materiálů je hojně zastoupen hliník, použity jsou ale i prvky d evohliníkové a plastohliníkové. Vystavené produkty nejsou pouhé ezy, ale finální ešení oken a dve í do rodinných domů. Zákazníkům se tak naskýtá možnost nejen vidět a porovnat jednotlivé produkty,

ale také si zkusit manipulaci s okny nebo dve mi p ed u iněním nákupního rozhodnutí. „Na eském trhu chybí taková místa, kde by si zákazníci mohli prohlédnout a vyzkoušet nap íklad hliníková a d evohliníková okna v různých designových variantách, v etně zabudovaných žaluzií, skrytých k ídel i bezrámových detailů, až do maximální konstruk ní výšky 3 m, p iblížil Ing. Ji í Chomát ze spole nosti OKNA.EU význam prémiových showroomů. Showroom Praha-Pankrác najdou zákazníci na magistrále ve směru do centra p ed sjezdem na Pankrác a Podolí a největším lákadlem showroomu je unikátní

panoramatická posuvná stěna s elektrickým ovládacím systémem, jež zákazníkovi nabízí originální a neot elé velkoformátové prosklení ve zcela bezrámovém provedení a jsou zde zastoupena všechna konstruk ní ešení celoprosklených rohů. Naleznete zde mimo jiné prémiové vchodové dve e zna ky Perito a velkoformátové HS portály. Druhý showroom ‒ v í anech-Modleticích ‒ je dob e dostupný z Pražského okruhu u sjezdu z D1. Velká ást výstavní plochy je vy leněna pro zimní zahrady a speciální konstrukce posuvných a skládacích dve í, které jsou pro ně vhodné. www.okna.eu

Víc než jen OKNA. ZARUČENĚ KVALITNÍ OKNA!

telefon: 773 360 000 · e-mail: okna@okna.eu · www.okna.eu

ZCELA NOVÝ ROZMĚR ARCHITEKTURY STÍNU Spojení světoznámé značky Renson®, jejího mistrně zvládnutého řemesla a technologie zvyšující komfort života z diamond design® už po mnoho let činí partnery i těch nejnáročnějších architektonických projektů. Bezchybné zaměření, kvalitní produkty přesně na míru a přání klienta, záruka bezproblémového užívání a profesionální poradenství.

Panovista® Max stínicí systém pro rohová okna jako reakce na architektonický trend „Invisible architecture“.

Střecha ALGARVE ROOF® snadno zabudovatelná do stávající stavby.

Pergola LAGUNE® s vodě a větru odolnou tkaninou ve střešní konstrukci.

WHERE MAGIC HAPPENS ... we reflect your style

www.diamonddesign.cz / +420 770 134 662

praha / brno / hradec králové / české budějovice /ostrava / zlín / olomouc / velké meziříčí

REALIZACE BAZÉNŮ NA KLÍČ | MOBILNÍ ZASTŘEŠENÍ | SERVIS | REKONSTRUKCE BAZÉNŮ

BAZÉNY

BIODESIGN Když hledáte jiné řešení.

www.poolpro.cz Černokostelecká 83/89, Říčany u Prahy

KOMERČNÍ PREZENTACE

WIENERBERGER e4

Kvalitní a moderní dům s keramickou obálkou

DŮM JAKO VZOR

Pálené cihly jsou robustní, odolné a trvanlivé a mají skvělé tepelněizolační i akumulační vlastnosti. Zděná budova vydrží celá staletí. Je odolná jak proti mnoha vnějším – atmosférickým vlivům, zemětřesením, mechanickým, tak i interním – vlhkosti, hluku, opotřebení. Projekt e4 tradičního výrobce keramického zdiva, společnosti Wienerberger, vznikl jako odpověď na aktuální potřeby zákazníků, kteří požadují výstavbu ekonomických, udržitelných domovů dle vlastních představ a dle nových legislativních nařízení. Za jeho zrodem stál jednak zvýšený zájem zákazníků o výrobky koncernu (kromě pálených cihel taky pálené st ešní krytiny Tondach) a p esvěd ení o jedine ných vlastnostech a výhodách cihlové konstrukce Porotherm a pálené st ešní krytiny Tondach v kontextu komplexního p ístupu ke stavbám. Projekt e4 je logickým vyústěním snahy spole nosti poskytovat dlouhodobý p ístup k bydlení v esku; kdy stavby s keramickou obálkou mají životní cyklus v délce 150 let+ p i splnění požadavků udržitelnosti a p edstav kone ných uživatelů. Důležitou sou ástí konceptu je i možnost pro každého zákazníka stavět bez starostí a s odborníky.

BYDLET KVALITNĚ! Koncept e4 je odpově firmy Wienerberger na stále rostoucí požadavky na kvalitu bydlení. Keramická obálka domu tyto požadavky spl uje a jejich hlavní výhody jsou formulovány pomocí ty „e . Tyto ty i klí ové principy jsou pevně vtisknuty do celého procesu vzniku a existence e4 cihlového domu Wienerberger; od architektonických návrhů až po stavební materiály a způsoby.

eMOCE Domov z keramických materiálů umožuje vysokou úrove bydlení, a to z hlediska zdraví, pohodlí, bezpe í i estetiky. P írodní keramické materiály nevyluují žádné škodlivé látky a mají vynikající tepelně-izola ní vlastnosti. Díky nim se

ve stavební konstrukci neakumuluje vlhko ani bakterie, netvo í se plísně i hniloba. Bydlení v domě z keramických stavebních prvků je tak zdravé a komfortní. P írodní keramické materiály jsou navíc krásné a nad asové. Z pálených materiálů lze tvo it individuální architektonické ešení.

eKONOMIE Stavba rodinného domu z keramického stavebního materiálu je rozumnou investicí. Moderní zdivo je totiž ově enou a dob e známou stavební technologií, která v kombinaci s inovativními výrobky a způsoby instalace pomáhá snižovat náklady na realizaci stavby. Cihlové domy se st echou z pálených tašek mají navíc velmi dlouhou životnost ‒ více než 100 let ‒ a umož ují výhodné provozní náklady. Cihlový dům je rozumnou investicí.

eKOLOGIE Cihly, pálené st ešní tašky Tondach i keramické lícové cihly a dlažby z produkce spole nosti Wienerberger jsou vyrobeny z p írodních surovin. Tyto suroviny, zejména jíl, pat í mezi dostupné zdroje a získávají se s maximálním ohledem na životní prost edí. Cihlá ské produkty jsou vyráběny p evážně regionálně. Tím dochází k podpo e lokální zaměstnanosti a menšímu zatížení dopravou. To z nich dělá trvale udržitelné výrobky, šetrné k životnímu prost edí.

Jedním z pilotních prvků programu e4 je výstavba vzorového domu podle návrhu architekta Bohumila Brůži. Jeho projekt byl vybrán odbornou porotou architektonické soutěže Brick Award 2018 „e4 cihlový dům budoucnosti . „P i návrhu koncepce Wienerberger e4 dům jsem zcela záměrně sáhl po klasice ‒ stavebním materiálu, který v sobě sdružuje adu vynikajících vlastností v etně ekologie. Keramické tvárnice, v tomto p ípadě Porotherm, totiž považuji za nejvhodnější materiál pro stavbu rodinného domu. Je to p írodní staletími prově ený materiál zušlechtěný vypálením. Je velmi trvanlivý a poskytuje stabilní a zdravé vnit ní prost edí. Podstatná je i snadná dostupnost a nenáro ná technologie výstavby, kterou zvládne zdatnější stavebník i vlastními silami, dodává Ing. arch. Bohumil Brůža, autor vítězného projektu.

eNERGIE Postavit dům z cihlového zdicího systému a pálené st ešní krytiny znamená, že v sou innosti s dalšími sofistikovanými technologiemi lze dosáhnout jeho nejvyšší (až nulové) energetické ú innosti. Díky inovativnímu tepelnému systému minimalizuje cihlový dům celkovou spot ebu energie a spl uje veškeré p íslušné požadavky, v etně p ísných energetických norem definovaných Evropskou unií, které vstoupí v platnost v roce 2020. Díky velmi dobré schopnosti tepelné akumulace a skvělým izola ním vlastnostem keramických materiálů je možné snižovat celkové energetické nároky, tím lze souběžně zabezpe it tepelnou pohodu uvnit stavby.

S KONTROLOU KVALITY PROVEDENÍ Se zna kou Wienerberger e4 dům nabízí spole nost Wienerberger s.r.o., spolu se stavebními firmami a dalšími partnery i možnost výstavby rodinného domu. Program poskytuje všem investorům, kte í uzav ou smlouvu o dílo s některou z partnerských firem, garanci dokon ení díla v p ípadě likvidace i konkurzu na firmu provádějící stavební práce. Dokon ená stavba navíc prochází kontrolou nezávislé spole nosti CSI i TZÚS. V p ípadě kladného posouzení a p i splnění všech dalších požadovaných kritérií vystaví tento orgán certifikát, který je pro investora potvrzením kvality stavby.

e4 dům ocení i Váš puberťák „Táta je fosil. Jeho pravěkej vkus mě připravuje o chuť žít. Jediný, co má moderního, je náš barák. Ten se mu fakt poved.“

Řešení ekonomicky výhodného, zdravého a ekologického bydlení - Wienerberger e4 dům z osvědčených a nadčasových materiálů Porotherm a Tondach. Materiály, projekty, kalkulace a další služby na

www.e4dum.cz www.wienerberger.cz

www.apparel.cz

PROFESIONÁLNÍ

NÁVRHY INTERIÉRŮ

A JEJICH KOMPLETNÍ REALIZACE NA KLÍČ

Vašemu vkusu poskytneme naší zkušenost a praxi tel.: +420 775 299 171 | www.apparel.cz | info@apparel.cz

TEXT A FOTO: ŘEŠETO, www.reseto.cz

UNIKÁTNÍ ČESKÁ TECHNOLOGIE DĚROVANÝCH MATRACÍ

ŘEŠETO ZARUČUJE OPRAVDU ZDRAVÝ SPÁNEK Fakultní nemocnice Brno, udělila Řešeto matracím certifikát klinicky hodnoceného zdravotnického prostředku.

Nemusíte právě přestavovat byt nebo si zařizovat novou ložnici, abyste si mohli vybrat novou matraci pro zdravé spaní. Své rozhodnutí pořídit si novou matraci neodkládejte. Kvalitní spánek za to stojí. A také bezpečný. Právě to vám zajistí antibakteriální matrace české výroby z řady Řešeto Collection. Díky nejmodernější technologii, která je výsledkem dlouholetých zkušeností výroby, jsou matrace Blue Medic v současné době to nejlepší, co svému tělu můžete po celodenní námaze dopřát. Unikátní systém řešeto už svým názvem napovídá, o co se jedná. „Jde o zcela novou technologii děrování matrací vertikálně, ale i mezi jednotlivými vrstvami. Díky tomu je matrace maximálně prodyšná, splňuje nejnáročnější požadavky na hygienu a prodlužuje její životnost. Otvory v matraci lépe odvětrávají, takže nedochází k přehřívání lidského organismu,“ zdůrazňuje David Vejtasa, autor tohoto „vylepšováku“, který je uznávaný v celé Evropě.

Česká populace nabývá na váze a s tím souvisí také větší míra pocení. Matrace Blue Medic však výrazně zvyšují prodyšnost. Navíc toto děrování vytváří v matraci až sedm zón, které odpovídají anatomii lidského těla. „Jedná se například o změkčení pod ramenem, zůstává zachovaná bederní výztuha a je změkčený prostor pod pánví,“ vysvětluje specialista prodeje Tomáš Jetelina.

ROZTOČI, BAKTERIE ANI PLÍSNĚ NEMAJÍ ŠANCI Matrace Blue Medic z řady Řešeto Collection umí ještě mnohem více. Jsou vyrobeny z velmi kvalitní antibakteriální VISCO pěny. Díky tomu se matrace přizpůsobí teplotě těla a také tlaku. Paměťový efekt zabraňuje mikroprobouzení a to přispívá k hlubokému spánku. Pěna obsahuje částečky stříbra, které zvyšují hygienický komfort. Jedinečnost matrace dotváří její potah. „V látce jsou

uměle nasazeny probiotické kultury, které zabraňují přežívání roztočů,“ potvrzuje David Vejtasa.

ČESKÉ MATRACE BLUE MEDIC JSOU VYRÁBĚNY RUČNĚ A S NEJVĚTŠÍ PEČLIVOSTÍ Řešeto matrace jsou ručně vyráběny na Vysočině. Odtud jsou distribuovány do celé České republiky i na Slovensko. Přehled prodejen ve svém okolí najdete na webu www.dpv-matrace.cz/prodejci. Pak už jen stačí do nejbližší prodejny zajet, matraci vyzkoušet a pak si dopřát opravdu kvalitní a zdravé spaní. Důmyslně propracované matrace oceňují nejen tisíce spokojených a dobře vyspaných lidí, ale také Fakultní nemocnice Brno, která udělila Řešeto matracím certifikát klinicky hodnoceného zdravotnického prostředku. Výrobci z Vysočiny zákazníkům garantují prodloužené záruky na své výrobky.

Antibakteriální matrace

pro boj s rodiččii rozto

BLUE MEDIC VISCO

www.reseto.cz

KA 4 RO RU

ZÁ

Vysoký komfort a hygiena spánku Materiály s obsahem stříbra Dokonalé odvětrání matrace

C E K VA

Dveře na míru Nejširší nabídka Moderní technická řešení Česká kvalita www.sapeli.cz

KOMERČNÍ PREZENTACE

(R)EVOLUCE VYPÍNAČŮ? Historie vypínačů, jak je známe, je dlouhá více než 130 let. A stále se jednalo o mechanická řešení na spousty způsobů. V současné, technologiemi nabité, době si i domovní vypínače mohou dovolit odpoutat se od zvyklostí a jít novou cestou. Láska na první dotyk ‒ tak lze jednoduše charakterizovat dotykové vypína e. Vypína e si zasluhují stále větší pozornost, protože kromě pouhé funk nosti se více zajímáme i o kvalitu materiálů, preciznost zpracování, moderní design a komfort ovládání. Vypína e ROON a LIVOLO, to je dokonalost v podobě istého skleněného povrchu, i kombinace broušeného kovu a skla. Sta í letmý dotyk a vypína udělá p esně to, co budete chtít. Nebo ani nemusíte vstávat ‒ vybrané typy vypína ů mají možnost dálkového ovládání. Vypína i pat í náš první dotyk p i p íchodu domů a poslední dotyk p i odchodu. Proto se jedná o prvek, jehož výběr bychom rozhodně neměli podce ovat. Dotykové vypína e krásně doladí bydlení a splní i vaše nejnáro nější požadavky na moderní techniku. Velice důležité je i to, že s dotykovými vypína i nejste n ak limitovaní, pokud jde o elektroinstalaci. Ta je totiž naprosto standardní a běžná a ve Vašem projektu máte až do poslední chvíle volnost p i výběru vypína ů a zásuvek. Je tedy jen na Vás, jestli si v poslední fázi realizace vyberete běžné mechanické, nebo právě dotykové vypína e. Kromě standardních designových ad z leštěného skla a z broušeného hliníku jsme schopni i zákaznických ešení podle p ání klienta, jako je nap íklad matný nerez v industriálním stylu, nebo i Cor-Ten ocel, p írodní kámen, dýha a jiné. Technická podpora od prvních plánů až po realizaci je samoz ejmostí a vhodným pomocníkem může být i konfigurátor na webových stránkách: www.dotykove-vypinace.cz

Hedvika Novotná

FOTO: NOVOdesign

ROON s.r.o. Letců 1003/8 500 02 Hradec Králové +420 777 122 715 roon@roon.cz www.dotykove-vypinace.cz

SKLÁDACÍ A POSUVNÉ STĚNY

VÍCE PROSTORU, SVĚTLA A KOMFORTU hladik.info

VÝHRADNÍ PARTNER PRO ČR A SR HLADÍK stavební servis, s.r.o. Hradešínská 41 · 101 00 Praha 10 +420 272 733434 · +420 602 356954 firma@hladik.info

DORSIS –

KOMERČNÍ PREZENTACE

síla minimalismu Architekturu a design ovládá již několik let minimalismus. Styl, který vznikal ve 40. a 50. letech minulého století, byl na dlouhou dobu zapomenut a motto architekta Ludwiga Miese van der Rohe: „Méně je více, se naopak stalo tak známým, že se jeho slova v podstatě oddělila od svého významu. Stejně tak, jako byly zapomenuty minimalismus a funkcionalismus, pominulo i období devadesátých a nultých let a nad architekturou a designem se za alo p emýšlet trochu jinak. Hlavní roli za ala hrát estetická st ídmost, p írodní materiály a striktně dodržované barevné palety, kterým vévodí erná a bílá. Návrat k minimalismu otev el širokou škálu možností. isté a funk ní uspo ádání prostoru se stalo ideálem a p edmětem touhy. P ebyte né dekorativní prvky byly odstraněny a nahrazeny funk ními dopl ky. Dopl ky, jako jsou nap íklad interiérové dve e se skrytou zárubní. Dve e, které jsou nenápadné, jsou v jedné rovině se zdí, zbavené zbyte ných rámů, p ezdobených klik a úchytů, nebezpe ných prahů a nevkusných laminátových obkladů. Spole nost Dorsis se na výrobu a vývoj dve í a skrytých zárubní specializuje a pomáhá tak vytvá et dokonalý interiér nejen

architektům a interiérovým designérům, ale i samostatným klientům. Dve e se skrytou zárubní Dorsis jsou navrženy tak, že podtrhnou atraktivní designový vzhled interiéru a zárove umožní průchod z místnosti do místnosti za minimálního úsilí. Systém otevírání dve í Smart entrance umožní otev ení dve í pouhým dotykem kliky, systém Active stop zajistí dobrzdění dve í p i zavírání, ímž se p edchází zraněním, jako jsou nap íklad p iv ené prsty. Spole ně s požární, akustickou a bezpe nostní odolností svých dve í tak zajistí spole nost Dorsis dokonale bezpe ný domov. Pe livě navržená konstrukce skryté zárubně Dorsis se skrytými závěsy umož uje osazení pravým nebo levým dve ním k ídlem s možností otevírání směrem ven nebo dovnit p i zachování celistvosti pohledu, a to do výšky až 3500 mm, s horním nadpražím i bez, anebo se šikminou. Zárube a dve ní k ídlo mohou dle způsobu povrchového dokon ení zcela splynout se stěnou, nebo naopak mohou v interiéru vyniknout. Sou asné trendy v interiéru si žádají inovativní způsoby dělení prostoru. Spole nost Dorsis nabízí dva designové skvosty ‒ pivotové dve e a industriální

dělicí p í ky. Pivotové dve e jsou usazeny na skrytém pivotovém pantu s možností rotace 360°a jsou vyrobeny z tvrzené skleněné desky, která je vsazena do hliníkového profilu. Usazení pantu do podlahy a stropu dává vyniknout vertikálním liniím dve ního otvoru a pivotové dve e tak tvoí vysoce funk ní designový prvek v interiéru. Dve ní k ídlo může být jak skleněné, tak i d evěné a umístění několika pivotových dve í za sebou dává vzniknout variabilní dynamické stěně. Stejně oku lahodící jsou i industriální dělicí p í ky. Toto inovativní ešení p edstavuje tvrzené kalené sklo o síle 8 mm usazené v hliníkovém i ocelovém rámu s možností variabilního dělení pomocí ocelových i hliníkových lišt. A už se zamě íte na jakýkoli výrobek spole nosti Dorsis, vždy se jedná o perfektně zpracovaný produkt, který je nedílnou sou ástí dokonalého moderního interiéru. Technologicky smě uje spole nost Dorsis stále vp ed a mnohé produkty jsou důkazem toho, že je v rámci konkurence o krok nap ed. Dokonalý design neznamená totiž pouze skvělý vzhled, ale i perfektní funk nost. www.dorsis.cz

STYL & DESIGN H LINÍKOVÉ P ŘÍ ČKY DIGE R O

PI VO TO VÉ DVE ŘE A XO N

D VEŘ E A S K RYTÉ Z ÁR UBN Ě

VÝVOJ

I VÝROBA I REALIZACE

I dveří a skrytých zárubní I skrytých soklů I bezobložkových pouzder I celoskleněných příček

W W W.DOR S I S . C Z info@dorsis.cz

VÝHRADNÍ ZASTOUPENÍ PRO ČR A SR Hradešínská 41 · 101 00 Praha 10 · +420 272 733434 · www.hladik.info

SKLÁDACÍ A POSUVNÉ STĚNY

Fasádní systémy a systémy protisluneční ochrany

Fasádní řešení – mnoho konstrukčních variant Firma heroal dále zdokonalila svůj fasádní systém heroal C 50 a vytvořila nové možnosti pro konstrukční řešení: Kromě daleko vyšší skleněné zátěže lze do stávajícího fasádního systému nyní integrovat také řešení protisluneční ochrany, „plovoucí okna“ a ventilační klapky. Nový nářaďový koncept přináší maximální usnadnění montáže. V KURZU JE PRŮHLEDNOST Velké fasády s co možná největším objemem dopadajícího světla a úzkými

konstrukcemi p i sou asně dobré statice ‒ tyto požadavky zná každý stavitel z kovu a asto to p edstavuje také nároky architektů a investorů.

ešení heroal: heroal PS ‒ p í kový upínací systém. Neviditelné upínací

za ízení, které dokáže bezpe ně unést mnohem vyšší skleněnou zátěž i nadále p i zachování pohledové ší ky 50 mm. Díky vytvo enému p ednapnutí lze

profily mnohem více zatížit a jinak běžně používané ocelové prvky nebo vyšší pohledové ší ky jsou u fasád zbyte né.

ROLETY | PROTISLUNEČNÍ OCHRANA | ROLOVACÍ VRATA |

FOTO: heroal

OKNA | DVEŘE | FASÁDY | SLUŽBY

PERFEKTNĚ KOMBINOVANÉ, JEDINEČNĚ INTEGROVANÉ Velké fasády s co možná největším objemem dopadajícího světla a úzkými konstrukcemi při současně dobré statice – fasádní systém heroal C 50 s integrovaným systémem protisluneční ochrany heroal VS Z nabízí optimální řešení. • heroal VS Z jako přístavek, plná nebo částečná integrace do tepelně izolovaného fasádního systému heroal C 50 • Redukce slunečního záření až o 75 % • Úspora nákladů na klimatizaci ve srovnání s klasickým zasklením s tepelnou ochranou • Filtrování UV záření až o 98 % • Velký výběr druhů tkanin a barev

INTEGROVANÁ PROTISLUNEČNÍ OCHRANA Z JEDNÉ RUKY Textilní protislune ní ochranu heroal VS Z lze díky jejímu nízkému průměru vinutí zabudovat do fasády a nechat ji tam ukrytou. Budova je efektivně

chráněna zvenku proti působení slune ního zá ení teprve v p ípadě pot eby, a to v různých barvách a s různou propustností světla. Textilní potahy lze

vybrat od varianty kompletního zatemnění až po mírné zastínění ‒ a to bez obsahu PVC. Barevné sladění okenních systémů se systémem protislune ní

ochrany je u zna ky heroal díky integrovanému potahu hra ka. Díky tomu lze využít optimálně všech výhod práškového potahu heroal. Tato protislune ní ochrana je odolná proti větru dokonce i ve velkých výškách ‒ její systém

upevnění na suchý zip po stranách zajiš uje dobrou fixaci ve vodicích lištách

‒ a to také p i vich icích. Kromě rychlé a snadné montáže je další výhodou její dobrá dostupnost v p ípadě opravy.

heroal – Johann Henkenjohann GmbH & Co. KG Österwieher Str. 80 33415 Verl (Germany) Tel +49 5246 507 - 0 Fax +49 5246 507 - 222 www.heroal.com

Největší česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem www.havelpartners.cz

Strategické uvažování | Individuální přístup | Špičkový právní tým | Dlouhodobé partnerství

HAVEL & PARTNERS s kancelářemi v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě je s týmem 27 partnerů, více než 100 advokátů a téměř 200 právníků největší česko-slovenskou nezávislou právnickou firmou ve střední Evropě

Zkušený specializovaný tým zaměřený na nemovitosti, stavebnictví a právo životního prostředí; jeden z největších v České republice a na Slovensku

Právní poradenství pro efektivní správu osobního a rodinného majetku, právně-daňové poradenství v oblasti strukturování držby a správy privátních aktiv, rodinných holdingů, nadací a trustů

Komplexní právní služby zabezpečující mezigenerační transfer kapitálu v případě zásadních životních změn, zahrnující dědické právo či problematiku svěřenských fondů

Poradenství v rámci soukromých investic do českých i zahraničních nemovitostí, dopravních prostředků a dalších privátních akvizic, včetně investic do umění

Právní poradenství kancelář poskytovala ve více než 80 zemích světa a 12 světových jazycích, až 70 % případů zahrnuje mezinárodní prvek

| Více než 1 000 klientů; cca třetina klientů z řad nejbohatších Čechů a Slováků, 70 největších světových společností Fortune 500 a 50 společností z Czech Top 100 |

Nejúspěšnější kancelář s nejkomplexnějšími službami v České republice i na Slovensku dle celkového počtu všech nominací a titulů v rámci dosavadních ročníků soutěže Právnická firma roku

Nejúspěšnější kancelář v ČR a na Slovensku dle počtu nominací a titulů dosavadních ročníků soutěže

Nejlepší právnická ﬁrma roku v České republice (2017, 2018)

Právnická ﬁrma roku v České republice (2011–2012, 2014–2018)

Nejlepší právnická ﬁrma pro oblast nemovitostí a stavebnictví v regionu střední a východní Evropy (2018)

1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice

(2016–2017)

(2009–2017)

Sonesse® ULTRA 50 Nejtišší pohon v naší historii. Pro interiérové látkové rolety, římské rolety a plisé. Intenzita hluku 38 dB, krouticí moment 6 Nm.

www.somfy.cz

video

Tepelná čerpadla alpha innotec

tišší než šepot Radiální ventilátor pro téměř neslyšný chod Tepelná čerpadla alpha innotec jsou dlouhodobě synonymem pro extrémně tichý provoz. Nová konstrukce tepelných čerpadel alpha innotec řady V-LINE využívá radiální ventilátory, které posunují hladinu akustického tlaku ještě níže. Typ LWAV pro venkovní instalaci je o něco málo hlučnější než klasická lednička (42 dB v odstupu 1 m), LWCV pro vnitřní instalaci dokonce ještě tišší (35 dB v odstupu 1 m).

www.alpha-innotec.cz

Výhody alpha innotec LWCV Ideální pro domy s tepelnou ztrátou až 14 kW Vestavěné hydraulické komponenty Transport a instalace pouze ve 2 osobách Topný faktor vyšší než 4 (A2/W35, EN14511) Nejmenší nároky na prostor – nezabere víc než 1 m2 venku a uvnitř

Výhody alpha innotec LWAV Ideální pro domy s tepelnou ztrátou až 14 kW Vytápění, chlazení a ohřev teplé vody v jednom Transport a instalace pouze ve 2 osobách Topný faktor vyšší než 4 (A2/W35, EN14511) Zabere minimální prostor uvnitř domu – nezabere víc než 2,5 m2 uvnitř

T 800 888 101

E info@ait-cesko.cz

W www.alpha-innotec.cz

... OBKLADY A DLAŽBY JINAK BISKUPSKÁ 8, 110 00 PRAHA 1 W W W. A S S O . C Z W W W. A S S O P L U S . C Z

NEPŘIJÍMÁ PACHY ODOLNÁ VŮČI POŠKRÁBÁNÍ NENASÁKNE A NEHOŘÍ PERFEKTNÍ PRO MALÉ DĚTI I DOMÁCÍ MAZLÍČKY

KOMERČNÍ PREZENTACE

Všestranné inteligentní elektrické instalace KNX Systém KNX rozvíjený od roku 1987 je jako jediný mezinárodně normalizován (viz soubory norem SN EN 50090, SN ISO/IEC 14543). Na výrobě a dodávkách elementů pro KNX instalace se podílí více než 450 firem ‒ lenů mezinárodní KNX asociace. KNX se stále astěji používá pro ízení funkcí v komer ních a podobných budovách, ale i v rodinných i bytových domech. Systémové instalace KNX pro ízení všech funkcí jsou celosvětově nejpoužívanějšími v objektech všech typů. Nap . v Německu je více než polovina nových a nově rekonstruovaných systémových instalací zhotovena s využitím KNX (obr. 1).

NĚKTERÉ Z VÝHOD KNX a) Decentralizovaná koncepce, pro svoji innost nepot ebuje žádnou ídicí jednotku. b) Stavebnicový systém, použity jsou vždy jen p ístroje pot ebné pro zajištění provozu požadovaných funkcí. V jedné instalaci bezproblémově spolupracují p ístroje různých výrobců. c) Snadné rozši ování o nové funkce, p i změnách způsobu využívání objektu jsou pot ebné jen malé změny v uspo ádání instalace. d) P enos informací mezi jednotlivými KNX p ístroji po metalickém vedení na bezpe ném malém napětí, po silovém vedení, bezdrátově, p ípadně po IP síti. e) Vhodnost od nejmenších až pro velmi rozsáhlé instalace. f ) ízení funkcí lze plně automatizovat. g) Realizace jakýchkoli běžných i zcela ojedinělých funkcí výběrem z tisíců p ístrojů od různých výrobců. h) Spolupráce s různými specializovanými ídicími systémy a jinými typy sběrnic.

i) Optimalizace spot eby ‒ energie je využívána v nezbytném množství tehdy a tam, kdy a kde je zapot ebí. j) Všechny funkce lze ídit místně i vzdálenými p ístupy. k) Zajištění proti nepovolaným p ístupům zabezpe ovací architekturou KNX Secure mezinárodními zabezpe ovacími algoritmy šifrováním AES 128 CCM podle SN ISO 18033-3.

Z dosavadní innosti KNX NG CZ lze vyzvednout organizování soutěže o nejlepší projekty využívající KNX systém a realizované v letech 2016 a 2017. Vyhodnocení projektů a jejich ocenění proběhlo na konferenci Inteligentní budovy, p i p íležitosti veletrhu AMPER 2018 (obr. 2).

KNX NÁRODNÍ SKUPINA ČESKÉ REPUBLIKY (KNX NG CZ) Spolek KNX NG CZ vznikl pro podporu rozvoje a co nejširší využívání mezinárodně normalizovaného systému inteligentní elektrické instalace KNX p i co nejvyšší energetické efektivitě budov a s maximální úrovní komfortu. Sdružují se v něm zástupci výrobců, prodejců, systémových integrátorů, vzdělávacích institucí a všech, kte í mají zájem o zvyšování technické úrovně vybavení budov a jejich za lenění do chytrých měst a do internetu věcí. Spolek se zamě uje na rozši ování znalostí o KNX v R p ednáškami na technických konferencích, ú astí na výstavách a veletrzích, publikací referátů v odborném tisku nebo po ádáním workshopů. Je pot ebné, aby projektanti, ale p edevším elektromonté i se zbavili dosud poměrně rozší ených, avšak neodůvodněných obav z KNX systémových instalací. V tom se může angažovat každý, kdo má zájem o vytvá ení vysoce kvalitních, bezpe ných a spolehlivých instalací. Spolupráce probíhá i s vysokými a st edními odbornými školami. Vždy jejich absolventi pot ebují získat základní teoretické i praktické poznatky ještě p ed p íchodem do praxe. Kdo se může stát lenem spolku KNX NG CZ: Spole nosti vyrábějící a dodávající KNX komponenty na náš trh. Integráto i pracující na za lenění systému KNX do projektů menších, st edně velkých i rozsáhlých objektů.

SPOLEK KNX NG CZ VYZÝVÁ VŠECHNY ZÁJEMCE K ÚČASTI NA PŘIPRAVOVANÝCH AKCÍCH: Konference Bezpe ná komunikace v KNX systémové instalaci KNX Secure, konané v p ednáškovém sále . 2 pražského výstaviště PVA v Praze-Let anech p i veletrhu FOR ARCH 2018 dne 18. 9. 2018 od 09:30. Motto konference: Každá KNX systémová instalace může být dostate ně zabezpe ena proti neoprávněným zásahům do ovládání funkcí. Soutěž o nejlepší realizovaný projekt 2018 s využitím systému KNX, zamě enou na komplexní projekty využívající systém KNX. P ihlášky k těmto akcím jsou na stránkách spolku KNX NG CZ www.knxcz.cz.

Soukromé osoby nebo spole nosti využívající KNX ešení, jako jsou vlastníci objektů, stavební spole nosti, školicí centra, univerzity, vývojová centra, uživatelské kluby atd. Spole nosti aktivní v oblasti komunikace, jakými mohou být publika ní spole nosti, organizáto i veletrhů a konferencí atd.

KNX národní skupina eské republiky, z. s. Technická 3058/10 616 00 Brno

01 Podíl různých systémů na nových instalacích v Německu (viz zpráva BSRIA, https://www2.knx.org/ cz/press-room/index. php, www.bsria.co.uk) 02 Cenu za 1. místo (KNX instalace v budově M-TECH Praha) p ebírá p. Ka ka z realiza ní firmy.

klika ROCKSOR design: arch. Stanislav Fiala materiál: masivní mosaz mechanika: magnetická rozeta s vratnou pružinou

www.doorhandles-mt.com

Poctivé emeslo a osobitý design

Truhlá ské emeslo v kombinaci s um leckým ková stvím je naší doménou již po n kolik generací a d dí se z otce na syna. Vyrábíme exkluzivní stoly a dopl ky z masivu zt les ující osobitý styl. S p irozenou p edstavivostí používáme k zhotovení jak d evo s výjime nou kresbou v kombinaci s prysky icí, tak i um lecky zpracované kovy, díky kterým je každý náš produkt unikátem a zárove rukopisem naší tvorby. Zpracováváme lokální i cizokrajné d eviny pocházející z r zných zákoutí sv ta, mnohdy stovky let staré stromy, které v sob zachycují sv j vlastní p íb h. Jsme zastánci používání starých poctivých postup a zpracování za pomoci moderních technologií, které zaru ují vysokou kvalitu ve nálním provedení výrobku. Všechny naše produkty a více informací naleznete na www.oxxxo.cz

Skrytý posuvný systém PREMIUM

KOMERČNÍ PREZENTACE

Detail posuvu PREMIUM Detail posuvu PREMIUM ‒ ukotvení kolejnice

Posuvné systémy jsou ideální volbou do interiérů – zajišt'ují plynulý a neslyšný pohyb dveří, bezproblémovou manipulaci a optimálně využívají prostoru místnosti a tím šetří místem. Jedničkou mezi posuvnými systémy je skrytý posuv PREMIUM, který nabízí designově čisté řešení i pro ty nejnáročnější investory.

Posuv PREMIUM s dve mi STRONG

Klasické viditelné posuvy zná témě každý, ale skrytý posuvný systém do stropu pro těžké dve e byl dlouhou dobu nerealizovatelným snem. S ešením p išla p erovská spole nost J.A.P., když na trh uvedla posuvný systém PREMIUM, který podtrhuje dominanci atypicky velkého dve ního k ídla v místnosti. Od standardních ešení posuvných systémů se liší svým kotvením a tím v podstatě i svým využitím ‒ dává vzniknout elegantním p í kám působivě oddělujícím dva samostatné prostory. „Nosný profil, do kterého je uchycena kolejnice posuvu PREMIUM, se kotví p ímo do stavebně surového stropu. Ze spodní ásti je tento profil krytý pohledovým interiérovým stropem, se kterým tvo í jednu rovinu. Tím se posuv PREMIUM stává prakticky neviditelným, vysvětluje pan Petr Paksi, obchodní editel spole nosti J.A.P., která se zabývá

Skrytý posuvný systém PREMIUM

Posuv PREMIUM s dve mi MASTER DOOR

výrobou designových dve ních systémů, a dodává: „Díky této formě kotvení nabízí PREMIUM i dodate né ešení do interiérů se sníženými sádrokartonovými stropy, které neumož ují kotvení standardních posuvných systémů. Systém PREMIUM je kotvený do stropu pomocí pevnostního hliníkového profilu a závitových ty í zajištěných maticemi. Do tohoto profilu je následně vložena a p išroubována vlastní hliníková kolejnice pro dve e, která může být dlouhá až 6 m. Posuvná dve ní k ídla jsou v kolejnicích zavěšena pomocí vozí ků a úchytů. Standardní dve e o tlouš ce 40 mm jsou zavěšeny pomocí úchytů zafrézovaných do horní hrany dve ního k ídla, celoskleněné dve e jsou uchyceny speciálními držáky Vetro II, které jsou p ekrytovány profilem a krytkou z eloxovaného hliníku. Sou ástí posuvu PREMIUM je samoz ejmě vodicí trn v podlaze a také možnost tichého dorazu

dve í, který zabrání prudkému zav ení dve ního k ídla.

JAKÉ DVEŘE LZE POUŽÍT DO POSUVU PREMIUM? U posuvného systému PREMIUM lze kombinovat posuvné i fixní díly a maximální hmotnost jednoho dve ního k ídla je 100 kg. Jelikož se posuv PREMIUM kotví do stropu, musí mít dve ní k ídlo schopnost vyrůst do výšky od podlahy až ke stropu a p itom zůstat v pohybu snadno manipulovatelné. K tomu se p ímo nabízí dve e nové generace STRONG nebo MASTER DOOR, které jsou tvo eny moderní hliníkovou konstrukcí. Ta jim dává pot ebnou pevnost a tuhost a umožnuje jim vyrůst do atypických rozměrů. V posuvu mohou dve e STRONG dosahovat výšky 2,8 m a dve e MASTER DOOR dokonce až 3,7 m.

Více na www.posuvnysystem.cz.

ZAJISTÍME VŠE ZA VÁS, vy si mezitím užijte pohodlí v salonku Speciální služba odbavení: Private Check-in Service >> zahrnuje individuální odbavení cestujícího včetně zavazadel >> pobyt v salonku Raiffeisenbank Lounge s all-inclusive občerstvením >> týká se pouze odletů z Terminálu 2 >> služba je poskytována v čase od 05:00 do 21:00 hodin >> objednejte písemně 24 hodin předem na e-mailové adrese raiffeisenbanklounge@prg.aero

1299 Kč 2 osoby Private Check-in Service Raiffeisenbank

Uvedená cena platí pro 2 hodiny pobytu v salonku a individuální odbavení zavazadel. Cena je včetně DPH. Děti do 3 let v doprovodu dospělé osoby zdarma. Speciální služba odbavení se řídí podmínkami uvedenými na www.prg.aero.

VILA BUTTERFLY 2015, Karviná, ČR

Koncept Vily Butterfly byl vytvo en po átkem roku 2015. Pozemek, na kterém vila stojí, se nachází v zástavbě rodinných domů v širším centru města Karviná v eské republice. Je mírně svažitý se spádem směrem k p íjezdové cestě, p i emž se jedná o západní svah. Pozemek ze severní strany odděluje od okolní zástavby ovocný sad. Horizontální hmotově-prostorová skladba objektu vycházela z prostorových požadavků majitelky domu a snahy o harmonické za lenění objektu do prost edí, nikoliv však se záměrem zaniknout.

P i návrhu šlo o docílení pocitu vzletnosti a lehkosti architektury, která je ale jedine ná. Dispozi ní rozehranost je uzav ena p ísným sloupovím po obvodu objektu. Sloup je tvoen dynamickou kompozicí t í kruhových šikmých ocelových trubek. Zešikmené p esahy plochých st ech mají snahu evokovat k ídla a rovněž dynamizují p evážně horizontální kompozici. Spjatost objektu s pozemkem reprezentují t i borovice, které jsou sou ástí kompozice domu a propichují p es kruhové otvory zast ešení teras vedle objektu. Dům se směrem do ulice tvá i introvertně, avšak směrem do zahrady je prakticky opat en pouze celozasklenou fasádou, která opticky propojuje dům se zahradou. Ze zdánlivě kompaktní hmoty „vybíhá pouze bazénová hala a prostorná prosklená koupelna s dominantní designovou vanou směrem do zahrady. Objekt je t ípodlažní se dvěma nadzemními a jedním podzemním áste ným podlažím. V suterénu se nachází technická místnost a vinotéka. Centrální prostor v p ízemí tvo í

prostorný obývací pokoj s jídelnou a kuchyní. Prostor se táhne p es dvě podlaží a je prosvětlený tzv. bazilikárním prosvětlením. V severní ásti se nacházejí dvě místnosti, v jižní hlavní ložnice, šatna a koupelna. Na pate, do kterého se vystupuje po schodišti a galerií z obývacího prostoru, se nachází pokoj pro hosty se šatnou a koupelnou. Na galerii se nachází relaxa ní koutek, pracovna a solná sauna. Bazénová hala je p ístupná z obývacího pokoje. Bazén má dvě prosklené stěny, p i emž výška hladiny je o 50 cm vyšší než podlaha bazénové haly. V bazénové hale se nachází infrasauna a navazují na ni wc a sprcha. Autor projektu Ing. arch. Michal Pasiar vybavil interiér ve spolupráci s pražským Studiem Nika, paní Annou Peckovou. Fasáda vily a interiér bazénové haly i hlavní koupelny jsou obloženy bílým italským mramorem. P esahy st ech jsou obloženy nerezovým plechem. www.acreatelier.com www.studionika.cz

EDITORIAL

100

V íjnu oslavíme 100 let od založení eskoslovenska. Výro í státně-politické bude

p ipomínáno na mnoha platformách v obou dnes už samostatných zemích. My jsme se rozhodli jej p ipomenout tak, jak nám p ísluší ‒ na poli architektury.

Architektura nicméně je politika, jak íká mimo jiné i slovenský architekt Matúš Vallo v rozhovoru na str. 84. Budování spole ného státu, prvního novodobého státního

útvaru echů a Slováků si p ipomínáme právě pomocí budov. Ty mají poměrně velkou vypovídající hodnotu ‒ nejsou to jen zdi, fasády, st echa i základy ‒ jsou to nádherné p íběhy. P íběhy splněných snů i zma ených tužeb, p íběhy úspěchu i ty s méně

š astným koncem. V jejich studeném těle koluje krev doby reprezentovaná nejen

tvůr ím duchem autora, ale i odvahou investora i šikovností desítek tisíc rukou, jež je budovaly. Jsou vypovídajícím obrazem áste ně spole ného století echů a Slováků. Dlouho jsme uvažovali, jaké kritérium pro výběr „P ehled 100 let eskoslovenské

architektury zvolit. Jak téma uchopit a se adit? Vybírat na základě jmen, nebo dle

regionů? Budeme se snažit zachovávat geograficky vyrovnaný poměr mezi eskou a slovenskou ástí? A jaký je vlastně správný poměr?

Budeme dodržovat kritérium korektně historické, tj. že každý rok by měl být reprezentován jednou stavbou, nebo je datum dokon ení tak irelevantní

a nep edvídatelnou veli inou, že jeho hodnota je opravdu jen velmi málo vypovídající?

Hledali jsme nejzajímavější stavby nap í

eskoslovenskem, p i emž kone ná kritéria

byla pouze dvě: kvalita a ve snaze poskytnout stylový a typologický p ehled v rámci celých 100 let rozprost ení v rámci celého století. Nesnažili jsme se o nijak korektní výběr ‒ někte í architekti jsou zastoupeni více než jednou stavbou, někte í chybí

úplně. Shodou okolností se nám ve výběru objevily i stavby eských architektů na

Slovensku i slovenských v eské republice. Nezohled ovali jsme důsledně typologii, ani mě ítko, proto v našem výběru najdete továrny, výstaviště, mosty, školy,

administrativní budovy, muzea, památníky i rodinné domy. Výsledkem je stru ný

p ehled eského a slovenského architektonického století podle asopisu Architect+. Vznikl na základě výběru Radomíry Sedlákové, Matúše Dully a Jana Šépky, jimž pat í

naše poděkování. Stejně jako všem architektům i fotografům (zejména Pavlu Fri ovi, Ester Havlové, Matúši Dullovi a Lubovi Stachovi), kte í poskytli své fotografie

i fotografické archivy. Celý výběr vznikl na základě iniciativy Architecture Week,

v jehož rámci se uskute ní mnoho akcí a výstav spojených s oslavou tohoto výro í ‒ mimo jiné i velká výstava v pražském Mánesu, kde najdete staveb víc ‒ t eba

i ty, které vám osobně ve výběru chybí. Budeme rádi, pokud jej budete s tím naším konfrontovat a diskutovat. A pokud se se svým názorem podělíte t eba i na našem Facebooku.

P íjemné tení Matej Šišolák P. S. 100 let se nám v tomto ísle prolíná s výro ím 25 let Grand Prix architektů, jejíž vítěze si rovněž symbolicky p ipomínáme. A slouží jako další názor pro výběr těch nejlepších (i když novodobých a pouze eských)!

OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová,

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák,

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Adéla Rus áková HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová,

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGERS: Erika Drbohlavová,

erika.drbohlavova@premiumediagroup.cz +420 734 892 315 Tereza Gladišová,

tereza.gladisova@premiummediagroup.cz +420 605 202 647 Tanja Kovac

tanja.kovac@premiummediagroup.cz +420 773 577 761 PRODUKCE:

Milan Novák,

048

054

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s. DISTRIBUCE:

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

RO NÍ P EDPLATNÉ:

001

Editorial

002

Obsah

Cena 900 K , studenti 600 K

TÉMA: 100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

Objednávky:

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz Telefonicky: 800 300 302 Cena: 185 K / 7 € Registra ní íslo MK: E 22707 asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o.

004

Úvod

006

eskoslovensko 1918‒1992

036

eská republika 1993‒2018

042

Slovenská republika 1993‒2018

046

Zážitek z architektury: DA 2018

I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 11 (04/2018)

Vychází 6x ro ně

Vyšlo: 10. zá í 2018 www-architect-plus.cz

AKTUALITY 048

Atelier SAD: Café elektric

050

Frida Excovedo: Pavilon Galerie Serpentine

051

Zdeněk Fránek, Jakub Jánošík: Pozorovatelna Durch

052

Peter Jurkovi : Attila ‒ Dům u jezera

OBSAH

068

006

096

REALIZACE 054

Simona Ledvinková, Barbara Buryšková, Pavel Buryška: KINONEKINO

064

Petr Pištěk: Neplané naděje v Plané

TÉMA: 25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 066

Oleg Haman: Nová krev Obce architektů

067

Alena Šrámková: Divoké za átky

068

Vítězové Grand Prix 1993‒2017

LANDSCAPE 076

Vojtěch Kolá : Kaple cestou

HISTORIE 090

SOUTĚŽ 096

Matúš Vallo: Nikomu nic nedlužím

DESIGN 088

Brokis: Nová dimenze eského skla

Škola Lošbates

SERVIS 101

Marketplace

102

Miroslav Šik: Reference a praxe

104

Akce, výstavy

106

P ednášky

107

Architektonické soutěže

ROZHOVOR 084

Adam Štěch: Jacques Dupuis ‒ Mistr k ivky

MEDIA 108

Adam Štěch: Darren Bradley ‒ Fotografie minulosti i sou asnosti

110

Nové knihy

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

Před sto lety vznikl nový stát. Byla to událost, která podnítila cestu k nové architektuře nezatížené minulostí, reprezentující novou demokratickou společnost. Po prvních letech pokusů o vytvoření národního stylu se architektura v Československu velmi rychle napojila na pokroková evropská hnutí.

100

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

setkání nazvané Pocta eskoslovenské architektu e významným vrcholem probíhajících celoro ních oslav.

Záhy se vytvo ila centra nového architektonického myšlení ‒ vedle Prahy to bylo nap íklad Brno a Pardubice, na Slovensku se jen s krátkým prodlením p idala Bratislava a Košice. 30. léta již znamenala rozkvět pe livě vypěstovaného vskutku moderního slohu a nová architektura se po zemi rozprostírala témě pravidelně. Stoletá cesta eskoslovenské architektury je vzrušujícím odrazem bohaté historie. Neméně vzrušující je ale i srovnání s unikátními a architektonicky zcela ojedinělými projekty sou asnosti. Jakousi kvintesencí rozvoje sou asnosti je i nová Praha, která se nehledě na těžkosti a problémy rozrůstá do všech stran rychleji, než tomu bylo kdykoli p ed tím. Ale není to jenom Praha, podobný vývoj probíhá také v adě našich p edních měst a krajů. asopis Architect+ se spojil s pražským Architecture Week, aby si spole ně p ipomněli nejzajímavější stavby, projekty i osobnosti spole né i rozdělené esko-slovenské minulosti.

POCTA ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY Jedním z důležitých bodů oslav stoletého výro í v našich zemích bude slavnostní ve er věnovaný p ipomenutí milníků eskoslovenské architektury posledních 100 let a uctění těch, kte í se o ni zasloužili. Uskute ní se 1. íjna 2018 v prostorách Španělského sálu Pražského hradu. Ve er, po ádaný Správou Pražského hradu a spole ností Czech Architecture Week, bude mít nejenom symbolický rozměr, ale i nep ehlédnutelný spole enský význam odkazující k celostátně probíhajícím oslavám stého výro í vzniku eskoslovenské republiky. V tomto smyslu bude slavnostní

Ve er si klade za cíl p ipomenout význa né osobnosti eské a slovenské architektury a prost ednictvím p edních osobností našeho politického a spole enského života jim p edat neformální poděkování za celoživotní p ínos v oblasti architektury a stavitelství vyjád ené symbolickou cenou Jože Ple nika, p edního hradního architekta prvního eskoslovenského státu v ele s T. G. Masarykem. Na výběru a návrhu oceněných osobností se podílely krajské ú ady celé R, města, profesní organizace z ech a Slovenska a odborná komise složená z p edních eských a slovenských teoretiků architektury.

ARCHITECTURE WEEK A VÝROČÍ Ve dnech 15. 9. 2018 až 10. 10. 2018 proběhne v prostorách více než symbolických ‒ v pražské Galerii Mánes, v rámci oslav stého výro í založení samostatného eskoslovenského státu, unikátní výstava 100 let eskoslovenské a pražské architektury. Unikátní expozice p ipomene to nejdůležitější z minulosti, ukáže sou asnost a napoví mnohé o architektonické budoucnosti našich měst a zemí. Zajímavostí této koncepce pak je, že vychází z hlavního motivu výstavy, respektive oslav a tím je motiv historie. Vzniká tak jakési „zrcadlení , kdy vedle makety velikánů eskoslovenské architektury stojí projekty zcela soudobé a živé nazna ující, jaká bude tvá eské a slovenské budoucnosti. Svou ú ast potvrdila již celá ada prestižních spole ností, nositelů prestižních projektů. Bez nadsázky můžeme íci, že pokud by si chtěl někdo udělat ucelenou p edstavu o budoucí tvá i nap íklad Prahy, Bratislavy, ale i dalších měst a krajů, měl by s ur itostí navštívit tuto unikátní výstavu. Sou ástí výstavy bude i „zrcadlení mezinárodní , což v praxi znamená, že se

výše uvedených událostí zú astní zhruba dvacet tuzemských a více než t icítka architektonických ateliérů z celého světa. Těmto záměrům odpovídá i zcela originální ešení dvoupatrové expozice jako „cesty , kterou návštěvník projde „p íběhem architektury . Po adatelé nabídnou vskutku po ádnou porci podívané ‒ 106 modelů a artefaktů. Návštěvníka uvítá expozice Prahy tvo ená historickými exponáty jednotlivých městských ástí. K vidění budou i modely takových staveb, jakými jsou Legiobanka od architekta Josefa Go ára, kostel Nejsvětějšího srdce Páně od Jože Ple nika, hotel Internacionál od Františka Je ábka a další. Sou ástí expozice bude i blok architektury eskoslovenské republiky zamě ený p edevším na minulost, kde to nejzajímavější nabídnou města a kraje, nap íklad pardubické krematorium od Pavla Janáka, vila Tugendhat od Miese van der Rohe, Loosův apartmán, Budova 14/15 od Ji ího Voženílka, OD Brouk a Babka od Karla Kotase, vysíla Ještěd od Karla Hubá ka a další. Navazovat bude „uli ka pražských a bratislavských pohledů do sou asnosti a budoucnosti. V p ízemí dále nalezneme expozice ady ateliérů reprezentujících sou asnou eskou a slovenskou architektonickou scénu. Následuje expozice více než 30 zemí reprezentujících architektonické trendy doslova z celého světa. Mezi nimi najdeme ateliéry z tak exotických a vzdálených zemí, jakými jsou Peru, Mexiko, Vietnam, ína, Austrálie, ale i ze silně zastoupených evropských proveniencí, nap íklad Francie, Španělska, Švédska, Dánska a dalších.

HRAVÝ ARCHITEKT Sou ástí oslav bude také samostatná a velmi atraktivní festivalová akce Hravý architekt, již tradi ně zamě ená na děti. Letošní téma je 100 let hravé architektury. Svými kresbami se zú astní děti z pražských městských ástí, děti z 25 škol z eských a slovenských měst. Hravý architekt je ale již tradi ně také velkým mezinárodním projektem a po adatelům se v letošním ro níku poda ilo p enést téma sto let architektury i za hranice eské a Slovenské republiky. Doposud se k ú asti p ihlásila ada škol ze zemí celého světa. Dohromady bude kreslit více než 1000 dětí. Sou ástí p ipravovaných akcí bude i po ádání diskusního fóra. Dále p ednášky, procházky za architekturou, výstavy a další doprovodný program. Více informací na www.architectureweek.cz a www.hravyarchitekt.cz

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

ARCHITEKTURA ČESKOSLOVENSKA 1918-1993

1919-1923

001

002

001 Josef Go ár:

AUTOMATICKÉ MLÝNY V PARDUBICÍCH, 1919 Foto: Pavel Fri

002 Alois Špalek:

HLAVŮV ANATOMICKÝ ÚSTAV V PRAZE, 1921 Foto: Pavel Fri

003 Pavel Janák:

KREMATORIUM V PARDUBICÍCH, 1923 Foto: Pavel Fri

003

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

004 Josef Go ár:

BANKA ČS. LEGIÍ V PRAZE, 1923

Foto: Pavel Fri

005 Bed ich Feuerstein, Bohumil Sláma:

KREMATORIUM V NYMBURKU, 1924

Foto: Pavel Fri

006 Josef Go ár:

SOUBOR ŠKOL V HRADCI KRÁLOVÉ, 1926

Foto: Pavel Fri

004

005

1923-1926

006

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1926-1927

007

008

007 Jaromír Krejcar:

PALÁC OLYMPIC V PRAZE, 1926

Foto: Pavel Fri

008 Josef Go ár:

SBOR KNĚZE AMBROŽE V HRADCI KRÁLOVÉ, 1927 Foto: Pavel Fri

009 Ji í Kroha:

ZEMSKÁ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V MLADÉ BOLESLAVI, 1927 Foto: Pavel Fri

009

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1927-1928

010

011

013

010 Ludvík Kysela:

LINDTŮV DŮM V PRAZE, 1927 Foto: Ester Havlová

011 Peter Behrens:

SYNAGOGA V ŽILINĚ, 1928

Foto: Archiv Matúše Dully 012 Bohuslav Fuchs:

HOTEL AVION V BRNĚ, 1928

Foto: Pavel Fri

013 Dušan Jurkovi :

012

MOHYLA MILANA RASTISLAVA ŠTEFÁNIKA NA BRADLE, 1928

Foto: Matúš Dulla

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

014

014 Michal Maximilián Scheer:

FINANČNÍ PALÁC V ŽILINĚ, 1928

Foto: Archiv Matúše Dully 015 Různí auto i:

SOUBOR PAVILONŮ PRO VÝSTAVU SOUDOBÉ KULTURY V BRNĚ, 1928

Foto: Archiv BVV

016 Old ich Tyl, Josef Fuchs:

VELETRŽNÍ PALÁC V PRAZE, 1928

Foto: Pavel Fri

017 Josef Kranz:

KAVÁRNA ERA V BRNĚ, 1929

015

1928-1929

Foto: Adam Štěch

016

017

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

018 Jind ich Svoboda, Ludvík Kysela:

OBCHODNÍ DŮM BAŤA V PRAZE, 1929 Foto: Ester Havlová

019 Leopold Bauer:

OBCHODNÍ DŮM BREDA V OPAVĚ, 1930 Foto: Pavel Fri

020 Arnošt Wiesner:

KREMATORIUM V BRNĚ, 1930. Foto: Pavel Fri

018

019

1929-1930

020

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1930

021

021 Ludwig Mies van der Rohe:

VILA TUGENDHAT V BRNĚ, 1930

Foto: David Židlický 022 Adolf Loos:

MÜLLEROVA VILA V PRAZE, 1930

Foto: Pavel Fri

023 Josef Go ár, Alois Vachsman:

KOSTEL SV. VÁCLAVA V PRAZE, 1930 Foto: Pavel Fri

022

023

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

1930-1931

024

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

025

026

024 Bohuslav Fuchs, Josef Polášek:

ODBORNÁ ŠKOLA SPOLKU VESNA V BRNĚ, 1930

Foto: Pavel Fri

025 Otakar Novotný:

SPOLKOVÁ BUDOVA SVU MÁNES V PRAZE, 1930 Foto: Pavel Fri

026 Vladimír Karfík:

DŮM SLUŽEB BAŤA V BRATISLAVĚ, 1930

Foto: Josef Hofer

027 Jaroslav Fragner:

ELEKTRÁRNA ESSO V KOLÍNĚ, 1931

Foto: Pavel Fri

027

1931-1932

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

029

028 Josef Konrad:

NĚMECKÝ VESLAŘSKÝ KLUB, BRATISLAVA 1931 Foto: Archiv Matúše Dully 029 Jaromír Krejcar:

SANATORIUM MACHNÁČ V TRENČIANSKÝCH TEPLICÍCH, 1932 Foto: Archiv Matúše Dully 030 Josip Ple nik:

028

030

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ NA VINOHRADECH V PRAZE, 1932 Foto: Pavel Fri

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

1932-1933

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

031

032

033

031 Fridrich Weinwurm, Ignác Vecsei:

KOMPLEX BYTOVÝCH DOMŮ UNITAS V BRATISLAVĚ, 1932 Foto: Josef Hofer

032 František Lydie Gahura:

PAMÁTNÍK ANTONÍNA BATI VE ZLÍNĚ, 1932

Foto: Pavel Fri

033 Josef Polášek:

MASARYKOVA KOLONIE BYTOVÝCH DOMŮ BANKOVNÍCH ÚŘEDNÍKŮ V KOŠICÍCH, 1932 Foto: Matúš Dulla

034 Erich Mendelsohn:

OBCHODNÍ DŮM BACHNER V OSTRAVĚ, 1933

Foto: Roman Polášek

034

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1933-1934

035

036

035 Klement Šilinger:

INTERNÁT LAFRANCONI V BRATISLAVĚ, 1933 Foto: Matúš Dulla 036 Emil Belluš:

KOLONÁDOVÝ MOST V PIEŠŤANECH, 1933

Foto: Matúš Dulla

037 VÝSTAVNÍ KOLONIE BABA V PRAZE, 1933 Foto: Pavel Fri 038 Josef Havlí ek, Karel Honzík:

VŠEOBECNÝ PENZIJNÍ ÚSTAV V PRAZE, 1934 Foto: Pavel Fri

037

038

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

039

039 Adolf Benš:

LETIŠTĚ PRAHA – RUZYNĚ, 1934

Foto: Pavel Fri

040 Josip Ple nik:

REKONSTRUKCE PRAŽSKÉHO HRADU, 1934 Foto: Pavel Fri

041 Jan Gillar:

FRANCOUZSKÉ ŠKOLY V PRAZE, 1934

Foto: Pavel Fri

042 Adolf Benš, Josef K íž:

040

PALÁC ELEKRICKÝCH PODNIKŮ V PRAZE, 1935 Foto: Pavel Fri

1934-1935 041

042

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1936

043

044

046

043 Kamil Roškot:

DIVADLO V ÚSTÍ NAD ORLICÍ, 1936

Foto: Pavel Fri

044 Lubomír Šlapeta:

LISKOVA VILA V OSTRAVĚ, 1936

Foto: Adam Štěch

045 Vladimír Karfík:

SPRÁVNÍ BUDOVA Č.21 VE ZLÍNĚ, 1936 Foto: Pavel Fri

046 Josef Go ár:

045

OKRESNÍ A FINANČNÍ ÚŘADY V HRADCI KRÁLOVÉ, 1936

Foto: Pavel Fri

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

047

047 Bohuslav Fuchs:

KOUPALIŠTĚ ZELENA ŽABA V TRENČIANSKÝCH TEPLICÍCH, 1937

Foto: Matúš Dulla

048 Richard Podzemný:

DOMY ZEMSKÉ BANKY V PRAZE, 1937 Foto: Pavel Fri

049 Emil Belluš:

AUTOMATICKÝ MLÝN V TRNAVĚ, 1938 Foto: Lubo Stacho

050 František Albert Libra, Ji í Kan:

MASARYKOVO SANATORIUM PRO LÉČBU TBC VE VYŠNÝCH HÁGÁCH, 1939 Foto: Lubo Stacho

049

048

1937-1939

050

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

051

052

1939-1945 053

051 Josef Hrubý, Josef Kittrich:

OBCHODNÍ DŮM BÍLÁ LABUŤ V PRAZE, 1939 Foto: Pavel Fri

052 František Albert Libra:

TOVÁRNA AGA V PRAZE, 1940

Foto: Archiv Radomíry Sedlákové 053 Ferdinand apka, Mikuláš Šesták:

MĚSTSKÁ TRŽNICE V ŽILINĚ, 1942

Foto: Matúš Dulla

054 Václav Hilský, Richard Podzemný, Antonín Tenzer, František Marek, Zbyněk Jirsák:

PAMÁTNÍK LIDICE, 1945

Foto: Peter Stehlík / wikimedia commons

054

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1949-1952

055

056

057

055 Vladimír Karfík:

KOSTEL V PARTYZÁNSKÉM, 1949 Foto: Matúš Dulla

056 Ji í Voženílek:

KOLEKTIVNÍ DŮM V GOTTWALDOVĚ, 1951

Foto: Pavel Fri 057 Různí:

NOVÁ SOCIALISTICKÁ OSTRAVA (OSTRAVA PORUBA), OD 1951

Foto: Pavel Fri

058 Bed ich Rozehnal:

058

DĚTSKÁ NEMOCNICE V BRNĚ, 1952 Foto: Pavel Fri

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

059

1953-1958 060

061

059 Josef Havlí ek, Josef Hrubý, František Kerhart:

MLÉKÁRNA VE STRAKONICÍCH, 1953

Foto: Pavel Fri

060 Emil Belluš:

INTERNÁT MLADÁ GARDA V BRATISLAVĚ, 1953

Foto: Lubo Stacho

061 Ji í Kroha, David Turzonov:

NOVÉ SOCIALISTICKÉ MĚSTO NOVÁ DUBNICE, 1956 Foto: Matúš Dulla

062 Josef Havlí ek, Karel Filsak, Karel Bubení ek:

VÝŠKOVÉ OBYTNÉ DOMY V KLADNĚ – ROZDĚLOVĚ, 1958 Foto: Pavel Fri

062

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

064

063

1958-1959

063 Václav Hilský, Evžen Linhart:

KOLEKTIVNÍ DŮM V LITVÍNOVĚ, 1958

Foto: Pavel Fri

064 František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný:

ČS. VÝSTAVNÍ PAVILON NA EXPO ´58 V BRUSELU, 1958 Foto: Michal Kmínek

065 Karel epa, Karel Kalivoda, Josef Danda:

ŽELEZNIČNÍ NÁDRAŽÍ V PARDUBICÍCH, 1958 Foto: Den architektury

066 Ferdinand Lederer, Zdeněk Alexa, Zdeněk Denk:

PAVILON Z NA VÝSTAVIŠTI V BRNĚ, 1959

Foto: Pavel Fri

065

066

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1960-1964

067

068

069

067 Martin Kusý a kol.:

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ V BRATISLAVĚ, 1960

Foto: Archiv Matúše Dully 068 Jozef Chovanec:

SPORTOVNÍ HALA NA PASIENKÁCH V BRATISLAVĚ, 1962

Foto: Archiv Matúše Dully 069 Ladislav Žák:

PIETNÍ AREÁL LEŽÁKY, 1962 Foto: Pavel Fri

070 Karel Prager:

ÚSTAV MAKROMOLEKULÁRNÍ CHEMIE V PRAZE, 1964 Foto: Pavel Fri

070

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

071

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

072

1965-1967 073

071 Richard Podzemný:

PLAVECKÝ BAZÉN V PODOLÍ V PRAZE, 1965 Foto: Pavel Fri

072 Vladimír Dede ek, Rudolf Mi ovský:

VYSOKÁ ŠKOLA ZEMĚDĚLSKÁ V NITŘE, 1966 Foto: Rajmund Müller

073 Miroslav epa, František Rozhon:

DIVADLO PRACUJÍCÍCH VE ZLÍNĚ, 1967

Foto: Městské divadlo Zlín

074 Josef Polák, Vojtěch Šalda:

EXPERIMENTÁLNÍ OBYTNÝ SOUBOR INVALIDOVNA V PRAZE, 1967 Foto: Pavel Fri

074

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1967-1968 075

076

077

075 Josef Zeman, Oskar Oehler:

ŽĎÁKOVSKÝ MOST, 1967

Foto: Archiv Vladislava Hrdouška 076 Zdeněk Vávra, Karel Suda:

RESTAURACE DUBINA V DOMAŽLICÍCH, 1967 Foto: Pavel Fri

077 Ferdinad Milu ký:

KREMATORIUM V BRATISLAVĚ, 1968 Foto: Matúš Dulla

078 František Maria erný:

DOSTAVBA VĚŽÍ KOSTELA V EMAUZÍCH, 1968 Foto: Pavel Fri

078

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

080 079

079 Jan Šrámek, Jan Bo an, Zdeněk Rothbauer:

VELVYSLANECTVÍ ČESKOSLOVENSKA V LONDÝNĚ, 1968

Foto: Adam Štěch

080 Jaroslav Fragner:

REKONSTRUKCE AREÁLU KAROLÍNA V PRAZE, 1969

Foto: Pavel Fri

081 Karel Filsak, Ji í Louda, Jan Šrámek:

ČS. VELVYSLANECTVÍ V BRAZÍLII, 1969

Foto: Pavel Fri

082 Dušan Kuzma, Jozef Jankovi :

PAMÁTNÍK A MUZEUM SNP V BANSKÉ BYSTRICI, 1969

1968-1969

Foto: Matúš Dulla

082

081

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

083

083 Josef Danda:

NÁDRAŽÍ OSTRAVA-VÍTKOVICE, 1969 Foto: Roman Polášek 084 Ivan Matušík:

OBCHODNÍ DŮM A HOTEL KYJEV V BRATISLAVĚ, 1964 – 1968 – 1973 Foto: Lubo Stacho

085 Pavel Kupka, Bohumil Blažek, Karel Nepraš:

SMUTEČNÍ OBŘADNÍ SÍŇ VE SVITAVÁCH, 1970 Foto: Pavel Fri

086 Jasan Burin, Marie Švábová:

JEZ - RAČICE U ŠTĚTÍ, 1970 Foto: Ester Havlová

084

1969-1970 085

086

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1971-1973

087

088

089

087 Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka, Oliver Honke-Houfka:

BUDOVA STROJIMPORTU V PRAZE, 1971 Foto: Dezidor / wikimedia commons 088 Bohumil Böhm:

PLAVECKÝ STADION V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, 1971

Foto: Pavel Fri

089 Vladimír Urbanec, Pavel Jane ek, Ladislav Švábek:

ZIMNÍ STADION V PLZNI, 1972

Foto: Jan Štěpánek

090 Karel Hubá ek, Zdeněk Patrmann:

TELEVIZNÍ VĚŽ S HOTELEM NA JEŠTĚDU, 1973

Foto: Pavel Fri

090

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

091

092

1973-1974 093

091 Jozef Lacko, Ladislav Kušnír, Ivan Slame , Arpád Tesár:

MOST SNP V BRATISLAVĚ, 1973

Foto: Archiv Matúše Dully

092 John Eisler, Miroslav Masák, Martin Rajniš:

OBCHODNÍ DŮM MÁJ V PRAZE, 1974 Foto: Pavel Fri

093 Karel Prager, Ji í Albrecht, Ji í Kade ábek:

REKONSTRUKCE A DOSTAVBA NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ V PRAZE, 1974 Foto: Pavel Fri

094 Vladimír a Věra Machoninovi:

OBCHODNÍ DŮM KOTVA V PRAZE, 1974

Foto: OD Kotva

094

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1976-1978 095

095 Emil P ikryl:

RODINNÝ DŮM V PRAZE, 1975 Foto: Pavel Štecha

096 Václav Aulický, Ji í Eisenreich, Ivo Loos, Jind ich Malátek:

BUDOVA TRANZITNÍHO PLYNOVODU A OKOLÍ V PRAZE, 1976

Foto: Pavel Fri

097 Vladimír a Věra Machoninovi:

HOTEL THERMAL V KARLOVÝCH VARECH, 1978 Foto: Hotel Thermal

097

096

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

098

098 Vladimír Dede ek:

DOSTAVBA SLOVENSKÉ NÁRODNÍ GALERIE V BRATISLAVĚ, 1979

Foto: Matúš Dulla

099 Viktor Uhliarik a kol.:

LÉČEBNÝ KOMPLEX BALNEA V PÍŠŤANECH, 1981

Foto: X. Müller

100 Jan Šrámek, Alena Šrámková:

DŮM ČKD V PRAZE, 1982. Foto: Pavel Fri

1021 Jan Línek, Vlado Miluni :

DOMOV DŮCHODCŮ V PRAZE – BOHNICÍCH, 1982

Foto: Pavel Fri

100

1979-1982 099

101

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

102 Jan Sokol:

PAVILON PRO FRESKU V.V. REINERA V DUCHCOVĚ, 1983

Foto: Pavel Fri

103 Ján Bahna a kol.:

OBCHODNÍ DŮM RUŽINOV V BRATISLAVĚ, 1984 Foto: Archiv Matúše Dully 104 Ivo Klimeš:

DIVADLO V MOSTĚ, 1985

Foto: Pavel Fri

103

102

104

1983-1985

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

1985-1991

105

106

107

105 Márius Žit anský:

SBOROVÝ DŮM CÍRKVI BRATRSKÉ V LEVICÍCH, 1985 Foto: Matúš Dulla

106 Karel Hubá ek, Otakar Binar:

KULTURNÍ DŮM S KOLONÁDOU V TEPLICÍCH, 1986

Foto: Pavel Fri

107 Štefan Svetko, Štefan

urkovi , Barnabáš Kissling:

BUDOVA SLOVENSKÉHO ROZHLASU V BRATISLAVĚ, 1985 Foto: Lubo Stacho

108 Václav Aulický, Ji í Kozák:

TELEVIZNÍ VYSÍLAČ V PRAZE, 1991

Foto: Ester Havlová

108

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

109

1991-1993 110

109 Martin Němec, Ján Stempel:

ČESKOSLOVENSKÝ PAVILON NA EXPO V SEVILLE, 1992 Foto: Pavel Štecha

110 Tomáš Kulík, Jan Louda, Jind ich Smetana, Zbyšek Stýblo:

DIVADLO SPIRÁLA V PRAZE, 1991

Foto: Pavel Fri

111 Albert Rybar ák:

ŘÍMSKOKATOLICKÝ KOSTEL VE VOJKOVCÍCH, 1993

Foto: Alexander Jiroušek

111

ČESKÁ REPUBLIKA 1993-2018

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

113

112 Alena Šrámková:

VĚŽ PRO VĚDECKÉHO PRACOVNÍKA V KOŠÍKU, 1994

Foto: Pavel Štecha

113 Vlado Miluni , Frank O. Gehry:

TANČÍCÍ DŮM V PRAZE, 1997

Foto: Pavel Fri

114 Emil P ikryl: GALERIE BENEDIKTA REJTA V LOUNECH, 1998 Foto: Pavel Fri

1994-1998 112

114

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

115

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

116

1999-2000 117

115 Roman Koucký, Šárka Malá, Iveta Chitovová:

FÁRŮV DŮM VE SLAVONICÍCH, 1999 Foto: Ester Havlová

116 Ivan Kroupa, Radka Exnerová:

RODINNÝ DŮM A ZAHRADNÍ DOMEK V MUKAŘOVĚ, 2000

Foto: Ivan Kroupa

117 Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Pavel Rydlo, Alexandr Skalický:

ŘADOVÉ RODINNÉ DOMY V RUDNÍKU, 2000

Foto: Ester Havlová

118 Stanislav Fiala, Daniela Polubědová:

MUZO CENTRUM V PRAZE, 2000 Foto: Pavel Fri

118

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

120

119

2001-2004

121

119 Ladislav Kuba, Tomáš Pila :

KNIHOVNA FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ, 2001 Foto: Pavel Fri

120 Petr Hájek, Tomáš Hrade ný, Jan Šépka:

VILA V BEROUNĚ, 2004

Foto: Ester Havlová

121 Antonín Novák, Petr Valenta, Klára Koš álová, Radovan Smejkal:

REKONSTRUKCE A DOSTAVBA REKREAČNĚ SPORTOVNÍHO AREÁLU KRAVÍ HORA V BRNĚ, 2004

Foto: Filip Šlapal

122 John Pawson, Jan Soukup:

KLÁŠTER MATKY BOŽÍ V NOVÉM DVOŘE, 2004 Foto: Archiv Atelier Soukup

122

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

2005-2007

123

124

123 Luděk Rýzner:

RODINNÝ DŮM PLECHÁČ V HUMPOLCI, 2005

Foto: Petr Hampl

124 Josef Pleskot:

ÚSTŘEDÍ ČSOB V PRAZE, 2006

Foto: Jan Malý

125 Petr Hájek, Tomáš Hrade ný, Jan Šépka:

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM V OLOMOUCI, 2006

Foto: Pavel Fri

126 Marek Chalupa, Štěpán Chalupa, Tomáš Havlí ek, Martin Rusina:

HOTEL METROPOL, 2007

Foto: Filip Šlapal

125

126

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

127

128

127 Ivan Kroupa:

CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ DOX V PRAZE, 2007 Foto: Ivan Kroupa

128 Ján Studený, Martin Vojta:

RODINNÝ DŮM V ČERNOŠICÍCH, 2008 Foto: Archiv KSA

129 Petr Stolín:

ATELIÉR A DŮM V LIBERCI, 2013 Foto: Filip Šlapal

130 Roman Brychta, Ond ej Hoffmeister, Petr Lešek, Adam Uhlí :

NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA V PRAZE, 2009

2007-2013

Foto: Andrea Thiel Lhotáková

130

129

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

131

132

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

2014-2016

133

134

131 Josef Pleskot:

INTERVENCE V DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVIC, OSTRAVA, 2014 Foto: Tomáš Sou ek

132 Michal Sulo, Miriam Lišková,

Josef Skokan: KOMUNITNÍ CENTRUM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, 2014 Foto: Archiv SLLA

133 Mirko Baum, David Baroš, Vladimír Janata:

MOST V JAROMĚŘI, 2014

Foto: Tomáš Vojtíšek 134 Radko Květ:

ARCHEOPARK V PAVLOVĚ, 2016

Foto: Atelier Květ

SLOVENSKO 1993-2018

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

135

136

1993-2002 135 Ján M. Bahna, Igor Pal o, ubomír Závodný, Miloš Juráni:

BUDOVA VŠEOBECNÉ ÚVĚROVÉ BANKY V BRATISLAVĚ, 1993

Foto: Lubo Stacho

136 David Kopecký, Ján Studený:

RODINNÝ DŮM VE STUPAVĚ, 2000

Foto: Archiv KSA

137 Martin Kusý, Pavol Pa ák:

NÁRODNÍ BANKA SLOVENSKA V BRATISLAVĚ, 2002

Foto: Lubo Stacho

137

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

2002-2005

138

139

140

138 Martin Kvasnica:

PAMÁTNÍK CHATAMA SOFERA V BRATISLAVĚ, 2002 Foto: Lubo Stacho

139 ubomír Závodný, Peter Vodrážka, Dalibor Michalák, Daniel Priehoda, Juraj Sumbal:

DŮM NÁBYTKU ATRIUM V BRATISLAVĚ, 2003 Foto: Lubo Stacho

140 Michal Gaj st., Martin Repický:

HOSPIC SV. ALŽBĚTY V ĽUBICI, 2004 Foto: Martin Repický

141 Irakli Eristavi, Martin Jan ok:

NÁJEMNÉ BYTOVÉ DOMY CMYK V PREŠOVĚ, 2005 Foto: ZeroZero

141

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

142

2006-2010

143

142 Peter Morav ík, Juraj Šujan:

OBYTNÝ SOUBOR ROZADOL V BRATISLAVĚ, 2007 Foto: Lubo Stacho

143 Martin Drahovský, Peter Pásztor, Mariana Škumani ová:

MUZEUM LETECTVÍ V KOŠICÍCH, 2006

Foto: Martin Drahovský

144 Andrea Klimková, Peter Kru ay:

OBCHODNÍ DŮM RELAXX V BRATISLAVĚ, 2008 Foto: Lubo Stacho

145 Branislav Kaliský a kol.:

NÁKUPNÍ CENTRUM EUROVEA A DUNAJSKÉ NÁBŘEŽÍ V BRATISLAVĚ, 2010

Foto: Lubo Stacho

144

145

AUTOŘI: RADOMÍRA SEDLÁKOVÁ, MATÚŠ DULLA, JAN ŠÉPKA

100 LET ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY

148

146

2010-2018

147

146 Martin Kusý, Pavol Pa ák, Mária Michali Kusá:

VELVYSLANECTVÍ SLOVENSKÉ REPUBLIKY V BERLÍNĚ, 2010

Foto: Tomáš Manina

147 Irakli Eristavi, Pavol Šilla, Marcel Ben ík, Gabriel Boženík, Milan Vl ek, Silvia Šillová:

KASÁRNA KULTURPARK V KOŠICÍCH, 2013

Foto: Robert Ko an

148 Juraj Herman, Ricardo Boffil:

VÝŠKOVÉ BYTOVÉ DOMY PANORAMA CITY V BRATISLAVĚ, 2017 Foto: Lubo Stacho

149 Gábor Nagy, Ladislav Vikartovský:

VYHLÍDKOVÁ VĚŽ V ŽILINĚ, 2018 Foto: Archiv FKF Design

149

DEN ARCHITEKTURY

– architektura společně Rok se s rokem sešel a s nastupujícím podzimem přichází již po osmé i Den Architektury. Letos chystá zatím nejbohatší program ve své historii. Od pátku 28. září do čtvrtka 4. října zamíří do více než osmdesáti měst po celé České republice a také na Slovensku a nabídne nový pohled na architekturu, která nás obklopuje – od moderních, odbornými cenami ověnčených budov přes historické skvosty až po mnohdy opomíjené, ale o to zajímavější stavby.

Celým letošním programem se jako hlavní linie vine téma „Architektura spole ně , festival si p ipomíná výro í 100 let od založení eskoslovenska. Ovšem nezamě uje se primárně na to, co bylo p ed 100 lety, ani na oslavu samotné první republiky. Snaží se naopak v celé ší i postihnout, jak se za posledních 100 let eskoslovenská architektura vyvíjela a jaké byly její nejdůležitější okamžiky. Jako ideální se proto jeví tuto genezi sledovat na stejné typologii stavby, které se během asu mění nejen stylově, ale také programově. Stavby, které byly vybrány z mnoha dalších a jsou níže p edstaveny jako zástupci Dne Architektury, mají spole ného jmenovatele, že byly budované na zakázku státu nebo byly financované ze státního rozpo tu. Ve výběru tak zcela chybí soukromé zakázky jako nap íklad rodinné domy, které p edevším během socialismu tvo í specifický jev. Kolektivní dům /01/ je fenomén, který se objevil za socialismu, ale jeho pralátka sahá až do první republiky. Kolektivní dům ve Zlíně je jedním ze dvou realizovaných v eskoslovensku (druhý, architektů Linharta a Hilského, je v Litvínově), jehož

koncepce dále rozvíjí myšlenku zapo atou na Morýsových domech. Dvanáctipatrová budova p ímo v centru města vznikla v letech 1945‒1950. Bylo v něm 102 bytů, v p ízemí pak restaurace (dnes je v prostorách Nový kulturní institut pod názvem Alternativa), klubovny a na rekrea ní terase tělocvi na. Jesle a mate ská škola byly ve zvláštním p ízemním k ídle, p ístupné suterénem budovy. Vizí bylo vytvo it dokonalé kolektivní bydlení, ve kterém by každodenní innosti byly delegovány na jiné a jeho obyvatelé se plně mohli soust edit na plnění socialistického závazku. Objekt je od roku 1958 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek. Moravia banka /02/ (původně zde sídlila Národní záložna) zastupuje kapitál, který se objevil za první republiky a p ispíval k financování stavebních zakázek i podpo e oživujícího se průmyslu a obchodu. Autorem budovy ve Frýdku-Místku byl pražský architekt Bohumil Hübschmann, p ední protagonista purizujících a neoklasicistních tendencí mezivále ných let. Základní kámen budovy byl položen 8. srpna 1927, k slavnostnímu otev ení došlo u p íležitosti 10. výro í vzniku

samostatného eskoslovenského státu 28. íjna 1928. Na prů elí stavby se nacházejí ty i figury v lidových krojích na téma „Jak sta í spo ívali od výtvarníka Franty Úprky. Dnes je budova prázdná, opustila ji její peněžní síla a je p ipravena k novému využití. Na jeden den opět ožije díky Dnu Architektury. Jihlavský Legiodům /03/ architekta Jaroslava Dufka je velkorysý bytový dům postavený v roce 1924. Jak název napovídá, jeho obyvateli byli eskoslovenští legioná i bojující v první světové válce, pro které vznikla i t eba známá pražská Legiobanka architekta Josefa Go ára. Dům vznikl díky bytovému zákonu, který umožnil lidem a p edevším pak bytovým družstvům velmi snadno dosáhnout na bankovní půj ky, protože jejich ruitelem byl samotný stát. Samostatnou kapitolou je pak Národní styl, ve kterém byl Legiodům postaven. Ten vstoupil na scénu s koncem první světové války a byl mimo jiné snahou o emancipaci Slovanství v rámci nově uspo ádané Evropy a pokusem o rozlou ení se s historismem v architektu e.

DEN ARCHITEKTURY

Za festivalem DEN ARCHITEKTURY stojí spolek Kruh, který jej p ipravuje ve spolupráci s lokálními organizacemi a iniciativami. Spolek Kruh v ele s architektkou Marcelou Steinbachovou se věnuje propagaci architektury. Vznikl jako dobrovolný spolek studentů pražské Akademie výtvarných umění na Škole architektury v roce 2001, v reakci na nedostatek informací o sou asné architektu e. Hlavním cílem projektu Kruh je pokusit se ve ejnosti p edstavit kvalitní a sou asnou architekturu, otev ít ji pro smysluplnou diskusi a umožnit dialogy mezi autory a obyvateli měst a obcí.

Foto 01, 03, 04: Den architektury Foto 02: Pavel Chorobík Foto 05: Pavel Fri Foto 06: Bo ivoj Capák

Pardubické nádraží /04/ je opět p íkladem státní zakázky. V tomto p ípadě se jedná o kvalitní architekturu, která na realizaci musela dlouho ekat a nese v sobě odkazy funkcionalismu. K němu se eští architekti asto vraceli i vracejí jako k inspira nímu zdroji a ideálu dokonalé a pragmatické architektury. Odbavovací hala slaví letos 60 let, ale svou nad asovou architekturou a ešením odpovídá i sou asným požadavkům na dopravní stavby. Navíc se v ní p ekvapivě nachází i kino, kde si cestující zkracovali ekání na spoj sledováním zpravodajských týdeníků. Stani ní budova má zachovalý původní interiér a právem je památkově chráněna. Jejími tvůrci byli architekti Karel epa, Josef Danda a Karel Kalvoda.

Městské divadlo v Mostě /05/ pat í mezi nejunikátnější kulturní stavby 2. poloviny 20. století u nás. Svébytná budova na pomezí brutalismu a strukturalismu je nejvýraznějším projevem architekta Ivo Klimeše. Budova je ešena jako nepravidelná šestiúhelná plastika, jejíž obvodové stěny se plynule propojují a modelují hmotu hlubokým reliéfem ve tvaru rovnostranného trojúhelníku. Zásadní je také její urbanistické zasazení, kdy spole ně s ostatními solitérami vytvá í velkorysý veejný centrální prostor města. Bytový dům DOMINO /06/ v Brně z roku 2017 kombinuje sou asný p ístup k architektu e s tradicí eského funkcionalismu, pro který bylo Brno jedním z nejzásadnějších ohnisek. Konstruktivistickou strohost a stylovou p ísnost však architekti RAW pojali s humorným nadhledem. Charakteristický bílý kubus fragmentovali na menší a ty zpětně poskládali. Výslednou kompozici rozehráli s kombinací erné barvy a nazvali ji Domino. erveným akcentem v interiéru vzdali hold nizozemskému neoplasticismu, jehož věrný obraz v Brně zastupuje vyhlášená kavárna ERA v erných polích.

Sou ástí DNE ARCHITEKTURY je mezinárodní filmový festival FILM A ARCHITEKTURA, který se nově rozrostl do dvaceti měst. Hlavní osu programu budou tvo it celove erní autorské filmy se zamě ením na architekturu a design. Festival stejně jako v lo ském roce otev e slavnostní festivalový warm-up. 20. zá í v kině Světozor proběhne projekce životopisného snímku Eames: The Architect and The Painter, jenž p edstaví manželskou dvojici Charlese a Ray Eamesovy, kte í jsou v širokém povědomí vnímáni jako nejvýznamnější ameri tí designé i 20. století. Závěr festivalu v Praze bude 4. íjna opět v kině Světozor pat it p ednášce významného německého architekta, profesora Hanse Kollhoffa, který vytvo il tvá sjednoceného Berlína. Podrobný program mezinárodního festivalu Den Architektury 2018 v jednotlivých městech v R i na Slovensku je v etně otev ených budov v rámci Hurá dovnit ! k dispozici na www.denarchitektury.cz.

AKTUALITY

rických klenbách a zvýraz ujícími jejich ost e ezané kontury. Jednotlivé barvy neonové dekorace dodávají celému interiéru jakýsi dekadentní charakter.

CAFE ELEKTRIC Místo: Ovocný trh 6, Praha 1 Staré Město Autor: Atelier SAD Adam Jirkal, Jerry Koza Spolupráce: Tomáš Kubák Investor: Soukromý klient Hlavní dodavatel: Formet s.r.o Subdodavatelé: Tecno line interier s.r.o., MY 76 s.r.o. Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: Tomáš Sou ek

Architekti ze Studia SAD Jerry Koza a Adam Jirkal mají oblibu v projektech, ve kterých se celková architektura těsně propojuje s designérskými prvky a interiérovým prost edím. Po adě úspěšných komer ních interiérů u nás i v zahrani í zpracovali tentokrát interiér kavárny a klubu CAFE ELEKTRIC, které vzniklo rekonstrukcí suterénních prostor bývalého divadelního klubu Hybernia v prostorách Kolowratského paláce na Ovocném trhu v Praze. Prostor nového za ízení architekti po diskuzi s klientem koncep ně i vizuálně věnovali osobnosti slavného automobilového závodníka a filmového magnáta a producenta Alexandera Kolowrata zvaného Saša, jehož velkorysý románový život a dílo se staly hlavními leitmotivy koncepce celého designu. Samotný název i interiérové prvky pak odkazují

ke konkrétnímu filmu, který hrabě Saša Kolowrat produkoval v roce 1927 v době své největší slávy, která p ekro ila i eskoslovenské hranice. Jednalo se o snímek Café Electric pojednávající o víde ské bohémě s Marlene Dietrich v hlavní roli. Neonové dekorace a celkový bohémský výraz interiéru tak vychází p ímo z filmové podoby podniku, ve kterém se na st íbrném plátně setkávaly existence s prominentní klientelou. Kromě své slavné producentské kariéry se Saša Kolowrat věnoval také automobilovým závodům a na svém automobilu Laurin & Klement hrdě vozil karetní symboly jako své poznávací znamení. A právě takové detaily z jeho života se objevují také v nových prvcích interiéru. Za ištěné historické sklepení architekti korunovali různě barevnými neonovými prvky, liniemi umístěnými v původních histo-

Největší místnost klubu slouží jako multifunk ní sál pro pot eby promítání nebo další spole enské akce. Do dalších menších místností, které jsou propojené sérií kleneb, umístili architekti nap íklad skleněný bar se světelnými diodami odrážejícími se v nekone ném zrcadlení a vytváejícími nápis Cafe Elektric. Studio také vytvo ilo na míru navržená svítidla s betonovými stínidly, která opět nesou symboliku oblíbených karetních motivů. Historickou atmosféru prostoru definovanou starým zdivem a klenutím pak tvůrci rozbili velkoformátovými nástěnnými fotografiemi s výjevy Kolowratových filmů a jeho automobilových dobrodružství. Vestavěné lavice dopl uje standardní výběr nábytku od zna ek Vitra nebo Artek. Mobiliá francouzského modernisty Jeana Prouvé odkazuje k technické estetice závodních automobilů minulosti a nábytek finského designéra Ilmari Tapiovaary nebo k eslo Beleville od Ronana a Erwana Bouroullecových zase zjem ují industriální charakter kavárny. www.ateliersad.cz

AKTUALITY

PAVILON GALERIE SERPENTINE Místo: Hydwe Park, Londýn Autor: Frida Escobedo Investor: Galerie Serpentine Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: Iwan Baan

V kontextu sou asné architektury existuje celá ada výzev a poct, které se berou za jakousi platnou minci kvality a odrážejí renomé sou asných tvůrců. Kromě celé ady ocenění v ele s cenou Pritzker Prize to jsou také opakované prestižní zakázky různých krátkodobých výstav nebo pavilonů iniciované p edevším kulturními institucemi. Každý rok se netrpělivě o ekává, jaký architekt takovou zakázku opět dostane. Jednou z poct, která se sou asným tvůrcům dostává, je projekt pavilonu londýnské galerie Serpentine. Ta již od roku 2000 každý rok oslovuje renomované architekty se zakázkou návrhu letního pavilonu v londýnském Hyde Parku. O to méně asi každý ekal, že letos dostane tuto významnou zakázku mezinárodně nep íliš známá architektka Frida Escobedo z Mexico City. Volba ale jen odráží vývoj světové architektury a pohledu na její scénu. Jestliže ještě p ed pár lety nedostal zakázku pro

stavbu pavilonu témě nikdo jiný než jen slavní architekti st ední generace, nejlépe již v minulosti ověn ení cenou Pritzker, v posledních letech se trend posouvá a šanci dostávají i méně reflektovaná jména, jejichž tvorba je spjata spíše s regionálním rozměrem a jeho chápáním v globálním mě ítku. Toto smě ování nepozorujeme jen u projektů galerie Serpentine, ale nap íklad i v již zmíněné ceně Pritzker, která letos p ipadla průkopníkovi moderní architektury v Indii Balkrishnu Doshimu anebo loni španělské kancelá i RCR Arquitectes. Frida Escobedo je podobným p íkladem. Narodila se v roce 1979, a stala se tak nejmladším architektem, který kdy pro Serpentine pracoval. Nejd íve studovala na Universidad Iberoamericana a později na Graduate School of Design na Harvardu. Její studio Taller de Arquitectura působí v hlavním městě Mexika a věnuje se p edevším muzeálním

i reziden ním stavbám. Používá lokální materiály a tradi ní stavební postupy reflektující místo, ve kterém tvo í. Oby ejným a levným materiálům dodává eleganci a důstojnost. Nap íklad její muzeum mexického malí e Siqueirose La Tallera v Chapultepecu je postavené z perforovaných betonových cihel, p ed kterými spo ívají v ocelových rámech originální Siqueirosovy fresky. Pavilon pro galerii Serpentine není p ekvapivě jejím prvním londýnským projektem. V roce 2015 zde vytvo ila také krátkodobou instalaci inspirovanou aztéckou kulturou pro nedaleké muzeum Victoria & Albert. Letos se vrátila do stejné londýnské tvrti a vytvo ila jasně definovanou strukturu, ve které nezap ela své typicky mexické výtvarné strategie. Stěny vytvo ené z cementových st ešních desek odkazují na perforované zdi mexických reziden ních domů a zhmot ují jejich atmosféru uprost ed Londýna. Jsou upevněné na ocelové konstrukci a tvoí jakousi krajkovou strukturu, mezi kterou schovala Escobedo stinné prostory jakéhosi průchozího bludiště, na některých místech zast ešené zrcadlovým stropem, jinde zase rytmizované vodní plochou. „Vytvo ila jsem jakousi tkanou prostorovou kompozici. St ešní tašky jsem použila jako p ízi, ze které jsem utkala architektonickou tapiserii, komentuje své dílo talentovaná mexická architektka. www.fridaescobedo.net

AKTUALITY

POZOROVATELNA DURCH

Jako obrovské okno do krajiny navrhl br-

Místo: Valašské P íkazy

z jeho architektonických intervencí v hor-

Autor: Zdeněk Fránek (autor návrhu) Jakub Janošík (iniciátor) Investor: Jakub Janošík / Janošík Okna-Dve e Hlavní dodavatel: Janošík Okna-Dve e Subdodavatelé: d evo: Kloboucká lesní, zemní vruty: Krinner Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: Jakub Skokan, Martin Tůma, BoysPlayNice

něnský architekt Zdeněk Fránek vyhlídko-

vou pozorovatelnu Durch. Jedná se o další ské krajině Moravy. Po své mediálně i komer ně velmi úspěšné realizaci Stezky

v oblacích na Dolní Moravě v Jeseníkách

postavil v kopcích nad Valašskými P íkazy pozorovatelnu, která je se svými rozměry i koncepcí mnohem prostší a jednodušší

než právě organicky bující struktura desítky metrů vysoké Stezky v oblacích. Durch je hold výhledu krajinou. „Má podnítit

k pozastavení a uvědomění si této krásy.

Slouží i jako posezení pro kolemjdoucí, na posva ení nebo jako úkryt p ed ne asem. V její blízkosti byla obnovena studánka

s obrázkem sv. Františka, patrona zví at

a ochrany p írody, hovo í o projektu architekt, který na realizaci spolupracoval

se svým dlouhodobým klientem, zna kou Janošík Okna-Dve e, a jejím spolumajitelem Jakubem Janošíkem.

„P emýšlel jsem nad redesignem našich billboardů. Nakonec se spojila chu k revoltě proti zane áděné p írodě reklamou s naší firemní filozofií istých výhledů. Ze dne na den jsme zrušili všechny billboardy a z ušet ených peněz za ali tvo it pozorovatelnu Durch ‒ naši poctu nerušenému výhledu, hovo í Jakub Janošík o genezi tohoto drobného, a p esto morálně důležitého projektu. Tato moravská rodinná firma se zabývá výrobou důležitých architektonických elementů: oken a dve í, typologie, která se ím dál tím více opomíná a vypl uje standardizovanými a výtvarně nep íliš zda ilými p íklady. Spole nost Janošík se rozhodla tento stav napravit a zabývá se výrobou designově propracovaných a originálních ešení, ve spolupráci s p edními eskými tvůrci, v etně Maxima Vel ovského nebo právě Zde ka Fránka. „S výrobou d evěných oken a dve í zapo al ve Valašských P íkazech v roce 1926 můj praděde ek

František Janošík a na stejném místě je vyrábíme dodnes. Tvo íme a vyrábíme je tak, aby p ispěla k jedine nosti domů. S ohledem na design, smysl pro detail, splynutí s domem a ke vst ícnosti atypickým ešením se nám to da í, íká Ji í Janošík. „Architekt Zdeněk Fránek ztvárnil pozorovatelnu jako minimalistickou d evěnou konstrukci s istými detaily bez jakéhokoliv výrazného prvku. Tak aby byla pokorná a vznikl p edevším výhled skrze ni, který zarámuje krajinu jako nejkrásnější obraz, hovo í o projektu Jakub Janošík. Výsledkem je istý geometrický objekt v krajině, který vybízí k meditaci a vnímání naší p írody skrze oko architekta. Obdélný prostor nechává vyznít istotu tvaru i krásu použitého materiálu: dubových masivních hranolů. Jedná se o minimální architekturu se silným emocionálním p esahem, pokornou a zárove prožitkově výraznou. www.franekarchitects.cz

AKTUALITY

AnuAzu: DŮM U JEZERA Místo: Vojka nad Dunajom Autor: Peter Jurkovi (JRKVC), Tomáš Koval ík, Miroslav Slezák Investor: Soukromý klient Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: Peter Jurkovi

Inspirováno kruhovými jurtami, domy koovných komunit St ední Asie, dům navrhlo progresivní slovenské architektonické studio JRKVC jako intimní prázdninové úto iště pro tvůr í pár z Bratislavy.

už k několika menším projektům bytových domů a interiérů, které jsou vždy p ekvapující v detailech i neortodoxních celcích. asto se objevují i v mezinárodních asopisech a publikacích.

Peter Jurkovi ze studia JRKVC, mimo jiné za azený do globálního výběru architektonických talentů prestižním britským asopisem Wallpaper v roce 2017, si za krátkou dobu své intenzivní kariéry vytvo il pověst jedné z nejplodnějších a nejkreativnějších osobností na poli dobré architektury na Slovensku i v eské republice. Jeho nízkonákladové koncepty skromných forem a důmyslných prostorových ešení vedly

Jeho nejnovější realizací je dům u jezera AnuAzu, navržený pro kosmopolitní tvůr í pár pracující ve slovenském hlavním městě a toužící uniknout z městského spěchu do romantické krajiny Vojky nad Dunajom, pouhých dvacet kilometrů od Bratislavy. Od po átku svého nápadu na stavbu víkendového domu byl pár zaujat lehkými mobilními domy st edoasijských obyvatel, tzv. jurtami. Většinou se jedná o p enosný kulatý stan pokrytý kůží nebo plstí. Jurta je nejtypi tějším p íbytkem v oblasti Mongolska. V této oblasti jsou sou ástí každodenního života tamějších obyvatel nejméně t i tisíce let. P íklad tohoto p irozeného mobilního obydlí se tak stal inspirací i pro architekta Jurkovi e, který navrhl dům o výmě e 47 m2 na obdélníkovém půdorysu s centrálním kruhovým prostorem uprost ed p ipomínajícím právě jurtu. Hlavní obytná ást pod st ešní kruhovou kupolí s elegantní, a p esto minimalisticky provedenou d evěnou stropní konstrukcí dává

prostoru svůj vzdušný charakter. Je to srdce celého domu, které vzniklo spíše než obestavováním centrálního kruhu odebíráním pot ebných vrstev a dalších funk ních prostor z celkového obdélníkovitého půdorysu. Tato dispozi ní skladba je také inspirována historickými objekty hradů a jejich způsobem stavby. Z hlavního obývacího pokoje vedou různě zak ivené chodby do dalších obytných zón domu. Vestavěné regály skrývají kompaktní kuchy skou linku na jedné straně a dvoupatrové spaní na druhé. Vestavěné výklenky s dalšími úložnými prostory i lavicemi jsou kompaktní sou ástí interiéru stavby. Interiér domu je malý, ale vizuálně prostorný, zárove praktický a výtvarně dotažený. Nenápadný exteriér je tvo en fasádou vyrobenou z erné stavební fólie, která slouží zárove jako ochrana proti vlhkosti. Ta je pokryta druhou vrstvou d evěného m ížoví, jako parafráze na konstruk ní systém jurt. Geometrický rastr vytvá í vizuálně silnou p ítomnost v krajině. Vznikl nenápadný, a ve svém prostorovém uspo ádání p esto velkorysý objekt. www.jrkvc.sk

REALIZACE

01 No ní prů elí do náměstí Svobody

K I N O N

AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

REALIZACE

Nový kulturní prostor v Plané

E K I N O

REALIZACE

PODÉLNÝ EZ

Bezbariérové propojení návštěvnické ásti budovy

PŮDORYS 1NP, KONCEP NÍ A PROSTOROVÉ USPO ÁDÁNÍ

21A

PŮDORYS 2NP

02 Základní koncepce transformace kina na kulturní centrum spo ívá ve vytvo ení samostatných provozních celků s možností vzájemného prostorového propojení dle požadavků konkrétní akce.

AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

03 Náměstí Svobody v roce 2014

KINONEKINO

04 Spole ně s transformací budovy kina probíhala paralelně rekonstrukce náměstí Svobody

Místo: náměstí Svobody, Planá, okres Tachov

Přestavba kina na multifunkční prostor

Investor: Město Planá Autor: Simona Ledvinková spole ně s Barbora Buryšková, Pavel Buryška / XTOPIX architekti Spolupráce: Lukáš Makovský, studio Artbureau (grafické zpracování), restaurátor a výtvarník Libor Kaláb, Blanka Borůvková (konzultace) Generální dodavatel: BIS, a.s. Projekt: 2016 Realizace: 2017 Zastavěná plocha: 609,1 m2 Obestavěný prostor: 4770 m3 Užitná plocha: 604,32 m2 Foto: Bohumil Pospíšil

SITUACE Hlavní prů elí se orientuje do náměstí Svobody, nově realizovaný ve ejný dvůr na místě původních zahrad vytvá í nové místo na mapě ve ejných prostranství města.

REALIZACE

Autorská zpráva

05 Variabilní velký sál a/ Trojice francouzských oken umož uje p ístup na dvůr. b/ Variabilita elevovatelné podlahy velkého sálu c/ Podlaha ve složené podobě p edstavuje tane ní parket. d/ S promítacím plátnem 06 Malý sál s otev eným průchodem do velkého sálu

Objekt původního kina (kino pohrani ní stráže) byl postaven v letech 1958‒1959 v rámci akce Z v západní ásti náměstí Svobody. Jednalo se o první větší stavební dílo místních obyvatel erstvě osidlujících Planou po odsunu původní německé populace uskute něném v roce 1946. Způsob lidové výstavby je itelný ve výrazu budovy směrem do náměstí, ve stavebně technickém provedení, i v umístění na pozemku. Nepodsklepený jednopodlažní objekt nahradil dva původní městské domy. Hmotou nekoresponduje s výškovou hladinou okolních staveb a nep ijímá ani historickou parcelaci. Budova, nacházející se v městské památkové zóně města, prošla několika áste nými opravami zamě enými p edevším na úpravu elní fasády, poslední se realizovala v roce 2009. V průběhu těchto úprav byly mj. odstraněny původní výtvarné motivy mezi okny do náměstí. Prostorový plán budovy již delší dobu nereflektoval soudobé požadavky sou asných kinosálů a svým strnulým ešením bránil i jinému ú elu užívání. Stá í a provozní neohebnost p edstavovaly významnou p í inu úpadku návštěvnosti za ízení i kulturního života ve městě. Upravená budova má potenciál stát se inicia ní stavbou západní ásti náměstí Svobody, v důsledku ehož by i právě ony, d íve významné a dnes upadající objekty zámku, mincovny a hotelu U Medvěda, nabraly nový dech. Nové dispozi ní ešení reaguje na aktuální požadavky města ‒ nahlíží na objekt jako na soustavu samostatných, na sobě nezávislých, avšak propojitelných provozů a zárove se snaží zachovat výraznou osovost charakterizující celou budovu. Původní kinosál pojímající fixní elevaci nahradil

navzájem slu itelný velký a malý sál s podlahou v jedné výškové úrovni. Původní zahrada p i zadní ásti domu je nově eše-

na jako ve ejný dvůr p iléhající k hlavnímu sálu obohacující ve ejný prostor města. Na vstupní prostory upravené v bezbariérovém standardu navazuje foyer, v jehož prostorách se vedle všech nutných servisních místností nachází i provozovna kavárny. S kavárnou p ímo sousedí menší sál, tzv. black box s minimální kapaci-

tou 30 míst k sezení. Jednotka je provozuschopná bez ohledu na dění v okolních prostorech. Může nabídnout i propojení s kavár-

nou nebo hlavním sálem. Velikostí, technologiemi i provozní vazbou na servisní k ídlo skladů a šaten pro ú inkující se velký sál

stává centrem kulturních možností. Je vybavený pohyblivou podlahou, technickým balkonem s live postem pro zvuka e i osvětlova e a s vymezeným prostorem pro promítací techniku.

Hlavní bezbariérový vstup se orientuje do náměstí Svobody.

Místnosti za severní fasádou interreagují s ve ejným prostorem

náměstí, stávají se „výkladní sk íní programové náplně objektu,

emuž je pod ízena jejich nápl ‒ prodejna lístků a salonek kavár-

ny. Jižní „záda budovy jsou cloněna p edstupující sousední bu-

dovou cukrárny. Výškový rozdíl sálu a terénu je ešen terasou a širokým vyrovnávacím schodištěm, jež vytvá í pomyslný amfiteátr. P estože fasáda usiluje o p edání výpovědi o vlastní náplni ‒ vý-

znamné lokální kulturní za ízení ‒ úprava vnější schránky je st ídmě volená ‒ mírné snížení okenních parapetů, navrácení meziokenních reliéfů, rekonstrukce reliéfu jezdkyně na koni v ele

AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

REALIZACE

AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

07 P eměna zahrady na ve ejný dvůr 08 Salonek kavárny s plastikou původních svítidel orientovaný do náměstí 09 Vstupní prostor 10 Foyer/kavárna — motiv filmového pásku v baru a šatně 11 Propaga ní p edměty KINANEKINA 12 Pokladna s administrativním zázemím budovy

štítu, volba lehkých odstínů světle šedé, mírně kontrastní zpracování vstupního portálu a soklu budovy kamenným obkladem, obnovení zapuštěného vstupu do objektu. Rámy oken i dve í, klempí ské prvky a jiné detaily jsou v antracitovém probarvení. Zadní fasády ke svému okolí promlouvají nenápadně. Nejvýraznější je vysoký ád tvo ený t emi novými otvory (francouzská okna) do hlavního sálu skrze západní fasádu umož ující propojení interiéru s exteriérem i p ípadné denní osvětlení sálu. Otvory jižní fasády servisního k ídla jsou eliminovány na nejnutnější a okna v pat e jsou propor ně upravena tak, aby odpovídala charakteru celého objektu. Veškerá profilace íms na fasádě zůstala zachována jak v rozměrech, tak v materiálu. U jižní, východní a západní fasády proběhlo zateplení. U ostatních ploch to bylo vylou eno z důvodu historické hodnoty, výrazného lenění roviny fasády nebo s ohledem na nedostupnost vnější strany fasády. Jako jemný akcent se v rovině fasády projevuje kamenné opláštění vstupního portálu a soklu na severní straně objektu. V p ípadě dochovaných sgrafitových motivů došlo k šetrnému restaurování. Venkovní prostranství jsou ešena ve stejném materiálovém provedení jako p íjezdová komunikace ‒ dlažbou v půlkruhovém kladení tzv. ko i ích hlav. Na specifika dobové realizace objektu a na původní nápl budovy odkazují některé detaily ešení. Na severní fasádě je prost ednictvím Mgr. A. Libora Kalába obnovena meziokenní sgrafitová

REALIZACE

výzdoba. Její hlavní myšlenkou se nově stávají neurony. Neurony koordinují funkci celého těla. Mohou spole ně tvo it větší funk ní celky, kterým íkáme jádro. S nadsázkou lze obdobně nahlížet na nové KINONEKINO ‒ jako na jakýsi st edobod, kde se navazují vazby, spojení a uskute uje se setkání všech jednotek obce. Spojuje se zde svět umění, kultury a spole enského života. Vznikají tak nové kvalitativní vazby a obohacují tak intelektuální potenciál celého města. Díky tomu, že zde bude divadlo, kino, výstavy, p ednášky, se vytvo í nekone né množství spojení, a to nejenom kulturní, ale p edevším lidské a myšlenkové. Další detail zrcadlící původní funkci budovy lze objevit na stěnách baru a šaten pro návštěvníky. Ty pokrývá tapeta zobrazující scan 400 m dlouhého filmového pásku týdeníku, jenž se v kině kdysi promítal. Jen opodál, na stěnách foyer, se propisují fragmenty původních peesáckých reliéfů. Oproti zachování originálních výjevů bylo p istoupeno k jejich abstrahování opět rukou Mgr. A. Libora Kalába. Důvodem byla nízká výtvarná kvalita a tenden ní dobová tematika. Skleněná plastika zavěšená na stěně knihovny salonku je vytvo ena sbírkou starých a původních světel kina. Odkaz na specifika dobové realizace budovy, tzv. stavbu Z, v rámci níž ruku k dílu p iložili místní obyvatelé, p ipomíná motiv na bráně oplocení, na níž je prost ednictvím perforace plechu p enesena fotka ze stavby kina z roku 1958.

REALIZACE

Rozhovor s Pavlem Buryškou Planá se letos nejméně dvakrát zapsala do povědomí architektonické veřejnosti. Zajímavé realizace, architektonické soutěže, promyšlený koncept rozvoje a celkový přístup ke zvelebování města učinily z Plané další zajímavé místo na vcelku pusté mapě západočeské architektury. O proměně KINA v NEKINO jsme si povídali s Pavlem Buryškou, členem autorského týmu XTOPIX (ve spolupráci se Simonou Ledvinkovou).

elevaci podlah, které lze docílit velmi jednoduše. To bylo sou ástí návrhu?

Váš návrh vzešel ze soutěže, ím vás oslovilo zadání města Planá? P iznám se, že to byl p ímo srdcový důvod ‒ manželka je roda ka z Plané, takže bylo jasné, že jakmile se v Plané vypíše soutěž, musíme se zú astnit. Zárove se nám líbilo zadání: proměna starého kina. I když v kontextu náměstí s gotickou parcelací není až tak staré. Lákala nás samotná budova i její poloha s prů elím do ásti náměstí, která v době vypsání soutěže nebyla moc živá. Což je paradox, protože až do roku 1946 tato ást žila o dost víc. Byly zde soust eděny důležité městské domy: nosticovský zámek, mincovna Dneska jsou všechny zmíněné domy v dezolátním stavu, kvůli emuž celý cíp náměstí trpí. Rekonstrukcí kina získalo náměstí rovnováhu, protože na jeho druhé straně je městské kulturní st edisko, knihovna, škola, radnice. Díky KINUNEKINU mají dnes místní důvod navštěvovat i druhou polovinu náměstí. Víte, pro se rozhodla Planá ešit rekonstrukci kina pomocí architektonické soutěže? Náš ateliér měl možnost pro Planou navrhovat už p ed soutěží: revitalizaci anonymního prostoru na tamním sídlišti ‒ parkové náměstí Fu íkova, áste nou revitalizaci městského parku apod. Na

městě pochopili, že spolupracovat s architekty je p ínosné, že výsledek je mnohem lepší, než když někdo navrhne ešení jen istě utilitárně a pragmaticky. Za ali se zajímat, jaké jsou možnosti zadávat projekty i jinak než jen formou p ímého oslovení zhotovitele, a následně i zjiš ovat možnost zorganizovat soutěž. Oslovili KA, našli si firmu, která jim s tím pomohla. My jsme jen chtěli soutěžit. ím si myslíte, že váš návrh zaujal porotu? Je t eba íci, že soutěž probíhala ještě p ed velkým soutěžním boomem, který nastal asi p ed dvěma lety. Pro mimoplánské se nejspíš nezdála p íliš lákavá. P išlo jen asi 14 návrhů a dobrá polovina ešila rekonstrukci p íliš p emrštěně ‒ neodhadla rozpo et města, neodhadla míru, co jsou místní ochotni akceptovat. Velkorysost ešení některých návrhů nep inášela pot ebné kvality. My jsme se snažili logicky a zajímavě p euspo ádat vnit ní prostor. Šlo nám o to najít ešení, které nabídne propojitelný modulární prostor využitelný pro různé situace. P edtím byla v kině zvednutá šikmina hlediště, která výrazně omezovala jeho využití. Měli jsme v úmyslu vytvo it prost edí nabízející širokou škálu možností využití budovy skrze jednoduché scelování a oddělování prostorů. K proměně programu v mnoha p ípadech sta í jen změnit

Ano, variabilita podlahy byla sou ástí návrhu. Díky tomu bylo možné omezit nutnost velkého skladu. Taky se porotě líbilo, že jsme propojili náměstí se zadní ulicí ‒ s ulicí Kostelní ‒ novou komunika ní osou. Porota ocenila i fakt, že jsme propojili hlavní sál s bývalou zahradou, kterou jsme proměnili na dvůr, jenž je dnes souástí ve ejného prostoru města. Je nově vydlážděný, má pěkné, intimní mě ítko Zárove dvůr využívá i místní cukrárna, která těsně sousedí s kinem. asto zdůraz ujete multifunk nost Protože byla sou ástí zadání. Město Planá, k němuž náleží i mnoho blízkých vesniek, nemělo svůj kulturní sál, neměli kde organizovat plesy Radnice hodlá prostor využívat i pro mimo ádné jednání zastupitelstva. Uvažovalo se i o využití pro MASZ (Místní ak ní skupina eský západ ‒ pozn. red.), objevila se poptávka po vícero akcích různého rozsahu, jako je výstavní prostor pro místní i p espolní umělce. Proto chtěli mít možnost práce s menšími jednotkami, a ne jeden velký sál v kulturáku. Byla realizace návrhu konstruk ně složitá? Nejhorší bylo, že jsme nevěděli, do eho jdeme: Dohrálo se poslední p edstavení a za alo se bourat. Nebylo moc šancí dělat stavebně-technický průzkum, neexistovaly žádné výkresy Zárove už od za átku bylo jasné, že konstruk ně to nebude jednoduché ‒ v rámci úvodních procházek nep ístupnými interiéry různých servisních prostor ukázalo, že dům je opravdu ve špatném technickém stavu ‒ našli jsme t eba nalomený sloup, který nesl st echu. Prů elní fasáda odpadávala směrem do náměstí, byly tam obrovské praskliny V jednom místě jsme museli ešit statiku kvůli zavěšené technické lávce pod stropem obou sálů. Dům se stavěl v Akci Z. Plánovali jste zachovat alespo áste ně jeho původní atmosféru?

PAVEL BURYŠKA (*1984, Ostrava) autorizovaný architekt pohybující se rovněž na poli urbanismu, umění a designu Studoval obor architektura a územní plánování na brněnské technice. V roce 2011 absolvoval na Fakultě architektury VUT v Praze s diplomním projektem zabývajícím se integrací eky Vltavy do organismu města Prahy. V průběhu roku 2008 působil jako len týmu holandské kancelá e Neutelings Riedijk Architects a v letech 2009‒2011 pracoval na výzkumných projektech v rámci pražské kancelá e Jiran Kohout architekti / Centrum kvality bydlení. V roce 2011 založil spole ně s Barborou Mikitovou ateliér XTOPIX, nyní XTOPIX architekti s. r. o. Během vlastní praxe získal adu ocenění v architektonickourbanistických soutěžích, z nichž se mj. realizovaly 3 vítězné projekty (KINONEKINO ‒ nový kulturní prostor v Plané, rekonstrukce skautské mohyly Ivan ena, novostavba mate ské školy ve St íb e). BARBORA BURYŠKOVÁ (*1985, Planá) Absolvování studia na Fakultě architektury VUT v Praze (2011) v ateliéru Romana Kouckého p edcházelo studium na Fakultě architektury VUT v Brně a Fakultě architektury v Lublani. Za diplomní projekt Rezervy centra obdržela Cenu Josefa Hlávky, projekt byl nominován na RIBA President s Medals Student Awards. Pracovní zkušenosti získala v holandském ateliéru Neutelings Riedijk, Kuba, Pila architekti a Jiran Kohout architekti / Centrum kvality bydlení. V roce 2011 založila spole ně s Pavlem Buryškou ateliér XTOPIX, nyní XTOPIX architekti s. r. o. Během vlastní praxe získala adu ocenění v architektonickourbanistických soutěžích, z nichž se mj. realizovaly 2 vítězné projekty (KINONEKINO ‒ nový kulturní prostor v Plané a novostavba mate ské školy ve St íb e). www.xtopix.cz

13 Šatna s původními věšáky 14 Brána do ve ejného dvora — grafické p evedení fotky z výstavby v rámci akce Z

AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

SIMONA LEDVINKOVÁ (*1977, Praha) autorizovaná architektka V roce 2003 absolvovala na Fakultě architektury VUT v Praze a stala se lenem volného sdružení architektů ‒ Inblok architekti. Od r. 2012 má samostatnou architektonickou kancelá . V letech 2007‒2009 působila jako externistka na Fakultě stavební VUT v Praze, katedra urbanismu a územ. plánování. Má na svém kontě několik zajímavých realizací, nap íklad Bytový dům v byt. komplexu Slune ní vršek, Praha (ateliér Hlavá ek & Partner), obytný soubor Terasy Bohunice, Brno, kompletní rekonstrukce kulturní památky ‒ interiéru vily dr. E. Beneše v Sezimově Ústí i novostavbu d evěné pokladny areálu Sever v Botanické zahradě v Praze.

Hledali jsme nějaké prvky, které bychom mohli akcentovat. Bohužel jsme jich našli jen pár. Za necelých 60 let existence se kino asto rekonstruovalo, větší úprava proběhla v roce 1994, ta zni ila i původní obklady a dlažby. Takže „feeling z budovy odpovídal spíše 90. létům. Až když jsme se deinstalací obkladů dostali k původním omítkám, objevili jsme dva reliéfy ve foyer. Starostka a místostarosta je doporuovali strhnout, emuž se nedivím: Na reliéfu byli dva p íslušníci pohrani ní stráže se samopaly v ruce, navíc vyvedeni velmi neuměle Snažili jsme se reliéf do urité míry zachovat, proto jsme p išli se šalamounským ešením, že jej ponecháme a p et eme bílou barvou a pan Kaláb, který pro nás navrhoval různé výtvarné prvky, by ponechal jen kontury a vytvo il novou, abstraktní formu reliéfu. Druhým prvkem, který jsme se snažili akcentovat, byla jezdkyně na tympanonu v prů elí. Nic jiného nezbylo. Ještě snad, že se nám povedlo do kavárny vrátit původní kinoseda ky, které byly z kina odmontovány v roce 1994 a uloženy ve smute ní síni. Petr Pištěk v recenzi p esto poukazuje na p ílišnou strohost místa A to se nám rozpo et ze soutěžní studie skoro zdvojnásobil. Ne naší vinou, jedna věc byly nep edvídatelné náklady vzniklé reálným posouzením stavební kondice domu, druhá t eba zvýšené nároky na vybavení. S rozpo tem jsme tedy trošku

bojovali, takže mohl ovlivnit některá naše rozhodnutí, nicméně strohost je do zna né míry i chtěná. Nechtěli jsme si na něco hrát, spíše prostor jen vy istit, udělat otev enou platformu, kterou si mohou provozovatelé p estavovat podle pot eby. Uvnit je mnoho p ídavných konstrukcí, které se mohou využívat t eba pro nový cirkus. Novým výtvarným prvkem je reliéf na vstupní bráně. V rámci budovy se nám povedlo vymyslet několik detailů, kde se odkazujeme na historii objektu. Na t ináctimetrové vstupní bráně do dvora jsme formou perforace znázornili výjev z akce Z, kde si lidé podávají mezi sebou cihly. Pak t eba jsme během boura ky nashromáždili veškerá původní i nouzová světla a vytvo ili světelnou plastiku, která je umístěna v salonku a odkazuje na původní kino. Máte zpětnou vazbu od návštěvníků, jak jsou s novou podobou „kina spokojeni? Objevily se hlasy, které nostalgicky volají po kinu, do nějž za mlada chodily Nicméně i díky místní patriotce Blance Borůvkové, která vytvá í dramaturgii prostoru a snaží se nastavit program pro všechny věkové skupiny, p evažují pozitivní reakce. A filmy se zde nakonec taky promítat dají v rámci kinokavárny, kde se využívá zmíněné pohyblivé elevace podlah.

ROZHOVOR

Mluvil jste o p est eleném rozpo tu V rámci soutěže jsme po ítali s tabulkovými cenami a dostali se na cca 12 milionů. Postupně se objevila zmíněná rizika, stejně jako zvyšující se nároky na techniku. Nap íklad jsme prosadili výměnu st ešní krytiny. Nedaleko je kostel s vyhlídkovou věží, z níž byl výhled i na poloplechovou zaplátovanou st echu kina, která původně měla zůstat. Povedlo se nám investora p esvěd it, že technika za 5 milionů pot ebuje po ádně zakrýt, k emuž nám nahrálo i později zjištěné zatékání do konstrukce. Komunikace s investorem ale byla skvělá. Starostka a místostarosta chodili na každý kontrolní den. Není obvyklé ani to, že celou investici město financovalo z vlastních zdrojů, bez dotací, protože s nimi měli negativní zkušenosti. Jak je vidět, to jde i bez nich. Planá jako dobrý p íklad? Ur itě. Vznikají tam věci i od jiných architektů. Smute ní sí , která rovněž vznikla na základě soutěže, i naše KINONEKINO uspěly na Stavbě roku Plze ského kraje. Kino se probojovalo mezi 33 nominovaných projektů na eskou cenu za architekturu. Máte-li cestu na západ, doporu uji zajet do Plané a podívat se, co tam vzniká. Děkujeme za rozhovor

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

REALIZACE

NEPLANÉ

NADĚJE V PLANÉ Kultivovanou přestavbou kina získalo pohraniční město multifunkční kulturní zařízení včetně nového poloveřejného dvora. Proměnlivé prostory s moderní technikou místním přinášejí řadu příležitostí.

TEXT: PETR PIŠTĚK 15

VÍC NEŽ KINO Pětapůltisícová Planá pot ebovala sou asnou obdobu sokoloven a kulturních domů ‒ budovu, která by kromě filmových projekcí hostila i plesy, koncerty, divadelní p edstavení, p ednášky, konference nebo výstavy. Na proměnu skomírajícího kina na náměstí Svobody město p ed pěti lety vyhlásilo dvoukolovou architektonickou soutěž, stavba dle návrhu Simony Ledvinkové a ateliéru XTOPIX byla dokonena v lo ském roce. Vzhledem ke stavu někdejšího Kina pohrani ní stráže nebylo možné ‒ a vzhledem k ideologii 50. let ani vhodné ‒ uceleněji se vracet k původní podobě budovy. Architekty tedy omezovaly p edevším základní objemy a nosné konstrukce, k výtvarnému ešení p estavby však mohli p istoupit vcelku svobodně. Pochopitelně s ohledem na postoj ú adů, centrum Plané je městskou památkovou zónou.

nedochovanou, výzdobu pak p ipomínají nové reliéfy umístěné mezi a nad dvěma okny po obou stranách. Dílo Libora Kalába znázor ující neuronové sítě vypadá v porovnání s figurou poněkud těžce, z odstupu p ipomíná fragmenty kamenného zdiva a promě uje mě ítko fasády. Tento dojem lze p ipisovat i umístění reliéfů „na spad , tedy až k hraně ostění. Se symetrickými dvojicemi oken se pojí také sporné snížení jejich parapetů, které neodpovídá ú elu a p edevším uspo ádání jinak uzav ených prostor vlevo i vpravo od vstupu. V pokladně/infocentru je pohled do zad personálu nežádoucí, v salonku s rozměrnou a možná zbyte nou dekorací sestavenou z původních svítidel pak okna zasahují do vestavěné lavice. Kolemjdoucí tak z ejmě nej astěji uvidí zatažené žaluzie.

TRANSPARENTNÍ PŘÍSTUP

Prostorná, do zástavby s gotickou parcelací zasazená budova se do náměstí obrací drobným, socialisticko-realistickým zpodobněním antického chrámového prů elí. Fasádu v etně jemné profilace sjednocuje světle šedá omítka v kombinaci s žulovým obkladem portálu a soklu. Neutrální barevnost se hezky vyjímá mezi sousedními žlutými domy a zárove navazuje na nedávno vydlážděné náměstí.

Prů elí velice prospěla obnova závět í, resp. zrušení zádve í. Vstupní prostor se plynule napojuje na chodník s rampou, lístky se mohou prodávat i p es okénko. Celoprosklená stěna p ináší deklarovaný efekt výkladní sk íně, tedy otev enost spojenou s p ímým a velkorysým průhledem do nitra objektu. Stojíme-li na plánském náměstí, vyvstává ovšem jedna související otázka: Neměla být do fasády ambiciózního kulturního za ízení za leněna nějaká rozměrnější, dob e viditelná plocha pro programové upoutávky?

Auto i zachovali motiv ve štítu, jezdkyně s pochodní na ok ídleném koni dostala formu decentní liniové kresby. Další, již

Ve vstupním prostoru p echázejícím ve foyer auto i správně vsadili na jednoduchou kombinaci bílého stropu a stěn

MALÝ VELKÝ DŮM

s ernou podlahou a nábytkem. Z elegantního výrazu interiéru se trochu vymyká pouze šatna a bar kavárny, jejichž strop i stěny v etně pultů pokrývá fólie potištěná kopií starého filmového pásu. Aplikace sépiově hnědého vzoru není výtvarně zcela důsledná, pokud jde o vztah konstrukcí, ploch a objemů ‒ a působí dekoratérsky. Diskutabilní je též (ne)uchování dvojice době vzniku poplatných motivů na protější stěně ve formě p ipomínající velmi hrubé skici. Nejp esvěd ivějším prvkem foyer tak zůstává dvojice nasvícených bo ních nik s magnetickou stěnou. A vše dob e dopl uje rovněž lapidární orienta ní systém, práce grafického studia Artbureau.

NA NEUTRÁLNÍM POZADÍ Uspo ádání bývalého kinosálu zachovává dispozi ní symetrii, nabízí však soustavu jednoduchých, variabilních a moderní technologií vybavených prostor, obsluhovaných z centrální p í né lávky. Kromě dvojice bo ních vestibulů navazuje na foyer i malý sál (black box) s dve mi v ose stavby, jehož protilehlou stěnu lze zcela otev ít do velkého sálu ‒ a tím i efektní dlouhý průhled. Interiér sjednocuje erná barva podlahy, z větší ásti výškově stavitelné. erné, uhlové a šedé odstíny nesou i zbývající povrchy. Neutrální barevnost sálů ještě podtrhuje jejich strohý, užitkový výraz udávaný p evážně scénickou technikou. Celkový charakter odpovídá spíše projekcím a dalším p edstavením na scéně než nap íklad plesům. Je pravděpodobné, že materiálové a barevné pojetí sálu bude ást ve ejnosti pokládat za nep ívětivé a nereprezentativní. Snad

AUTOR: SIMONA LEDVINKOVÁ SPOLEČNĚ S BARBORA BURYŠKOVÁ, PAVEL BURYŠKA / XTOPIX ARCHITEKTI MÍSTO: NÁMĚSTÍ SVOBODY, PLANÁ

s výjimkou stropních svítidel. Studiově působící prostor pak p ekvapivě otevírá trojice francouzských oken sloužící jako únikové východy a zárove p ístup na dvůr.

15 Malý sál (black box) propojitelný s foyer a velkým sálem 16 Vstupní prostor s vyrovnávající rampou mezi vstupem z náměstí a foyer 17 Hlavní sál se vstupy do dvora

Nové polove ejné prostranství p iléhající k sálu, bývalá zahrada, pat í k velkým p ínosům projektu. Stup ovitá dlážděná plocha sousedí s ulicí, proto ji lze uzav ít posuvnou bránou. Kromě spojení se sálem únikovými východy se s dvorem pojí i další provozní otázky, nebo jeho ást slouží jako zahrádka sousední cukrárny. Výpl brány p edstavuje z ejmě nejp esvěd ivější výtvarné dílo celé rekonstrukce, do erného plechu p evedený vý ez novinové fotografie zachycující výstavbu kina v akci Z. Poh íchu nejde o dílo dob e viditelné, z jedné strany schází dostate ný odstup, z opa né pak kontrastní pozadí.

KULTURNÍ VZOR P estože budova plánského kina i po bezmála šedesáti letech od svého dokon ení stále slouží také filmovým projekcím, jeho proměnu v multifunk ní sál vyjad uje název KINONEKINO. Na zábavném, módním

RECENZE

a p i běžném používání z ejmě i náro ném pojmenování je postaven také vizuální styl celého prostoru. Nad hlavním vstupem se ovšem zatím skví nápis KINO, stejný ozna uje i zadní vchod pro ú inkující. Propojení grafické identity s architekturou si tedy ještě žádá doladění, stejně jako některé další výtvarné a provozní záležitosti. Architekti, které k Plané pojí také osobní vazby i další projekty, jsou s vedením za ízení v astém kontaktu. Můžeme tedy oprávněně vě it nejen v zachování charakteru budovy, ale i v jeho rozvoj a posílení. Městu Planá se vyplácí, že podobu svého kulturního stánku hledalo v architektonické soutěži ‒ a že stejnou cestou jdou i jeho další investice. P ejme si, aby se odvážná a zda ilá p estavba kina z dílny mladých architektů stala inspirací i nadějí také pro ob any dalších měst. A zejména pro jejich p edstavitele. Autor je architekt a publicista, student doktorského programu na FA VUT

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

25 LET GRAND PRIX:

NOVÁ KREV OBCE ARCHITEKTŮ

Rok 2018 je plný výročí. Malých i velkých. Vzpomínáme na založení československého státu před 100 lety, samostatného českého státu před čtvrt stoletím a vznik Unie architektů, naší předchůdkyně před 83 lety. as je neúprosný a rychle letí. P ipadá mi to nedávno, když jsme pod vedením Aleny Šrámkové p ipravovali zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů, ale je to už 26 let. Na základě tohoto zákona . 360/1992 sbírky byla p ed 25 lety založena naše profesní organizace s p enesenou působností státu eská komora architektů. A je to stejných 25 let, co Obec architektů, jako nevládní organizace, která má za úkol prezentovat kvalitní architekturu široké laické a odborné ve ejnosti, založila Grand Prix architektů ‒ Národní cenu za architekturu. Jedná se o unikátní soutěžní p ehlídku architektonických prací realizovaných na území eské republiky za poslední rok. Unikátnost této ceny spo ívá v její porotě. 5 lenná porota má vždy 4 zahrani ní porotce a pouze jednoho eského porotce, a to ještě nepraktikujícího architekta. Jeden porotce je vždy ze Slovenska. V porotě GPA můžete být pouze jednou za život a po ukon ení práce v porotě se stáváte estným lenem Obce architektů. Je to opravdu skupina skvělých architektů, Borisem Podrecou po ínaje p es Sira Michaela Hopkinse, Zvi Heckera, Benedettu Tagliabue, Evu Ji i nou a lo ským nositelem ceny Augusta Peretta Nikolajem Šumakovem kon e. Celkem je to za posledních 24 ro níků 120 jmen. Letošní jubilejní 25. ro ník GPA porotují Ian Ritchie z Velké Británie, Marta Schreieck z Rakouska, Juraj Benetin ze Slovenska a eský socha , malí , hudebník a tane ník František Skála. Považujeme za symbolické, že cena GPA bude tentokrát p edána ve Španělském sále Pražského hradu, spole ně se slovenskou cenou Emila Belluše za p ítomnosti ministrů kultury eské a Slovenské republiky a za p ítomnosti prezidenta Amerického institutu architektů A. I. A. a prezidenta Mezinárodního svazu architektů U. I. A. v jedné osobě, pana Thomase Voniera. Důležité je p ipomenout i ještě jedno malé „výro í ‒ výro í opětovného vstoupení do mezinárodních struktur již zmíněné U. I. A. vloni na kongresu v Soulu. Byl to jeden ze t í strategických cílů nové Rady Obce architektů, která mimo mne, od ledna 2017, pracuje ve složení Karel Smejkal, 1. místop edseda, Vladimíra Lení ková, místop edseda, Zorka Krej í a Václav Mastný. Jsem rád, že se na všechny eské architekty opět vztahuje mezinárodní standard chování mezi architekty a klienty ACCORD, na jehož vytvo ení a schválení se rozhodujícím způsobem podílel v roce 1999 dlouholetý p edseda KA Petr Bílek. Novinkou letošního roku bylo vytvo ení platformy pro setkávání zahrani ních architektů pracujících v eské republice a platformy pro setkávání studentů architektury. Mezinárodní sekci vede Milan Svatek a sekci studentů Martin Ho ešovský. Spole ně s p edstaviteli sekce starších architektů Janem Melicharem a Josefem Kope ným se podílejí na práci v Obci architektů. Všichni v Obci architektů se snažíme pracovat moderně a efektivně on-line. Nemáme tudíž sekretariát, nemáme žádné zaměstnance a neplatíme žádné nájmy. Da í se nám i áste ně ešit dluhy minulosti. Myslím, že se už dostavují první pozitivní výsledky. Pokud máte pocit, že se chcete p idat, neváhejte. Uvítáme jakoukoli Vaši pomoc. V úctě

Ing. arch. Oleg Haman, P edseda zapsaného spolku Obce architektů

ROZHOVOR

Rozhovor s Alenou Šrámkovou Obec architektů byla založena v roce 1990 podle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů. Jejím cílem bylo navázat na tradici spolků architektů z prvního období československé republiky 1918–1938. Stala se přímým právním nástupcem Svazu architektů, jehož činnost byla ukončena v roce 1989 a který do té doby sdružoval zástupce architektonické profese. Její první předsedkyní se stala Alena Šrámková, která v rozhovoru zavzpomínala nejen na dobu, kdy první svobodná organizace sdružující architekty vznikala…

Můžete nám p iblížit atmosféru, v níž vznikala Obec architektů?

ím konkrétně jste se v těch prvních letech zabývali?

Vznik Obce de facto pat il k revoluci, k všeobecnému nadšení p elomu osmdesátých a devadesátých let. Moje ú ast byla víceméně náhodná, najednou jsem se ‒ spolu s kamarády architekty ‒ octla ve st edu dění. Kromě mne to byla skupina relativně mladých žáků, kte í se v té době velmi angažovali. Výsledek ukázal, že se angažovali dob e, úspěšně a obětavě a Obci velmi pomohli na svět.

Mým hlavním úkolem, za který jsem cítila zodpovědnost, bylo dostat architekturu do povědomí lidí. P esvěd it ve ejnost, že je to důležitá disciplína, že je t eba se jí věnovat. Tehdy nebylo v módě dělat architekturu nebo o ní vůbec rozmýšlet. Moje absolutní p edstava byla, že by se architektura mohla dostat do televize, což bylo nemyslitelné. Tehdy byla televize neprůst elná a nedalo se s ní po ítat.

Vybaví se vám i konkrétní vzpomínky?

Myslíte, že dneska má takováto organizace ještě smysl?

Pamatuji si, jak jsme se tehdy poprvé sešli v budově Svazu architektů SSR. Dorazila nás asi stovka, možná dvě. Byl to normálně revolu ní in, na kterém jsme se domluvili den p ed tím na podobném setkání výtvarníků v Mánesu, kde jsme si ekli, že architekty svoláme na zít ek. Je neuvěitelné, kolik se nás tehdy ‒ bez sociálních sítí a internetu ‒ hned na druhý den sešlo. Bylo to moc hezké, úžasné. Jak vlastně vnímáte „spolkový život obecně? Pot ebují architekti vůbec Obec architektů? V revolu ní době ji pot ebovali moc. V tom je oproti dnešku velký rozdíl. Tehdy jsme žili v jakési nehotové spole nosti, kterou nešlo nijak definovat, takže bylo opravdu zapot ebí mít kolem sebe sp ízněné duše.

Ur itě by stálo za to se nad tím zamyslet. Tehdy to bylo hrozně důležité. Myslím, že by měla zůstat zachována, pro náhlou pot ebu. Navíc by tu měla být možnost, hlavně pro mladé lidi, zejména absolventy, kte í asto nemají kolem sebe nikoho, s kým by mohli své zkušenosti sdílet a vymě ovat, ale zase mají silnou pot ebu si o architektu e povídat. Povídáte si vy ještě o architektu e? Povídali jsme si hodně s manželem, ale on už dávno zem el Naštěstí mám kamarády architekty a po ád za mnou chodí i studenti. Zmínila jste studenty ‒ máte za sebou témě t i dekády působnosti na Fakultě architektury VUT. Jsou dnes jiní než tehdy, v dobách, kdy jste zakládali Obec?

Já bych spíše ekla, že jsem se změnila já Oni jsou po ád stejní, ten rozdíl ve vnímání bych spíš sváděla na sebe. Ale co je vidět na první pohled, je, že dnes je na architektu e mnohem víc holek. Co si vůbec myslíte o kvalitě sou asné eské architektury? Já si myslím, že je dobrá, já nejsem vůbec pesimista a opravdu si myslím, že není špatná. P ijde mi, že z toho východního bloku jsme opravdu dob í. Když se podívám na Polsko, Ma arsko, Německo, tak mám dojem, že jsme vysloveně nejlepší z nich. A vaše stavby v tomto kontextu? Jak je vnímáte zpětně, jaký pocit ve vás vyvolávají? Víte, že jsem na některé hrdá? Dnes mi p ijde, že to tehdy ode mne byl celkem výkon. Te už je to složitější, už to v sobě nemám, nemám, kde bych to v sobě vzala, nemám „za co zatahat . Nicméně mám štěstí, že po ád pracuji ‒ mám na stole menší sídliště, domky Ale chtěla bych se ještě zapojit do projektu nějaké velké budovy. Ráda navrhuji větší domy, zejména když nejsou na bydlení. Bydlení je takové Jednoduché. Děkujeme za rozhovor

Rozhovor p ipravili Tereza Gladišová a Matej Šišolák

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ Grand Prix architektů (předtím do roku 2006 jako Grand Prix Obce architektů, od r. 2016 s přídomkem Národní cena za architekturu) bude letos udělena již po pětadvacáté (rok 1997 neexistuje, do roku 1997 byla udělovaná „za předchozí rok“, od r. 1998 se uděluje za aktuální rok). Tradiční soutěž byla dlouhou dobu jedinou prestižní architektonickou přehlídkou u nás, často s vynikající mezinárodní porotou, která jednotlivé stavby hodnotila velmi pečlivě. Jako každá soutěž i Grand Prix přežila své lepší i horší období: My v předvečer udělování jubilejní, 25. Grand Prix (2. října v pražském Mánesu) přinášíme přehled všech vítězů hlavní ceny od roku 1993 do 2017.

1993 DIVADLO SPIRÁLA LATERNA ANIMATA, PRAHA 7 Auto i: Jind ich Smetana, Jan Louda, Tomáš Kulík, Zbyšek Stýblo / Architektonické studio GAMA, s.r.o. Foto: Pavel Fri

1994 SBĚRNA SUROVIN S ČISTÍRNOU ODPADNÍCH VOD V HORNÍM MARŠOVĚ Autor: Roman Koucký / Roman Koucký, Architektonická kancelá s.r.o. Spolupráce: Rudo Netík, Šárka Malá Foto: Ester Havlová

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

1995 RADNICE BENEŠOV Auto i: Josef Pleskot, Radek Lampa, Jana Vodi ková, Vladimír Krajíc / AP Atelier Foto: Jan Malý

1996 REKONSTRUKCE A DOSTAVBA PAVILONU G, BRNO Auto i: Viktor Rudiš, Zdenka Vydrová, Martin Rudiš / Ateliér Rudiš + Rudiš

1996

Foto: Archiv ateliéru

1998 DUM PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V ČESKÉM KRUMLOVĚ VYŠEHRAD Auto i: Ladislav Lábus, Lenka Dvo áková, Zdeněk He man / Lábus AA Foto: Jan Malý

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

1999 DŘEVĚNÝ DOMEK V MUKAŘOVĚ, PRAHA VÝCHOD Auto i: Ivan Kroupa, Radka Exnerová / Ivan Kroupa architektonická kancelá Foto: Ivan Kroupa

2000 FÁRŮV DŮM, SLAVONICE Auto i: Roman Koucký, Šárka Malá, Iveta Chitovová / Roman Koucký, Architektonická kancelá s. r. o.

1999

2001

Foto: Ester Havlová

2001 STARTOVNÍ DOMY V RUDNÍKU, RUDNÍK LEOPOLDOV, OKR. TRUTNOV Auto i: Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Pavel Rydlo a Alexandr Skalický / Archteam Foto: Ester Havlová

2002 KNIHOVNA FILOZOFICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Auto i: Ladislav Kuba, Tomáš Pila / Kuba & Pila architekti s.r.o. Spolupráce: Lenka Poctová, Martin Klimecký, Zdena Pavelková

2002

Foto: Filip Šlapal

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

2003 PALÁC LANGHANS, PRAHA Auto i: Ladislav Lábus, Pavla Burešová, Lenka Dvo áková, Zdeněk He man, David Mareš / Lábus AA Foto: Jan Malý

2004 KŘIVOKLÁTSKÝ LETOHRÁDEK Autor: Stanislav Picek / Satra Picek Architects s. r. o. Foto: Autor

2005 REKREAČNÍ A SPORTOVNÍ AREÁL KRAVÍ HORA, BRNO Auto i: Antonín Novák, Petr Valenta, Radovan Smejkal, Klára Koš álová / D.R.N.H., v. o. s.

2005

Foto: Filip Šlapal

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

2006 BYTOVÝ DŮM NA OKRAJI, PRAHA 6 Auto i: Karel Scheib, Tomáš Velinský / ANTA Foto: Ester Havlová

2007 CENTRUM EKOLOGICKÝCH AKTIVIT MĚSTA OLOMOUCE SLUŇÁKOV Auto i: Roman Brychta, Adam Halí , Ond ej Hofmeister, Petr Lešek Spolupracovníci: Kate ina Horáková, Katarína Jägrová, Lenka Slívová / PROJEKTIL ARCHITEKTI Foto: Andrea Lhotáková

2008

NOVÉ ÚSTŘEDÍ ČSOB V PRAZE, RADLICÍCH Auto i: David Ambros, Pavel Fanta, Markéta Jure ková, Helena Kohlová, Daniel K íž, Zdeněk Rudolf, Ji í Tr ka / Josef Pleskot - AP atelier Praha Foto: Jan Malý

2009

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

2009 FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ A TĚLOVÝCHOVNÁ ZAŘÍZENÍ UNIVERZITY PARDUBICE Auto i: Ladislav Kuba, Tomáš Pila / Kuba & Pila architekti s. r. o. Spolupráce: Martin Klimecký, Vít Koš ál a Radka Paštěková Foto: Ester Havlová

2010 NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA V PRAZE Auto i: Roman Brychta, Adam Halí , Ond ej Hofmeister, Petr Lešek / Projektil architekti Foto: Andrea Thiel Lhotáková

2011 BYTOVÝ DŮM S TĚLOCVIČNOU, PRAHA Autor: Petr Burian / DAM architekti Spoluauto i: Jan David, Petr Malinský Foto: Andrea Thiel Lhotáková

2012

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

2012 REVITALIZACE BASTIONU U BOŽÍCH MUK, PRAHA 2 Auto i: Miroslav Cikán, Pavla Melková / MCA atelier, s. r. o. Spoluauto i: Peter Buš, Pavel Koštálek Foto: Filip Šlapal

2013 KONVERZE UHELNÉHO MLÝNA V AREÁLU ŠROUBÁREN, LIBČICE NAD VLTAVOU, Autor: Patrik Hoffman / ATELIER HOFFMAN Foto: Andrea Thiel Lhotáková

2014 OBLASTNÍ GALERIE V LIBERCI Autor: Ji í Bu ek / SIAL architekti a inžený i spol. s r. o. Spoluauto i: Jan Duda, Filip Horatschke, Helena Hlávková Foto: Ivan Němec

25 LET GRAND PRIX ARCHITEKTŮ

2015 CHATA U JEZERA, DOKSY Auto i: Pavel Nasadil, Jan Horký / FAM Architekti Spolupráce: Ond ej Freudl

2016 REKONSTRUKCE BÍLÉ VĚŽE V HRADCI KRÁLOVÉ Auto i: Jaromír Chmelík, / architekti chmelík & partne i Spolupráce: Bohumil Rusek, David Ba ura, Michal Potů ek, Kryštof Kreisinger, Alena Vojtíšková, Jan Ondrák Foto: Lukáš Pelech

2017 SHOWROOM SPOLEČNOSTI MY DVA Auto i: Ond ej Chybík, Michal Kristof / Chybik+Kristof Architects & Urban Designers s. r. o. Spolupráce: Victor Cojocaru, Martin Holý, Vojtěch Kou il, Šárka Kubínová, Ond ej Mundl, Matej Štrba Foto: Lukáš Pelech

2016

Foto: Tomáš Balej

REALIZACE 01 Pohled od prozatímního d evěného k íže ke klekátku

AUTOR: VOJTĚCH KOLÁŘ

MÍSTO: MIKULOV

REALIZACE

KAPLE CESTOU

Zvlněná otevřená krajina okolí jihomoravského Mikulova získala díky intervenci studentů a pedagogů FA VUT v Brně překvapivě intimní a kontemplativní těžiště: fragmenty kaple roztroušené cestou k bývalému poutnímu místu...

REALIZACE

Autorská zpráva

Mikulovsko je krajinou mnoha tvá í. Nalézáme zde turisticky atraktivní místa i kouty se zapomenutou historickou stopou. Mnohovrstevnaté p íběhy se staly podkladem pro intervence studentů, kte í se rozhodli drobnými zásahy (mnohdy na pomezí architektury a land artu) posílit identitu lokality. Studentské práce, které vznikly na Fakultě architektury VUT pod vedením Barbory Ponešové a Jana Foretníka, byly sou ástí projektu NAKI DF13P01OVV019 „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohrani í . Dalšími ešiteli grantového projektu byly NPU ÚOP v Brně, ESF a FF MU v Brně.

(nedílná sou ást vstupu), lavici (místo spo inutí a modlitby),

Vojtěch Kolá si pro svůj návrh zvolil lokalitu Rochusberg (dnes Liš í kopec) nad Dolními Dunajovicemi. Na vrcholu tohoto kopce stála od 17. do konce 18. století kaple svatého Rocha. Koncept odkazuje na objekt původní kaple, její p ipomínka ale není doslovná. Podobně jako st ípky naší paměti, tak i fragmenty liturgického prostoru vyvstávají p i pohledu na toto (polo)zapomenuté duchovní místo. Podél historické cesty k vrcholu osadil autor několik vápencových bloků jako p ipomínku mobiliá e kaple: schody

byl zvolen jako lokálně používaný materiál odkazující též na

ambon (tribuna k pomyslnému dialogu v krajině) a klekátko (prohloubení osobní spirituality pod k ížem). Pátým prvkem by měl

být obnovený k íž, umístěný na torzu dochovaného soklu (ten je

z důvodu probíhajícího ízení o prohlášení nemovitou kulturní památkou v sou asné době zastoupen do asným d evěným k ížem). Rozmístění prvků mobiliá e také odkazuje k tradici drobné sakrální architektury (božích muk, poklon, kapli ek) kolem poutních

cest. Jednotlivé prvky usměr ují cestu poutníků ke k íži, a regulují tak jejich pohyb po národní p írodní památce. Umístění těchto prvků navíc podtrhuje významné krajinné výhledy. Vápenec historii lokality.

Projekt byl v srpnu 2016 realizován. Uvedení do provozu bylo

spojeno se slavností žehnání k íže. V listopadu 2017 bylo v sever-

ní ásti cesty vysazeno cca 50 ovocných stromů (t eše , meru ka, mandlo , hruše , jablo ). Důkazem toho, že místo za alo znovu ožívat, je několik svateb, které se zde již konaly.

AUTOR: VOJTĚCH KOLÁŘ

MÍSTO: MIKULOV

REALIZACE

03 02 Pohled z lavice (vlevo Velká Slune ná a vpravo silueta Pálavy) 03 Pohled od ambonu 04 Vstupní schodiště 04

REALIZACE

STUDENTSKÁ INTERVENCE BAROKNÍ KULTURNÍ KRAJINY JIHOMORAVSKÉHO POHRANIČÍ KAPLE CESTOU Místo: Mikulov Investor: Fakulta architektury VUT v Brně Autor: Vojtěch Kolá Spoluauro i: Barbora Ponešová, Jan Foretník, Ústav prostorové tvorby FA VUT v Brně Dodavatelé: Kamenosocha ství Smetana s.r.o., betone.cz Projekt: 2013 Realizace: 2016 Foto: Jan Foretník, Vojtěch Kolá , Barbora Ponešová

0 /2016 DATUM:

1:1000

LOKALITA:

A schody

MĚŘÍTKO:

Situace

Liščí kopec, p.č. 3614, k.ú. Dolní Dunajovice

NÁZEV PŘÍLOHY:

SITUACE

lavice

C ambon

D klekátko

Bc. Vojtěch Kolář

FA VUT BRNO

dočasn kří

AUTOR:

D F

torzo

ZADAVATEL:

kří

PROJEKT:

KAPLE CESTOU

1250

A schody

1250

200

FA VUT BRNO

Bc. Vojtěch Kolář

07/2016 1:50

DATUM: MĚŘÍTKO:

Detail prvků Liščí kopec, p.č. 3614, k.ú. Dolní Dunajovice

D klekátko LOKALITA:

1000 1300

1500

NÁZEV PŘÍLOHY:

300

axonometrie axonometrie

AUTOR:

1350

500

DETAIL

ZADAVATEL:

2000 2050

1200

500

KAPLE CESTOU

700

500

ez řez

PROJEKT:

200 440 640

560

půdorys půdorys

100 100 150 250

200

AUTOR: VOJTĚCH KOLÁŘ MÍSTO: MIKULOV REALIZACE

C ambon

500

560

B lavice

05 Panoramatický pohled od ambonu

06 Žehnání k íže

REALIZACE

Rozhovor s Janem Foretníkem a Barborou Ponešovou Intervenci v krajině moravsko-rakouského pohraničí má na svědomí na první pohled nesourodá trojice autorů: student a dva pedagogové. Jaká byla jejich role v příběhu realizace „fragmentální kaple“?

Celý projekt se váže k původní barokní kulturní krajině nejen Mikulovska. Pro jste si zvolili právě toto téma pro grant/ projekt? Barbora Ponešová: Ještě p ed za átkem grantu jsme spolu s Fakultou umění a architektury Technické univerzity v Liberci organizovali studentský workshop, který se věnoval barokní krajině Plze ska. Výstupem byla výstava semestrálních prací. Na jejím základě nás oslovili kolegové z NPU v Brně a p izvali nás jako spoluešitele k p ípravě jejich projektu, který se zabýval také sudetskou krajinou, ale na Moravě. Můžete více p iblížit celý grant? Jaký je jeho záměr, další ú astníky i p ípadné dosavadní výsledky? Jan Foretník: Podstatu grantového projektu vystihuje už jeho velmi popisný název ‒ „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohrani í . Tohoto úkolu se jako hlavní ešitel zhostil Národní památkový ústav, územně odborné pracoviště v Brně. Spolu ešitelé byly Fakulta ekonomicko-správní a Fakulta filozofická Masarykovy univerzity a Fakulta architektury Vysokého u ení technického v Brně. ešeným územím bylo Mikulovsko, Jaroslavicko a Znojemsko. BP: Studenti architektury v rámci svých ateliérových prací ešili obnovu a oživení kdysi významných míst kulturní krajiny, která byla z různých důvodů opuštěna nebo ztratila svoji funkci. Taková deprivovaná místa jsme za ali nazývat „místa bez vědomí . Kolik dalších projektů a v jaké podobě,

kromě projektu Vojtěcha Kolá e, v rámci programu vzniklo? JF: Celkem studenti během ty let trvání grantu vytvo ili více než 100 projektů. Všechny byly zpracovány na úrovni architektonické studie. Jednalo se o projekty různých mě ítek od drobných zásahů až po urbanistické projekty. Návrhy zpracovávali studenti všech ro níků od prvního ro níku po bakalá ské a diplomové práce. Od za átku se po ítalo s realizací? JF: Ano, realizace byla od za átku sou ástí grantového projektu. Jakým způsobem jste vybrali projekt k realizaci? Bylo to formou interní soutěže? JF: Z vypracovaných projektů jsme vybrali projekt nejvhodnější ‒ koncep ně i architektonicky silný, ale zárove i realizovatelný. Jak finan ně, tak legislativně i majetkoprávně. V této souvislosti je t eba poděkovat za pomoc i Agentu e ochrany p írody a krajiny R. Uvažujete i o realizaci dalších projektů? JF: Další realizace v tuto chvíli rozjednané nejsou. Nejblíže byl projekt k titelnice v opuštěné obci Je meniště, ale nepoda ilo se jej majetkoprávně do ešit. Autorský tým tvo í dva pedagogové a jeden student ‒ můžete blíže p iblížit rozdělení jednotlivých rolí? BP: Úkolem pedagogů bylo definovat metodiku práce, udržet organizaci a teoretický rámec celého projektu. V konkrétním p ípadě Vojty Kolá e jsme skrze diskusi postupně hledali umě ené formální vyjád ení jeho původního nápadu. Vojta

velmi citlivě zareagoval na vybrané místo a na konceptu pracoval do zna né míry samostatně.

07 Celkový pohled na Liš í kopec 08 Torzo kamenného soklu původního klasicistního k íže

JF: Ve fázi realizace jsme se potom všichni zapojili do ešení technické stránky, jednání s ú ady i s dodavateli. Hodnocení vybraného projektu už áste ně zaznělo. Můžete ale rozvést, ím vás oslovila právě Kaple cestou? BP: Osobně jsem si nějakou dobu nebyla jistá lapidárními tvary jednotlivých ástí kaple. Ale v průběhu grantu se mi myšlenky stále astěji vracely právě k tomuto konceptu a objevovala jsem jeho skrytou kvalitu. Je zajímavé, že podobně působí i realizace: Těžko se fotografuje a není to taková ta „pecka do asopisů. O to ne ekaně silněji zapůsobí p i osobní návštěvě místa. Právě krajina, vápencový mobiliá a osobní p íběh p íchozího vytvá ejí ne ekané situace ústící v jedine ný dialog. Jak jste spokojeni s vlastní realizací? BP: V celém jihomoravském pohrani í nás p itahovala opuštěná místa. Každé z nich utrpělo v průběhu historie ur itou ztrátu. Na základě definice „typologie těchto ztrát jsme se pokusili navrhnout jejich „lé bu . Z našeho pohledu je nejhů e obnovitelná ztráta spirituality, která z krajiny (nejen v pohrani í) postupně mizí. Liš í kopec, jakožto místo bývalé kaple, je právě p ípadem takové ztráty. Proto jsme s napětím o ekávali, jak krajina a její lidé projekt p ijmou. K našemu p ekvapení jsme zjistili, že místo navštěvují turisté i místní, a dokonce se zde odehrálo několik svatebních ob adů. To je pro nás důležitá reflexe našich hypotéz.

FOTO: KAREL PONEŠ

VOJTĚCH KOLÁ (*1990, Brno) studoval architekturu v Brně a Varšavě, následně působil ve víde ském ateliéru X architekten. Mezi významné úspěchy dosažené během studia pat í estné uznání v mezinárodní soutěži na monument města Miami. Nyní je spolupracujícím architektem v ateliérech Tomáše Dvo áka a Petra Dobrovolného. JAN FORETNÍK (*1978, Jihlava) je autorizovaný architekt a vysokoškolský pedagog. Vystudoval FA VUT v Brně a působil v Atelieru Walter a Nytraplan tamtéž. BARBORA PONEŠOVÁ (*1974, Brno) je autorizovaná architektka, fotografka, vysokoškolská pedagožka. Vystudovala Fakultu architektury VUT v Brně a Institut tvůr í fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Je spoluzakladatelka architektonického studia Archanti a od roku 2018 působí ve studiu Haiku. Od roku 2007 vede na FA VUT v Brně spolu s Janem Foretníkem ateliérovou tvorbu.

Rozhovor s Vojtěchem Kolářem

AUTOR: VOJTĚCH KOLÁŘ

MÍSTO: MIKULOV

ROZHOVOR

ím vás oslovilo právě toto ateliérové zadání?

rozměr. Ale to, že na každého působí místo jinak, je dob e.

P edevším místem a volností navrhované architektury spjaté s Pálavou, kterou mám osobně moc rád. Místo jako takové mne p itahuje svojí intimitou, roli sehrál i fakt, že Liš í kopec je v upozadění vů i kopci Velká slune ná, která pohledem sice láká, ale nemá krom výhledu poutníkovi co nabídnout.

Po ítal jste s tím, že mohou tyto fragmenty sloužit i ryze světským ú elům ‒ spíše jako odpo ívky výletníků? Nebo jste věili, že budou sloužit spíše jako zázemí pro kontemplaci?

Pokuste se p iblížit, jak se zrodila myšlenka „Kaple cestou . Nechtěl jste realizovat její p ipomínku pouze na původním místě, t eba i doslovnější formou? Koncept se zrodil ze dvou myšlenek. První byla, že v místě dochovaného torza k íže stávala kaple sv. Rocha, a druhá ur it cestu vedoucí k vrcholu. S těmito myšlenkami jsem si hrál, abych je nakonec spojil v jedno. Jak jste se dopracoval ke zvolenému mě ítku? Mě ítko ve smyslu architektonického nelze zamě ovat s rozměrem. Tak jsem vycházel ze soumě itelností prvků s cestou, která je propojuje. Z mého ryze subjektivního pohledu je „Kaple cestou jakási sekulární odpově na tradi ní, historické pojímání víry. Byl to záměr, nebo je to pouze má interpretace? Ur itě se nejedná pouze o sekulární odpově . Místo má pro mě i velký duchovní

P iznám se, že mi šlo hlavně o to, a si každý poutník nalezne vlastní prožitek i požitek z místa. Architekturou nechci definovat, ale pobízet k zamyšlení. P iznáváte, že slouží i jako orienta ní prvky pro pohyb poutníků. Doopravdy tak fungují? Ano, byla to jedna z prvotních myšlenek. Jezdím na místo několikrát ro ně i za různého po así a vždy jsem se tam s někým potkal, což mě těší. Jednotlivé fragmenty jsou v krajině volně p ístupné, bez ozna ení Jakou máte zkušenost s jejich percepcí? Vnímají kolemjdoucí jejich podstatu? P i úpatí kopce je instalována informa ní cedule, kde jsou jednotlivé prvky popsány, co se tý e vnímání, vě ím, že si každý poutník na místě najde trochu jiný p íběh a na chvíli se zastaví.

se v eské republice netěží, resp. ano, ale pouze odst elem i za pomoci vrtných strojů. U takto vytěženého kamene by p i následné tvorbě prvků hrozilo bu poškození, nebo úplné rozpadnutí. Vápenec je tedy dovezen ze zahrani í, p esněji z Chorvatska, kde jej těží od ezáním. Podoba jednotlivých prvků je p ísně geometrická, v okolí jsou jasně itelné ‒ byla ve h e i „méně interven ní podoba? Hledal jsem spíše jednoduché tvary, ve kterých se lidé zorientují. Ve h e bylo i jiné pojetí prvků, hlavní ale bylo neodvádět pozornost od celkové koncepce. Kdo se stará o údržbu objektů? Po ítáte s tím, že postupně splynou s krajinou, nebo naopak ‒ bude se jejich artificiální podoba obnovovat? Objekty jsou navrženy bezúdržbově. Pokud jde o druhou otázku, ta myšlenka je mi bližší, byl bych rád, kdyby postupně více splynuly s krajinou. Kdy bude dokon en k íž v podobě, jak byl zamýšlen v projektu?

Pro realizaci jste zvolil vápenec jako odkaz na lokalitu ‒ je z místních zdrojů?

Na realizaci k íže hledáme sponzora. Nejedná se o vysokou ástku, proto vě ím, že se vše poda í dotáhnout do 2 let. ízení o prohlášení torza původního k íže za nemovitou kulturní památkou stále nebylo ukon eno.

Vápenec jsme zkoušeli z místních zdrojů získat, nicméně v tak velkých objemech

Rozhovory p ipravil Matej Šišolák

MODELACE ZAHRADY

REALIZACE

Rozhovor s Danielem Purgertem ze společnosti Zahrady snů TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK, FOTO: ARCHIV ZAHRADY SNU

Výrazným prvkem zahrad je netradičně uchopený prostor. Vedle zahradní architektury zaujme i promyšlený koncept funkčních prvků, individuálně vyplývajících z požadavků zadavatele.

JAK LZE STRUČNĚ VYJÁDŘIT POJEM MODELACE ZAHRADY A KDY JE VHODNÁ? Obecně se zahradní architektura, jak ji známe z mnoha zahradních satelitů a ostatních nově realizovaných zahrad, zamě uje na výšku a hloubku s rozli nou osadbou rostlin. P esto jakýkoliv krajinotvorný obraz, jak ho známe, mající v kompozici v pop edí vyšší kámen i vyšší strom, okolo tekoucí potů ek, zvedající se kopec, na horizontu lesík, k němuž vede klikatá cesta, obloukový most p es potok a za ním v osázeném ostrůvku se stromem a kameny umístěný altán vzbuzuje atmosféru a povzdech: ,,To je krásné, tam bych si odpo inul, a o to jde. Výška, hloubka, tvar p ináší emoce. Je to krajina, kterou si v životě oblíbíme a můžeme si ji stvo it na svém kousku pozemku. Je to váš otisk p írodě. A to, kde je vhodná, je velmi individuální. Pokud je to v uzav eném prostoru, je to více o klientovi, ale i business centra už s tímto koketují.

DODRŽUJÍ SE PŘI MODELACI NĚJAKÉ PEVNÉ ZÁSADY? Klí ovým faktorem je harmonie nebo

dramati nost. P i tvorbě kopců nebo skal se můžete inspirovat p írodou. Všechno v ní najdete. Stavebně si můžete poradit v sou asné době se vším. Pokud máte rovný pozemek, podél obvodových hran pozemku můžete vystavit opěrnou ze a zavést k ní pot ebný objem zeminy. Sklon terénu je t eba respektovat s ohledem na budoucí údržbu a jeho odvodnění. Sekatelné plochy by neměly mít vyšší sklon, než zvládne pojezdová seka ka, a horizonty by neměly být prudce zaoblené z důvodu skalpování travního drnu p i jeho údržbě. Jsou různé triky, jak opticky zvětšit zahradu, ale ty pat í do kuliná ského tajemství naší kuchyně.

JAKÉ PRVKY ZAHRADU OŽIVÍ, CO KLIENTŮM DOPORUČUJETE? Vždy jde o individuální projekt. Co ale tento typ zahrad vždy oživí, jsou mlatové klikaté cesty, zahradní můstky, cesty za kopec, zahradní tajemné ostrůvky, kompozi ně dob e postavené solitéry, skupiny kamenů nebo do hloubky zakopané obnažené kamenné ostrohy, p írodní schody, šlapáky, e ící se mělký široký potok a p edevším vzrostlé stromy.

Jakoukoli investicí do vzrostlého stromu si kupujete svůj as. Vaše emoce po dokon ení zahrady totiž okamžitě p icházejí.

NA CO SI DÁT POZOR Nej astěji se eší posezení a slune ní svit. Témě ¾ novostaveb má situované terasy na jih. P esto každý chodí domů okolo páté hodiny, a když si chce odpo inout na terase, úhel slunce sahá pod všechny markýzy, pergoly, p íst ešky. Dále se používá prvoplánově mnoho zámkové dlažby na všechny komunika ní cesty, p ed domem i okolo něj. Jenomže dům a zahrada za íná plotem, cestou k domu a pokra uje všemi směry nap í naším pozemkem. Každý kousek nás může povzbudit a těšit. P ijít domů, otev ít branku a pokaždé užasnout se slovy: „Jsem v ráji, je ve sledu dnů od okamžiku žít v domku se zahradou ta nejlepší volba. Nakonec zjistíte, že jste vytvo ili mikrosvět, ve kterém rostou vaše děti, že existuje prvek, který propojuje historii vašich rodi ů s vámi a jejich vnou aty a že po dovolené si íkáte: ,,Pro vlastně jezdíme tak daleko, když je tu tak krásně?

DANIEL PURGERT Zahradní architekt, který se už 16 let pohybuje v oboru scénických zahrad. Je zakladatelem, výkonným editelem, architektem, sou asně i realizátorem finálních kompozic a úprav terénu firmy Zahrady snů. Na svém za átku neváhal prodat byt a odstěhovat se na chatu, aby do firmy koupil první sofistikovanou techniku pro modelace zahrad. Studoval psychologii, která se mu stala t etím okem pro autorské práce reziden ních projektů nesoucích certifikaci ORIGINAL GARDEN. V portfoliu projektů jsou pouze soukromí investo i se zahradami od 300 do 7000 m2.

MATÚŠ VALLO PLÁN BRATISLAVA

„NIKOMU NIC NEDLUŽÍM“ Praha již architekta primátorem měla. Bude ho mít i Bratislava? Začátkem roku ohlásil kandidaturu na nejvyšší bratislavský post Matúš Vallo (40), známý hlavně jako architekt, hudebník a aktivista. Popovídali jsme si o příčinách, které vedly i u nás známou osobnost architektonické scény odsunout původní profesi na vedlejší kolej a usilovat o funkci v samosprávě největšího slovenského města.

Co vás vedlo k tomu, abyste opustil místo v zavedeném ateliéru (Vallo Sadovský architects) a vrhl se na nejistý boj o hlasy voli ů? Na tuto otázku nelze odpovědět jednou větou. Navzdory tomu, že náš ateliér prožívá krásné období: Máme 15 zaměstnanců, vybíráme si zakázky, které nás baví, a t eba aktuálně jsme po šestiletépráci dokon ili úžasný projekt v Trnavě, já už déle cítím, že kromě architektury se chci věnovat i jiným věcem. Již od roku 2008 mne to táhne k městským problémům. P ed 10 lety jsme za ali s aktivitou s názvem Městské zásahy, kde se moje fascinace městem rozvinula naplno. Vaše kandidatura ur itě vyvolala různé reakce, t eba mezi vašimi známými z architektonické branže... Primární reakce byla pozitivní, všichni mne poplácávali po zádech. Pak ale zjistíte, že vás najednou nikdo nezve do diskusí, kde jste p edtím nechyběli, p estože se dotýkají vašich témat. Důvodem je prý, že už nejsem architekt, ale politik. Aby byli korektní, tak mi prostor p estali dávat vůbec... Nicméně, všichni z mého okolí věděli, jak jsem v městských tématech hluboko pono ený, takže se nikdo ani moc nedivil. Všeobecně ‒ mám podporu nap í všemi mými „bublinami .

Co bylo ale hlavním důvodem, posunout se z aktivismu vycházejícího z vaší profese, do komunální politiky? Svou roli sehrál ur itě i fakt, že jsem měl možnost zažít zkušenosti z jiných měst, která se za tu dobu, co je sleduji, proměnila od základů. Byl to pro mne mimo ádný impulz. Vše vyvrcholilo mým pobytem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kam jsem odjel kvůli výzkumu v rámci Fullbrightova stipendia. Tématem mé práce bylo sledovat, jak angažovaní odborníci mění města, aktivismus a architektura. Zažil jsem tam tzv. „Bloombergovské období , zblízka sledoval práci Janette Sadik Khanové (bývalá šéfka odboru dopravy města New York ‒ pozn. red.) a na vlastní kůži prožíval proces změny, kterým tehdy New York procházel. Viděl jsem, že změnit město lze ‒ i na formátu světové metropole. Studovat New York in situ... Taková „koolhasovská cesta ? To bych se nerad p ipodob oval... Nicméně, i díky tomu se moje fascinace městem ještě více prohloubila. Po návratu do Bratislavy jsme založili s Oliverem Sadovským ob anské sdružení a velmi brzy poznali, v em je největší problém Bratislavy a jejích správců: Některé ú edníky jejich město vůbec nezajímá...

Nepotkal jsem je na jediné konferenci, neviděl je publikovat i studovat, neú astnili se diskusí... Pochopil jsem, že jim jde jen o moc. V roce 2014 jsme ještě z pozice aktivistů výrazně podporovali kandidaturu stávajícího primátora Iva Nesrovnala, jakožto lověka, který nám v minulosti pomohl. Vě ili jsme, že za jeho vlády se něco změní, ale nestalo se tak. To byl ten poslední impuls? Poslední kapkou byla moje ú ast na konferenci CityLab v Londýně, kam jsem se dostal na pozvání Aspen Institutu. Vedle toho, že se z mého pohledu jedná o nejlepší konferenci o městě vůbec, měl jsem možnost si zde ově it, že velké množství z komunálních politiků tvo í právě bývalí aktivisté. Tedy že se nejedná o zradu ideálů. Pozitivní je, že spousta z nich působí ve městech, která jsou ve vývoji mnohem dále než to naše. Ale i oni v ur ité fázi své aktivistické práce zjistili, že narážejí na skleněný strop, který nešlo z této pozice p ekonat. Pokud jim opravdu záleželo na realizaci jimi iniciovaných změn, p esun do politiky se jevil jako logický krok. Nicméně po ád zůstáváte jednou nohou architektem? Náš ateliér funguje po ád dál, já sám jsem architekt, ale momentálně se práci na

ROZHOVOR

01 Matúš Vallo na jedné z prvních systematických ve ejných aktivit neboli „městské zásahy . 02 „P elet nad městem

Dobré město se rychle „usadí v hlavě“. Po kratší procházce dokážeme pochopit jeho základní konstrukci, cítíme se bezpečně a chceme poznat víc. PLÁN BRATISLAVA, str. 34

zakázkách nevěnuji ‒ jsem naplno pohroužen do aktivit v rámci kandidatury. Architekturu po ád miluji, ale p esto dovolte poznámku: Období „starchitects mne opravdu vytá elo. Mnohem bližší mi byly projekty, které se více dotýkaly opravdových lidských pot eb. Takže váš posun je spíše z polohy aktivisty k politice než p erod z architekta v politika? Souhlasím. Otev eně e eno ale: Architektura JE politika. Pokud máte jako architekt větší ambici než navrhovat rodinné domy, pokud cítíte pot ebu ešit ve ejný prostor, je to věc politická. Architektura se s politikou v mnoha místech prolíná, někdy spíše protíná, i stojí v opozici. Obě pole jsou mi stejně blízká. Jsem fascinován městem, baví mne a cítím se v jeho problematice odborně kvalifikován. Zárove jsou nadcházející volby výzvou, jak ur itou skupinu lidí vytrhnout z letargie a nerezignovat na naše město i zemi. Pracovali jste p edtím vy jako ateliér na ve ejných zakázkách? Ve ejné zakázky na Slovensku v podstatě neexistují. Naštěstí i zde dochází ke zlepšení, byla soutěž t eba na radnici v Leopoldově, to jsou ale pouze první vlaštovky. Naše dosavadní zakázky byly z 99 % financovány ze soukromých investic. Vydal jste knížku Plán Bratislava. Mezi jeho autory lze najít i architektům známá jména jako Igor Marko, Henrieta Morav íková, Milota Sidorová... ...a p ed vydáním nám jej etl t eba Petr Hlavá ek. Plán Bratislava je knížka, na níž jsem pracoval dva roky. P ispělo do ní 76 autorů. Je to návod na lepší město, ale nejde pouze o fyzický rozvoj města a jeho architekturu. Kniha má 13 kapitol, zabývající se vzděláváním, sociální oblastí, mobilitou, komunikací, identitou, sportem, rekreací... A nejen jimi, rozsáhlá ást je věnována ízení města, jeho transparentnosti, struktu e až po vytvo ení bratislavské obdoby pražského IPR. Architektura v dokumentu nemá prioritu, já sám jsem ve svém uvažování už daleko za tím, dívat se na problémy města pouze jednooborovou optikou. 76 lidí je poměrně velký tým. Díky svému aktivismu jsem poznal spoustu skvělých lidí, jež byli ochotni věnovat městu svou energii a as. Oslovoval jsem

MATÚŠ VALLO PLÁN BRATISLAVA

Abstraktní témata urbanismu se musí stát denními tématy, s nimiž se dokážou identifikovat všichni obyvatelé. PLÁN BRATISLAVA, str. 65

primárně ty, kte í se ve svých oborech již dlouhá léta snaží posunout hranice. Město je nikdy nevyslyšelo. To je ale to, co nás spojuje. Nicméně, tito lidé byli mentálně p ipraveni d íve, než jsem je oslovil. Takže jste jen posbírali smetanu jejich úsilí? Nikoli. Plán Bratislava nefunguje tak, že bychom jen shromáždili a zeditovali p íspěvky různých autorů. Vytvo ili jsme pracovní skupiny, které se po dva roky scházely a diskutovaly. asto jsme se viděli i nad rámec skupin, abychom konfrontovali své názory i z většího nadhledu. Byla to spousta práce a já jsem zpětně p ekvapen, že se mi je povedlo p emluvit. Věděli, že máte v plánu kandidovat? Ano. Dokonce si myslím, že to byl jeden z nejdůležitějších argumentů, jak je p esvěd it ke spolupráci. Otev eně jsem jim ekl, že budu kandidovat na primátora a pokud se to povede, tak plán zahrnutý v této knize budu chtít realizovat. Na druhou stranu ‒ knihu jsme vydali s dostate ným p edstihem, aby se jí nechali inspirovat i další kandidáti. Je to kniha pro všechny ‒ což byla podmínka mnoha těch, kte í spolupracovali.

Jste p ipraven i na to, že pokud byste proměnil kandidaturu v primátorské k eslo, že budete muset na ú adě spolupracovat i s lidmi, kte í vaše názory nesdílí? Nenosím růžové brýle. Kup íkladu dlouhodobě působím jako len správní rady ob anského sdružení Stará tržnice, která má od města v nájmu národní kulturní památku Stará tržnica v centru Bratislavy, svou zkušenost s ú edníky tedy mám... I z tohoto důvodu o funkci usiluji s velkým týmem za zády, mnoho z mých kolegů si dovede p edstavit, že by na radnici pracovali. Právě proto, abychom naše vize dokázali zrealizovat.

Mluvíte o změně, nejen pro jednu generaci a nejen pro Bratislavu. Je pro vás hlavní město jakousi laborato í pro „velkou politiku? Momentálně mě ú inkování ve velké politice absolutně nezajímá. Mám rád město, to je moje téma. Chci se živit tím, co mne baví. Pokud jsem mluvil o větší změně, tak spíše kvůli tomu, že potkávám mnohem více lidí, kte í mají pot ebný p esah a cit, že by se mohli uplatnit i v parlamentních volbách. Vedení naší země, ale i měst

pot ebuje výměnu. Já se však te soust edím na komunální úrove . Tak t eba obráceně: Pro hned za ínáte s kandidaturou na primátora a nezkoušíte uplatnění v komunální politice menšího rozsahu, nap íklad poslance v městské ásti? Mám pocit, že zkušenost poslance městské ásti bych si dokázal osvojit velmi rychle. Způsob, jakým fungují procesy, si opravdu umím velmi rychle nastudovat a nepot ebuji ty i roky poslouchat, jak se poslanci hádají o nesmyslech. P i vší úctě k jejich práci... Mnohem větší zkušenost získávám tím, že jsme Plán Bratislava dosud prezentovali na 40 setkáních s ve ejností. To není malé íslo ‒ pokaždé se jedná o dlouhou diskusi, kde jsme měli t eba 300 lidí, nyní děláme door-to-door kampa . Chodím od domu k domu a bavím se s lidmi o tom, co konkrétně je trápí. To jsou reálné zkušenosti, co pot ebuje komunální politik slyšet, ne hádky na radnici. Ale pozor, je mi jasné, že smě ování města ur ují odborníci a že bez dobrých a odpovědných politiků to nepůjde. P edpokládám, že nej astěji jste slyšel odkaz na problémy s dopravou... S tím se dá souhlasit. Ale co je za tím? Ur itě máme i druhý a t etí problém... My architekti vě íme, že fyzický prostor reálně mění život jeho uživatel. To je fakt. I to, že dobrý interiér může někomu výrazně změnit byznys. Já vidím, jak Bratislava ch adne. Jak je zanedbaná. Cítím hanbu: P ijdu do Brna a najednou jsem ve městě. Brno je p itom menší než Bratislava, není to ani hlavní město. Ale když srovnám t eba bratislavský a brněnský obrubník, dlažbu, mobiliá ... Podívejte se jen, kolik je v Bratislavě vizuálního smogu. Myslím, že ošklivé prost edí logicky ovliv uje obyvatele. Když se na věc podíváme z nadhledu, zjistíme, že velkým problémem ve městě je zvyk. Zvyk nám rozost uje vidění. Dá se s tím bojovat, sta í, když se do města vrátíte i jen z krátkodobého pobytu v zahrani í. A pokud se bavíme o hierarchii problémů, každý, kdo chce dob e ídit město, musí by p ipraven ešit spoustu problémů paralelně, ony totiž vždy navzájem souvisí. Nepůjdu první den poté, co vyhraju volby, zametat ulice. Zorganizujeme perfektní firmu, která je zamete. A jak do těchto změn zapadá architektura? Hlavní problém je, že v Bratislavě

ROZHOVOR

03 Zelená oáza namísto obratiště autobusů? Někdy sta í zelená barva 04 Ob anské sdružení změnilo Starou tržnici, dalším logickým krokem je změna ve ejného prostranství p ed ní.

neexistuje nějaká sebevědomá jednotka typu IPR. Máme možná motivované, ale velmi unavené ú edníky, kte í nezvládají nápor každodenní agendy, natož aby pak dokázali v konfrontaci s architektem i právníkem na straně developerů, který má desetinásobně větší plat, bojovat o to, kde má co stát a v jaké podobě. Rozvoj města dnes ur ují develope i. Tak rychle podávají žádosti, že město za nimi absolutně nestíhá. Chci, aby ve městě fungovala sebevědomá jednotka, která bude dost sexy na to, aby se v ní zaměstnali i mladí lidé se zahrani ními školami a zkušenostmi, kte í se budou umět postavit komukoliv. Naštěstí jsem potkal a poznal mnoho mladých lidí, jichž práce pro samosprávu opravdu láká. Co považujete z architektonického hlediska za unikátní, co by se mělo chránit a co si naopak myslíte, že důležité není? Bratislava má zajímavou historii. Byla 250 let hlavním městem Uherského království, byla zde korunována Marie Terezie a myslím si, že v sou asné době jsou v Bratislavě lidé, kterým záleží na tom, jak to město vypadá, za ínají mnohem více naslouchat a zajímají se o komunální politiku. Pokud jde o architekturu ‒ mám rád stavby naší moderny: Slovenský rozhlas, Národní galerii, strašně mi ale chybí mnohem více staveb z první republiky. Bratislava ale není unikátní pouze historickým kontextem. Genius loci Bratislavy spo ívá v její poloze. Sedíme 200 metrů od zastávky trolejbusu, kterým za 11 minut dorazíme na Kolibu.

Tam p ímo u zastávky trolejbusu za ínají Malé Karpaty, které mají 95 km kopcovitého masivu, ideálního na turistiku, kempování. Máme Dunaj, na který jsme zapomínali. Navíc máme skvělou pozici v tom, že jsme 40 km od jednoho z nejlepších evropských měst ‒ od Vídně. Nemusíme zápasit o tu velkou „metropolitnost , můžeme zůstat takoví, jací jsme. Když bažíme po ně em, k ehož vzniku je pot eba velká masa lidí, nap íklad michelinská restaurace, nebo koncert popové hvězdy, tak za 40 minut autem jsem ve Vídni, která tyto p edpoklady má a dokáže naše nároky saturovat.

Dalo by se o ekávat, že díky vašemu profesnímu propojení budete ve financování kampaně spoléhat na zmíněné developery...

Bratislava je známá svou velmi nízkou hustotou zastavěnosti. Volání po jejím zahuštění se z ad developerů i urbanistů ozývá již několik let. Jak se k tomu stavíte?

Primátor urkovský má na svědomí spoustu špatných rozhodnutí, za jeho působení se t eba prodaly zmíněné pozemky pod PKO. Ke cti mu slouží, že dokázal dovést do konce nap íklad zocelení pěší zóny. Není provedeno kvalitně, p esto to bylo poslední velké gesto v Bratislavě v rámci ve ejného prostoru: vydlážděná, identifikovatelná a uzav ená pěší zóna. Od té doby je vše jen marketing.

Budoucnost města logicky spat uji v jeho zahuš ování, nebo rozrůstání se do ší ky stojí obrovské peníze. To není žádná věda. My si jeho rozši ování do suburbánních struktur nemůžeme dovolit ‒ nestíháme budovat MHD, infrastrukturu, lidé ze satelitů stojí každé ráno v „šílených zácpách... Zahuš ování je nutnost, problémem je způsob, jakým ji město komunikuje. Lidé si okamžitě myslí, že jim vezmou parky. Navíc dosavadní zkušenost Bratislavanů se zahuš ováním ‒ konkrétně mám na mysli prodej pozemků pod kulturním domem PKO ‒ ukazuje, že tato cesta nevede jenom k pozitivnímu výsledku. Zahuš ování je správné, ale v jiné podobě. Navíc v tomto konkrétním p ípadě je odborná diskuse až p íliš vzdálena veejnosti. Proto vznikají nedorozumění.

Nebudeme mít žádné peníze od developerů ‒ i když bychom jistě mohli. Velkou ást kampaně se snažím získat prost ednictvím crowdfundingu, mám i slíbené peníze od estných lidí, kte í vlastní velké slovenské firmy podnikající v oblasti IT. Každopádně ze zákona mám transparentní ú et, kde je vše dohledatelné. Můžete íci, na kterého z bratislavských primátorů byste rád navázal?

Co vás odlišuje od ostatních kandidátů? Můj plán Bratislavu změnit. Moje p ipravenost. A že mám tým, že nejsem sám. Navíc cítím pozici primátora jako své poslání, velký sen. Není to p estupní uzel, odpo inek po politické karié e i penze. Děkujeme za rozhovor

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

DESIGN

NOVÁ DIMENZE ČESKÉHO SKLA

Rozhovor s Janem Rabellem Navštívili jsme sklárnu Janštejn a vyzpovídali jejího zakladatele a majitele Jana Rabella. Povídali jsme si o významu designu v dnešní sklářské produkci a o tom, jakým způsobem sklárna navazuje spolupráci s architekty a dalšími tvůrci. Neunikla nám ani čerstvá novinka, speciální recyklovaný architektonický materiál Brokis Glass, který značka oficiálně uvede na trh příští rok. Vaši sklárnu jste koupil v roce 1997. Nejd íve jste se zamě il p edevším na zachování tradice a práci s technologiemi. Později jste za al spolupracovat s designéry. Dnes vyvíjíte nový recyklovaný materiál Brokis Glass a chcete se zamě it na pot eby architektů. Pro ? Neustále mě dráždilo, že se každý měsíc odvážejí ze sklárny desítky tun st epů a kon í někde na skládce. Každá sklovina je jiná a těžce se tak dohromady recykluje. Dlouho jsme hledali nápad, jak použít zbytkové skleněné st epy z běžné výroby. Primární motivací tak bylo využít zbytkové sklo, které se nedá neustále dokola tavit a zpracovávat znovu pro výrobu našich běžných produktů. Další motivace byla istě estetická. Ve sklárně tavíme krásné barvy a vizuální kvalita st epů se dá využít právě pro pot eby architektů. Co vlastně Brokis Glass p esně je? Je to typ tabulového skla, které v naší sklárně vzniká ru ně. Jedná se o zape ené st epy, které v ploše vytvá í působivé barevné struktury p ipomínající dekorativní kvality ušlechtilých kamenů. Je to směs st epů různé velikosti, každý element je vždy originálem se svou vlastní strukturou. Zárove jsme chtěli vytvo it nový typ skla, který by byl ur en p edevším pro použití v architektu e a interiérech. Je to sklo, které se dá ohýbat, dát se ezat, dá se do něj vrtat. A dají se z něj vyrábět výrobky nad rámec osvětlení. Desky se dají použít v mnoha aplikacích, jsou translucentní, dají se prosvětlovat, ale mohou být využity i jako konstruk ní prvek nábytku, dopl ků i jako obložení stěn a vnějších fasád domů. Je to materiál, který vybízí architekty k experimentování a vytvá ení ne ekaných ešení. Nap íklad aktuálně spolupracujeme se socha em Michalem Trpákem na projektu zubní ordinace v eských Budějovicích. Bude to první větší projekt, ve kterém bude materiál Brokis Glass použit. Jak náro né bylo vytvo it pro tento nový produkt výrobní technologii? Nejd íve jsme p emýšleli o různých technologiích, jako je nap íklad lehání skla.

Nakonec jsme navázali spolupráci s tuzemským výrobcem pecí a vlastní pec jsme si pro tuto p íležitost speciálně vyvinuli. Nejdůležitější však bylo výrobu optimalizovat. Abychom mohli tento materiál dodávat zákazníkům, pot ebovali jsme tomu p izpůsobit výrobní prost edky. S naší technologií jsme zásadně zkrátili dobu produkce. Co je p i výrobě této technologie nejdůležitější a jak celý postup vypadá? St epy se nejd íve musí rozt ídit a vy istit. Následně se drtí na p ibližně stejně velké kousky. Poté se ukládají do speciálních keramických nebo nerezových forem, které musí mít pat i nou separaci, protože sklo se nemůže položit p ímo na plech bez dostate né separa ní hmoty. Zárove separace ovliv uje teplotu a dilataci. Hodně záleží na váze skla a gravitaci. Konkrétní množství se musí p esně navážit a rovnoměrně rozvrstvit do formy a zbytek práce už udělá teplota a gravitace. Sklo se roztaví a rovnoměrně se rozlije do podoby finální desky. Pak standardně dostaneme výrobek na ur itou teplotu a ta se musí postupně snižovat a výrobek vychladit. Když desky vyjedou z pece, jsou velmi hrubé, proto se ještě dále zpracovávají. ežeme je na vodním paprsku, brousíme, matujeme je. Podle pot eby pak aplikujeme na materiál ur itý druh prysky ice, která funguje jako fólie a v p ípadě prasknutí se plocha nerozpadne. Brokis Glass je vizuálně působivým výrobkem. Co ovlivnilo jeho finální design? Do jisté míry je to dílo náhody. Jeho podobu zásadně ovliv uje technologie a proces výroby. Struktury jednotlivých desek můžeme ovliv ovat velikostí použitých st epů. Někomu se líbí větší st epy, někomu jinému zase menší nebo zkombinované dohromady. Právě te dokonujeme vlastní drti ku st epů, která nám umožní rovnoměrně drtit sklo a zásadně tak ovliv ovat podobu výsledného produktu. Barvy jsou jasné. Rozdělujeme je podle odstínů a můžeme vytvo it celou barevnou škálu. Charakter výchozího skla pak ovliv uje podobu jednotlivých desek. Můžeme použít rozsáhlou škálu skla

v etně k iš álového, opálového nebo triplexového, matované nebo lesklé. To vše ovlivní podobu finální desky, která nebude na svém povrchu nikdy p esně hladká. Vždy bude trochu zvrásněná. Sledujete konkurenci, která vyvíjí něco podobného? Samoz ejmě že v oblasti architektury je sklo velmi žádané a velmi asto využívané. Většinou se ale jedná o kalené skleněné desky, které vznikají ve velkých průmyslových provozech. To není naším záměrem a nechceme ani tento materiál nahrazovat. Pracujeme ve velmi omezených podmínkách, naše výroba je p edevším o ru ní práci. Všechny výrobní operace, které Brokis Glass vyžaduje, jsou v podstatě dělány manuálně. Myslím si, že svět architektury můžeme obohatit z jiné perspektivy. Máme vynikající barvy a luxusní rukodělný charakter, kterým lze nahradit celou adu standardnějších architektonických a interiérových povrchů. Chceme stimulovat architekty, aby tento materiál mohli používat místo jiných dekorativních materiálů. Naším konkurentem jsou tedy spíše než sklá ské zna ky zpracovatelé onyxu, alabastru nebo mramoru. Kdy a s jakými produkty oficiálně p edstavíte Brokis Glass? Ur itě během p íštího roku na Euroluce v Miláně. Nyní p ipravujeme informa ní brožuru, která by měla názorně p edstavit typy a použití jednotlivých desek. Zatím budeme mít v základní nabídce kruhové segmenty a tvercové elementy v rozměru 60 x 60 cm, které vycházejí z rozměru kazet stropních podhledů. Za naše sklo se dají jednotlivé kazety jednoduše vyměnit velmi rychlou montáží. Estetický charakter takového kancelá ského prostoru můžete pak změnit velmi rychle, pouhou výměnou. Na Euroluce bychom také rádi p edstavili s naší kreativní editelkou Lucií Koldovou dvě nové kolekce svítidel, které Brokis Glass využívají. Na jejich vývoji nyní pracujeme. Není to technicky vůbec snadné, ale myslím si, že to za to stojí. Jsem velmi rád, že se právě Lucie odvážila tento náš nový materiál ve své práci využít.

ROZHOVOR

BROKIS eská firma Brokis vyrábí exkluzivní svítidla, která se rodí z mimo ádných emeslných schopností sklá ských mistrů navazujících na staletí udržovanou tradici eského foukaného skla. Její originální kolekce osvětlení jsou navrženy světově uznávanými eskými i mezinárodními designéry a získaly celou adu ocenění doma i ve světě. Portfolio spole nosti zahrnuje jak moderní funk ní osvětlení a dekorativní objekty, tak jedine ná osvětlovací ešení pro architekty a interiérové designéry. Díky vlastním výrobním kapacitám, které mohou erpat z tradice více než dvou set let sklá ské výroby, dává Brokis prostor pro experimentování i vývoj inovativních materiálů, technik a technologií. Brokis cíleně vyhledává nové talentované sklá ské designéry a dává jim p íležitost uskute nit jejich vize.

JAN RABELL

„Nic není nemožné; nikdy ne íkej, že to nejde. Podnikatel Jan Rabell je jednou nejvýraznějších postav v eském sklá ském průmyslu. Narodil se Portorikánci a ešce v Praze roku 1965, avšak až do svých 18 let žil v otcově domovině, v Portoriku. Po dokon ení st edoškolských studií v Bayamón v roce 1983 odjel do Prahy, kde nastoupil na Vysokou školu ekonomickou. Svou kariéru zapo al krátce po sametové revoluci, kdy se propracoval na post ídícího manažera a nějaký as se pohyboval v oblasti finan nictví/ bankovnictví. V roce 1997 koupil v té době upadající/krachující sklárnu Janštejn a zasloužil se o zachování její existence, ba dokonce obnovil její konkurenceschopnost a prestiž, a to p edevším díky aplikaci nekonven ních výrobních technik a technologií. V roce 2006 Jan Rabell založil firmu Brokis se zamě ením na výrobu exkluzivních ru ně foukaných svítidel. Během pár let se Brokis za adil mezi nejvýraznější hrá e na trhu s osvětlovacím ru ně foukaným sklem a své produkty za al dovážet do zemí po celém světě. Na chodu firmy Brokis i sklárny Janštejn se významnou měrou podílí celá (široká) rodina Rabellových, klí ovou roli hraje zejména manželka Petra a syn André.

Zmínil jste spolupráci s architekty, která je pro vás zásadní. Co je pro vás na ní nejdůležitější?

Kdy jste v Brokisu poprvé pocítil pot ebu

Brokis je velmi mladá firma. Měli jsme poměrně rychlý a dynamický vývoj. Od poátku jsme vždycky dělali architektonické projekty, ale většinou se jednalo o menší věci. Nyní se ale zapojujeme i do větších projektů, a to po celém světě od Dominikánské republiky až po Londýn. Většinou jsme pracovali na hotelových projektech, pro Radisson, Four Seasons a další luxusní hotelové etězce. Máme štěstí, že spolupracujeme s velmi kvalitními architekty. Na jedné straně máme celou adu standardních produktů, které mohou architekti hned využít. Na straně druhé ale za ínají vědět, že s nimi můžeme vyvíjet i unikátní ešení na míru. Můžeme se p izpůsobit. A to je sou ást naší strategie, jak vyjít klientovi co nejvíce vst íc. Naše ideální p edstava je naplnit interiér komplexně. Nechceme prodat jen pár svítidel, která se umístí v interiéru. Chceme vést s architekty dialog a osvětlovat prostory komplexně.

jsme původní logo a vizuální styl, kte-

designu?

Bylo to asi v roce 2008 nebo 2009. Měli rý nebyl po estetické stránce p íliš š ast-

ný. Pocházel asi z roku 2006. Poté, co vypukla finan ní krize, ada našich klientů

zbankrotovala a my jsme se ocitli v jistém existen ním ohrožení. Rozhodl jsem se

tedy šlápnout na plyn a vytvo it z Brokisu moderní konkurenceschopnou zna ku.

Oslovil jsem tehdy studio Olgoj Chorchoj, se kterými jsem se bavil o novém smě ování zna ky. Udělali jsme ur ité nezbyt-

né kroky. Kontaktovali jsme studio Marvil a vytvo ili grafický re-branding zna ky. Michal Froněk a Jan Něme ek nám na-

vrhli první dvě kolekce svítidel. V té době nám také Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj p edstavil svou bývalou stu-

dentku Lucii Koldovou. Okamžitě jsme si

padli do oka a za ala pro nás velmi plodná spolupráce. Už v té době byla velmi dob-

e p ipravená a to je jedna z věcí, které na

ní velmi oce uji. Nejd íve nám p edstavila asi ty i kolekce svítidel. Nakonec jsme

Sklárnu jste koupil v roce 1997. Dokázal jste si p edstavit, že ji dnes budete provozovat na takové úrovni?

vybrali jen jednu, kolekci Muffin, ze kte-

To, že budeme mezinárodně respektovanou zna kou, jsem ur itě ne ekal. Na stranu druhou jsem věděl, že musím svou práci dělat dob e, aby měla smysl. Dnes mám v portfoliu více než sto klientů z celého světa, pro které realizujeme jejich vlastní výrobky. Vždycky jsem se snažil optimalizovat vývoj výrobků tak, aby se ur ité procesy výrazně urychlily. Ur il jsem si rizika, kterých jsem se chtěl vždy vyvarovat, a to i v rámci spolupráce s designéry. Dostali jsme se do takové pozice, že nám píše celá ada designérů, kte í nás bombardují svými návrhy a rádi by je realizovali pod naší zna kou. I p esto, že to jsou asto zajímavé návrhy, my je z asových důvodů nemůžeme do výroby za azovat.

cí a krizí. Chtěli jsme zachovat tradici, vy-

ré se později stal bestseller. Od té doby se to rozjelo. Naše inklinace k designu byla

ovlivněná p edevším hospodá skou situasokou la ku kvality výroby a dát práci li-

dem. V podstatě v první fázi zna ky p ed rokem 2008 jsme se starali p edevším

o technologie a o zachování výrobních

tradic. V druhé fázi jsme si nechali poradit právě od designérů a do tradi ní sklárny

jsme tak symbolicky vpustili nové trendy a nový způsob p emýšlení. Samoz ejmě jsme všichni věděli, že to nebude levné a že si budeme muset nekompromisně

stát za naší výrobní i výtvarnou kvalitou. Takovým symbolickým vyvrcholením vaší spolupráce s Lucií Koldovou byl projekt Das Haus na veletrhu IMM v Kolíně nad Rýnem na po átku letošního roku.

Ano, tento projekt se do vývoje naší sklárny promítl velmi pozitivně. Myslím, že dopadl výborně a měl velký ohlas nap í mezinárodními médii. V relativně krátkém ase jsme museli vygenerovat témě pět kolekcí nových svítidel. Vyvinuli jsme zcela nová svítidla Sparkle, Big One, Jack O Lantern, Puro nebo Ivy. Museli jsme pozastavit vývoj i zmíněného Brokis Glass. Zaměstnali jsme nové lidi a prohloubili spolupráci s našimi dodavateli. Stálo nás to velké množství peněz i energie, ale myslím, že jsme se trefili do těch správných kolejí. Když jsem poprvé viděl výše zmíněné návrhy od Lucie Koldové, věděl jsem, že je to p esně ten směr, jakým bychom se měli vydat. A právě díky tomuto prestižnímu projektu jsme byli schopní uspíšit jejich vývoj a dostat se na ur itou úrove , jejíž dosažení by nám za normálních okolností trvalo mnohem déle. V podstatě poprvé jsme vytvo ili systémová svítidla, která lze variovat a množit. Jsou tak ideálními produkty pro architekty. Od těch ranějších dekorativních produktů jsme se tak dostali ke svítidlům, která dokážou unést celý prostor, dostali jsme se do reálného architektonického světa. Už dnes máme celou adu objednávek od architektů, kteí chtějí tyto výrobky ve svých interiérech použít. Das Haus byl bezesporu silným akcelerátorem pro naši firmu. Na stranu druhou trochu pozastavil vývoj Brokis Glass, ale to nevadí. Na něm pracujeme nyní a v průběhu následujícího roku všechno doženeme.

Rozhovor p ipravil Adam Štěch

HISTORIE

01 02

TEXT A FOTO: ADAM ŠTĚCH

HISTORIE

Jacques

01 Dům Le Parador propojuje modernistický styl s eklektickými prvky. 02 Elegantní proporce dopl uje mohutné kamenné zdivo. 03 Interiéru obývacího pokoje dominuje působivý historizující krb. 04 Barokně tvarovaný portál hlavního vstupu domu.

Mistr

DUPUIS křivky Poválečná belgická architektura stále zůstává skryta širšímu mezinárodnímu zájmu. Přesto v ní figurují velmi zajímaví tvůrci, kteří se dokázali poučit tehdejšími mezinárodními vzory a ve spojení s vlastními originálními přístupy je zhmotnit v neortodoxní a jedinečné stavby, často velmi těžko zařaditelné k hlavním proudům modernistické architektury. Takový je i lyrický modernismus Jacquesa Dupuisa, architekta, který zůstává známý jen hrstce expertů, a to i přesto, že jeho dílo je v Belgii velmi dobře zmapované.

HISTORIE

05 Dynamické k ivky modelují hlavní obytný prostor domu Bedoret. 06 Abstraktní formy tvo í vestavěnou knihovnu a mosazný krb. 07 Architektura domu Bedoret je inspirována také lehkostí japonského stavitelství. 08 V půdorysu domu nenajdeme témě žádný pravý úhel. 09 Zast ešená kolonáda lemuje vstup do domu.

Jacques Dupuis, který vystudoval architekturu u průkopníka modernismu v Belgii Victora Bourgeoise na bruselské škole l Ecole nationale supérieure d Architecture de la Cambre, je pozoruhodným p edstavitelem belgického povále ného modernismu lehkých konstrukcí, organických forem, dokonalého emeslného zpracování i dekorativních detailů. Dupuis byl p edevším architektem rodinných domů, kterých postavil v průběhu padesátých a šedesátých let po celé Belgii desítky. Rafinovaná práce s formou, konstrukcí i vnit ními prostory je spole ná většině jeho realizací, stejně tak jako precizní detaily, na míru navrhovaný nábytek, svítidla a další interiérové prvky. Abstrakce modernismu se v jeho práci prolíná s hlubokým porozuměním pro klasickou architekturu a neodsouzením dekoru a symbolismu v architektu e. Po svých studiích na konci t icátých let se Dupuis věnoval nejd íve ilustraci a později se zamě il na architekturu. Od roku 1941 spolupracoval s Rogerem Bastinem. Spole ně také cestovali do Dánska a Švédska, kde ho inspirovala skandinávská architektonická prostota. Své první domy navrhoval od poloviny ty icátých let. V padesátých letech spolupracoval s architektem Albertem Bontridderem a ú astnil se výstavy EXPO 1958 v Bruselu. Architektonickou praxi opustil v sedmdesátých letech.

EKLEKTICKÝ ŠPERK Jeho mistrovským dílem a možná vůbec nejméně ortodoxní realizací stále zůstává jeho první větší projekt. Rodinný dům Le Parador dokon il Dupuis na p edměstí Bruselu v roce 1947. V jednom z prvních povále ných modernistických domů v Belgii architekt spojuje prostou kubickou formu s monumentálností surových materiálů a výraznými dekorativními prvky odkazujícími k historické architektu e. Dokonalá syntéza historie a sou asnosti iní z domu jeden z nejzajímavějších p íkladů spojení moderny a klasicismu vůbec, v kterém se Dupuis také silně nechal inspirovat severským moderním klasicismem Erika Gunnara Asplunda. Elegantní dům pro rodinu mladého doktora a architektova

p íbuzného Paula-Victoira Dupuisa je komponován témě zámeckým způsobem navazujícím na architektonicky pěstěnou zahradu se zahradním p íst eškem i mozaikovou fontánou dekorovanou romantickým motivem slunce. Z uli ní strany je dům na půdorysu písmene L uzav en p ed svým okolím fasádou z bíle omítnutých cihel s jen několika málo okenními otvory a hlavním vstupem do domu korunovaným historizujícím volutovým portálem. Do zahrady se stavba naopak otevírá proskleným p ízemním obývacím pokojem a zapuštěnou lodžií v prvním pat e. Bíle omítnutý objem domu pak kontrastuje s rohovou p evýšenou věží z hrubého kamenného zdiva, která dává tušit inspiraci pevnostní st edověkou architekturou. Venku i uvnit domu pak nalezneme historizující detaily, jako jsou již zmíněné zdobné volutové portály, abstrahující nástropní štuky nebo kování. Nábytek i ostatní vybavení navrhl Dupuis jako souást celku. Elegance aristokratického stylu a francouzského art deca se v nábytkových solitérech setkává s modernistickou zkratkou. P ízemní obývací pokoj působí jako salon s rozměrným krbem spo ívajícím opět na volutových sloupcích. Dupuis věnoval v interiéru pozornost opravdu každému detailu, pracoval zde jako dekoratér komponující atmosféru celého prostoru pomocí umístění závěsů a jejich drapérie, rozmístění sedacího nábytku i doplnění uměleckými díly. Mezi ně pat í nástěnná freska od malí e Georgesa Boulmanta nebo kovová soška draka odkazující k léka skému povolání klienta. První patro domu pak koncipoval v uvolněnějším a modernějším duchu. Interiér je obložen světlým d evem a architekt ho vybavil vestavěným nábytkem, geometricky tvarovanými úložnými systémy i p ekvapivým výklopným barem. Spole enskému prostoru prvního patra pak dominuje štuková hvězda na stropě místnosti. I p esto, že se Dupuis ve svých dalších stavbách p iblíží spíše k plnokrevnému modernismu, nikdy ze svých architektonických konceptů zcela nevypustí klasickou dekoratérskou stránku svého emesla v etně na míru navrženého nábytku a dekorativních

TEXT A FOTO: ADAM ŠTĚCH

HISTORIE

HISTORIE 10

TEXT A FOTO: ADAM ŠTĚCH

uměleckých děl. Le Parador v tomto smyslu p edstavuje jeho nejoriginálnější dílo, ve kterém, podobně jako Carlo Mollino ve stejné době ve svých turínských aristokratických bytech, p edstavuje alternativní historizující cestu dobového modernistického hnutí. Dům Le Parador p edstavuje v tvorbě belgického architekta odrazový můstek pro jeho pozdější experimenty vrcholící ve druhé polovině padesátých let. Dupuis nebyl typickým architektem. Potrpěl si na styl, rád hý il a holdoval alkoholu. Jeho duše byla blízká spíše umělecké poezii nežli racionální architektu e. Typologie rodinného domu mu pak jeho p ístup umožnila realizovat v nestandardních, vysoce individualizovaných projektech. Jeho domy jsou plastickými koncepty, ve kterých se formy a prostory ví í v dynamických celcích. Propojení struktury domu, obytného prostoru a na zakázku ešeného vybavení, nábytku, svítidel a uměleckých intervencí bylo v jeho projektech samoz ejmostí.

VRCHOL AERODYNAMIKY Jednou z nejvýraznějších prací v tomto smyslu je dům Bedoret, který postavil pro další generaci bruselské rodiny Bedoret v zadní ásti jejich zahrady ve tvrti Uccle. Ta se během padesátých let stala pro belgickou architekturu ně ím jako pouštní město Palm Springs pro americký modernismus. Stavěly zde hvězdy tehdejší scény a vznikaly zde domy volných organických forem, stylu, který se v belgické architektu e tehdy výrazně prosadil. Dům Bedoret z let 1956‒1957 je nízkým jednopodlažním objektem, soustavou provázaných pavilonů na komplikovaném půdorysu rozprostírajících se do všech stran zahrady. Bíle omítnuté cihly a ostré úhly tvo í dominantní morfologii exteriéru. Lichoběžníkovitá okna a tenká p evislá st echa spo ívají na subtilních pilí ích. lenitá architektura skrývá drobná atria a ne ekané průhledy. Sofistikovaná plastická kompozice pokra uje i v interiéru domu, který je dodnes dokonale zachovalou oslavou Dupuisova citu pro detail. Obývací pokoj se dvěma výškovými úrovněmi p edstavuje expresivní prostor, jehož dynamiku podporují vestavěné užité prvky. Mosazný krb ostrých forem navazuje na zrcadlovou stěnu

HISTORIE

a opticky zvětšuje prostor. Vestavěný kabinet slouží jako multifunk ní úložný systém, podsvícený skrytými zdroji světla a dekorovaný abstraktním malí ským dílem. Jedná se o velmi výrazný element užitného umění a emesla, který opět charakterizuje Dupuisův neortodoxní p ístup a inspiraci ke svému dílu. Ve tvaru knihovny se st ídají klasicky tvarované oblouky jako reminiscence na renesan ní podloubí s ost e ezanými modernistickými tvary. Nekonven ní historismus v období vrcholné moderny iní z této knihovny unikátní p íklad p edchůdce postmoderny osmdesátých let. Zvláště pak práce Ettora Sottsasse a dalších lenů kultovní milánské skupiny Memphis sdílejí s tímto tvarováním bezesporu formální podobnosti. Úzké chodby lemované skulpturálně výraznými vestavěnými úložnými prostory vedou z centrální vstupní haly domu do dalších místností. Formální istota a lehkost architektury je protkaná adou socha sky citlivých detailů jako dve ní madlo od sochae Antanase Moncyse. Drobná okénka v ložnici komponovaná ve formě abstraktního obrazu nebo kovové m íže oken a zábradlí opět odhalují Dupuisovu uměleckou duši. Exteriérově méně nápadným, ale v prostorové koncepci o nic méně výraznějším projektem je dům Durieu z roku 1954, který se nachází v prosté adové zástavbě bruselské tvrti MolenbeekSaint-Jean. Jedná se o adový dům, vložený architektonický objekt, do p ísně vymezené úzké parcely mezi již existujícími domy. Dupuis navrhl výraznou mod e zbarvenou fasádu, leněnou prolamovanými okny a frivolně tvarovanými zábradlími. Uvnit se nachází nevelký prostor. Po schodišti s rytmicky expresivním zábradlím se dostaneme do prvního patra, kde se nachází obývací pokoj a kuchyně otevírající se směrem do zadní zahrady. V posledním pat e se nachází ložnice. Dům je jasně artikulovaným objektem, do kterého ale Dupuis opět promítl svůj cit pro organické tvarování, v celku i detailu. D evěné obložení schodiště nebo expresivně vykrajované podhledy z d evěných latí nesou výrazné skulpturální prvky.

10 Obytný prostor domu Durieu. 11 Expresivní podhledy a abstraktně tvarovaný krb v obývacím pokoji domu Durieu. 12 Prosklený vstup do obývacího pokoje. 13 Fasáda domu Durieu jako abstraktní malí ská kompozice. 14 Žluté rámy tvo í dominantní prvek zadní fasády.

SOUTĚŽ

NOVÁ ZÁKLADNÍ SVAZKOVÁ ŠKOLA „LOŠBATES“ P edmětem soutěže bylo ešení základní školy velikosti 2 x 9 t íd se dvěma p ípravnými t ídami, bytem školníka a dopl kovým provozem v podobě malometrážních bytů pro zaměstnance a prostorů pro ZUŠ. Kromě samotné budovy školy bylo pot eba vy ešit její napojení na hlavní komunikaci první t ídy pomocí návrhu nové k ižovatky, dopravu v klidu a vizi pro možné rozšíení školy na 3 x 9 t íd. LOŠBATES je dobrovolný svazek ty st edo eských obcí ‒ Lou ovic, Štíhlic, Tehovce a Svojetic ‒ jejichž cílem, snem a p áním je postavit novou spole nou základní školu. O nejlepší návrh nové základní školy mezi sebou soutěžilo 108 týmů

z 38 zemí celého světa. Za tímto íslem se skrývá nejméně 450 architektů, urbanistů, inženýrů a dalších profesionálů, kte í dohromady na tomto úkolu odvedli 145 000 hodin práce. „Stavba nové školy je investicí, která nemá v bohaté historii našich obcí obdobu. P esto, že jsme malé vesnice, je naším p áním vybudovat školu pro 21. století, která bude umož ovat moderní výuku a inspirovat děti ke studiu. Chceme školu bezpe nou a takovou, která umožní komunitní využití a bude sloužit našim obyvatelům dlouhá desetiletí. ‒ starostové svazku LOŠBATES.

TYP SOUTĚŽE: Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž Zadavatel: Dobrovolný svazek obcí „LOŠBATES Organizátor soutěže: CCEA MOBA Sekretá soutěže: Ing. arch. Karin Grohmannová POROTA: Nezávislí: Ing. arch. David Hlouch (p edseda), Ing. arch. Kate ina Vídenová, M.A. Dorte Kristensen, Ing. arch. Adam Halí Závislí: Ing. Eva Šmoldasová (místop edsedkyně), Ing. Josef ehák, Ivana Dubská, Tomáš Rychta

MÍSTO: LOUŇOVICE

SOUTĚŽ

1. CENA Pelletier de Fontenay Hubert Pelletier, Yves de Fontenay, Valerio Sartori Montréal, Kanada Auto i o návrhu

Hodnocení poroty

Návrh si klade za cíl vytvo it nové srdce a symbol pro komunitu dobrovolného svazku obcí LOŠBATES. Je proto koncipován jako otev ený „klášter , jehož lenitá multifunk ní ambitová chodba propojuje ty i programově odlišné ásti do jednoho koherentního objemu obklopeného malým lesem. Tento prostor je flexibilní vizuálně i funk ně. Slouží jako vstup, chodba, krytý venkovní prostor, místo setkávání, neformální t ída a mnohem víc. Oproti tradi nímu pojetí ambitové chodby v klášterech je tato chodba otev ená a propustná, rámuje centrální dvůr, který je na rozdíl od volných rajských dvorů klášterní typologie naplněn stromy, jež jsou polapenými fragmenty blízkého lesa. Dvůr je záměrně velký. Cílem je rozmazat hranice mezi figurou stavby a terénem. Dvůr funguje jako zelený nárazník a nástroj klimatické kontroly pro vnit ní prostor, který ho obklopuje. Rozprost ením budovy a vnesením p írody dovnit ve velkém mě ítku se silueta stavby stane měk í a p átelštější. Toto zjemnění také poskytuje blažený pocit z rozsáhlosti a otev enosti. Škola nemá žádné slepé uli ky. Pohyb v ní sestává ze smy ky ̶ propojeného obvodu, který generuje pocit kontinuality a nekone nosti. Dovoluje dětem a návštěvníkům volný pohyb celou budovou v nelineárních/nep ímo arých cestách a podporuje pocit návaznosti vizuálním propojením p es vnit ní dvůr.

Auto i nejvyšší měrou vyhověli požadavkům zadání a naplnili o ekávání zadavatele. Architektonický výraz je p imě ený nové instituci, která tvo í spole né zázemí pro ty i obce. Porota oce uje symboliku samostatných objektů propojených ambitem kolem spole ného dvora, díky kterému urbanistické lenění celkového objemu stavby na menší hmoty a celky vyznívá p íznivě. Zapojení velkých objemů tělocvien do území je citlivé. Objem stavby v podzemním podlaží (zejména parkovací stání a komunikace) může být optimalizován, a to bez významného vlivu na dispozi ní ešení provozu školy. Jižní a západní fasády objektu, orientované k individuálním bytovým domům, drží maximální výšku dvou pater. P ístavba po ítá s objemem nad tuto úrove ; je orientována na sever k lesu a na východ ke sportovnímu areálu, takže negativně neovlivní stávající zástavbu. Porota p edpokládá, že p i dopracování podle p ipomínek zadavatele má návrh velmi dobrou možnost adaptability, aniž by došlo k narušení zda ilého konceptu.

SOUTĚŽ

2. CENA Monika Habrová, Petra Hrubešová, Michaela Kloudová, Jan Šorm, Eva Rosenová, Eliška Ouředníčková, Marek Kopeć Praha, Česká republika Auto i o návrhu Uprost ed drobné zástavby Lou ovic vzniká nový školní areál. Neuzavíráme jej zcela, měl by sloužit i ve ejnosti. Budovy stavíme na hrany pozemku a uprost ed vytvá íme nový ve ejný prostor ‒ park s h išti je zárove p edprostorem školy i sportoviš , v jeho východní ásti umís ujeme sad a výukovou zahradu. Markýza a p esahy st ech chrání p ed slune ním zá ením i deštěm. Umož ují dětem pohyb „suchou nohou mezi zastávkou autobusu a školou a mezi školou a sportovní halou. Markýza vymezuje vstupní prostor a umož uje různé režimy využití parku. P i jejím uzav ení průsvitnými panely získává škola další chráněný venkovní prostor. Nový p ístup ke vzdělávání dětí vyžaduje svébytnou architektonickou formu. Navrhujeme školu atriovou p ízemní,

bez bariér, školu, která umožní dětem u it se i trávit p estávky venku a zárove v bezpe í jejich zdí. Neuzavírá se však sama do sebe. Areál je umístěný v krásném prost edí na hraně lesa, škola je s ním v maximálním vizuálním kontaktu, otevírá se též do nového parku s h išti a sadem, který využije i ve ejnost. Hodnocení poroty Návrh velmi vysokou měrou naplnil požadavky zadání a o ekávání zadavatele. Auto i velmi dob e propracovali dispozi ní ešení školního provozu: plošně dostate né, zárove ovšem úsporné, logické a funk ní. Projekt p ináší vyvážený a umírněný architektonický výraz. Diskutabilní mě ítko lineárního působení severní a jižní fasády je z ejmě ovlivnitelné podpo ením lenění na ást prvního a druhého stupně. Návrh dobe reaguje a navazuje na sousedící les a atraktivní p írodní prost edí. Porota doporu uje se dále zabývat otázkou situování lineární „hradby parkovacích stání p i jižní hraně areálu.

MÍSTO: LOUŇOVICE

SOUTĚŽ

3. CENA Emanuele Baglieri, Maria Flaccavento, Serafino Sgarlata, Vania Santangelo, Giorgio Pluchino Ragusa, Itálie Auto i o návrhu

Hodnocení poroty

V p írodním prost edí ovlivněném lesy a jezery je ú elem nové školy být v harmonii s okolím. V rámci celého komplexu jsme se rozhodli udržet nízkou výšku budov, abychom zachovali vizuální prostupnost a vztah s krajinou ve všech směrech.

Návrh vysokou měrou naplnil požadavky zadání a zadavatele. Porota oce uje itelné a funk ní urbanistické lenění na pás h iš a zeleně u lesa, dále na spole nou st ední servisní a komunitní zónu a jižní kompaktní jednopodlažní zástavbu s dvorky ur enou pro výuku. P íznivě působí intimní atmosféra u ebních prostor, která sou asně p ináší dostate nou variabilitu pro uplatnění moderních trendů výuky. Koncept obytné „ulice uvnit areálu poskytuje nový živý ve ejný prostor obci, sou asně je pak zda ilou urbanistickou reakcí na místní kontext. Jasný a p ívětivý koncept školního kampusu, který ovšem zejména svojí lenitostí v místních klimatických podmínkách p inese adu otázek; zejména celkově méně p íznivý poměr podlažních ploch a ochlazovaného pláště budov. Porota doporuuje se dále zabývat provozně obtížnějším propojením tělocvi ny, auly a jídelny s komplexem u eben a upozor uje na nižší míru adaptability konceptu v p ípadě rozsáhlejšího zásahu do po tu a velikosti u ebních prostor.

Pěší cesta, která se nachází na nižší úrovni, funguje jako hlavní spojení různých vstupů do budov. Velká zelená plocha na vyšší úrovni je navržena jako sportoviště, h iště a místo pro trávení volného asu. Návrh školy poskytuje prostory striktně vyhrazené aktivitám spojeným s vyu ováním, zatímco severní ást komplexu obsahuje ve ejná za ízení, jako jsou tělocvi na, h iště, umělecká škola a aula. Dva totemické prvky ‒ budovy tělocvi ny a auly ‒ obklopené zelení se během noci promění v lucerny, ímž se stávají orienta ním bodem pro celé území.

100

SOUTĚŽ

MIMOŘÁDNÁ ODMĚNA OVO Grąbczewscy Architekci Barbara Grąbczewska, Oskar Grąbczewski, Marek Grąbczewski, Karolina Grzesista, Sonia Jarczyk, Kamil Kajdas, Marta Kamińska, Małgorzata Karolak, Justyna Motyka, Zuzanna Szmatloch Katovice, Polsko Auto i o návrhu Vytvo it školu pro nás znamená vytvo it budovu, která sama o sobě bude experimentem, otev enou strukturou napomáhající tvo ivému objevování. Místo anonymní, typické, monotónní struktury navrhujeme budovu, která je prostorově bohatá, p ekvapující, což simuluje zvědavost, myšlení a tvo ivost. Hodnocení poroty Porota udělila návrhu mimo ádnou odměnu, protože ji zaujal svou výjime nou prostorovou koncepcí a klastrovou prací s vnit ním programem školy. P estože působí jako rozdrobené pavilonové schéma, ve skute nosti se jedná o velmi kompaktní, promyšlený a mě ítkem p imě ený návrh. Vzhledem k nárokům na stavbu a údržbu, jej ovšem porota nemohla doporu it k realizaci.

MARKETPLACE

SERVIS

VÝHLED, NIKOLI OKNO Spole nost Sky Frame vyrábí bezrámové skleněné posuvné stěny s ohledem na nejnovější technologie, architekturu a nároky na moderní bydlení. Díky velkoformátovým, bezprahovým posuvným sklům vzniká propojení interiéru s exteriérem bez viditelných p ekážek. Všechny výrobky se vyrábí ve Švýcarsku pod pe livým dohledem zakladatele firmy. Sky Frame zaměstnává 150 pracovníků od Frauenfeldu p es Víde Milán až po Los Angeles. Od roku 2002, kdy byl instalován první výrobek Sky Frame, bylo vybaveno našimi produkty p es 6000 objektů na 6 kontinentech. V eské republice zastupuje Sky Frame firma H&M spol. s.r.o. Poskytuje kompletní prodejní, projek ní a poradenský servis v etně dodávky a montáže produktů. Více informací na www.ham.cz.

TERASOVÁ PRKNA PREMIUM FOREST PLUS PALISANDER V HLAVNÍ ROLI Každý prostor si žádá individuální p ístup, u designových a p itom namáhaných prostor je t eba p i volbě venkovních povrchů zvýšené obez etnosti. WoodPlastic® nabízí svým zákazníkům odolná terasová prkna, která kombinují v ideálním poměru d evo (60 %) a HDPE (40 %), ímž získávají ty nejlepší vlastnosti obou materiálů. Netvo í t ísky, neztrácejí svou barvu, ani nemění tvar. Terasová prkna WoodPlastic® se hodí do komer ních prostor, k rodinným domům, venkovním bazénům i na balkony bytů. Jedná se o eské výrobky s americkou licencí, která hlídá jako ost íž kvalitu a p esnost výroby. Terasová a plotová prkna, stejně jako fasádní obklady WoodPlastic® jsou 100% recyklovatelné a neobsahují toxické látky. Více informací na www.woodplastic.cz.

NADČASOVÁ ARCHITEKTURA REZIDENČNÍCH PROJEKTŮ Prémiové reziden ní projekty spole nosti SATPO spl ují veškerá kritéria spokojeného bydlení v klidné ásti centra Prahy. Nad asová architektura a design, krásné výhledy, velkorysé prostory s důmyslným dispozi ním uspo ádáním, en-suite koupelny, terasy, p edzahrádky, služby recepce, kamerový a bezpe nostní systém, garážová stání. To vše je samoz ejmostí. Velký důraz klade spole nost SATPO i na vysoký standard poskytovaných služeb z oblasti klientských změn a interiérového ešení „na klí , a už jde o velkorysé penthousy, investi ní byty i komer ní prostory na prodej i pronájem. Více informací na www.satpo.cz.

101

rozhovor

102

SERVIS

MIROSLAV ŠIK: Reference a praxe 1

Mezinárodně úspěšný architekt a pedagog Miroslav Šik střídá v čele Školy architektury AVU Emila Přikryla. K této příležitosti jsme si s ním povídali o jeho studiu, pohledu na architekturu a zkušenostech z působení na prestižní švýcarské univerzitě.

Studoval jste ve Švýcarsku u Alda Rossiho. Co vás tento slavný italský architekt nau il? Doba byla postmoderní a Rossi byl jednou z nejvýznamnějších postav celé éry. I tak byl hodně specifický. Nešlo mu o historismus nebo nějakou eklektickou hru, ale primárně o architekturu města. íkal tomu „L architettura della città . Cokoliv architekt dělá, dělá na pozadí města, ve kterém pracuje. Tato kontextualita byla prvním bodem, který mě Rossi nau il. Do dneška v tomto duchu více i méně pokra uji. Druhým bodem byla kritika pozdní moderny, kritika architektury masové a prefabrikované. Z tohoto hlediska ztratila moderna své fluidum a Rossi p edstavoval ur ité cesty, jak jít dál. Ukazoval nám vybrané kapitoly dějin. Vyprávěl nám o lombardském klasicismu, ale zárove nás upozor oval na kouzlo industriální architektury. Byl jedním z prvních, který vytušil krásu industrie. Dále byl také silně inspirován italským racionalismem dvacátých let. To všechno dohromady byl Rossi. ešil kontext stejně tak jako historické reference. Všechno to, co jsme se od něj nau ili, jsme pak aplikovali na prost edí Švýcarska. Co p esně znamená výraz „L architettura della città nebo, jak také íkáte, architektura jako kolektivní dílo? Rossiho nikdy nezajímal tolik vnit ek architektury, ale spíše to, jak působí navenek a jak se chová v městském prost edí. Její výraz, její ve ejný prostor, to je všechno sou ást města, a proto je to zárove sou ást kolektivní práce. Šlo mu zejména o to chápat tu jednotlivou věc komplexně a brát na sebe zodpovědnost za celek. To

slovo kolektivní bylo od po átku, obzvláště ve Švýcarsku, velmi kontroverzní, ale

ujalo se. Rossi rád mluvil o obrazech měs-

ta, které se vytvá ejí v každém z nás a jsou založené na touhách, snech a našich myšlenkách a pot ebách.

Co konkrétně vás Rossi u il? Rossiho způsob výuky byl nejd íve založen na napodobování mistra. Studenti pracovali s referencemi. Již postavená

a prožitá architektura funguje jako zá-

kladní reference. Z ní se pokaždé vychá-

zí, v kontextu místa a asu. Byl p esvěd ený, že už neexistuje styl, ale místo toho se

konkrétní reference vážou na urbanistický

plné emocionální síly. Nikdy tak nejsme schopní ty věci zcela morálně zni it. Je to neuvě itelný proces. Tím, jak dnes neo ekáváme utopii nebo futuristickou budoucnost, tak se ím dál více vracíme. íkám tomu tzv. „zbytková konzumace . ada starých věcí je ještě plná p íběhů. Antika, klasicismus, to jsou styly, které se spot ebovaly již několikrát za sebou. Ale vždycky jinak. Každá doba to nějakým svým způsobem ozvláštní. Myslím si, že bez referencí už lze jen těžko něco vytvo it. Nap íklad moji kolegové ze Švýcarska, architekti Valerio Olgiati a Christian Kerez mi tvrdí, že jsou schopní pracovat bez referencí. Já ale o tom silně pochybuji.

a typologický kontext. V té době už archi-

Kdy jste za al působit jako pedagog?

ale vždycky z jiné architektury. A podob-

Své studium jsem ukon il v roce 1979. Poté jsem dělal ještě vědeckou innost. Po diplomu jsem se ještě asi t i roky věnoval teorii a historii na institutu GTA (Institut für Geschichte und Theorie der Architektur). S jedním mým kolegou jsme se zabývali švýcarskou architekturou v období druhé světové války. Tehdy se mě zeptal Fabio Reinhart, který tam byl profesorem na t i roky, jestli bych nechtěl dělat jeho asistenta. Od roku 1983 jsem tak za al pracovat jako pedagog. Vedle toho jsem se snažil dělat soutěže a živit se jako architekt. Od VUT v Praze jsem pak dostal nabídku u it od podzimu 1990. Samoz ejmě jsem tehdy souhlasil. Mé švýcarské i eské působení se v té době propojilo. Studenti se navzájem potkávali a pracovali spolu. Po dvou letech jsem ale na VUT skon il, protože se mi zintenzivněla práce v Curychu, vyhrál jsem nějaké soutěže a práce jsem měl dost.

tektura nevycházela ze slova nebo teorií, ně se tento systém aplikoval na libovol-

ném místě, a už jste pracoval v Curychu

nebo Basileji. Já jsem pravděpodobně je-

diný z mých spolužáků, který u tohoto referen ního způsobu zůstal. Je to tzv. „referen ní navrhování . Reference se ale

neustále může měnit. A je zajímavé, že

právě aktuálně nejmladší generace stu-

dentů se zase vrací k postmoderně osmdesátých let, kde jsme my za ínali.

To je zajímavé. Nap íklad v sou asném designu je postmoderna a p edevším

práce Ettora Sottsasse a skupiny Memphis z osmdesátých let velmi oblíbená a slouží jako jeden z hlavních referen ních zdrojů pro mladé designéry.

Ano, to sedí i v architektu e. Je zajímavé, že tyto reference, pokud se použijí

a zhodnotí v sou asné práci, tak se úplně

nezni í, nevyhodí, ale jsou stále použitelné a zase se po ur ité době objeví a jsou

Nebyl to pro vás šok, když jste p išel na

103

SERVIS

za átku devadesátých let u it do Prahy? Ano, šok to byl. Byl to šok jak v osobní, tak i profesionální rovině. Byly to asto detaily. Nebyly tu nap íklad dobré tiskárny, v obchodech nebyly ani po ádné tužky, které jsme běžně používali v Curychu. Ale p esto všechno, ti lidi, kte í u mě studovali, pochopili, o co jde. Studenti tady byli hodně idealisti tí v té době. A zárove chápali moji vizi architektury. Procházeli jsme industriálními lokalitami, periferií a spole ně jsme erpali inspiraci. Pracovalo se mi tady dob e, až na ty malé praktické nedostatky.

01 Obytný dům Bürgerhuus, Haldenstein GR, 2005-2008 02 Bydlení pro věk +75, Neuhaus, Zug, 2007-2013 03 Sakrální p estavba katolického kostela sv. Josefa, Horgen ZH, 2015-2018 04 Obchodní a administrativní dům MAX23, Augsburg, 2015-2017 05 Družstevní dům C Hunzikerareal, Curych, 2009-2015 06 Družstevní dům B Hunzikerareal, Curych, 2009-2015 07 Miroslav Šik, Monografie, 1988-2012, Quart Verlag, Luzern 2012

je to už jiné. Dneska už s nimi p i závě-

moz ejmě tolik peněz. Tuto dimenzi jsem

s prost edím Prahy, stejně tak, jako jsem se u il dlouhá léta prost edí Curychu. Minimálně polovinu úkolů bude tvo it bydlení. To je základ a hlavní problém souasné architektury. Nechci, aby studenti navrhovali stavby istě jako hmoty nebo výraz. Každý projekt by měl být navázán na reálná kritéria: Informace o klientovi a uživateli, zákony, regulace. Zárove to nebude klasické rodinné bydlení, ale většinou půjde o problémy kolektivního a družstevního bydlení, o několikapatrové obytné domy, které jsou důležité pro zahuš ování urbanismu. To jsou témata, která jsou aktuální nap íklad ve Švýcarsku, a já ur itě budu chtít zprost edkovat jejich myšlení i tady. Rád bych se ale také kromě bydlení věnoval velkým projektům, kulturním za ízením i sportovním stavbám.

S jakým konceptem jdete na AVU?

Co jsou hlavní výzvy pro sou asné studenty architektury?

re ných pracích nespím v ateliéru a mám svůj život.

Pro jste se rozhodl právě te nastoupit

na místo vedoucího školy architektury na pražské AVU?

Mně je 65 let a ve Švýcarsku musíte jako profesor v tomto roce života skon it.

Shodou okolností za mnou v tom stejném momentu p ijeli studenti z Prahy a nabídli mi, jestli bych nechtěl nastoupit na AVU po Emilu P ikrylovi. Tak jsem se tam za-

jel podívat. Nejd íve to bylo trochu rozarování. Odcházím z ETH, kde je p es

A co vaše působení na ETH (Spolková vysoká technická škola v Curychu)?

1000 studentů, jen u mě v ateliéru jsem

To za alo až na konci devadesátých let, kdy už jsem měl za sebou několik postavených projektů. Tehdy mě oslovili, abych si podal žádost na post profesora na ETH, kde jsem působil od roku 1999 až do dneška. Dohromady jsem zatím u il 30 let, bylo to 60 semestrů práce.

opravdu hodně malé a zárove nemají sa-

Vaši bývalí studenti se k vám dodnes velmi hlásí. Je důležité se jim otev ít i osobně? A jak to vidíte dnes, kdy už jste p ece jenom trochu starší než vaši studenti?

li komplexní práce, aby bylo vše dostate -

Když jsem za ínal u it, tak jsem zárove za ínal jako praktikující architekt. Proto jsem měl ke studentům velmi blízko. Byl jsem jim velmi otev ený. Nežil jsem v žádném jasném schématu, neměl jsem rodinu, vypadal jsem stejně jako moji studenti. Věkový rozdíl mezi námi byl asi jen osm let. To nebylo nic. Moje první generace studentů se vlastně podílela na mojí celkové filozofii, vtahovali do toho své vlastní obrazy a nápady. Ale máte pravdu, dnes

jich měl 70. Na AVU je jen 15 lidí. Je to tu

si nejd íve úplně neuvědomil.

Chtěl bych celou školu oživit. Chci se studenty vytvo it mnohem těsnější vztah k praxi. Chci, aby studenti odevzdáva-

ně promyšlené, budu chtít od studentů detailní půdorysy, ezy a všechny fasá-

dy. Budu také vyžadovat mnohem tech-

ni tější propracování projektů, než tomu bylo na škole d íve, kdy byl ateliér zamě-

en p edevším na výtvarnou stránku disci-

plíny. Všechny projekty by měly mít takové standardy, aby byli studenti trénovaní na reálný svět architektury.

Jak budou vypadat vaše semestrální úkoly?

Nebudou to ideové projekty, ale reál-

né problémy postavené na reálných souvislostech. Budeme hodně pracovat

Je to p edevším ekologie. Budu se snažit pracovat se studenty nap íklad na problematice solární energie. Rád bych pracoval se solárními panely, ale zcela jinak, než je běžné. Chtěl bych stimulovat studenty, aby tyto moderní technologie rafinovaně integrovali do samotné architektury. Už to nejsou jen klasické umělohmotné elementy, ale asto to jsou velmi ušlechtilé prvky, nap íklad textilní nebo skleněné, se kterými se dá výtvarně pracovat. Odkazuji se v tomto duchu k hnutí Arts & Crafts. Chci držet krok s průmyslem a vývojem technologií. Architekti a designé i by měli tyto průmyslové výrobky kultivovat stejně, jako to dělal nap íklad William Morris na konci p edminulého století.

Rozhovor p ipravil Adam Štěch

104

SERVIS

Akce

Výstavy

KATEŘINA ŠEDÁ: UNES-CO

S ARCHITEKTY NA JEDNÉ LODI…

FILM A ARCHITEKTURA

Ozvěny eské ceny za architekturu:

Sou ástí Dne architektury je mezinárodní filmový festival Film a architektura, který se nově rozrostl do dvaceti měst. Hlavní osu programu budou tvoit celove erní autorské filmy se zaměením na architekturu a design. Festival stejně jako v lo ském roce otev e slavnostní festivalový warm-up. 20. zá í v kině Světozor proběhne projekce životopisného snímku Eames: The Architect and The Painter, jenž p edstaví manželskou dvojici Charlese a Ray Eamesových, kte í jsou v širokém povědomí vnímáni jako nejvýznamnější ameri tí designé i 20. století. Závěr festivalu v Praze bude 4. íjna opět v kině Světozor pat it p ednášce významného německého architekta, profesora Hanse Kollhoffa, který vytvo il tvá sjednoceného Berlína.

„P ipome te si s námi léto, letošní nomina ní ve er a všech 33 nominova-

ných v eské ceně za architekturu 2018 na p ipravované akci na náb eží eky Vltavy.

Kontakt: www.cka.cz

Místo konání: AVOID Gallery a pražská náplavka, Praha

Termín: 25. 9. 2018 od 18:00

DEN ARCHITEKTURY Celým letošním programem se jako hlavní linie vine téma „Architektura

spole ně , festival si p ipomíná výro-

í 100 let od založení eskoslovenska.

Vybrané procházky a prohlídky se zamě í na typické architektonické sty-

ly první republiky, jako jsou kubismus, národní styl, purismus i funkcionalismus, p edstaví to nejlepší, co vznik-

lo v uplynulých 100 letech, ale neopo-

menou ani dnešní podobu staveb a některé jejich transformace. Speciální po-

zornost bude věnovaná ve ejným a kul-

Kontakt: www.filmarchitektura.cz Místo konání: po celé R Termín: 29. 9.‒5. 10. 2018

DESIGNBLOK Na konci íjna se mohou návštěvníci těšit na více než 200 vystavovatelů v hlavním prostoru Designbloku, který tvo í Superstudio, Openstudio a Art House. Kromě centrálního prostoru se během festivalu opět otev e ada galerií, showroomů a pop-up shopů po celé Praze, které p ipravují pro návštěvníky speciální programy.

Designblok, Prague International Design Festival, je již po několik let největší výběrovou p ehlídkou designu a módy ve st ední Evropě. Každoro ně uvádí tvorbu designérů a výrobců z celé Evropy, p edstavuje novinky prestižních zna ek i prototypy mladých designérů a designérských studií. Kontakt: www.designblok.cz Místo konání: Výstaviště Praha Holešovice Termín: 25.‒29. 10. 2018

SIGNAL FESTIVAL Ulice a ve ejná prostranství Prahy, její nejznámější historické památky i méně známá zákoutí se během ty íjnových ve erů promění pod taktovkou eských i světových osobností světelného designu v umělecké objekty a prostory, které netradi ními formami zachycují různé tvá e sou asné i historické Prahy. Festival díky jedine nému propojení umění, městského prostoru a moderních technologií za svou pětiletou existenci p ilákal do ulic Prahy více než 2 miliony diváků. Svou koncepcí tak oslovuje jak širokou, tak odbornou ve ejnost. Kontakt: www.signalfestival.com Místo konání: Praha Termín: 11.‒14. 10. 2018

eskoslovenský výstavní pavilon na 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách 2018 p edstavuje projekt umělkyně Kate iny Šedé, který zkoumá, jak cestovní ruch ovliv uje život ve městech. Tématem bienále je Freespace, volně p ístupný prostor vyjad ující velkorysost ducha a smysl lidskosti jakožto centrální funkce architektury. Projekt Kate iny Šedé se dotýká dnes asto diskutovaného tématu ‒ nárůstu turismu a s tím souvisejících problémů. Tím největším je postupné vylidování center měst a stěhování obyvatel do okrajových ástí města. To bohužel vede k tomu, že se z měst stávají jen prázdné kulisy, kde prakticky neexistuje „normální život . Pro svůj projekt si autorka vybrala dvě města ‒ eský Krumlov a italské Benátky. V p ípadě eského Krumlova je dnes historické centrum prakticky již neobývané, v p ípadě Benátek k tomu podle statistik dojde v roce 2030. Zvrátit tento trend se pokouší firma UNES-CO, kterou autorka pro tento projekt vytvo ila. Benátský pavilon se tak proměnil v sídlo této spole nosti, která reaguje na situaci, jež vzniká na místech zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Firma p edstavuje na p íkladu eského Krumlova koncept, který pomocí nových pracovních míst vrací do měst postižených p emírou turismu normální život a normální innosti. Kontakt: www.labiennale.org Místo konání: eskoslovenský pavilon, Giardini di Castello, Benátky, Itálie Termín: 26. 5.‒25. 11. 2018

turním stavbám a také ve ejnému pro-

JOSEF HOFFMANN – KOLOMAN MOSER

procházky a prohlídky věnované nádra-

Výstava se věnuje vztahu Josefa Hoffmanna k osobnosti roku 2018 ‒ Kolomanu Moserovi. Koloman Moser, „mnohotvárný mnohotvůrce , jak jej p i jedné výstavní diskuzi v roce 1900 nazývá Ludwig Hevesi, nemůže být po umělecké stránce chápán stejně jako Josef Hoffmann. S ním jej pojí nespoutaná tvůr í síla a fantazie, která se projevuje v tisících skic. Zatímco Hoffmann stále zůstává tektonicky p ísným tvůrcem, zastupuje Koloman Moser ve všech projektech idylicky dekorativní prvek. Je uměleckým protipólem k návrhá ské

storu. Nejen milovníky vlaků pak potěší žím. Po ádající spolek KRUH klade dů-

raz na kvalitní sou asnou architekturu, a tak v programu samoz ejmě nemů-

že chybět, ceněné stavby návštěvníkům osobně p edstaví odborníci, kte í je navrhovali a realizovali.

Kontakt: www.denarchitektury.cz Místo konání: po celé R

Termín: 28. 9.‒4. 10. 2018

SERVIS

praxi Josefa Hoffmanna, zamě ené na architekturu a formované školou Otto Wagnera. Figurální tvorba u něj stále zůstává tématem, ilustrativní prvek je znatelný i u nejp ísnějších návrhů. Jako umělec renovace umění ve Vídni kolem roku 1900 p ispěl rozhodujícím způsobem ke zprost edkování umění ve stylu secese i v užité grafice. Výstava konfrontuje návrhy obou protagonistů „Wiener Werkstätte . Kontakt: www.moravska-galerie.cz Kurátor: Rainald Franz, Rostislav Kory ánek Místo konání: rodný dům Josefa Hoffmanna, náměstí Svobody 263, Brtnice Termín: 29. 5. 2018‒24. 3. 2019

CHIHULY – LIBENSKÝ – BRYCHTOVÁ Na výstavě EXPO 67 v Montrealu zaujaly Dalea Chihulyho monumentální skleněné plastiky Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové a rozhodl se oba umělce navštívit v tehdejším komunistickém eskoslovensku. Toto zásadní setkání bylo po átkem dlouhodobého p átelství a uměleckého vztahu t í legend soudobého uměleckého sklá ství. Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová inspirovali Dalea Chihulyho jako umělci i jako pedagogové a ovlivnili jeho vlastní p ístup k výuce a uměleckému experimentu se sklem. Ve sklá ské škole v Pilchucku, kterou v roce 1971 spoluzaložil, pak sám podobným způsobem ovlivnil další generaci uměleckých sklá ů z Ameriky i celého světa. Výstava, kterou po ádá Centrum DOX

ve spolupráci s Chihuly Studiem a rodinou Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, je nejen poctou dílu těchto t í významných umělců, ale poodhaluje i neoby ejný p íběh vzájemného respektu, podpory a p átelství, které navzdory politickému režimu p etrvalo neuvě itelných padesát let. Kontakt: www.dox.cz Auto i výstavy: Chihuly Studio, Jaroslav Róna Architektonické ešení: Chihuly Studio, Lucie Rónová Místo konání: Centrum sou asného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 Termín: 8. 6. 2018‒8. 6. 2020

#DATAMAZE / DATOVÉ BLUDIŠTĚ My jsme internet! Náš svět se promě uje. Jsme svědky revoluce, která za posledních t icet let mění naše uvažování, komunikaci, práci i volný as. Internet se stal nástrojem a prost edkem p ítomným v našem každodenním životě. Vytvo il svět, do kterého se no íme ‒ ale zárove p ed ním utíkáme. Tento proces je nezvratný a natrvalo pozměnil fungování naší spole nosti. I z tohoto důvodu je důležité reflektovat naši situaci a pozici v něm: Nejsme jenom svědky digitální proměny, ale všichni, a už pasivně nebo aktivně, jsme její sou ástí.

Vítejte v datovém světě! Projekt #DATAMAZE ‒ Datové bludiště p edstavuje formát tzv. rozší ené výstavy: Kombinuje koncept výstavy vyvíjející se v ase (work-in-progress) s pracovištěm s knihovnou, ur eným pro aktivity a rozvíjení spolupráce nap í oblastmi

a tématy týkajícími se kritické reflexe naší existence v digitálním prost edí, a s p ednáškovým prostorem. Kontakt: www.dox.cz Místo konání: Centrum sou asného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 Termín: 8. 6. 2018‒8. 6. 2020

33 NOMINOVANÝCH DĚL 3.ROČNÍKU ČESKÉ CENY ZA ARCHITEKTURU Dne 20. ervence byla ve venkovní expozici areálu Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích u Plzně zahájena první ze série výstav 33 nominovaných děl eské ceny za architekturu 2018. Do t etího ro níku soutěžní p ehlídky CA bylo možné p ihlásit díla realizovaná v letech 2013‒2017, většina soutěžících děl p itom vznikla v posledním roce. O ú ast se ucházelo témě 145 projektů .Nominované realizace posoudí prestižní sedmi lenná mezinárodní porota a 19. listopadu 2018 se veejnost na slavnostním galave eru ve Foru Karlín v Praze dozví jména finalistů a držitele hlavní ceny. Kontakt: ceskacenazaarchitekturu.cz Místo konání: Centrum stavitelského dědictví Plasy, Pivovarská 5, Plasy Termín: 20. 7.‒31. 12. 2018

CENTRUM ARCHITEKTURY A MĚSTSKÉHO PLÁNOVÁNÍ (CAMP) OPĚT OTEVÍRÁ Návštěvníci se mohou od zá í těšit na nabitý program plný p ednášek zahrani ních architektů, filmových projekcí a diskuzí na aktuální témata. S velkým důrazem na budoucnost dopravy nebo t eba na problematiku bydlení. Podzimní sezonu odstartuje výstava s názvem P e(d)stav si Prahu, na které se návštěvníci vžijí do role městských plánova ů s cílem vytvo it město budoucnosti, které budou sami stavět na ob ím projek ním plátně podobně jako v po íta ové simulaci. Výstava se herním způsobem zamě í na téma strategického plánování v metropoli. Po letní odstávce se Centrum architektury a městského plánování opět otev e 4. 9. Vernisáž výstavy je naplánovaná na 20. 9. Kontakt: www.praha.camp Místo konání: CAMP, Vyšehradská 51, Praha 2 Termín: 4. 9. 2018

105

106

SERVIS

Přednášky, debaty

NÁMĚSTÍ PRÁCE VE ZLÍNĚ Prezentace seznámí prost ednictvím původních plánů a fotografií s projekty zabývajícími se ešením významného urbanistického prostoru od po átků jeho formování ve 30. letech do roku 1948. První budovy (Obchodní dům, Velké kino, Spole enský dům) byly realizovány podle okamžité pot eby firmy Ba a a bylo nutné komplexní ešení. Koncipování monumentálního náměstí p ed vstupem do továrny věnovali v mezivále ném období pozornost architekti F. L. Gahura, V. Karfík, J. Go ár, V. Hruška, J. Voženílek a ada dalších i po roce 1948. Dodnes je jako celek nedo ešeno. Nejvíce návrhů pochází z ateliéru Františka L. Gahury (1935, 1936‒ 1937, 1939, 1940, 1942). Výstava je souasně p ipomínkou 60. výro í úmrtí tohoto významného zlínského architekta a urbanisty. Kontakt: www.14-15.cz Místo konání: 14¦15 Ba ův Institut, Vavre kova 7040, Zlín Termín: 22. 8.‒28. 10. 2018

NAHUM TEVET – FIVE ROOMS Tvorba Nahuma Teveta stojí na t ech základních pilí ích, kterými jsou malba, socha a architektura. Typickým rysem pro jeho díla (a je jedno, zda se jedná o práce komornějšího charakteru, i rozsáhlé prostorové instalace) je pocit „nedokon enosti a práce s mě ítkem. Tevetův jazyk archetypálních forem evokující p edměty našeho běžného použití ‒ kniha, krabice, stůl, židle, postel, lun ‒ je nositelem ady významů a p edevším jím autor otevírá a divákovi p edkládá adu otázek. Barevné konstrukce tvo ící scény, měnící se s každým naším pohybem jsou základem prostorové struktury, kterou však jako celek nejsme schopni p e íst. Zmi ované archetypální formy se stávají hlavními protagonisty vytvá ejícími tajemná neklidná místa s adou odkazů a významů. Toto vše stvrzuje p edevším Tevetova doposud nejrozsáhlejší instalace „Seven Walks ‒ pozoruhodné dílo vznikající v rozmezí let 1997‒2004, které bylo naposledy ukázáno v mnichovském muzeu Villa Stuck na p elomu

LANDSCAPE FESTIVAL PRAHA 2018 minulého a letošního roku. Nahum Tevet se narodil roku 1946 v izraelském Kibbutz Messiolt. V letech 1980‒2013 působil jako profesor na Akademii umění Bezalel v Jeruzalémě a v období 2001‒2010 v pozici vedoucího magisterského studijního programu. Kontakt: www.dumumenicb.cz Kurátor: Michal Škoda Místo konání: Dům umění eské Budějovice, Náměstí P emysla Otakara II. 38, eské Budějovice Termín: 6. 9.‒7. 10. 2018

AGPS TRANSFORMATIONS Výstava agps transformations prozkoumává pojem asu v urbanistických procesech prost ednictvím vybraných projektů, které vznikly ve studiích agps architecture v Curychu a Los Angeles. Zamě uje se na vztahy různých asových horizontů proměn prostoru: horizont urbanistického rámce, výstavba domů reprezentující st ední asový horizont a bezprost ední události všedního dne. V souvislosti s nep edvídatelnými výzvami měnícího se kontextu, výstava poukazuje na důležitost flexibility a p izpůsobitelnost prostorových schémat jako protiklad k apriori determinovanému, idealizovanému, kone nému stavu, který je jen mimo ádně z ídka dosažen. Kontakt: www.gjf.cz Místo konání: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1 Termín: 6. 9.‒14. 10. 2018

NOVÁ DOBA – NOVÝ ŽIVOT – MEZIVÁLEČNÁ ARCHITEKTURA V LÁZNÍCH LUHAČOVICE Výstava p edstavuje mezivále nou architekturu od roku 1918, p edevším její nejvýznamnější funkcionalistickou etapu v největších moravských lázních v Luha ovicích. P ipomíná prost ednictvím dobových plánů, fotodokumentace a architektonických studií i fotografií sou asného stavu nejvýznamnější realizace i návrhy, urbanistické koncepce a výsledky architektonických soutěží na ešení láze ského centra. Pro lázně byla z hlediska vzniku architektonických památek stěžejní dvě období. První se může datovat od roku 1902 do po átku první světové války, kdy se zde plně rozvíjela secese reprezentovaná svébytným stylem Dušana Jurkovi e a Emila Králíka. Druhé významné období, které výstava podrobně mapuje, spadá do 20. a 30. let, kdy byla v Luha ovicích p edními eskými architekty, mezi něž pat ili B. Fuchs, O. Po ízka, F. Roith, L. Macho , L. Šlapeta a V. Grégr, realizována ada pozoruhodných staveb. Kurátor: Ladislava Hor áková Kontakt: www.galeriezlin.cz Místo konání: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Vavre kova 7040, Zlín Termín: 19. 9.‒25. 11. 2018

Pro letošní ro ník byly na základě rozpravy s odbornou ve ejností vybrány pražské lokality, jejichž budoucnost je v sou asnosti p edmětem diskuzí ‒ ostrov Štvanice, Rohanský ostrov, vrch Vítkov a dolní Žižkov. V rámci budoucí revitalizace by se měly stát p íkladem kvalitního rozvoje městské krajiny a ve ejného prostoru v širším centru Prahy. Jedním z hlavních témat letošního ro níku je udržitelnost kvality životního prost edí ve vztahu k městské krajině a ve ejnému prostoru eských měst a rovněž možnosti adaptace na změny klimatu.

DEBATY/ PROCHÁZKY: ARCHITEKTURA, URBANISMUS A UMĚNÍ DOLNÍHO ŽIŽKOVA ‒ PROCHÁZKA O urbanistickém vývoji dolního Žižkova s p esahem do výtvarného umění. Provázet budou Ji í T. Kotalík, Tomáš Mikeska, Ivan Vav ík, Dan Merta. Místo konání: sraz p ed Vojenským historickým ústavem, dolní Žižkov, Praha Termín: 5. 9. 2018 od 17:00 URBÁNNÍ STRUKTURY REVITALIZOVANÝCH INDUSTRIÁLNÍCH ÚZEMÍ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE Debata politiků, odborníků a ve ejnosti na téma prostupnosti a propojenosti území v rámci vytvá ení nových urbanistických struktur na Praze 3, 7, 8. Místo konání: Informa ní centrum městské ásti Praha 3, náměstí Ji ího z Poděbrad, Praha Termín: 10. 9. 2018 od 8:00 UMĚNÍ A ARCHITEKTURA VE VE EJNÉM PROSTORU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Strategie umís ování uměleckých děl a drobné architektury do ve ejného prostoru hlavního města Prahy. Místo konání: Vila Štvanice, ostrov Štvanice, Praha Termín: 17. 9. 2018 od 17:00 ADAPTACE NA KLIMATICKE ZMĚNY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE Hledání nejvhodnějších strategií p izpůsobení se změnám klimatu

Architektonické soutěže v hlavním městě Praze, diskuze nad možnými ešeními a jejich následná implementace v sou asnosti v brzké budoucnosti.

KONCEPCE MĚSTSKÉHO BYDLENÍ – UDÁNSKÝ KOPEC, MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

Místo konání: P ístav 18600, Rohanský ostrov, Praha Termín: 19. 9. 2018 od 15:00 MOBILITA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ‒ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Hledání možností zkvalitnění dopravní infrastruktury v návaznosti na urbanistické struktury, propojení různých druhů dopravy, prostupnost území jednotlivých městských ástí, Praha, město krátkých vzdáleností. Místo konání: Galerie Point, Betlémské náměstí 5a, Praha Termín: 24. 9. 2018 od 18:00 VÍTKOV ‒ KRAJINA UMĚNÍ ‒ KRAJINA ESKE STÁTNOSTI Medkové na Vítkově ‒ debata o historické úloze rodiny Medků ve vztahu k Národnímu památníku na Vítkově. Místo konání: Café Vítkov ‒ Národní památník, Vrch Vítkov, Praha Termín: 26. 9. 2018 od 18:00 Kontakt: www.landscape-festival.cz

TERESA MOLLER (CL) Studio Teresa Moller y Asociados figuruje na poli krajinné architektury p es 35 let. Chile, kde ateliér působí, vyniká rozmanitou a velkorysou krajinou. Zásahy Moller proto vždy silně vychází z lokálního kontextu a důsledného pozorování místa. Geometrické až minimalistické prvky se dopl ují s živou p írodní strukturou a stávají se bodem interakce mezi lověkem a krajinou. Studio se věnuje i urbánním prostorům i zemědělským projektům a těží z úzké spolupráce s architekty a klienty. Teresa Moller v rámci své p ednášky a pobytu v Praze, severozápadních echách a na jihovýchodní Moravě p edstaví p ístup svého ateliéru a nabídne nové impulzy pro zacházení s eskou krajinou. Po adatel: norma-space Místo konání: CAMP, Vyšehradská 51, Praha Termín: 21. 9. 2018 od 19:00

SERVIS

HANS KOLLHOFF (DE) Hans Kollhoff je p edstavitelem postmoderní a nové klasicistní architektury. Po získání diplomu v roce 1975 na univerzitě v Karlsruhe dostal stipendium na Cornell University v New Yorku, kde byl asistentem Oswalda Mathiase Ungerse do roku 1978. Později, až do roku 1983, byl asistentem na Technické univerzitě v Berlíně a založil vlastní architektonickou kancelá . Od roku 1990 působí jako profesor architektury a stavebnictví na ETH Zürich. Jeho stavby v Německu, ale i ve zbytku Evropy jsou p edevším administrativní, komer ní a bytové komplexy. Architektura Hanse Kollhoffa se vyznauje klasickým stavebním stylem a použitím pevných, tradi ních materiálů, jako je kámen a cihla. Pracuje v souladu s tradi ními metodami. Mezi jeho díla pat í také Leibnizkolonnaden ve tvrti Charlottenburg-Wilmersdorf v blízkosti Kurfürstendamm. Ve Frankfurtu nad Mohanem postavil 88 metrů vysokou obytnou budovu na Main Plaza ve tvrti Deutschherrnviertel. Po adatel: spolek kruh Místo konání: kino Světozor, Vodi kova, Praha Termín: 4. 10. 2018 od 19:30

P edmětem soutěže je ešení urbanisticko-architektonického ešení lokality ve vnit ní ásti města Moravská T ebová. Kontext ‒ blízké historické centrum, širší centrum města, navazující novodobé ucelené struktury zástavby s jednotným charakterem. Důraz je kladen na vytvo ení atraktivního soudobého nízkopodlažního bydlení městského typu. Vyhlašovatel následně zajistí p ípravu a realizaci dopravní a technické infrastruktury v území. Zástavba vlastních rodinných domů bude věcí individuálních investorů. Jako závazný podklad (mimo jiné) pro regulaci individuální zástavby v území bude sloužit zaevidovaná územní studie. Kontakt: www.cka.cz Vyhlašovatel: město Moravská T ebová Termín vyhlášení: 31. 7. 2018 Datum odevzdání soutěžních návrhů: 3. 10. 2018 do 14:00

PARKOVACÍ DOMY A, B, SKYWALK A PLAZA NA LETIŠTI VÁCLAVA HAVLA PRAHA P edmětem soutěže „PARKOVACÍ DOMY A, B, Skywalk a Plaza na Letišti Václava Havla Praha je zpracování architektonického návrhu parkovacích domů, jejichž sou ástí bude v parteru navržený autobusový terminál veejné autobusové dopravy a charterové autobusové dopravy, dále pak návrh Skywalku a úpravy ve ejného prostranství „Plazy mezi Terminálem 2 a novými parkovacími domy a jejich bezprost edního okolí. Návrh budov a okolí má zajistit celkovou jednotnost finálního prostoru s důrazem na kvalitní ešení odpovídající významu největšího mezinárodního letiště v eské republice, které tvoí vstupní bránu pro miliony návštěvníků R, a to jak po funk ní, tak architektonické stránce. Žádosti o ú ast se podávají elektronicky, na e-mailovou adresu letiste@arch-souteze.cz. Lhůta pro podání žádosti kon í 14. zá í 2018 v 18:00. Obsahem portfolií jsou minimálně dvě stavby (z toho jedna v hodnotě 100 mil. K bez DPH). Kontakt: www.zakazky.cah.cz Vyhlašovatel: Letiště Praha, a. s. Datum odevzdání soutěžních návrhů: 10. 12. 2018 do 12:00

KONCERTNÍ HALA MĚSTA OSTRAVY Cílem města je vybudovat kvalitní koncertní halu. Pro její realizaci je vybrána lokalita Domu kultury města Ostravy. Kulturní dům se mnoho let potýká s problémem jeho smysluplného zapojení do sou asného kulturního života. Většina kulturních prostor je využívána k jinému než původnímu ú elu. Historicky „Dům kultury

Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda (dnes Dům kultury města Ostravy), navržený architektem Jaroslavem Fragnerem, je nemovitou kulturní památkou. Sou asně je obklopena rozsáhlými Sady Dr. Milady Horákové, které jsou významným krajinným prvkem. P edmětem soutěže bude návrh architektonicko-urbanistického ešení, které ve spojení s kulturní památkou umožní vybudování špi kové koncertní haly a celkovou revitalizaci kulturního domu. S ohledem na architektonické ešení kulturního domu a jeho památkovou ochranu a také existenci významného krajinného prvku, které spole ně neumož ují významné stavební zásahy uvnit kulturního domu ani neomezenou zástavbu pozemků kolem vlastní stavby, se p edpokládá citlivá a objemově p ijatelná p ístavba kulturního domu. Cílem zadavatele je maximální možné využití kulturního domu pro veškeré provozy a zázemí spojené s provozem koncertní haly a pouze nezbytné minimum ešit formou p ístavby. Kontakt: www.cka.cz Vyhlašovatel: statutární město Ostrava P edpokládaný termín vyhlášení: 31. 8. 2018

VÝSTAVBA PENZIONU LIPNO – JENIŠOV P edmětem soutěže bude návrh architektonického a urbanistického ešení výstavby ubytovacího za ízení v obci Horní Planá, chatová osada Jenišov, okres eský Krumlov. Návrh zahrne zcela novou budovu a požadované dopl kové stavby a za ízení, související technickou a dopravní infrastrukturu, venkovní úpravy, v etně úprav ploch ve ejného prostoru. Mimo prostorového, provozního a funk ního uspo ádání by měl návrh vy ešit také estetickou podobu umístění budovy v dané krajině, to vše zejména p i dodržení ekonomických možností vyhlašovatele. Kontakt: www.cka.cz Vyhlašovatel: Vojenská láze ská a rekrea ní za ízení P edpokládaný termín vyhlášení: 31. 8. 2018

107

108

MEDIA

DARREN BRADLEY:

Fotografie minulosti i současnosti Vyzpovídali jsme jednoho z nejvlivnějších fotografů architektury současnosti Darrena Bradleyho. Dozvěděli jsme se mimo jiné, co nejraději fotí a jaká jsou úskalí prezentace architektury skrze objektiv fotoaparátu. 01

Darrene, odkud pocházíte? Pocházím z Honolulu na Havaji, ale většinu asu jsem prožil v San Diegu v Kalifornii. Byl jsem synem námo ního důstojníka. Můj otec byl z New Yorku a moje matka pochází z Toronta v Kanadě a na obou místech jsem strávil spoustu asu jako dítě. Velice mě zajímalo fotografování už tehdy, a tak jsem si postavil v domě rodi ů temnou komoru. Byl jsem také fotografem ve školních novinách na st ední škole. Pak jsem fotografování zanechal a trvalo asi sedm let, než jsem znovu zvedl kameru, když jsem za al fotografovat právě architekturu. Váš život vypadá dobrodružně. Hodně cestujete. Kde všude jste bydlel a studoval? Ano, vždycky jsem rád cestoval a objevoval, jak lidé žijí v různých ástech světa. Jsem fascinován jak podobnostmi, tak rozdíly v různých regionech a zemích ‒ nejen v architektu e, ale obecně, jak lidé žijí, nakupují, chodí, pijí, socializují se atd. Vrátil jsem se do San Diega na konci devadesátých let, a to z Pa íže, kde jsem získal titul z historie na univerzitě Sorbonna. Od

té doby žiji v San Diegu, ale hodně asu jsem cestoval po Velké Británii, Jižní Koreji a Austrálii. Jak jste se dostal k fotografii architektury? Vždy jsem se o architekturu zajímal. Když se podívám na snímky, které jsem dělal jako dítě, jsou to právě p evážně budovy. Od útlého věku jsem měl štěstí, že jsem zažil některé úžasné situace, které ve mně vyvolaly pocit fascinujícího a vzrušujícího pohledu na architekturu. Zárove jsem se ji nau il cítit. Bylo to nap íklad když jsem poprvé viděl halu hotelu Hyatt Regency Embarcadero v San Franciscu od Johna Portmana. Takové vzpomínky a pocity jsou hluboce zako eněny v mé psychice. Původně jsem chtěl být architektem, ale nakonec jsem se věnoval svým dalším zájmům a život pokra oval dál. Když jsem se po univerzitě vrátil do svého rodného města San Diega, všiml jsem si, že mnoho budov v okolí, které jsem znal, chátrá nebo zcela mizí. Tak jsem si koupil malý digitální fotoaparát a za al tyto budovy fotografovat. Mé první fotky byly strašlivé, ale chtěl jsem zprost edkovat lidem, o jaké zajímavé stavby p icházíme.

Uvědomil jsem si tak, že budu muset zlepšit kvalitu svých fotografií. Musel jsem si postupně osvojit digitální fotografii a také techniku pro architektonickou fotku speciálně. Chtěl jsem vždy svými snímky sdělit to, co jsem měl na té konkrétní budově rád. Nakonec mé fotky za ali registrovat vydavatelé a architekti. Jaký je váš hlavní zájem v oblasti fotografování architektury? Jsem pravděpodobně nejvíce známý pro fotografování modernistické architektury, a to je moje první láska. Miluji ale fotografování architektury ze všech období a stylů. Paradoxně většina mé práce jsou zakázky od sou asných architektů. Bez ohledu na budovu mě více zajímá fotografování té zkušenosti, kterou cítím p ed budovou samotnou, než její architektura jako taková. Nemám zájem o dokumentární, suchý a objektivní pohled na budovu. Chci sdělit to, co cítím, když jsem tam. Samoz ejmě je také důležité být v souladu s vizí architekta a fotografovat způsobem, který to odráží a podporuje. Jaká je v sou asnosti hlavní výzva pro architektonické fotografy? Když fotografuji budovy sám na sebe, je největším problémem p ístup. Neustále jsem obtěžován bezpe nostními a stavebními manažery ‒ i když stojím na veejném pozemku a fotím. Obecně hlavním úkolem architektonických fotografů je však zachytit podstatu designu budovy a poselství architekta prost ednictvím každodenního života budovy. Většina lidí nemá hluboké uznání nebo pochopení pro architekta v etně vlastníků a manažerů, kte í jejich budovy zadali. Během několika dní nebo týdnů, kdy je nap íklad postavena nová krásná stavba, je asto

DARREN BRADLEY je americkým fotografem architektury s vášní pro architekturu a design 20. století. Narodil se v roce 1972 v Honolulu. Studoval v Pa íži historii a chvíli se věnoval diplomacii. Po návratu do USA v roce 1998 propadl zájmu o architekturu a rozhodl se věnovat její fotografii. Darrenova práce se pravidelně objevuje ve velkoformátových uměleckých knihách, akademických a odborných asopisech z oblasti architektury a lifestylu po celém světě. Pravidelně p ijímá zakázky od architektů, stavitelů, developerů a majitelů domů. Dnes žije v San Diegu a je vášnivým a aktivním podporovatelem úsilí o zachování historie, působí jako dobrovolník pro organizace v etně architektonické nadace San Diego, Historické spole nosti La Jolla, Docomomo a Týdnu modernismu v Palm Springs.

109

MEDIA

pokryta obrovským nevkusným nápisem nebo zaplněna nekvalitním nábytkem, který neodpovídá designu ani jeho funkci. Jsou tam ošklivé koše, necitlivě umístěné sloupky apod. Na rozdíl od jakékoli jiné umělecké formy, architektura musí také fungovat a poskytovat užitek pro každodenní život. To je to, co je pro mě tak zajímavé. Mým úkolem je ale také identifikovat a zachytit istotu designu architekta a sou asně minimalizovat nebo vyhnout se všem kompromisním prvkům, které byly p idány z jakéhokoli důvodu.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější snímky, které jste udělal? Fotografie, které jsem vytvo il pro průvodce modernistickou architekturou pro nakladatelství Phaidon. Tento projekt pravděpodobně vedl k nejvíce dobrodružným a náro ným situacím. Jednalo se o průvodce západním pob ežím USA. Musel jsem vyfotografovat doslova stovky budov ve velmi rozsáhlé zeměpisné oblasti. Někdy jsem měl až 15 budov, které jsem musel vyfotit za jeden den, a to bez možnosti se vrátit. To vedlo k tomu, že jsem se snažil fotografovat budovy v takových podmínkách, které by za normálních okolností nikdy nenastaly. Musel jsem fotografovat p i jízdě, v dešti a ve větru v San Franciscu, během malého hurikánu na jižní Floridě i sesuvů půdy v Sonomě, také mě napadli psi a v Los Angeles p išla hustá mlha. V Berkeley jsem se uprost ed silného deště snažil vylézt strmým kopcem. Místo toho jsem sjel po hlíně asi 100 metrů do blátivé rokle. Dokonce jsem ztratil botu a roztrhl si své džíny. Také jsem poškodil objektiv. A to bylo ještě p ede mnou osm dalších staveb, které jsem měl ten den vyfotit.

01 Hotel Hyatt v Atlantě navrhl John Portman. 02 Slavný londýnský komplex Barbican Center navrhli architekti Chamberlin, Powell a Bon. 03 Radnice v Bostonu je vrcholným p íkladem amerického brutalismu. 04 Prefabrikované betonové segmenty Marcela Breuera. 05 Modernistický obchod Frazee Paints v San Diegu od neznámého architekta. 06 Darren Bradley nafotil pro Phaidon průvodce po americké modernistické architektu e. 07 Reziden ní věže Tracey od Paula Rudolpha. 08 Transparentní architektura mistra kalifornské moderny Craiga Elwooda.

Na průvodcích jste pracoval se Samem Lubellem. Phaidon oslovil historika architektury a mého kamaráda Sama Lubella, aby vytvo il cestovního průvodce po modernismu USA. Ten zase oslovil mě, abych všechny ty fotografie po ídil. Myšlenkou bylo vytvo ení cestovního průvodce

specializovaného na moderní architekturu z poloviny minulého století. Sam a já jsme všechny projekty spole ně vybírali. On pak psal jednotlivé texty k budovám a já fotografoval. Pro Sama a pro mě bylo velmi důležité, aby byla kniha p ístupná široké ve ejnosti. Chtěli jsme udělat publikaci, která bude povzbuzovat lidi, aby šli ven, cestovali a prozkoumali stavby, o kterých t eba ani nikdy neslyšeli. Architektura je o zkušenostech a zážitcích a to se snažíme p edat i touto knihou. K tomu, aby byla v knize budova vůbec uvedena, musí být p ístupná ve ejnosti anebo alespo viditelná z exteriéru. Snažíme se najít pěkný mix stylů a reprezentovat všechny velké i regionální architekty, které jsme objevili. Vedle o ekávaných realizací, jako jsou Fallingwater nebo Glass House, se snažíme vybrat p ekvapivé a méně známé projekty. Ty jsou asto pro mne nejzajímavější. Náš průvodce západním pob ežím USA vyšel minulý rok. Ten další po východním pob eží vychází v íjnu tohoto roku. Máte velký zájem o modernistickou architekturu. Odkud to pochází? Když jsem žil v Evropě, zájem o umění, architekturu a design se pro mě stal samoz ejmostí. Krásný design byl všude kolem mě. Byl jsem fascinován tvary víde ských mistrů Kolomana Mosera a Josefa Hoffmana i organickou secesí Hectora Guimarda, Victora Horty a Antoni Gaudiho. Když jsem se vrátil zpět do USA, navštívili jsme s manželkou Palm Springs a na několik dní jsme si pronajali modernistický dům z poloviny století. Právě tento pobyt vzbudil mou lásku k modernistické architektu e. Nakonec jsme si po ídili takový dům v San Diegu, který byl navržen stejným architektem jako ten v Palm Springs. Byl to William Krisel. Od té doby

jsem se aktivně zapojil do místních komunit pro moderní architekturu, v Palm Springs, San Diegu, Honolulu. Působíte také na Instagramu. Co je pro vás zajímavé na této platformě? Pomohla vám ve vaší profesionální karié e? V sociálních médiích ve skute nosti nejsem moc dobrý a nedělám pro to témě nic. Nemám ani ú et na Facebooku. Ale vždycky jsem měl ú et na Flickru a na zaátku jsem zve ej oval mé fotky na bulletinových panelech. Když jsem poprvé stáhl aplikaci Instagram, ani jsem si neuvědomil, že je to sociální sí . Nahrál jsem několik fotografií, které jsem tehdy měl pro ruce. Potom jsem na to zapomněl, a dokonce aplikaci smazal. O několik měsíců později mi někdo ekl, že se někomu líbily mé fotky na Instagramu, a zeptal se, jak se mi poda ilo získat tak velkou pozornost fanoušků a pro tam nedávám něco nového. Tak jsem znovu nainstaloval aplikaci a našel své heslo a p ihlásil se a byl jsem p ekvapen, když jsem viděl, že lidé komentují mé fotky. P esto jsem se tomu po ád bránil. Ale nakonec jsem viděl, že komunita Flickr se zmenšuje a moji stoupenci na Instagramu rostou. Tak jsem p ijal nevyhnutelné. Co se mi na Instagramu líbí, je to, že poskytuje okamžité uspokojení ve formě skvělých fotek. Jejich kvalita se v průběhu let výrazně zlepšila. Je to také skvělá platforma pro mne, abych dosáhl mnohem širšího publika, než jsem kdy mohl mít, v etně architektů, stavitelů, vydavatelů a dalších fotografů, a dokonce i jiných fanoušků architektury. Nedělám to pro popularitu, ale rád se podělím o svou práci. A je to také skvělý zdroj inspirací i pro mě. Je tam spousta skvělých a zapálených lidí ‒ to je ta nejlepší ást.

SERVIS

Knihy

110

EXHIBIT A Prezentace architektury je vždy problematická. Nová publikace Exhibit A s podtitulem Výstavy, které změnily architekturu, 1948 ‒2000, ukazuje, jak byl tento problém ešen v období druhé poloviny minulého století, nejdramati tější é e vývoje moderní architektury. Knihu p ipravila EvereLiisa Pelkonenová, docentka na univerzitě v Yalu. Tato editorka se zamě uje p edevším na evropskou a americkou architekturu 20. století a zajímá se o genezi a význam architektonické formy v různých národních a historických souvislostech. Ve své knize zkoumá nové významy architektury a paralelní dějiny disciplíny nejen prost ednictvím budov, ale zejména prost ednictvím výstav, které na jedné straně prezentovaly výsledky disciplíny a stimulovaly architekturu a pomohly rozvíjet nové myšlenky na straně druhé. Kniha se skládá z úvodního textu s p ipomínkou rozsáhlých architektonických expozic mezivále ného období a komplexního harmonogramu nejvýznamnějších výstav organizovaných od roku 1948 po celém světě. asová osa je rozdělena na pět desetiletí, z nichž každá p edstavuje konkrétní tendence. Zahrnuje 80 důležitých výstav všech formátů a typů, které jsou popsány adou externích editorů. Výstavy v malých soukromých galeriích, rozsáhlé institucionální prezentace, experimenty, národní expozice a monumentální Expa. Vše je prezentováno v p ehledném uspo ádání s bližším zamě ením na ty nejdůležitější. V tomto p ehledu pak může tená rozpoznat zcela odlišné faktory a p ínos různých subjektů k této problematice. Od kreativních osob a skupin až po instituce. „Mým hlavním cílem bylo zachytit bohatost výstavní kultury, která se skládala ze široké škály formátů, míst, lidí a témat, íká editorka. To také p ináší bohatý p ehled v geografickém smyslu. tená může zjistit, která místa, státy nebo města byla důležitá v různých obdobích. První ást za íná symbolicky v roce 1948 výstavním programem Case Study House v Kalifornii a pokra uje evropskými p íspěvky vyzdvihující

VANN MOLYVANN Eponymní architektonický journal A+U vydal pod adovým íslem 567 první mezinárodní monografii architekta Vann

Molyvanna, který p edstavuje klí ového, ale ve světovém

kontextu témě neznámého průkopníka architektonického modernismu v Kambodži. Jedná se o klasický magazínový formát, který na 176 stránkách p edstavuje jeho stěžejní

realizace na historických i nových fotografiích, život i celkový p ínos pro region.

Vann Molyvann se narodil v roce 1926. Ve svých dvace-

ti letech se vydal do Evropy a za al studovat v Pa íži. Po

jednom roce na právech se p eorientoval na architektu-

ru a studoval na École National Supérieure des Beaux-Arts. Tehdy působil ve studiu francouzského architekta Louise Arretcheho a vrátil se do své rodné země v roce 1956.

Molyvann se tak stal jedním z prvních kvalifikovaných architektů v zemi a velmi záhy se dostal po pozice hlav-

ního architekta země, kam ho jmenoval princ Norodom

Sihanouk. Za jeho vlády probíhal celkový rozvoj spole -

nosti směrem k demokratickým ideálům a architektura se

stala jedním z nástrojů pro komplexní rozvoj státu. Během této politické éry se da ilo Molyvannovi navrhovat a realizovat stavby, ve kterých se tradice země setkávala s opti-

mistickou náladou nového vývoje a modernismem západního st ihu.

většinu milánských trienále nebo výstavní innost Alda van Eyck v Holandsku. Dekádu zakon uje výstava Expo 1958 v Bruselu. Šedesátá léta p icházejí s novými experimenty, zejména prací Hanse Holleina nebo londýnského kolektivu Archigrama, kte í se prost ednictvím výstav bou ili proti diktátu rigidního a racionálního modernismu. To pak pokra ovalo experimentálními výstavami mnoha radikálních hnutí po celém světě, zejména v Itálii, Rakousku nebo ve Skandinávii. Expo 1970 v Ósace uvádí sedmou dekádu jako triumf japonského hnutí Metabolistů. Následující roky byly definovány vlivem rakouské avantgardy, londýnské galerie Heinz a spekulativních výstav p edstavujících nový pohled na architekturu a popírajících optimismus modernismu a p inášející rozkvět postmodernismu, popu a dalších avantgardních alternativ. První bienále architektury v Benátkách je popsáno na několika stránkách v další ásti, uvádějící osmdesátá léta, následované významnou výstavou Houses for Sale v galerii Leo Castelli v New Yorku, kde architekti Emilio Ambasz, Peter Eisenman, Vittorio Gregotti, Charles Moore, Arata Isozaki, Cedric Price, César Pelli a Oswald Mathias Ungers p edstavili své ideální plány domů pro komer ní využití. Poslední desetiletí století je epilogem architektonického idealismu a experimentů a p edstavuje již sou asné koncepce, jako nap íklad program PS1 Young Architects, který od té doby organizuje muzeum MOMA v New Yorku. Kromě důležitých historických milníků jsou v knize uvedeny mnohé retrospektivní a historické p ehlídky, které poskytují celkový kontext. tená i se dozví rok založení Nadace Le Corbusiera anebo to, který dům se stal prvním ve ejným muzeem moderní architektury v historii. Se všemi těmito informacemi kniha p edstavuje zcela nový pohled na historii architektury, která nebyla doposud takovýmto komplexním způsobem prezentována. www.phaidon.com

Vann Molyvann postavil v této době nap íklad konferen ní halu Chaktomukl, několik budov ministerstev, Národní sportovní komplex a další významné stavby. Také se zabýval rozvojem a urbanismem měst. Nejzajímavějším p íkladem je oblast Bassac v Phnom Penh, ve kterém radikálním způsobem těsně propojil velkorysé ve ejné stavby s blízkou reziden ní zástavbou. Ve svých stavbách zosobnil architekt tzv. „Novou Khmérskou architekturu , která byla spojena s optimismem éry vlády prince Norodoma Sihanouka. Tropický brutalismus ostrých forem a mohutných betonových ploch se v práci Vann Molyvanna spojuje s orientalistickými prvky a dekorativními eklektickými elementy. V roce 1970, kdy za alo období Khmérské republiky, Molyvann emigroval do Švýcarska, kde se věnoval navrhování i pedagogické innosti, a to na École Polytechnique Fédérale v Lausanne. V následujících letech pracoval pro organizaci Spojených národů, působil v Keni a Laosu. Do své rodné země se vrátil až v roce 1993, kde do roku 1998 zastával post ministra pro kulturu a výtvarné umění. Umírá ve věku 90 let v roce 2017. Publikace A+U p ináší zatím nejrozsáhlejší mezinárodní studii práce kambodžského architekta Vann Molyvanna a odhaluje tak neznámou kapitolu modernismu v jihovýchodní Asii. www.au-magazine.com