18. Tajemství barevných fixů

Motiv: O tom, že barva hnědého fixu je skutečně hnědá a černého fixu černá, je přesvědčen snad každý. Je tomu skutečně tak? Dokážeme svým pokusem odhalit jinou pravdu?

Pomůcky: kádinka (250 ml), Petriho miska k zakrytí kádinky, špejle, filtrační papír, nůžky, 2 kancelářské sponky, hnědý a černý ve vodě rozpustný fix, voda.

Pracovní postup:

• Z filtračního papíru ustřihneme 2 pruhy asi 1 cm široké a o 2 až 3 cm delší, než je výška kádinky.

• Na ústí kádinky položíme špejli. Ulomíme z ní takovou část, aby špejle přesahovala 3 až 5 mm přes okraje nádoby. Na špejli zavěsíme vedle sebe připravené pruhy filtračního papíru tak, že jeden konec zasahuje ke dnu kádinky, druhý přehneme přes špejli a upevníme ho kancelářskou sponkou.

• Špejli s pruhy papíru vyndáme. Na spodní část asi 2 cm od konce uděláme barvou fixu vyplněná kolečka (přibližně o průměru 5 mm).

Na jeden pruh papíru hnědým, na druhý černým fixem.

• Do kádinky nalejeme asi 1 cm vysoký sloupec vody. Špejli s pruhy papíru položíme na ústí kádinky a kádinku zakryjeme miskou. (Konec pruhů papíru musí být ponořen ve vodě a barevná kolečka fixů nad hladinou vody). Průběh pokusu sledujeme během 10–20 minut (Obr.).

Výsledky a závěry: Co jsme pozorovali?

Proč děj probíhal?

Voda vzlínala po filtračním papíru vzhůru. Zároveň rozpouštěla a unášela barviva obsažená ve fixu. Každé barvivo je však unášeno různou rychlostí, tím dochází k oddělování jednotlivých barev (metoda chromatografie). Pokusem jsme dokázali překvapivou skutečnost, že hnědý i černý fix je složen z několika barev.

Získané zkušenosti a doporučení pro vlastní praxi: