Brainstorm 02 2014 by Brainstormag

ům t n e d u t s latí Dánsko p čně! í s ě m č K 00 z EU 20 0 Sleduj osudy českých studentů v Dánsku

ř ih lá š k u p it ln p y v k a J : NÁVOD p u b li c e na VŠ v Češké re SE ZN AM : Vš ec hn y VŠ v ČR he zk y př eh le dn ě

Únor 2014 /www.brainstormag.cz

DNY O

CH D VŘENÝ

VEŘÍ

5. 2

. 201 3 . 8 1 .a

Svět

Tě POTŘEBUJE ! I Management ICT projektů I Informační technologie I Ekonomie a management

w w w. u n i c o r n c o l l e g e . c z UCL_2014-02-03_Brainstorm_210x295_001_01.indd 1

17.12.2013 18:14:57

4:57

EDITORIAL

„Kde je vůle, tam je cesta“ Tohle fousaté přísloví zná asi každý bez výjimky a v dnešní době to platí dvojnásob. Nikdo vám nedá nic zadarmo. Všude je moc lidí a místa málo, což se samozřejmě týká i míst pracovních. Dnes je důležité jít si za svým a mít silnou vůli vydobýt si to svoje místo na slunci. Ve vydání, které právě držíte v rukou, se dočtete o několika lidech, kteří tuhle vůli měli, šli si za svým a pro svůj život něco udělali. Ve světě získali zkušenosti, které jim nikdy nikdo nevezme. Tihle lidé, kteří prošli zahraničními školami, stážemi nebo pracovními pobyty, mají na trhu práce mnohem zvučnější jméno. Nejen, že umí plynule anglicky, což je dnes naprosté minimum, mají obrovský rozhled a zjistili, kde mají limity, ale hlavně poznali sami sebe, poznali, co je v životě baví. Zjistili, co dělat, aby jen nepřežívali, ale žili a jejich život měl cenu! Vytvořili jsme pro vás mnoho článků a opravdu to byl v redakci občas boj, abychom vám naservírovali to nejlepší z nejlepšího. Články, rozhovory nebo texty, které se umístili na druhých a třetích místech, a tudíž se nevešly do tohoto vydání, vám budeme postupně přinášet na webu. Aby se nestalo, že článek, který může nakopnout právě Tebe, zmizel v propadlišti novinářských dějin, rád bych upozornil na to, že odebírat novinky lze prostřednictvím Facebooku a to konkrétně na stránce www.facebook.com/brainstormag. Kdo přesto touží po víceru informací, rád si naší webovku www.brainstormag.cz rozklikne přímo. Za celou redakci bych vám předem rád poděkoval za přízeň, kterou Brainstormu, jako začínajícímu časopisu věnujete. Vězte, že tým, který časopis tvoří, to dělá pro vás, chce těm, kteří o to stojí, otevřít oči a nabídnout možnosti dnešního globálního světa. Jen tak poznáte sami sebe. Kdybychom dělali Brainstorm za účelem zisku, určitě by se k vám nedostal touhle free cestou. Vážené čtenářky a vážení čtenáři, příjemné čtení vám přeje

ALEŠ MALÁR šéfredaktor

>>>

www.brainstormag.cz Brainstorm magazine vychází 5 x ročně ve všech krajích ČR v českém jazyce | Vydáno v Praze | únor 2014 | 2. číslo, 1. ročník Šéfredaktor: Aleš Malár (ales.malar@brainstormag.cz) | Inzerce: Vojtěch Černý (vojtech.cerny@brainstormag.cz) | Grafika: Jana Pavlová Foto: Shutterstock | Redakce MK-ČR-E-21435 Vydavatel: Czech-us, v.o.s., Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha; IČ: 27456927

únor 2014 /www.brainstormag.cz

Think out of the box

US, EU and UK accreditation Practical and critical thinking orientation International faculty and student body

Accreditations:

Business Administration Marketing Finance

American Bachelor Programs:

Business Administration International Economic Relations Communication and Mass Media Psychology IT Management English Language and Literature

www.unyp.cz

MBA Programs:

General Management Marketing Project Management Finance and Banking Management of Information Systems Human Resource Management Entrepreneurship Flexible Online MBA Memberships:

European Bachelor Programs:

EDUCATING TOMORROWâ&#x20AC;&#x2122;S LEADERS

Master Programs:

M.A. in Professional and Business Communication LL.M in International and Commercial Law M.Sc in International Management

Ph.D Program:

Ph.D in Innovation (by Publication)

OBSAH

JEDINÁ ZEMĚ, KDE ZDARMA STUDUJETE, A JEŠTĚ VÁM ZA TO PLATÍ 20 000 KČ MĚSÍČNĚ!

6 – 7

MRKNI, NA KTERÝCH UNIVERZITÁCH MŮŽEŠ STUDOVAT

STIPENDIA PŘI STUDIU V ZAHRANIČÍ

TCHAJWANEC LETÍ PO DRUHÝM PIVU POD STŮL

KOMENTÁŘ: FINANČNÍ PORADCE? DĚKUJI, NECHCI!

PROČ JE KAŽDÁ ZKUŠENOST DOBRÁ ZKUŠENOST? FOTOGALERIE

JAK NAPSAT ŽIVOTOPIS

12 – 16 14 – 16

TENHLE KLUK JEDNOU BUDE TAHAT ZA HODNĚ DLOUHÝ NITKY

18 – 19

PODÍVEJ SE, JAK SE ŽIJE ČESKÝM STUDENTŮM NA VŠ V DÁNSKU

20 – 21

ONDŘEJ ŠTEFFL: „ŠKOLA JE JAKO LOĎ. ALE NIKDO NEVÍ, KAM PLUJE”

22 – 23

SEZNAM VYSOKÝCH ŠKOL

27 – 30

JAK NEZVORAT VYPLŇOVÁNÍ PŘIHLÁŠKY NA VYSOKOU

32 – 33

NĚKOLIK VĚCÍ, KTERÉ MI NA ŠKOLE FAKT HODNĚ VADÍ!

34 – 35

únor 2014 /www.brainstormag.cz

STUDIUM V ZAHRANIČÍ

JEDINÁ ZEMĚ, KDE ZDARMA S PLATÍ 20 000 KČ MĚSÍČNĚ! Dánsko jsem procestoval křížem krážem, a měl možnost se tak setkat s desítkami vysokoškolských studentů z Dánska a mnoha dalších zemí EU, nejen z České republiky. Jejich příběhy mají jedno společné – fascinaci systémem vzdělávání v této na první pohled nevelké zemi.

Firma LEGO je dnes bezesporu světově nejznámější dánskou značkou. Tato ikona hračkářského průmyslu je však jen jednou ze stovek firem, které vzešly z Dánska v uplynulých desetiletích, a které vděčí za svůj boom vzdělávacímu systému a kreativitě, kterou v této zemi všichni podporují. O tom, že Dánové považují také nás Čechy za velké “hračičky“, svědčí nejlépe fakt, že si LEGO kousek od Kladna otevřelo montovnu s logistickým centrem a čeští zaměstnanci se pochvalně vyjadřují o systému práce a komunikaci se zaměstnavatelem. Ale pojďme zpět k zemi, kde vzniklo hračkářství pro všechny generace. Dánové se už na základních a středních školách snaží o maximální kreativitu – učení nesmí nudit – učení musí bavit, vzrušovat. Studenti komunikují mezi sebou navzájem v týmech při úkolech, které jim zadávají učitelé, poznávají své silné a slabé stránky, svou roli v týmu, ve společnosti. Učitelé s nimi aktivně komunikují, nekritizují, spíše studenty koučují. Učitelé jsou pro žáky partnery do diskuze, proto si například během studia navzájem tykají – stírají se tak věkové rozdíly a tím i předsudky. Výsledkem jsou středoškoláci, kteří mají velmi dobrou představu o sobě, o světě a tom, co by chtěli studovat. A i kdyby náhodou představu neměli, tak mohou být v klidu, v Dánsku neexistují přijímací zkoušky na vysokou školu plné stresu tak, jak je známe u nás. Pro některé obory se otevírají talentové zkoušky, ale i tady to má ke stresu daleko. Přijímačky (rozuměj vyplnění a poslání přihlášky ke studiu) na vysokou jsou navíc zdarma! Když tohle zjistí český maturant, který posílá každé české vysoké škole minimálně 400 korun, aby se tam nakonec vydal nebo nevydal potit při testech, musí kroutit hlavou. Pro přijetí na VŠ v Dánsku pak český zájemce musí složit jazykový test a výsledek testu mu napoví, které školy jej přijmou. Termín pro podání přihlášky na dánskou VŠ je 15. března a dokonce i po 15.3. většina dánských vysokých škol české studenty akceptuje. Mnohé

obory nabízí i variantu přijetí ke studiu 2krát ročně, a to i do letního semestru v Lednu. Co nejde v Čechách, funguje v Dánsku.

Ve škole jen 5 semestrů

bakaláře tam. Problémem některých českých zájemců o studium je slabá znalost anglického jazyka, na českých VŠ se totiž v angličtině vyučuje minimum oborů a studentům chybí aktivní znalost odborné části anglického jazyka! Magisterské studium Dánové chápou jako teoretickou nadstavbu k ryze praktickému bakaláři. Z tohoto důvodu se magisterského studia účastní výrazně méně absolventů bakaláře. Studenti obvykle odchází studovat magistra na velké dánské univerzity či do zahraničí, protože dánské školy nabízí velké množství stipendijních programů v Evropě, zámoří či Austrálii.

Tak se ve zkratce podívejme na systém bakalářského studia v Dánsku. Studujete 7 semestrů, to je tři a půl roku, ale z toho strávíte ve škole pouze 5 semestrů, protože 2 semestry pracujete na stážích v dánských a zahraničních firmách. Pokud jste ve škole, studujete v anglickém jazyce, každý semestr je vyplněn prací na projektech, které mnohdy zadávají přímo samy firmy či jiné instituce, které do škol aktivně vstupují a jejichž představitelé na nich mnohdy přednáší. Firmy jsou na vysokých školách vítány. I proto dánští bakaláři práci nehledají, protože pracovní nabídky přichází již během studia. Na jedné technické VŠ jsem viděl, jak studenti jdou ráno nejprve na praktické cvičení do školy, během oběda diskutují v týmu svůj semestrální projekt a pak odpoledne ve stejné budově pracují pro místní dánskou IT firmu, která má přímo v budově školy své kanceláře. O tom, jak flexibilní je systém dánského vysokoškolského studia, svědčí nejlépe i možnost pro české studenty přejít z českého bakaláře do Dánska a dostudovat britského

A jak je to s absolventy bakalářského studia v Dánsku? Dle údajů, které prezentovala sama EU, jsou zdejší absolventi nejlépe placenými s průměrným nástupním platem 3000 EUR. Dánský bakalář je i díky tomuto ohodnocení schopen nejlépe v EU financovat své bydlení, to je běžnou hypotéku. Novým prvkem jsou absolventi bakaláře, kteří přichází do Dánska ze zemí evropské unie. Dánsko velmi rychle pochopilo, že tito absolventi mohou výrazně přispět k rozvoji na první pohled malé ekonomiky, například prací v zahraničních pobočkách dánských firem. Dánové byli v minulosti velkými mořeplavci a koloniální velmocí – doba se ale změnila a dnes je to paradoxně systém vzdělávání, který Dánsku umožňuje novou expanzi do prostoru.

Když vám za studium platí… Dánská vláda i z tohoto důvodu zrovnoprávnila pravidla pro finanční pomoc při studiu studentům z EU, původně poskytovanou pouze Dánům. Dnes tak mají zahraniční studenti možnost získat měsíčně částku 5 839 DKK, což je při běžném kurzu české a dánské koruny více jak 20 000 Kč. Jedinou podmínkou pro získání této finanční pomoci je nalezení si práce na cca 10 hodin týdně. Pokud by student začal při studiu pracovat na plný úvazek, pak mu je pomoc snížena nebo úplně odepře-

DÁNSKO

A STUDUJETE, A JEŠTĚ VÁM ZA TO

na. Ono snížení pomoci je oprávněné, když se běžná hodinová sazba za brigádu pohybuje kolem 100 DKK, to je ekvivalentu 350 Kč. Studenti v praxi volí variantu part-time práce do 15-20 hodin týdně, aby si tak udrželi nárok na finanční podporu od vlády.

Užitečné odkazy

ansku.cz www.studujvd ánské VŠ • odkazy na d ch-us.cz studium@cze oušet si možnost vyzk • napište si o Dánska řĳetí na VŠ do p ro p t s te vý jazyko enmark.dk www.studyind ády nky dánské vl á tr s í ln á ci ﬁ o • o studiu

Dlužno podotknout, že k nalezení práce je dobré si osvojit základy dánského jazyka – kurzy dánštiny jsou zájemcům nabízeny zdarma. Tyto kurzy dnes vypadají poněkud archaicky, protože jakmile Dánové zjistí, že mohou mluvit anglicky, okamžitě přepnou a komunikace v angličtině jim nečiní žádné problémy. Dánsko dnes představuje ideální destinaci pro všechny, kteří chtějí obdržet praktické vzdělání, s nímž se na trhu práce opravdu uplatní a nebudou se biflovat látku, kterou v praxi nikdy nepoužijí. Při studiu se budou bavit, navíc budou studovat v anglickém jazyce, který se jim bude hodit při pracovních stážích. To vše v zemi, která nabízí bezplatné vysoké školství a ještě studentům poskytuje finanční pomoc při studiu. To není sen, to je Dánsko! ■

Přemysl Piskač

únor 2014 /www.brainstormag.cz

PROFILY DÁNSKÝCH ŠKOL

MRKNI, NA KTERÝCH UNIVERZITÁCH MŮŽEŠ STUDOVAT! V Dánsku existuje několik kvalitních vysokých škol. Připravili jsme pro vás 4 nejzajímavější.

STUDUJ TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ OBORY V MĚSTE HORSENS STUDUJ BRITSKÉHO BAKALÁŘE V OBORECH:

STUDUJ ZAJÍMAVÉ OBORY V JEDNOM ZE 6 KAMPUSŮ TÉTO VŠ

• Architectural Technology and Construction Management • Civil Engineering • Mechanical Engineering • Global Business Engineering • International Sales and Marketing Management • ICT Engineering

ZÍSKEJ BRITSKÉHO BAKALÁŘE V OBORECH:

Studium pouze v anglickém jazyce

Finanční podpora dánské vlády 20 000 Kč měsíčně

EXTRA informace ke škole: Koleje jsou přímo v areálu školy

EXTRA informace ke škole: Nabízíme možnost spojení s českými studenty na této VŠ

STUDUJ NĚKOLK ZAJÍMAVÝCH OBORŮ PŘÍMO V KODANI

• Business Management • Computer Science • Logistic Management • Multimedia Design and Communication • Service, Hospitality and Tourism Management

STUDUJ NĚKOLK ZAJÍMAVÝCH OBORŮ NA SEVERU DÁNSKA

ZÍSKEJ BRITSKÉHO BAKALÁŘE V OBORECH:

• Innovation and Entrepreneurship • International Hospitality Management • International Sales and Marketing Management • Software Development • Sport Management • Web Development

• Energy Technology • Design, Technology and Business (Graphics) • Financial Management • Sport Management • Architectural Technology and Construction Management

Studium pouze v anglickém jazyce

Finanční podpora dánské vlády 20 000 Kč měsíčně

Více informací na www.studujvdansku.cz

EXTRA informace ke škole: CPH má vyšší požadavky na anglický jazyk

EXTRA informace ke škole: UCN má vyšší požadavky na anglický jazyk

Studium pouze v anglickém jazyce

www.studujvdansku.cz • studium@czechus.cz

STIPENDIA PŘI STUDIU V ZAHRANIČÍ

STIPENDIA

Erasmus, Comenius, CEEPUS, Leonardo da Vinci… To nejsou jména slavných umělců, ale názvy programů, které vám umožní studovat v zahraničí. Ať už se rozhodnete, že chcete ve světě strávit několik let nebo jen jeden semestr, všechny zkušenosti se vám budou hodit pro budoucí praxi. Záleží jen na vás, jak šanci studovat v zahraničí využijete.

Jestliže jste se rozhodli pro vysokou školu a rádi byste využili možnosti studovat v zahraničí, shánějte informace klidně hned od prvního dne. I když se na většinu pobytů odjíždí až v druhém ročníku, je potřeba začít se připravovat s minimálně půl ročním předstihem. Podmínky stipendijního programu jsou jasně dané vybraným programem. Jiné podmínky vyžaduje Erasmus a jiné Fulbrightova komise. Samotné školy, které jsou v programu zapojené, však mohou mít ještě své vlastní podmínky – několikakolová výběrová řízení, motivační dopisy, ústní pohovory aj. Je nutné také podotknout, že čím více je země, do které chcete jet studovat, žádanější, tím náročnější podmínky je třeba očekávat. Nejrozšířenější programem u nás je program Erasmus. Nabízí pobyty v celkem 33 státech v délce 3–12 měsíců. Výše stipendií se liší dle jednotlivých zemí. Největší zájem zpravidla bývá o Velkou Británii, stipendium pro tuto zemi je přibližně 550 eur na měsíc, což pokryje asi 70-90% celkových nákladů. Student tak musí počítat i s vlastními úsporami nebo prací. Studovat samozřejmě nemusíte jen v evropských zemích. Pokud byl někdy váš sen vycestovat do USA, pak hledejte podporu u Fulbrightovy komise. Tam jsou ovšem podmínky náročnější a je potřeba začít minimálně rok a půl dopředu. Na rozdíl od jiných programů, které vám zprostředkovává škola, o stipendium Fulbrightovy komise si musí zažádat každý student samostatně. Programů je spoustu, stačí se jen podívat, jaké možnosti každý z nich nabízí. Například program SCHOLARSHIP Nadace Zdeňka Bakaly je vhodný pro ty z vás, kteří se nechtějí jen vzdělávat, ale chtějí v životě i něco dokázat. Pro sociálně slabší je tady pak Nadace The Kellner Family Foundation, která podporuje studenty přijaté na prestižní americké univerzity. Stipendia poskytuje i Nadace Open Society Fund Praha, International Student Exchange Program (ISEP) a mnoho dalších. Je však potřeba pečlivě číst podmínky pro získání stipendia, některé nadace a programy podporují jen studenty v navazujícím magisterském studiu, mezi ně patří například Stipendia Martiny a Tomáše Krskových. Studovat v cizím jazyce není vždy snadné a nemusí se jednat jen o angličtinu, na výběr je také němčina, chorvatština a mnoho dalších jazyků. Pokud se však nebojíte změn a chcete do života získat nové zajímavé zkušenosti, pak jsou studijní programy v zahraničí pro vás to pravé. ■

Andrea Pravdová

únor 2014 /www.brainstormag.cz

ROZHOVOR

TCHAJWANEC LETÍ PO DRUHÝM PIVU POD STŮL Lucka je mladá a sebevědomá studentka. Od střední školy chtěla studovat v zahraničí, a tak má za sebou zkušenost se střední školou v Německu. Na vysoké škole se rozhodla jít ještě dále a díky tomu se tady můžete dozvědět více o tom, jaké to bylo na Tchajwanu. Lucie Kozáková studuje Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. V průběhu minulého roku se rozhodla zkusit zahraniční studijní pobyt. Na čtvrt roku se tak dostala na velmi exotické místo – Tchajwan. O jejích zážitcích si přečtěte v tomto rozhovoru.

Jací jsou Tchajwanci? Určitě jsou hrozně ochotní a nápomocní, na druhou stranu ale pořád i trošku stydliví. Jsou to velcí patrioti. Jejich způsob života je víc prozápadně orientovaný. Pracovní morálka se ale s tou evropskou nedá moc srovnávat. Běžně pracují i 1214 hodin denně, ale když mají volno tře-

Lucko, ty jsi byla na Tchajwanu. Je to ostrovní stát, jiná kultura. Jaký to bylo?

Kvůli vlivu komunistické strany na dění ve státě? Ano. Je to hrozně složitý, postavení Tchajwanu jako takového. Oni jsou samostatní, mají vlastní vládu a fungují úplně jinak než Číňani. V mojí třídě bylo 5 Tchajwanců a 5 Číňanů. Jednání a fungování s nimi se nedá srovnat – Číňani se drží hodně zpátky a nechtějí tolik mluvit anglicky. Když jsme je někam pozvali, většinou se nechtěli přidat.

Nechtěla jsem jít do Evropy, protože mi všechno připadá blízko a už jsem tu jeden výměnný studijní pobyt absolvovala. Chtěla jsem získat zkušenost s něčím, co je vzdálenější. Asie mi přijde mnohem progresivnější než USA a cenová hladina je tam mnohem nižší. Proto padla volba na Tchajwan. Bylo náročný dostat se přes výběrové řízení? No, já jsem po bakaláři neměla moc dobrej průměr ☺. Ale měla jsem jazykový certifikáty, absolvovala dostatek předmětů v angličtině, napsala jsem dobře rozřazovací test a dělala jsem Buddyho. A nakonec mi to klaplo ☺.

<10

Jak probíhala výuka? Nebylo to zas až tak odlišné od mojí fakulty tady v ČR – pracuje se ve skupinách, dělají se prezentace týmových projektů, hodně jsme prezentovali svoje názory a diskutovali jsme. Ale na rozdíl od ČR je všechno mnohem víc zaměřené na praxi. Já měla tu výhodu, že jsem absolvovala kurzy z programu MBA. Profesoři byli skvělí, jedničky ve svém oboru, takže jsem si opravdu neměla na co stěžovat. Ale mí kamarádi, kteří navštěvovali předměty v rámci běžné výuky říkali, že dobrá je tak polovina přednášek a ta druhá polovina už je horší. Takže víceméně podobný jako tady. Ale prostředí určitě super.

Tak samozřejmě celkovej dojem je úplně skvělej a kdyby mi to škola a finance dovolily, zůstala bych tam dýl. Původně byl mojí prioritou Hongkong, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem nebyla v kontinentální Číně.

Jak jsi se k Tchajwanu vůbec dostala? Proč jsi si ho vybrala?

vé. Mezi našimi profesory byli milionáři se zkušenostmi a kontakty ze Silicon Valley, nyní jsou ale zpátky na Tchajwanu a snaží se přispívat k dalšímu rozvoji země, třeba i tím, že učí na univerzitě nás (smích).

To zní úplně odlišně od české reality☺. Co tam pro tebe bylo nejodlišnější? ba 20 minut, tak si zdřímnou, ať už jsou v metru, nebo třeba stojí někde ve frontě na ulici. Ale třeba v knihovně je najdeš zabořené do knih klidně i ve 3 ráno ☺. Taky neumí moc pít, zejména oproti nám Evropanům. Dost často jim stačí dvě piva, aby skončili pod stolem. A další věc, která je od nás odlišná – nikoho jsem tam nikdy neslyšela stěžovat si. My Češi si stěžujeme pořád… Aha. A jak to teda na Tchajwanu vypadá? Je to moderní země, která v posledních desetiletích prodělala obrovský rozvoj. Tchajwan je na tom velice dobře hospodářsky. Jejich platy jsou o polovinu vyšší než u nás a ceny jsou tam většinou na stejný, nebo nižší úrovni. Peníze tečou především do vzdělávání a dalšího rozvoje infrastruktury a země jako tako-

Hodně mě překvapilo, jak je všechno kolem moderní. Tchajwan je ostrovní zapadlá země s horami uprostřed, ale po obvodu vede vysokorychlostní železnice, takže spojení je perfektní. Všechno tam je rychle vyřízené a vůbec to funguje líp než u nás. Je skvělý, že byrokracie je minimální. Navíc jsou Tchajwanci obrovsky podnikaví. Kdo nemá práci, ten začne podnikat…

> POKRAČOVÁNÍ NA

www.brainstormag.cz

Vojtěch Černý

KOMENTÁŘ

KOMENTÁŘ: FINANČNÍ PORADCE? DĚKUJI, NECHCI! „Hele, za pár tejdnů budeš mít sto BULLSHIT, mladý muži! tisíc měsíčně, koupíš si novou auV tom se objeví ten týpek v elegantním dinu, dvakrát ročně, vlastně třikrát, kvádru, naleštěných bílých polobotkách pojedeš na dovolenou na druhej a ještě naleštěnějším sporťáku. Představí konec světa, každou sobotu necháš se jako finanční poradce z té a té společna diskárně trojku, skoro bez prá- nosti (na českém trhu je takových společce!“ I tak by se dal stručně popsat ností několik) a začne z rukávu sypat jeden superlativ za druhým. O pohádkových pří‘nábor‘ na pozici finančního porad- jmech, nezávislosti a spolupráci s partou ce. A jak se k téhle informaci do- stejně skvělých mladých a ambiciózních staneš? Většinou se ti někdo ozve lidí. „A zápory?“ ptám se. „O žádných nese slovy: "Pojď na kafe, vysvětlím vím. V takhle skvěle fungujícím systému žádné zápory prostě být nemůžou!“ odpoti jak ten náš systém fungue." Ono to zní každopádně lákavě. Někdo tohle opravdu má. Ale ruku na srdce – kdo? Má to jeden z dvou set. Ten, který má opravdu silný žaludek na to přesvědčovat lidi, prostě ukecávat, věnovat se tomu čtrnáct hodin denně, z toho mít osm hodin telefon u ucha. Někdy i nonstop. Snášet časté společenské opovržení, permanentně čelit stresu, potýkat se s psychickým a fyzickým vyčerpáním, mít deprese a nemít žádný volno! Zkrátka, kdo si myslí, že bez práce jsou koláče, je vedle jak ta jedle. A zde to platí víc než dvojnásob. Abych byl i trochu pozitivní, existuje i pár dobrých finančních poradců. Jenže na ty potřebujete v nepřeberném moři kardinálního podprůměru kvalitní lupu, velmi dobrou síť a hrst štěstí!

vídá o něco málo starší ‘náborář‘. Zajímám se, proč se tomu tedy nevěnuje víc lidí, načež se dozvídám, že se o tom moc neví a finanční poradenství je na trhu jen krátce, a proto je potřeba naskočit do vlaku dřív, než bude pozdě a vést se na první vlně.

Welcome to the airplane, man! Hotový Horst Fuchs. Kdo by odolal? Zmámen a zlákán leskem nejnovějšího Mercedesu a vidinou pohádkového zbohatnutí přes noc se stáváš jen a pouze dalším NO NAME pěšákem. Právě si se stal součástí MLM, letadla, pyramidy. Členem armády finančních poradců, kteří po krátkém školení přepojistí celou svojí rodinu, blízké a kamarády a tak vydělají svoje první peníze. Ale hlavně vydělají na své nadřízené, kteří si tak mohou dopřát nový a ještě dražší oblek, a pokračovat v rekrutování nových členů do armády, která stále roste, neboť za každého padlého dva noví nastupují! A dál? Co následuje po tom, až uzavřu smlouvu s každým v mém okolí? ...

> POKRAČOVÁNÍ NA

www.brainstormag.cz

Aleš Malár

Ale pěkně popořádku. Maturita na krku, a když se zadaří, co dál? Na vysokou se mi moc nechce nebo jak se říká: „Chci makat! Chci vydělávat peníze, užívat si života a konečně vypadnout od rodičů!“

únor 2014 /www.brainstormag.cz

<11

ROZHOVOR

Proč je každá zkušenost dobrá zkušenost? Lukáš Kerhart je havířovsko-bruntálský rodák a ve svých 25ti letech má za sebou takové množství zážitků a zkušeností, jaké mu může leckdo závidět. Procestoval už kus světa - žil v Anglii, studoval vysokou školu v Dánsku, pracoval jako plavčík v Americe a řídil volnočasové aktivity pro jednu z největších jazykových škol v Kanadě. Sám o sobě říká, že byl vždy jiný než jeho vrstevníci. Pojďte si společně přečíst rozhovor s tímto stále usměvavým chlapíkem a dozvědět se tak více o jeho zajímavém životě. Na další stránce si pak můžete prohlédnout pár bezva fotek z jeho cest :)

Ahoj Lukáši, hned na úvod bych se chtěl zeptat proč zrovna havířovsko-bruntálský rodák? Moc tomu nerozumím, jsi teda z Havířova nebo Bruntálu? Ahoj Vojto, pravda je taková, že jsem se narodil v Bruntále, ale v dětství jsem se s rodiči přestěhoval do Havířova. Letní prázdniny a velkou část víkendů jsem pak vždy pobýval u prarodičů v Bruntále. Z tohoto důvodu vždy říkám, že jsem havířovsko-bruntálský rodák, protože obě města jsou můj domov. Střední školu jsi tedy studoval v Havířově? Střední školu jsem studoval v Orlové-Lutyni, konkrétně to byla Obchodní akademie. Na střední mám samé super vzpomínky, neboť jsme měli skvělou partu a perfektní třídní učitelku. Nebyl týden, abychom se spolužáky neudělali nějakou vylomeninu (smích). Kdy jsi poprvé přičichl k cestování? V dětství jsem s rodiči a bratrem cestoval spíše jen po České a Slovenské republice a 2x jsem byl taky v Chorvatsku. Pocházím z běžné rodiny, kde nikdy nebyly finance na extra drahé dovolené u moře. Můj první větší cestovatelský zážitek byl pak tříměsíční pobyt ve Velké Británii. To mi bylo čerstvě 18 let. Mohl bys nám pobyt ve Velké Británii trochu přiblížit? Na Velkou Británii vzpomínám moc rád, protože to byl opravdu boj a myslím si, že právě tento pobyt ze mě udělal pořádného chlapa (smích). Začátky byly opravdu těžké a téměř nikdo nevěřil, že to zvládnu. Angličtina mi nikdy moc nešla, neboť jsem byl němčinář a spolužáci si mě často z legrace dobírali, že mám „germánský přízvuk“. Do Anglie jsem se vydal na konci třetího ročníku střední školy, přes školní rok jsem si šetřil peníze

<12

z brigády (pracoval jsem pro Sociální služby města Havířov a rozvážel obědy důchodcům) a pak vycestoval. Cestoval jsi přes nějakou agenturu či na vlastní pěst? Vycestoval jsem zcela sám na vlastní pěst a s téměř nulovou angličtinou. Přes internet jsem měl domluvenou práci jako au-pair, ale když jsem do Anglie přijel, rodina se mnou přestala komunikovat. Tak jsem si řekl, že mám jenom dvě možnosti - buď se vrátit zpět do ČR a vyslechnout si narážky typu: „MY TI TO ŘÍKALI“, a nebo si zkusit najít náhradní práci a zabojovat. Rozhodl jsem se zabojovat a za 8 dní už jsem měl práci jako umývač nádobí pro obrovskou hotelovou restauraci. Pracoval jsem vždy odpoledne, takže na volná dopoledne jsem si našel měsíční jazykový kurz a začal pracovat na své angličtině. Postupně jsem se propracoval až na kuchaře a vyzkoušel si i další práce v pohostinství. Takže tím pádem musíš umět vařit. No…v Anglii se připravuje téměř vše z polotovarů, takže jsem si připadal spíše jako zdobič talířů a kráječ cibule.

Obchodníkem snadno a rychle Jak se po Anglii vyvíjela dál tvoje kariéra? Po maturitě jsem si Anglii ještě jednou zopakoval a posléze díky dobré znalosti angličtiny začal pracovat pro mezinárodní společnost Storaenso na pozici obchodního analytika a zároveň při tom studoval vysokou školu. Na toto období taktéž moc rád vzpomínám, protože jsem měl možnost pracovně vycestovat do Finska, Švédska, Německa a doslova tak propadl cestování. Jednou jsem byl zrovna na služební cestě ve Finsku, když mě popadla myšlenka vyces-

tovat do Ameriky. A jak to dopadlo? Každý den jsem přemýšlel, jak vlastně do Spojených států vycestovat a trávil celé hodiny u internetu. Nakonec jsem přes kamaráda z plavání objevil agenturu Czech-us, která nastartovala moje další cestování a za to bych jí chtěl moc poděkovat. Zjistil jsem, že existuje program Work and Travel, v rámci kterého můžu legálně odcestovat za prací až na 5 měsíců. Vybral jsem si práci plavčíka v Ocean City a strávil tak 2 úžasná léta u Atlantického oceánu. Co se ti na Americe nejvíce líbilo? A jaký byl tvůj největší zážitek? Celá Amerika byla skvělá. Hlavně jsem si chtěl na Američany udělat svůj vlastní názor. Zjistil jsem, že všude na světě jsou dobří a špatní lidé. Co se mi ale u Američanů opravdu líbí je jejich nadšení, tah na branku a neustálý úsměv na tváři. Poznal jsem tu spoustu přátel na celý život a strávit léto v Americe můžu každému jen a jen doporučit. Mezi největší zážitek řadím určitě závěrečné cestování po západním pobřeží a Floridě. Vždycky jsem měl takový sen, procestovat s partou kamarádů celou Ameriku ve velkém americkém voze, a to se mi splnilo dokonce dvakrát. Udělali jsme si pořádnou pánskou jízdu, projeli národní parky a indiánské rezervace, navštívili pouště i pláže, zadováděli v Las Vegas a zdolali druhou největší horu Ameriky Mt. Whitney vysokou 4421 m.n.m. Mimochodem můj kamarád Jan Baroš zpracoval z našeho druhého cestování velice pěkné video, které můžete najít zde: http://ow.ly/sCVI8. Lukáši, zatím mluvíš pouze pozitivně, ale přivezl sis z Ameriky i nějakou negativní

zkušenost či zážitek? Samozřejmě že člověk občas řešil nějaké problémy, ale já vždycky říkám, že každá zkušenost může být nakonec pozitivní, neboť i z toho negativního se člověk poučí. Tedy alespoň většina lidí… Teď jsem si ale vzpomněl na jeden silný zážitek. Bylo to první léto v Americe, sedím si tak na lifeguardské židli, bazén plný lidí, sluníčko svítí a já si užívám pohodového dne. Náhle se obloha prudce zatáhne a zvedne se vítr. Během 30ti minut přišel silný hurikán a kolem mě začaly lítat židle i lehátka. Naštěstí se nikomu nic nestalo, stihl jsem celý bazén evakuovat a sám se schovat. Po skončení hurikánu mi volal můj americký šéf, že se moc omlouvá, ale že můj bazén zapomněl kontaktovat a říct mi, že se blíží hurikán. Teď už se tomu směji, ale tenkrát mi do smíchu moc nebylo.

Když si splníš sen Vidím, že sis USA pořádně užil ☺. Můžeš nám něco říct i o tvém studiu vysoké školy v Dánsku? Jak ses k tomu dostal a co tě na studiu v zahraničí nejvíce zaujalo? Vždycky jsem si chtěl zkusit studovat na zahraniční univerzitě a mé rozhodnutí padlo na VIA University ve městě Horsens. Jsem typ člověka, který si rád udělá svůj vlastní názor a srovnání. Musím říct, že studium na vysoké škole v Dánsku bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Dánský vysokoškol-

kartu a na univerzitě jsme mohli trávit klidně 7 dní v týdnu. Univerzitní místnosti jsme mohli využívat jak ke studiu, tak k zábavě. Pokud se někdo rozhoduje o studiu vysoké školy v zahraničí, tak ať opravdu neváhá, protože nemá co ztratit, ale naopak pouze získat. Získá nejen kamarády z celého světa, plynulou angličtinu, prestižní vzdělání, ale taktéž zážitky na celý život. Navíc studium na vysoké škole v Dánsku je zcela zdarma.

pozorování velryb z motorového člunu, natáčení televizního pořadu o životě v Kanadě pro japonskou TV, piknik v Deep Cove a především poznání kanadské a celosvětové kultury. Tento zážitek asi řadím nejvýše, protože jsem měl možnost poznat lidi z celého světa a trávit s nimi každý den. Je opravdu úžasné, kolik kultur a národností tady s námi žije a jak se navzájem můžeme ovlivnit a propojit.

To zní dobře! A jak ses dostal do Kanady a co jsi tam vlastně dělal?

Lukáši, zkusil jsi toho už opravdu hodně. Co by si doporučil těm, kteří chtějí zažít něco podobného?

Do Kanady jsem vycestoval na Working Holiday visa a pracoval tam jeden rok. Kanadu řadím do svého topu, protože jsem tam prožil nejlepší rok ve svém životě. Pracoval jsem pro prestižní jazykovou školu International House ve Vancouveru a měl na starosti marketing a volnočasové aktivity pro 400 studentů z celého světa. K tomu jsem se ještě jako správce staral o dva studentské domy, měl na starost jejich chod a ubytování pro studenty. A v čem ta práce spočívala? Práce? Byl to spíše dream job (smích). Měl jsem na starost vytváření a realizaci volnočasových aktivit, zábavy, eventů a soutěží pro všechny dospělé studenty. Na každý den jsem vytvořil vždy jednu aktivitu a pokud měl o ní student zájem, tak se zapsal a následně účastnil. Studenti tak měli možnost poznat město a vytvořit si přátelství na celý život, protože jsem to pojal hodně ve stylu

Určitě ať se nebojí a cestují. Jsem toho názoru, že žijeme jenom jednou a člověk si musí život pořádně užít. Znám spoustu lidí, co by teď chtěli, ale už je z nějakého důvodu pozdě. Například už mají rodiny, hypotéky atd. Ale když je člověk mladý a nemá téměř žádné závazky, tak může to mládí pořádně procestovat. Největší benefit vidím především ve zdokonalení angličtiny, networkingu, získání přátel na celý život a poznání jiných kultur. Nikdy například nezapomenu, když mě brazilští studenti učili tančit sambu, korejští kamarádi vysvětlovali používání hůlek místo příboru či když jsem se poprvé opil z japonského saké. Navíc mě to naučilo samostatnosti. Rodičům studentů bych vzkázal, ať se nebojí. Při dnešní vyspělé technologii není problém se spojením. Není to jako kdysi, kdy existoval pouze telegram (smích), takže jakoukoliv zahraniční zkušenost (jazykový kurz, studium vysoké školy či Work and Travel) zcela doporučuji.

Kdo je Lukáš Kerhart? · 25 let · Studoval VŠ v Dánsku, pracoval v Kanadě, Británii a USA · Dělá motivační přednášky na středních školách o cestování, studiu a práci v zahraničí · Na emailu lukas.cestovani@gmail.com odpoví rád na vaše dotazy týkajících se přednášek, rad a tipů ský systém mi doslova vyrazil dech, neboť je zaměřen čistě na praxi a modelové situace. Student pracuje na skutečných projektech a učí se týmové spolupráci. Celé studium navíc probíhá v anglickém jazyce a za spolužáky máte studenty z celého světa. Když jsme zrovna nestudovali, tak jsme podnikali různé výlety, pořádali mezinárodní večeře, kdy každý student musel připravit své národní jídlo a samozřejmostí byli i pořádné večírky (šibalský pohled). Jaké bylo ubytování a zázemí na škole? Ubytování bylo prvotřídní. Bydlel jsem na koleji, kde jsem měl svůj vlastní pokoj sám pro sebe a obývák a kuchyň sdílel se španělským studentem. Byl to skvělý zážitek, protože jsme mohli navzájem sdílet naše kultury. Co se týče zázemí na škole, tak tady nemám opravdu co vytknout. Přístup profesorů byl ke každému ojedinělý a zaměřovali se především na naše silné stránky než na slabší. Každý student měl čipovou

únor 2014 /www.brainstormag.cz

show a utužování přátelství. Snažil jsem se studentům ukázat to nejlepší z města a okolí, takže jsme podnikali různé „walking tours“, navštěvovali sportovní utkání jako NHL či americký fotbal, podnikali outdoorové aktivity v přírodě, navštěvovali hospůdky a trénovali angličtinu. To muselo být bezva. Jaký byl Tvůj největší zážitek? Největší kanadský zážitek? Nedokážu jednoznačně určit ten největší, protože celý rok byl úžasný. Splnil jsem si spoustu svých snů jako například pilotování letadla nad Vancouverem a kanadskou přírodou, sledování NHL a Jaromíra Jágra na vlastní oči, divoký rafting se studenty v kanadské divočině se spaním pod širákem, lyžování a jízda na sněžném skútru ve Whistleru, pozorování medvědů v Rockies Mountain, hraní hokeje na zamrzlém jezeře obklopeném horami, návštěva největší zmrzlinárny na světě,

Na závěr bych se chtěl zeptat, jaké máš další plány? Plánuješ nějaké další výjezdy nebo se už usadíš v České republice? Nikdy neříkej nikdy, ale vypadá to, že už se usadím tady v České republice. Od února se chystám na přednáškovou tour po středních školách. Budu přednášet o cestování a studiu v zahraničí. Moc se na tuto práci těším, protože práci se studenty miluji a určitě bych chtěl i v budoucnu u vzdělávání mladých lidí zůstat. Mnohokrát děkuji Lukáši za milý rozhovor a přeji hodně štěstí v další kariéře. Potěšení bylo na mé straně a magazínu Brainstorm přeji mnoho spokojených čtenářů. ■ Vojtěch Černý

<13

FOTOGALERIE

SKOK – Kanada. Lanovkou jsme vyjeli až na vrchol a kochali se krásným výhledem. Vzduch byl jako Redbull – dával křídla!

KANADA – FOTKA Z KANOE – tato fotka je z „pracovního“ výletu do Rockies mountain, konkrétně z krásného jezera Lake Louise. Toto jezero nese jméno po princezně Louise, dcery britské královny Victorie, která si toto jezero oblíbila a řadila ho ke svým nejoblíbenějším. Voda je velice studená, protože pochází z ledovce. Každý rok v zimě se jezero promění v ledovou plochu, která je rozdělená na hokejové hřiště a veřejné bruslení s ledovým hradem. DÁNSKÁ KRAJINA Dánsko je doslova ideální pro cyklistiku. Téměř každý jezdí na kole za jakéhokoliv počasí. Cyklistické stezky jsou perfektně upraveny a doslova vybízí k dlouhým výletům. NA LIFEGUARDSKÉ TUBĚ Moje první Amerika se nesla v tempu „pohoda, klídek, pivečko“. Pracoval jsem jako plavčík na krásném bazénu umístěném přímo na pláži. Před otevřením bazénu jsem měl vždycky možnost se pořádně „vyrochnit“ a tak vzniklo i toto chill-out foto.

autor fotky: Jan Baroš

S VLAJKOU – Tato fotka patří mezi mé nejoblíbenější, protože mi vždycky připomene naši pánskou jízdu západním pobřežím. Monument Valley je indiánská rezervace a patří do Navažské autonomní oblasti. Tisíce turistů vyhledává toto krásné místo pro zdejší romantickou krajinu, která mimo jiné posloužila jako exteriér u mnoha amerických filmů.

BRYCE CANYON – Bryce Canyon patří k nejkrásnějším národním parkům ve Spojených státech. Nachází se ve státě Utah a kaňon tvoří skalní jehly, pilíře a stěny různých barev. Do Bryce kaňonu jsme zavítali společně s kamarády a podnikali pěší výšlapy.

S JOE SAKICEM – FOTKA A POKEC S HOKEJOVOU LEGENDOU Díky práci koordinátora pro jazykovou školu International House jsem měl možnost potkat tuto hokejovou legendu. Setkání bylo krátké, ale velice příjemné. Dozvěděl jsem se například, že Joe Sakic miluje české pivo a má rád Českou Republiku. Musím říct, že Joe Sakic si opravdu získal moje sympatie a jako vášnivý hokejový fanoušek jsem si tuto chvíli náramně užil.

MORAINE LAKE – I NEJVĚTŠÍ VELKOMĚŠŤÁK SE BUDE CHTÍT VYFOTIT. Další fotka z proslulých Rockies mountain, tentokrát Moraine lake. Říká se, že toto jezírko je jedno z nejkrásnějších jezer na světě. Moraine lake je proslulé pro svoji sytě modrou barvu a umístění v nádherném Údolí deseti vrchů, které Vám doslova vyrazí dech. V okolí jezera a národního parku Banff jsou úžasné horské cesty a je to ráj pro pěší turistiku. Člověk akorát musí dávat pozor na mědvědy, kterých je zde jako much ☺

DÁNSKO – VÝUKA Tato fotka je z práce na mém semestrálním projektu. Pracoval jsem na společnosti Lauge Jensen, která se zabývá výrobou chopperů na zakázku, a mapoval jejich marketingovou komunikaci. Měl jsem možnost tuto společnost a továrnu osobně navštívit a získat veškeré informace, které jsem k projektu potřeboval. V Dánsku perfektně funguje propojení firem a univerzit, které spolu spolupracují.

HOKEJ – NA HODINU JAROMÍREM JÁGREM Zde jsem si splnil svůj dětský sen a zahrál hokej na zamrzlém jezeře obklopen krásnou přírodou. Tento zážitek byl o to silnější, že jsem hrál i s lidmi, kteří sníh viděli poprvé v životě. Nebylo nic zábavnějšího než sledovat brazilce na ledě s hokejkou v ruce. Byly to doslova takové kokosy na sněhu :D

MOVEMBER – S KNÍREM PROTI RAKOVINĚ Movember se slaví všude a nebylo tomu jinak ani v jazykové škole International House. Na svůj knírek jsem byl náležitě pyšný, ale u ženského pohlaví moc úspěch neměl :D.. tudíž jsem ho po čase oholil.

FINSKO – SANTA Při vzpomínce na tuto fotku mi cukají koutky, protože je se skutečným Santou Clausem, který sídlí na polárním kruhu v Laponsku. Díky společnosti Storaenso jsem měl možnost jeho vesničku osobně navštívit a pořádně si s ním popovídat. Pamatuji si na větu, kterou mi řekl: „Lukas you are gonna travel a lot“. Tato věta se opravdu splnila a chtěl bych ti za to poděkovat Santo!

ŽIVOTOPIS

Jak napsat CV?

Přinášíme pohled odborníků přímo z praxe!

Co Vás v životopise zaujme jako pr vní?

Ne nadarmo se říká, že by měli kandidáti věnovat pozornost formální úpravě svého životopisu. Právě podle úpravy si personalisté udělají první obrázek o každém uchazeči.

Lámete si hlavu, jak napsat skvělý životopis? Přinášíme Vám názor profesionálů, kteří se s námi podělili o svůj pohled na to, co by v životopise nemělo chybět, a na co by si měli dát uchazeči naopak pozor.

„Jde hlavně o strukturu životopisu (odrážky, rozdělení na bloky). Následně se personalista zaměří na nalezení informací o ukončeném studiu, obdobné práci,“ říká Jan Zábranský.

Vyzpovídali jsme 5 lidí odpovědných za výběr nových zaměstnanců z různých firem působících v ČR. O koho se jedná? O Kateřinu Novákovou (senior HR specialista) z České pojišťovny, Lukáše Bartoně (HR specialista náboru) z Telefónica Czech Republic, Jana Krontoráda z Quality Brands, Svojmíra Sázavského ze společnosti Atento a také Jana Zábranského z Agentury Student.

„Obecně každého člověka zaujme cokoli, co se něčím vymyká, co vyčnívá z davu a šedi. Nesmí se to ale přehnat, primárně jde o informace, které životopis nese,“ dodává HR specialista z České pojišťovny.

nně Kolik CV dostanete de e času do rukou? A kolik mát na jejich př ečtení?

„V průměru je to 5-10 CV denně. V případě čtení je to obvykle do půl minuty. Čím lepší CV, tím déle se čte,“ uvádí Jan Krontorád. V Telefónice se personalista denně setká v průměru se 100 životopisy: „Na shlédnutí jednoho CV máme tak cca 1 minutu. Už víme, na co se v CV zaměřit. Když nás CV zaujme, tak mu věnujeme více času na detailnější prozkoumání.“

Co je při psaní CV nejdůležitější a na co by si naopak lidé měli dávat při tvorbě CV pozor?

i u Vás př li o r u o Jak velk ých pr acovníků ov nábor u n tně vytvoř ený ali hr aje kv topis? živo

CV je velmi důležitým dokumentem, který rozhoduje, zda budete pozváni na výběrové řízení. Zapomínat bychom ovšem neměli ani na motivační dopis. Např. pro pana Krontoráda je životopis důležitý z 50 %. Právě motivační či průvodní dopis je pro něj totiž nedílnou součástí celkového hodnocení kvalit kandidáta. Už tedy víte, že personalisté mají na pročítání životopisů kvůli jejich velkému množství velmi málo času. Proto je potřeba dát si s životopisem práci. Zdůrazněte především schopnosti a dovednosti, které Vám mohou práci získat. Nebuďte ovšem příliš zdlouhaví, dvě strany jsou maximum. Klidně vycházejte ze šablon, které jsou dostupné na internetu, vždy tam ale přidejte kus sebe. Volte obecně rozšířené formáty (ideálně doc či pdf) a nezapomínejte na časovou posloupnost. Pište vždy pravdu a důraz klaďte také na formální stránku životopisu. Při kontrole CV si dejte pozor také na pravopisné chyby. Hrubky jsou neodpustitelné a „smajlíci“ do CV rozhodně nepatří! Fotku používejte vždy pouze formální – pasovou.

A ještě tip na závěr: „Čtyřstránkový elaborát o životě uchazeče nikdo číst nebude. Stejně tak přílišná stručnost může uškodit. Je hlavně třeba svůj životopis perfektně znát a přemýšlet nad tím, na co by se mohl personalista u pohovoru zeptat. Já osobně se velmi rád ptám u kolonky koníčky zejména na četbu. Tu tam dává každý, ale na otázku, co naposled četl, už dostávám často odpovědi typu noviny (na internetu),“ přibližuje svou poznávací taktiku Jan Krontorád.

Představte si, že jste náborový specialista. Během 60 vteřin si přečtěte celý svůj životopis. Zaujal by Vás uchazeč? Našli jste vše potřebné? Cítíte, že je to vhodný kandidát na danou pozici? Pokud ANO, máte vyhráno! ■

„Obecně platí, že při psaní CV by uchazeči měli být struční, měli by uvádět podstatné informace a hlavně pravdivé! “ dodává ještě Jan Sázavský.

Daniel Hrtáň

www.fajn-brigady.cz únor 2014 /www.brainstormag.cz

<17

ROZHOVOR

Tenhle kluk jednou bude tahat za hodně dlouhý nitky Hned po střední škole vystřelil do světa! Nechtělo se mu marnit svoje mládí v nudné frontě na vysokoškolský titul na některé z českých vysokých škol. Chtěl poznat, co obnáší studium v jiné zemi a jiné kultuře. Ničeho nelituje a tenhle kluk jednou bude tahat za hodně dlouhý nitky. Na následujících řádcích vám přinášíme velmi inspirativní rozhovor s Martinem Tušlem, pražským rodákem, který okusil studium na exkluzivní škole ve Francii, prestižní škole v Anglii a stejně tak poznal jaké to je vzdělávat se ve Spojených státech. Řekni nám na začátek něco o tvé střední škole.

Přibliž nám ve zkratce studium na Sciences Po.

Byl to gympl. Konkrétně Gymnázium Jana Nerudy v Praze. Sem jsem se přihlásil, protože je to jedno z těch lepších gymnázií s dobrou pověstí, zároveň v srdci Prahy a je těžké se tam dostat. Vyšlo to, dostal jsem se. Už když jsem na něj ze sedmičky šel, musel jsem si vybrat jednu ze tří sekcí, na které se tenhle gympl dělí. Jelikož moje máma učí francouzštinu, také v mládí ve Francii studovala, asi jsem zdědil nějaký gen a přihlásil jsem se do česko-francouzské bilingvní třídy. První dva roky to byl opravdu dril, protože jsme měli deset hodin týdně intenzivní výuku francouzštiny. A pak jakoby od prváku jsou všechny hlavní předměty komplet ve francouzštině.

Studium je tu koncipováno úplně stejně jako u nás, tedy tři plus dva roky. Ale když se udělají jednou přijímačky na bakaláře, na navazující magisterské studium se už dělat nemusí, jen si vyberete specializaci. Na bakalářském stupni je studium hodně obecné, z každého rožku trošku. Od dalších jazyků, přes politologii, historii a právo až k mikro a makroekonomii. Na magistru už je studium hodně konkrétní, každý si vybere Master podle svého oboru. Například Právo, Ekonomie a Veřejná správa, Finance a strategie, Marketing nebo Mezinárodní vztahy. Dva roky v Dijonu byly hodně těžké, nejdřív bylo třeba seznámit se s jinou mentalitou a francouzským univerzitním systémem, pak psát týden co týden různé práce a číst desítky stran povinné četby.

Bylo tedy vlastně od začátku jasné, že Tvoje další kroky povedou do Francie, nebo ses rozhodl až, jak se říká, za minutu dvanáct? Určitě je dobré o tom přemýšlet o dost dřív, než ve čtvrťáku a to hlavně v předmaturitním ročníku. Říkal jsem si logicky, že by byla obrovská škoda nevyužít ten dril, který jsem tady podstupoval. Zároveň se u nás každý rok konaly prezentace škol z Francie, aby nalákaly studenty. Mezi nimi byla i Sciences Po Paris, konkrétně její satelitní kampus z Dijonu. Tedy škola, na které studovala většina francouzských prezidentů jako například François Hollande, Jacques Chirac, François Mitterrand nebo i svého času druhý československý prezident Edvard Beneš. Takže nebylo o čem diskutovat.

Dělal si tedy vlastně přijímačky i na některou z vysokých škol v naší zemičce? Je dobré mít zadní vrátka, takže jsem udělal přijímačky na VŠE na Fakultu mezinárodních vztahů, obor Diplomacie a mezinárodní studia, stejně tak na Karlovku na FSV, obor Mezinárodní teritoriální studia. Mezitím jsem procházel dvoukolovým přijímacím řízením právě do Francie. Tam to totiž neznamená napsat jen nějaký test a hotovo. Jelikož je ta škola opravdu dost prestižní, je potřeba poslat motivační dopis, sehnat si doporučení, absolvovat pohovory a podobně. Nakonec jsem úspěšně prošel i tímhle sítem.

<18

Nicméně já vím, že si nebyl celé studium jen ve Francii. Přesně tak. Bakalářský program na Sciences Po má tu zvláštnost, že se v posledním ročníku MUSÍ vyjet někam do zahraničí na jinou univerzitu, což navíc není limitováno jen na Evropu, protože právě jméno naší školy umožňuje získávat partnery po celém světě. Můžu říct, že ten poslední rok je takový dárek za dva roky opravdu intenzivního studia, kdy není čas vůbec na nic.

Kam tedy vedly Tvoje kroky z Francie? Jak už jsem řekl, celý třetí rok je na partnerské škole v zahraničí, ale u mě to bylo ještě zajímavější (smích). Nejprve jsem zamířil z Dijonu do Londýna na King's College (King's College London je hodnocena jako jedna z nejlepších univerzit nejen ve Spojeném království, ale i v Evropě, pozn. red.), kde jsem ten rok měl pobýt. Nicméně se mi naskytla možnost jít na druhý semestr zase jinam, konkrétně za oceán do Spojených států. Zkusit si studovat v USA byl můj sen, takže nebylo co řešit, protože místní fakt vysoké školné mi jako výměnnému studentovi platilo Sciences Po.

Vraťme se zatím zpátky k Londýnu. Jelikož Velká Británie je součástí Evropské unie, byl jsem tam v rámci výměnného programu Erasmus, jehož součástí je i stipendium. Oficiálně jsem byl pořád studentem

mateřské školy v Dijonu, odkud mi šly ještě nějaké peníze z francouzského sociálního stipendia, ale na velké vyskakování to vůbec nebylo. Není tajemstvím, že Londýn je jedno z nejdražších měst v Evropě, možná i na světě, takže nejnižší měsíční náklady byly kolem tisíce eur, reálněji spíš tisíc liber. Celkově studium není tak svázané neustálým sezením ve škole, ale je více individuální, takže ve škole samotné se mnoho času nepobude. Tam si vyslechnete pohled vyučujícího, doma si pak nastudujete literaturu, napíšete eseje, a na dalším setkání se nad daným problémem diskutuje. Tady si člověk vypěstuje kritický názor, který je v praktickém životě mnohem využitelnější, než nějaké papouškování a biflování jako je tomu v Čechách. Semestr má navíc jen deset týdnů.

I přesto si určitě měl nějaký volný čas. Kvůli vysokým životním nákladům jsem se musel dost uskromňovat, ale i tak se dá Londýn krásně užít. Bydlel jsem na koleji v centru, takže jsem téměř nemusel používat místní MHD, která je šíleně předražená. Pro ilustraci jedna jízda stojí už přes čtyři libry (víc než 120 korun, pozn. red.). Zato jsem využíval místní propracovaný systém půjčování kol. Galerie nebo různá státní muzea jsou v Londýně zadarmo, takže tam jsem strávil nějaký čas, využil jsem i studentské slevy do divadel. Dále jsem zpíval ve školním sboru a protože volného času bylo hodně, měl jsem i malou stáž na české ambasádě, což byla výborná zkušenost. (Více o stáži na české ambasádě v Londýně se můžete dočíst na jiných stránkách tohoto čísla, pozn. red)

Na letní semestr si pak šel do Spojených států, je to tak? Je to tak. Chodil jsem na univerzitu George Masona ve Fairfaxu, což je městečko asi 25 kilometrů od Washingtonu D.C. Jelikož se nejedná o prestižní školu jako Harvard či Yale, byla zdejší úroveň studentů celkově o dost nižší, než například v té Francii nebo Londýně, dostalo se mi však vřelého přijetí. Přesto je roční školné i na této škole v porovnání s Evropou naprosto někde jinde. Studium tady bylo rozhodně nejpohodovější ze všeho, co jsem dosud absolvoval. Americký kampus je jako malé studentské město, univerzita nabízí nejrůznější aktivity ať už sportovní nebo umělecké, každý se tu může realizovat.

Na rozdíl od Londýna jsem si mohl zapsat úplně jakýkoli předmět napříč obory, což jsem využil a věnoval svému největšímu koníčku – hudbě. Do jaké míry je pravda to, jak se o Američanech tvrdí, že jsou blbí? Nedá se to sice tak úplně generalizovat, ale jejich všeobecný rozhled největší není. Nyní už si zase zpátky ve Francii… V současné době pokračuji na magisterském studiu už na „základně“ té mé původní školy, přímo v Paříži. Dělám obor International Development (Mezináordní rozvoj, pozn. red.) na fakultě Paris School of International Affairs.

Co Ti tyhle zkušenosti nejvíce daly a vlastně ještě dávají? Dává mi to mnohem větší rozhled, naučil jsem se kriticky myslet, stejně tak mne tohle „dobrodružství“ naučilo osamostatnit se. S tím osamostatněním ruku v ruce jde i větší sebedůvěra. Co je ale alfou a omegou všeho, a to je nutné podtrhnout, jsou KONTAKTY s lidmi z celého světa!

Získá člověk díky studiu v zahraničí větší šanci najít si pak slušný job? V té fázi zatím nejsem, ale věřím, že ANO!

Můžeš mladým lidem a studentům středních škol vzkázat něco za sebe, ze své vlastní zkušenosti? Není se absolutně čeho bát. V zahraničí vás nikdo nekousne. Každý by měl v dnešní době někam vyjet, ať už je to celé studium nebo jenom část, případně nějaká stáž nebo aspoň jazykový pobyt. Znalost cizích jazyků je dnes základ, se kterým se prostě počítá! K nutné angličtině je dobré přidat další jazyk na dobré úrovni jako přidanou hodnotu, se kterou se dá dobře operovat.

Vidíš se tedy v budoucnu v Česku nebo někde v zahraničí? Za sebe to nevidím tak, jako většina mladých lidí z Čech, kteří chtějí za každou cenu vypadnout z republiky. Já jsem doma tady, mám to tu rád. Nebráním se práci v zahraničí, ale spíš bych chtěl ty zahraniční zkušenosti využít pak tady u nás a tu naší zemi posunout zase o kousíček dál. Ještě na závěr bych rád řekl všem, kteří plánují jít někam ven a získat nějaké zkušenosti. Je důležité mít mnoho různých zájmů a aktivit a nesedět doma! Ať je to hra na hudební nástroj, sport nebo participace na fungování studentských spolků a organizací. Tohle se v zahraničí cení mnohem víc než v ČR. ■ Aleš Malár

únor 2014 /www.brainstormag.cz

<19

PODÍVEJ SE, JAK SE ŽIJE ČESKÝM S

studovat zdarma v angličtině v Dánsku m

ANNA: Mám zkušenost se studiem na VŠE v Praze. Byl to pro mne neuvěřitelný skok – tady se nemusím pořád něco šprtat!

JAKUB: Ve škole jsem 3 dny týdnu, jinak pracuju na svých školních projektech – to mne fakt baví

ZUZANA: Baví mne pracovat v týmu, na skutečném projektu, baví mne prezentovat výsledky. Je to tady skvělý :-)

Dánové jsou zvyklí se studiem bavit a čeští studenti se to od nich rychle učí

Diskutování je klíčem k úspěchu a čas se najde i při svačině

Vzpomínka na spolužáky a týmovou práci zůstane

<20

Fotoreportáž ZIBAT

M STUDENTŮM NA VŠ V DÁNSKU

u můžeš i Ty!

V menze při obědě bývá pořádně rušno

Škola by měla hlavně útulná. Vždyť tu trávíme hóóódně času

Přestávky – čas ma svačinu, SMSky, pokec s holkama

Více informací najdete na

www.studujvdansku.cz

VIDEA STUDENTŮ

www.youtube.com/studiumvsvdansku

A když chceme ven, vyrazíme třebas k vodě, v Dánsku je to kousek…

<21

ONDŘEJ ŠTEFFL: „Škola je jako loď. Ale nikdo neví, kam pluje” Ondřej Šteffl je jedním z mála lidí, kteří se nebojí říkat svůj odlišný názor nahlas. Coby ředitel společnosti SCIO a zakladatel první soukromé školy u nás-PORG je schopný vyjmenovat nejpalčivější problémyčeského školství. Bez servítků. Pane Šteffle, vy jste na TEDx konferenci ukázal asi největší časovanou bombu českého školství - je konzervativní, nevyvíjí se a neodpovídá měnícím se nárokům světa. Vidíte to jako selhání vzdělání obecně, nebo jako chybu studentů či pedagogů? Tak nejdříve vás musím trochu poopravit, že se nejedná pouze o problém školství českého. Myslím si, že situace je v celém světe podobná. Systém školství celého světa přestává odpovídat nárokům rozvíjejícího se světa. U nás je to jen z řady příčin vyhrocenější. Ve Finsku jsou na tom možná lépe, ale myslím, že si neuvědomují, že ten problém stojí před nimi taky, a proto bych to nenazýval selhání českého školství. Prostě vzdělávací systém je konzervativní a pomalý. Vypadá pořád tak, jak byl nastaven asi před 200 lety, ale doba se dramaticky mění a systém není schopen se tomu přizpůsobit. Z toho potom vznikají problémy, které se nám jeví, že mají nějaké vnější příčiny. Například že děti zlobí, nezajímá je škola. To podle mě ale není problém jednotlivců, ale celého systému, který se dostal jinam, než na co byl postavený.

Myslíte si, že absolvent české školy má tedy nějaké pozitiva oproti zahraničnímu? Nebo v čem naopak zaostává? Dovolím si otázku trochu přeformulovat. Představa, že školství produkuje absolventy se stejnými přednostmi nebo nedostatky je totiž naprosto mylná. Jakákoliv škola má na různé děti různý vliv. Ale myslím si, že se tady rozevírají více ty pomyslné „nůžky“. Podle PISA zde máme 23% dětí, které neumějí číst. Umí číst písmena, ale když jim dáte přečíst příbalový leták k lékům, nevědí, jak je dávkovat. Neporozuměli textu a v podstatě jsou tedy negramotní. Co dává škola těmto dětem, je sporné. Často se dokonce zdá, že jim spíš ubližuje,

<22

protože u nich pěstuje tzv. naučenou bezmocnost. Zatímco špičkové děti, které mají doma zázemí, si ze školy, která je v řadě ohledů nedostatečná, leccos odnesou. Ale přesně nevíme co. Takže bavit se o tom, jestli má český absolvent nějaké přednosti nebo ne, je podle mého nesmysl. To není český problém, škola se na různých dětech podepisuje velmi různě, a to je jeden z problémů celého systému – že se dívá na ty děti jako na stejné. I dříve byly rozdílné, ale dnes si můžeme dělat, co chceme, říkat, co chceme. To je třeba jeden z těch tlaků, který musí tu školu dramaticky změnit, ale ta škola na to není připravená a individualizaci nezvládá. Pořád je tu představa, že musí být jedny osnovy, učit stejné věci, mít jednu maturitu, … Přitom nároky, možnosti, způsobilosti různých lidí jsou různé. To bylo vždycky, ale teď si to lidé začínají nárokovat, a to tu předtím nebylo.

A myslíte si, že řešením toho je třeba individuální studijní plán? Já bych to nerad zjednodušoval. Já to řešení ani neznám, protože těch problémů je tady spousta. Jistě, individuální plány by byly nepochybně řešením, ale v systému, kde jsou 2 miliony dětí, nemůžete nabídnout každému individuální studijní plán. Není, kdo by je řídil, formuloval, kdo by učil… To by bylo třeba úplně překlopit ten systém a to prostě nejde. Vždyť ani samy děti to nechtějí. To je stejné, jak kdyby někdo říkal, že tady potřebujeme finský systém, ale ten bez Finů nebude fungovat. Zmínil jste studenty, kteří jsou v podstatě negramotní. Myslíte si, že je současná generace méně nadaná, méně inteligentní než předchozí? Nedá se to paušalizovat jako gene race studentů. Jak jsem říkal,

ta křivka se roztahuje, v mé generaci nebylo těch 23% negramotných. Byli tam, ale o něco méně. Ale z druhé strany (těch lepších) toho dneska ty děti umí více, než uměla moje generace, ale nejsou to ty školní znalosti. Nejen že umí cizí jazyky, ale vyznají se v tomto světě, který je neskonale složitější než náš. Umí hledat na internetu, analyzovat informace, pracovat s nimi, vyjet do ciziny, vše zařídit, jsou zodpovědnější… No a co se děje s tím prostředkem, to si netroufám říct. Ale tu horší skupinu ovlivňuje strašně sociální blahobyt. Sice se musí dívat, jak jiní jezdí v autech na dovolenou, ale rozhodně nemají hlad. Mají pivo v ledničce a můžou sledovat na televizi. Děti z těchto rodin mají potom většinou velmi malou motivaci.

To je další otázka. Jestli považujete vzdělávací systém za motivační (asi ne) a co byste na tom změnil, aby si ti studenti odnesli ze školy, že musí být dobří? No, moje předchozí odpověď naznačuje, že ve školství tu motivaci nelze najít. Když s ní učitel umí pracovat, samozřejmě ledacos zmůže, ale vnější svět nepřemůže. Zdá se mi, že vždycky byla ta motivace z okolí a ne přímo z té školy. Když Marie Terezie zavedla školní docházku, byla ještě robota a nevolnictví. Rodiče tedy chodili robotovat a děti musely do školy. Děti potom opravdu nepodceňovaly autoritu školy. No a taky se tam naučily číst, psát a počítat, což jim umožnilo stát se dělníkem a tedy v podstatě zajistilo přežití. V 1. polovině minulého století bylo potom vzdělání výtahem na sociálním žebříčku. Člověk se mohl vzdělat a uvolnit tím ty překážky typu feudalismus atd. a mohl být klidně dítě chudého nevzdělance, ale když se vzdělal, vyneslo ho to nahoru. To byla motivace, proč se děti učily. Takže vnější vlivy se změnily a to je pro školu samozřejmě komplikace. Úplně bych to ale zas nesváděl na tu školu. Jak říkají psychologové, výuka musí být smysluplná pro děti, ne pro rodiče nebo někoho jiného. Když si rodič myslí, že by mělo dítě umět uhlovodany, ale to dítě si to nemyslí, tak se to prostě nenaučí. V tuto chvíli se to zdá nepodstatné a v budoucnu si to může najít na internetu, takže motivace, že by to mohlo někdy potřebovat, zcela

ROZHOVOR pominula. Takže demotivační je to v tom, že obsah vzdělání se liší v tom, co děti pokládají za smysluplné.

Obecně se ale hodně stěžuje, že máme málo techniků, soustružníků atd. Myslíte si, že je to reálný problém?

A co třeba matematika a fyzika? K tomu, aby člověk porozuměl nějaké přírodní vědě, potřebuje ji přece pochopit, v tom google nepomůže…

Reálný problém to není, protože v průmyslových oborech je stejně 20–30% nezaměstnanost. A to včetně strojírenství, stavebnictví, elektro. Volají, že potřebují zaměstnance, protože každá forma, která funguje, potřebuje zaměstnance. V roce 90 jsme měli 5000 nezaměstnaných obuvníků, protože Svit Zlín to zavřel. Před 8 lety zkrachovala velká část sklářského průmyslu a my jsme ještě před 4 lety měli stovky studentů na středních sklářských školách. A kdo si vezme absolventa, když má plno zkušených? Představa, že ČR zůstane průmyslovou zemí, je nesmyslná. Naše HDP tvoří ze 40 % průmysl, v Německu to bylo 40 % v 70.letech, teď je to 26% a jde to dolů, protože nastupuje robotizace.

To je hezké, co říkáte, ale musíte o tom přesvědčit ty děti. Třeba matematika umí být i zábavná, že to bude lidi bavit a dávat smysl. Například jedete tramvají a lidi luští sudoku. To je vlastně matematika. Má sice jednoduché principy, ale když vezmete těžkou úroveň, je to hodně složité. A ty lidi to baví řešit. Takže je třeba buďto to udělat zábavné nebo přesvědčit děti, že to budou v budoucnu potřebovat. A to se zatraceně nedaří! Děti matematiku nemají rády, protože si nemyslí, že je to smysluplné. To říkal i Komenský: „Kde není vůle k učení, tam nemůžete nikoho nic naučit.“

Vy jste na přednášce science cafe říkal, že trestat děti za chyby je kontraproduktivní. Myslíte si tedy, že je například známkování špatné? Takovým otázkám se snažím vyhýbat, ale odpovím aspoň metaforou. My jsme na lodi, která nevím, kam pluje, kolem ledovce, a vy se ptáte, jestli se má hrát na 1. palubě polka nebo valčík. Je to celkem jedno, to není stěžejní problém.

Obecně se dnes informace velmi rychle mění, co bylo dnes, nebude možné aplikovat za 10 let a podobně. Myslíte si, že je v tomto dobré navázat spolupráci školy s nějakou firmou, která dá studentům přímo tu praxi? Sice jsme přeskočili trošku zase jinam, ale můžeme to nakousnout. Obecně hodně lidí je přesvědčeno, že školství by se mělo řídit trhem práce. To je ale podle mě úplná pitomost. Trh práce se nedá předvídat stejně jako kterýkoliv jiný trh. Byl jsem například ve Škodě Mladá Boleslav a tam jsem se ptal, kdo se vsadí, že tady bude Škoda ještě 30 let. Vsadit si nebyl ochotný nikdo. A když jde někdo studovat, tak za 30 let bude uprostřed pracovního života. Takže nemůže se připravovat na Škodu Mladá Boleslav, když neví, jestli tady bude. Musí si volit nějaké obecnější vzdělání, přenositelnější schopnosti. Je třeba umět jazyk, kritické myšlení. Z druhé strany každý absolvent by asi rád byl někde zaměstnaný, takže v tomto ohledu je spolupráce s firmami dobrá. Ale firma nemůže otvírat obory a určovat, čeho bude více a čeho méně, ale když si studenti poslední rok na škole už hledají tu práci a navazují spolupráci, tak je to dobře.

Za posledních 20, 30 let prudce stoupá počet lidí, kteří studují VŠ, je to nějakých 60 % populace. Myslíte si, že je dobré, aby měli všichni ten titul, nebo je lepší vzdělání kvalitní? Kolik lidí studuje na VŠ, je určitě smysluplné číslo. V Austrálii je to 94 % populačního ročníku, takže my nejsme s těmi našimi 60 zas tak extrémní. Po všech stránkách je to dobře, a to i v případě, kdy jsou ty školy nekvalitní. Samozřejmě kdyby byly kvalitní a každý by mohl dosáhnout svého maxima, bylo by to skvělé, ale vždycky je lepší, když jde člověk studovat, než aby v 15 letech vstával v 5 hodin ráno do fabriky. Škola lidi kultivuje, získáte tam nové kontakty, zkušenosti. Jak říká pan prof. Zlatuška, každý rok na VŠ je užitečný, i když ji nakonec nedostudujete. Jediná otázka je, jestli jsou na to peníze. Ale na co by měly být jiného, než na vzdělávání, to je nejlepší investice.

A když už jsme u těch peněz, co si myslíte o zavedení školného? Tohle je podle mě taky nepodstatná otázka. Kdysi jsem myslel, že je to důležité, ale teď už ne. Jediná špatná věc by byla, kdyby zavedli nějaké vysoké školné, které by vyhnalo lidi z VŠ.

A doporučil byste vyjet do zahraničí, vystudovat zahraniční školu? No já bych určitě doporučil vyjet do zahraničí a je asi jedno, jestli tam budete studovat školu nebo pojedete na misi s Člověkem v tísni.

Pojďme trochu k motivaci učitelů. Jak byste motivoval někoho, kdo je ve 4. ročníku SŠ a rozhoduje se, jestli se stát učitelem? Zase bych se vrátil k té lodi. Pokud máte loď,

o které nevíte, kam pluje, tak bavit se o tom, jak rekrutovat posádku mi přijde takové divné. Já dokonce říkám, že vzdělání je všude jinde více, než na školách. Třeba když si něco čtete, pustíte si nějakou přednášku nebo dokonce i ty blbé seriály. Dneska už ani nejsou tak blbé, jsou dobré. Třeba Perníkový dědek. Tam se dozvíte, jak funguje celé podsvětí, obchod s drogami. Všechno je tam autenticky popsané. Takže to má často důležitější hodnotu pro člověka, než láčkovci nebo přítoky Orinoka zleva.

Já jsem se na to učitelství ptal záměrně, protože půjde do důchodu silná generace starých učitelů a nových učitelů je málo. No a vy byste šel dělat námořníka na lodi, u které nevíte, kam pluje?

No jo, ale to není jen problém školství. Já jsem v podstatě připravovaný na to, být čímkoliv, jen ne učitelem (studuju obecnou ekonomii – pozn. redakce). To je zajímavá námitka, ale vy si můžete vybrat tu loď, na které chcete plout, kdežto když chcete být učitel, tak musíte předpokládat, že budete na státní lodi. Celý svět neví, kam pluje, ale u toho školství je to ještě dramatičtější.

Všude říkají: Musíme investovat do vzdělání, zvýšit konkurenceschopnost. Co v tom vzdělání nás učiní konkurenceschopnými? No to je trochu filozofická otázka. Konkurence je jenom přeložená věta CHCEME BÝT BOHATŠÍ. Richard Müller zpívá štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš a ten svět ještě není rozhodnutý, jestli chce štěstí nebo ty prachy. Podle mě smyslem vzdělávání není zvyšovat konkurenceschopnost státu.

Na vašich stránkách máte zajímavý odkaz na hodnocení počítačových her. Jakou máte oblíbenou počítačovou hru? Často zmiňujete World of Warcraft. No já už počítačové hry nehraju. Už jsem na to nějak starý, ale můj syn hrál počítačové hry a WOWko je pro mě oblíbená hra. Ne že bych ji hrál, ale je to příklad hry, která skvěle vzdělává. A kromě toho, jak jste se ptal na tu motivaci, tak dneska to nikdo neumí lépe, než právě tvůrci počítačových her. Oni podle mě rozumí motivaci lidí více než celá pedagogika. A druhá věc je, že oni staví před ty děti sice vysoké, ale přiměřené výzvy, a to škola vůbec neumí. Takže umět překonávat výzvy se mnohem lépe naučím v tom WOWku Vojtěch než ve škole. ■ Černý

ONDŘEJ ŠTEFFL je ředitelem společnosti Scio. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás - PORG. V roce 1995 založil společnost Scio. Ta se významně podílí na přijímacím řízení na vysoké a střední školy. V posledních letech zdůrazňuje význam vzdělávání, které probíhá mimo klasickou školní docházku (tzv. paralelní vzdělávání). K jeho zájmům a zálibám patří snowboarding (freeride), windsurfing, vaření. únor 2014 /www.brainstormag.cz

<23

MODERNÍ VYSOKÁ ŠKOLA V CENTRU PRAHY > Unicorn College je součástí skupiny Unicorn a cílevědomě se soustředí na poskytování vysoce kvalitního vzdělání. Na trh práce vychováváme absolventy, kteří jsou výborně připraveni jak na řízení rozsáhlých softwarových projektů, tak i na jejich navrhování a realizaci. Mohou tak zastávat pozice ředitele projektu, business nebo softwarového architekta, test architekta, team leadera, chief developera nebo konzultanta v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vedle ICT specialistů také vysoká škola připravuje absolventy do nižšího a středního podnikového managementu s nadstandardní schopností využívat informační

<24

a komunikační technologie pro svou práci, ale hlavně pro její zlepšování. Absolventi vysoké školy nejen že získávají k vysokoškolskému diplomu absolventský prsten, ale především díky nabytým znalostem a získaným zkušenostem nacházejí široké uplatnění na trhu práce v oboru, který vystudovali. Všichni absolventi se zájmem o navazující magisterské studium bez sebemenších problémů plní podmínky přijímacích řízení a úspěšně studují a obvykle se řadí mezi nejlepší studenty v ročnících.

V průběhu studia se studenti často zapojují na řešení zajímavých projektů, které vysoká škola realizuje. Vytvářejí například interaktivní učebnice do iBooks dostupných na zařízení iPhone a iPad, navrhují a implementují mobilní aplikace nebo aktivně se podílejí na zpracování mezinárodních výzkumných projektů, jak to popisuje již absolvent Ladislav: „Rozsáhlé zpracování a sběr dat, jejich analýza a interpretace. V tomto semestru se zaměřuji především na analýzu dat, kde je mojí významnou oporou paní docentka. V současné době se zaměřuji na shlukovou analýzu.“ Přednášky a semináře jsou na vysoké škole velice často vedeny zástupci předních podniků a organizací, zejména z řad finančních institucí nebo technologických společností. Není výjimkou je potkat i na zkouškách, které jsou veřejné a kde musí studenti obhájit svůj názor. Tímto mimo jiné studenti získávají jedinečnou zkušenost s argumentací a prezentací svých názorů před často vysoce postavenými a především nezávislými manažery či specialisty. Díky internetové službě Unicorn Universe mohou studenti vysoké školy studovat kdykoli a odkudkoli. Student tak nalezne k jednotlivým předmětům zpracované rozsáhlé studijní materiály, nalézt vyhodnocené všechny absolvované testy, podívat se na své studijní výsledky, zarezervovat si knihu v knihovně nebo se například přihlásit na zkoušku. Mimo jiné všechny lekce, zkoušky a jiné důležité události, kterých se

únor 2014 /www.brainstormag.cz

má zúčastnit, má ve svém elektronickém diáři, který je dostupný i z mobilního telefonu. Unicorn College studentům nabízí propracovaný systém doučování u předmětů, které jsou v ročníku stěžejní a které jsou zpravidla nejnáročnější (matematika, mikroekonomie, programování, statistika). Vysoká škola má pro své studenty připravenu řadu aktivit, které přispívají ke zkvalitnění a zpříjemnění studia. Mezi tyto činnosti patří například možnost ubytování na vysokoškolských kolejích, výměnné studijní pobyty v zahraničí, English Club, studijní workshopy, výlety a mnoho dalšího. Studijní výměnné pobyty jsou mezi studenty školy velmi oblíbené. Studentka Katka shrnula své zážitky ze studijního pobytu v Marseille následovně: „Byl to neuvěřitelný skoro půlrok, mám spoustu přátel, zážitků. Je to skvělá příležitost.“ Pro zájemce je 5. února a 18. března připraven den otevřených dveří, na kterém se dozví bližší informace o studovaných předmětech, způsobu a formě studia, o praktických workshopech a mnoho dalšího. Navíc každý student, který nastoupí do prvního ročníku, získá od vysoké školy zdarma iPad. Více informací včetně možnosti odnést si ze dne otevřených dveří iPad mini naleznete na www.unicorncollege.cz nebo www.facebook.com/UnicornCollege. Unicorn College – Svět Tě potřebuje! ■

<25

Think global Accredited degrees from the US, EU, UK Practical and critical thinking orientation International faculty and student body

Accreditations:

• Business Administration • Marketing • Finance

American Bachelor Programs: • • • • • •

Business Administration International Economic Relations Communication and Mass Media Psychology IT Management English Language and Literature

www.unyp.cz

MBA Programs: • • • • • • • •

General Management Marketing Project Management Finance and Banking Management of Information Systems Human Resource Management Entrepreneurship Flexible Online MBA Memberships:

European Bachelor Programs:

EDUCATING TOMORROW’S LEADERS

Master Programs:

• M.A. in Professional and Business Communication • LL.M in International and Commercial Law • M.Sc in International Management

Ph.D Program:

• Ph.D in Innovation (by Publication)

PŘEHLED

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL 1. University of New York in Prague Praha, Legerova 72, 120 00 https://www.unyp.cz

2. Unicorn College s.r.o. Praha 3 , V Kapslovně 2767/2, 130 00 http://www.unicorncollege.cz/

3. Academia Rerum Civilium

Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o.

Kolín, Ovčárecká 312 http://www.vspsv.cz/

4. Akademie múzických umění v Praze Praha, Malostranské náměstí 259 http://www.amu.cz/

5. Akademie STING, o.p.s. Brno, Stromovka 114 http://www.sting.cz

6. Akademie výtvarných umění v Praze Praha, U Akademie 172 http://www.avu.cz/

AKCENT College s.r.o. Praha, Bítovská 1122 http://www.akcentcollege.cz/

8. Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. Praha, Lázeňská 284 http://www.aauni.edu/

9. ARCHITECTURAL INSTITUTE IN PRAGUE Praha, Františka Křížka 326 http://www.archip.eu/

únor 2014 /www.brainstormag.cz

10. ART & DESIGN INSTITUT Praha, Svatoslavova 333 http://www.artdesigninstitut.cz/

11. B.I.B.S., a.s. Praha, Nárožní 2600 http://www.bibs.cz/

12. Bankovní institut vysoká škola, a. s. Kolín, Ovčárecká 312 http://www.bivs.cz/

13. Business Institut, s.r.o. Praha, Kodaňská 558 http://www.businessinstitut.cz/

14. Česká zemědělská univerzita v Praze Praha, Kamýcká http://www.czu.cz/

15. České vysoké učení technické v Praze Praha, Zikova 1903 http://www.cvut.cz/

16. CEVRO Institut, o. p. s. Praha, Jungmannova 28 http://www.cevroinstitut.cz/

17. Evropský polytechnický institut, s. r. o. Kunovice, Osvobození 699 http://czechuniversity.com/

18. Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. Písek, Lipová alej 2068 http://www.filmovka.cz/famo/

<27

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL 19. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Brno, Beethovenova 650 http://www.jamu.cz/

20. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích České Budějovice, Branišovská 1645 http://www.jcu.cz/

21. LIGS University, s.r.o. Praha, Dobrovského 1074, http://www.ligsuniversity.cz

22. Literární akademie

(Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) s.r.o.

Praha, Na Pankráci 420 http://www.literarniakademie.cz/

23. Masarykova univerzita Brno, Žerotínovo nám. 617 http://www.muni.cz/

24. Mendelova univerzita v Brně Brno, Zemědělská 1665 http://www.mendelu.cz/

25. Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. Praha, Dubečská 900 http://www.mup.cz/

26. Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Olomouc, Jeremenkova 1142 http://www.mvso.cz/

27. NEWTON College, a.s. Brno. Rašínova 2 http://www.newtoncollege.cz/

28. Ostravská univerzita v Ostravě Ostrava, Dvořákova 137 http://www.osu.cz/

29. Panevropská vysoká škola Praha, Wuchterlova 523 http://www.paneurouni.cz/cz/

<28

230. Policejní akademie České republiky v Praze Praha, Lhotecká 559 http://www.polac.cz/

31. Prague College Praha, Polská 1184 http://www.praguecollege.cz/

32. Pražská vysoká škola psychosociálních Praha, Hekrova 805 http://www.pvsps.cz/

33. ŠKODA AUTO, a. s. Vysoká škola Mladá Boleslav, Tř. V. Klementa 869 http://www.savs.cz/

34. Slezská univerzita v Opavě Opava, Na Rybníčku 626 http://www.slu.cz

35. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. Znojmo, Loucká 656 http://www.svse.cz/

36. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. Praha, Kamýcká http://www.svses.cz

37. Technická univerzita v Liberci Liberec, Studentská 1402 http://www.tul.cz/

38. Univerzita Hradec Králové Hradec Králové, Rokitanského 62 http://www.uhk.cz/

39. Univerzita Jana Amose Komenského Praha s. r. o. Praha, Roháčova 1148 http://www.ujak.cz/

40. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ústí nad Labem, Hoření 3083 http://www.ujep.cz/

PŘEHLED 41. Univerzita Karlova v Praze Praha, Ovocný trh 3-5 http://www.cuni.cz/

42. Univerzita obrany v Brně Brno, Kounicova 156 http://www.unob.cz

43. Univerzita Palackého v Olomouci Olomouc, Křížkovského 511 http://www.upol.cz/

44. Univerzita Pardubice Pardubice, Studentská 95 http://www.upce.cz/

45. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Zlín, Nám. T. G. Masaryka 5555 http://www.utb.cz

46. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Brno, Palackého 1946 http://www.vfu.cz/

47. VŠTVS Palestra, s.r.o. Praha, Pilská 9 http://vstvs.palestra.cz/

48. Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. Praha, Náměstí ČSA 179 http://www.vsaps.cz/

49. Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. Praha, Chomutovická 1443 http://www.vsap.cz/

50. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Ostrava, 17. listopadu 2172 http://www.vsb.cz/

51. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Praha, Technická 1905 http://www.vscht.cz/

únor 2014 /www.brainstormag.cz

52. Vysoká škola ekonomická v Praze Praha, Nám. W. Churchilla 1938 www.vse.cz

53. Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. Praha, Nárožní 2600 http://www.vsem.cz/

54. Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s. České Budějovice, Žižkova 251 http://www.vsers.cz/

55. Vysoká škola ﬁnanční a správní, o. p. s. Praha, Estonská 500 http://www.vsfs.cz/

56. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o. Praha, Svídnická 506 http://www.vsh.cz/

57. Vysoká škola Karlovy Vary o. p. s. Karlovy Vary, T. G. Masaryka 541 http://www.vskv.cz/

58. Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov, Palackého 1381 http://www.vslg.cz/

59. Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s. Praha, Vltavská 585 http://www.vsmie.cz/

60. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. Praha, U Santošky 1093 http://www.vip-vs.cz/

61. Vysoká škola obchodní a hotelová s. r. o. Brno, Bosonožská 381 http://www.hotskolabrno.cz/

62. Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. Praha, Spálená 76 http://www.vsopraha.cz/

<29

PŘEHLED VYSOKÝCH ŠKOL 63. Vysoká škola podnikání, a. s. Ostrava, Michálkovická 1810 http://www.vsp.cz/

64. Vysoká škola polytechnická Jihlava Jihlava, Tolstého 1556 http://www.vspj.cz/

65. Vysoká škola realitní – Institut Franka Dysona s.r.o. Brno, Masná 229 http://www.fdyson.cz/

66. Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. Praha, Žalanského 68 http://www.vsrr.cz/

67. Vysoká škola sociálně-správní,

Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o. p. s.

Havířov, Vítězslava Nezvala 801 http://www.vsss.cz/

68. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Praha, Náměstí Jana Palacha 80 http://www.vsup.cz/

69. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha, Duškova 1094 http://www.vszdrav.cz/

70. Vysoké učení technické v Brně Brno, Antonínská 548 http://www.vutbr.cz/

71. Západočeská univerzita v Plzni Plzeň, Univerzitní 2732 http://www.zcu.cz/

72. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o. p. s. Třebíč, Okružní 935 http://www.zmvs.cz/

UNICORN COLLEGE – NAUČÍME VÁS IT A MANAGEMENT > Unicorn College nabízí kvalitní, finančně dostupné a časově flexibilní vysokoškolské vzdělání v oblasti IT, ekonomie a managementu. Unicorn College na trh práce vychovává absolventy, kteří umí řídit lidi, rozumí podstatě informačních technologií, ovládájí vyvážený mix znalostí a dovedností, má za sebou praxi z velkých projektů i zahraniční zkušenosti a dobře ví, co je to korporátní přístup. To vše dělá absolventy Unicorn College výjimečnými a žádanými na trhu práce. Studenti na vysoké škole mohou studovat jeden ze tří nabízených studijních oborů: management ICT projektů, informační technologie nebo ekonomika a management, v prezenční nebo kombinované formě studia. Standardní délka

studia jsou 3 roky, studijní obory je možné studovat v českém nebo anglickém jazyce. Studenti mají díky internetové službě Plus4U kdykoli a odkudkoli přístup ke studijním materiálů ke všem předmětům, absolvovaným testům v PDF, studijním výsledkům, k rezervaci knih z knihovny apod. Mimo jiné všechny lekce, zkoušky a jiné důležité události, kterých se má student zúčastnit, má ve svém elektronickém diáři, který je dostupný i z mobilního telefonu. Pro všechny zájemce je 5. 2., 18. 3., 19. 5., 16. 6., 3. 9. a 9. 9. připraven den otevřených dveří. Přijímací řízení, které probíhá formou pohovoru, se uskuteční 28. 5., 26. 6., 27. 8., 4. 9., 16. 9. a 23. 9. Studenti prvního ročníku získají iPad zdarma. ■

Více informací naleznete na www.unicorncollege.cz nebo www.facebook.com/UnicornCollege. Unicorn College - Svět Tě potřebuje!

únor 2014 /www.brainstormag.cz

<31

Jak nezvorat vyplňování PŘIHLÁŠKY NA VYSOKOU Je to tady! Nastává čas, kdy se vyplňují ty nudné oranžové formuláře označené jako „přihláška na vysokou školu“. Kolonka sem, kolonka tam. Některý jsou navíc, fakt nevím, co tam dělají, ale některý jsou docela dost podstatný. Pokusíme se vám tedy poradit, jak to vyplnit rychle a bez zbytečných chyb!

Co si k vyplňování připravit Co všechno k tomu potřebujete? Vedle nějaké propisky a samotné přihlášky si vezměte k ruce ještě občanku, vysvědčení ze střední, zjistěte si přesný název školy, fakulty a programů nebo oborů, na které se chcete hlásit. Jelikož škola za to chce nějaký bakšiš, budete potřebovat i složenku na zaplacení. Také funguje pohodlnější systém, a to zaplacení přes internet, kdy údaje na složence i v internetové platbě zůstávají samozřejmě totožné. Co je taky dobrý vědět je to, v jaké formě ta která škola přihlášky přijímá. Vedle písemných verzí, kterou holubem pošleš na ústředí školy, to jde samozřejmě i elektronicky. Jo, internet, už i tahle vymoženost zasáhla české školství! K té písemné verzi je nutné si zjistit, zda škola nevyžaduje vlastní formuláře, kde tato snaha o originalitu je spíše přítěží ☺. Pokud ne, jakože takových bude většina, použijte přihlášku na tiskopise označeným SEVT, tu seženete buď někde na škole, nebo jí normálně koupíte v nějakém papírnictví nebo knihkupectví. Piště čitelně, hůlkovým písmem a zkuste se vyvarovat škrtání. Proto doporučuju si ty přihlášky domů přinést dvě, a nebo radši tři!

Vyplňujeme… Ten levý horní roh slouží jako prostor, kam se nalepí ústřižek složenky, ve kterým potvrdíte, že jste to fakt zaplatili. Pokud jste to neplatili složenkou, ale například bankovním převodem, je potřeba tam k tomu dát doklad o zaplacení. Prostě, aby vám věřili, že se je nesnažíte nějak obejít – stejně by na to přišli ☺. Uprostřed pak vyplňte akademický rok, většinou to bývá ten další, než ten současný. Pozor na typ studijního programu a formu studia – většinou asi prezenční. Kdo tam chce chodit jen na víkendy, dá si kombinovaný ☺. Okýnka vpravo, ty necháte netknutá. Výjimka nastane pouze v případě, že je potřeba zvolit jazyk přijímací zkoušky. Tak asi český, že jo. Nebo aspoň to tak většinou bývá. Pokračujeme zvesela dál. Přihlášku vyplňujte pomalu, na školách nečtou rychle. Údaje o škole. Ty by měly být vyplněné fakt

<32

přesně. Nebo si snad chcete kazit jméno ještě než se tam dostanete tím, že zvořete třeba název oboru?☺ K tomu, jak se škola, fakulta a obor jmenují, poslouží internet. Ofiko webovka fakulty a oboru a je to doma. Pokud je to vyžadováno, tak i kód školy. Když ho uvedete navíc, nic se nestane, ale kdyby chyběl, je to horší. Zajímavé je, že některé studijní programy nemají obor, takže s tím co? Ano, správně, nebudeme ho vyplňovat. Adresy jsou jasný. Prostě podle občanky. Pokud si přejete, aby pozvánka na přijímačky přišla například k babičce, dejte korespondenční adresu třeba tam. Poslední položkou jsou údaje o střední škole. Jestli vás při pohledu děsí zkratky KKOV, JKOS a IZO, tak se ničeho neobávejte. Vezměte si do ruky vaše vysvědčení, kde najdete vše potřebné. Stačí údaje jen správně opsat a první stranu máte hotovou.

Prospěch To, že máte čtyřky, čert to vem. Ale napsaný to tam být musí. Opravdu nevynechejte jediný předmět. Všechno tam musí být přesně, s tím se nedá nic dělat. K tomu připište známky, ať jsou sebehorší. V žádným případě si je neupravujte. Byli borci, kteří si to poupravili a pak se nestačili divit. Pokud máte maturitu na krku, tak si kolonky „Maturita“ vůbec nevšímejte. Teď přichází takový malý očistec. Kdo tu matiku dáváte, jste v pohodě, kdo ne, tak ten taky☺. Spočítat si průměr známek umíte už minimálně od pátý třídy základní školy. Nejprve si vypočítáte průměry známek jednotlivých ročníků a pak průměr za celé čtyři roky. Někdo bude možná i mile překvapen. Někdo méně. Na této straně je také možnost, nikoliv nutnost, vepsat své aktivity, kterými jste během těch čtyř let na střední prošli. Ať jsou to různé jazykové kurzy nebo pobyty, školní soutěže nebo třeba praxe ve firmách. Do popředí dejte ty body, které nějak souvisí s oborem, na který se hlásíte. Pak až ty ostatní. Hlavně si nevymýšlejte, protože všechno, co tam případně napíšete, je potřeba, nechat si potvrdit štemplem na vaší střední škole. Fakt pozor na to.

Potvrzení a podpis Skoro máte to martýrium za sebou. Pokud máte to štěstí a vámi vybraná škola nevyžaduje potvrzení od doktora, jako asi většina, kromě těch, kde budete skákat přes švihadlo, není potřeba vyplňovat už nic víc. Vlastně jo, datum a podpis! To je docela dost podstatný. Datum a podpis, bez toho by veškeré předchozí úsilí bylo k ničemu. Congratulation! A je to… Teď s tím šup rychle do obálky. Pokud škola vyžaduje ještě nějaké další přílohy, šup tam s nimi taky. Označkujte obálku adresou školy a upalujte na poštu než zavřou, což bývá kolem pátý. Paní u přepážky požádejte, aby to poslala doporučeně, pokud chcete mít jistotu, že to psaní fakt dojde kam má. Znáte přece Českou poštu.

Elektronická přihláška Jak už jsem napsal na začátku, máme tu i vymoženost s názvem elektronická přihláška. Jelikož je to fakt pohodlný a jednoduchý, jak pro vás, tak pro školy, dávají e-přihláškám ve většině případů přednost. Navíc tenhle systém je i dost blbuvzdorný, neboť vás to vede za ručičku, krůček po krůčku a není téměř žádná šance to vyplnit blbě. Navíc ty kódy jako IZO nebo KKOV a celé a přesné názvy škol je možné dohledat právě v tom průvodci přihláškou. Je to jednoduchý jako facka, ale i tuhle elektronickou přihlášku je potřeba zaplatit. No jo, je to tak.

Poslední věc, na kterou si dejte pozor je, jestli dané škole stačí pouze elektronická verze přihlášky, nebo vyžaduje i tištěnou podobu! V takovémto případě najdete u elektronické přihlášky verzi pro tisk. Vyplněný formulář jednoduše vytisknete a zašlete na adresu školy. ■ Aleš Malár

JAK VYPLNIT PŘIHLÁŠKU

Studijní program může obsahovat jeden nebo více studijních oborů. Některé programy mohou být bezoborové.

Tyto údaje vyplní VŠ!

Studijní obor podkategorie studijního programu, s přesnějším vymezením náplně.

Adresa, na kterou VŠ zasílá písemnosti.

Klasiﬁkace kmenových oborů vzdělání

Identiﬁkační číslo organizace většinou je napsáno na webu vaší školy nebo na vysvědčení.

únor 2014 /www.brainstormag.cz

společně s JKOV tvoří kód oboru. JKOV však obsahuje na poslední pozici před lomítkem písmeno. KKOV obsahuje pouze číslice. Najdete ho na vysvědčení.

<33

Několik věcí, které mi na škole fakt hodně vadí!

Co je problém asi každého ročníku na všech vejškách je kolektiv. Někde se ta parta udělá fakt výborná, kde se baví každý s každým, všichni si pomáhají a jsou prostě happy. Ale ve většině případů to tak bohužel není. Utvoří se skupinky a ty si udržují odstup od skupinek ostatních. Ne, že by v tom bylo nějaké soupeření nebo nedejbože nenávist, ale jde spíš to, kdo je komu sympatičtější a to si myslím, že není úplně ideální a škola by mohla tu soudržnost kolektivu jako celku trochu načutnout například nějakými skupinovými aktivitami. ■

Další věc, která mě neskutečně štve je ta, že nás učí lidé, kteří sami nejsou příliš úspěšní. Ale aby to nevyznělo nějak útočně, uvedu mojí myšlenku na pravou míru. Být učitelem asi není úplně marné, ale nemůžu si pomoct. Takové lidi prostě nejde brát jako autority. Jasně, najdou se výjimky, ale těch je naprostý minimum. Sečteno a podtrženo, prostě si myslím, že nejde jako nějakou extra autoritu brát člověka/učitele, který v životě neopustil akademickou půdu a tudíž nepoznal ten reálný život a jak to chodí tam venku. Tam, kde je potřeba mít ostré lokty, tedy tam, kam nás tihle teoretici pošlou. Celkově ten stav na škole chápu asi jako status quo, kde platí nepsaná úmluva, že to navzájem do předání nějak papíru vydržíme. ■

A tím se dostáváme k poslednímu problému. V prvním ročníku sice budeme umět (tedy alespoň někteří) počítat derivace nebo právě ty integrály, ale nebudeme umět novinářské styly, prostě nic z toho, co by se hodilo do praxe. Potom na vás pohlíží jako na dementa, když se přihlásíte do některého z velkých deníků nebo jiných médií na praxi a oni zjistí, že vás ve škole vlastně nic nenaučili… aneb nastuduj si sám. ■

Člověk by měl prý myslet pozitivně. O to se sice snažím, ale bez kritiky bychom se nikam nepohnuli a zůstali bychom věčně na stejném místě. Proto je dobré si občas trochu postěžovat na to, co je na naší škole špatně. Co je podle mě špatné na té mojí?

<34

Ovšem věc, která mě vytáčí o poznání více je, že se u nás vyhazuje na předmětech, které jsou z celého studia nejméně podstatné. Ne, že by matematika nebyla pěkná věda, ale k čemu je dobrá takovému žurnalistovi? Použiju snad integrály, vektory nebo snad fucktoriály při dalším rozhovoru? ■

ŠKOLA Co vidím na první pohled? Vybavení a celkové vzezření školy. A musím říct, že to fakt není nic moc. Spíš nic, než moc. Podle mých informací jsme, co do počtu studentů, největší fakulta a zároveň máme nejodpornější budovu ze všech. Kam sakra ty peníze za jednotlivé studenty jdou? Je to ostuda nejen naše, ale i celé Vysoké školy báňské. Když jsem loni dělal přijímačky, rozhodně jsme si neříkal, že tohle by bylo to nejlepší místo, kam se dál vrtnout, no ale nic jinýho mi nezbylo. Nicméně bylo řečeno, že se to má zlepšit. Tak uvidíme. Rád se nechám překvapit. Ale jak se říká: „Vlk taky sliboval.“■

Aleš Malár

Mojmír Machovský

Když už hodnotím ten vzhled, který je fakt, co se týče záporů nejmarkantnější, musím dát do spojitosti s ním motivaci. Ptáte se proč? No podle mýho dokáže fyzický stav školy působit na psychiku studentů víc než radikálně. Zkuste chodit do oprýskané školy, kde okny protahuje a která se často bojíme i otevřít, aby na nás nespadla, kde všechno vrže, kde na přednáškách sedíme na malinkatých dřevěných sedačkách, na nichž se často musíme nehorázně mačkat a kde technika funguje podle momentální nálady? To je pak motivace pěkně rychle v háji! ■

Co je ale ad absurdum, je náš tělocvik. Chápu, že sportem ku zdraví, ale proč je krucinál za 0 kreditů? Ano, čtete správně. Opravdu za náš tělocvik na vysoký, který je povinný, nic nedostaneme. Ani jeden jediný kredit. Představím-li si situaci, kdy dám všechny předměty, jen ne ten zmíněný tělocvik a stejně budu mít dostatek kreditů, budu ho muset opakovat! To mi hlava prostě nebere. A co když ho neudělám ani podruhý? No jasně, letím ze školy, přímo na žulovou dlažbu venku před vchodem. Nicméně ale doufám, že nikdo nebude takový dřevo, aby to případně nedal ani na podruhý. To by fakt bylo na provaz. Na ten z tělocvičny. ■

Sice se nerad zabývám maličkostmi, ale jsou věci, které mě dokážou ráno v mrazu spolehlivě naštvat. To si takhle vykračujete do školy. Před ní je takový dvojitý semafor. Sotva přejdete jeden, na tom druhém v tu samou chvíli naskočí červená a musíte zase čekat jak ten osel. A navíc koukat na tu hrůzu před sebou. Vím, že s tím semaforem škola nic moc neudělá, ale sakra ta budova! Ta budova! S tím se něco dělat dá. A musí. ■

únor 2014 /www.brainstormag.cz

<35