4.2 Plán znojemského kláštera a truhlárny

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

Dokazuje to i přípis na trámu F: ALVArUS. WOr: O:P: / INVET: ET INSPECKDUR. / 1771, podle něhož Voříšek konstrukci vymyslel a její stavbu kontroloval (invenit et inspexit).

Voříškův návrh se dodnes patrně nedochoval, ve fondu znojemských dominikánů se ale nachází jiný návrh na konstrukci krovu, který ovšem neodpovídá aktuální podobě věží.298 Je tedy dost možné, že se jedná o starší nepoužitý návrh zachycený na idealizované vedutě Znojma z první půlky 18. století.299 Na vedutách bylo vcelku běžné zachycovat nedokončené stavby ve své idealizované finální podobě. Podíl na finálním vzhledu nejen věží, ale také horní části fasády, není u Voříška nikterak překvapivý. Své schopnosti návrháře koneckonců předvedl již u bočních oltářů v kostele sv. Michala v Brně, stavěných v letech 1770–1773.300 Dostavbu věží, kterými byla završena barokní přestavba kostela, můžeme považovat za poslední výtvor, který konvrš Voříšek pro kostel udělal. V dubnu 1779 totiž skonal.

fabro lignario et aedili et totem frontispicum bene lustrarent, [...] Interea temporis, quo illi coborarunt. laborarunt et P: P: et Saecularis et omnis populus praesertim postquam (?) turres jam stare et quidem n[on] secundum normam fabri lignarii, sed juxta illam quam fecit fr Alvarus Worzizeck conversus noster frater pro honore Dei infatigablis qui sed Aras novas errexit in Ecclesia nostra, et allia quam plurrima sexta 7bris itaq[ue] ad permam (?) turrim penes conventum cum maxima solennitate expos[i]t[us] fuit nodus maurat[us] septem vitra diorrum prosecta furrunt duo tantum confracta 5 integra manentia-et(?)ter cum Nodus appos[i]t[us] fuit 9 Novembris eodem Anno,... 298MZA, E17, sign. V 26. 299Archiv města Brna, Sbírka vedut D. J. I. Hoffera, sign. A 260, č. 41/129. 300RICHTER, Václav. Vyúčtování za stavbu dvou bočních oltářů v dominikánském kostele sv. Michala v Brně, 1770–1773. Umění. 1964, roč. 6, s. 639–640.

102

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

Obrázek 3.39: Věže kostela sv. Kříže ve Znojmě a nápis na trámu (nápis fotil Ondřej Lazárek)

103

4 Klášterní truhlárny

Dílny a tedy i truhlárny, stáje a jiná hospodářská stavení důležitá pro chod konventu byly obvykle umístěny v oddělených částech kláštera, tak aby nerušily klášterní provoz. V období 17. a 18. století mohly být i zcela mimo jeho budovu, pokud to pozemek dovoloval.1 Dokladů o existenci a umístění těchto dílen je většinou málo. Informace poskytují většinou veduty či plány a popisy pořízené při přestavbách nebo při samotném rušení jednotlivých řeholních institucí. U různých konventů máme díky tomu ojedinělé zmínky také o poloze truhláren,2 kupříkladu v cisterciáckém klášteře v Plasech se truhlárna nacházela u zdi areálu, mimo jádro kláštera.3 U cisterciáků ve Zlaté Koruně byla truhlárna umístěna v přízemí jižního křídla (vpravo od kostela), společně s místností určenou pouze řezbářům.4 U tohoto konventu jsou v soupisech majetku zmínky o nářadí tamního konvrše a truhláře Matyáše Prosila nebo sochařského vybavení Tomáše Feilera.5 V premonstrátské kanonii na Strahově se truhlárna nacházela poblíž sklepení v jižním křídle.6 Jezuitská kolej v Hradci Králové měla truhlárnu u průchodu do dvora,7 obdobně u průjezdu měl truhlárnu nejspíše také augustiniánský klášter v Brně.8

1Bohr 2017, s. 38; Matus 2018, s. 25. 2TEJČEK, Michal. Kapucíni v Brně v 17.–18. století. Brno v minulosti a dnes. 2005, č. 1, s. 145–200, 651–653, s. 173. 3Vlček; Sommer; Foltýn 1997, s. 75. 4BRANIŠ, Josef. Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský. Praha: Společ. přátel starož. čes., 1907, s. 141. Umístění nejspíše vychází ještě ze středověkého rozvržení viz Peška 2015, s. 111. 5HANSOVÁ, Jarmila. Vybavení pokojů zlatokorunských cisterciáků v době rušení jejich kláštera v letech 1785–1786. In: Klášter Zlatá Koruna: Dějiny – Památky – Lidé. Ed. GAŽI, Martin. České Budějovice: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, 2007, s. 475–512. isbn 978-80-85033-09-0. 6KŘIVSKÝ, Pavel. Popis Strahova a jeho vodovodu z roku 1782 a jeho autor J. A. Kolbe. Památník národního písemnictví, Muzeum české literatury, 1983, s. 73. 7NA, ČG-EJ, karton 115, inv. č. 824, sign. M1, 106: 16. 11. 1775 V budově kolegia, která je nyní vojenskou kasárnou, je v přízemí místnost se stolárnou. Tuto místnost je zájem použít jako strážní místnost a měla být předána 6. škole. 17. 12. 1775 bylo rozhodnuto o adaptaci místnosti na strážnici a předání vojenskému velitelství, jelikož není vhodnějšího místa. Srovnej s NPÚ ÚOP v Josefově, sign. SHP HK 12b – M. Ebel, Pavel Vlček. Hradec Králové, býv. jesuitská kolej čp. 32. Stavebně historický průzkum. Praha 1992. 8Matus 2018, s. 25–27.

104

4. Klášterní truhlárny

Je důležité zmínit, že klášterní truhlárny nepředstavovaly nezbytnou součást každého konventu. Z dochovaných seznamů bratří v české provincii vyplývá, že konvrše truhláře měly pouze některé konventy a jiné si tím pádem na práci najímaly městské truhláře a jiné řemeslníky. V takových případech truhlář práci vykonával ve vlastní dílně a klášter mu mohl dočasně poskytnout nějakou místnost pro práci přímo in situ.

V případě dominikánských klášterů je informací o dílnách málo, z konventů české provincie se dochovaly plány minimálně u konventů v Chebu, Brně, Znojmě, Jablonném a Šumperku.9 V Jablonném plán klášterní budovy bohužel neobsahuje původní určení místností a jiný plán klášterního areálu v zahradě nezachycuje žádné dílny, pouze dvůr (Maÿerhof=gebaude), stodolu, stáje a prasečí chlívek.10 Plán chebského kláštera překreslený v městské kronice rovněž nezmiňuje dílny.11 Drobnou zmínku v licitačních protokolech máme k hoblici v jihlavském konventu při kostele sv. Ignáce a také k truhlárně boskovického konventu.12 Pokud se podíváme na popsané plány konventů mimo českou provincii, například klášter v Bozanu, zjistíme, že žádnou truhlárnu nemá, pouze dílnu krejčího a ševce.13 Naopak klášter v Dortmundu měl v západním křídle (napravo od kostela) dílnu krejčího a truhláře, podobně jako ve Zlaté Koruně.14

4.0.1 Olomouc

Dílnu truhlářů v olomouckém klášteře zmiňují dochované účetní knihy v celém svém časovém rozsahu.15 V letech 1727 až 1730 je truhlárně placeno za uhlí, což by mohlo naznačovat jeho umístění mimo jádro kláštera, třeba u zdi klášterní zahrady, tak jak to můžeme vidět

9Viz níže. V případě Šumperku se dochoval prospekt kláštera a plán v archivním fondu vídeňských dominikánů in: Filipová; Kirkosová 2016, s. 10 10NPÚ ÚOP v Liberci, sign. SHP000198 – Pavel Zahradník, Pavel Vlček. Jablonné v Podještědí dominikánský konvent s kostelem sv. Vavřince a sv. Zdislavy Stavebně historický průzkum. 2004. 11SOkA Cheb, inv. č. 1046, s. 112. 12MZA, B2, k. 91, sign. 20/32a, fol. 582; Ibidem, k. 92, fol. 99. 13TLA, Karten und Pläne, č. 473-1+3. 14NRW – AW, Karten A, č. 6723. 15ZAO – OL, Dominikáni Olomouc, kniha č. 145, listopad 1725: Pro setis ad Arculariam 3 x.

105