Architect+ 3/2018 by Conventia Events s.r.o.

Revue for the presentation of Czech and Slovak architecture Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

erven June 2018

erven / June 2018

Cena: 185 K / Price: 7 EUR

REALIZACE

EDITORIAL

NA POMEZÍ…

mezi uměním a architekturou se pohybuje toto íslo Architect+.

A taky architekturou pro umění, reprezentovanou dlouho

o ekávanou dostavbou koncertního sálu v pražském DOXu od

Petra Hájka a 8smi kou, další růží z trnového humpoleckého ke e od Lu ka Rýznera. Stavby mezi sebou nelze srovnávat ‒ jedna je

novostavbou, druhá rekonstrukcí, jedna chrámem divadla a hudby, druhá multifunk ním, ale zejména výstavním prostorem.

ecká mytologie měla jasno v obou směrech ‒ zatímco divadlu,

zpěvu a hudbě vládly zasněné, náladové i rozverné múzy,

výtvarná umění byla považována za emesla. Že by se tak nabízel návod na tení obou staveb? Posu te sami.

Bez jasně definované hranice mezi architekturou a uměním pak

leží benátské bienále. V Arsenale i Giardini se nakonec stírají témě všechny hranice: „Architekturu chápou mnozí vystavující tu

jakožto sociální projekt, tu umělecký artefakt, tu politické gesto, tu jen otev enou platformu idejí. Brány letošního bienále se otev ely na konci května a my jsme pro vás vybrali to

nejzajímavější, co je v rámci výstav k vidění. Věnujeme se nejen pro mnohé kontroverznímu, ale p ekvapivě srozumitelnému

projektu Kate iny Šedé v eskoslovenském pavilonu, otev eli jsme širší diskusi o smyslu bienále a způsobu prezentace architektury s komisa em Adamem Budakem a díky pe livé práci Imra Vaška

nabízíme nejucelenější p ehled všech novomiléniových bienále, jaký se v eském tisku kdy objevil.

Letošní bienále je z mnoha pohledů jedine né a názory na něj se

nejen u architektů liší. Zda se p idáte na stranu Imra Vaška, jenž jen těžko ukrývá zklamání, nebo Adama Budaka, který oce uje jeho „zlidštění , je jen na vás. Jako každý rok však stojí za zhlédnutí. Architect+ vám ve speciálu nabízí jakéhosi kontextuálního průvodce posledními ro níky, který by vám měl pomoci

zorientovat se nejen v rámci letošních expozic, ale v rámci celého desetiro níkového diskursu prestižního projektu.

A pokud výtvarné umění není vašim šálkem kávy, vězte, že uva it dobré pivo je rovněž kumšt. Adam Budak íká, že architekturu

je pot eba cítit, vnímat, dýchat i chutnat. Tak ochutnejte t eba Trautenberk od ADR. V parném létě zcela jistě p ijde vhod.

P íjemné tení Matej Šišolák

OBSAH

Revue pro prezentaci eské a slovenské architektury

CEO:

Zuzana Melicharová,

zuzana.melicharova@premiummediagroup.cz ŠÉFREDAKTOR: Matej Šišolák,

matej.sisolak@premiummediagroup.cz +420 608 215 740

LAYOUT, GRAFICKÁ ÚPRAVA, ZLOM: Lenka Holubová

FOTO NA OBÁLCE: OK PLAN: 8smi ka REDAKCE:

Adam Štěch REDAK NÍ RADA:

Martin Barry, Maroš Fe ík, Igor Kova evi , Petr Lešek, Jan Šépka, David Tichý, Jaroslav Wertig

JAZYKOVÁ REDAKTORKA: Adéla Rus áková HEAD OF SALES: Iveta Šlemrová,

iveta.slemrova@premiummediagroup.cz +420 724 432 165

SALES MANAGER: Rastislav Jakub,

rastislav.jakub@premiummediagroup.cz +420 720 344 524 PRODUKCE:

Milan Novák,

004

034

milan.novak@premiummediagroup.cz TISK:

Triangl, a. s. DISTRIBUCE:

eská pošta, Adiservis, Mediaservis

001

Editorial

002

Obsah

RO NÍ P EDPLATNÉ:

Cena 900 K , studenti 600 K Objednávky:

www.architect-plus.cz

E-mailem: postabo.prstc@cpost.cz Telefonicky: 800 300 302 Cena: 185 K / 7 € Registra ní íslo MK: E 22707

AKTUALITY 004

Studio Objektor: Ateliérový dům v Ratibo i

006

Feldman Architecture: Mill Valley Cabins

007

Compass architekti: Rodinný dům Jarovce

008

Jan Mackovi : Rekonstrukce toalet Staroměstské radnice

asopis ARCHITECT+ vydává

Architect plus, s. r. o. I O: 049 51 573

ADRESA REDAKCE:

Na Florenci 1332/23 Nové Město, 110 00, Praha 1

íslo 10 (03/2018)

Vychází 6 x ro ně

Vyšlo: 20. ervna 2018 www-architect-plus.cz

REALIZACE 010

Petr Hájek architekti: DOX+

020

Imro Vaško: Urbánní sluchátka Petra Hájka v Centru DOX

022

OK PLAN: 8smi ka ‒ zóna pro umění

034

Markéta Pražanová: 8 bodů pro Osmi ku

036

Ateliér Šuda ‒ Horský: Smute ní sí v Dobrušce

046

Matej Šišolák: Pieta, s.r.o.

048

ADR: Pivovar a hotel Trautenberk

OBSAH

096

048

082

058

Petr Pištěk: Krkonošská pohádka

060

Chvojka architekti: Mercandinovy sady v Klatovech

068

Ivar Otruba: Mercandinovy sady v Klatovech

SOUTĚŽ 102

Nový městský ú ad a úprava okolí ve městě Lázně Bělohrad

106

Inspireli Award

TÉMA: BIENÁLE ARCHITEKTURY V BENÁTKÁCH

MEDIA

069

Imro Vaško: Od etiky p es metaměsto až ke svobodnému prostoru

072

Matej Šišolák: eskoslovenský pavilon na Bienále 2018?

074

Matej Šišolák: Rozhovor s Adamem Budakem

076

Imro Vaško: Deset ro níků benátského bienále

110

Martin Barry: Rojkind: Navrhuji, abych spole nosti dával

DESIGN

112

Akce, výstavy

082

Adam Štěch: Milán 2018: výstavy a koncepty

115

Architektonické soutěže

088

Archibook: Novinky z Milána

116

094

Matej Šišolák: Bomma: Restart

Matej Šišolák: Pexeso Marcely Steinbachové

118

Nové knihy

HISTORIE 096

Adam Štěch: Dům Meneguzzo

108

Adam Štěch: PIN-UP ‒ Magazín architektonické zábavy

SERVIS

AKTUALITY

MILL VALLEY CABINS Místo: Mill Valley, Kalifornie Autor: Feldman Architecture Investor: Withheld Hlavní dodavatel: JP Builders Projekt: 2010 Realizace: 2012 Foto: Joe Fletcher

Dokonalé splynutí architektury a okolní krajiny p edstavuje projekt Mill Valley Cabins, který navrhla americká kancelá Feldman Architecture v oblasti Mill Valley v Kalifornii. Lesní parcela ve svahu nedaleko pacifického pob eží nabídla architektům možnost postavit p irozeně koncipovaný objekt, který slouží jako umělecké studio a drobná tělocvi na na jógu. Celý komplex tvo í dva drobné d evěné domky, které jsou umístěné ve svahu a spole ně vytvá ejí intimní p írodní urbanismus propojený úzkými cesti kami, schody a zahradně upravenou krajinou. Díky tomu, že se architekti rozhodli postavit dva menší objekty spíše než jeden velký, minimalizovali tak dopad projektu na okolí krajinu.

Area . Architektura v okolí San Francisca se oproti jižní Kalifornii vyvíjela v mnoha ohledech jiným směrem a inklinovala k jakémusi regionálnímu charakteru. To nap íklad demonstruje tvorba architekta Williama Wurstera, děkana na fakultě architektury v Berkeley, který zde položil základní kameny povále ného modernismu. Jeho d evěné rodinné domy kombinují inspiraci vernakulární architekturou s progresivními prvky modernismu. Na jeho koncepci pak navázali po válce architekti Charles Moore nebo William Turnbull Jr., auto i ikonického objektu Sea Ranch z poloviny šedesátých let. Byli to právě oni, kte í uvedli na americkou architektonickou scénu práci s p írodními prkny nebo d evěnými šindeli.

Vztah ke krajině a udržitelný p ístup je pro architekturu oblasti severní Kalifornie poměrně typický. V projektu se ozývá tradice moderní architektury San Francisca a jeho okolí, pro kterou se vžil název „Bay

Zdá se, že tradice lokální architektury je v San Franciscu stále živá. Umělecké a jóga studio, které postavila kancelá Feldman, využívají adu autentických prvků, které se v této oblasti objevovaly

nap í celým dvacátým stoletím. A nejedná se pouze o formální elementy, ale také o celkový p ístup ke krajině a poko e k ní. Jednotlivé objekty, které vznikly na zakázku manželské dvojice, výtvarného umělce a milovnice jógy a zahradni ení, jsou postavené z p írodního d eva, konkrétně jsou obložené sekvojovými a borovicovými prkny. Šikmé zaoblené st echy obou objektů slouží zárove jako praktické plochy pro pěstování květin, díky kterým mimo jiné architektura naprosto splývá se svým okolím. Interiéry domů se výrazně liší od svých exteriérů. Jsou otev ené velkými okny do krajiny a poskytují na pozadí isté bílé výmalby a d evěných podlah spirituální prost edí pro tvorbu výtvarného umění nebo praktikování jógy. Komplex dvou drobných objektů doplnil již stávající rodinný dům svých majitelů. Ateliéry mohou dnes sloužit také jako místo pro ubytování návštěv a rodiny.

AKTUALITY

RODINNÝ DŮM JAROVCE (DŮM PRO PRARODIČE A DEVĚT VNOUČAT) Místo: Jarovce Autor: Compass Architekti (Ing. arch. J. Benetin, Ing. arch. M. Gašparová, Ing. arch. M. Grébert, Ing. Mgr. art J. Kurpaš) Investor: soukromá osoba Projekt: 2017 Realizace: 2018 Foto: BoysPlayNice

Rodinný dům v obci Jarovce na Slovensku p edstavuje nevelkou, ale prostorově, koncep ně a výtvarně veskrze velkorysou obytnou stavbu postavenou na půdorysu písmene L. Dům se nachází na severním okraji obce, v lokalitě ur ené pro výstavbu rodinných domů. Jeho jednopodlažní forma ho však intimně schovává za plot a z pohledu z ulice jako by dům mizel. Pozemek je velmi rovinatý, s rozlohou 661 m2. Kvůli optimálnímu využití pozemku je objekt umístěn v severní ásti parcely. Architekti ze studia Compass dostali jasné zadání vytvo it jednoduchý a relativně malý rodinný dům, ve kterém nebudou žádné schody a ve kterém bude dostatek místa pro devět vnou at, jež za klienty domu velmi asto jezdí. Díky tomuto zadání se vžil pro projekt název „Dům pro prarodi e a devět vnou at . „Naším ešením je jednoduché schéma polovi ního atria ve tvaru otev eného písmene L.

Jižní strana atria se zahradou otevírá ulici a slunci, severní stranu pozemku vymezuje dům. Prvkem, který propojuje všechny ásti domu, je horizontála železobetonové st ešní desky, která p echází z interiéru do exteriéru a vede narativní návštěvy domu od vstupu po nejintimnější ásti interiéru, popisují podobu domu jeho architekti. Ti vytvo ili elementární architektonický model založený na klasickém modernistickém principu jednopodlažní stavby otev ené do zahrady. Výrazně p evislá betonová st echa, která zárove chrání interiér p ed ostrým sluncem, je v místě, kde se setkávají obě dvě k ídla domu, organicky zaoblena a vytváí výrazný dynamický prvek. Ten se opakuje i na d evěné podestě propojující interiér s exteriérem. Vzniká zde tak p íjemný pobytový prostor. Exteriér vstupuje do interiéru domu p edevším rozlehlým prosklením, které se nachází po celé délce zahradní fasády. „Samotný interiér je

velmi tradi ně rozdělen na denní a no ní ást. Denní je transparentní, otev ená do zahrady a zcela průhledná. Vnou ata jsou zde stále na o ích. Za d evěnou stěnou se nachází no ní ást s vlastní zahrádkou, která je tichým úto ištěm p ed k ikem z atria, hovo í o prostorové koncepci architekti. Estetice interiéru dominuje kombinace betonové stropní desky, podlahy, dlouhé dubové stěny a dalších solitérních prvků vytvo ených ze d eva, p edevším kuchy ského baru nebo vestavěných úložných prostorů. Ur itou specifickou atmosféru a krásné světlo pak dodávají obytnému prostoru i bílé závěsy, které mohou zakrýt rozlehlou skleněnou stěnu a difúzním způsobem filtrovat světlo, které vstupuje dovnit . Celý interiér je volně průchozím, volně plynoucím prostorem, ve kterém jsou vloženy jednotlivé ásti mobiliá e a dopl ků.

REALIZACE

DOX+

LOVU ZDAR

AUTOR: PETR HÁJEK ARCHITEKTI

MÍSTO: POUPĚTOVA 1339/3, PRAHA 7

REALIZACE

Jeden z největších kulturních projektů posledního desetiletí u nás, umělecké centrum DOX, se rozšiřuje o nové auditorium a divadelní scénu. DOX+ je dynamickým hybridním objektem a nejnovější experimentální realizací architekta Petra Hájka.

Je jen málo profesních prostředí tak úzce spjatých s tak vyhraněnou formou estetiky, jako jsou „lesáci“. Jak se s tímto „pokušením“ popasoval autor Lesní správy v Hořicích Tomáš Veselý? 01

REALIZACE SITUACE

DOX+ 3

Místo: Poupětova 1339/3, Praha 7, eská republika

Autor: Petr Hájek ARCHITEKTI Petr Hájek, Tereza Keilová, Cornelia Klien, Benedikt Markel, Martin Stoss, Leoš Válka www.hajekarchitekti.cz Klient: BOX a. s. zastoupený panem Leošem Válkou Projektová dokumentace: Dvo ák & partne i, s. r. o. Tomáš Binder, Pavel erný, Jan Auerbach, Ji í Kudlá ek, Jitka Hermanová

Akustika: AVT Group a. s., Martin Vondrášek Generální dodavatel: IMOS Brno, a.s. 1 administrativní část

2 multifunkční sál

3 Zkušebna

1:1000

Fóliová fasáda: IzoDol s.r.o., Ji í Doležal Studie: 2014 Dokon ení: 2018 Fotografie: Benedikt Markel 01 Celkový pohled na nový DOX+, který je p ímo napojen na původní areál. 02 Betonové foyer zárove funguje jako dozvuková komora. Nachází se na všech stranách hlavního sálu.

PŮDORYS 2. NP

Autorská zpráva Soubor budov DOX+ rozši uje Centrum pro sou asné umění DOX v Praze 7. Původní komplex s těžištěm v expozi ních prostorech je doplněn o prostory pro tanec, hudbu, film, videoart... DOX+ tvo í t i budovy: administrativa, multifunk ní sál, zkušebna. Budovy jsou z hlediska architektury jedním kompozi ním celkem. Tento princip je symbolicky vyjád en jednotným barevným odstínem světle šedé barvy a plastickým provázáním všech ástí do jednoho celku. Ve výsledku tak lze komplex vnímat jako jednu strukturovanou sochu. SCHÉMA SÁLU S DOZVUKOVÝMI KOMORAMI

Administrativní pronajímatelná ást vznikla rekonstrukcí původní budovy ze 70. let. Základní typologický rozvrh vnit ního jádra a volné dispozice byl zachován. Úpravy interiéru respektují v detailu a materiálech dobu vzniku objektu (linoleum, d evěné dýhované dve e, teraco...). P edpokládá se, že nájemce upraví rozvrh volného půdorysu dle svých pot eb (p i dodržení stávajících materiálů a detailů). Sál a zkušebna jsou odlity z pohledového betonu. Železobetonové objekty jsou „oble eny do měkké fasády. Izola ní vata je potažena pružnou izola ní membránou, která je pak v pravidelném rastru kotvena do betonu. Fasáda pohlcuje odraženou akustickou zátěž dvora a zabra uje vzniku ozvěny. Díky vzoru, který vychází z alouněného nábytku, p ipomínají sály dvě velké pohovky. Multifunk ní sál má proměnnou akustiku a lze jej tak p ipodobnit k hudebnímu nástroji, který je možné zvukově vyladit dle pot eby. K tomuto ú elu slouží p etá ivé trojstěnné podstropní panely a foyery. Foyery lze v p ípadě speciálních p edstavení využít jako dozvukové komory. St echa sálu je zatravněnou loukou pro relaxování, venkovní instalace nebo slouží jako hlediště na lávku pro akrobatický tanec.

AUTOR: PETR HÁJEK ARCHITEKTI 04

MÍSTO: POUPĚTOVA 1339/3, PRAHA 7

REALIZACE

AUTOR: PETR HÁJEK ARCHITEKTI

MÍSTO: POUPĚTOVA 1339/3, PRAHA 7

REALIZACE

03 Ochoz foyer je z akustických důvodů zavěšen na ocelových lanech. 04 Hlavní multifunk ní sál má tvar kostky, do které architekti vložili skládací hlediště. 05 Hlavní objekt auditoria je obalen měkkou vatou, kterou pokrývá stavební fólie.

Rozhovor s Leošem Válkou, provozovatelem galerie DOX a iniciátorem stavby DOX+

Kde se vzala vaše ambice na rozší ení stávající galerie DOX? Naše ambice byla velmi pragmatická. Existovala zde již dlouhou dobu pot eba nějakého velkého prostoru, auditoria, které by se mohlo využívat pro větší spole enské akce a p edstavení. Původně byl takový prostor jen v horní ásti starého DOXu a naše p edstava byla vybudovat prostor větší a umístěný někde dole, aby byl lépe p ístupný. Nyní je nový sál asi 12 kroků od pokladen, takže je to zcela ideální. P ed tím to bylo velmi logisticky náro né, protože dostat velké množství lidí labyrintem chodeb nebylo zrovna moc snadné. Zárove tam nebyla tak dobrá akustika, jakou má náš nový sál. Jak zapadá nový DOX+ do jeho celkové koncepce? Tak kromě výše zmíněné istě pragmatické pot eby jsme chtěli také rozší it dramaturgii galerie a kromě vizuální kultury, výtvarného umění, architektury nebo designu a literatury, pro kterou je ur en prostor Rajnišovy vzducholodě, jsme se toužili vždy více zabývat i tancem, hudbou, divadlem a filmem, médii, která zatím nebyla u nás tak reflektována, ale p esto nás velmi zajímají. Co bylo nakonec tím finálním impulzem ke stavbě nového objektu? Za ali za námi chodit sousedé a nabídli nám vedlejší pozemek a p ilehlý starý

objekt ze sedmdesátých let, ve kterém d íve sídlily St edo eské d eva ské závody. Nejd íve jsme si nebyli jisti, protože cena byla velmi vysoká. Nakonec však ale výrazně zlevnili a my jsme tedy objekt i s p ilehlým vnitroblokem koupili. Byla to v podstatě náhoda, která nám umožnila vytvo it opravdu kompaktní celek, který nabízí mnoho uměleckých forem v jednom. Pro jste si vybral k projektu DOX+ zrovna architekta Petra Hájka a jak se vám s ním spolupracovalo? Nejd íve jsem si myslel, že si ten sál navrhnu sám, ale nakonec jsem zvolil spolupráci s architektem. Vybral jsem si ho na základě jeho práce. V roce 2014 dokonil akusticky skvěle vy ešenou koncertní sí v Litomyšli, a tak jsem měl jasno, kdo by mohl být tím pravým architektem pro naši koncertní sí . Spolupráce byla velmi p íjemná. Byl tam silný duch partnerské spolupráce, která umožnila velmi hladký průběh. Obecně dobrý vztah a vzájemné sympatie jsou opravdu klí ové k dobré spolupráci. Já jsem měl vždy velmi dobré p átelské a pracovní vztahy s našimi architekty, jako jsou Ivan Kroupa nebo Martin Rajniš. Myslím si, že zrovna tato dvojice spole ně s Petrem Hájkem je velmi zajímavá a každý z nich má trošku jiný p ístup. Myslím si, že všichni t i jsou svým způsobem kreativní solité i, v mnohém velmi radikální. Z DOXu tak vznikla velmi

originální kolekce sou asné eské architektury. To se mi líbí. Co bude hlavní náplní nového sálu a kdo bude mít na starosti jeho dramaturgii? Dramaturgii bude mít na starosti náš interní tým, zárove je to te hlavní domácí scéna souboru Farma v jeskyni. Budou se tam prolínat hlavně ty i žánry: tanec, divadlo, hudba a film. Vše bude napojené na náš výstavní program. To znamená, že budeme schopni reagovat na jedno téma v mnoha podobách a pomocí ady rozmanitých uměleckých forem. Myslím si, že to je velmi unikátní koncept, který neprovozuje ani zdaleka tolik institucí ve světě. Sice se dnes všude mluví o multidisciplinaritě, ale ve skute nosti se s tím v praxi tolik nepracuje. My to chceme pojmout opravdu komplexně a rozvíjet témata v různých uměleckých formách. Nap íklad když budeme mít nějakou výstavu na dané téma, stejné téma bude rezonovat i v divadelním nebo tane ním p edstavení vedle. Jednou z inspirací je pro nás nap íklad innost londýnského centra Barbican, které se také zamě uje na adu odlišných uměleckých disciplín. Kdy se máme těšit na oficiální otev ení? Te tu máme jakousi nultou sezonu a oficiálně bychom chtěli za ít s programem letos na podzim, pravděpodobně v íjnu.

8SMIČKA - ZÓNA PRO UMĚNÍ

REALIZACE

AUTOR: OK PLAN

MÍSTO: KAMARYTOVA 97, HUMPOLEC

REALIZACE

Umění se odstěhovalo do Humpolce! Úkolu proměny bývalé tovární budovy na kulturní centrum se zhostil architekt Luděk Rýzner, jehož ateliér sídlí v těsném sousedství. Díky tomu je se svojí stavbou v každodenní konfrontaci.

REALIZACE

AUTOR: OK PLAN

MÍSTO: KAMARYTOVA 97, HUMPOLEC

REALIZACE

REKONSTRUKCE BÝVALÉ TOVÁRNY NA KULTURNÍ CENTRUM V HUMPOLCI

PŮDORYSY

Místo: Kamarytova 97, Humpolec

3. NP

Auto i: Luděk Rýzner, František ekal, OK PLAN ARCHITECTS Investor: Nada ní fond 8smi ka Zhotovitel stavby: IPMB, Kolín Studie: 2015 Projekt: 2016

.01

Realizace: 2018 Foto: Lukáš Žentel, Nada ní fond 8smi ka

01 Průhled do knihkupectví. Šedivé betonové cihly byly jako obezdívka použity už p i první úpravě: Díky vzduchové meze e eší problém s vlhkostí původní konstrukce.

2. NP

02 Místnost pro workshopy slouží i jako kinosál i dětská herna - otvory ve stěně ukrývají stavebnici Špulka. 02

.10

1. NP

1.04

REALIZACE

sofistikovaný systém galerijního umělého nasvícení Hoffmeister. Tato technologie umož uje nasvítit exponáty cíleně jen v požadované mí e intenzity a využít i dalších světelných efektů rozptýleného světla a bodového nasvícení. Pro optimální akustické parametry výstavních prostorů je zvolen perforovaný akustický sádrokartonový podhled, který spl uje vyváženou dobu dozvuku mluveného slova. Prostory p ízemí a patra měly od za átku omezenou světlou výšku pro ú ely výstav. Systémem snížených sádrokartonových lemů na výšku 2600 mm kolem obvodu každé výstavní místnosti jsme dosáhli vyváženého kompromisu, nebo hlavní plocha zůstala ve světlé výšce cca 3000 mm. Snížené lemy jsou využity pro vedení vzduchotechniky a ostatních médii elektro, slaboproudu, topení a vodovodu a kanalizace. Na hraně lemu je umístěn zapuštěný lištový systém světel Hoffmeister. Lištový systém je variabilní ešení pro umís ování světel po obvodu (i v prostoru) velkých místností. Každá výstava požaduje originální světelnou scénu, což znamená jednoduché p eskládání světel na liště do jiných pozic. Parametry světel jsou nastavitelné digitálním ídicím systémem DALI na dálku aplikacemi PC a pomocí mobilních technologií.

Autorská zpráva Budova bývalé továrny na vlněné látky Karla Trnky, následně haly . 8 Národního podniku Sukno z konce 19. století, prošla zásadní rekonstrukcí na administrativní budovu již v roce 2010, kdy její identitu zcelila antracitová fasáda. V roce 2016 byla zapo ata p estavba na dnešní zónu pro umění, kulturní instituci pro ve ejnost. Rekonstrukce trvala rok a půl a stavba prošla zásadní proměnou. V t ípodlažním objektu se nyní na ploše 3000 m2 nachází depozitá , výstavní prostory, kavárna, knihkupectví a multifunk ní p ednášková místnost. V té najdou rodiny s dětmi autorskou stavebnici Špulka inspirovanou historií budovy a p ipravenou na míru pro 8smi ku Ateliérem SAD. Zóna 8smi ka se v rekonstrukci prezentuje jako svébytná architektura, ve které došlo k citlivému propojení záměru investora a práce architekta.

03 D evěné obložení, podlahy i mobiliá jsou z dubu ‒ stejně jako samonosné schodiště. 04 Zázemí galerie ‒ odpo inková zóna pro zaměstnance.

Objekt 8smi ky skrývá technologii vysoké úrovně, jež je pro běžného návštěvníka skrytá a lehce p ehlédnutelná. Světla pro výstavní prostory 8smi ky jsou jeden ze zásadních parametrů kvality vnit ního prost edí. P irozené světlo je v principu hů e regulovatelné a může ve své podstatě i znehodnocovat umělecká díla a urychlovat jejich stárnutí. Pro samotné výstavní exponáty bylo nezbytné zastínění ploch se stávajícími okny. Bylo úkolem spojit požadavek ponechání otvorů oken a vrátit objektu původní tvá fabriky. Byla použita speciální okna s kovovou m íží továrního charakteru s izola ním dvojsklem. Okna nabízí vysokou úrove bezpe nosti. Tím bylo nezbytné udržet vysoké nároky stínění pro ú ely výstav umění. Stínění je ešeno roletami ze strany interiéru. V depozitu 3. n. p. jsou trvale spuštěné blackoutové rolety, které zajistí optimální prost edí pro trvalé uložení obrazů. V oknech v 1. a 2. n. p. jsou umístěny rolety s 1% propustností světla. Ty zajistí vytvo ení variabilního prost edí pro umístění exponátů a jejich vhodné nasvícení. Pro umělé osvětlení byl zvolen

Dalšími zásadními parametry pro kvalitu vnit ního prost edí jsou teplota, vlhkost a výměna vzduchu. Pro výstavní prostory je nezbytné, aby v objektu byla trvalá hodnota teploty 18‒20 ° C a vlhkost vzduchu 50‒55 %. To vyžaduje speciální technologii distribuce tepla po objektu. Srdcem technologie budovy je strojovna vzduchotechniky a kotelny umístěna v p ízemí severní strany domu. Zdrojem vytápění celého objektu 8smi ky jsou dvě tepelná erpadla vzduch ‒ voda. Velká vzduchotechnická jednotka potrubím rozvádí erstvý vzduch po celé budově a v každé velké výstavní místnosti je jednotka p esné klimatizace ukryta v nikách nosných stěn, která reguluje průtok vzduchu, jeho teplotu a vlhkost a je napojena na elektro, topnou a chladicí vodu, pitnou vodu pro vlh ení a odvod kondenzátu a vyrovnává tak tepelné zisky a ztráty místností. U oken fasád jsou umístěny radiátory pro odstranění rizika kondenzace vodních par na plochách zasklení. Celý systém vytápění je ízen jednotkou MAR ‒ mě ení a regulace, která vyhodnocuje celkový stav budovy. Systém MAR a ídicí systém DALI je umístěn na spole né softwarové platformě a je snadno regulovatelný a uživatelsky p ístupný. Pro interiéry 8smi ky navrhli architekti kombinaci domácích dodavatelů, kdy nábytek do kavárny vybrali ze sortimentu nabídky firmy Thon, vybavení kancelá í a drobné dopl ky pochází od architektonického dua Schwestern a spole nosti Profil nábytek. Depozitá ve t etím nadzemním podlaží je vybavený regálovým systémem s ocelovými sítěmi. Samotné rošty na obrazy jsou vyrobeny z uzav ených ocelových profilů (v ose roštů) a tyto mají ze spodní ásti nava eny závitové t měny, na které se p ipev ují pojezdové dráhy jednotlivých roštů. Spole enskou místnost a kavárnu zdobí 8 repasovaných k esel Jind icha Halabaly. Bar Cafe 8smi ka tvo í originální kompozice rámů obrazů dle návrhu Františka ekala. Podlahy p ízemních výstavních prostor a knihkupectví a auditoria sjednotila bílá epoxidová stěrka. Pro první patro v etně kavárny volili architekti dubové podlahy, které objektu dodávají domácí atmosféru. Osvětlení kavárny, výstavních prostorů i venkovních prostorů vybírali architekti prost ednictvím spole nosti Hoffmeister a je zde poprvé v p ípadě kulturní instituce využito digitální ízení interiérového i exteriérového osvětlení prost ednictvím aplikace DALI. Věnec komína je osázen světly, která se spouští po setmění a zhasínají o půlnoci, a tvo í tak první osvětlenou dominantu města. Stavebnice Špulka je vyrobena z materiálu FlexFoam a skládá se z 28 odlévaných taburetů se st edovými korkovými válci, které lze vyndat a využít k propojení jednotlivých ástí mezi sebou. Špulky lze stavět na sebe, propojovat korkovými st edy, vršit i kutálet, v neposlední adě slouží jako taburet, kdy jej k sezení využívají děti a na za átku vzdělávacích programů i dospělí během odpo inku.

AUTOR: OK PLAN

MÍSTO: KAMARYTOVA 97, HUMPOLEC

REALIZACE

AUTOR: ATELIER ARCHITEKTURY, ŠUDA – HORSKÝ

MÍSTO: DOBRUŠKA

REALIZACE

MĚSTSKÁ

SMUTEČNÍ SÍŇ V DOBRUŠCE

Podle počtu realizací patří v posledních letech smuteční síně mezi nejčastěji realizované obecné zakázky u nás. Na rozdíl od dalších typických zakázek, jako jsou úpravy návsi, oprava školy či stavba nové hasičárny, skýtají tato pietní místa mnohem víc příležitostí ryze funkční hledisko doplnit odpovídající, často symbolizující formou. V Dobrušce stál před tímto úkolem architekt Jan Hamet.

01 Prosklená plocha síně vytvá í nad katafalkem jediný kužel světla. 02 Objem síně je vytvo en postupným horizontálním vrstvením.

REALIZACE

AUTOR: ATELIER ARCHITEKTURY, ŠUDA – HORSKÝ

03 Rošty zakrývají prostupy ventilace a sjednocují dve e do místnosti pro pozůstalé a kancelá e.

MÍSTO: DOBRUŠKA

REALIZACE

SITUACE

MĚSTSKÁ SMUTEČNÍ SÍŇ V DOBRUŠCE

Místo: Dobruška Investor: Město Dobruška Auto i: Miroslav Horský, Jan Hamet, ATELIER ARCHITEKTURY, Šuda ‒ Horský, a. s. Spoluautor: Michal Freivald Hlavní dodavatel: TREPART, s. r. o. Fasáda ‒ mod ínový štípaný šindel: Šindelá ství ábelka ‒ Vě íš Zídky ‒ pískovec: Kamenictví KUBALA Truhlá ‒ interiér: Falta INTERIÉRY Osvětlení: Lucis Projekt: 2012‒2014 Realizace: 2016‒2017 Foto: BoysPlayNice

PŮDORYS

AUTOR: ATELIER ARCHITEKTURY, ŠUDA – HORSKÝ

MÍSTO: DOBRUŠKA

04 Katafalk je p ipraven na vyšší zatížení i vlhkost a je opat en cementovou stěrkou. 05 Místnost pro hudebníky je oddělená od síně d evěným roštem na celou výšku stěny. 06 Vlastní plocha po ítá se sezením pro 50 osob a ponechává dostate ný prostor pro stojící.

REALIZACE

AUTOR: ADR S.R.O. PETR KOLÁŘ, ALEŠ LAPKA

MÍSTO: HORNÍ MALÁ ÚPA

REALIZACE

PIVOVAR A HOTEL

TRAUTENBERK Horská bouda v Horní Malé Úpě se díky citlivé a zároveň moderní rekonstrukci, provedené architektonickým studiem ADR, proměnila v moderní lokální pivovar Trautenberk.

01 O vizuální identitu pivovaru Trautenberk se postaralo grafické studio Dynamo. 02 P ístavba k původní budově boudy je kompaktně pokryta zeleným plechem. 03 Vstupní ást pivovaru a hotelu je tvo ena proskleným zápražím.

REALIZACE SITUACE

PIVOVAR TRAUTENBERK Místo: Horní Malá Úpa 87, Malá Úpa 542 27 Autor: ADR s.r.o. Petr Kolá , Aleš Lapka Spolupráce: Jana Zoubková, Zuzana Kollárová, Pavel ermák Investor: Pivovar Trautenberk, a.s. Hlavní dodavatel: 3K Stavby s.r.o. POHLEDY

Dokon ení: 2016 Kolaudace: 2017 Foto: BoysPlayNice

04 Fasáda je tvo ena erným deštěním, do kterého architekti pro ízli panoramatické okno restaurace.

PŮDORYSY 3. NP

1. NP

AUTOR: ADR S.R.O. PETR KOLÁŘ, ALEŠ LAPKA

MÍSTO: HORNÍ MALÁ ÚPA

REALIZACE

AUTOR: ADR S.R.O. PETR KOLÁŘ, ALEŠ LAPKA

MÍSTO: HORNÍ MALÁ ÚPA

REALIZACE

Autorská zpráva Minipivovar Trautenberk vznikl rekonstrukcí původní Tippeltovy boudy, později známé jako hotel Družba. Objekt se nachází v severovýchodní ásti obce Horní Malá Úpa. Je situován v těsné blízkosti komunikace směrující ke státní hranici s Polskem. Objekt nabízí výhled na Pomezní H eben a údolí Malé Úpy. Ze strany hlavní komunikace je možné pozorovat sjezdové tratě p ilehlého zimního st ediska. P i rekonstrukci byl objekt o ištěn od po etných p estaveb, které proběhly v druhé polovině minulého století. V exteriéru je

tradi ní d evěný obklad s kamenným soklem doplněn v místě pozdější p ístavby o fasádu z falcovaného plechu. V podzemním podlaží objektu nově vznikl minipivovar s maximální kapacitou 10 tisíc hektolitrů piva ro ně. Interiéru restaurace v p ízemí dominují původní repasovaná svítidla z prvorepublikové éry. Horní patra v praktickém standardu horské ubytovny nabízí lůžka pro 130 hostů.

05 Restaurace pivovaru má dvě výškové úrovně. Je vybavena na míru ešeným mobiliá em a litinovými kamny. 06 Prostor výroby piva v suterénu budovy. 07 Jeden ze starožitných vy ezávaných lustrů, kterými je vybaven celý interiér. 08 Původní ocelové pilí e akcentují prostor výraznou barvou, která vychází z původního koloritu.

REALIZACE

Realizace obnovy krajinářského areálu Mercandinovy sady je návratem ke komponované krajině s návazností na genia loci parku z poloviny 19. století. Jeho současná podoba ale plně splňuje nároky současných uživatelů ve snaze reflektovat ducha doby století jedenadvacátého.

AUTOR: JAKUB CHVOJKA

MÍSTO: KLATOVY

REALIZACE

NÁVRAT DO SOUČASNOSTI

REALIZACE VODNÍ PROGRAM AREÁLU A Drnový potok B Rybník C Plovoucí fontána D Fontána Václava Havla VÝZNAMNÁ MÍSTA AREÁLU A DRNOVÝ POTOK B RYBNÍK E Kolonáda C PLOVOUCÍ FONTÁNA D FONTÁNA VÁCLAVA HAVLA F Centrální parter G PVÝZNAMNÁ ístaviště s altánem MÍSTA AREÁLU E KOLONÁDA H Kruhový ostrov F CENTRÁLNÍ PARTER G PŘÍSTAVIŠTĚ I Dětské h iště S ALTÁNEM H KRUHOVÝ OSTROV J Velká louka I DĚTSKÉ HŘIŠTĚ J VELKÁ K Malá louka LOUKA VODNÍ PROGRAM AREÁLU

MALÁ LOUKA

SOCHA SKÝ PROGRAM AREÁLU SOCHAŘSKÝ PROGRAM AREÁLU 1 POMNÍK FRANTIŠKA XAVERA MERCANDINA 1 Pomník Františka Xavera 2-5 ALEGORIE - JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA Mercandina 6 DÍVKA S RŮŽÍ 7 LAVIČKA PRO VÁCLAVA WEINFURTERA 2 5 Alegorie Jaro, Léto, Podzim, Zima 6 Dívka s růží 7 Lavi ka pro Václava Weinfurtera

MERCANDINOVY SADY Místo: Klatovy Autor: Jakub Chvojka Spolupráce: Radek Dragoun (spolupráce na altánu)

Transfér soch: Jaroslav Šindelá

Plocha areálu: 11,5 ha

H B

Návrh: 2012 2015 Projekt: 2014‒2016

Realizace: 2015 2017

Náklady: 22mil. K 5

Foto: Ondra Vala

4 I 1 3

F D

01 Centrální parter ‒ oválná promenáda s kavárnou Kolonáda 02 Rybník ‒ nová plovoucí fontána, kruhový ostrov s pomníkem, nové p ístavišrě s altánem

PŮDORYS NOVÉHO P ÍSTAVIŠTĚ S ALTÁNEM

PŮDORYS CENTRÁLNÍHO PARTERU KOLEM „KOLONÁDY V ETNĚ FONTÁNY VÁCLAVA HAVLA

AUTOR: JAKUB CHVOJKA

MÍSTO: KLATOVY

REALIZACE

04 04

AUTOR: JAKUB CHVOJKA

MÍSTO: KLATOVY

REALIZACE

Autorská zpráva Areál Mercandinovy sady je typická stavba krajiná ské architektury. Jedná se o výtvor lověka, který vznikl díky jeho spolupráci s p írodou. Klatovský hejtman František Xaver Mercandin inicioval založení parku v letech 1841‒1845. Návrh je založen na návratu ke komponované krajině, který ctí pamě místa a zárove umožuje reflektovat aktuální pot eby spole nosti, sou asný životní styl, resp. ducha doby.

krajiná skému architektu Václavu Weinfurterovi. Na ja e jsou po

Cestní sí je navržena tak, aby vyhovovala pobytu lidí v parku a zárove , aby obsloužila hlavní tranzitní směry. Nová oválná promenáda p ed kavárnou Kolonáda vychází z historického zahradního parteru. Promenáda se lehce vznáší nad centrálním paloukem díky zvednuté oválné ímse. Na centrální parter navazuje vodní plocha s novým p ístavištěm a altánem. Uprost ed vodní hladiny byl obnoven kruhový ostrov v etně nové konvexní modelace. Ostrov byl dle návrhu osazen novým pomníkem v podobě kruhové lavice z kamene od Václava Fialy, který je dedikován

Uprost ed hladiny rybníka vznikl nový vodní výst ik a do erpává-

celém ostrově rozkvetlé narcisy v trávníku.

Soubor staveb v rámci krajiná ského areálu obsahuje nový vod-

ní program ‒ p ed Kolonádou byla vytvo ena nová fontána s textem prezidenta Václava Havla „Naděje není optimismus, že něco dob e dopadne, ale jistota, že má něco smysl bez ohledu, jak to

dopadne. Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu. ní vody do rybníka.

Dále byl nově konfigurován socha ský program. Původní ty i alegorické sochy ro ních dob Jaro, Léto, Podzim, Zima a pátá socha

pomník F. X. Mercandinovi byly situovány jako protiváha kolonády na analogicky obloukovém půdorysu. Stavba rovněž zahrnu-

je obnovu technické infrastruktury ‒ vodovod, kanalizace, novou p ípojku plynu pro kolonádu, elektro a ve ejné osvětlení.

03 Centrální parter ‒ oválná promenáda s původními sochami v nové kompozici 04 Nové p ístaviště s altánem 05 Detail altánu s nábytkem

BIENÁLE

OD ETIKY PŘES METAMĚSTO

AŽ KE SVOBODNÉMU PROSTORU:

Prvních deset ročníků benátského bienále architektury v novém miléniu 2000–2018.

26. května 2018 se pod názvem Freespace kurátorek Yvonne Farrellové a Shelley McNamarové (Grafton Architects) otev ela v po adí už šestnáctá mezinárodní výstava architektury známá jako bienále architektury. Je to už desáté architektonické bienále, které se po finan ně komplikovaných devadesátých letech minulého století, kdy se uskute nily jen dva ro níky Paola Porthogesiho (1992) a Hanse Holleina (1996), za alo pravidelně konat už v dvouletých cyklech. Sedmé bienále (2000) v symbolickém roce rozhraní mezi 20. a 21. stoletím a zlomu dvou tisíciletí, s revolu ním tématem Massimiliana Fuksase Méně estetiky, více etiky, za alo psát novodobé dějiny turbulentního architektonického zápasu o definování esence novodobé novomiléniové architektury. Architektura od povále ného ekonomického rozmachu a restartu pozdní moderny od padesátých let 20. století už sedm dekád hledá svůj po ádek a systém. Po monoteistických a poměrně krátkých epizodách moderny, high-techu a post-modernismu Fuksasova idea odarchitektonizovat formální a formové reprezentace architektonického zobrazování odstartovala osmnáctileté ideologické války mezinárodního politického fóra architektury, které letošním bienále asi nekon í.

První architektonické bienále ve t etím miléniu, Fuksasova digitální Strada Novissima, asymetricky umístěná nekone ná monumentální videostěna po celé délce koridoru Arsenale, v kakofonickém „videomappingu ty iceti vyprávějících architektonických obrazů skupin a jedinců, intelektuálů v p eddigitálním roce nula nové éry vytvo ila fórum ambiciózního otev eného dialogu, který se měl stát základním „materiálem pro budoucí výstavy architektury. Videostěna prezentovala odpovědi ty iceti pěti mužů a devíti žen, etablovaných osobností, jako B. Zevi, B. Tschumi, E. Zanghelis, R. Piano, C. Price, N. Foster, W. Prix, D. Perrault, H. Hollein, Z. Hecker, J. Nouvel, P. Cook, V. Acconci, W. Alsop, J. Wines, zástupců nastupující generace jako G. Lynn, H. U. Obrist, K. Osterhuis, J. Reiser & N. Umemoto, B. Van Berkel & C. Bos, H. Rashid & L. A. Couture a z celkového po tu šesti žen, ty architektonických spolupracovnic a dvou samostatných architektek Z. Hadid a O. Decq. Kromě dominantního postavení západní architektonické scény manifest p edstavil i dva světově známé japonské architekty M. Sei Watanabeho a A. Isozakiho a kromě ruských umělců I. a E. Kabakovových ještě i eského exulanta v Británii Jana Kaplického.

Warholovské pop-artově kolorované videoportréty a reprodukované nahrané hlasy v nekone né asové „smy ce na nekone ném blikajícím plátně zafixovaly obraz globální dominance západního světa, ale i vzrušující nastupující tendence v architektu e. Po sedmi letech po rozdělení eskoslovenska byl na bienále v obnovené spole né kurátorské koncepci p edstaven projekt Ji ího Šev íka, Imra Vaška, Mariana Zervana „Wall-paper dispositiv : Krajina: Sídla: Lidé: Bydlení: eská republika a Slovenská republika ve 20. století s texty Václava Bělohradského Globalizace: všechno smetí v jednom slově a Miroslava Marcelliho Město ‒ místo setkání. Na stěnách pavilonu Novotného byly monumentální dispozitivní tapety, které v době zlomu komunika ních paradigmat smetly koncepci vystavování architektury projekty, fotografiemi a modely a místo toho byly p edstaveny „vybité kontexty vraků avantgardních konceptů sociálního bydlení, „vpády externalit ztemnělého pozadí p írody a „nové zdi obtížného rozhovoru s těžko asimilovatelným okrajem v posttotalitní zemi bývalého východního bloku. Tapetový dispozitiv se tak stal průzkumem hranic únosnosti architektonického narcismu a vhodnosti prezentace

TEXT: IMRO VAŠKO

FOTO: ANDREA AVEZZ Ù PRO LA BIENNALE DI VENEZIA, ITALO RONDINELLA A REDAKCE

BIENÁLE

01 Kurátorky letošního bienále Yvonne Farrellová a Shelley McNamara. Foto: Andrea Avezzù pro La Biennale di Venezia. 02 Jeden z bývalých kurátorů Álvaro Siza a jeho pojímání konceptu Freespace v rámci hlavní expozice v benátském Arsenale. Foto: Andrea Avezzù 03 Jméno Petera Zumthora se letos sklo uje mnohokrát. Pro návštěvníky p ipravil „procházku nejznámějšími stavbami: svět ikonických modelů. Foto: Italo Rondinella 04 Bjarke Ingels se v New Yorku dokonale zabydlel a v Benátkách p edstavil projekt pro nový Manhattan. Foto: Italo Rondinella

nearchitektonických a transarchitektonických témat, zaost ením objektivu na rozost ující se procesy odehrávající se mimo tradi ní hranice nejen architektury, ale i spole nosti a bydlení. Desetinásobnou bienální a osmnáctiletou novomiléniovou historii „parametrických válek architektonického bienále v Benátkách 2000‒2018 lze rozdělit na dvě po sobě následující etapy: „progresivní a „konzervativní . „Progresivní období prvního desetiletí nultých roků 21. století bylo otev ené a orientované na budoucnost tématy jako Fuksasova teze Více etiky, méně estetiky, Sudji ova Co bude dál, Fosterova Proměna, Burdetova Metaměsto a Betského Architektura za stavitelstvím, které ještě kopírovaly dobíhající pozitivistické a spole enské tendence euforie konce bipolárního světa politicky rozděleného železnou oponou. Následující další ro níky reagovaly už na stoupající globální napětí po pádu Dvoj at. Nastupující trend „konzervativních výstav instaloval monotematické autorské interpretace aktuálních spole enských problémů architektury s důrazem na místo, tradici, pocit a emeslo bez idejí nových technologických a materiálových možností a víry v budoucnost, které zkoumá už novomiléniová generace s novou gramotností. Efemérní téma Sejimy, první ženské kurátorky bienále v historii, Lidé

se setkávají v architektu e, Chipperfieldův Spole ný základ, Koolhaasovy Fundamenty, Aravenovy Zprávy z fronty a kone ně i letošní Prostor svobody/volný prostor dalšího ženského kurátorského dua Grafton Architects p inesly více retrospektivní a hodnotící nazírání na aktuální stav architektonické profese. Osmi kový rok 2018 symbolizující významné p elomy a zvraty v moderních dějinách lidstva nep inesl pro architektonické bienále v Benátkách o ekávanou změnu. Po dlouholeté nadvládě britsko-amerických kurátorů bylo pově ení marginalizovaného genderu reprezentovaného irskými architektkami Yvonne Farrellovou a Shelley McNamarovou v probíhajícím roce žen p irozené. Kurátorkám se podle o ekávání podailo vystavit zajímavé spektrum prostorů, míst, modelů a architektonických prototypů v mí e 1:1 z různých koutů světa a i z různých aspektů stavitelského umění. Avšak na rozdíl od mezinárodní ásti výstavy, národní pavilony, až na pár výjimek jako Izrael, ecko, Japonsko, Dánsko, Španělsko nebo vítězné Švýcarsko, rezignovaly nejen na architekturu, ale i na stavitelství a p inesly místo volnosti a svobody, prázdno a vyprázdněnost. Vrcholem vyhroceného umělecko-architektonického boje o nedefinované parametry kurátorování architektury se staly banálně

nudné a každoro ně opakované koncepty lešená ských konstrukcí nutící návštěvníky k výstupům do horních vrstev pavilonů v Giardini jako v Ma arsku, Rakousku nebo odměněné Velké Británii. Největším p ínosem a nadějí pro budoucnost dalších bienále byly konkrétní materializované architektonické prostory, typologie, stavební postupy a architektury v mí e 1:1, jaké jsme viděli u Chorvatů, Vietnamců, í anů nebo v realizovaných kapli kách nového pavilonu Svaté stolice na ostrově San Giorgio Maggiore, které p inášejí aktuální ukázky budoucnosti, krásy, svobody a pokory architektury v novém miléniu. Instalace kritického projektu architektky roku a mezinárodně uznávané konceptuální umělkyně Kate iny Šedé a kurátora Adama Budaka UNES-CO v eskoslovenském pavilonu kriticky nastavila zrcadlo devastujícímu globálnímu fenoménu niení památkově chráněných míst rozpínajícím se turismem, ale i dlouhodobé neschopnosti echů a Slováků p edstavit na mezinárodním fóru sou asnou, sebevědomou a pokro ilou architekturu v pavilonu, který svou kulturní zaostalostí stavebního, technologického a klimatického vybavení zůstává jedním z posledních ostrovů minulého století v benátské laguně. Autor je architekt, teoretik a pedagog. Působí na VŠUP v Praze.

BIENÁLE

BIENÁLE ARCHITEKTURY V BENÁTKÁCH 2018 UNES-CO: Z MĚSTA SE STANE KULISA! Naše spole nost si jako první na světě uvědomila, že to nejcennější ve

městech je právě normální každodenní život, a proto za něj budeme

místním obyvatelům v turistických centrech platit!

Vě ím, že právě náš p ístup otev e o i vedení měst i organizaci UNESCO

a stane se symbolickým gestem pro všechny, kte í nejsou schopni si kvůli

davům turistů dojít v poledne na poštu.

A proto se ho budeme snažit do turistických center vrátit, i kdybychom za to měli místním obyvatelům platit! KATE INA ŠEDÁ

UNES-CO (Mezinárodní or-

O projektu

ČESKOSLOVENSKÝ PAVILON

ganizace pro normální život) je fiktivní firma zalo-

žená výtvarnicí Kate inou

Šedou pro 16. bienále architektury 2018. Název organizace v eštině vznikl z p e-

smy ky „CO město UNESE . Podnětem vzniku byla si-

tuace turisticky p etížených

měst na seznamu světového dědictví UNESCO. Hlavním

úkolem organizace je usilo-

vat o udržení normálního života místních obyvatel v centrech takto postižených

měst. UNES-CO sídlí v eském a sloven-

ském pavilonu v Benátkách a k dnešku zahájila jednání o lenství se 195 zeměmi.

První lenskou zemí se stala eská republika, a to 24. května 2018. Jednou z oblastí, které se UNES-CO věnuje, je p edevším tzv. normální život, tímto pojmem se ozna ují innosti a aktivity, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNES-CO a p ijaty na seznam ohrožených inností. Na tomto seznamu se nacházejí aktivity spojené se životem v centru města, které se však postupně vytrácejí. Jedná se o innosti spojené s rodinným životem, pé í o děti, zaměstnáním, úklidem, odpo inkem, hrou a jinými aktivitami provozovanými obyvateli v soukromém i ve ejném prostoru. UNESCO se zabývá také základními úkony neodmyslitelně spjatými se všedním životem, jako jsou cesta do práce a do školy,

nakupování každodenních pot eb, potkávání se se sousedy i vynášení odpadků. Smluvní státy a města, na jejichž území se ohrožené innosti nacházejí, jsou zavázány jejich ochranou. Organizace UNES-CO intenzivně pracuje na zachování inností evidovaných na seznamu jako ohrožené, pro tento ú el také vytvo ila nová pracovní místa. Prvním městem, kde byly z ízeny tyto pracovní pozice, je eský Krumlov ‒ turisticky oblíbené město první lenské země UNES-CO eské republiky. UNES-CO zde po dobu erven‒srpen 2018 poskytuje svým zaměstnancům na plný i áste ný úvazek mzdu a v některých p ípadech i služební byt v centru města. Náplní jejich práce je viditelné provozování normálního života.

TEXT: MATEJ ŠIŠOLÁK

FOTO: UNES-CO

ROZHOVOR BIENÁLE

ROZHOVOR S KATEŘINOU ŠEDOU, KURÁTORKOU ČESKÉ EXPOZICE. Jak vznikla myšlenka propojit sociologickou studii o životě historického města s tématem benátského bienále? Prvotní nápad se zrodil p i mé cestě do eského Krumlova, kam mě pozvala Hana Jirmusová Lazarowitz, editelka Egon Schiele Centra a spolukurátorka této expozice. Líbila se jí moje knížka Průvodce brněnským Bronxem. P i této návštěvě jsem vůbec netušila, že mi bude eský Krumlov p ipadat jako vylou ená lokalita. Najednou jsem spat ila spoustu podobných znaků centra eského Krumlova s brněnským Bronxem: Domy, ve kterých nikdo nežije, obchody, které nikdo nepot ebuje, ulice, kde se lidi vzájemně spíš vyhýbají, než aby se potkávali. Pro ale v reakci na tuto situaci vzniklo právě UNES-CO? Rozhodla jsem se, že použiju strategii z vylou ených lokalit právě pro nejkrásnější města zapsaná na listině UNESCO. Položila jsem si otázku ‒ eho se ve vylouených lokalitách nedostává? Odpovědí je pracovní místo a startovací byty. Použila jsem tento princip na nejkrásnější města a rozhodla jsem se, že se pokusím v nich najít startovací byty a nabídnout pracovní místo. Protože jsem si uvědomila, že pokud těmto nejkrásnějším městům něco chybí, tak je to právě normální život. Tak vznikla spole nost UNES-CO, která se zabývá tím, že nabízí práci na plný úvazek a ubytování a vytvá í p edpoklady pro normální život. Do jaké míry vnímáte kontext p edchozích bienále? ím se ten váš projekt liší, ím navazuje a ím se vymyká? Znám p edchozí projekty, ale nijak jsem se k nim nevyjad ovala. Od za átku jsem p emýšlela o propojení dvou míst: Benátky a Krumlov. Nep emýšlela jsem o stavbě v Benátkách jako o eskoslovenském pavilonu, ale spíše jako o budově samotné. Uvědomila jsem si, jak moc mi p ipomíná logo UNESCO. Za ala jsem s tím logem pracovat a expozice se od něj postupně odvíjela. Náš projekt je od jeho p edchůdců odlišný i v tom, že využívám pavilon jen jako objekt pro projekt samotný a zasahuji i do kontextu, protože jsme jej doopravdy využili jako sídlo firmy. Snažila jsem se využít i prostory kolem pavilonu, ideálně aby nebyl vůbec vidět a návštěvník by netušil, v jakém pavilonu se právě ocitl. Bohužel mi to nepovolili. Navštívila jste i další pavilony ‒ jak se podle vašeho názoru „chová eský pavilon vů i ostatním?

Pro mě je to složité, protože jsem na bienále architektury vůbec poprvé. Jsem trošku zklamaná, protože mi hodně pavilonů p ipadá formálních a jejich poloha hodně dokumentární. Myslím si, že náš pavilon může návštěvníka oslovit hlubší myšlenkou, protože se zabýváme ešením reálného problému. To je zárove i úskalí, s kterým se setkávám, že návštěvníci nevě í, že je myšlen vážně. Dá hodně práce je p esvěd it o opaku? Sou ástí projektu jsou kolegové na recepci, kte í návštěvníkům vysvětlují, že projekt je skute ný. Že p enos z Krumlova na plátně je skute ný. Jejich reakci se ale nedivím, protože jedním z úskalí sou asného umění i architektury je fakt, že lidé jsou p ehlceni věcmi, které jsou jen „jako , že nás stojí hodně úsilí, aby nám divák skute ně uvě il. Pokud uvě í, je pro něj největší šok právě fakt, že je to všechno skute né. Můžete p iblížit proces výběru jednotlivých rodin? Snažila jsem se vybírat rodiny, které by byly otev ené a schopné každodenní reflexe. Na webu UNES-CO, který je kopií webu UNESCA, je deník, kde musí rodiny o své práci každý den referovat a popisovat post ehy z každodenního života ve městě. Vznikne i film a kniha, výro ní zpráva spole nosti. Nicméně náš projekt je na za átku. Jeho ideálním výsledkem bude, že se něco ve městě změní. Vra me se k procesu výběru vašich „zaměstnanců , kte í by měli ve výsledku žít normální život. Jak jste si definovali kritéria normálnosti? Souhlasím, že je komické a zárove nebezpe né bavit se o tom, co je a co není normální. Výstavě p edcházel půlro ní výzkum nejen v Krumlově, ale i v jiných městech UNESCO: Ptali jsme se lidí, co ve městech postrádají, které věci zmizely, které jim p ipadají a které nep ipadají normální. „Seznam ohrožených inností je sestaven z jejich vyjád ení. Mezi nimi jsou innosti trošku nostalgické, jako je věšení prádla na ulici, až po innosti, které jsou absurdní a které jsou zakázané: A už je to stanování na náměstí i vynášení odpadků během dne. To nejsou věci, které bych si vymyslela, ale ty, které jsem sesbírala. Rodinám, které jsme vybrali, jsme seznam poskytli jakožto inspiraci ‒ nemusí je od A do Z dodržovat. Důležité je, aby nehráli, že žijí normální život, ale opravdu dělali innosti, které jim dávají smysl. Je ale velmi složité se na nenormálním místě chovat normálně. Vyskytly se i rodiny, které

se p ihlásily na výběrové ízení, a p i testování inností v terénu si to rozmyslely. Že nejsou schopni si t eba s dětmi hrát na ulici. Nicméně, některé rodiny byly hodně bizarní. Není to pro vás signál, že hranice normálnosti je hodně posunutá? Život ur itě je bizarní. Ale pro mne bylo důležité, že rodiny nebudou suplovat turistické innosti, jako t eba busking i žonglování. Jedna paní nabízela, že bude lidem va it a jídlo pak prodávat ‒ já na to, že může va it jakou sousedka zadarmo. Hranice normálnosti hodně souvisí s turismem. Zárove projekt funguje proto, abychom to odhalili. Problematiku vlivu turismu na život obyvatel velmi akutně eší i Benátky. Jak na UNES-CO reagují místní? Jedna paní hned v první den bienále líbala katalog. Prý pracuje pro podobnou organizaci a náš projekt navrhne místnímu starostovi. U Italů se vůbec setkal s velkým ohlasem. I média nám věnovala pozornost, naší výhodou je, že jim nemusíte nic vysvětlovat. Navíc si ani nemyslí, že je to hra ‒ bez složitého vysvětlování.

Rozhovor p ipravil Matej Šišolák

DESIGN

MILÁN 2018: Výstavy a koncepty

HERMES Jedna z kreativních editelek zna ky Hermès Charlotte Macaux Perelman spolupracovala s Alexisem Fabrym, aby spole ně koncipovali letošní expozici této luxusní francouzské zna ky. Pro prezentaci interiérové kolekce vytvo ili působivý celek skladající se ze sedmi architektonických struktur pokrytých malými glazovanými dlaždicemi v odlišných pestrých barvách. Elementární struktury výrazných barev byly sugestivně nasvícené a nabízely neustále se promě ující zážitek p i procházení celou instalací. www.hermes.com

TEXT: ADAM ŠTĚCH

FOTO: ARCHIV ZNAČEK

DESIGN

Od té doby, co se kolem roku 2000 program milánského veletrhu nábytku Salone del Mobile už neomezuje pouze na hlavní výstaviště Fieru, prezentace designu je nápaditější a jednotlivé projekty můžete najít takřka na všech místech po celém městě. Letos byla úroda neotřelých expozic i kurátorsky koncipovaných výstav opravdu veliká.

COS Švédská oděvní zna ka COS se v posledních letech stala zaběhlou stálicí během Salone del Mobile. Její instalace pat í vždy k nejo ekávanějším akcím celého týdne a projekty studií Swine, Snarkitecture i Nendo v minulých letech to jenom potvrdily. Letos se výzvy zhostil americký umělec Phillip K. Smith III, který žije v kalifornském Palm Springs. Ve své formální instalaci využil svá oblíbená zrcadla, která umístil do dvoru milánského paláce a ve kterých se zrcadlila blankytně modrá obloha. www.cosstores.com/entrance.html

SCHLOSS HOLLENEGG Italská kurátorka Alice Stori Liechtenstein již několik let rozvíjí originální uměleckou reziden ní a výstavní koncepci na zámku Hollenegg nedaleko Štýrského Hradce v Rakousku. Letos se poprvé v Miláně prezentovala externí instalací, která p edstavila mladou italskou designérku Saru Ricciardi. Ta vystavila v „lynchovsky snovém budoáru s názvem Arcadia obrovskou nafukovací kouli potištěnou florálním dekorem, s kterou si mohli návštěvníci pohrávat podle své libosti. www.schlosshollenegg.at

LASVIT Za svou ú ast na letošním Salone del Mobile si eská zna ka Lasvit odnesla hlavní cenu celé p ehlídky, a to za nejlepší instalaci. Pod kreativním vedením eského designéra Maxima Vel ovského p edstavila tato sklá ská zna ka originální koncept Monster Cabaret, ve kterém byly k vidění kolekce imaginárních monster tak, jak si je p edstavují renomovaní světoví tvůrci v etně brat í Campanů, studia Nenda, Alessandra Mendiniho nebo eského sklá e Reného Roubí ka. Celou expozici doprovázely kabaretové vystoupení burlesek, a to vše v působivém prost edí divadla Gerolamo. www.lasvit.com

NOVINKY Z MILÁNA

ARCHIBOOK

Největší veletrh designu, interiérů i produktů otevřel v Miláně své brány druhý týden v dubnu a představil světu to nejzásadnější, co se v těchto disciplínách právě odehrává. My vám přinášíme ucelený výběr rozmanitých interiérových produktů, které jsme objevili v nových kolekcích slavných i méně známých značek a nezávislých tvůrců z celého světa.

TEXT: ADAM ŠTĚCH

FOTO: ARCHIV ZNAČEK

ARCHIBOOK

01 Koberec Double Slinkie, design Patricia Urquiola, produkce CC Tapis, www.cc-tapis.com 02 K eslo 607 Taliesin, design Frank Lloyd Wright, produkce Cassina, prodává Konsepti 03 Stůl Ordinal, design Michael Anastassiades, produkce Cassina, prodává Konsepti 04 Mísa Overlay, design Patricia Urquiola, produkce Louis Vuitton, prodává Louis Vuitton 04

05 Kabinet Bloom, design Adam Goodrum, www.adamgoodrum.com 06 Židle N01, design Nendo, produkce Fritz Hansen, prodává Stockist 07 Židle Beugel, design Gerrit Rietveld, produkce Cassina, prodává Konsepti 08 Lustr Drop, design Lindsey Adelman, produkce Lindsey Adelman, www.lindseyadelman.com 09 Svítidlo Ventosa, design Achille Castiglioni, produkce Flos, prodává Flos 10 Skleněné objekty Alcova, design Ronan a Erwan Bouroullec, produkce Wonderglass, www.wonderglass.com 11 Kabinet Enfold, design Thomas Bentzen, produkce Muuto, prodává Stockist 12 Židle Elementaire, design Ronan a Erwan Bouroullec, produkce Hay, prodává Stockist 13 K eslo Lab, design Emmanuel Babled, produkce Offect, prodává Scandium

14 Židle Fenis, design Carlo Mollino, produkce Zanotta, prodává Atelier Manuall

Designéři pracují v současnosti s mnohem větší paletou barev, než tomu bylo ještě před pár lety.

ARCHIBOOK 15

15 Paraván Vela, design Bernhardt & Vella, produkce Arflex, prodává Stockist 16 Koberec Calligraphy, produkce Moooi, prodává Bulb 17 Židle C, design Marcel Gascoin, produkce Gubi, prodává Stockist 18 Svítidlo XI, design Neri & Hu, produkce Poltrona Frau, prodává Urban Survival 19 Sedací systém Kiik, design Iwasaki Design Studio, produkce Arper, prodává Konsepti 20 K eslo Butaca Grosso, design Stephen Burks, produkce BD Barcelona, prodává Designpropaganda 21 Vázy Clay, design Formafantasma, produkce Bitossi, prodává Stockist 22 Zrcadlo Ecco, design Barber & Osgerby, produkce Glas Italia, www.glasitalia.com 23 Pohovka Tape, design Layer, produkce Moroso, prodává Konsepti 24 Výběr nábytku a svítidel, produkce Matter, www.mattermatters.com 25 Dlaždice Diarama, design Hella Jongerius, produkce Mutina, prodává Archtiles 26 Psací stůl Desk Series, design Paul McCobb, produkce Karakter, www.karakter-copenhagen.com 27 Svítidlo Supernatural Dreams, design Giopato & Coombes produkce Giopato & Coombes, www.giopatocoombes.com

ARCHIBOOK

Čím dál více značek objevuje kouzlo re-edic návrhů z historie designu.

102

SOUTĚŽ

NOVÝ MĚSTSKÝ ÚŘAD A ÚPRAVA OKOLÍ VE MĚSTĚ LÁZNĚ BĚLOHRAD P edmětem soutěže byl návrh urbanistického a architektonického ešení objektu nového Městského ú adu v Lázních Bělohradě. Sou ástí návrhu bylo ešení ásti náměstí jako p edprostoru nového ú adu v rozsahu ešeného území. Na pozemcích ur ených ke stavbě jsou stávající objekty, . p. 28, . p. 27 v etně garáže. Tyto objekty mohly být v rámci ešení bu odstraněny, nebo mohou být zachovány, rekonstruovány, p estavěny i dostavěny. Soutěžící se také mohli rozhodnout pro rekonstrukci pouze jedné z budov. Konkrétní ešení ponechal zadavatel na invenci soutěžících. V ádném termínu soutěže, do 15. prosince 2017, bylo do podatelny Městského ú adu v Lázních Bělohradě doru eno celkem 58 návrhů. Takový po et p ijatých návrhů není pro architektonickou soutěž daného rozsahu úplně typický. Soutěž vyvolala tedy velký zájem a po et návrhů je opravdu velký. Porota na závěr konstatovala, že volba architektonické soutěže se ukázala býti vhodným nástrojem pro ešení takto významné úlohy. Velká škála různých konceptů prově ila vy erpávajícím způsobem potenciál ešeného území a stavebního programu. Důsledkem tohoto postupu je získání kvalitních oceněných návrhů.

TYP SOUTĚŽE: Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž Vyhlašovatel: Město Lázně Bělohrad, zastoupené starostou, Ing. Pavlem Šubrem Sekretá soutěže: Ing. arch. Tomáš Veselý Porota: Nezávislí: Radek Kola ík (p edseda), Jan Šépka, David Hlouch, Ond ej Chybík Závislí: Pavel Šubr (místop edseda), Vojtěch Lámr, Josef Jane ek Náhradníci poroty: Nezávislí: Radek Jiránek, Ji í Georg Gebert Závislí: Ji í Bareš, Ji í Bi iště, Jan Flégl, Radim Kalfus, Vlastimil Matouš, Jan Pavlásek, Miroslav Špicar, Ond ej Trávník, Ji í Wagenknecht

MÍSTO: LÁZNĚ BĚLOHRAD

SOUTĚŽ

Oceněné návrhy

2. CENA (150 000 KČ)

1. CENA (částka 225 000 Kč)

Autoři: Ing. arch. Tomáš Wožniak, Ing. arch. Michaela Roženská

Autoři: Ing. arch. Vojtěch Šedý, Ing. arch. Filip Šefl, MgA. Jan Světlík Spolupráce: Ing. arch. Zuzana Šikulová Z hodnocení poroty: Návrh v nejvyšší mí e vyhověl požadavkům zadání. Z urbanistického hlediska návrh zda ile dotvá í prostor náměstí a navazující prostory ešeného území. Navíc je to jeden z mála návrhů, kterému se poda ilo adekvátně a p esvěd ivě vystihnout výraz objektu radnice v daném prost edí a kontextu místa. Auto i p ináší kvalitní dispozi ní ešení, výhodou je zejména oddělení sálu a budovy radnice. Porota doporu uje dále se zabývat ešením dopravy v klidu jak v rámci objektu, tak i v rámci sousedících ve ejných prostranství.

Z hodnocení poroty: Návrh ve vysoké mí e vyhověl požadavkům zadání. Porotu zaujala celková p imě enost návrhu. Z urbanistického hlediska zda ile dotváí prostor náměstí, méně p esvěd ivé je ešení navazujících prostorů. Nicméně jedná se o jeden z mála návrhů, kterému se poda ilo adekvátně a p esvědivě vystihnout výraz objektu radnice v daném prost edí a kontextu místa. Nespornou výhodou je kompaktnost ešeného objektu. ešení p edstavuje silný výtvarný/hmotový koncept ‒ objekt ty podlažního hranolu, který zakon uje náměstí a zdůraz uje hierarchické postavení objektu v rámci náměstí a vhodně reaguje ustoupením od uli ní áry na západní straně ešeného území. Porota doporu uje dále se zabývat ešením dopravy v klidu v rámci prostoru náměstí.

103