Marie (foto Stanislav Kadlčík

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

že byl Kirchner schopný umělec a do Brna jej asignovali na žádost některého z kněží.31 Není však jasné zda se na návrhu hlavního oltáře podílel jako v případě jednoho z bočních oltářů ve Znojmě (viz Kaple s oltářem sv. Vincence Ferrerského v kapitole 3.0.7). Pokročilé kreslířské a návrhářské schopnosti však nepochybně měl, už samotná rada znojemských dominikánů jej označuje za nejzkušenějšího či nejzručnějšího (versatisimus). Jedinou konkrétní zmínkou k jeho tvorbě je charakteristika od sochaře Ondřeje Schweigla (1735–1812), podle něhož mají jeho sochy důkladnější a přirozenější postoje. Druhý zmíněný sochař Schwarz podle něj zapojil při práci více „ducha“ a jeho zpracování je pečlivější.32 Schwarz se k práci na oltáři připojil zřejmě až po smrti Kirchnera v únoru 1745, čemuž by odpovídal i možný počátek jeho tříletého noviciátu. Jeho práce v kostele ale skončila úmrtím při nešťastném pádu z oltářní římsy.33

Oba dominikánští sochaři se podíleli podle Cerroniho ještě na bočních oltářích, není však jasné jakých.34 V souvislosti s dobou výstavby se uvažuje o Kirchnerově autorství části výzdoby na oltářích Obětování Panny Marie a sv. Petra Veronského (po roce 1741).35 Oba konvrši snad vytvořili štukové sochy na oltářích Příbuzenstva Kristova a sv. Floriána (1. pol. 40. let). Sochy na oltáři sv. Kateřiny Alexandrijské jsou přisuzovány Josefu Winterhalderovi staršímu, jeho nástavec i nástavce oltářů sv. Barbory a sv. Tomáše však zdobil možná některý z dvojice konvršů.36 Tatáž situace je u oltáře sv. Tomáše Akvinského, přičemž štukovou výzdobu oltáře sv. Jana Nepomuckého však dělal již Ondřej Schweigl.37

Architekturu jednotlivých oltářů, především toho hlavního, včetně několika zpovědnic, si konvent nejspíše zajišťoval vlastními prostředky. Už od roku 1700 se totiž mimo jádro kláštera nacházela venkovní

31Pro budoucí výzkum se nabízí prostudování Kirchnerova možného pobytu v šoproňském konventu. 32Kalandříková 2017, s. 59. Citovaný originál je in: MZK, G11, kniha č. 196, s. 83. 33Hawlik 1838, s. 40; Kalandříková 2017, s. 59. Dominikánský historik Tezelin Halusa ke Schnarchovi (Schwarzovi) uvádí dosti překvapivě, že byl autorem krásných zpovědnic v dominikánském kostele v Antverpách in: Halusa 1925. Ty však vyrobil kolem roku 1659 sochař Pieter Verbrugghen. 34Ibidem, s. 65. 35Idem, s. 68. 36Kalandříková 2017, s. 70. 37Ibidem, s. 74, 76.

17