Architect+ 5/2018

íjen October 2018

12 Revue for the presentation of Czech and Slovak architecture

12

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

íjen / October 2018

Cena: 185 K / Price: 7 EUR

www.lucis.eu

KRITICKÁ POVAHA BYDLÍCÍHO DISKURZU

EDITORIAL

P iznám se up ímně ‒ když jsme p ipravovali kulatý stůl k hlavnímu tématu ísla 12, tedy Stavby pro bydlení ‒ netušil jsem, jak živou

debatu pozvaní hosté povedou. Dva tábory ‒ reprezentované na jedné straně úspěšným developerem a na druhé akademickou

obcí s významnou praktickou i výzkumnou zkušeností s bytovou

výstavbou ‒ se shodly snad jen na jediném: Že stát dělá, co může, aby výstavbu (jakoukoli) co nejvíce znesnadnil. Jistě, náš architektonicko-developerský vzorek byl p íliš malý na to, abychom mohli názory

prezentované v diskuzi považovat za obecně platné. Navíc u všech

p evládá zejména pražská zkušenost. P esto se dá z kontrastu obou p ístupů vytušit celková nálada v obou táborech nap í profesní skupinou.

Je p itom jasné, že develope i, jakožto podnikatelé, hájí myšlenku

volného trhu s rovnými a p edem danými pravidly. A i když jsou to

právě oni, kdo dává našim architektům práci, potěšilo mne, že sami architekti dokážou vyjád it protiargument. Že profesní nezávislost a morální integrita jim umož uje i v tržním prost edí obhajovat

myšlenky v rámci podnikatelského diskurzu nepopulární: myšlenky o podnikání s odpovědností a ohledy na okolí. P itom je z ejmé,

že kultivovat naše stavební prost edí s ohledem k výše popsaným postojům lze jen ve vzájemné spolupráci obou (t í ty ) skupin.

asopisu nep ísluší, aby v této diskuzi stál na jedné i druhé straně ‒

Architect+ je odborná platforma, nikoli poslední soud. Pokud chcete

i vy p ispět k debatě na jakékoli námi otev ené téma, ozvěte se p ímo

do redakce nebo prost ednictvím našeho Facebooku. A pokud chcete vědět, co si o tom myslí lenové redakce, pozvěte nás na pivo.

P ejeme p íjemné tení, Matej Šišolák

Omluva: V Architect+ 11 jsme na dvou místech publikovali fotografii budovy Národní technické knihovny v Praze-Dejvicích. V rámci autorského týmu jsme opomenuli Václava Králí ka. Správně tedy autorství NTK zní: Roman Brychta, Ond ej Hoffmeister, Petr Lešek, Adam Uhlí , Václav Králí ek. Architektu Václavu Králí kovi se tímto omlouváme.

P. S. A ještě jedna omluva, i když tentokrát jsme v tom nevinně. Po vydání ísla nám napsala spoluautorka výběru těch nejzajímavějších eskoslovenských staveb uplynulého století Radomíra Sedláková: „V roce 2006 jsem s Fri ovými dělala knihu 20. století eské architektury a poslala jsem Pavla Fri e do Domažlic, aby vyfotil budovu restaurace Dubina. Když mi p edváděl fotky, zhrozila jsem se, protože ta stavba v tu dobu vypadala jinak. Rozhodně ne tak, jak ji páni architekti Suda a Vávra navrhli. Naštěstí se povedlo Dubinu vrátit do původního stavu, respektive ji zrekonstruovat co nejblíže původnímu návrhu. Tak si dovoluji vám fotku sou asného stavu poslat a poprosit o uve ejnění. Děkujeme a rádi chybu napravujeme.

1

OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová,

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák,

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová

KRESBA NA OBÁLCE: Jan Poslušný REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Adéla Rus áková HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová,

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGERS: Erika Drbohlavová,

erika.drbohlavova@premiumediagroup.cz +420 734 892 315 Tereza Gladišová,

tereza.gladisova@premiummediagroup.cz +420 605 202 647 Tanja Kovac

tanja.kovac@premiummediagroup.cz +420 773 577 761

006

12

054

PRODUKCE:

Milan Novák,

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s.

DISTRIBUCE:

001

Editorial

002

Obsah

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

AKTUALITY

RO NÍ P EDPLATNÉ:

Cena 900 K , studenti 600 K

004

Kurz Architekti: Kancelá e Czech Promotion

006

Denisa Strmisková Studio: Interiéry Investi ního fondu Pro Arte

Telefonicky: 800 300 302

007

Manuel Herz Architects: Ballet Mechanique

Cena: 185 K / 7 €

008

Josef Pleskot: Vejminek v zahradě rodinného domu

Objednávky:

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz

Registra ní íslo MK: E 22707

TÉMA: BYDLENÍ

asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o.

I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 12 (05/2018)

Vychází 6x ro ně

Vyšlo: 16. íjna 2018 www-architect-plus.cz

011

Adam Štěch: Bydlení nap í 20. stoletím

018

Jaroslav Wertig: Byt, i nebýt

020

Kulatý stůl: Bytová výstavba, verze 2018: Konjunktura, nebo krize?

026

Jan Šépka, Mirka Gulbisová, Atelier A1: Dá se bydlet na Václavském náměstí?

OBSAH

100

011

068

REALIZACE 034

Karel Mrázek: Bílošedá skládanka

044

Ji í Zábran, Patrik Novák, Tereza Nová: Světovar

054

Jan Schindler, Ludvík Seko: T i oblázky na Žižkově

066

Jan Jakub Tesa : Stále se musíme u it bydlet

TÉMA: GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2018 – NÁRODNÍ CENA ZA ARCHITEKTURU 068

25. Grand Prix pro halu v Dolních B ežanech

070

Oceněné stavby Grand Prix 2018

082

Finalisté Grand Prix 2018

093

Vladimír Šlapeta: Život s architekturou

DESIGN 096

Donald Judd: Specifický nábytek

100

Archibook: Zvuk v interiéru

HISTORIE 104

Adam Štěch: ty i domy regionálního modernismu

SOUTĚŽ 108

Young Architect Award

SERVIS 113

Marketplace

1114

Pocta eskoslovenské architektu e

116

Akce

117

Výstavy

118

P ednášky

119

Architektonické soutěže

MEDIA 120

Martin Feiersinger: Architekt a milovník architektury

122

Nové knihy

3

8

AKTUALITY

„VEJMINEK“ V ZAHRADĚ RODINNÉHO DOMU Místo: Bošovice u Písku Autor: Josef Pleskot Investor: rodina Hlavní dodavatel: stavební firma Holan s. r. o., Písek Hlavní subdodavatelé: František Houdek, Krašovice / tesa ské práce Aluka system s. r. o., Chaba ovice / skleněné stěny Interio s. r. o., Litomyšl / interiérové práce Projekt: 2016 Realizace: 2017 Foto: Tomáš Sou ek

„Vejminek je jedním z nejaktuálnějších a zárove nejmenších projektů architekta Josefa Pleskota. Ten realizoval v poslední době hned několik reziden ních staveb, ve kterých p ekvapivým způsobem používal materiály, konstruk ní systémy i originální formální typologie. Od istě bílého neo-funkcionalistického dvojdomu až ke stroze brutalistnímu charakteru rodinného domu, oba v Praze-Podolí, Pleskotova reziden ní tvorba je velmi rozmanitá a konzistentní zárove . Aktuálně architekt p edstavil intimní stavbu ve venkovské zahradě, ve které kombinuje své oblíbené materiály, v etně betonu, skla a p írodního kamene. Projekt vznikl jako drobná reziden ní stavba na rozsáhlém pozemku již existujícího domu v prost edí romanticky působící zahrady se svažujícím se terénem.

Objekt, vynesený na kruhových betonových pilí ích po vzoru klasické mezivále né moderny, se nachází na horním okraji pozemku a jeho umístění mu poskytuje velkorysý výhled do kopcovité krajiny.

Jedná se o jakýsi klasický modernistický box, jakoby levitující v krajině. Rozsáhlé prosklení propojuje exteriér se vzdušným interiérem ze dvou stran smě ující do zahrady. Z opa ně orientovaných fasád je dům pokryt rustikálním kamenným obkladem, jehož charakter se odráží i v konstrukci kamenné zídky oddělující soukromý pozemek od p ilehlé louky.

Dům je p ístupný ze dvou stran. Jednak je to po ocelové lávce využívající svažitý charakter pozemku a spojující vyvýšené obytné patro s horní hranou pozemku.

Druhý p ístup obsluhuje to ité schodiště v opa ném rohu stavby. Kolem samotného obytného interiéru nevelké výměry vzniká terasa, jakýsi ochoz, chráněný výrazně p evislou elegantní a zárove masivně působící betonovou st echou dodávající celé stavbě dynamický charakter.

P ední ást domu je ze dvou stran výrazně prosklená jednolitými plochami skla od podlahy až ke stropu. Pojízdné skleněné stěny dovolují okamžitě otev ít interiér a propojit ho s vykonzolovanou terasou.

Druhá ást stavby je výrazně odlišná a stojí v kontrastu k transparentností hlavního obytného prostoru. Jedná se o kamenem obloženou ást, která svým půdorysem respektuje tvar pozemku a rovnoběžně navazuje na kamennou ze . Jasnou pravoúhlost první ásti domu ale narušuje a vytvá í z celkového půdorysu tvar lichoběžníku. Tyto fasádní plochy jsou sestavené z drobného kamenného zdiva a pro íznuté pouze nevelkými okenními otvory.

Zatímco hlavní obývací prostor se v interiéru otevírá ven, ložnice, jídelna a koupelna se nachází v kamenem obložené ásti. Celkově interiéru dominuje hladký pohledový beton na stěnách i na stropě a kontrastuje s hrubými d evěnými fošnami použitými na podlahu a tmavě šedivou barvou vestavěného nábytku nebo litinových kamen. Nábytek zna ky Vitra od brat í Bouroulleců a Charlese a Ray Eamesových dopl uje neo-modernistický výraz celého projektu.

AKTUALITY

9

10

TÉMA

BYDLENÍ

napříč 20. stoletím JADWIGA GRABOWSKA-HAWRYLAK,

Náš redaktor Adam Štěch již více než deset let hledá více i méně známé příklady modernistické architektury po celém světě. K tématu bydlení připravil rozmanitý výběr společného bydlení, činžovních domů, kolektivního bydlení i dalších forem a typologií rezidenční architektury, které na svých cestách objevil. Jeho subjektivní výběr tak představuje atlas forem modernistické architektury, její rozmanitost a řešení problematiky bydlení v různých časových obdobích a geografických lokalitách.

věžové obytné budovy Plac Grunwaldzki, Vratislav, 1967‒1975

SAVERIO BUSIRI VICI, bytová budova Viale Jonio, ím, 1972

ROGER ANGER, MARIO HEYMANN, PIERRE PUCCINELLI, reziden ní dům, Pa íž, 1959‒1962

VÝBĚR A FOTO: ADAM ŠTĚCH

TÉMA

JEAN BALLADUR, JEAN-BERNARD TOSTIVINT, reziden ní budova Rue Cortambert, Pa íž, 1973‒1974

KARL BAND, reziden ní a komer ní budova Paramentehaus Wefers, Kolín nad Rýnem, 1956

ATELIER D’ARCHITECTURE ET D’URBANISME,

reziden ní budova, Brusel, 1967

RICARDO BOFILL,

reziden ní komplex Walden 7, Barcelona, 1975

11

12

TÉMA

FILIPE FIGUEIREDO A JOSÉ SEGURADO, NUNO CRAVEIRO LOPES, obytná budova Avenidas de Roma e dos Estados Unidos da América, Lisabon, 1952

ROY GROUNDS, bytová budova Moonbria, Melbourne, 1940‒1941

MARIO PANI, obytný věžový dům Reforma, Mexico City, 1956

MOISEI GINSBURG, obytná budova Narkomfin, Moskva, 1929

JOSÉ ANTONIO CODERCH DE SENTMENAT, reziden ní komplex Cocheras de Sarriá, Barcelona, 1968

TÉMA

JOHN BROGAN, reziden ní komplex Wyldefel Gardens, Sydney, 1934

VITO A GUSTAVO LATIS,

kondominium Via Rossetti, Milán, 1960

RICARDO BOFILL, reziden ní

budova Bach 4, Barcelona, 1965

HARRY GLÜCK, sídliště Alterlaa, Víde , 1968‒1985

13

18

TÉMA

Sociální byty za luxusní cenu

BYT, ČI NEBÝT

Nadšený přechod k tržnímu hospodářství v devadesátých letech minulého století se opíral o představu, že trh je nejdokonalejším nástrojem uspokojování lidských potřeb. V některých oblastech se trhu ustoupilo úplně, v jiných, například v zajištění vzdělávání nebo péče o zdraví, k tomu nebylo dost odvahy. Jednou z oblastí, kde se na vitalitu uspokojování poptávky nabídkou přistoupilo, bylo bydlení.

RUKA TRHU Nadšený p echod k tržnímu hospodá ství v devadesátých letech minulého století se opíral o zklamání z centrálně plánovaného hospodá ství a o p edstavu, že trh je ze všech nedokonalých tím nejdokonalejším nástrojem uspokojování lidských pot eb.

V některých oblastech se na potenciál trhu vsadilo úplně. V některých oblastech ne. Nap íklad v zajištění vzdělávání nebo pé e o zdraví se soukromá za ízení stala jen alternativou ke státem poskytované službě. Naopak jednou z oblastí, kde se na vitalitu uspokojování poptávky nabídkou vsadilo úplně, se stalo ešení bytové otázky. Plánované hospodá ství už neumělo z prohlubující se bytové krize vyb ednout.

Neumělo stavět nové bytové domy v pot ebném množství a hlavně nedokázalo udržovat ohromný bytový fond v léta podinvestovaných chátrajících objektech.

Prakticky ustala investi ní innost státu, obcí, ale i podniků do bytové výstavby.

Utlumila se i družstevní výstavba. Stávající bytový fond byl zprivatizován jak formou restitucí, tak formou prodeje stávajícím nájemcům za zvýhodněné ceny.

REKAPITULACE V devadesátých letech se v oblasti bydlení vyprofilovalo několik fenoménů; masivní úprk z kolektivní do individuální výstavby rodinných domů, využívání existujících rezerv ve stávajících domech sklepními a půdními vestavbami. Bydlení ke koupi za ali nabízet privátní develope i.

Vlna developerské bytové výstavby se zaala vzdouvat z výstavby individuálních rodinných domů a za ala zhodnocovat levnou p íměstskou půdu. Postupně zvyšovala svou efektivitu v kapacitnějších bytových domech, které se za aly realizovat i v centrech měst.

Z malých podnikatelských projektů se stalo odvětví podílející se výrazně na národohospodá ských výsledcích, kvalitě životního prost edí i na kvalitě individuálního

života milionů lidí. Shodou okolností se moje profesní dráha architekta za ala odvíjet sousledně s rozjezdem reziden ního developmentu, a tak mohu o tomto fenoménu poskytnout svědectví insidera.

DLOUHÁ CESTA KE STANDARDU Developerské projekty byly zpo átku logicky zamě ené na klienty s vyššími nároky a kupní silou. Klienty, kte í chtěli vyjád it svůj nový spole enský status vyšším komfortem bydlení.

Standard takového bydlení se vymezoval hlavně vů i bydlení v panelácích (který ovšem, díky technologiím p edepjatých panelů, už koncem osmdesátých let nebyl až tak špatný). Nový standard také vyzýval prvorepublikového ducha a tradi ní emesla. Klí ovými slovy té doby se staly; cihla, atyp, masiv. Typologie bydlení zažívala prudký progres.

Prostornost, vyšší stropy, mezonety, balkony, nepravidelné tvary místností, tradi ní emeslné detaily v p írodních nebo ušlechtilých materiálech. Požadovalo se dělení bytu na spole enskou/reprezentativní a intimní ást, prostornější vstupní haly. Objevil se hostinský záchod s umývátkem, šatny jako oddělené místnosti, vrátily se komory/technické místnosti, spíže. Vrátily se pracovny, hostinské pokoje. V samotném ešení bytů se jako nový trend prosadily kuchyně a jídelny integrované do obývacího pokoje, což umožnila hlavně technika (digesto e, MW trouby, elektrické varné desky a trouby, my ky).

A také oddělování a autonomnost rodiovských ložnic. Naprosto p estala být akceptována průchodnost pokojů a ložnic.

Jako novinka se objevila vyústění výtahů p ímo do bytů.

Lepšího standardu se do kaly i vstupní a spole né prostory domů. V bytových domech se objevily recepce a další služby.

Nutnou sou ástí bydlení se staly garáže a sklepy. K bytům se za aly prodávat velké terasy, balkony, lodžie, na kterých se dalo stolovat, a také p edzahrádky. Naopak se

úplně p estaly navrhovat spole né prádelny a sušárny.

Materiály a stavební prvky p ízna né pro panelové domy se staly nežádoucími (plastové podlahové krytiny, ocelové zárubně, montovaná hygienická jádra, samotný beton atp.)

Prostorový standard byl koncem devadesátých let nastaven zhruba takto: 45‒50m2 garsonka/studio, 60 m2 ‒ 2+kk, 90‒100 m2 ‒ 3+kk, 110‒120 m2 ‒ 4+kk, 150 m2 ‒ 5+kk

DEFINICE BUDOUCÍHO KLIENTA Standard bytů za al kromě o ekávání klientů ovliv ovat i způsob jejich prodeje. Narůstající nabídka vytvo ila trh bytů.

Nový trh si pro stále masivnější nabídku za al vytvá et kritéria. Klienti za ali srovnávat. Základním parametrem se stala cena m2 užitné plochy bytu, která větši-

nou odrážela atraktivitu lokality, polohu v domě a za ala reflektovat i atraktivitu výhledů.

Po dominanci vyššího standardu bydlení p evážila v prvním desetiletí milénia nabídka masové výstavby, jejímž základním kritériem se stala dostupnost. Tedy cenová dostupnost.

Změnila se totiž klientela. Vliv na to měla jednak rostoucí ekonomika a postupné všeobecné zvyšování kupní síly, ale p edevším nástroje, kterými stát pobízel bytovou výstavbu.

Prvním finan ním nástrojem, který měl podpo it investice do rekonstrukcí a výstavby bytů, bylo stavební spo ení. Díky státnímu p íspěvku se stalo nejefektivnější formou spo ení. O tuto svou atraktivitu p išlo v důsledku omezení státního p íspěvku díky tzv. úsporným balí kům vlády.

Po filozofii „naspo si a bydli p išla filozofie „půj si a bydli . Novým nástrojem se staly cenově dostupné hypotéky. Měsí ní

TEXT: JAROSLAV WERTIG

Vlevo Domy s byty pro chudé města Brna (1938), vpravo developerský projekt v Budějovicích prodávaný pod sloganem Osudové bydlení - Realizujte své sny (2017).

Dlouhodobě mě fascinuje, co všechno a za jakou cenu je dnes možné prodat s nálepkou „nadstandardně ešený moderní byt . Bu se za 80 let změnila definice chudoby, nebo definice nadstandardu. MV Zdroj: Facebook Miroslava Vodáka

FOTO: ARCHIV AUTORA

splátky se p iblížily výším nájmů. Platit nájem se vedle možnosti „investovat do svého stalo nerozumným.

A z ejmě tady za al obrat v trendu dosavadního zvyšování standardu bydlení.

PRAKTICKÁ CENOTVORBA Cena bytu se stala hlavním kritériem.

Klienti znali strop hypotéky, na kterou p íjmově dosáhnou, a výběr bytu tomu p izpůsobovali. Byty nabízené na trhu se staly zbožím. Za aly se na nich uplat ovat úplně stejné metody a triky moderního marketingu.

Ceny bytů se odvozují od jejich prodejní plochy. Ta je násobena jednotkovou cenou X K /m2. Jednotková cena je kritérium, které každý spot ebitel snadno vyhodnotí. Jednoduchou metodou ozna ovanou cena/výkon pak klienti srovnávají cenu/velikostní standard bytu. Jaká na to byla logická reakce trhu? Develope i reagovali tím, že jednotlivé velikostní kategorie bytů za ali prostorově zmenšovat. Na stejné ploše, tj. za stejnou cenu, za ali nabízet o kategorii větší byty.

Toho dosáhli pomocí několika triků.

Nap íklad původně progresivní koncept integrace kuchyně, jídelny a obývacího pokoje do jednoho obytného prostoru byl zneužit na klienty p ehlížený podvod.

Místo t í plnohodnotných místností dimenzovaných pro své specifické funkce je nabízena pouze jedna místnost o rozměru komfortního obývacího pokoje, na jehož neodpovídající ploše jsou tyto t i funkce v neustálém provozním konfliktu. Obytné místnosti ložnic se za aly zmenšovat na normové minimum. Zmenšování ložnic byl trend, který d íve opět reagoval na panelákový standard. Ložnice se zmenšovaly díky tomu, že p estaly být používány také ke skladování oble ení, pro které se navrhovaly samostatné šatny. Náhle šatny p estaly být sou ástí bytu. Odpadly i velkorysejší vstupní haly, samostatné technické místnosti. Pra ka se opět vrátila do koupelny. Z balkonů se staly jen formální

TÉMA

dopl ky bez užitné hodnoty. D ívější požadavek, který opět vycházel ze zkušeností s paneláky, tedy že balkon se stává jen skladištěm v momentě, kdy je malý pro stolování. Bohužel, kupující tyto fígle akceptují. Bydlení „ve vlastním jsou ochotni obětovat i jeho komfort.

DESTANDARDIZACE V důsledku toho se za uplynulých patnáct let posunul prostorový standard bytů o jednu kategorii níže; Studio 30 m2 (prodávají se i bytové jednotky menší než hotelové pokoje), 45‒50m2 2+kk, 60 m2 ‒ 3+kk, 90‒100 m2 ‒ 4+kk, 110‒120 m2 ‒ 5+kk, vyšší prostorový standard se prakticky nenabízí (vyšší DPH).

Za poznámku možná stojí zavedení vyššího DPH na byty nad 120 m2. Na vývoj typologie nemělo toto opat ení zásadní vliv. Větší byty se jen za aly formálně rozdělovat jako samostatně kolaudovatelné jednotky, které se po kolaudaci v rámci klientských změn spojovaly. V tomto kontextu se zavedení tzv. sociálního bydlení s nižší sazbou DPH ukázalo jako bezú inné politicky líbivé gesto.

Po prudkém vzedmutí typologické kvality nových bytů kolem zlomu milénia, následné stagnaci změnou klientely nastal její prokazatelný propad.

P í inou jsou opět snadno dostupné hypotéky. Už ne v pozici výhodného způsobu investování do vlastního bydlení, ale jako dlouhodobě se zhodnocující investice. Z bytů se stal investi ní produkt.

Dvě t etiny bytů prodaných v roce 2016 p edstavovaly investi ní nákupy. Klienti, kte í už asto splatili první hypotéku, si po izují další byty a další hypotéky, které pohodlně umo ují jejich pronajímáním.

Tato tendence ještě eskaluje možnostmi krátkodobých výhodných pronájmů p es Airbnb.

Tady už vůbec nerozhoduje kvalita

a komfort bydlení. Pro kupující se kromě ceny bytu stalo podstatným, jak efektivně se dá po izovaný byt pronajmout. To generuje opět specifické typologické ešení umož ující jeden byt pronajmout více nájemcům, většinou s nižšími nároky (studenti, cizinci bez možnosti vzít si vlastní hypotéku).

DŮSLEDKY NÁKUPNÍ HOREČKY V sou asnosti hysterie kolem nakupování bytů vrcholí. V o ekávání zdražení hypoték, regulace sdílené ekonomiky a vinou nedostatku bytů na trhu způsobenou obstrukcemi proti developerům se ceny bytů vyšplhaly nad p edkrizové ceny.

Develope i nejsou motivováni ke zvyšování standardu. Prodává se doslova všechno, co se dá zkolaudovat. Bez ohledu na kvalitu.

Mechanismy tržní ekonomiky v uspokojování pot eb kvalitního bydlení se ukazují jako ne úplně dostate né. Zatímco úrove na za átku zmi ovaného soukromého školství nebo soukromých zdravotnických za ízení je neustále konfrontována s úrovní státních, kvalita bytové výstavby p estala mít srovnání.

Neexistuje státem/obcemi financovaná bytová výstavba a nerozvíjí se družstevní výstavba, a tak neexistuje ani referen ní hladina, která by klientům poskytovala možnost srovnání. Výsledkem je deformace mě ítek a standardů bydlení. A paradox, že si za historicky nejvyšší ceny lidé nakupují bydlení deklarované jako luxusní a nadstandardní ve skute nosti však nedosahující úrovně sociálních bytů. K jejich výstavbě se spot ebovává p íměstská krajina a stávají se trvalou sou ástí prost edí, ve kterém žijeme.

Za témě t icet let se nepoda ilo systémově vypo ádat s dědictvím paneláků a sídliš (1,2 miliony bytů) a už dalším generacím zaděláváme na další problém.

Můj st edoškolský profesor dějepisu tvrdil v rozporu s leninskou spirálou dějin, že nesmrtelnost lidstva spo ívá v jeho neschopnosti se pou it. V otázce bytové výstavby spějeme nezadržitelně k nesmrtelnosti.

Autor je architekt, len redak ní rady Architect+ Mezititulky redak ní

19

20

TÉMA

t a s v ý b v a á , v v e o t rz y B

KULATÝ STŮL

n j u o n K k : t 8 u 1 r 0 a, 2 e Deset let po finanční krizi, zdá se, nastal zlatý čas bytového developmentu. Bytové projekty se prodávají a z pohledu nezainteresované veřejnosti i staví nebývalou rychlostí, přesto dnes na trhu zjevně velké množství bytových jednotek chybí. Bydlení se navíc stalo nejen základní lidskou potřebou, ale v míře v minulosti nebývalé i předmětem individuálního podnikání. Dokonce i politické spektrum se dělí podle vstřícnosti ke stavebnímu byznysu na „pro developerské“ a „protideveloperské“. Odpovědi na otázky vyvstávající nejen z výše popsaných tezí jsme hledali u kulatého stolu. Pozvání tentokrát přijali Luděk Hruška, ředitel úseku přípravy projektů společnosti FINEP, Karel Mrázek, architekt a jednatel společnosti Kaama, a členové redakční rady Architect+: David Tichý, architekt (Unitarch), pedagog a zástupce Centra kvality bydlení, a Jaroslav Wertig, architekt (A69 – architekti) a pedagog.

V sou asné době rezonuje médii tzv. bytová krize.

Mluví se o tom, že bytů je nedostatek, p itom z dálky se může zdát, že trh roste nebývalou rychlostí. P esto se mluví dokonce o bytové krizi Jaký je pohled architektů a developerů?

bydlení, ale jako investi ní produkt. Vlastnictví bytu je

Jaroslav Wertig: Termínem „bytová krize se dnes hojně operuje. Ale je to skute ná krize? To p ece není jako v 80. letech 20. století, kdy lověk neměl jinou perspektivu získání bytu než zapsáním se v nekone ném po adníku na by áku nebo získáním služebního bytu od armády. Pamatujete si ty nedůstojné fígle?

Vnou ata si hlásila trvalý pobyt v bytech prarodi ů, aby na ně p ešla smlouva po jejich úmrtí. Vždy nez ídka sdílely malé byty i t i generace. Myslím, že dnešní stav tomu absolutně neodpovídá. Já nemám studenta, který by žil na koleji. Všichni si pronajímají byty.

A byty se dnes ve většině p ípadů ani nekupují na

Luděk Hruška: Tenkrát byt jinak získat nešlo. Dneska je

dnes zejména způsob, jak investovat a vydělávat peníze. Pokud mluvíme o nedostatku bytů, pak rozhodně

ne jako o krizi v možnostech zajištění základních existen ních pot eb.

těch možností celá ada. Problém vysoké ceny je ale

v nízké nabídce bytů. Nicméně je v po ádku, že majetnější minorita investuje do nemovitostí, protože v zásadě jiná varianta konzervativní investice dnes není.

Růst kupní ceny samoz ejmě ovliv uje i růst ceny ná-

jmu. Bohužel důsledkem je i to, že obyvatelé Prahy eší svou bytovou krizi tím, že se odstěhují na vesnici, odkud pak do města denně dojíždějí.

Bytová výstavba t eba v Praze je ale dlouhodobě na vzestupu.

KULATÝ STŮL

krize? nebo

LH: Loni p ibylo v Praze 2700 bytů, což je oproti nedávné minulosti dramatická změna k horšímu. Nicméně za největší problém a důvod extrémní ceny považujeme fakt, že se „strašidelně prodlužují lhůty povolování staveb.

Architekti dům nakreslí za několik měsíců a my ho pak adu let projednáváme a ešíme odvolání odpůrců a asto i soudy. Navíc standardní proces na p ípravu st edně velkého reziden ního projektu trvá až 10 let. FINEP staví hlavně v Praze, použiji ji tedy jako p íklad.

Podle Hospodá ské komory denně p ijíždí do Prahy až 300 000 lidí ‒ a už za vzděláním, za prací i za kulturou. Podle analýzy IPRu má v Praze p ibýt do roku 2030 až 130 000 obyvatel. P ipo těme k tomu průměrné stá í bytového fondu v Praze, které je 62 let, tak za p edpokladu, že za 100 let by se měla reziden ní nemovitost úplně zrekonstruovat, tak pokud bychom chtěli, aby bytový fond vůbec nestárl, mělo by se průměrně zrekonstruovat nebo obměnit 6000 bytů v Praze ro ně. Aby se fond zlepšoval, mělo by p ibýt minimálně 10 000 bytů ro ně. P itom po ád ne ešíme bytovou pot ebu těch 130 000 nových obyvatel. Máme deset let a p ibližně 7000 bytů, které pot ebujeme. Suma sumárum: Pot ebujeme 20‒25 000 rekonstruovaných nebo nově postavených bytů ro ně, aby si Praha udržela ur itý standard fungování a zůstala ekonomicky silná.

Stěžujete si, že p íprava trvá strašně dlouho. Kde je p í ina?

Karel Mrázek: Město p edstavované samosprávou je váhavé a bojí se změn. Je ízené politicky, tudíž se jeho p edstavitelé snaží svými populistickými postoji zabránit jakékoliv nové výstavbě, protože jejich voli i jsou zvyklí na stávající prost edí. To je jeden ze základních problémů investování na území Prahy. Zažívám to nejen jako architekt, ale jsem i lenem Komise územního rozvoje městské ásti Praha 6, kde se snažíme pomoci, aby nová výstavba vznikala. Ale spousta zastupitelů hlasuje proti.

LH: Hlavní důvody jsou dva. Odpůrci staveb, tedy odpůrci dalšího rozvoje a vývoje města. Dalším důvodem jsou neustále se měnící pravidla. Město p ece má nástroje územního rozvoje a uplat uje je p edem. Tvo í územní plány, vyhlášky, formuje legislativu. Pokud my jako develope i podmínky splníme, p ece je politická reprezentace města nemůže sama nerespektovat. Pokud je v územním plánu nap . pozemek urený pro stavbu bytového domu, nemůže najednou

p i projednání DUR vzniknout diskuze, zda by nebyla vhodnější zástavba rodinných domů Pravidla se nastavují dop edu ‒ my je plníme.

David Tichý: eská republika se nachází ve stavu, kdy se to města teprve za ínají u it. Není to tak dávno, kdy ur itý spole enský konsenzus v otázkách bydlení p edstavoval názor, že města se o bytovou výstavbu starat nemusí, a leckde i z různých důvodů tento názor p etrvává. „Vždy p ece existuje územní plán a p icházejí soukromníci, kte í staví soukromé stavby.

Prost ednictvím i zkušeností z evropského prostoru naše spole nost už zjiš uje, že problém není takto jednostranný. Setkáváme se ale se zkušeností, že problém korupce st ídá problém kompetence: Prost edí se relativně vy istilo, ale chu něco postavit, pokud existuje, není mnohdy spojená se znalostí věci. Některé obce svoji roli za ínají vnímat, většina z nich se však spíše chová pragmaticky nebo intuitivně.

Co p esně máte na mysli?

DT: Pochopení, co je aktivní role města: Že to není jen vy kávání, co p edloží developer, a p ípadná reakce ve stylu „líbí ‒ nelíbí . Aktivní role p edstavuje p ístup nejen k bytové problematice, ale vůbec k tomu, jakým způsobem se stát partnerem pro soukromého stavebníka. Slovo developer je dnes ve spole nosti negativně vnímáno, a p itom se jedná o podnikatele, který pot ebuje mít „jen srozumitelně stanoven rámec svého podnikání, aby mohl úspěšně stavět. P itom všechny vyspělé ekonomiky fungují na základě vysokého stupně koordinace. P íkladem může být tvorba regula ního plánu ‒ je operativnější než územní plán a jeho užití může nejen kvalitu celku pozitivně ovlivnit, ale s nastavenými pravidly i proces povolování urychlit.

LH: Souhlasil bych jen áste ně. U nás developer eší a zaplatí v území v podstatě všechno: investice do technické i dopravní infrastruktury, nap . i dnes opět požadované školy a školky, dopady legislativní nejednozna nosti, nejistoty a délka v povolovacím procesu, to vše jde dneska na úkor developera a p irozeně se tím zvedá finální cena bytů. V zahrani í to tak není, obec je schopna vykoupit pozemky, udělat regula ní plán, zasí ovat je a posléze hledat investory, kte í vybudují konkrétní domy.

Pro to u nás nefunguje?

LH: U nás mají o tomto postupu politici svéráznou p edstavu. Developer koupí pozemek s platným územním plánem a s legislativními pravidly, které respektuje, a p ijde někdo další (obec, architekt obce apod.) s nápadem tvo it regula ní plán a íká ‒ tady bude ulice, tady strom, tady náměstí, domy budou takhle veliké P itom obvykle nemá žádnou znalost nap . stavebních nákladů, pozemků, problematiky etapizace, ekonomiky, trhu bydlení a jeho výhledů. A většinou se opírá jen o své pocity, dojmy nebo vlastní nep iznaný byznys.

Můžete to blíže rozvinout?

LH: T eba problém etapizace, tedy postupná výstavba velké reziden ní lokality. Každá etapa je pro nás velký problém cash flow. Velkou ást investic „utopíme v zemi. Pokud na za átku vybudujeme nep imě eně velkou ást infrastruktury, dostáváme se do ervených ísel a další etapa už nevznikne. Banka zastaví financování projektu. Tento úhel pohledu v urbanistických studiích nenajdete, p itom zásadně ovliv uje realizovatelnost projektu.

DT: Já ale mluvím o tom, že se města musí nau it být developerům partnerem. Dnes už je dost architektů, kte í se zabývají urbánní ekonomií a mají zájem do popsaného systému vstoupit. V městech vznikají územní studie za jejich ú asti a za ínají se p ipravovat soutěže pro developery, aby se tyto dva světy potkaly. Je pot eba, aby bylo město partnerem, který vidí sídlo jako celek a pomáhá ho koordinovat. Nicméně koordinace je náro ná a spole nost není ochotná ji mnohdy zaplatit.

LH: Já nejsem nep ítelem participace i spolupráce.

Otázka zní ‒ kdy. Já se p imlouvám za to, aby to bylo v době, kdy se „lajnuje h iště . T eba v době, kdy se probírá územní plán. A se o tom debatuje t eba 10 let, všichni se vyjád í, všechno se vyjasní. Ve chvíli, kdy se narodí územní plán a někdo si koupí pozemek, aby podle něj stavěl, už by se diskuze znovu otevírat neměla.

DT: Územní plán ale nemá pot ebný detail, není dost podrobný. Proto se dostáváme k územním studiím a regulacím, které jsou schopny tento detail nabídnout.

Karel Mrázek: Regula ní plán je z pohledu architekta vysněný stav, který se nám už nejspíše nesplní.

LH: My develope i budeme z regula ních plánů nadšení, ale pouze pokud to budou regula ní plány s odpovědností vlastníka pozemku. Nikoli až poté, co si někdo koupí pozemky a město za ne na těchto pozemcích „tvo it krásno a projednávat regula ní plán.

Bez asového horizontu a bez odpovědnosti a rizik investora. Protože to si hraje svoji hru za cizí peníze.

DT: Develope i jsou sou ástí města, tudíž musíte najít nějakou dohodu. Město by mělo dbát na koncept udržitelnosti, cílit na p ehlednost ‒ t eba uli ní sítě develope i p edávají městu. Proto si to město musí hlídat už z podstaty.

LH: Tento p ístup je dalším z důvodů, pro rostou ceny bytů. Koupíme pozemek a plánujeme investici podle územního plánu. Pak p ijde město s architektem, zane tvo it, nestojí ho to nic a stavba nabírá zpoždění. Banka nám odkrajuje úroky, roste cena pozemku A na konci dne je x-tá územní studie, která ale stejně není schválená. U jednoho z našich projektů jsme kvůli této praxi po pěti letech projednávání narostli

21

26

TÉMA

PRAHA:

Dá se bydlet na Václavském náměstí?

Ateliér A1 vedený Janem Šépkou a Mirkou Gulbisovou UMPRUM – letní semestr 2017/18

EZ

Praha se stala turisticky atraktivním městem a díky tomu se skladba obyvatel v posledních letech výrazně proměnila.

V centru trvale žije jen něco kolem 24 000 obyvatel, navíc více než pětinu rezidentů tvoří cizinci. Centrum Prahy se vylidňuje. Většina nových bytových domů se staví na okraji města. V centru je to mizivé procento. Má se centrum Prahy úplně proměnit v turistický skanzen?

V loňském roce se po dlouhých diskuzích zdemoloval dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Plánuje se výstavba kancelářského objektu průměrné úrovně. Opakuje se tak letité paradigma i z jiných českých měst, a to že původně hodnotný objekt nemá adekvátní náhradu. Dnešní doba upřednostňuje komerční a spotřební pohled. Lukrativní parcela v centru města musí být využita tak, aby se rychle splatila. Není čas začít přemýšlet také o tom, že by nám možnost stavět v centru města přinesla užitek v dlouhodobějším horizontu?

PŮDORYS

MARKO ČAMBOR

Pražský Manhattan Osvobozené objemy. Vyplnění parcely novým pohledem na bydlení v centru.

Byt se světelnými vlastnostmi rodinného domu. Komprimovaný Manhattan v centru Prahy.

0

2

5

10

TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK Z PODKLADŮ ATELIÉRU A1

FOTO: ATELIÉR A1

TÉMA

AXONOMETRIE

»Byt se

světelnými vlastnostmi rodinného domu

27

WhiteGray rezidence vyrostla v pražském Podolí – v místě, které je živým důkazem tvárnosti hlavního města. V různorodé, převážně solitérní zástavbě vznikla rezidence vyššího standardu podle návrhu Karla Mrázka.

BÍLOŠEDÁ SKLÁDANKA

AUTOR: KAREL MRÁZEK, KAAMA

MÍSTO: NAD CIHELNOU 1201, PRAHA 4

REALIZACE

35

36

TÉMA

WHITEGRAY RESIDENCE Místo: Nad Cihelnou 1201/2a, Praha 4, eská republika Investor: V Invest CZ, a.s.

Autor: Karel Mrázek / Architektonický ateliér KAAMA Spolupráce: Petra Tichotová Projekt: SPS projekt, s. r. o. (DSP), AED project, a. s. (DPS) Generální dodavatel: SPS engineering, s. r. o.

Projekt: 2014

01

Realizace: 2016 Foto: Ji í Hurt

SITUACE

01 SZ uli ní fasáda (pohled od k ižovatky ulic Nad Cihelnou a Jeremenkova) 02 JZ uli ní fasáda (pohled z ulice Jeremenkova)

PŮDORYS 1. NP

PŮDORYS 2. NP

PŮDORYS 4. NP

AUTOR: KAREL MRÁZEK, KAAMA

02

MÍSTO: NAD CIHELNOU 1201, PRAHA 4

REALIZACE

37

44

REALIZACE

01

AUTOR: JIŘÍ ZÁBRAN, PATRIK NOVÁK, TEREZA NOVÁ

MÍSTO: PLZEŇ

REALIZACE

S V Ě TOVA R

02

01 Obytný komplex se nachází v bývalém průmyslovém areálu v Plzni-Slovanech.

02 Byty smě ující do náměstí areálu jsou osazeny prefabrikovanými lodžiemi.

Cenou Hanuše Zápala ověnčený projekt bytového domu Světovar v Plzni je výsledkem nejenom ideální spolupráce architekta a developera, ale i města a autorů územního plánu. Vznikl jednoduchý, ale ve své prostotě kvalitní bytový dům, který zcela převyšuje regionální standard.

45

46

REALIZACE POHLEDY

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m 13,200

pohled západní

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m 13,200

pohled západní

OBYTNÝ KOMPLEX SVĚTOVAR

0,000

Místo: Plze

0,000

ZÁPADNÍ

Investor: BC Real a. s.

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m

Architekt: Ji í Zábran, Patrik Novák, Tereza Nová

13,200

pohled východní

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m 13,200

Hlavní dodavatel: Miras s. r. o.

pohled východní

0,000

Projekt: 2015 Realizace: 2017

0,000

vypracovali:

Obytný blok Světovar - D1, D2, D3, B6

Ing. arch. Patrik Novák Ing. arch. Jiří Zábran

11

VÝCHODNÍ

vypracovali:

Obytný blok Světovar - D1, D2, D3, B6

Ing. arch. Patrik Novák

11

Ing. arch. Jiří Zábran

POHLEDY / 1:250

Urbanisticko - architektonická studie

Ing. arch. Tereza Nová

Foto: Petr Jehlík

POHLEDY / 1:250

Urbanisticko - architektonická studie

Ing. arch. Tereza Nová

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m 13,200

pohled severní

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m 13,200

řezopohled B byty

byty

byty

byty

byty

byty

0,000

0,000

SEVERNÍ

03 Interiér tvo í prefabrikované betonové panely, erné kovové detaily, rozehrané barevným akcentem dve í.

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m 13,200

řezopohled A byty

byty

maximální výška zastavění dle regulativu: 14,5 m byty

13,200

byty

pohled ji ní byty

obchody

04 Auto i pracovali se t emi odlišnými barvami, které se st ídají nap í jednotlivými patry.

byty

byty

0,000

05 V lodžiích pracovali auto i výrazným způsobem s d evěnými lamelami.

0,000

vypracovali: Ing. arch. Patrik Novák Ing. arch. Jiří Zábran

JIŽNÍ

Obytný blok Světovar - D1, D2, D3, B6

Ing. arch. Tereza Nová

Urbanisticko - architektonická studie

vypracovali:

Obytný blok Světovar - D1, D2, D3, B6

Ing. arch. Patrik Novák Ing. arch. Jiří Zábran Ing. arch. Tereza Nová

05

Urbanisticko - architektonická studie

12 POHLED, ŘEZOPOHLED / 1:250

13 POHLED, ŘEZOPOHLED / 1:250

06

AUTOR: JIŘÍ ZÁBRAN, PATRIK NOVÁK, TEREZA NOVÁ

05

MÍSTO: PLZEŇ

REALIZACE

47

TŘI OBLÁZKY NA ŽIŽKOVĚ

54

TÉMA

AUTOŘI: LUDVÍK SEKO, JAN SCHINDLER

MÍSTO: ŽIŽKOV, PRAHA 3

Rozvojová žižkovská lokalita „Na Vackově“ se v nedávné době stala zajímavým dějištěm moderní bytové výstavby. V sousedství jen o málo starší realizace Alfarezidence od studia Unitarch vyrostl koncepčně i hmotově zcela jinak pojatý obytný soubor podle návrhu Schindler Seko architects.

REALIZACE

55

56

TÉMA

01 Projekt Vackov tvo í t i navzájem propojené viladomy.

02 Jejich exteriér zá í výraznou kombinací erné, bílé a ervené barvy.

OBYTNÝ SOUBOR NA VACKOVĚ – ETAPA F Místo: Olgy Havlové/Rixdorfská, Žižkov, Praha 3 Investor: Metrostav Vackov a. s.

Hlavní architekt: Ludvík Seko, Jan Schindler / Schindler Seko architects Architekt: Josef Kal ík, Ji í Prokopec Soutěžní tým 2007: Jan Schindler, Ludvík Seko, Petr Baletka Soutěž: 2007 Realizace: 2016 Celková plocha: 13 670 m2 Foto: Ond ej Polák

01

SITUACE

AUTOŘI: LUDVÍK SEKO, JAN SCHINDLER

02

MÍSTO: ŽIŽKOV, PRAHA 3

REALIZACE

57

TÉMA

BYDLET STÁLE SE MUSÍME UČIT

66

TEXT: JAN JAKUB TESAŘ

KRIZE PO KRIZI Výstavba bytového fondu byla na několik let od roku 2008 utlumena finan ní krizí.

Od té doby se snažíme deficit bytů marně dohnat, což má za následek spole ně se spekulativními investicemi a spoustou dalších faktorů zvýšení cen staveb pro bydlení. Podrobnější spekulace nad trhem nemovitostí není p edmětem mého textu, ale je t eba si p ed hodnocením p edstavovaných realizací tato základní fakta uvědomit, protože mají na finální podoby staveb jednozna ný dopad a ve skladbě bytových jednotek i využití pozemků.

U pražských realizací hraje důležitou roli absence aktuálních územně plánovacích podkladů, jelikož platný územní plán již vůbec nereflektuje rozvoj města a potenciál stavebních pozemků. Výstavbě bytů tak asto p edchází dlouholetá změna územního plánu s nejistým výsledkem, avizovaná t íletá doba je nedosažitelným snem architektů, projektantů a investorů.

Do dalších stup ů projednávání staveb navíc vstupuje ada dot ených subjektů, které se výstavbě iracionálně brání. Pro sousedy je výhled do proluky výhledem do zeleně, za který p i koupi bytu zaplatili.

Projednávání staveb tak asto opět nabírá zpoždění i v horizontu let.

Architekt stráví více asu prosazováním stavby než samotným návrhem.

Tyto prodlevy se pak propisují do staveb, které musí zareagovat na aktuální trh a p itom nemůžou zasáhnout nijak

zásadně do projektu, aby se nevrátily do povolovacího procesu.

TŘIKRÁT TROCHU JINAK Co se tý e místa stavby, velmi se vymyká realizace v Podolí. Na pozemku by se dala o ekávat doplnění vilové zástavby a nikoli dvojnásobné využití. Toto ešení je ale pro mě v Praze ospravedlnitelné. Praha si může dovolit větší hustotu. Stejně tak si tento fakt uvědomili auto i, kte í dodrželi požadavky investora na maximální možné využití, p esto se úspěšně snažili o mě ítkovou návaznost na sousední vily.

I když se ve slovníku developerů dá hovoit o „butikovém projektu, je skladba bytů velmi rozmanitá a vyvážená. Od 1kk až po 4kk. Svažitost pozemku pomohla autorům velmi jednoduše vy ešit parkovací patro bez rampy, a p itom mají byty v p ízemí p ístup na p edzahrádky. Na plastické fasádě je použita jemnozrnná hlazená omítka, která jde z větší dálky zaměnit za jiný materiál, nap íklad lakované panely.

Plasticita fasády ale p ináší adu míst, kde muselo být použito oplechování. Záleží na kvalitě materiálu a provedení, jak se tyto detaily projeví v budoucnu. U domů s více majiteli, kte í se musí dohodnout na každé opravě, bych se snažil obdobné detaily eliminovat.

Jako z jiného světa působí vzdušné a velkorysé využití pozemku na Vackově.

Stavba je navíc v silném kontextu s okolními realizacemi s vysokou hustotou.

V tomto p ípadě sehrál roli právě trh.

Stavba získala územní rozhodnutí p ed

krizí s velkoprostorovými byty, které po letech museli auto i p epracovat na menší, aniž by o rozhodnutí p išli. Zvládli to bravurně, a koli organické tvary obvodového pláště již nevyzní, jak by mohly, a v menších ložnicích je nutné se p i vybavování nábytkem ze supermarketu ádně zamyslet. Uvědomíme-li si však tento paradox, není co autorům vytknout, ale naopak musíme ocenit emeslo p i návrhu půdorysů. Výtvarné pojetí tvarů podtrhuje kombinace materiálů a barev. Ladné k ivky zdůraz ují kovové horizontály v místě věnců. Bílé stěny jsou p ekvapivě omítané s výraznou vertikální profilací, p i emž detail provedení je výborný v době, kdy profese štukatér z eského stavebnictví témě vymizela. Celou hru dokon uje ervené zvýraznění špalet a zapuštěných lodžií.

Kompozice t í nadzemních hmot spojuje p ízemní parter, ve kterém je kromě soukromých p edzahrádek i spole ná zele pro obyvatele vyšších pater a velkoryse kryté vstupy. Nově zasazené stromy zatím nedorostly do velikosti, aby byl zjevný záměr vytvo ení většího soukromí a p íjemnějšího klimatu mezi domy ‒ tedy dům v mini parku. Rád se sem budu vracet, abych viděl, jak se tento pro mě důležitý prvek rozvíjí. Okolí stavby má obrovský potenciál. Stále zde jsou v bezprost edním sousedství rozvojové plochy pro bydlení a je otázkou, zda se celá lokalita vzájemně propojí v městskou bytovou tvr .

Bytový dům v Plzni mění tvá průmyslové zóny na bydlení. Mě ítko velkého bloku je na pozemek opodstatněné i s ohledem

RECENZE

na racionalitu celého konceptu. Stejně tak použité materiály jsou soudobé a rozumné. Omítka je pro bydlení tradi ní. Beton je pak u lodžií logický a spole ně s ocelí evokuje průmyslového ducha. Vše zjemují d evěné prvky, které p íjemně zvyšují soukromí mezi sousedními byty. A koli dům nepůsobí vůbec levně, obsahuje celou adu velmi chytrých a logických prvků, které jej zlevnily. Na domě nejsou komplikované stavební detaily, které nap íklad eliminuje azení lodžií nad sebou. Dům ušet il za podzemní garáže, které jsou na p ízemí, kde byl místa dostatek, i za p imě ený poměr komer ních ploch. Velmi zajímavá je skladba bytů. Zajímavost netkví v pestrosti, ale naopak v až asketické skladbě bytů, které se opakují. Výborně zvládnutá dispozice, s komfortními lodžiemi o velikosti 2kk znamená s ohledem na sou asnou poptávku rychlou a výnosnou prodejnost bytů. Navíc jednoduché a bezproblémové konstruk ní ešení.

Avšak p i velikosti domu na úrovni městského bloku mě zajímá sociologický vývoj tohoto domu, protože postrádá byty pro rodiny. Domu by slušelo nájemní bydlení. Pokud však není majitel pronajímaných bytů vlastníkem majoritní ásti, jeho úsilí o údržbu domu bývá zpravidla slabší, než když v něm bydlí. Jinými slovy mě zajímá, kolik sou asných majitelů za ne své byty pronajímat a jak se to na domě projeví.

Chodbová dispozice spole ných prostor je oživena vzdušnými schodišti s horním osvětlením. Na koncích chodeb je navíc osvětlení p ímo z fasády, kdy záliv oknu

ubírá z prodejní bytové plochy. Chvála tomuto ešení směrem k investorovi, který pochopil, že užitná hodnota tohoto detailu je vyšší než výnos prodaných metrů.

Všechny t i realizace nasvěd ují tomu, že navrhnout ú elné bytové jednotky se v esku umí. Vždy i panelákové dispozice byly vyvážené a odpovídaly způsobu bydlení a žití v době vzniku a uspokojí i dnešní pot eby bydlení. Vybrané lokality potvrzují důležitost místa, kdy kvalita bydlení spo ívá i v poloze ve městě a v dopravní dostupnosti. Nejedná se o nemovitosti na periferiích, ale zapl ují bílá místa ve struktu e měst. Ani jedna ze staveb nevy nívá náro ností na následnou údržbu, která není ve více majitelích vůbec pružná.

Ve všech stavbách jsou byty s venkovním prostorem ‒ terasou, lodžií i zahradou a jsou bezbariérově napojeny na parkovací stání. Toto byly pro mě základní kritéria p i hledání vlastního bydlení a jsou ve všech p ípadech splněny.

Navštívené bytové domy zdaleka nevypadají tak istě a stroze jako na publikovaných architektonických fotografiích.

Nános života však není p íjemnou patinou, ale vypadá jako městská pláž po odlivu. Je neuvě itelné, co ponechávají obyvatelé na odiv kolemjdoucím na svých lodžiích, terasách a p edzahrádkách. Na druhou stranu se snaží svoje soukromí „chránit rákosovými, látkovými i plastovými paravány. Jsou to chybné detaily architektonického návrhu? Mají být zábradlí plná? Okna malá? Místo plotů zdi?

I p es tento fakt mě oslovilo architektonické ešení všech t í staveb. Ve finále jde na stavbě velmi rychle spat it motiv autorů.

Nezbývá než doufat, že se kultura bydlení bude posouvat směrem k severskému stylu, nikoli na jih, abychom nehledali krásu domů mezi spodním prádlem na šnůrách.

ŠKOLY BYDLENÍ U bytových domů zejména musí platit, že je architektura služba. Nejsou to koncertní síně, muzea i plavecké stadiony, ale stavby, které musí sloužit a obstát v ase a v měnících se pot ebách na bydlení. Je u nich na místě nad asovost, elegance a ona strohost, která zvládne zmíněný nepo ádek života. Sou asně musí umět své obyvatele vychovávat, aby si uvědomili, že prů elí domu i vnit ní spole né prostory jsou věcí ve ejnou, kde právo na moje pot eby kon í tam, kde za íná právo těch druhých. Stejně jako v demokracii. Je to ve ejná volba, jak bude prost edí kolem nás vypadat. O jaké domy bude ve ejnost projevovat zájem. Já vě ím, že o takové, o kterých jsem měl možnost psát.

Autor je architekt, proděkan pro vnější vztahy FA VUT v Praze.

67

68

GRAND PRIX

GR AN

PR

IX

D

25. GRAND PRIX pro sportovní halu v Dolních Břežanech Tradiční česká přehlídka dokončených realizací – Grand Prix architektů – zná svoje vítěze. Předání hlavní ceny proběhlo symbolicky v rámci oslav 100 let československé architektury.

Letošní ro ník Národní ceny za architekturu byl výjime ný hned z několika důvodů. Jednalo se o jubilejní udílení této prestižní ceny a hlavní cena byla p edána ve Španělském sále Pražského hradu zárove s cenou Emila Belluše v rámci ve era Pocta eskoslovenské architektu e a stavitelství. Zárove se soutěž vrátila na výsluní rekordní ú astí ‒ do soutěže s tradicí od roku 1993 se p ihlásilo p es 160 ateliérů s více než 200 projekty realizovanými v eské republice mezi lednem 2017 a b eznem 2018.

01

VYHLÁŠENÍ VÍTĚZŮ Z p ihlášených realizací porota vybrala 42 finalistů. Vítěz byl slavnostně vyhlášen v rámci slavnosti Pocta eskoslovenské architektu e v pondělí 1. íjna ve Španělském sále Pražského hradu. Další vítězové a odměnění byli vyhlášeni 2. íjna v pražské Galerii Mánes. V rámci slavnostního ve era, kterým p ítomné osobnosti provedl p edseda Obce architektů Oleg Haman a místop edseda Obce architektů Karel Smejkal, byly p edány hlavní ceny, estná uznání a cena za celoživotní dílo.

STATUS SOUTĚŽE Grand Prix architektů ‒ Národní cena za architekturu je soutěžní p ehlídka architektonických prací dokon ených v uplynulém roce, po ádaná Obcí architektů.

území eské republiky se mohou

p ehlídky zú astnit mimo soutěž.

Do p ehlídky mohou být p ihlášeny

práce realizované v posledním roce.

P ehlídka Grand Prix architektů ‒

Soutěžní p ehlídka je otev ená, zú astnit se jí mohou eští i zahrani ní architekti, projektanti a výtvarníci, podmínkou je, že dílo je realizováno na území eské republiky.

Národní cena za architekturu má

Díla eských architektů realizovaná mimo

práce celé p ehlídky.

několik kategorií.

V jednotlivých kategoriích se udělu-

jí ceny a estná uznání, hlavní cenou je Grand Prix, kterou získává vítězná

69

GRAN PRIX

02

01 Cenu za celoživotní dílo získal Vladimír Šlapeta, na snímku s p edsedou Obce architektů Olegem Hamanem.

02 Držitelé Grand Prix 2018 na spole né fotografii s porotci a organizátory.

03 Porota Grand Prix 2018

03

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE ●

rodinný dům

●

novostavba

●

rekonstrukce

●

interiér

●

krajiná ská a zahradní tvorba

●

urbanismus

architektonický design ‒ drobná architektura ‒ výtvarné dílo v architektu e

●

ODBORNÁ POROTA Práce posuzuje nezávislá odborná mezinárodní porota složená ze ty zahrani ních architektů, z nichž jeden je ze Slovenské republiky a eský kritik, teoretik nebo historik architektury nebo výtvarný umělec. V roce 2018 pracovala ve složení: Profesor Ian Ritchie z Velké Británie, p edseda poroty, je zakladatelem londýnského ateliéru Ian Ritchie Architects. Za svoji tvorbu získal p es 80 významných mezinárodních ocenění, mimo jiné i cenu RIBA 2018 za rekonstrukci Royal Academy of Music v Londýně.

Marta Schreieck z Rakouska je zakládající lenkou architektonické kancelá e Henke Schreieck architekten. Realizace Erste Campus rakouského ateliéru vyhrála v roce 2017 cenu ZV Bauherrenpreis.

Juraj Benetin ze slovenského ateliéru Compass stojí za velkými polyfunk ními projekty měnící tvá sou asné Bratislavy.

Reziden nímu projektu Slne nice se věnuje již 13 let. Zárove působí v kapele Korben Dallas, která má na svém kontě již pět alb.

Hindrek Kesler z Estonska je viceprezident Unie baltických architektů, děkan institutu architektury na Talinnské technické univerzitě a hlavní architekt a majitel ateliéru Zero Architects. Jeho minimalistické návrhy respektující genia loci místa získaly adu prestižních estonských i mezinárodních ocenění.

František Skála je zakládajícím lenem umělecké skupiny Tvrdohlaví, lenem tajné organizace B.K.S a komturem ádu Zelené Berušky. Jeho široký tvůr í záběr p esahuje hranice výtvarného umění ‒ je lenem hudebních a divadelních skupin a podílel se na filmových, divadelních i architektonických realizacích.

Letos se porota rozhodla ocenit několik staveb nap í kategoriemi. Hlavní cenu ‒ Grand Prix architektů ‒ Národní cenu za architekturu získala Sportovní hala Dolní B ežany od studia SPORADICAL (Aleš Kubalík, Josef Kocián, Jakub Našinec, Veronika Sávová).

Cena za životní dílo byla udělena Vladimírovi Šlapetovi (*1947), významnému historikovi a teoretikovi architektury.

Protože po et soutěžících letošní Grand Prix byl rekordní a úrove p ihlášených projektů vysoká, Obec architektů se rozhodla udělit estná uznání Rady Obce architektů některým dílům, jež ji zaujaly kvalitou a originalitou zpracování.

P ehled výsledků, finalisty i seznam p ihlášených staveb najdete na str. 68.

70

GRAND PRIX

GR AN

PR

IX

D

SPORTOVNÍ HALA Místo: Dolní B ežany

GRAND PRIX

Auto i: Aleš Kubalík, Josef Kocián, Jakub Našinec, Veronika Sávová / SPORADICAL

FOTO: ARCHIV OBCE ARCHITEKTÅ®

GRAND PRIX

71

82

GR AN

PR

IX

D

FINALISTÉ GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2018

Kategorie Novostavba 4BLOK Místo: Praha 10 Auto i: David Chmela , Vojtěch Nedorost / Chmela architekti

FIVE Místo: Praha 5 Auto i: Ji í ezák, David Wittassek, Pavel Fanta / Qarta architektura

GRAND PRIX

AFI KARLÍN BUSINESS CENTRE Místo: Praha 7 Auto i: David R. Chisholm, Vít Máslo / CMC architects

MULTIMODÁLNÍ UZEL VEŘEJNÉ DOPRAVY Místo: Pardubice Auto i: Tomáš Med, Lukáš Pavlík / Med Pavlík architekti s. r. o.; Jind ich Kmoní ek / HIGHWAY DESIGN

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA VISIONARY Místo: Praha 7 Auto i: Jakub Cigler, Jan Hofman / Jakub Cigler architekti

83

108

SOUTĚŽ

YOUNG ARCHITECT AWARD 2018

Nejlepší práce jubilejního 10. ročníku soutěže studentů a architektů do 33 let byly oceněny 11. září 2018 v Centru architektury a městského plánování CAMP. Z celkem 49 přihlášených studií na téma Architektonické dílo, které iniciuje společenský život a rozvoj místa, poslala porota do finále 12 prací. Vrcholem vyhlašování bylo udělení Titulu CEMEX Young Architect Award a prostor dostala také veřejnost v hlasování veřejnosti na webových stránkách soutěže (vítězkou hlasování se stala Ing. arch. Kristýna Blažíčková z FA ČVUT v Praze s projektem Dům na konci cesty.) „Soutěž p edstavila zejména dva velmi zajímavé projekty, íká p edsedkyně poroty Marcela Steinbachová. „Vítězný návrh kultivuje zdevastované město a snaží se iniciovat proces pozitivních změn a integraci různorodých obyvatel obce. Druhý projekt iniciuje odvážným ešením samotné centrum města Prahy, a to návrhem studentského domu nad Václavským náměstím, p ináší sem zpět život a vy erpanému městu skrze proměnu parkovacího domu p ináší erstvý nádech i zamyšlení nad sou asnou architekturou a možností využívat stávající domy vzhledem k diskutovaným bouráním v samotném centru, jako je nap . již zbouraný dům na Václavském náměstí i p edpokládaná demolice obdivovaného Transgasu. P ináší tak možnost, jak pracovat se stávajícím soudobým ešením. Odborná porota pracovala pod vedením p edsedkyně poroty Marcely Steinbachové, KRUH, ve složení: Jan Šépka, ŠÉPKA ARCHITEKTI, Jitka Ressová, Ellement architect, Jan Hájek, Atelier M1 architekti a Josef Pechar, Nadace „Nadání J., M. a Z. Hlávkových .

ODMĚNA PRO VÍTĚZE Vítěz titulu Dušan Štefani bude mít možnost navrhnout vlastní objekt pro obec

Prachovice, který spole nost CEMEX zrea-

lizuje. Objekt ‒ lavi ka, lampa, socha nebo

cokoli jiného ‒ by měl být vyroben z beto-

nu i betonových směsí a stát se užite ným a estetickým doplněním ve ejného prostranství obce.

O SOUTĚŽI Soutěž mladých talentů Young Architect

Award dává šanci studentům a za ínajícím architektům do 33 let ukázat své nadání.

Ú elem je zapojit autory do tvorby kvalit-

ního prost edí pro život, p iblížit architekturu široké ve ejnosti a v neposlední adě podpo it ve ejnou diskuzi o architektu e.

Odborná porota hodnotila práce dle výběru tématu, kvality architektonického/urbanistického ešení, p ínosu pro spole enský život a rozvoj místa a originality práce.

Generální partner: CEMEX Czech Republic Za finan ní podpory: Hl. m. Prahy, Státní fond kultury R, SFŽP Partne i: FOR ARCH, IPR Praha, Centrum pro podporu po íta ové grafiky R, Spyron, Nadace Nadání J., M. a Z. Hlávkových, PVA EXPO PRAHA Záštita: MK, MŠMT, MŽP, SMO R, PRAHA, OSTRAVA, LIBEREC, KA, KAIT Partnerské školy: VUT v Praze, FUA TU v Liberci, FA VUT v Brně, FAST VUT v Brně, FAST VŠB-TU Ostrava, ZF Mendelova univerzita v Brně, UMPRUM v Praze, ARCHIP, FA STU v Bratislavě Hlavní mediální partner: ARCHITECT+ Více informací: www.yaa.cz

TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK

FOTO: ARCHIV POŘADATELE

SOUTĚŽ

TITUL CEMEX YOUNG ARCHITECT AWARD 2018

SEČOVCE (PLATFORMY) MgA. Dušan Štefanič Škola: UMPRUM Popis projektu: Se ovce, město kdysi bohaté na kulturu a obchod, hlavně lidsky zdevastované postupně druhou světovou válkou ( tvrtina obyvatelstva zmizela), komunismem (asanace centra, synagogy, zámků, parků), dokon ena divokým postbolševismem (nekoncep nost). Navíc mentálně i fyzicky rozdělená spole nost v Se ovcích na minoritu v osadě a majoritu ve městě s sebou p ináší t ení, strach z nepoznaného. Projekt p edstavuje autorův „snový návrat po více než dekádě strávené mimo město. Návrh p edstavuje ideální stav, vizi autora. P edmětem práce je tak komplexní pohled na město, jeho urbanismus a následná akupunktura, navrácení zašlého šarmu pomocí prostorového spojování lidí bez rozdílu ‒ platformami (ve městě a jeho okolí).

Hodnocení poroty: Projekt iniciuje vize pozitivních změn ve zdevastovaném městě, a to jak návrhem ve ejných prostranství, tak i návrhem komunitního centra se startovacími byty. Ideový projekt proměnit své rodné město skrze architekturu p ináší obci vizi pro dlouhodobé změny, které umožní propojit různorodost obyvatel a integrovat je do spole ného života. Doporu ujeme projekt p edstavit městu a pokusit se, díky těmto vizím, postupnými kroky se dopracovat k aktivizaci ve ejného života.

109

SERVIS

POCTA ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTUŘE

114

– CENA JOŽE PLEČNIKA Na Pražském hradě ocenili nejvýznamnější osobnosti architektury a stavitelství Během mezinárodního dne architektury, který se po celém světě slaví 1. října, byly ve Španělském sále Pražského hradu uděleny ceny za celoživotní přínos architektuře a stavitelství – ceny Jože Plečnika, pro významné architekty a stavitele z České a Slovenské republiky.

Cena Jože Ple nika byla udělena u p íležitosti celostátních oslav založení samostatné eskoslovenské republiky v roce 1918 v rámci slavnostního ve era, který p ipomíná a vyzdvihuje význam eskoslovenské architektury a stavitelství posledních 100 let.

Slavnostní p edání ve spole nosti více než 800 vybraných hostů je sou ástí oslav 100. výro í založení eskoslovenska po ádaných mezinárodním festivalem architektury a urbanismu Architecture Week Praha a Správou Pražského hradu. Ceny osobně p edali vysocí ústavní initelé a další významné politické osobnosti krajů, měst a profesních organizací z eské republiky a Slovenska, mimo jiné i ministryně pro místní rozvoj R Klára Dostálová a ministryně kultury Slovenské republiky ubica Laššáková. Pozdrav p ednesl i velvyslanec Slovinské republiky a jednu z cen p edával i prezident Mezinárodní unie architektů Thomas Vonier.

Na tvorbě seznamu oceněných osobností se ve spolupráci s Czech Architecture Week

podílely státní instituce a profesní organizace: Spolok architektov Slovenska, Obec architektů R, Foibos Books, ale také krajské ú ady, krajská města, Hlavní město Praha, AUÚP, KAIT a další. Nominace jednotlivých osobností doplnil garant v p íslušné oblasti, jenž soubor nominovaných p edal pětilenné komisi k závěre nému vyhodnocení.

Garantem byly významné osobnosti v oblasti architektury a stavitelství disponující navíc i vhledem do lokálního vývoje a širšího kontextu.

V rámci slavnostního ve era byly navíc uvedeny významné stavby spole né eskoslovenské historie se zasvěceným výkladem Vladimíra Šlapety a Matúše Dully a byl vyhlášen držitel Grand Prix architektů 2018 i nominace na tradi ní ocenění Stavba roku.

Na závěr akce bylo z iniciativy organizátora celé akce a editele Architecture Week Petra Ivanova pomocí dětí ze sdružení Hravý architekt symbolicky vzty eno „Oko nad Prahou ‒ jako výzva pro stavbu dalších odvážných, ikonických staveb pro dalších 100 let místní architektonické tradice.

DRŽITELÉ CENY JOŽE PLEČNIKA ZA CELOŽIVOTNÍ PŘÍNOS ARCHITEKTUŘE A STAVITELSTVÍ eská republika: doc. Ing. arch. Václav Aulický, Ing. arch. Zdeněk Baueršíma, Ing. arch. Ivan Bergmann, Ing. arch. Rudolf Bergr, Ing. arch. Vlastimil Bichler, akad. arch. Otakar Binar, Ing. arch. Mojmír Böhm, Ing. arch. Petr Brauner, doc. akad. arch. Michal Brix, doc. Ing. arch. Tomáš Brix, Ing. Miroslav Brýdl, Ing. arch. Zdeněk Coufal, Ing. arch. Boris epek, Ing. Miroslav ermák, CSc., Ing. arch. Jaroslav Dokoupil, doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc., doc. Ing. arch. Václav Dvo ák, CSc., Ing. arch. John Eisler, Ing. arch. Jan Fibiger, CSc., Ing. arch. Václav Filandr, Ing. arch. Petr Franta, prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Miroslav Göpfert, Ing. arch. Aleš Granát, Ing. arch. Zdeněk Gryc, Ing. arch. Václav Hacmac, Ing. arch. Jan Han l, Ing. arch. Karel Hanzlík, Ing. arch. Josef Havlí ek, Ing. arch. Zdeněk Havlík, Ing. arch. Lubor Herzán, Ing. arch. Antonín Hladík, Ing. arch. Michal Hlavá ek, Ing. Václav Honzík, Ing. arch. Zdeněk Hölzel, doc. PhDr. Vladimír Hrubý, Ing. arch. Stanislav Hubi ka, Ing. arch. Jan Chlup, Ing. Vladimír Janata, CSc., Dr. Old ich Janota, prof. Ing. arch. Eva Ji i ná, Ing. arch. Jan Kapitán,

TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK

FOTO: IVETA KOPICOVÁ, ARCHITECTURE WEEK

doc. Ing. arch. František Kaši ka, prof. akad. arch. Petr Keil, Ing. arch. akad. arch. Jan Kerel, doc. Ing. arch. Josef Kiszka, doc. Ing. arch. Ivo Klimeš, Ing. Vladimír Kohút, prof. Ing. arch. Ivan Kole ek, Ing. arch. Milan Koša , Ing. arch. Martin Kotík, Ing. arch. Jan Kouba, Ing. arch. Radim Kousal, prof. Ing. arch. Vladimír Krátký, Ing. akad. arch. Petr Krej í, Ing. arch. Václav Krej í, prof. PhDr. Ji í Kroupa, CSc., Ing. arch. Aleš Krti ka, akad. arch. Vratislav Ku era, prof. Ing. arch. Zdeněk Kuna, Ing. arch. Pavel Kupka, doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc., Ing. arch. Radko Květ, prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc., prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Ing. arch. Jan Línek, Ing. arch. Jan Louda, Ing. Václav Mach, doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský, Ing. arch. Pavel Malé , CSc., prof. Ing. arch. Miroslav Masák, dr. h. c., Ing. arch. Jan Melichar, Ing. arch. Vlado Miluni , Ing. arch. Milan Míšek, Ing. arch. Petr Mráz, Ing. arch. Richard Mundil, Ing. arch. Zdeněk Müller, prof. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc., Ing. Miloš Nevický, PhD., Ing. arch. Josef Němec, Ing. arch. Pavel Něme ek, Ing. arch. Vladimír Novák, doc. Ing. arch. Zdenka Nováková, CSc., doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc., doc. Ing. arch. Ji í Oplatek, Ing. arch. Ladislav Pastrnek, prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc.,

Ing. arch. Josef Pleskot, Ing. Josef Podzimek, akad. arch. Antonín Polony, Ing. arch. Ladislav Pospíšil, Ing. Jan Procházka, Ing. akad. arch. Emil P ikryl, prof. Ing. arch. Martin Rajniš, Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová, doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., Ing. arch. Viktor Rudiš, Ing. Bohumil Rusek, prof. Ing. Václav Rojík, DrSc., Ing. akad. arch. Miroslav epa, Ing. arch. Karel Salát, doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc., Ing. arch. Karel Schmied, Ing. arch. Jan Soukup, prof. PhDr. Miloš Stehlík, doc. Ing. arch. Zbyšek Stýblo, prof. Ing. arch. akad. arch. Ji í Suchomel, prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer, Ing. Vlastimil Šedo, CSc., Ing. Věra Šedová, prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Ing. arch. Pavel Šime ek, prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková, Ing. Ivan Štětina, Ing. akad. arch. Vladimír Štulc, Ing. arch. Marie Švábová, Ing. arch. Pavel Švancer, Ing. Michael Trnka, CSc., doc. Ing. Karel Tuza, CSc., DrSc., Ing. arch. Karel Typovský, Ing. arch. Petr Uhlí , prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., Ing. arch. Ji í Vasiluk, CSc., Ing. arch. Milena Vitoulová, Ing. arch. Vladimír Vokatý, Ing. arch. akad. arch. Jan Vrana, Ing. arch. Josef Vrana, Ing. arch. He man Weishäupl, prof. Ing. arch. Zdeněk Zav el, Ing. arch. Martin Zední ek, Ing. arch. Růžena Žertová

SERVIS

Slovenská republika Ing. arch. Peter Bauer, Ing. arch. Rudolf Bizo , Ing. arch. Rudolf Blaško, Ing. arch. Peter Brtko, Ing. arch. Dušan upka, Ing. arch. Jozef Danák, prof. Ing. arch. Peter Gál, Ph.D., Ing. arch. Ivan Gojdi , akad. arch. Karol Gregor, doc. Ing. arch. akad. arch. Ivan Gürtler, Ph.D., doc. Ing. arch. Václav Kohlmayer, Ph.D., Ing. arch. Marta Kropiláková, Ing. arch. Štefánia Krumlová, Ing. arch. Martin Kusý, Ing. arch. Lumír Lýsek, Ing. arch. Jind ich Martin, Ing. arch. Pavol Merjavý, Ing. arch. Fedor Minárik, Ing. arch. Miloš Mojžiš, Ing. arch. ubomír Mr a, prof. Ing. František Ohrablo, CSc., Ing. arch. Eva Ondrušková, prof. Ing. arch. Peter Pásztor, Ph.D., Ing. arch. Pavol Pa ák, prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, Ph.D., Ing. arch. Mikuláš Rohrböck, Ing. arch. Oto Sedlák, Ing. arch. Jozef Schuster, Ing. arch. Jozef Smida, doc. Ing. arch. Branislav Somora, Ph.D., Ing. arch. Jozef Struha , Ing. arch. Viktor Šišolák, Ing. arch. Juraj Talaš, Ing. arch. Stanislav Toman, prof. Ing. arch. Filip Trnkus, Ph.D.

115