Brainstorm zima 2015 by Brainstormag

čtvrtletník | 2. ročník | 01/2015 | vydává agentura Czech-us | www.brainstormag.cz

JAK SE STUDUJE V ZAHRANIČÍ? • PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL

STUDOVAT, BAVIT SE ANEBO OBOJÍ

NYNÍ I DIGITÁLNĚ! Stáhni appku a získej ZDARMA bonusová videa, články a fotogalerie

EDITORIAL Zimní vydání – 2015 Čtvrtletník, 2.ročník Brainstorm magazine je nejlepší časopis pro mladé lidi od 1 do 99 let. Nejlepší čtení na mléčné dráze a přilehlých galaxiích Adresa redakce: Vodičkova 791/41, 112 09, Praha Kontakt: redakce@brainstormag.cz

Martin Žákovec

ový rok je tu a s ním i tvoje odhodlání něco změnit. Určitě. Každý si od prvního ledna dává ambiciózní cíle a plánuje, co všechno podnikne. Super! Možná bychom ti s tím mohli pomoct… Proto máme na obálce takový velký otazník. V dnešní době si mladý člověk jako ty a já může položit jednoduchou otázku – co chci vlastně dělat? A odpovědět: Naprosto cokoliv! Žijeme ve světě neomezených možností, stačí jen chtít. Pryč jsou ty doby, kdy se donášelo na sousedy a vstupovalo do strany, když chtěl člověk vyjet za hranice. Stačí občanka v kapse a podíváš se po celé Evropě. S pasem po zbytku světa. Jen udělat ten první krok… Nabízí se otázka, proč ho udělat. Často se setkávám s přístupem, že cestování je ztráta času. Podle mého názoru je to investice do sebe. Poznávání nových pohledů na svět nemůže ublížit, jedině obohatit. Ale mně to věřit nemusíš. Lidé si už skoro dva tisíce let pamatují a předávají tyto slova svatého Augustina: „Svět je nádherná kniha a ti, kdo necestují, čtou pořád jen jednu stránku.“ Na následujících stránkách tě čekají příběhy lidí, kteří šli různými směry, ale jedno měli společné. Vystoupili ze zóny pohodlí a objevili, co všechno dokážou. Ať už tady doma, nebo v zahraničí.

Vydávání díky: Czech-us Work and Travel. Kdybyste chtěli jet na jazykový kurz, léto do USA nebo vůbec do světa, rozhodně se ozvětě! Pravá ruka, projekťák, consigliére, člověk na všechno: Martin Žákovec, martin.zakovec@brainstormag.cz Šéfredaktorka: Káťa Kadlecová k.kadlecova@brainstormag.cz A naši sqvělí textotvůrci: Aneta Matyšová, Verča Velcerová, Klára Gaňová, Lenka Kosmatová, Stáňa Wolfová, Lukáš Kerhart, Přemek Piskač, Peťa Dvořáková, Adam Kos, Vojta Černý, Laura Krošláková, Martina Zelená, Magda Sováková V případě, že u nás chcete mít reklamu: martin.zakovec@brainstormag.cz Grafickou úžasnost zajišťují: Jana Pavlová, Petra Kuchtová Fotografie zde viděné jsou od: Shutterstock, Noémie Gauthier, Šimon Podhajský, Ročenkomat.cz Číslo vychází za podpory: Vydavatel: Czech‑us Work and Travel, s. r. o., Vodičkova 791/41, 112 09, Praha | IČ: 27456927 Registrační číslo: Redakce MK‑ČR‑E-21435

Po přečtení čísla se na nás klidně obrať, pomůžeme ti udělat ten první krok. A třeba v dalším čísle budeme psát právě o tobě! Přeji příjemné čtení.

Martin Žákovec Capo di Brainstorma

facebook.com/brainstormag a @brainstormagcz

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

Nainstaluj si aplikaci Brainstorm magazine do tabletu/telefonu a najdi zde dokončení článků, bonusová videa fotoreportáže ...

www.brainstormag.cz www.casopis.brainstormag.cz 3

OBSAH

8-9 Z GYMPLU NA CAMBRIDGE 14-15 „V ČECHÁCH MĚ ŠKOLA Vojta Urban:

NEBAVILA, VENKU JE TO JINÉ.“

24-25 ROČENKOMAT

to nejlepší ze střední na jednom místě!

3 4 5 BRAINSTORMing 6 LETEM SVĚTEM s Lukášem tentokrát o festivalech 7 8 DŮVODŮ, proč studovat v zahraničí 10-11 CO DĚLAT PO MATURITĚ? 12-13 FOTOGALERIE 18-22 23 TOP Secret: Stalo se na kolejích EDITORIAL OBSAH

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL

26-28 MAREK V.: Jak jsem šel místo na vysokou do světa… 30-31 Očekávání VS Realita 32-33 APPKY OD ADAMA: Co dokáže mobilní platforma? 34 KOLIK STOJÍ VĚDOMOSTI? 35„DÍKY STUDIU DÁNSKU SI TROUFNU VÍC“

BRAINSTORMing Premiéry • Koncerty • Škola • Vydané hry • Sociální sítě • Víte, že…

Premiéry: 5. února si rozhodně udělejte čas na premiéru nového počinu bratrů Wachovských, tvůrců Matrixu. Novinka Jupiter vychází představuje novou holywoodskou teorii vzniku života (verze 3.2.1.5.6) proti tradičnímu výkladu, že pocházíme z opice. Nutno podotknout, že místy to spíš vypadá jako mix Star Wars, Mortal Kombat, Game of Thrones a Star Treku, ale podle dostupných trailerů se rozhodně bude jednat o vizuální orgasmus.

Koncerty: Nickelback je asi nejznámější rocková kapela současnosti. A protože i známí rockeři si musí vydělávat na chlast a drogy, vyjíždí Nickelback na další koncertní turné No Fixed Address. Oficiálně začínají 30. září, v Česku zahrají 17. října v O2 Aréně. Lístky jsou už v předprodeji, tak si to nenech ujít!

: y r h é n a d Vy

Škola: Kromě obligátního pololetního vysvědčení tě čeká i podávání přihlášek na vysokou do konce února. K vyplňování přihlášky doporučujeme mít s sebou antistresové čínské koule a šťastnou ruku. Než začneš vyplňovat přihlášku, přečti si tohle číslo – možná zjistíš, že to jde i jinak!

Sociální sítě: Od Nového roku změnil opět Fejsbuk pravidla pro soukromí svých uživatelů. Ne, není to HOAX a ne, vyvěšováním postů o tom, že tvý fotky nahraný na Facebook jsou jenom tvoje, to nezměníš. Blbá zpráva pro všechny, který si Facebook pletou s digitálním deníčkem!

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

jdete. bnici nena , jak ji v uče er: 1886. k rd ta O ce e lu revo PS4 Th Průmyslová popsat nová hra pro ci naučit maximálně jít se dala ověk šan Asi tak by k může pro ici se má čl n b če u ý dy se člově žn ta ě vy b i, la v w h o t tt co li a m ře Zatí su W s a ust roji a Jame elný klaďa . o parním st by nesmrt co svoje místo a jí a ýn d zn n e n Lo rý ch te cí k li , u t, m o po jm mutantů podrážkách vašich b pár oslizle a opitelně n , o To je p ch le do toho takže smě ! ra o n ú . 0 2 hra vychází

Víte, že… Leden byl v římském kalendáři až 11. měsícem v roce? Teprve v roce 153 n. l. došlo ke změně začátku roku z 1. března na 1. leden. Leden začíná vždy stejným dnem v týdnu jako květen předcházejícího roku a stejným dnem jako říjen s výjimkou přestupného roku.

ZE SVĚTA

Letem světem s Lukášem tentokrát o festivalech

Říká se, že na světě se nachází ten pravý či pravá pro každého a možná to samé můžeme říct i o festivalech. Člověk by nevěřil, kolik bizarností či šíleností se každoročně oslavuje. Z některých festivalů a tradic se nám budou „panenky“ doslova protáčet. Připravil jsem si pro vás pár světových festivalů, které vám doslova vyrazí dech. A pokud rádi cestujete, tak pro vás určitě budou zážitkem na celý život.

JAPONSKÝ OCELOVÝ PYJ (Kanamara Matsuri) V Japonsku první dubnovou neděli oslavují penisy. Penis jako hlavní „aktér“ této oslavy se vyskytuje všude, kam vaše oko dohlédne. Je vyobrazen i na cukrovinkách, zelenině, různých dekoracích a uvidíte ho i v průvodu. Festival vznikl podle legendy, která praví, že se v dívce ukryl démon a vždy při svatební noci vykastroval nastávající manžele. Až v pořadí třetí manžel, kovář, ukoval ocelový penis, kterým zlomil démonovy zuby. Dnes je festival především velkým businessem a peníze většinou putují na výzkum proti viru HIV.

DENTISTOVA HITPARÁDA Tuhle libovou pecku najdete především na Bali. Opět hinduistický svátek, jehož cílem je (doslova) vybrousit z člověka náznaky hrubého a neovladatelného chování. To má logiku – když má zubař zrovna pilník na vaší sedmičce, asi těžko sebou budete cukat a nadávat mu…

OPIČÍ BUFET Nejhostinnějším místem pro opice je zřejmě Thajsko. Opičáci jsou tady tak populární, že v thajském městě Lophuri jim dělají každý rok na konci listopadu festival plný vařených vajec, zmrzliny, dezertů, ovoce a zeleniny. Pro opice to je doslova ráj na zemi a tento večírek si řádně užívají.

SKÁKÁNÍ PŘES BATOLATA El Salto del Colacho neboli ďáblův skok. Co to je? Španělé tak říkají starodávnému obřadu ve vesnici Castrillo de Murcia. Děti, které se narodily v uplynulých dvanácti měsících, jsou položeny na matraci, která je umístěna na ulici. Dívky na malé ratolesti hází okvětní lístky růží a po požehnání knězem nastává „šou“ v podání skoku přes děti. Muž je převlečený za ďábla a skokem přes matraci očišťuje děti od hříchů.

o FO FEST us pro každéh é ROSWELL U to je orgasm evysvětliteln l, n el d w su os R do a k  o šl do Area 51 lu ho el lé w ce tě 1947 v Ros dí spousta fandů UFO z  ufologa. V lé m sjíž í se tn ís se m by ili do ív té avšt havárii a od 0 lidí!), aby n oslavují h“ lidí, kteří ni to bylo 7 00 ýc lo n iv „d om n u (je st a svět nete tu spou pařili. Nalez l muzeum a za to jen hemží. -records.htm estival-sets y se -f fo ým u st lko el T. sw 7/ro any a E. y.com/2014/0 mimozemšť tinghumanit ca du .e w w w Zdroj:

OSÁHÁVÁNÍ V PŘÍMÉM PŘENOSU (Hadaka Matsuri) Ještě jednou do Japonska. Při tomto festivalu jsou muži téměř nazí. Svátek japonských naháčů je starý téměř 500 let a vychází z japonské víry. Údajně muži bez oblečení mají větší šanci rozpoznat zlá znamení. Každý, kdo se dotkne těchto naháčů, je osvobozen od zlých duchů, takže se jedná o hodně osahávající slavnost a zážitek. Moje otázka zní - proč se takto „neočišťují“ i holky???

INDICKÝ MASOCHISMUS (Thaipusam) Jak Jak jinak nazvat událost, při které si hinduisté dobrovolně propichují tváře či záda pomocí háků a jehlic? Thaipusam patří k nejvýznamnějším svátkům hinduistické komunity. Slaví se v Malajsii, na Srí Lance, v Singapuru či Indii. Pro neznalce se jedná o masochistickou přehlídku šílenců, kteří mají propíchané tváře a záda háky a jehlicemi.

Kdo je Lukáš Kerhart? • Cestovatel, školitel, motivační řečník a redaktor • Dělá přednášky pro veřejnost a studenty na různá témata (cestování, kulturní odlišnosti, komunikační dovednosti, studium VŠ v zahraničí) • Více informací o přednáškách nalezneš na www.lukaskerhart.cz

Lukáš Kerhart

8 DŮVODŮ, proč studovat

X VĚCÍ

v zahraničí

Jazyk(y) Není nic lepšího, než spojit příjemné s užitečným. Jen si to představ, sám v cizí zemi a potřebuješ zvládnout cizí řeč co nejrychleji. Jak na to? Co takhle sbalit nějakou místní kočku nebo frajera (záleží na tvých preferencích). Třeba v Kanadě říkají, že nejlépe se řeč naučíš tehdy, když se jazyky budou dotýkat;).

2 3

Mr/Mrs Popular Cizinec mezi našinci je vždycky něco jako prsatá blondýna v klučičí šatně. Místní tě prostě budou chtít poznat…. Navíc máš ze začátku divný přízvuk, takže jim všechno bude znít vtipně (nebo přitažlivě!). Připrav se na hooodně pozornosti!

Neverending story (24/7) Ne ve škole, ale v jazyce. Pokud nesedíš denně několik hodin s kámošema z Čech na skypu, budeš se muset nějak dorozumět. Zkrátka budeš muset – například si říct i o jídlo. Po pár týdnech už přepínáš mezi rodným jazykem a místním, rozumíš všemu a nedělá ti problém diskutovat o čemkoliv.

Ego Boost Kamarády i rodinu necháš za sebou. Vydáš se do neznámého prostředí, kde se musíš spolehnout jenom sám na sebe. To chce odvahu. Ale když to zvládneš, tvoje sebevědomí půjde nahoru stejně jako tlak třídního u maturit.

Be something EXTRA Dneska už ti titul dobrou práci nezaručí. Studium v zahraničí ti sice dá diplom podobný tomu českému, ale s přidanou hodnotou. Jazyková znalost, samostatnost, zkušenost s jinou kulturou. Toho si firmy dnes cení.

Nemusíš na Erasmus, už tam jsi Tolik studentů dnes jde na vysokou jenom kvůli tomu, aby se mohli vydat na jeden semestr do zahraničí. Erasmácké programy jsou idealizované a přeceňované. Nechápu, proč by někdo studoval několik let, aby mohl být v cizině na půl roku. Proč tam nebýt pořád?

Samostatnost Je fajn odstěhovat se od rodičů, ale co takhle pro jistotu dát mezi vás ještě pár časových pásem? Neuvidíš je každý den, příležitostně si zavoláte a počkej, jak si tě budou rozmazlovat, až se vrátíš ze světa.

Otevřeš oči Rozhodně se ve středu Evropy nemáme špatně. Ale málokdo se kouká za hranice. Jakmile budeš mimo českou kotlinu, dojde ti, jak je svět obrovský a kolik toho nabízí k vidění. Naučíš se usmívat a kyselý český ksichty ti chybět určitě nebudou. A jestli se sem vrátíš, nebudeš chtít zůstat.

Martin Žákovec

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

ROZHOVOR

Z gymplu na Cambridge Cambridge je nakonec daleko víc, než jsem si byl schopen představit Každý máme představu, jak to chodí na našich českých základkách, středních a vysokých školách. Některé ale láká studovat za hranicemi Česka. Buď je jejich motivací prozkoumání nové země, jiní se chtějí dobře naučit cizí jazyk. Jsou tu i tací, kteří se rozhodnou studovat na některé z nejprestižnějších škol v zahraničí. Tam potom není devizou jen dokonalý jazyk a znalost země, ale to, že se studentovi dostane toho nejlepšího vzdělání. Byl jsi tam někdy předtím? Měl jsi představu, do čeho půjdeš? Ve Velké Británii jsem až do pohovoru nebyl jinde než na letišti Heathrow. Přibližný obrázek, do čeho jdu, jsem měl od kamarádů. Cambridge ale nakonec je daleko víc, než jsem si byl schopen představit.

„AŽ DO POHOVORU NEBYL

V ANGLII JINDE NEŽ NA LETIŠTI HEATHROW.“ Jak sis zařizoval ubytování? Bydlíš na koleji?

Cambridge funguje na principu, že kolej (která je něco úplně jiného než kolej u nás) se o své studenty musí postarat. Minimálně všichni bakalářští studenti tak mají místo na koleji vždy jisté a jen výjimečně někdo bydlí jinde.

„KAŽDÁ KOLEJ MÁ I SVÉ

Z mého domovského gymnázia se takto rozhodl loňský maturant Adam Přáda. Už na střední škole vyčníval z davu a vyhrával kdekterou přírodovědnou soutěž. Díky svým úspěchům v olympiádách se podíval například do Ruska, Vietnamu nebo do USA. Nyní studuje na prestižní Cambridge. Pokud i vy máte něco takového v plánu, tak si určitě přečtěte, co všechno toto rozhodnutí obnáší.

Kudy vede cesta z gymplu na Cambridge? Co a kdy musí případní zájemci podniknout? Cesta na Cambridge je alespoň z hlediska papírování velmi jednoduchá. Stejně jako Britům a ostatním občanům EU, i nám

stačí vyplnit online formulář. Ten je potřeba odeslat do poloviny října v posledním roce střední školy. Pokud ale potřebujete financování z nadací, je dobré si začít věci zařizovat už v polovině třeťáku na střední.

Byl to tvůj dávný sen nebo sis řekl z ničeho nic: „Tak a zítra si podám přihlášku na Cambridge?“ Něco mezi. Rozhodně jsem to neplánoval od začátku, když jsem přemýšlel nad vysokými školami. Pak jsem potkal kamarády, kteří tam šli studovat, a postupně jsem se o tuhle možnost zajímal víc a víc. Asi rok a půl dopředu jsem se rozhodl, že to alespoň zkusím. Konečné slovo padlo půl roku před nástupem.

VLASTNÍ VINNÉ SKLEPY.“

Co bezprostřední pocity, zážitky z prvních týdnů? Šlo to hladce nebo bylo i nějaké to faux paux? Faux paux se mi podařilo ještě před příjezdem, kdy jsem v jednom e-mailu spletl pohlaví při oslovení. U cizích jmen se to občas těžko odhaduje a angličtina v tomto ohledu na rozdíl od češtiny nic nenapoví. Zážitků je nepřeberné množství. Historické koleje v centru vypadají jako hrady a jsou v každodenním obležení turisty. Po příjezdu se mě hned ujala naše kolejní studentská unie a to především Češi v ní působící. V prvních pár dnech jsme tak procházeli Cambridge křížem krážem, abychom si ji užili, ještě než se začneme

Stáňa Wolfová

Slavná King´s College z 15. století

učit. Taky mě překvapilo, jak moc vína studenti Cambridge spotřebují. Není divu, že má každá kolej i své vlastní vinné sklepy. :-)

Už sis zvykl na anglické názvosloví? Názvosloví organické chemie je naštěstí mezinárodní. Názvosloví anorganické mají oproti českému daleko těžší, ale Britové na něm příliš nebazírují. Kde ho potřebuju, tam ho většinou nějak odhadnu. Vzorec je vždycky jasný.

Jaké si myslíš (z povídání s bývalými spolužáky), že jsou rozdíly mezi tvým studiem v Anglii a jejich, třeba v Praze na ČVUT? Jelikož jsem se ještě nevrátil domů ani z prvního trimestru, tak jsem neměl velkou možnost porovnat. Co je ale určitě jiné, jsou tři věci: na přírodních vědách studuju v prváku tři obory plus matematiku najednou (já fyziku, chemii, buněčnou biologii, ale jsou i jiné kombinace). To je ojedinělé i v Anglii, natož v porovnání s ČR. Specializace pak přichází v druhém ročníku. Za druhé to budou supervize. Každý týden mám ze všech předmětů jednu hodinu, kde jsme jen dva studenti a jeden učitel. Výuka tak může být velmi individuální a člověk se má možnost na cokoliv zeptat. Za třetí jsou to eseje. I na některých přírodovědných oborech (biologie, medicína) se tu píší eseje. Pojem esej znamená, stejně jako kolej, něco úplně jiného než u nás. Pro představu - jde tu o stručné a přesné vyjádření a zodpoJídelna jak ze středověkých románů, o kvalitě kuchyně nemáme bohužel žádné zprávy.

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

vězení dané otázky. Takové eseje mě psát baví a opravdu se při tom člověk hodně naučí.

„JÍDELNA - DOST HANLIVÉ

OZNAČENÍ PRO KRÁSNOU, ZDOBENOU, GOTICKOU HALU JAK VYSTŘIŽENOU Z HARRYHO POTTERA.“ Předpokládám, že se nevracíš domů po týdnu vyprat oblečení a vyfasovat nové jídlo jako skoro každý nový student. Jak to máš zařízené a jak často létáš domů? Tady jsem volil metodu skoku do vody, neboli šokem. Prostě jsem si vypral, když jsem si vyprat musel. Když člověk musí, tak to nějak udělá. A z jídla si sám zařizuju jen snídaně, protože obědy i večeře máme v kolejní jídelně (což je dost hanlivé označení pro krásnou, zdobenou, gotickou halu jak vystřiženou z Harryho Pottera). Domů se budu vracet třikrát ročně mezi trimestry. Celkově budu doma skoro půl roku.

Už se připravuješ s obavami na zkouškové období, nebo to zvládáš levou zadní jako tady u nás? Zkoušky jsou tu jen písemné a všechny na konci roku. Je to zvláštní systém, ale vzhledem k úspěšnosti školy předpokládám, že funguje dobře. V lednu budeme mít zkoušky nanečisto, abychom v červnu už věděli jak na to. Taky to donutí studenty se učit i o vánočních prázdninách. Kdo najde podpis Isaaca Newtona?

A učiva se na nás navalí hodně, protože trimestry jsou tu krátké a intenzivní. Levou zadní tu zvládám možná tak chemii, ale ostatní předměty to bohatě vynahradí. Práce je ažaž.

Je tam zavedený odlišný systém ve známkování nebo zkouškách, než u nás na univerzitách? Ohledně zkoušek jsem se už vyjádřil. Co se týče známkování, chodí to tu jinak. Známky jsou tu First, Upper Second, Lower Second, Third, Fail. To ještě může vypadat podobně, ale problém je v tom, že když všechno víte a všechno zodpovíte správně, tak máte jen Upper Second. Na First musí člověk připsat věci navíc, dodat vysvětlení, připsat kontext nebo přidat příklad. Ve skutečnosti tak po vás chtějí víc, než oč v testu žádají. Pak má velkou hodnotu, když někdo First dostane.

„PUB CRAWL = OKRUŽNÍ

CESTA PO HOSPODÁCH.“

Jaký je život studenta v Británii? Zbývá ti kromě studia čas na zábavu, pravý studentský život, nějaké party? Učení je dost, ale studenti v Anglii jsou stejní jako v Česku. Obzvlášť v prvních dnech, než začne výuka, se tu pořádá spousta party a tzv. pub crawl (řekněme okružní cesta po hospodách. :-D). Ale i v průběhu trimestru se všichni baví tak, jak se jim to líbí. Cambridge není banda nerdů, co se jen učí…

Ráno se probudím, kouknu z okna... No a vidím tohle :).

CO DĚLAT PO MATURITĚ? Poslední rok na střední se blíží ke konci. Ale co bude dál? Pojď se se mnou podívat, co bys měl dělat příští rok.

ANO

Vysoká škola? NE

ANO

Už víš, co chceš dělat po škole? ANO

VŠ v ČR

VŠ v zahraničí

Jazyková škola

Tradiční cesta většiny českých studentů. Ale proč taky ne? Jenom tě v tomhle případě prosím, nechoď tam jenom kvůli titulu. Dělej věci navíc, využívej možnosti stáží, určitě zkus Erasmus, cokoliv tě napadne. Ale jenom chodit na přednášky a skládat zkoušky, to je cesta na pracák!

Hmm, ty vypadáš jako dobrodružný typ. To se mi líbí! Ničeho se neboj a vyraž studovat kamkoliv na světě. Za pár měsíců ovládneš jazyk, získáš nové přátele. Bude to paráda. A kdybys měl pochyby, podívej se na str. 7. Uvidíš, že se to vyplatí!

U nás je takových spousta. Umožní ti udržet si status studenta a pilovat jazyky. Bohužel jenom z teoretické stránky. Pokud se chceš doopravdy domluvit, zkus přehodnotit svůj postoj k cestování☺.

www.studujvsvzahranici.cz www.czech-us.cz 10

Martin Žákovec

Chceš doopravdy pokračovat ve studiu?

ANO

Láká tě cestování?

ANO

Na vlastní pěst? ANO

Cestovatelský GAP YEAR

Work and Study Program

Batoh na záda, zamávat všem známým a vyrazit do světa. Přesně to udělej! Žádné velké plánování, když přiložíš ruku k dílu, na chleba bude vždycky. Zažij na vlastní kůži, jak vypadají jiné země, tentokrát ale bez zkreslého pohledu cestovních kanceláří.

I když má v názvu Study, jedná se hlavně o jazyk dané země. Agentura ti pomůže zařídit zaměstnání, ubytování a udělat první kroky, pak už je to na tobě. Jiné prostředí ti otevře oči a pak se třeba rozhodneš pro další studium. Nebo budování kariéry…

Práce Pokud chceš makat od devíti do pěti, každý den až do důchodu, pak je to možná pro tebe. Jinak si ještě rozmysli znova odpovědi. Zkus překonat svůj strach a třeba vycestovat, klidně za prací. Má to přidanou hodnotu.

pro více info koukni na www.czech-us.cz 01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

FOTOGALERIE

Zapomeň na přecpanou MHD. Všude se dostaneš na kole!

Prosklené budovy, spousta světla a prostoru. Někdy i tolik, že je lepší jezdit po chodbě na skejtu.

S autem na pláž? Není problém. Jenom pozor na tu třicítku, aby nezasáhla pobřežní hlídka :)

JAK SE STUDUJE

Kámoši z celého světa, včetně exotiky z dalekého východu.

Jakmile studuješ jednou venku, nezajímá tě, kdy se vrátíš domů. Naopak vyhlížíš, kam se vydat dál.

Když se projdeš po kampusu, je to skoro jak v Bradavicích. S tím rozdílem, že nejsi ve filmu, ale ve škole!

Moje odpověď na otázku: „Jak se ti líbí v Dánsku?

Krásná architektura na každém kroku...

V ZAHRANIČÍ? Zapomeň na menzu, piknik na pláži je lepší.

Na koupání sice zima, ale máš školu KOUSEK od pláže!!! Pak že je LEGO jen pro malé... Žádné obrovské posluchárny, kdy na tabuli nevidíš ani dalekohledem. Menší skupinky, počítače, interaktivita!

Takový ten pocit, když je tvoje škola hezčí než Pražský hrad...

Vypadá to jako supermoderní bankovní centrum, ale ve skutečnosti je to knihovna.

Čistý park před školou = nejlepší místo na relax.

Vojta Urban:

„V ČECHÁCH

MĚ ŠKOLA NEBAVILA, VENKU JE TO JINÉ.“ Studium na VŠ v Holandsku

Vojta Urban je teď na začátku úplně nové cesty svého života. V Česku ho to štvalo. Nevěděl, jak to změnit, tak se rozhodl zkusit to v Holandsku. Teď studuje na Saxion University of Applied Sciences. A tenhle rozhovor fakt stojí za to, přinejmenším ze tří důvodů: při rozhovoru Vojta (skoro doslova) září, jako bonus dostaneš srovnání český vs. holandský systém, a zjistíš, že v Holandsku jezdí studenti zadarmo. V celý zemi. Fakt. Vojto, proč jsi začal studovat v Holandsku? Na myšlenku studovat v zahraničí mě přivedl kamarád Holanďan, který mě k sobě pozval na prázdniny. Tak jsem tam v červnu přijel, viděl jsem tu zemi a začalo mě to zajímat. Kamarád navíc zrovna dokončil střední, takže hledal vhodnou vejšku. Začal jsem mu koukat přes rameno, hledat s ním a tím to vypuklo. Bavili jsme se

o tom, řešil jsem i to, že když odejdu studovat pryč, tak se možná už nevrátím.

„VYBRAL JSEM SI SAXION,

KDE PRO PŘIJETÍ STAČÍ MÍT MATURITU Z ANGLIČTINY.“

Jak jsi vysokou vybíral? Nejdřív jsem jel do Amsterdamu, proto-

že když už jsi v Holandsku, tak se tam musíš podívat… Na univerzitě jsem ale zjistil, že pro přijímačky je třeba složit jazykový zkoušky IELTS. To by nebyl takovej problém, ale dostat výsledky trvá asi 6 týdnů, kdežto já je potřeboval mít do čtyř. Nakonec jsem si vybral Saxion, kde pro přijetí stačí mít maturitu z angličtiny. S přihláškou mi pomohla agentura Czech-us, takže jsem v září v pohodě nastoupil. Teď studuju obor IBMS – International Business & Management Studies. Máš i nějaké srovnání s českou vejškou? Dva roky jsem studoval na ČZU, ale nebavilo mě to. Měl jsem neustále pocit, že mi něco chybí. Chtěl jsem změnu, zkrátka dělat věci jinak. Doma mi říkali, že to je v tomhle věku normální. Ale když jsem přijel do

ROZHOVOR Holandska, najednou mi seplo – tohle chci dělat. Díky tomu jsem teď opravdu v pohodě. Třeba mám teď strašně volný kalhoty, zhubl jsem nějakých 15 kilo. A to nejenom proto, že si teď musím platit jídlo sám J. Ale celkově je člověk mnohem uvolněnější, lidi se usmívají, chovají se líp. V čem je tedy holandský systém lepší? Určitě přístup učitelů. Student je ten, pro koho tam učitelé jsou. Na konci hodiny to s námi učitel projede a zeptá se, co potřebujeme vysvětlit. Je normální tam diskutovat a probírat nápady. Tady to rovnou zazděj…

„NA MARKETING MÁME

UČITELKU, KTERÁ DĚLALA 8 LET MARKETINGOVOU ŘEDITELKU V BOSCH PRO EVROPU. A TO UŽ JE NĚJAKÁ FIRMA.“ Kdo tam dělá učitele? Lidi z praxe, a je to něco. Na marketing máme učitelku, která pracovala 8 let jako marketingová ředitelka v BOSCH pro Evropu, to už je nějaká firma. Na makroekonomii nás učí někdo, kdo ani není učitel, ale vlastní několik firem a říká nám příklady z praxe. Ve škole nám říkají, že naučit se teorii můžeme vždycky, ale teď bychom měli hlavně vědět, o čem to je a jak to použít.

Takže i výuka je tam zaměřená na praxi? Určitě. Je důležitější vědět o čem ten předmět je, jak to funguje v realitě. Na cultural management, kde se učíme, jak vést jednání s lidmi z různých kultur, máme učitelku, která bydlela a pracovala pár let v USA, v Peru. v Austrálii, v Asii. Takže se učíme třeba jen tím, že nám dává příklady z praxe. V testech není odpověď ANO/NE. Chce se po nás, abychom vše vysvětlili a zdůvodnili náš názor.

„NEJSOU PŘEDNÁŠKY,

VŠECHNO ŘEŠÍME S UČITELEM FORMOU DISKUZE.“ Tak by to asi mělo vypadat i tady…s praxí souvisí i povinná stáž ve firmě. Jak to funguje? Praxe je ve třetím ročníku. My máme povinnost strávit půl roku nebo rok v zahraničí, buď studiem, nebo stáží ve firmě.

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

Spousta studentů ale dělá stáže přímo v Holandsku, protože firmy tady spolupracují s univerzitami, takže si berou studenty na zaučení, pomáhají s bakalářkou a kolikrát je i zaměstnají. A jak to vypadá ve třídě? Je to masovka, nebo jsi v menší třídě? V menší třídě, je nás 19, vypadá to hodně jako na střední. Nejsou přednášky, všechno řešíme s učitelem formou diskuze. Učitelé tě znají jménem, ví, kdo jsi. Když mají příklad, co se nějak může vztahovat k Česku, tak ho dají. Je to hodně osobní. Paráda. No a co studentský život, ubytování a tak? Pít se tady chodí ve čtvrtek. Nevím proč, nejspíš proto, že o víkendu jsou většinou brigády. A k tomu ubytování. Já bydlím na koleji, což mimochodem není žádná špeluňka, ale vlastní pokoj se vším všudy. Kuchyň sdílíme na patře. Chci jít ale do studentskýho domu, který si studenti

Zaujalo tě to a chceš se dozvědět víc? Napiš Vojtovi Urbanovi!

pronajímají dohromady a žijí tam spolu. Tady je super to, že všichni jsou strašně otevření. Navíc škola je ochotná se vším pomoci, i klidně doprovodit na radnici, pomoci s vyplňováním formulářů. Jsou hodně vstřícní. Ohledně vstřícnosti - slyšel jsem, že v Holandsku může student získat různé granty od vlády. Jo, grant je asi 550 € měsíčně. Část je podpora ke studiu, kterou dostává student, pokud pracuje 56 hodin měsíčně, část je podpora ze sociálního grantu, který je založený na příjmu rodičů. Což je výhoda, protože českej plat převedený na eura je v porovnání s holandským směšnej. Studenti v Holandsku mají na víc jízdné po celé zemi zadarmo, nebo s výraznou slevou.

Teda jak tě tak poslouchám, tak si jdu balit kufry!

Vojta Černý

BTW nekecal! áš redaktor Vojta Černý už touhle dobou fakt studuje v Holandsku!

Hammy53@seznam.cz

University of New York in Prague Akademické tituly akreditované v USA a v EU Profesoři a studenti z více než 60 zemí světa Výuka v anglickém jazyce Možnost stipendia až do výše 100 % školného

Bakalář Magistr MBA LL.M Ph.D

Kariérní poradenství

Jiný způsob vzdělávání

www.unyp.cz

Americké vzdělávání v centru Prahy! Matouš Janda, 21 let V patnácti si udělal certifikát FCE a vyrazil z gymplu na dva roky studovat do Anglie. Získal místní obdobu maturity a dokonce uvažoval o dalším studiu v Británii. Jenže místní školné se může vyšplhat až na půl milionu za rok. Proto přišel návrat do rodné země a hledání alternativy. Přišla srážka s realitou. Naše vysoké školy chtěly českou maturitu. Matouš měl dvě možnosti. Vrátit se na rok na střední a získat „zkoušku dospělosti“ nebo najít takovou školu, která nemá nasazené předsudkové klapky na očích.

„Malé třídy po dvaceti studentech, individuální přístup a často se objevující nabídky na praxi u různých firem a institucí…“ hodnotí Matouš předchozí dva roky na této škole. Spolu s rodiči si domluvili prohlídku na UNYP a bylo prakticky rozhodnuto. Nyní tráví ve škole 15 hodin týdně, zbytek dobrovolně věnuje dalšímu studiu nebo pracuje v rámci stáží. Získává tak zajímavé položky do životopisu už při studiu. Vypadá spokojený. Aby taky ne, minulý měsíc mu například končila půlroční stáž na americké ambasádě. Jakub Lukeš, 22 let Během střední se mu naskytla možnost vyrazit na rok za Velkou louži, na high school v Missouri, a od té doby přemýšlí globálně. Po maturitě chtěl pokračovat ve studiu angličtiny a tak zvolil právě UNYP. Výuka probíhá pouze v angličtině a ve výsledku nemá jeden diplom, ale rovnou dva. Navíc mezinárodně uznávaný na většině zahraničních univerzit! Že se rozhodl dobře, tomu napovídá i fakt, že právě na této škole poznal svoji nynější přítelkyni Jordan, Američanku.

„Diplom sám o sobě nic neznamená...“ dochází Jakubovi už v tomhle věku. Proto využívá každé možnosti dělat něco nad rámec výuky. Jeho oborem je psychologie, a proto strávil několik měsíců na stáži v Bohnicích, ve volném čase je viceprezidentem Psychologického klubu a na příští rok plánuje Evropský kongres pro studenty psychologie ze 32 zemí světa… Ne, není to superman, zkrátka na sobě pracuje a jde si za svým cílem. Nicole Severinová, 22 let Po maturitě nevěděla, co chce dál dělat. Místo aby podala přihlášku na všechny možné i nemožné školy, vyrazila do světa. Jedenáct měsíců jezdila po světě v rámci mezinárodního výzkumu na téma Personal Learning, poznala osm různých zemí… Během té doby se jí zalíbil americký vzdělávací systém a zároveň začalo stýskat po domově. Právě možnost zůstat v Čechách a učit se jako v zahraničí ji nabídl UNYP.

„Na škole máme studenty 67 různých národností. Úžasný kulturní mix, člověk se dozví spoustu věcí o jiných kulturách jenom při běžném povídání s kamarády!“ nadšeně vypráví Nicole. Její nejlepší kamarádka je ze Seychel, vyučující třeba ze Států, Irska nebo Británie. Sama Nicole je ve studentské radě a vede filmový klub. Někdy se ze školy vrací až pozdě v noci, ale nijak jí to nevadí. Proč by mělo, když dělá to, co jí baví? Paulina Vráblová, 20 let Studentka ze Žiliny se rozhodla pro UNYP na doporučení kamarádů a nyní rozhodně nelituje. Hlavně se jí líbí náplň vyučování – malé skupinky a interaktivní způsob výuky. Spíš než na prezentování desítek slajdů se tu dbá na diskuzi a vlastní poznatky. Přednášející jsou navíc lidé, kteří mají za sebou desítky let v oboru a rádi se podělí s nastupující generací o nějaké to know-how.

„Vysoké školy mají projekt Erasmus na výjezdy po Evropě, my můžeme cestovat klidně na druhý konec světa.“ povídá mi Paulina. Baví ji hlavně diskuze v hodinách, kdy se krásně projevuje jiné kulturní zázemí ostatních studentů. Má spoustu kamarádů-cizinců, což je legrace, když si spolu chtějí někam vyrazit. Pak to vypadá jako mezinárodní delegace. Příští rok se chystá na jeden semestr do zahraničí. A kam? Ještě se nerozhodla, ale mezi favority patří Argentina nebo Panenské ostrovy.

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL 1. Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd Kolín, Ovčárecká 312 www.vspsv.cz 2. Akademie múzických umění v Praze Praha, Malostranské náměstí 259 www.amu.cz 3. Akademie STING Brno, Stromovka 1 www.sting.cz 4. Akademie výtvarných umění v Praze Praha, U Akademie 172 www.avu.cz 5. AKCENT College Praha, Bítovská 5

www.akcentcollege.cz 6. Anglo-American University Praha, Lázeňská 4 www.aauni.edu 7. ARCHITECTURAL INSTITUTE IN PRAGUE Praha, Františka Křížka 1 www.archip.eu 8. ART & DESIGN INSTITUT Praha, Svatoslavova 333 www.artdesigninstitut.cz

9. B.I.B.S. Brno, Lidická 81 www.bibs.cz 10. Bankovní institut vysoká škola Praha, Nárožní 2600 www.bivs.cz 11. Business Institut, s.r.o. Praha, Kodaňská 25 www.businessinstitut.cz 12. Česká zemědělská univerzita v Praze Praha, Kamýcká 129 www.czu.cz 13. České vysoké učení technické v Praze Praha, Zikova 4 www.cvut.cz 14. CEVRO Institut Praha, Jungmannova 17 www.cevroinstitut.cz 15. Evropský polytechnický institut Kunovice, Osvobození 699 czechuniversity.com 16. Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku Písek, Lipová alej 2068 www.filmovka.cz

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL

17. Janáčkova akademie múzických umění v Brně Brno, Beethovenova 2 www.jamu.cz

18. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích České Budějovice, Branišovská 31a www.jcu.cz 19. LIGS University Praha, Dobrovského 40 www.ligsuniversity.cz 20. Literární akademie (International ART CAMPUS Prague) Praha, Na Pankráci 54 art-campus.cz 21. Masarykova univerzita Brno, Žerotínovo nám. 9 www.muni.cz 22. Mendelova univerzita v Brně Brno, Zemědělská 1 www.mendelu.cz 23. Metropolitní univerzita Praha Praha, Dubečská 10 www.mup.cz

26. Ostravská univerzita v Ostravě Ostrava, Dvořákova 7 www.osu.cz 27. Policejní akademie České republiky v Praze Praha, Lhotecká 7 www.polac.cz 28. Prague College Praha, Polská 10 www.praguecollege.cz 29. Pražská vysoká škola psychosociálních studií Praha, Hekrova 805 www.pvsps.cz 30. ŠKODA AUTO Vysoká škola Mladá Boleslav, Na Karmeli 1457 www.savs.cz 31. Slezská univerzita v Opavě Opava, Na Rybníčku 1 www.slu.cz 32. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. Znojmo, Loucká 21 www.svse.cz

24. Moravská vysoká škola Olomouc Olomouc, tř. Kosmonautů 1 www.mvso.cz

33. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Praha, Lindnerova 1 www.svses.cz

25. NEWTON College, a.s. Brno. Rašínova 2 www.newtoncollege.cz

34. Technická univerzita v Liberci Liberec, Studentská 2 www.tul.cz

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL

35. Univerzita Hradec Králové Hradec Králové, Rokitanského 62 www.uhk.cz 36. Univerzita Jana Amose Komenského Praha Praha, Roháčova 63 www.ujak.cz 37. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ústí nad Labem, Moskevská 54 www.ujep.cz 38. Univerzita Karlova v Praze Praha, Ovocný trh 3-5 www.cuni.cz

44. VŠTVS Palestra Praha, Pilská 9 vstvs.palestra.cz 45. Vysoká škola aplikované psychologie Terezín, Náměstí ČSA 85 www.vsaps.cz 46. Vysoká škola aplikovaného práva Praha, Chomutovická 1443 www.vsap.cz 47. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Ostrava, 17. listopadu 2172 www.vsb.cz

39. Univerzita obrany v Brně Brno, Kounicova 65 www.unob.cz

48. Vysoká škola chemicko - technologická v Praze Praha, Technická 5 www.vscht.cz

40. Univerzita Palackého v Olomouci Olomouc, Křížkovského 8 www.upol.cz

49. Vysoká škola ekonomická v Praze Praha, Nám. W. Churchilla 4 www.vse.cz

41. Univerzita Pardubice Pardubice, Studentská 95 www.upce.cz

50. Vysoká škola ekonomie a managementu Praha, Nárožní 2600 www.vsem.cz

42. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Zlín, Nám. T. G. Masaryka 5555 www.utb.cz

51. Vysoká škola evropských a regionálních studií České Budějovice, Žižkova 6 www.vsers.cz

43. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Brno, Palackého tř. 13 www.vfu.cz

52. Vysoká škola finanční a správní Praha, Estonská 3 www.vsfs.cz

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL

53. Vysoká škola hotelová v Praze 8 Praha, Svídnická 506 www.vsh.cz 54. Vysoká škola Karlovy Vary Karlovy Vary, T. G. Masaryka 3 www.vskv.cz 55. Vysoká škola logistiky Přerov, Palackého 25 www.vslg.cz 56. Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva Praha, Vltavská 14 www.vsmie.cz 57. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha Praha, U Santošky 17 www.vip-vs.cz 58. Vysoká škola obchodní a hotelová Brno, Bosonožská 9 www.hotskolabrno.cz 59. Vysoká škola obchodní v Praze Praha, Spálená 14 www.vso.cz 60. Vysoká škola podnikání Ostrava, Michálkovická 1810 www.vsp.cz 61. Vysoká škola polytechnická Jihlava Jihlava, Tolstého 1556 www.vspj.cz

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

62. Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona Brno, Masná 34 www.fdyson.cz 63. Vysoká škola regionálního rozvoje Praha, Žalanského 68 www.vsrr.cz 64. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov Havířov, Vítězslava Nezvala 801 www.vsss.cz 65. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích České Budějovice, Okružní 517 www.vstecb.cz 66. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Praha, Náměstí Jana Palacha 80 www.vsup.cz 67. Vysoká škola zdravotnická Praha, Duškova 1094 www.vszdrav.cz 68. Vysoké učení technické v Brně Brno, Antonínská 1 www.vutbr.cz 69. Západočeská univerzita v Plzni Plzeň, Univerzitní 2732 www.zcu.cz 70. Západomoravská vysoká škola Třebíč Třebíč, Okružní 935 www.zmvs.cz

Kombinací všech vyučovaných předmětů je Literární akademie inspirativní akademickou půdou, na které se pohybují desítky kvalitních vyučujících a nadaných studentů. Se vstřícným přístupem pedagogů je v každém jedinci důmyslně budován kulturní, jazykový, historický a myšlenkový přehled, tudíž komplexní intelektuální vzdělávání, jež je doplněno výukou cizích jazyků rodilými mluvčími a širokým spektrem tvůrčích dílen (próza, poezie, scénář, střih, média...), které vedou současní umělci tradičně i netradičně. Nikdo ti nebude držet tužku v ruce a nikdo tě nenaučí psát. Nikdo tě nenaučí být kreativní. Naučí tě přemýšlet, pracovat na sobě a objevovat své tvůrčí možnosti. A to chceš!

International ART CAMPUS Prague www.art-campus.cz Dny otevřených dveří: 19. 3. 2015 7. 5. 2015 3. 9. 2015 Přihlášky podávejte do 15. 6. 2015!

Bakalářské obory

Forma studia

Délka studia

Získaný titul

Školné/semestr

Literární tvorba

Denní i kombinovaná

3 roky

BcA.

Od 30 000 Kč

Mediální tvorba

Denní i kombinovaná

3 roky

BcA.

Od 30 000 Kč

Navazující magisterské obory Forma studia

Délka studia

Získaný titul

Školné/semestr

Literární tvorba, specializace Tvůrčí psaní

Denní

2 roky

MgA.

27 500 kč

Literární tvorba, specializace Redaktor

Denní

2 roky

MgA.

27 500 kč

Mediální tvorba, specializace Audiovizuální

Denní

2 roky

MgA.

27 500 kč

Mediální tvorba, specializace Nová média

Denní

2 roky

MgA.

27 500 kč

AKCENT College patří mezi soukromé vysoké školy, které si zakládají na tom, že jejich absolventi najdou široké uplatnění v ČR i v zahraničí. Tříleté bakalářské obory v prezenční i kombinované formě Angličtina jako cizí jazyk Čeština jako cizí jazyk Studium zaměřené na přípravu budoucích lektorů angličtiny nebo češtiny pro cizince (Czech for Foreigners). Dny otevřených dveří: 12.1. a 9.2.2015 od 16:30 Termíny přijímacích zkoušek 21.4. a 23.6.2015

www.akcentcollege.cz

Chceš studovat v angličtině, ale nechceš jet do zahraničí? Tak studuj na UNYP! Od roku 1998 nabízíme nejlepší vysokoškolské vzdělání v anglickém jazyce ve střední Evropě, se zaměřením na obchodní administrativu, anglický jazyk a literaturu, komunikaci a masmedia, IT management, mezinárodní ekonomické vztahy a psychologii. Potkáš studenty a učitele z celého světa a poznáš anglosaský styl výuky!

Chceš vidět, jak se u nás studuje? Nahraj QR kód a podívej se na video! Americké bakalářské programy

Evropské bakalářské programy

• • • • • •

• • • • •

Obchodní administrativa Komunikace a masmédia Mezinárodní ekonomické vztahy Psychologie IT Management Anglický jazyk a literatura

Obchodní administrativa Marketing Finance Online Marketing Management cestovního ruchu

University of New York in Prague | Jiný způsob vzdělávání

www.unyp.cz

DIVOKÉ PÁRTY VYSOKOŠKOLÁKŮ! Pokud se po střední škole vydáš na vysokou, asi tě nemine kolej. A jestli náhodou jo, tak po přečtení těchto historek budeš litovat, že tam nejdeš a třeba změníš názor. Za jejich pravost neručím, ale jsou tak super, že se pod ně klidně podepíšu. Když jsem sepisovala tento článek, ptala jsem se kamarádů na jejich úsměvné příběhy. A protože nemám žádného kamaráda vyloženě šprta, tak snad každý z nich zažil nějakou nezapomenutelnou chodbovici, vtipné vzkazy na lednici nebo ukradené jídlo, nečekané návštěvy a poblitý záchod. Kolej holt není pro ty, co mají rádi klid a nerušený spánek. Můžete se přesvědčit sami. Děcka z Podolí nebo Ústí? Tahle historka je natolik super, že si ji přisuzují studenti z různých míst našeho státečku. Kde je zakopaný pes sama nevím. Tihle studenti ucpali mezery ve dveřích a na chodbě napustili 30 cm vody. Protože to byli lidi vychytralí, tak aby jim voda neutekla, uřízli dveře půl metru nad zemí (nad prvním pantem). Kvalitní kolej – kvalitní lino. Linoleová podlaha nic nepropustila, takže se zhruba týden o bazénku nevědělo. Studenti tady pořádali závody na nafukovacích lehátkách. Až když se vrátila uklízečka z dovolené, nevšimla si zavřené spodní části dveří, zakopla a spadla „na placáka“ do vody. Zazvonil zvonec…

Trochu morbidn

í humor

ečírek pití Drogový v ávat. K vysoké škole prostěna koleji.

me nalh No přece Co si bude í nejraději? ij p ti polijete. n e d u st šance, že se vléct. á k so patří. A kde vy je te pře opilí, tak tšinou chce ě A když jste te, tak se vě be nešikovn e lij se o a p n se rá te k , by a ce A když l, d a rá pořád mojí kama arty zrovna p a co n To se stalo , d a e k j a lu nky Prosila k jí půjčil tre vylila víno. neměl, tak vlečená se Ty ře y. P k . lá tr p e te ž jí půjčil ký volný sv ja ě n rety. Jeliko a il ig jč pů vína a c a u šk a fl kámoška ji ž u u vo m ký koupit no stavil ji něja pak vydala padala, za která bije, vy , k la ě ja d k vě ta e , n a lk o h k vypadala á d pro víno drogy. Chu jde jenom že , la , a nabízel jí va o k ceš, kokain kuse opa ára, jaké ch eď se tomu g a v jednom ci m á m a t šak já padlo dobře a cigára. „V ěstí vše do št a N ?“ in pervit jeme. jenom smě

O brněnských Slov ácích, rozumějte Slovácích bydlící na brněnských ko ch lejích, už jsem sly šela ledaco. Ale to mě naprosto odzb hle rojilo. Na Kraví ho ře byl pohřeb a Slovák číslo 1 po píchnul Slováka čís lo 2, ať se hodí do gala, že je půjd ou (cituji) vyžrat. Dvojka byla za de minut ustrojená v o set bleku (kde sakra Slovák vezme ob na koleji?) a chysta lek la se k odchodu. Jenže jednička to naštěstí myslel a ze srandy, což dv ojka nepochopila a opravdu se chtě la jít na ten pohřeb najíst. Teď se tím baví ce lá kolej.

Dinosauři ještě nevymřeli Tohle je naprostá pecka. Možná trochu věřte, nevěřte, ale co. Po úvodní party semestru se jeden student stavárny vrátil na kolej s pořádnou bolestí hlavy. Naléhal na kamarády, ať mu najdou nějaké prášky. Jediné, co měli po kapsách, byly takové barevné pilulky, shodou okolností růžové (jako ibalgin). Vzal si jeden a šel spát. Ráno ho našli na záchodech, kde ležel na zádech a ptal se: „Kluci, co jste mi to sakra dali? V noci jsem šel zvracet a místo večeře vyklopím malého dinosaura.“ Ten prášek byl ve skutečnosti hračka, která po vložení do vody nasákne a zvětšuje se.

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

Klára Gaňová

ROZHOVOR

ROČENKOMAT

- to nejlepší ze střední na jednom místě! „Trošku doleva, bradičku nahoru, táááák. Vydržet, vyletí ptáček!“ Pokud je maturitní tablo vrcholem tvýho úsilí v zachování si památky na období prvních velkoalkoparty, výbuchů laboratoří při hodinách chemie a geniálních hlášek spolužáků, rozhodně potřebuješ číst tenhle rozhovor o Ročenkomatu. Díky němu si totiž může člověk zvěčnit svý středoškolský průsery a lásky, aby nad nima na třídním srazu po dvaceti letech mohl brečet jako želva… nebo smíchy? Holky jak se máte? (smích) Petra: Mám se fajn. Sice je hodně práce, ale člověk se aspoň nenudí. Katrin: Já jsem teď trochu nemocná, ale taky dobrý.

Hodně práce máte asi kvůli Ročenkomatu. Co to vlastně je? Katrin: Asi takhle – díky Ročenkomatu si můžeš vytvořit třídní ročenku, aniž by si vstal od počítače. Je to stylová knížka, kde jsou informace o škole, profil třídního, profily žáků, společné fotky. Každá třída si díky tomu může zvěčnit to, jak vypadali, zapsat nejlepší hlášky a celkově si vyrobit pěknou vzpomínku na střední nebo vysokou. Hodně se zajímáme o typografii a grafiku, takže nám opravdu záleží, jak ročenka bude vypadat. Musí být pěkná, ale zároveň vydržet vodopády

slz a osahávání při nostalgickém vzpomínání. Petra: Je to způsob, jak si přes internety vyrobit hezkou vzpomínku na střední na míru.

chce pamatovat. Ať už je to lyžák, hlášky učitelů a spolužáků nebo to, jak se kdo zbořil na maturitním plese.

Takže to je jenom pro středoškoláky?

Cenzurujete sprostý nebo nevhodný fotky? Co takhle z první party, odkud může být hodně kompromitujícího materiálu! J

Petra: Vůbec ne, je to právě jak pro lidi ze základky, kteří třeba končí ročník, tak klidně pro dobrou partu z vejšky nebo ze sportovního klubu. Vždycky se najde něco, co si člověk

Katrin (usměje se): Neee! Nijak do toho nezasahujeme, každý si může udělat ročenku podle sebe.

Je něco, co vás zatím vyloženě dostalo z toho, co vám třídy poslaly? Katrin: Je fakt, že se u toho často dost nasmějeme. Nejlepší asi byla odpověď na dotaz „Co bych rád zapomněl“: Ráda bych zapomněla na to, jak jsem jednou omylem plivla ze třetího patra řediteli na pleš. Petra (směje se): Myslím, že to bude hodně vtipné, až se za 10 let všichni sejdou na nějakém srazu a vezmou ročenky s sebou. No a o tom to je – takovýhle super věci prostě nesměj být zapomenuty!

Tak určitě J Když si chci udělat ročenku pro sebe a kámoše, jak to funguje? Katrin: Stačí se přihlásit na www.rocenkomat. cz. Tam máme aplikaci, která tě vším provede. Nejlepší je zaregistrovat se přes jeden e-mail, aby v tom třída neměla zmatek. Ve svým profilu si pak nahrávají fotky, texty, prostě cokoliv, co chtějí v ročence mít. Vše funguje online, takže se nikam nemusí jezdit.

To zní docela jednoduše, ale jak potom získám tištěnou ročenku? Vytvářím si i vzhled, zařizuju tiskárnu? Petra: Tohle by bylo moc náročný, my se to snažíme maximálně zjednodušit. Máme udělanou šablonu, do který se dají fotky, jména, motta, příběhy a další věci vložit. Ty si pak vybereš jen design ročenky a celkový vzhled. My to potom všechno vyrobíme a do ruky se ti pak dostane hotová ročenka.

To musí být strašná piplačka! Petra: Jo, to je. Hlavně když něco děláš s Katrin. Je strašná detailistka. Neustále poslouchám, „zarovnej ty fotky“, přitom jde třeba o posunutí fotky o tři milimetry. Nebo „ta červená je málo červená“ nebo „napíšu ti PÁR poznámek, co je třeba ještě upravit.“ Katrin (směje se): To je pravda! Na detailech mi hodně záleží! Někdy mám pocit, že Péťa už má těch připomínek dost, ale pak slyší pozitivní reakce a vidí, že to není zbytečné. Vše děláme v našem volném čase, ale strašně nás to baví a těší nás, že se to lidem libí.

Takže vyrobení jedné ročenky asi není otázka dvaceti minut…ale jak dlouho trvá vytvořit ročenku samotné třídě? Petra: To záleží na šikovnosti a rychlosti toho,

jak si to třída zařídí. Pokud si s tím chtějí vyhrát, třeba vyzpovídat učitele a udělat dobrý fotky, může to být týden. Taky to ale můžou tvořit několik let a udělat si fakt pořádnou ročenku. Katrin: Dobré je, že to není časově omezený a člověk na tom může pracovat průběžně. Máme docela vypracovanej systém, abychom se lidem připomínali a nezapomněli na to. Obecně ale platí, že si to třída může vytvořit za hodinku, nebo si na tom dá záležet a chvilku to potrvá.

Vojta Černý

Kdy je podle vás nejlepší doba na zařízení ročenky? Petra: Pro středoškoláky tak 2-3 měsíce před maturitou, nebo před maturitním plesem, aby na to člověk pak nemusel myslet. Katrin: Podle mě je obecně dobrý začít už v září nebo říjnu, aby byl čas to upravovat a vylepšovat. U maturantů je určitě dobrý počkat na maturitní ples, to je jeden z nejlepších zážitků ve čtvrťáku a neměl by tam chybět.

Jaký vlastně máte vztah k maturitnímu tablu? Petra: Já je moc ráda nemám. Spíš vůbec. (smích).

Proč? Petra: Přijde mi, že to strašně zaspalo dobu a asi úplně nechápu jeho význam. Ta třída věnuje energii vytváření něčemu, co pak někde půl roku visí a pak to skončí v popelnici. Navíc tablo je jen jedno, ale ročenku pak má každý.

Proč jste vlastně Ročenkomat vymyslely, co vás k tomu přivedlo? Petra: No v podstatě to začalo tak, že jsem si chtěla udělat takovou vzpomínku na naši třídu na střední. V té chvíli jsem si uvědomila, že tady vlastně nic takovýho není. Tak mě napadlo, že bude super udělat něco podobného pro sebe. Katrin: Na vysoké jsme měli udělat nějaký projekt jako bakalářskou práci. Chtěli jsme udělat něco, co nepůjde do šuplíku. Péťa měla nápad s ročenkama už strašně dlouho v hlavě, tak jsme začaly zjišťovat, co by mělo v takové ročence být, navrhly jsme vzorové ročenky. Mělo to docela slušný ohlas, tak jsme na tom začaly pracovat víc a vznikl Ročenkomat.

Inspirovaly jste se nějak v zahraničí? Katrin: Ze začátku ne, ale pak jsme zjistily, že v Americe a Anglii to je strašný hit, že tím lidi vysloveně žijou. V Česku to ale moc není, tak jsme to chtěly udělat i tady. Já to beru jako doplněk k ročence. Fotky z tabla se do ní dají použít a celé to vypadá dobře (Smích – jo jsem detailistka).

MAREK VAVRUŠA:

JAK JSEM ŠEL MÍSTO NA VYSOKOU

DO SVĚTA…

Když jste se ho v únoru (období podání přihlášek na vysokou) zeptali, co chce dělat a kam jde na vysokou, jen se usmál a říkal: „Já pojedu do Anglie.“ Ani po maturitě se jeho odpověď nezměnila. Ne, že bych mu nevěřila, ale ještě v červenci neměl nic zařízeno. Byl to „jen“ plán, v němž se spoléhal spíš na druhé, zatímco sám seděl v kavárně. Nakonec nám všem vytřel zrak, když začátkem srpna rozeslal zprávu: „Za týden odlétám.“ A teď? JE TAM! V ANGLII. Nezávislý, samostatný a hlavně – SPOKOJENÝ. A co je na tom nejhorší, místy mu to právě z pozice vysokoškoláka závidím…

KDO JE MAREK VAVRUŠA Pochází ze Zlína. Už ve svých 16 odtud ale odešel do Vsetína, kde úspěšně odmaturoval na střední škole se zaměřením na žurnalistiku a média. Právě v otázce dalšího studita byl ale nejistý, a myšlenka zůstat v Česku se mu taky nepozdávala. V srpnu si proto sbalil kufry a odjel. Byla to touha zdokonalit jazykové dovednosti, zkusit žít v zahraničí, ale hlavně neztrácet čas, co ho dovedlo do Anglie. Dnes tam má práci, bydlení, nové přátele. A i když si občas posteskne po pravém vysokoškolském životě (rozuměj: koleje a party!) je spokojený. Možná víc než my všichni dohromady.

„Stává se skoro pravidlem, že jdou studenti po střední škole na vysokou. Když se jich zeptám proč, ani nejsou schopní odpovědět. Do práce se jim nechce. Studia v zahraničí a cestování vůbec se bojí, protože neumí jazyky. Takže poslední možnost, a té se v Česku držíme zuby nehty, je honba za titulem. Jinak si neumím vysvětlit, proč si je cpeme třeba i do přezdívek na sociálních sítích.“

PRVNÍ KROK

láci, anebo pracující, stupňovala. Byl to velký krok, navíc do neznáma. O odjezdu se stoprocentně rozhodlo teprve dva týdny před odletem. Do té doby to byly „jen“ plány. On sám prý věděl, že pojede, jen si nebyl jistý, kdy. „Chtěl jsem si užít poslední dlouhé prázdniny. Anglie připadala v úvahu až od září.“ Ale jak se říká, člověk míní, život mění. V share house jeho kamarádky se uvolnil pokoj. Bylo mu řečeno, že pokud chce jet do Anglie, musí se rozhodnout – hned. A přiletět co nejdřív. „Právě o share house je v Anglii obrovský zájem, jakmile dáte nabídku na internet, za pár hodin už není. Je to nejlevnější volba ubytování a na začátek i ta nejlepší.“ Bylo to takové teď anebo nikdy.

Cestou stihli probrat vše, co bylo potřeba obstarat záhy po příjezdu. „Zkušenosti druhých jsou k nezaplacení. Například, co se týká pojištění, je lépe obrátit se na někoho, kdo už v Anglii žije. Jinak se stane, že přijedeš a ani nevíš, co to národní pojišťovací číslo je a že se bez něho neobejdeš.“ Po příletu bylo u letiště tolik autobusů, že nebýt kamarádky by pravděpodobně nastoupil špatně a ocitl by se na druhé straně Londýna. Byla sice noc, ale Londýn není Zlín - všude bylo strašně moc lidí: „Na jednu stranu jsem byl rád, na druhou jsem byl hrozně vyděšený…“

Mára nevěděl, kterým směrem by se měl po maturitě vydat, ani co by chtěl do budoucna dělat. Zásadní bylo taky to, že se mu nelíbil systém našeho vysokoškolského vzdělání. „U nás je všechno jen o biflování, o praxi tady nezakopnete,“ říká. Proto ho lákala vysoká škola v zahraničí. V poslední době často opěvované Dánsko, kde se studenti učí především praxí. Nakonec ale vysokou odsunul na druhou kolej, prý kvůli jazykovým dovednostem, které v tu chvíli nepovažoval za adekvátní ke studiu. Výzvou bylo spíš sbalit kufry, najít si v zahraničí práci, bydlení a angličtinu povýšit na takovou úroveň, aby si mohl vysokou školu v zahraničí vybrat a bez větších proVYSNĚNÝ ANGLICKÝ blémů ji dostudovat. Prostředí Anglie už DOMEK okusil dvakrát, líbilo se mu tam: „Můj sen byl bydlet v Londýně.“ Nad rozhodnutím, DEN D Do Anglie si nebral nic jiného než oblečekam vyjede, tedy nezaváhal. Mluvil o tom ní. A peníze. Jejich share house je kompůl roku, ale musím říct, že kromě povídá- „Koupil jsem si letenku a týden na to jsem pletně vybavený, což je zahrnuto v ceně. ní nic neřešil. V podstatě celý jeho odjezd letěl.“ Pravidelně jsem se ho po maturitě „Když se cokoliv pokazí, opraváře zajišťuse uskutečnil nečekaně, ze dne na den. ptala, jak to vypadá s tou Anglií. Nikdy je majitel, který ručí za funkčnost celého jsme nedošli k závěru. A nakonec jsme domu.“ Snil o typickém anglické stavbě, šli na poslední kávu, já (oficiálně už vy- což se splnilo. Bydlení v Leytonu, odkud sokoškolák) jsem před sebou měla ještě je nádherný výhled na všechny londýnské dlouhé prázdniny a Mára už byl na startu mrakodrapy, má jen dvě minuty od zastávBUĎ TEĎ ANEBO NIKDY nové zkušenosti. Byl možná trochu ner- ky metra. V baráku je pět pokojů, a když Měl jen pár informací, těch nejdůležitěj- vózní, ale rozhodně zvědavý a natěšený. Mára přijel, bydlelo tam sedm lidí. Tehdy ších. K tomu všemu ale taky kontakt, za „Nedocházelo mi to, čtyři roky jsem bydlel jen Češi a Slováci, seznámení a vůbec prvkterý je každý, kdo chce vycestovat, vděč- na intru. Říkal jsem si, že s odloučením by ní střet se životem v Anglii byl úplně bezný. Kamarádku ze střední, která odešla do neměl být problém,“ a na poslední chvíli problémový. Lidi se prý ale dost střídají Anglie taky po maturitě a žije tam déle než navštívil celou rodinu. Velkou výhodu měl – o čemž vypovídal i jeho ultrarychlý odrok. Nervozita se někdy v půlce prázdnin, opět v tom, že neletěl sám, ale s kamarád- jezd. Aktuálně s nimi bydlí i Španěl a Ital. kdy se ze středoškoláků stali vysokoško- kou. Přesně s tou, s níž měl sdílet i dům. Potkat se najednou je ale bez šance.

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

Veronika Velcerová

„Každý má přes den svůj program, potkáme se maximálně v noci.“ Co se týká národností, preferuje právě cizince, protože to člověka donutí mluvit anglicky, a s tím do Anglie odjížděl. I když říká, že první setkání s angličtinou nebylo úplně snadné. „Kupoval jsem si lístek na autobus, a jediné, co jsem rozuměl, byla cena. To jsem si řekl, že jestli to tak půjde dál, tak je to úplně v prdeli (smích),“ a dodává: „Když jsem odjížděl, myslel jsem si, že mám dobrou angličtinu.“ První dva týdny ale angličtinu příliš nevyužil, právě proto, že bydlel s Čechy a Slováky a nikoho ještě neznal.

PRVNÍ PÁD… Bez financí se na začátku neobejdete, chce to nějaký základ. Určitě nemusí být vysoký, rozhodně je to ale investice, která se vám mnohonásobně vrátí. Někdo se chce nejdřív aklimatizovat, druhý hledá práci hned. Mára usiloval o práci, kde bude nucen komunikovat: „Ve chvíli, kdy jsem si užil Anglii jako takovou, nastal čas vytvořit si CV a jít do boje.“ Při roznášení životopisů po nejrůznějších barech, kavárnách a restauracích mu skoro všude řekli, že se ozvou. „Občas se stává, že když dáš životopis nesprávnému člověku, ani se na něho nepodívají a skončí v koši.“ Za několik dní se mu ozvali z restaurace, kterou navštívil jako první, aby došel na trail shift. Chválili ho se slovy, že mu zavolají, v kolik hodin má přijít další den. Jedinou podmínkou byl nákup oblečení, vývrtky, otvíráku apod. „Byl jsem nadšený, práci jsem měl jen kousek od domu. Říkal jsem si, že do toho investuji,

že se mi to vrátí.“ Uběhlo pár dní a nic se nedělo. Psal jim, volal a začínal být naštvaný. Později pochopil, že se ani nic dít nebude.

…A DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO Další zkušenost na sebe nenechala dlouho čekat. Tentokrát se jednalo o pohovor v jiné restauraci. „Když jsem přišel, od pohledu bylo jasné, že jsem tam nejmladší.“ První část pohovoru bylo představení se, v další měli zájemci mluvit o své národní kuchyni a oblíbených jídlech: „To jsem jim hned zkritizoval pivo (smích).“ A pak to přišlo, poslední část byl marketingový plán podniku – konkrétně design loga, slogan, týdenní rozvrhy apod. „Tušil jsem, že to neklapne, ale popral jsem se s tím. Nakonec jsem byl rád, že můžu do budoucna počítat s tím, že něco takového může přijít.“ A to už začalo jít do tuhého. Peníze, které měl na začátek, skoro došly. Zkoušel hledat práci přes své spolubydlící, když mu kamarádka doporučila restauraci, kde před časem sama pracovala. Předem říkala, že je to tam náročné, ale peníze byly potřeba. A taky komunikace. Proběhl menší pohovor a následující den trail shift. Do třetice všeho dobrého… VZALI HO! A jako waiter tam pracuje doteď.

CESTOVÁNÍ OTVÍRÁ OČI I DVEŘE Za měsíc si vydělá tolik, že na výplatu sáhne jen z třetiny na nájem. Cestování a jídlo zaplatí z dýšek. S volnem je to jako u nás, jen se nehraje na víkendy. Dva dny v týdnu má jen pro sebe, směny jsou prý v pohodě, když je vstřícný kolektiv. Na druhou stranu jsou tak různorodé, že si člověk nemůže zvyknout na jeden časový režim, jak tomu je běžně u nás. „V práci

máme skvělý kolektiv, takže i když jsem tam dlouho, jsem tam rád. Pořád vtipkujeme. Čas spolu trávíme ale i mimo práci. Pořádáme house party, chodíme do klubů. Lidé, se kterými pracuji, sem jeli proto, aby něco zažili. Takže se k takovým akcím nestaví zády. „NE“ tady fakt nefrčí.“ Když to slyším, fakt nechápu, za čím se pořád honíme. Vysoká škola nemá nohy, neuteče. A pokud studujeme jen pro tituly, nemá to smysl – je tolik jiných možností. Když se Máry ptám, jak to vidí dál, jestli chce zůstat v Anglii anebo se vydá jinam, jestli zkusí vysokou anebo touží po kariérním postupu, odpovídá: „Chci si vydělat peníze a příští rok jet třeba na čtvrt roku do Mexika, kde mám známé. Zatím nejsem rozhodnutý, kdy začít studovat. Pořád zvažuji, jestli zkusím práci spolu s vysokou v Anglii anebo odjedu třeba právě do Dánska,“ a důrazně dodává: „Ale ani jednou za tu dobu, co tu jsem, mě nenapadlo, že bych se nastálo vrátil do Česka!“

ZKUŠENOST

Očekávání

Dva studenti, dva pohledy, rozdíl jednoho roku!

Krásné dobré ráno! Ráno mě neprobudil budík, jak jsem ještě donedávna byla zvyklá. Vzbudila mě krásná vůně ranní kávy, kterou z nedaleké kavárny přinesla moje spolubydlící. Podívala jsem se na hodiny, osm pryč. Pohoda. Zapnula jsem svůj oblíbený seriál a vychutnávala si skořicové latté. Zní to jako pohodový víkend? Chyba lávky! Tohle je ráno mého obvyklého všedního dne.

Žádný spěch A jak vypadá můj život coby vysokoškoláka? Ráno vstanu, dám si dobrou snídani, žádný spěch. Potom se procházkou vydám na metro. Občas ještě stihnu posedět v parku a přečíst si noviny. A pak už hurá na první přednášku. Opruz jako na střední bys ale čekal marně. Asi tou největší výhodou vejšky je, že po dlouhých (asi tak sto) letech studuju jenom to, co mě baví. Takže drahá fyziko a chemie, uvidíme se zase až na smrtelné posteli! Po přednášce mi začíná několikahodinová pauzička. Jak to? Rozvrh si přece sestavuju sama. Takže zakotvím v nejbližší kavárně. Jo, stal se ze mě kavárenský povaleč. A jsem na to pyšná. Naše tempo je vražedné, našim revírem jsou kavárny!

Když studuješ, co tě baví Po pár hodinkách se vydám na další přednášku, a pak už hurá do svého náhradního domova. Doby, kdy se na kolejích zabavovaly vařiče, už jsou však dávno pryč. Kuchyňský koutek je totiž součástí. Stejně tak jako koupelna. Po příchodu domů mě čeká pár hodin učení. Nic, co by se nedalo přežít. Člověk by se až divil, jak to najednou do hlavy leze samo, když studuješ to, co tě baví. Když s tím někdy trochu bojuju, zavolám na pomoc silné muže - zvýrazňovače a strýčka Googla. A pak už to jde úplně samo. Bojíš se zkouškového období? Tak žádný strach! Není to totiž jen samý stres, ale také nová revoluční metoda v hubnutí. O oslavách, když tu zkoušku náhodou dáš, ani nemluvě.

Volno!!! A pak už je tu večeře. ŇAMI! Zvěsti o tom, že studenti jedí jen čínské polívky z pytlíku za pět korun, jsou jenom drby. Při vejšce se najde čas i trochu brigádničit. Takže řeči o tom, že studenti jsou chudí jak kostelní myši, nemusí být vždycky nutně pravda. A po chutné véče, následuje, co? No přece party, party, party! Už nemusí být totiž jen o víkendu. A nikdo ti nebude trhat uši za to, když přijdeš na přednášku pozdě (=vůbec). Nebo že dorazíš se slunečními brýlemi, polštářem a solidní kocovinou.

Aneta Matyšová a Martin Žákovec

KAŽDÝ SI TU VEJŠKU VLASTNĚ PŘEDSTAVUJE ÚPLNĚ JINAK. Ze začátku se těší, nemůže se dočkat, až konečně vypadne ze střední a od rodičů, a najednou bude svobodný, volný jako pták. Začnou nejlepší léta jeho života, bez starostí, bez zábran (ale s ochranou). Koukni se, jak to mají dva studenti, kteří se liší o jediný rok a uvidíš. PS - hodně záleží na tom, kterou školu studuješ ;).

vs. Realita Budík sadista Co to je za otravný zvuk? Bože, ať to přestane a můžu spát dál… Probouzím se u stolu, bolavá záda a krk, hlava zabořená v klávesnici. Tolik k psaní seminárky. Budík ukazuje teprve půl sedmé. No nazdar, to jsem spal tak dvě hodinky. Proběhnu koupelnu, kde radši ani nemám zrcadlo – jak vypadá zombie, dávno vím, netřeba si to každé ráno připomínat. Rychlá snídaně za pochodu a „hurá“ do školy. Zase.

Přijdu do školy – venku tma Vyhrnu si rukávy, vystrčím lokty a nějakým zázrakem se vejdu do metra na první dobrou. Nestává se tak často! Během deseti zastávek stihnu sedmkrát usnout vestoje. Zdají se mi krásné sny o střední, když bylo ještě krásně. Do třídy sprintuju – když přijdu o vteřinu později, vyslechnu si monolog začínající slovy: „Kolego, tohle by nešlo, musíte chodit včas, jste přeci ještě….“ a končícího: „… no to si musíte nahradit, já netoleruji pozdní příchody.“ Bez dechu dosedám do lavice. Jenže nikde nikdo. Vyučující dorazí až po dvaceti minutách s kafíčkem v ruce. Aha.

Odcházím ze školy – venku tma Nějakým zázrakem neusnu a přesouvám se na přednášku. Tady boj s únavou prohrávám po třetím slajdu. Devadesát minut spánku a já odcházím z posluchárny novými informacemi nedotknutý. Možná lepší na ně nechodit a zůstat doma. Jenže svědomí je mrcha. K poledni se vyskytne půlhodinka mezi přednáškami, akorát tak dojít do menzy na imitaci jídla, zavzpomínat na domácí stravu, a zpátky do lavice. Den se dlouze táhne, světla venku ubývá… Konečně konec! Že bych si z toho něco pamatoval, to se nedá říct.

„Volnočasové aktivity“ Kolej ti možná rodiče zaplatí, ale hlady se umřít nechce nikomu. Takže ještě na hodinku na dvě do práce, ať už do kavárny, supermarketu nebo do mekáče. Po pár týdnech seš jak robot. Ani nevnímáš, co vlastně děláš. Cestou zpátky na kolej zastávka na nákup. Poslední pytlík zlámaných špaget v akci – přeci jen mám dneska štěstí. Lepší než včerejší čínská polívka. Už aby byl víkend a maminka uvařila něco poživatelného… Jako dezert si dám doma kafe, černější než podrážka, a s odhodláním otvírám skripta.

Začarovaný kruh Takové „učebnice“. Po chvilce kontroluju, zda jsou vážně napsané česky. Prej jo. Aha. Na obalu se píše matematika, ale uvnitř jsou samá písmenka a na číslo člověk nenarazí. No nic, zkoušky jsou ještě daleko. To počká. Z posledních sil otevírám soubor se seminárkou. Napíšu dva odstavce a pak už si nic nepamatuju… Jenom na tváři mám zase ráno otlačený enter.

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz

Co dokáže mobilní platforma?

APPLIŠTĚ

32 1 2 3

4 5 6

Appky od Adama:

Adam Kos

ŠKOLNÉ

KOLIK STOJÍ VŠ třikrát jinak – šprtej a nech si za to platit! Zajímá tě porovnání, jak se žije, studuje a užívá života na vysokých školách v Americe, Dánsku nebo v Česku? Je pravda všechno to, co se o studiu v Dánsku povídá? Mají v Americe jen party jako ve filmech? Znamená zůstat v Čechách zahrabat se v nudě? Přinášíme ti tři různé pohledy studentů, kteří v těchto zemích chodí na vejšku.

Česko České státní univerzity jsou poskytovány zdarma. Navíc, domov máte pořád v jedné zemi. A že je v Česku nuda? Přečti si příběh Kristýny, která prvním rokem studuje na Karlovce. „Život studenta v Česku se mi moc líbí, jsem tu ráda. Nemusela jsem si platit žádné jazykové vstupní testy, a dokonce ani jiné materiály, protože máme přístup do všech knihoven nebo máme materiály online přímo od učitelů. Abych se na školu dostala, musela jsem vynaložit hodně úsilí. Na druhou stranu si myslím, že není takový problém se tu udržet. I univerzity u nás v Česku nabízejí hodně zajímavých přednášek s různými specialisty v oboru a taky máme možnost se zúčastňovat množství zajímavých debat. Bohužel mi tu zakrňuje angličtina. Výhodou pro mě je, že jsem se dostala na vysněný obor a mohu být nablízku své rodině. Původně jsem chtěla v Česku na vejšce strávit jen rok, ale líbí se mi tu natolik, že se nikam nechce.“

Kristýna, 19 let

Univerzitní život v různých zemích nabízí pestré podmínky studia, možnosti a zkušenosti. Většinou platí, že studium za hranicemi je větší challenge. Z českých studentů se ale na americké univerzity nedostane jen tak někdo. Zůstat v Česku také automaticky neznamená získat špatné vzdělání. V Dánsku zase není levné žít i bez placení školného. Ovšem, není investice do vzdělání ta nejlepší investice?

VĚDOMOSTI? Dánsko Skandinávská země, kde studentům platí za to, že tam studují. Kvalitní univerzity, výuka v angličtině, slušná šance na přijetí, vysoká životní úroveň. To všechno charakterizuje Dánsko. Přinášíme názor Dominika, který tam už několik měsíců studuje. „Ano, na školách v Dánsku se neplatí školné. Dokonce je to naopak. Dánské školy platí studentům. ALE musíte si najít práci se smlouvou na 12 hodin týdně. Najít si takovou práci bývá už těžší, kvůli neznalosti dánštiny a kvůli tomu, že na práci zbývá čas jen o víkendech. Pokud takové zaměstnání získáš, minimální mzda není vůbec špatná a stát ti přispívá 21 tisíc korun měsíčně. Navíc jako zahraniční student máš možnost účastnit se dánských kurzů zcela zdarma! Ceny bydlení se pohybují okolo 10 tisíc měsíčně. Všechno za to ale stojí. Univerzita je úžasná, nabízí mi hodně možností a vytváří super start do života.“

Dominik, 19 let

Spojené státy Cesta ke studiu na americké univerzitě je opravdu trnitá, a ani přijetí není konečná výhra. Je nutné totiž počítat s velkým finančním zatížením. Většina studentů žádá o stipendia, ale ty jsou poskytovány jen těm opravdu nejlepším. Někteří posílají motivační dopisy do firem jako je třeba Coca-Cola a ucházejí se o finanční podporu. Přinášíme vám názor Američanky Hany. „Školné je tu opravdu velmi drahé, mnoho studentů si bere půjčky. Mně rodiče spořili 18 let na zaplacení vysoké školy. Dostala jsem „scholarship“, tedy stipendium. Nicméně ale činilo jen 1500 dolarů a pokrylo pouze náklady na učebnice. Moje univerzita patří k těm levnějším a platím dohromady i s ubytováním 20 tisíc dolarů ročně. Na druhou stranu bych neměnila. Škola je opravdu úžasná. Musím se sice hodně učit, ale o to víc zábavy nabízí. Můj život vypadá tak, že se učím, jsem s přáteli a o víkendech pořádáme party na kolejích.“

Hana, 18 let

Lenka Kosmatová

ROZHOVOR

NA VOZÍČKU A STEJNĚ STUDUJE V DÁNSKU! „Vždycky jsem chtěl vypadnout z Čech,“ říká jednadvacetiletý Kevin. Nakonec si po maturitě sbalil saky paky a rozhodl se studovat vejšku v Dánsku. Před třemi měsíci nastoupil na obor Sales & Marketing. Kevin je skvělým příkladem toho, že když něco chcete a jdete si za tím, nic vás nezastaví. Třeba ani fakt, že jste na vozíčku. Co kluka, jako jsi ty, dovede ke studiu v zahraničí? Naše český školství moc nemám rád. Už od patnácti jsem věděl, že jednou, až vystuduju střední, tak půjdu někam ven. Prvně jsem chtěl do Ameriky, ale když to tam nevyšlo, tak jsem se poohlížel po ostatních vejškách. Náhodou jsem narazil na nabídku agentury Czech-us, která mě hned zaujala. Na školu v Dánsku mě přijali na základě mé eseje, testu, který vypadá podobně jako maturita z angličtiny, akorát je těžší, a pohovoru.

Dánsku jsi už od srpna. Vzpomeneš si na své první dojmy, když jsi sem přijel? Dvěma slovy – příjemný překvapení. Všichni jsou tady na mě milejší, nikdo na mě blbě nečumí a nezatěžují mě hloupými otázkami. Během prvních dvou tzv. introduction days se na mě ale navalilo tolik informací, že jsem to nějak nemohl pobrat. Jak to tady funguje, kde najdu všechny soubory do školy, na jaké servery ukládají učitelé prezentace – to všechno se nám snažili vtlouct do hlavy. Teď honem nevím, jak se to řekne česky, anglické slovo pro to, jak jsem zpočátku cítil, je mental breakdown. Naštěstí netrval dlouho, přes víkend jsem se sebral a už to bylo v pohodě.

„Nejsou tu naprosto žádný bariéry.“ Můžeš se po městě a univerzitě pohybovat bez větších problémů? Situace je tu rozhodně lepší než v Česku. Jak ve městě, tak ve škole se nenachází naprosto žádný bariéry. Pohybovat se tu je

pro mě mnohem snazší než u nás. Jediný problém, který se objevil, bylo to, že se několikrát po sobě rozbil výtah. Což mě hodně zaskočilo a pak už i naštvalo. Tím, že jsem na vozíku, jsem neměl možnost dostat se do učeben bez funkčního výtahu.

„Sorry, I know I’m an asshole but we need to continue.“ Co dalšího tě překvapilo? Jaký je vůbec přístup učitelů? Narazil jsem tu na super třicetiletého učitele. Jednou jsme se zúčastnili Company visit. To navštívíme nějakou společnost, poslechneme si od nich přednášku, a pak naše zkušenosti zakomponujeme do školního projektu. Protože tady ještě nemám auto, nevěděl jsem, jak se do firmy dostat. Když už mi i kamarádi nemohli pomoct, obrátil jsem se na jednoho mladého učitele, aniž bych čekal, že mi nabídne odvoz. To on ale fakt ochotně udělal a ještě mi pak navrhl, že kdybych se kdykoliv potřeboval dopravit někam ohledně školy, tak mi s tím zase pomůže. Ten samý učitel nedávno přetáhl hodinu a prohlásil: „Sorry, I know I’m an asshole but we need to continue.“ Všichni tu jsou zkrátka mnohem otevřenější.

Kolik energie ti studium vezme? Do školy chodím, co jen můžu. Jsem ten typ, který se na to málokdy vykašle. Třeba teď nedávno jsme ale s kámošem pracovali na projektu. Začali jsme v 9 večer a zabalili to v 5 ráno, tak je jasný, že to jsem se do školy pak ráno nehrnul.

„Teď vím, na co mám.“ Teď vynechme na chvíli školu. Co ti pobyt v Dánsku ještě dává? To je taková dost osobní věc. Dává mi to pocit, že něco dokážu. Že se dokážu o sebe postarat. I když jsem od rodiny daleko. Ne, že by mi to přímo zvyšovalo sebevědomí, ale teď vím, na co mám. Troufnu si na víc, než co jsem si troufnul před těma třema měsícema, než jsem sem přijel.

Chceš zjistit o studiu v Dánsku víc? Napiš na

studium@czech-us.cz Katka Kadlecová

01 / 2015 – zima / www.brainstormag.cz