vzetí Panny Marie

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

a vesele pracovat na přání převora, ve volném čase se modlit a nebo číst knihy. Pokud by celý den zahálel a nedělal nic, hřešil by.25

Konvrši mohli mít konkrétní povolání, které v komunitě vykonávali. Sakristián či kostelník (sacristianus) obstarával věci v kostele, vestiarius se staral o oděv, který vyráběl krejčí (sartorius), sklepník (cellarius) obstarával skladování potravin a nápojů, případně mohl i vyrábět sudy, kuchař (culinarius nebo cocus) pracoval v kuchyni, refektář (refectorius) se staral o jídelnu a její vybavení, rybář (pistorius) obstarával ryby, vrátný či fortnýř (portarius) zajišťoval bránu a kontakt s vnějškem, chirurg (chyrurg) pečoval o zdraví bratrů, varhaník (organarius) vyráběl či hrál na varhany, zahradník (hortulanus) se staral o zahradu, hospodář (oeconomicus) zajišťoval nejspíše hospodařství kláštera, kovář či zámečník (faber ferrarius) zajišťoval kovové náčiní a nejspíše také podkovy koním, pilař faber serrarius řezal dřevo. Mezi konvrši můžeme nalézt i umělecká povolání jako malíř (pictor), truhlář (arcularius) či sochař (statuarius).

3.0.2 Klášter v Brně s kostelem sv. Michala

V brněnském konventu u sv. Michala pracoval asi od roku 1717 truhlář a sochař Antonín Riga (ca 1660–po 1731). Pro kostel zhotovil varhany, skříně na paramenta a sochařskou výzdobu několika již nedochovaných oltářů včetně soch na průčelí kostela.26 Ke zhotovení soch na

25KKKS, sign. DF.V.8: otazka 3. Wczem pak magi fratrez konwersy ržadu swemu slaužity[?] odpowet[:] wpotu praczi awposlustenstwý aby totysto wpotu twarži swe wselykou praczi od wrchnosti duchowij bude uložena poslusne wesele abez brokany wykonaly. [...] Zost kdyby wrchnost neczo zleho porauczela gsauly powyny tenkrate poslauchati[?] odpowet[:] neysau powny poslauchaty wtom czo se protiy bohu neb dobremu swedomý porauczi acz kolyw setoho obawaty aby neczo neslussnho odwrchnosty poruczenobylo. / Tak tehdy nemagi fratres konwersy nicz ginehodelaty genom praczowaty[?] odpowet[:] magi taky skrze duchowny zwyczeny modleni pust swaty atela sweho nyrtreny rozimany boskych a bohu swemu slauzity ato obzlasstne wnedeli a den swatezney skrze slysseny msseswate kazany modleny ruzencze swateho. Wsedny den ale mymostanoweneho modleny nemagi nez prazowaty leda kdyz by ginacz ktomu czass nepostaczowal tak aby nykda nezahalely mohou skrze czteny poboznych knech se czwyczity. [...] otazka 4. hrzessyli frater conwerstu kdy by nepraczowal kdyz muze[?] odpowet[:] hrzesity muze nekdy smrtedlne nekdy wssedne smrtedlne hressy kdyby czely den zpauhe nedbadlywosty praczowaty nechtel... 26KALANDŘÍKOVÁ, Eva. Umělecká výzdoba dominikánského klášterního kostela sv. Michala v Brně. 2017. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, s. 38–43. Kalandříková polemizuje u několika soch, nacházejících se v Moravské

15

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

nově vybudované terase před kostelem byli posléze přizváni sochaři Josef Winterhalder starší (1702–1769), Ondřej Zahner (1709–1752) a Jan Adam Nesmannem (1710–1773).27

Významným uměleckým počinem se stal ve 40. letech 18. století hlavní oltář (Obr. 3.1). Starý oltář z 60. let předešlého století byl roku 1743 stržen a nový postupně budován. Jeho ústředním motivem je sousoší Panny Marie, korunované malým Ježíškem a předávající růženec dvěma dominikánským světcům. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Pia V. a bl. Benedikta XI. Na vrcholu nástavce se pak nachází trojice soch archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela. Na zdi za oltářem se také nachází oblouk osazený sedícím Bohem Otcem, který je obklopen anděly. Prameny ke stavbě tohoto oltáře chybí, poprvé autorství sochařské výzdoby připsal archivář a historik Jan Petr Cerroni (1753–1826) dvěma místním konvršům sochařům Dominiku Kirchnerovi a Damascenu Schwarzovi. Cerroni také uvedl, že byl oltář postaven podle návrhu (nach der Zeichnung) jezuity Ignáce Pozza, patrně myslel jezuitského malíře a architekta Andrey Pozza (1642–1709).28 Dosavadní výzkum však přisuzuje autorství alespoň části oltáře již zmíněnému Josefu Winterhalderovi st. na základě dochovaných záznamových kreseb (tzv. ricord). Přímé autorství Pozza badatelé vyloučili a navrhují pouhé obeznámení se s jeho dílem či teoretickými traktáty.29

Kirchner byl u prací na oltáři nepochybně přítomen již od počátku, protože podle zápisu v provinční knize přišel asi jako dvacetiosmiletý do Brna na povolení řádového generála z Šoproňského vikariátu, a to v prosinci 1737.30 Možná do řádu vstoupil již v šoproňském dominikánském klášteře při kostele sv. Judy Tadeáše. Přesuny bratrů mezi provinciemi ale nebyly úplně běžné, nabízí se tedy hypotéza,

galerii (inv. č. E683, E682, E684, E727, E671, E672, E727, E864), nad jejich původem ve starší výzdobě kostela. Sochy mají výšku mezi 70 a 87 cm, sedící postava má výšku 57 cm. Socha Boha Otce v oblacích (E864) má výšku 163 cm. Nabízí se, že tyto sochy byly, vzhledem ke své velikosti, v knihovně stavěné kolem roku 1711, tak jak navrhuje Kalandříková. 27Ibidem, s. 44–48; SUCHÁNEK, Pavel; ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela; KROUPA, Jiří. 6: Kláštery ve městě I. (jižní část). In: KROUPA, Jiří. Dějiny Brna 7: Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2015. isbn 978-80-86736-46-4. 28Kalandříková 2017, s. 55–60. 29Ibidem 30Viz jeho medailonek v příloze.

16