SCOOL! 35

ISSUE 35

MIGHTY SHAKE ZASTÁVKA ROZHOVOR: VĚRA HOLÁ

REPORTÁŽ SWINGEM NAPŘÍČ STOLETÍM

oHLÉDNUTÍ ZA 60. VÝROČÍM

zAOSTŘENO NA: PRVNÍ TANEČNÍ

OBSAH EDITORIAL

Vážení přátelé, a je to tu, 35. číslo SCOOL!u, tentokrát na téma TANEC. Hned první moje asociace je s tanečními. Pamatuji si, jak jsem se vyptával celé rodiny na to, jaké byly jejich taneční.

A jejich odpověď? Nejčastěji: „Já už nevím.” Říkal jsem si, jak si to nemůžou pamatovat, vždyť je to taková životní událost. A kdyby se mě někdo zeptal teď? Odpověděl bych: „Já už nevím.” Nakonec to nebyla až taková událost, jak jsem si myslel, na druhou stranu jsem rád, že jsem kurzy absolvoval, a dokonce jsem chodil i do prvního stupně pokročilých.

Druhou asociací je naprosto improvizované, bez znalosti jediného kroku, paso doble s mojí přítelkyní, které se stalo mezi mými přáteli legendární.

JÁCHYM DŮJKA ŠÉFREDAKTOR

OBSAH OBSAH

04 Jednou větou...

06 Tanec, co to je?

08 MIGHTY SHAKE 10 Swingem napříč stoletím 13 Tanec v umění 14 Anketa 15 První taneční 16 Absolvent 18 Taneční filmy 20 60. výročí 25 Den mikroregionu 26 Sportovní den 27 Místo činu: Praha 28 Sport 30 Fotosoutěž 31 Zábava

10 Swing napříč stoletím

Reportáž z brněnského workshopu a večerního tancování pod Petrovem.

20 60. výročí Vše, co jste chtěli vědět o naší škole, a báli jste se zeptat.

SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 35. říjen 2013 Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Ivana Puškarová, Karolína Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Vladimír Buchar, Jakub Vaverka, Roman Krupica Korektury: Ivana Puškarová Grafika: Jáchym Důjka Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel Webmaster: Martin Suchomel web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: scool-mag@seznam.cz tel: 732 659 640

22OBSAH

cover: Taneční workshop Folkových prázdnin 2013 v Náměšti nad Oslavou, foto: Kamila Berndorffová tisk: POINT CZ, s.r.o.

Zájemci pište na e-mail nebo vyhledejte šefredaktora!

OBSAH

3

Přírodovědný klokan

Ve středu 16. 10. 2013 proběhl letošní ročník soutěže Přírodovědný klokan. Studenti měli v průběhu 40 minut odpovědět na 24 otázek z oblasti biologie, chemie, fyziky, zeměpisu, matematiky a všeobecných znalostí.

Za své odpovědi mohli získat 3, 4 nebo 5 bodů, podle obtížnosti. Pokud ale odpověděli nesprávně, jeden bod ztratili. Maximálně mohli získat 120 bodů. V kategorii Kadet se soutěže zúčastnilo celkem 36 studentů, v kategorii Junior pak 28 studentů.

Zde uvádím tři nejlepší v každé kategorii. kategorie JUNIOR (kvinta, sexta, 1. a 2. ročník) 1. Jan Kadaňka 2. Milena Mařáková 2. Lucie Staňková

kategorie KADET (tercie, kvarta) 1.

2.

3.

David Dumek Jaroslav Španihel Michal Rejda Mgr. Martin Dojiva

Velký úspěch v SOČ má pokračování

V pátek 4. 10. 2013 v Praze proběhlo výběrové řízení na účast v navazujících mezinárodních soutěžích. Do tohoto výběrového kola postoupilo 15 prací z celostátní přehlídky SOČ.

Michaelu Bátrlovi (4. ročník) s prací Nové materiály pro organickou fotovoltaiku se podařilo přesvědčit hodnotitele a byl, jako jeden ze tří reprezentantů ČR, nominován k účasti na soutěži INTEL ISEF. Soutěž se uskuteční v polovině května 2014 v Los Angeles v USA. Na této soutěži bude obhajovat svou práci před stejně starými kolegy, vědci z amerických univerzit, nositeli Nobelovy ceny, odborníky z praxe, průmyslníky i veřejností. Přeji mu klid na přípravu a mnoho úspěchů i v konkurenci z celého světa.

Mgr. Martin Dojiva, garant SOČ

Adaptační kurz 1. ročníku

Školní rok zahájili studenti prvního ročníku pobytem v táboře pod Templštýnem. Pěkné počasí, romantické prostředí a hlavně dny plné her splnily svůj účel. O několik zážitků se účastníci podělili na stránkách školy. „... Druhý den se na nás přijeli podívat psychologové a zahráli si s námi pár her na sblížení. Nejvíc se mi líbila hra pod názvem tajný přítel. Adaptační výlet se mi moc líbil a ještě bych tam do pátku zůstala, protože si myslím, že jsme si s děckama rozuměli...“ Alexandra Lankovová Foto: Třídní archiv

42JEDNOU VĚTOU ...

Listování v Rosicích 23. 11. mělo jako vždy šťávu nejen díky samotnému Lukáši Hejlíkovi, který byl neuvěřitelně vtipný a ztvárnění několika rolí ze satirického románu o Adolfovi Hitlerovi žijícím v moderní společnosti mu šlo skvěle, čímž mě donutil si „listovanou“ knihu Už je tady zas s podpisem samotného autora Timura Vermese zakoupit. (K. Čapková) Opět je tu Listování a konečně i s Lukášem Hejlíkem! Je ještě hezčí, než na obrazovce a jeho herecké schopnosti jsou ohromující. Jo, a kniha byla taky dobrá! (V. Křešťáková)

Připomenutí 28. října

Figurant Václav Kokeš (II. ročníky) v dobové uniformě příslušníků československých legií na Rusi. Doprovázen vyučujícím dějepisu ve všech třídách seznámil studenty s výzbrojí a ustrojním předpisem československých jednotek bojujících na transsibiřské magistrále v letech 1918 - 1920, za velkého zájmu dívčí části studenstva, neboť mnohé dívky viděly opravdového vojáka poprvé v životě.

Brněnská 16

Několik našich studentů se zúčastnilo Malého filmového festivalu B - 16 v Brně. Obsahem tohoto festivalu bylo propojení animace a hraného filmu.

Karel Krejčí (sexta): Na, to že jsem tam byl poprvé a vůbec jsme to tam neznali, tak si myslím, že jsme to celkem zvládli, sice tam účast nebyla moc velká, ale něco jsme se za ty dva dny naučili a doufejme, že tam za rok pojedeme zas.

Franta Kašík (sexta): Byla ro zajímavá zkušenost, protože jsme si mohli vyzkoušet práci v profesionálních programech. A měli jsme možnost spolupracovat s profesionály, jako je např. pan Milan Šebesta (autor seriálu Krysáci).

ISSUE 35

JEDNOU VĚTOU ... 35

Hana Smutná a Šárka Hvězdová, septima

Tanec, co to je?

Foto: pictograms.org

Tanec je koordinovaný pohyb většinou za doprovodu hudby. To je jedna z definicí. Tanec vyjadřuje emoce, víru, myšlenky, sny, příběhy…

Muže to být také komunikace mezi lidmi a zvířaty. Má mnoho druhů stylů a žánrů. Můžete tančit sám, v páru nebo v taneční skupině.

Od tradičních kmenových tanců u ohně, přes lidové tance, standardní až k moderním tancům. Balet, hip-hop, valčík. Tolik odlišné tance, a přece mají něco společného. Je to vášeň, touha vyjádřit něco, co nám nejde vyjádřit slovy. Abychom mohli tančit, musíme si najít hudbu, na kterou chceme tančit, tím si vybereme i taneční styl nebo žánr.

A jak tanec vznikl?

Teď se zkusíme s tancem blíže seznámit z pohledu historie. Tanec má počátky už v pravěku. Člověk žil ve světě plném pohybu, který člověk chápal jako přirozenou součást života. Tehdejší lidé se snažili vše pohyblivé napodobovat a znázorňovat, ať už příchod jara nebo vyhranou bitvu. Teprve až tanec dal lidskému pohybu krásu. Tancem lidé uctívali bohy prostřednictvím rituálů, oslavovali i životní události. Tancem člověk vyjadřoval své pocity.

Poprvé se s tancem setkáváme na jeskynních malbách, které byly objeveny ve Španělsku. Tanec měl ze začátku spíše kultovní či náboženský charakter, postupně se však proměnil v tanec zábavný, jak jej známe dnes.

V dnešní době se setkáváme s několika druhy tanců, které mají odlišné techniky, vlastnosti a využití, ale jedno mají společné, a to schopnost bavit lidi. Důvodem, proč tanec člověka baví, je ten, že při tanci dostáváme volné pole působnosti. Můžeme mít nekonečné množství nápadů, které „na parketu“ můžeme využít.

Tanec můžeme dělit podle několika kritérií, my se ale budeme zabývat tím nejzákladnějším:

Lidový tanec

Klasický tanec

Moderní a jazzový tanec

Společenský tanec

Současné taneční styly 1. Lidový tanec Lidový tanec je obraz ze života lidu. Lidé pomocí tance vyjadřují své zvyklosti a tradice zábavnou formou.

62TÉMA

Dochází zde ke spojení hudby, tance a krojů. U nás na Moravě známe lidový tanec v podobě krojovaných hodů, kde se tančí např. moravská beseda či jiné tance.

2. Klasický tanec Jako základ klasického tance je brán balet. Balet je jevištní vyjádření tance pro pobavení diváka. Počátkem dvacátého století se začínají objevovat stopy moderního tance.

3. Moderní tanec Moderní tanec jsou všechny projevy uměleckého tance, které se vyvinuly od začátku 20. století. Moderní tanec se vyvíjel, když na divadelních scénách vládl klasický balet, který vyjadřoval krásu, lehkost a dokonalost tvarů a pohybů. Modernisté měli nutkání svým tanečním projevem komunikovat s diváky, donutit je k přemýšlení, poukázat na problémy, vyburcovat je.

Tanec je komunikace mezi tělem a duší.

Vyjadřuje to, na co slova nestačí.

- Ruth Saint Danis Jazzový tanec Jazzový tanec je druh tance, který se vyvinul v USA. Základ má v afroamerických tancích obohacených

o lidové tance z Evropy. Tanec šel ruku v ruce s jazzovou hudbou, která je slavná svojí svobodu projevu, synkopickým rytmem a kontrapunktem.

4. Společenské tance

Tyto tance jsou párové. Většinou pro muže a ženu. Každý má svoji určitou roli. Muž je to pevné, co představuje, jakou krásu má v náruči, vede svojí partnerku. Žena je to krásné a svůdné v páru.

Společenské tance jsou rozděleny do dvou skupin.

Těmi jsou standardní tance (waltz, tango, valčík, slowfox a quickstep) a latinskoamerické tance (samba, cha cha, rumba, paso doble, jive). Partner by měl na diváky působit arogantněji a hrdě, přitom ne však zle. Partnerka se přizpůsobuje partnerovi, nechá se vést a také svádí partnera.

Ve střední Evropě je společenskou tradicí, že se pořádají „taneční“ tedy kurzy společenských tanců.

Zde se vyučují pro žáky od 14 do 19 let některé ze standardních, latinskoamerických a jiných (polka, salsa, rock and roll) tanců.

Tance standardní - Původ anglický: waltz, slowfox a quickstep - Původ latinskoamerický: tango Tance latinskoamerické

- Původ jihoamerický: Samba

- Původ středoamerický: rumba, cha-cha

- Původ evropský: paso doble Tance jazzové

- Původ severoamerický: Blues, jive

- Tance kolové

- Původ evropský: polka, valčík

5. Současné taneční styly Je to druh tance, který vzniká v novodobé svobodné době nejčastěji koncem 20. století. Ovšem počátky ěchto stylů můžeme najít i daleko v historii.

A co některé tance obnášejí?

Pro seznámení s tancem jsme vybrali tři tance, která vám blíže představíme.

Tanec je sladká práce.

-Fred Astaire Valčík Valčík jak všichni jistě víte, je přezdíván králem tanců. Je to kolový tanec v 3/4 taktu, důraz je kladen na první dobu.

Tento tanec se tančí v páru, a to tak, že jeden z partnerů vždy uhýbá tomu druhému. Vznikl mimo jiné v Alpách a poprvé se objevil v roce 1787 a ihned se stal velmi populárním.

Rozlišujeme dva typy valčíků:

- vídeňský valčík

- pařížský valčík Cha - cha Cha-cha patří do kategorie latinskoamerických tanců, který pochází z Kuby. Základní pohyby ostatních figur jsou zrcadlově stejné pro oba partnery. Typický je pro tento tanec 4/4 takt. Z hudebních nástrojů využívajících se pro cha - chu je nejznámější giro. Cha-cha se tancuje na latinskou hudbu nebo na latin rock či latin pop.

Breakdance Breakdance, také známý jako breaking nebo b-boying, je většinou pro jednotlivce a je to akrobatický druh tance street dance. Tanečník se nazývá b-boy, tanečnice b-girl.

Breakdance je jednou ze čtyř základních částí kultury hip hopu. Objevil se mezi afro-americkou mládeží v Jižním Bronxu v New Yorku a v Los Angeles. Breakdance je populární hlavně u mládeže.

Country Rock and roll

- Old school dancing

- New school dancing Old school dancing

- Up-rock (Rocking, Brooklynrock)

- B-boying (Breaking, Floor-rocking)

- Locking

- Elektric boogie

- The Robots

- Elektric Boogaloo style

- Popping New school dancing

- House dance Svůdná cha-cha

ISSUE 35

TÉMA 37

Ivana Puškarová, septima

MIGHTY SHAKE ZASTÁVKA: Promlouváme beze slov Bez nadsázky by se dalo říct, že v našem regionu nenajdete člověka, který by nevěděl, o kom se hovoří.

A nejen v něm. Lifestylová skupina z malé obce Zastávky se na poli tance propracovala nezvykle daleko, čímž si vytvořila záviděníhodnou fanouškovskou základnu. Málokdo ale s přesností ví, co všechno tento taneční gigant ukrývá. Na nás tedy bylo, abychom historii fenoménu Zastávky prozkoumali hlouběji.

Co všechno nabízí?

Mighty Shake je v tomto směru opravdu nápaditý. Do svých formací zařazuje prvky street dance, show dance, hip-hopu, urban dance, house dance, electric boogie, krump, break dance nebo třeba freestylu. Skoro se chce říct, kdo by se měl ve všech těch termínech vyznat. Pro nás konzervativnější tak souběžně nabízí také tanec společenský.

Mnohaletou záštitu pořádání tanečních snad netřeba ani zdůrazňovat.

Kolik členů mají ve svých řadách?

V této kategorii je zastoupení moderní složky, oproti složce společenské, drtivé. Na zhruba 500 streetových tanečníků si Zastávka opečovává pouze skromnou dvacítku tanečníků tance společenského.

Kdo že vlastně je Michal Holý?

Michal je hlavní choreograf, vedoucí a taneční mistr. Patří mezi špičky svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Mimo jiné získal spoustu interních ocenění za kreativitu a nápady.

Jsme mistři světa! Maďarsko 2012

Jak se vyvíjel v průběhu let?

1995 Položili základy taneční akademie Mighty Shake 1998 Rozšířili svoji působnost také na Rosice u Brna 1999 Stali se samostatně fungující Taneční školou pod vedením Michala Holého 2001 Přesunuli svoji základnu do sálu Dělnického domu v Zastávce u Brna 2002 Vyhráli první titul Mistrů světa s formací „Svět loutek“ 2004 Změnili právní formu na občanské sdružení Mighty Shake Zastávka 2006 Zúčastnili se festivalu ve francouzském Avignonu 2008 Přišli s projektem „Mighty Imagination“ za podpory EU 2009 Založili Mighty Shake Znojmo Vyučovali street dance na školách v rámci projektu „MIM promlouvá beze slov“ Zahájili práce na projektu „Mighty Shake Centrum Zastávka“ 2010 Byli součástí soutěže Československo má talent, v níž se probojovali až do finále Získali územní rozhodnutí pro stavbu Mighty Shake centra (MSC) 2011 Získali titul Mistrů ČR a následně Mistrů světa v kategorii Street show formace 2012 Dále a do současnosti tvoří překvapující taneční vystoupení pro potěchu oka

82TÉMA

Co je Mighty Imagination?

Představte si multimediální taneční divadlo.

Tanec.

Hudba.

Vizuální efekty.

Myšlenka.

Divák je dvě hodiny součástí.

To je představení multimediálního tanečního divadla.

To je Mighty Imagination.

„

Vizualizace Mighty Shake centra

Mimo Temnotu nebylo nic.

Z Temnoty byla vytvořena první myšlenka Světa.

Pouhým zakřivením dokázala pohnout zárodkem samotného Vesmíru.

Síla myšlenky roztrhala hmotu na dvě části z nichž každá se vydala odlišnou cestou.

Na cestu Ducha a na cestu Hmoty.

Dvě zrcadla Světa – jediné schopné unést krásu hvězd.

Srdce hmoty obdařené svobodou rozhýbat nositele a odejít.

Tanec probuzení otce Myšlenky.

Boha. Čtení z Bible robotů, Kniha První Mějte představivost.

Představivost je úžasná.

Mocná.

Je to MOCNÁ PŘEDSTAVIVOST.

“

Mighty Shake je zkrátka skupinou, která má i po letech stále co neotřelého a nevídaného nabídnout. Nezbývá tedy než se těšit, čím novým nás při nejbližší příležitosti překvapí. A já věřím, že to bude jako vždy pecka.

Vždyť čím lepším vzít lidem slova z úst než tancem beze slov.

ISSUE 35

TÉMA 39

Foto: Facebookový archiv Mighty Shake Zastávka

Co si představit pod zkratkou MSC? Mighty Shake Centrum (MSC Zastávka) je vlastní projektový záměr na vybudování víceúčelového kulturního a společenského centra v Zastávce. Jde o záměr přístavby stávajícího objektu Dělnického domu v Zastávce.

Díky rozsahu činnosti a snaze být ještě lepší a zvyšovat kvalitu toho, co děláme, naráží MSZ na fyzické a kapacitní hranice možností prostor Dělnického domu, kde má stálou základnu. V případě realizace MSC se znásobí kapacita prostor a bude možno činnost dál rozvíjet o aktivity, které jsou žádané a které Mighty Shake umí organizačně zvládat, a to o taneční soutěže, semináře, specializované kurzy, příměstské tábory, apod. MSC zajistí prostory také pro grantové projekty prevence sociálně-patologických jevů a integrace menšin, pro rozvoj společenského a sportovního vyžití v obci i Mikroregionu Kahan.

MSC Zastávka má ambice, schopnosti a kompetence k tomu, aby fungoval jako umělecká taneční škola v oboru street dance a street performance a systematicky vychovával tanečníky a lektory street dance, produkoval špičkové soutěžní formace a trvale vyhledával talenty v této oblasti. Mighty Shake Centrum je naše dlouhodobá vize vlastních prostor pro další rozvíjení toho, co děláme.

Ivana Puškarová, septima

SWINGEM NAPŘÍČ STOLETÍM „Rock step, triple step, triple step,“ zní mi stále ještě v uších. Kratičká formulka jako by se svou jednoduchostí a úderností přesně strefovala do středu celého bytí tohoto hravého tance. Nenuceně poskakující slova mi mimoděk připomínají beztížně sebou mrskající nožky přítomných dam a pánů. Žádný problém, mohlo by se zdát v první chvíli. Jenže ono ouvej, chyba lávky.

Bylo léto, když na swing poprvé padla řeč.

S redaktorem Martinem už jsme v nohách přece jen nějaký ten kilometr tance měli, a tak, snad pod vlivem tepla, dobrého pití a nadčasového jazzu vyhrávajícího pod širým nebem jsme si usmysleli pokořit další taneční výzvu. Vždyť by byl hřích na tak krásnou hudbu posedávat v koutě.

A tak, když studená fronta odvála poslední prázdninové dny, začalo neúprosné hledání nejlepší swingové školy. Nevím, jestli jste se o to někdy sami pokoušeli, každopádně Google na tento podnět zareagoval naprosto nekompromisně. Devět odkazů z deseti směřovalo k brněnské taneční komunitě Swing Wings. Reference na všech dostupných sociálních sítích byly víc než povzbudivé a fakt, že právě vyhlašovali jednorázový kurz lindy hop, nás ještě víc nabudil k akci. Abyste byli v obraze, lindy hop je jedním ze stylů swingového tance. Světlo světa spatřil v černošských tančírnách v Harlemu někdy na počátku

třicátých let dvacátého století a jeho inspirací byl tenhdy populární charleston.

Když jsme se napodruhé přihlašovali, poprvé se totiž kurz naplnil rychleji než rychlostí světla (přítomní fyzici odpustí), neměla jsem o téhle kapce teorie příliš jasné představy. Před očima se mi

„Světlo světa spatřil v černošských tančírnách v Harlemu někdy na počátku třicátých let dvacátého století.“ Foto: Facebook Swing wings Brno

Celí upocení ale šťastní po tříhodince lindy hop

102 T É M A

Foto: Facebook Swing wings Brno

Letní Petrov dýchal v rytmu swingu míhaly krásné róby Aleny Antalové v Četnických humoreskách, v hlavě mi zněl nezaměnitelný hlas Raye Charlese jako ozvěna mnohých letních nocí a zvědavost, jaké to vlastně nakonec bude, se stupňovala každým dnem, ne-li hodinou. Druhou zářijovou neděli jsme konečně dočkali a vtipně, nezáměrně sladění jsme se s Martinem vydali do víru našeho moravského velkoměsta ochutnat krásy let třicátých.

Do Fénixu, totiž do tanečního studia na Václavské, nikoli do bájného ptáka, jak by se snad mylně mohlo plést, jsme dorazili se značným předstihem. Kromě nás a usměvavých organizátorů se swingovými křídly se zdál objekt docela prázdný, což mě donutilo občas nervózně pokukovat po nepatrých nástěnných hodinách, nicméně moje obavy byly zbytečné. Ač s mírným skluzem, nakonec dorazilo odhadem na padesát tancechtivých jedinců a celá show se mohla na dvou frontách rozehrát.

My s Martinem, béžově sladění a očividně nejmladší, jsme jako lektory vyfasovali nakažlivě ztřeštěnou Rusku Polinu a neméně sympatického Tomáše. Následovalo krátké seznámení, a než jsme se stačili pořádně rozkoukat, už padaly termíny jako v úvodu zmíněné kroky nebo framy, crazy legs, ISSUE 35

„Před očima se mi míhaly krásné róby Aleny Antalové v Četnických humoreskách, v hlavě mi zněl nezaměnitelný hlas Raye Charlese.“ a když už si člověk myslel, že to konečně chápe, zarotoval po kruhu k partnerovi, který to pro změnu nechápal vůbec, takže se mohlo začít nanovo.

Předzvěst hektických tří hodin před sebou mi trochu naháněla hrůzu a matně jsem v paměti lovila obrázky elegatních dam v přiléhavých šatečkách, oblých kloboučcích a dlouhých rukavičkách. Kdeže loňské sněhy jsou. Já měla záda propocená jako Rocky Balboa chvíli poté, co sundal sovětskou mlátičku.

... pokračování na další straně T É M A 311

122 T É M A

Swing Wings parta - Tomáš, Polina, Pavlína a Kuba

„Za poslední půlrok se z něj totiž stal, stejně jako třeba z veganství, docela výrazný trendový prvek.

Taková hipster značka.“ Foto: mestozen.cz

Když se na to tak dívám kolem a kolem, možná že psát o swingu vlastně dneska není úplně originální. Za poslední půlrok se z něj totiž stal, stejně jako třeba z veganství, docela výrazný trendový prvek. Taková hipster značka. Snad nad tím ale v tomhle případě můžu pěkně jazzově máchnout rukou, předně proto, že swing za to jednoduše stojí. Je to věc, která mi do života vnesla zase o kousek víc radosti, což je, podle mého, hlavní náplní tance. Vždyť pro co jiného, než pro vlastní pobavení by člověk měl tančit? A tak s Martinem stále a pravidelně navštěvujeme lekce lindy hop a upřímně se těšíme, že snad na letošních plesech tanečních si kromě jivu, který s ním velmi úzce souvisí, zatančíme také každým coulem nadčasový a naprosto podmanivý swing. Jeho rytmus totiž patří k těm, které vás zaručeně nenechají jen tak v klidu sedět.

Foto: Facebook Swing wings Brno

Ale stálo to za to a úsměv nás neopustil ani v cílové rovince. Těch sto osmdesát minut totiž ve výsledku uteklo neskutečně rychle a v jejich závěru jsem tak vlastně byla smutná, že už je celá tahle akce, plná té nádherně nadčasové hudby, kvůli níž (a těm šatům, samozřejmě) jsem do toho primárně šla, u konce. Zbývalo zopakovat krátkou sestavu protkanou těmi podivnými slovíčky, vyfotit společnou fotku s třepotajícíma jazzovýma rukama a hajdy domů.

Nebyli bychom ale správní taneční nadšenci, aby nám tři hodiny swingu stačily na zbytek života.

Už po cestě vlakem zpátky domů jsme v hlavách osnovali plány, jak nově nabyté znalosti provětráme na pravidelných tančírnách v Savoyi nebo ještě lépe, na po létě doznívajících Swingových večerech na Petrově. Shodou okolností ale velmi brzy přišla příležitost úplně jiná. Swingový pochod centrem Brna, navíc vylepšený zastávkou na dobrou kávu. No nezní to pohádkově? Znělo, a tak jsme taky vyrazili.

Příběh o tom, že mi v těch tenkých silonkách nebylo dvakrát teplo netřeba zdůrazňovat. Návrat o dobrých osmdesát let zpátky, v kulisách Jakubského náměstí nebo běleskvoucího bulváru České, mi ten pocit mnohonásobně vynahradil. A taky to cappuccino, pochopitelně.

Nestárnoucí klasika aneb Zlatá čtyřicátá

Tanec v umění

Ukázka z knihy Roberta Fulghuma: Drž mě pevně, miluj mě zlehka ...Už jen z toho bylo adeptům tance jasné, že se nedívají na těžkopádného starce a zranitelnou slepou dívku.

Tihle dva byli opravdoví: tanečníci tanga.

Sergio ji k sobě lehce přitáhl, pustil její ruku a ona vplula do základního držení: napřed svou pravou ruku vložila do jeho levé; on ji pak paží ovinul kolem zad, přitáhl si ji blíž k sobě a ona mu svou levou ruku položila na rameno – jako když dosedne motýl. Hlavu dala těsně vedle jeho tváře a zavřela oči. Pevné držení při argentinském tangu.

Hudba už hrála, ale oni pořád nehybně stáli.

Sergio neznatelně přenesl váhu zleva doprava a ona udělala totéž; oba se sladili s hudbou.

Ukročil do rytmu vlevo a hned vpravo a pak vyšli pod jeho vedením: udělali několik pomalých kroků, zastavili se, pak předvedli jednoduchou figuru, při které Dulci-Maria zkřížila nohy a zase je vrátila do původní polohy. Po parketu jako kdyby pluli.

Přihlížející žáci nevěděli, jak se ty elegantní kroky jmenují. Bylo jim jasné jen to, že ti dva lidé a hudba tvoří jeden celek. Žádná okázalost, žádné pozlátko – prostě jen muž vedoucí svou partnerku při tangu.

Bylo to krásné, elegantní, jemné, romantické.

Když hudba dohrála, na okamžik se rozhostilo ticho. Dulci-Maria o krok ustoupila, vzala Sergiův obličej do dlaní, zlehka ho políbila na rty a on ji odvedl k její židli. Žáci tleskali a křičeli: „Ještě, ještě!“ Po potlesku Giselle řekla: „Tak tohle je tango!“...

I múzy tančí

Foto: kultura.idnes.cz

Foto: allposters.cz

Foto: wikipedie.org

Múzou tance je Terpsichoré , jedna z devíti múz, tedy dcer nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné.

Jméno Terpsichoré doslova znamená „Těšící se z tance“.

Jako její atribut je uváděna lyra.

Jedna z nejlepších jejích soch, pravděpodobně římská kopie řeckého originálu ze 3. stol. př. n. l.) je v pařížském Louvru, ve Vatikánském muzeu a neapolském Národním muzeu.

Alfons Mucha: Tanec (1898)

ISSUE 35

Edgar Degas: Baletky (1879) T É M A 313

Jakub Vaverka a Roman Krupica, kvinta

Jak tančí naše škola?

Srdečně zdravíme všechny čtenáře časopisu SCOOL!. Jak už se pomalu stává zvykem, opět jsme si pro vás připravili anketu, tentokrát na téma tanec. Tímto se omlouváme studentům nižšího ročníku, kteří ještě neměli taneční (i když možná stejně tančí líp než my).

Jak můžete vidět, je tu velká rozmanitost.

Nejoblíbenějším tancem je cha-cha, v závěsu se drží jive a docela oblíbené jsou i waltz a valčík. Bohužel jsme museli osamocené tance jako rumba, samba, foxtrot, swing atd. spojit pod „ostatní tance”.

Ze zajímavých historek z tanečních od učitelů se nám nejvíce líbilo rozbíjení vánočních baněk do vlasů kvůli zářivému účesu a pak také historka o tak divokém tanci, že partnerka jednoho z tanečníků doslova „odletěla” přes celý parket.

Nejzajímavějším příspěvkem byly valašské točené tance, následované tancem na klíně nebo u tyče a dokonce nespecifikované pohyby po pár skleničkách „na kuráž”. I když se zde vyskytovaly i varianty typu: „Mám rád to, co má nejmíň kroků”, tak jsme rádi, že prakticky všichni vzali anketu seriózně.

Od jednoho žáka jsme dokonce dostali příspěvek: „Tak jsem se na té dokončené ožral, že jsem pak poblil někomu boty.” Radši nikoho nebudeme jmenovat z důvodů naší osobní bezpečnosti.

Cha-cha Jive Valčík Waltz Polka Ploužáky Ostatní Street dance Pogo Tango 0

5

10

15

20

25

Tanec je jako život: Je dobré ho mít naplánovaný, ale je třeba být připraven i improvizovat.

-neznámý autor 142 A N K E T A

V l a d í m í r B u c h a r, k v i n t a

Naše první taneční Pro většinu byl pátek 25. září stejný jako každý jiný, všichni se po náročném týdnu těší na zasloužený odpočinek. Avšak žáci 1. ročníku a kvinty to cítili poněkud jinak. Připravovali se totiž (ať už fyzicky nebo psychicky) na první taneční.

Když jsme si v jedné z hodin českého jazyka poslechi ukázku z knihy povídek Šimka a Grossmana týkající se právě prvních tanečních, bylo mi jasné, co nastane, a má obava se vyplnila. Proběhl křížový výslech složený ze tří otázek, na které uvádíme některé odpovědi kvintánů: 1) Jak probíhaly vaše přípravy na taneční? „Kde začít? Šaty jsem měla půjčené, takže jejich výběr moc komplikovaný nebyl. S účesem to však bylo horší. O něm jsem přemýšlela hned, jak jsem přišla domů. Ale i to se zvládlo, takže jsem mohla s klidem vyrazit.“ „Myslela jsem, že to bude velmi hektické, ale bylo přesně naopak. Čím více se čas bolavých nohou a upocených dlaní blížil, tím více jsem se těšila.

Dlouhé minuty strávené přípravou do silonek a otevřených šatů byly fajn, ale konečné úpravy mě opravdu vytočily – špatný účes, nesprávná vrstva líčidel a neschopnost udržet se na lodičkách.

Maminka však byla spokojená, nesmírně si to užívala a hýčkala mě každým gestem. Bylo to sice trapné a vyčerpávající, ale bylo to celkem vtipné.“

„Je jich spousta a myslím, že s některými si budu mít možnost zatančit, ale co třeba takový Robert Downey Jr.? Pochybuji, že by pro mě přiletěl ve svém super oblečku Ironmana a zatančil si se mnou polku! Pak ještě pár postav ze Star Wars atd. Je jich hodně, ale jsem si jistá, že si vystačím s našimi školními partnery.“ „S tatínkem, dědou, pár prváky, s panem učitelem (malým) Malým, Tomášem Berdychem, Lukášem Hejlíkem, Andym Murrym, Honzou Křivánkem, Johnym Deppem, Leem di Capriem, Edem Westwickem, Vojtou Dykem, Albertem Černým, Novakem Djokovičem, Eddiem Radmaynem, Adamem Brodym, frontmanem kapely Hurts, Jaredem Letem, pak znovu s Tomášem Berdychem, je jich prostě hodně… Už zvoní! Proč?

To je snad jasný, ne?“ Foto: Adam Liška, 4. ročník

2) S jakým pocitem jsem vstupoval/a nebo odcházel/a ze sálu? „Do sálu jsem vstoupila pořádně nervózní a plná očekávání, ze sálu jsem odcházela vysmátá a s tím, že už se nemohu dočkat další lekce.“ „Do sálu: Jednou to přijít muselo. Ze sálu: Nebylo to nejlepší, ale ani nejhorší, ale kdo proboha vymyslel ty latinskoamerické tance?! Ty jsou snad za trest!“ 3) S kým bych si chtěl/a někdy zatančit? A proč? „Třeba s Megan Fox, je skvělá herečka a je sexy.“ „Samozřejmě s tatínkem, abych mu dokázala, že když mě kdysi nazval dřevem, spletl se.“ „Rozhodně s mým oblíbeným tenistou a jedním z nejkrásnějších mužů – idolem Rogerem Federerem. A proč? Zajímalo by mě, jak někdo tak nadaný na tenis umí tančit.“ „S ženou, která nešlape partnerům po nohách, důvod pánům asi nemusím vysvětlovat.“

ISSUE 35

První rozpačité krůčky

T É M A 315

Ivana Puškarová, septima

VĚRA HOLÁ: Přelom nastal, když přišel Hříšný tanec Na setkání s Věrkou se nedá jít jinak než v pozitivní náladě. Aspoň já jsem si to myslela, když jsem jedno krásné, na říjen nezvykle teplé a slunečné odpoledne vybíhala posledních pár schodů k jejímu bytu, abych se zeptala, jak že se k tomu tanci vlastně dostala. Mé očekávání se vyplnilo a ve dveřích mě jako vždycky přivítala se svým nakažlivým úsměvem a letmou omluvou, že se ještě snaží vytvořit přijatelný účes na večerní taneční. Věrka – tanečnice nezklamala. Ještě honem zkontrolovat spícího mrňouse a mohlo se jít na věc.

Už téměř kultovní první otázkou v rubrice Absolvent jsou vzpomínky na studentská léta.

Já to ale tentokrát vezmu trochu od lesa, když už jde o tanec. Věrko, bavil tě tělocvik?

Jé, (krátké pousmání), jo, bavil mě tělocvik. První rok jsme měli paní učitelku Kokešovou, protože tehdy už na nás nezbyl takový ten typický tělocvikář, takže ona si nás vzala jako primány. Bylo to docela fajn, protože jsme celý rok hráli hry a atletiku s gymnastikou jsme brali jen tak zlehka.

No, potom už jsme dostali paní učitelku Gajduškovou a ta nám vydržela až do konce. Mě ale tělocvik bavil vždycky, protože od malička hodně a ráda sportuji. Myslím, že by ho ve škole mělo být daleko víc.

A co ostatní předměty?

Když jsme měli v sekundě první hodinu chemie, říkala jsem si, že je to něco, co nikdy v životě nemůžu dělat.

Paradoxně jsem ji potom šla studovat na vysokou školu. Jsem spíš přírodovědně zaměřená, takže jsem vždycky měla ráda fyziku, matematiku, protože pro mě to bylo prostě jednoduché. Bavilo mě to. Nikdy jsem naopak moc nechápala občanku, ta mi připadala taková nesmyslná, špatně se mi to pamatovalo.

Od kdy tancuješ?

Pokud mám brát úplně čistě tanec, tak od sekundy.

Pravdou ale je, že hodně blízko k tomu měla už třeba sportovní gymnastika, kterou jsem dělala asi od čtyř let.

Tam si myslím, že jsem dostala ten správný základ. A pak samozřejmě přelom nastal, když přišel Hříšný tanec, ten asi ovlivnil všechny z mojí generace. Celkem paradox bylo, že pro nás přišli kluci, kteří šli kamsi na nábor a neměli s kým tancovat, tak naverbovali nás, holky ze třídy.

Bylo to úplně obráceně, než jak to bývá. Říkáš, že tancuješ v podstatě od malička – byl někdy problém skloubit to se školou?

Ze začátku to šlo dobře. Gymnázium je na tohle úplně zlaté. Já jsem tehdy kromě tancování měla ještě třikrát týdně aerobik a třikrát týdně volejbal. Byla jsem takové

162 A B S O L V E N T

Věrka je neodmyslitelnou součástí zastáveckých tanečních to hyperaktivní dítě, co se v osm večer vrací a ráno v pět odchází z domu. Ve vyšších třídách, v druháku ve třeťáku, ty koníčky začaly různě odpadat. Vrchol tance přišel ale až na vysoké škole.

Jak vysoko jste se tenkrát vytancovali?

Ve společenském tanci je to vždycky o dvou. To je to nejhorší. Takže to bylo vždycky podle toho, jestli byl zrovna dobrý partner anebo stabilní partnerství. Asi úplně nejkrásnější vzpomínky mám na moje první partnerství v Brně, kdy jsme s Vláďou Smílkem vytančili v obou skupinách B (kategorie sportovního tance vzestupně jsou D, C, B, A a M; pozn. red.). To byla taková ta bezstarostná léta, kdy člověk nemyslel na nic jiného, než že pojede na soustředění, na soutěže. Myslím, že pro nic jiného jsem

tehdy ani nežila. Tedy kromě toho, že jsem asi od patnácti učila v tanečních. (smích) A baví tě to pořád po těch letech?

No, jo (smích). Jen to má svůj vývoj. Ze začátku jsem to dělala skoro automaticky, stačilo, aby mě někdo poprosil.

Moc jsem nad tím nepřemýšlela. Největší stres pro mě byl muset dlouho mluvit, obzvlášť na plesech. Pamatuji si, že jsem dokonce večer před spaním trénovala uvítací řeč, což bylo strašně vtipné a nakonec to samozřejmě dopadlo úplně jinak, protože nervozita zapůsobila a člověk to stejně zapomněl. Tenkrát jsem ještě učila taneční s panem Tomášem Foralem. Přelom pro mě nastal, když jsme začali učit s panem Ludvíkem Vaverkou.

Pro nás se z nich stala taková rutina, když se teď už po všech těch letech tak známe, že přesně víme, co kdy říct. Je z toho strašná pohoda, když vím, že se nemusím nijak připravovat. A hlavně strašně ráda komunikuji s těma děckama. Ať si kdo chce, co chce říká, ti puberťáci jsou prostě super.

Když opustíme tancování druhých a vrátíme se zpátky k tobě, co ty a street – vyzkoušela sis ho někdy?

Vyzkoušela. A jednu dobu, když jsem Mighty Shake poznala blíž, což už je ale taky tak deset let zpátky, měla jsem strašné nutkání ho začít tancovat a společenský tanec opustit. Protože, já se přiznám, mi v některých směrech ten street možná sedí i víc. Jen tehdy, když jsem začínala, to prostě nebylo možné tancovat. Společenské tance jsou totiž vyloženě o pěti, deseti tancích, kde každý má svou určitou náladu. Kdyžto street je univerzální v tom, že si vybereš písničku, která se ti momentálně líbí, a na ní si stavíš. Proto mě vždycky zajímal třeba i modern dance.

Přišlo mi ale škoda nechat za sebou ty roky tréninku.

Kromě streetu v Mighty Shaku existuje taky složka společenská, málokdo o ní ale ví. Není škoda, že se v dnešní době společenský tanec staví tak trochu do pozadí?

Street je prostě modernější, pro lidi přirozenější, ať už třeba hudbou. Naučit se dobře tancovat street jde relativně snadno, je to jenom o čase a tím, že se tancuje kolektivně, tak i úplný začátečník se může postavit někam dozadu a zvládne to. Společenský tanec je pro starší a na to trošku doplácí, protože spousta nadaných lidí se rozhodne už v dětském věku. Tady je to problém určitě, protože Mighty Shake jako street stahuje všechny talentované děti, které by mohly být i skvělými tanečníky spoláku.

Kolik času teď, při všech povinnostech, ti zbývá na to jít si zatrénovat?

Momentálně strašně… Asi žádný. (smích) Poslední dva roky, hlavně tedy kvůli příchodu synka Honzíka, ale zároveň musím přiznat, že i můj přístup k tanci se změnil.

ISSUE 35

Jeden kurz jednou týdně, to mi bohatě stačí, víc k životu nepotřebuji.

Když už, tak bych se radši věnovala sama sobě a svému trénování nebo trénování párů. Když už ale trénuji, tak to paradoxně bývá večer, Na soutěži s tanečním když všichni partnerem Davidem Chomčou usnou anebo když jsem sama doma.

Pustím si hudbu a zatancuji si v obýváku. Protože když člověk někdy opravdu zažije takový ten dril, který mají ti vyloženě vrcholoví tanečníci, kdy se trénuje tři čtyři hodiny denně, to je něco, co už bych nikdy nechtěla zažít. Časem jsem zjistila, že kořeny tancování jsou v něčem jiném. Že kvalitně odtancovaných byť pět minut mi dá daleko víc než drilovaných deset hodin. Svým způsobem mi to vlastně ani nechybí.

Nicméně pomalu začíná plesová sezóna, tak snad bude příjemných okamžiků k tanci víc.

Uvidíme tě na prodloužené?

No, vypadá to, že asi ne. Učím teď ve Znojmě, kde mě potřebují nejvíc, takže taky tam mě čeká ples. Víc, bohužel, se ani reálně stihnout nedá. S narozením Honzíka jsem musela úplně obrátit, protože dřív jsem byla ten typ člověka, co nikdy nebyl doma, po pár hodinách jsem neměla stání. Byla to pro mě ohromná škola, ale paradoxně teď už ten pohyb ani nevyhledávám. Myslím, že bych zvládla třeba i rok dva bez tanečních. Kdybych si třeba zatancovala večer v obýváku, byla bych úplně spokojená. (smích) Aspoň můžu konečně dělat věci, na které jsem nikdy dřív neměla čas. Třeba právě teď se učím vařit.

Nezbývá nám tedy než doufat, že tě na plese potkáme zase napřesrok. Do té doby přejeme hodně štěstí, a nejen při zkoušení nových receptů.

Děkujeme za rozhovor.

A B S O L V E N T 317

Kateřina Jandáková, septima

Protančíme filmem

Foto: csfd.cz

Téměř v každém filmu lze najít alespoň zmínku o tanci. Tanec podobně jako hudba k filmu patří, jelikož jde o její vizualizaci a o to, jak hrdina filmu hudbu a rytmus vnímá, jestli se nějak chopí melodie, nebo tóny nijak neosloví. Když se řekne taneční film, kromě snímků, kde tanec hraje hlavní roli, se mi též vybaví muzikál, který by bez tance přišel o svou charakteristickou složku. Oblíbenost samostatných tanečních filmů odstartovaly v osmdesátých letech filmy Fame a Hříšný tanec. V prvním příkladu mladí studenti tančí, aby uspěli a byli slavní, v Hříšném tanci je tématem hlavně láska okořeněná tancem. Taneční filmy začaly být velmi populární, a tak ještě v osmdesátých letech vznikly snímky jako Footloose, Flashdance nebo Chorus Line. Od začátku nového tisíciletí pak filmaři začali tvořit taneční filmy s podobnými zápletkami o cestě za slávou a láskou a vznikl tak nespočet dobrých i špatných filmů jako Let’s Dance, Honey nebo Nežádej svůj poslední tanec. Takových filmů, kde jde hlavně o efektně nacvičená taneční čísla je spousta, a proto jsem vybrala taneční filmy, které mají nějakým způsobem zajímavou zápletku.

Billy Elliot (Stephen Daldry, 2000)

Malý Billy je poslán svým otcem proti své vůli do kurzů boxu, ten jej však nebaví, a tak namísto toho se přidá k dívčímu baletu, který zároveň probíhá v tělocvičně. Balet jej začne velmi bavit a učitelka v něm objeví velký talent. Zpočátku musí překonat různé obtíže s otcem, který mu balet zakáže, ale když vidí, že jeho syn má naději na velký úspěch, přihlásí jej do baletní školy a Billy je přijat. Jde o emocionálně velmi silný film, který si patří k mým velmi oblíbeným.

Foto: csfd.cz

80% Happy Feet (George Miller, 2006)

Klišé tanečních filmů se tentokrát přeneslo i do animovaných filmů, ale o něco zábavněji: Tučňáci z Arktidy se rodí s nadáním pro zpěv.

Až na jednoho, který báječně stepuje. Veselý snímek s environmentálním podtextem to dotáhl až na Oskara.

70% 182 T É M A

Let’s Dance (Anne Fletcher, 2006)

Dívka z elitní baletní školy se zamiluje do mladého potížisty z ulice, který má též velké taneční nadání.

Předvídatelný snímek, nicméně proslavil herce Channinga Tatuma, který nyní hraje v prvotřídních hollywoodských snímcích.

Další tipy redakce: Koně se také stříleji (S. Pollack, 1969) - 84% Drama odsuzující politiku Spojených států, které se odehrává na pozadí tanečního maratonu.

Tančírna (E. Scola, 1983) 83% Film beze slov, prostřednictvím tance sledujeme padesát let vývoje Evropy.

Pomáda (R. Kleiser, 1978) 82% Dnes již kultovní love story plná tanečních scén. Černá labuť (D. Aronofsky, 2010) - 82% Psychologický thriller zasazený do prostředí new yorské baletní scény.

Učitel tance (J. Jireš, 1984) - 69% Martin Dejdar v roli vážně nemocného pacienta bojuje se smrtí tancem a pozitivním přístupem k životu.

Tanec mezi střepinami (M. Ťapák, 2012) - 61% Fascinují mozaika obrazů, životních situací a zážitků prostřednictví tance, podmanivé hudby a básnického slova.

inzerce

Foto: csfd.cz

50% ALFA AGENCY SPECIALISTA NA STUDIUM V ZAHRANIČÍ

…s námi se vždy domluvíte

Brisbane, Austrálie

WWW.ALFA-AGENCY.CZ • jazykové kurzy pro mládež, dospělé a manažery • studium v Austrálii a na Novém Zélandu s prací • studium na středních školách a univerzitách

Percentuální hodnocení dle csfd.cz

ISSUE 35

T É M A 319

Karolína Čapková, septima

Ohlédnutí za 60. výročím

Foto: Monika Píšková

V den státního svátku- dne 28. 9. proběhla v naší škole a jejím blízkém okolí opravdu velkolepá oslava 60. výročí založení střední školy v Zastávce.

V 11 hodin proběhlo slavností zahájení slovy pana starosty Pospíšila, pana ředitele Kroutila a pana senátora Žaloudíka doplněné skvělým vystoupením školního sboru.

Pak se všichni hosté rozprchli do budovy školy, kde na ně téměř v každé třídě čekal tématický program. Absolventi si například mohli vyhledat a přečíst svoje maturitní písemky či prohlédnout fotky na tablech. K dispozici byl i archiv školního časopisu SCOOL! .

Široká veřejnost určitě ocenila několik sportovních vystoupení , které byly na vysoké úrovni. Mě osobně velmi příjemně překvapilo to gymnastické. Netušila jsem, že někteří mí spolužáci dokážou takové „kousky“.

V průběhu celého dne si každý mohl koupit slušivé tričko se situetou naší sličné školy nebo almanach se spoustou fotek a informací o celé historii střední školy v Zastávce. Jídelna bylo místo všemi oblíbené - konal se tam totiž raut, který byl opravdu pestý a vydatný. Tam se mohli potkat a u kávičky si promluvit ti, kteří se třeba léta neviděli.

Fairtrade stánek

202 Š K O L A

Před školou byl neméně zajímavý program.

U stánků si mohli návštěvníci koupit fairtradovou kávu či čaj (čokotyčinky byly hned vyprodané), gymplmošt z čerstvě vylisovaných jablek nebo násadu do domácího vermikompostu i s návodem na jeho výrobu. Pivo a párky byly samozřejmě k dispozici také. Od 16 hodin začala kulturní vystoupení na travnatém podiu. Divadelní představení Misionáři (divadlo Prádelna) rozesmálo publikum neotřelými vtipy, hudební uskupení Tranzan pana Malého pohladilo po duši zajímavými texty písní i rozeznělo bubínky a kapela bývalých stuedntů TONECAT rozpohybovala nejednoho návštěvníka.

Myslím, že si každý našel něco, co ho zaujalo.

Já ale musím poděkovat panu Novákovi za kulturní zážitek, který asi dalších 60 let nezapomenu. Divadelní představení o záchraně gymnázia se stručnou, ale neméně vtipnou exkurzí do historie školy si pokaždé zasloužilo velký potlesk od přeplněné malé tělocvičny.

Chtěla bych vyjádřit obdiv všem hercům, kteří podali téměř profesionální výkony, a to dokonce dvakrát!

Počasí nám opravdu přálo, jídla a zábavy bylo hodně.

Oslava se opravdu povedla. Já už se teď těším na tu příští!

Foto: Monika Píšková

Dobří holubi se vracejí Foto: K. P. Kokeš

To čumíš, Mahdale!

ISSUE 35

Š K O L A S 321

Foto: K. P. Kokeš

Foto: Markéta Došková

Mezi hosty oslavy byli i pan senátor Žaloudik (u mikrofonu) a bývylý ředitel gymnázia Stanislav Řehořka (zcela vpravo)

Nejlepší titulní strana V rámci oslav 60. výročí založení školy jsme se v redakci SCOOL!u zeptali návštěvníků, která z titulních stran je podle nich tou nej.

Překvapilo nás, že názory dotázaných byly poměrně různorodé, svůj hlas nedostala pouze hrstka z čísel. Drtivě ovšem zvítězila titulní strana 33. vydání s tématem Káva a čaj. Od návštěvníků obdržela rovných 10 hlasů.

222 Š K O L A

Absolventka historicky prvního ročníku střední školy v Zastávce, paní Kroupová z Rosic, pózuje pro SCOOL!

Škola v číslech 60 – let existence střední školy 7 – let existence SCOOL!u 5 – ředitelů školy (A. Rada, J. Žalud, J.Sankot, S. Řehořka, P. Kroutil) 6 – šéfredaktorů SCOOL!u 271 – současných studentů 3113 – absolventů školy 35 – vydaných čísel SCOOL!u 26 – současných učitelů 19 – učeben 77 – schodů

Oslavy naší školy byly součástí Dne Mikroregionu Kahan, který probíhal také v Rosicích, Babicích, Zbýšově a v Zastávce. Z těchto dalších akcí vám reportáž nepřinášíme, jelikož všichni redaktoři SCOOL!u slavili ve škole. Z Mikroregionu Kahan proto zmiňujeme pouze soutěž pro naše studenty.

soutěž

CZ/FMP/10/0282

„Československo, Česko a slovensko a …“ Soutěž je vyhlášena pro děti základních a středních škol Mikroregionu Kahan dso a Združení cestovního ruchu Veľká Fatra na téma: 1. VýtVarná práce

Téma: „Československo, Česko a Slovensko a …“.

Libovolný formát výkresu, libovolná technika výtvarného zpracování.

Hodnocení:

způsob výtvarné techniky dodržení tématu (splnění zadání)

0–20 bodů 0–10 bodů

2. Literární soutěž

Téma: slovenský literát Ján Kollár a jeho dílo Slávy dcera, vlastní pohled na život a dílo literáta a dopad jeho díla na region a jeho obyvatele.

Rozsah práce 2 A4, písmo Arial, velikost písma 10 bodů.

Hodnocení:

použití slohového stylu a jeho dodržení dodržení tématu (splnění zadání) kvalita gramatického projevu hodnocení obsahu a děje lit. práce

0–20 0–10 0–5 0–20

bodů bodů bodů bodů

3. prezentace v power pointu

Téma: vlastní hodnocení dopadu společného státu a jeho rozpadu na region ve kterém žiji.

Délka prezentace min. 10 minut, max. 15 minut.

Hodnocení:

použití vhodných šablon dodržení tématu (splnění zadání) kvalita gramatického projevu hodnocení obsahu a techniky programu

0–20 0–10 0–5 0–20

bodů bodů bodů bodů

Soutěžící se může účastnit jedné, dvou nebo všech tří kategorií.

termín odevzdání prací je do 10. 4. 2014, do 15.00 hod.

Všechny práce se odevzdávají učiteli ČJ.

První dva výherci z každé kategorie budou odměněni dárkovým poukazem.

Pro třicet nejlepších účastníků soutěže bude připraven zájezd na Slovensko do oblasti působení Jána Kollára (Mošovce a okolí). Půjde o dvoudenní pobyt s kulturním programem.

Studenti budou mít možnost poznat s účastníky soutěže ze Slovenské strany.

FOND MIKROPROJEKTŮ

ISSUE 35

Š K O L A 323

Ladislav Novák

Z divadelního scénáře

Jednání III., Nobelova cena - záchrana Zastávky.

J. A. Komenský Tak takovými časy muselo projít to slavné gymnasion!

K. V. Rais Těžce zkoušená škola. Takovou rušit byl bylo by hříchem nejen pro nás, zapadlé vlastence.

M. D. Rettigová Já bych jim tak ráda něco uvařila….

J. A. Komenský Nikoliv, to by dopadlo. Možná napsat stížný list králi Ferdinandovi Třetímu…

Z. Nejedlý Soudruhu, pane kolego, oni jsou již v 21. století. Já bych nahlédl do spisů

soudruha Stalina… gen. Laudon Dejte mně škadronu dragounů, dva pluky pěchoty a já to srovnám se zemí!!

J. A. Komenský Jo, jo, oni by rovnali – a co po nich zbude ? gen. Laudon Pořádek – Ordnung muss sein!!!

A. Nobel Pan šéf Komenský má na mysli, že ozbrojený, politický či gastronomický zásah zde málo

pomůže.

J. Hus Všechno to podpalte….

B. Smetana Ať se složí na divadlo – Zastávka sobě!

J. A. Komenský Dost. (chvíli intenzívně přemýšlí) Pane Nobel, vy jste vrazil nějaké peníze z toho vašeho do kultury?

A. Nobel Jo, jak jsem předběhl s dynamitem Járu Cimrmana, hned jsem vytvořil svoji cenu - tedy Nobelovu

cenu. Dnes už ji má kde kdo – Arafat, Obama….

J. A. Komenský No výborně, tak proč ji neudělit Zastávce. Dostanou peníze a je po potížích.

M.D. Rettigová A kolik by to jaksi hodilo?

A. Nobel Udělím ji všem absolventům i stávajícím studentům!(počítá na kalkulačce) Celkový počet od roku 1953 do roku 2013 ………… vynásobím svojí prémií ve švédských korunách, převedeme na stávající

kurs CZK, připočteme úroky za posledních šededesát let – výsledek činí 19,5 mld. korun českých.

(tento projev může mít napsán na kalkulačce, nemusí se učit zpaměti.

J. A. Komenský A je to krásně spraveno! Bez peticí, válčení a taky jejich vaření Rettigová!

J. Hus (už delší dobu se hlásí) A kdo jim ty groše dobré ražby české na Zastávku dodá?

A. Nobel Žádné šeky na ministerstvo, jedině jak oni dnes říkají – cash!

J. A. Komenský Peníze odveze pan generál Laudon, on je zvyklý jezdit skrz české a moravské

vesnice s bílou čepicí. A tady s vojenským doprovodem. gen. Laudon Kompanie militär, zum mir!!! (přistoupí pucflek) A. Nobel Zde máte generále! (předá Laudonovi velký kufr, na kterém je napsána částka 19,5 mld CZK.

Laudon ho předá pucflekovi) gen. Laudon Vorvärts!!!

Oba odpochodují za zvuku písně Generál Laudon jede skrz vesnici do šatny.

J. A. Komenský Radujte se děti moje, Zastávka je zachráněna.Vivat, floreat, crescat!

APOTHEÓZA Zazní Óda na radost, proložená Pochodem padlých revolucionářů.

Model gymnázia za zvuků Ódy stoupá, když zazní pochod, tak trhaně klesá.

Nakonec vystoupá až ke stropu, kde je několika obláčky znázorněno nebe.

Nastoupí všichni účinkující i Múzy a radostně zapějí Gaudeamus igitur.

242 Š K O L A S

Zleva: Smetana, Rais, Nejedlý, Hus, Laudon, Rettigová, Novák a Nobel

G e o r g i D i m i t r o v, s e x t a

NA ZASTÁVCE V LIPSKU S KATEŘINOU ŠEDOU V minulém čísle SCOOL!u (č. 34, str. 26-27, pozn. red.) jsme se s vámi podělili o zážitky naší výtvarné skupiny BATEŽO MIKILU z benátského Bienále. Naše spolupráce s výtvarnicí Kateřinou Šedou pokračovala i přes prázdniny. Rozvíjeli jsme původní myšlenku, jak vylepšit naše společné okolí v Zastávce.

Naší zatím poslední akcí byla příprava výstavy v německé galerii v Lipsku GfZK, výstava probíhá od 20. září do 5. ledna 2014.

Ve spolupráci s Kateřinou Šedou jsme celou galerii proměnili v model Zastávky. Návštěvník by si při prohlídce galerie měl připadat jako na procházce po obci. Podle náčrtků, které jsme si vytvořili v Zastávce, jsme přenesli Zastávku na stěny galerie. Tato galerie je výjimečná tím, že kromě statických stěn se zde nacházejí i stěny posuvné, kterými můžou návštěvníci galerie sami posouvat. Interiér galerie se proto každou chvíli mění.

Chtěli byste Zastávku v Lipsku vidět na vlastní oči? V pátek 22. 11. se pořádá zájezd do Lipska (za finančního přispění OÚ Zastávka). Přihlášky a bližší info u E. Kokešové ISSUE 35

Š K O L A 325

V l a d i m í r B u c h a r, k v i n t a

Sportovní den V úterý 24. 9. jsme se jako už tradičně každý rok sešli na atletickém sportovním hřišti, abychom ukázali, že ve zdravém těle zdravý duch a že sportem ku zdraví.

A jak už je také zvykem, i tentokrát se brala štafeta učitelé vs. žáci s humorem a oživila akci příjemným zpestřením v podobě učitelů – brouků dopravujících se nikoli pěšky, nýbrž na koloběžce, přičemž poprvé od doby, kdy se začala běhat štafeta pojatá v poněkud humornějším stylu, skončila remízou.

První místa:

262 Š K O L A

Foto: Eva Kokešová

Vrh koulí D A. Procházková 05.A 8 m V. Hrušková 07.A 8,4 m Vrh koulí Ch D. Kříž 04.A 10,45 m O. Valeš 08.A 11,55 m Skok vysoký D N. Cízlerová 04.A 130 cm H. Smutná 06.A 125 cm Skok vysoký Ch J. Káma C1.A 145 cm E. Elia C3.A 160 cm Skok daleký D D. Škodová 04.A 375 cm T. Matulová 06.A 347 cm Skok daleký Ch J. Posádka 04.A 392 cm M. Petřivalský C3.A 481 cm 60 m D K. Milionová 03.A 9,42 s J. A. Rousová 06.A 9,29 s 60 m Ch L. Hrouzek 04.A 8,29 s J. Kadaňka 06.A 7,92 s 200 m D K. Kittlerová 07.A 34,5 s 400 m D J. Kazatel C2.A 65,22 s 800 m D M. Kalovská 03.A 3:01,70 min N. Chačatrjan C2.A 3:33,2 min 1000 m Ch R. Musil C1.A 3:31,16 min 1500 m Ch D. Maděránek 06.A 5:36,02 min

Tady chtěl někdo před závodem doping, co?!

e zaútočili Jako vždycky jsm čtyři družstva. ly y b , u n d e b d o p ý čtvrtý d ž a k a z m o h c y b Kdy boru, měli místo dostali bram ěd. Celkově b o i n h ic š v m o h c by Honza ti . ic n a n ě ln p ú lo to by V. . pak pošle záznam

Sexta a II. ročník

Místo činu: Praha 13. 9. 2013 – 15:00 Synagoga Byli jsme v židovském městě, kde mě nejvíc zaujala synagoga, ve které byly napsaný jména židů, kteří byli zabiti za II. světové války. Byly tam velké bílé zdi, které byly úplně celé popsané těmi jmény. Bylo jich tam obrovské množství.

Vypadalo to velmi smutně, právě proto mi to asi uvízlo v paměti.

13. 9. 2013 – 21:00 Noční Praha Hodně se mi líbila noční Praha, protože to byl úplně jiný pohled, když všude svítily světla a měli jsme čas si vše prohlédnout. Sice mě pak bolely hodně nohy, ale stálo to za to.

13. 9. 2013 – 21:00 Noční Praha Ze všeho nejvíce se mi líbila noční Praha. Bylo to úplně úplně jiného než ve dne. Já osobně jsem si myslel, že tam bude méně lidí, ale opak byl pravdou - celá Praha tak nějak pěkně zářila a nejhezčí byl výhled na Prahu od Hradu.

12. 9. 2013 – 20:00 Stavovské divadlo Jedním z největších zážitků z Prahy je návštěva Stavovského divadla. Představení bylo super, ale spíš mi šlo o ten pocit, kdy jsme v šatech, podpatcích a krásně upravení, kráčeli po chodbách divadla. Bylo to kouzelné a připadala jsem si jako bohatá slečinka.

Foto: gzastavka.cz

TGM a studenti G TGM

Ve Stavovském divadle

ISSUE 35

Obludárium na Petříně

Š K O L A 327

Rudolf Zezula, septima

Tanec Haka

Dívali jste se někdy na rugby a zalíbil se vám tento sport? Pokud ne, tak nevíte o jaký zážitek přicházíte, zejména pokud hrají reprezentanti jednoho z nejlepších týmů na světě, hráči Nového Zélandu!

Nejenže rugby v jejich podání je skutečně krásné umění plné rychlosti, krásných akcí a mnoho dalšího, ale také proto, že před začátkem každého jejich zápasu tancují Haku. Tento původně maorský tanec, sloužící k zastrašení soupeře a zvýšení odvahy a morálky vlastního týmu, předvádí s nepopsatelnou energií a i ti nějvětší tvrďáci ze soupeřových řad přiznávají, že na ně tato předzápasová událost působí.

Počátky Haky můžeme hledat v maorské mytologii, kde slouží Haka na uvítání manželky jejich boha Slunce Tama-nui-te-rā, která má přinést teplé dny a úrodu.

Další příležitost, kdy tento hromadný maorský tanec býval užíván, bylo bojovníky před bitvou, aby nahnal strach nepříteli a zvýšil odvahu a morálku tančících. Jako charakteristické prvky se dají označit akustické projevy, různé grimasy, vyplazování jazyků, gestikulace rukou, pokřikování, podupávání a další podobné pohyby a zvuky těla. Jsou známé dva druhy. První druh se tancuje se zbraněmi a druhý bez nich.

V dnešní době můžeme tento bojový tanec vidět pravidelně u rugbistů Nového Zélandu, kteří jej poprvé dokonce použili už v roce 1905 ve formě Ka Mate. Vznik Ka Mate se datuje okolo roku 1820 jako tanec oslavy vítězství života nad smrtí, když Maorové byli pronásledování nepřátelskými kmeny a podařilo se jim se štěstím uprchnout.Tento druh Haky používali až do roku 2005.

Tanec je matkou všech jazyků.

- R. G. Collingwood

V zápase proti Jihoafrické republice hraného ve stejném roce, poprvé používají jiný druh Haky, nazývaný Kapa O Pango.

Jedná se o neskutečný zážitek, když celý stadion nadšeně křičí při každém pohybu předvádějících a díky tomu je zaručena elektrizující atmosféra už od úvodní minuty. zdroj: sport.idnes.cz

Vzdej se! My máme Haka!

282 T É M A

Rudolf Zezula, septima

Sportovní tanec

Fantazie se stává realitou, pokud ji umíš zatančit.

- Harriet Cavalli porozumět všem složkám hudby, jako jsou rytmus, melodie a další. Porota při soutěži hodnotí nejenom jak pár tančí v rytmu, ale také jejich pohyb, tělesnou linii (jedná se o postavení nohou, rukou, těla a hlavy), rytmické vyjádření a tzv. „parketovou moudrost“, která se dá popsat jako schopnost tanečního páru najít si prostor na parketu, protože při soutěžení tancuje více párů zároveň, a tak je zde možnost kolizí.

Můžeme rozlišovat dva druhy tance, a to standardní, mezi které patří waltz, tango, valčík, slowfoxtrot a quickstep, a latinskoamerické, mezi které řadíme sambu, rumbu, chachu, paso doble a jive.

S většinou těchto tanců jste se setkali a naučili se je, pokud jste navštěvovali kursy tanečních.

ISSUE 35

Foto:danceshoolbrighton.co.uk

Všichni jste si určitě vyzkoušeli, jaké to je tancovat, ať už na různých zábavách, plesech, klubech nebo v tanečních. Většina lidí bere tanec jako možnost odpočinkovou a zábavnou, starší si ji mohou spojovat i s užíváním alkoholických nápojů :-). Jsou mezi námi ovšem i lidé, kteří se věnují tanci profesionálně a provozují taneční sport, jak je tato disciplína oficiálně nazývána.

Tento sport by se dal charakterizovat jako skvostní podívaná na krásné, mladé tanečníky a tanečnice, jež tancují v nádherných kostýmech a tanec u nich vypadá jako opravdové umění plné emocí, a krásných tanečních figur. Pro tyto lidi je tanec životním stylem, dává jim možnost fyzického i psychického využití, poznávání různých kultur, zemí, pocity vítězství i prohry. Základním rysem u tanečního sportu je, že se tancuje v páru. Jako další odlišnost od většiny sportů zde můžeme označit to, že tanec je velmi úzce spjat s hudbou. Taneční pár musí dokonale

Hlavně si nesplést krok Mezi nejrychlejší standardní tance se řadí valčík a quickstep, kde se tempo pohybuje mezi 50 a 60 takty za minutu, což je velice fyzicky náročné. Naopak zbývající tři druhy standardního tance se pohybují v tempu okolo 30 taktů za minutu, což je až o polovinu pomalejší, a tím pádem i méně náročné.

U latinskoamerických tanců se řadí mezi tempově nejrychlejší samba a paso doble, kde je tempo stejné jako u standardních tanců, tedy v rozmezí mezi 50 až 60 takty za minutu. Pomalejší latinskoamerické tance jsou chacha a rumba s tempem okolo 30 taktů za minutu. Ovšem neplatí zde rovnice, že čím rychlejší tanec, tím těžší, a záleží na každém zvlášť, který tanec ho baví a jde mu.

T É M A 329

Fotosoutěž Před prázdninami vyhlásila redakce SCOOL!u fotosoutěž se čtyřmi kategoriemi: 1. Se SCOOL!em nejdál 2. Se SCOOL!em nejvýš 3. Se SCOOL!em nejníž 4. Se SCOOL!em nejoriginálněji. Zde můžete vidět některé z příspěvků.

Tímto ovšem soutěž nekončí, snímky do kterékoliv kategorie můžete posílat i nadále. Odměna vás nemine.

Foto: Zuzana Brestičová

Foto: Eva Kokešová

Foto: Václav Kokeš

SCOOL! za Velkou čínskou zdí

SCOOL! mezi legionáři

30 SOUTĚŽ

SCOOL! vs. Bible kralická

Zábava Na taneční zábavě tančí chlap se ženskou a ta najednou říká: „Prosím vás, proč tancujete jenom doprava, nechcete to zkusit opačně?”

Chlap na to, že ne. Ženské to asi vadí, a tak zase doráží, jestli by to přeci jenom nechtěl zkusit. On už to nevydrží a povídá: „Já nemůžu. Kdybych tancoval doleva, tak by se mi odšroubovala noha!”

Na tanečních: „Ty máš ale dneska krásný oblek!” „No, víš, já mám po skončení ještě jeden pohřeb.”

Na plese osloví mladík dámu v letech: „Prosím vás, slíbila jste někomu příští tanec?” „Ne,” zvolá dáma nadšeně. „To je super, mohla byste mi pohlídat víno?”

Mladík se připotácí k dívce u stolu: „Hele, nešla bys tancovat?”

Dívka rozpačitě špitne: „Nno... ano.” „Tak běž,” vyprovází ji povedený donchuán, „nemám si totiž kam sednout!”

Smím prosit?

- Voulez-vous m‘accorder cette danse ?

- Darf ich bitten?

- May I have this dance?

- Permette questo ballo?

- ¿Me concede este

baile?

- Разреши́те пригласи́ть вас на та́нец?

- Ban có thề nhăy cūng tôi không?

Smím prosit, paní Medvědová?

ISSUE 35

Příští téma: Budoucnost Z Á B A V A 331

Silvestrovské bublinky 2014 v cafe restaurant PANORAMA Hudba Tanec Raut Veselice Nabitý bar Bližší informace a rezervace míst 739 437 833 Rosice, Kpt. Jaroše 50