Adam Sekanina

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

Obrázek 3.6: Boskovice, kostel sv. Jakuba – Lavice v lodi (foto NPÚ ÚOP Brno)

3.0.6 Klášter v Olomouci s kostelem sv. Michala

Dominikánský konvent v Olomouci založil při kapli sv. Michala podle tradice sv. Hyacint roku 1237. Tento klášter v jihovýchodní části města si časem získal na významu a to především rozhodnutím Karla IV. o zasedání zemského sněmu v jeho prostorách. Díky darům a nadacím se časem zlepšilo také hospodářství kláštera a jeho hmotné zázemí. S nástupem protestantismu však došlo ke zhoršení jeho postavení následované zanedbáváním budov a v bouřlivé první půli 17. století byl klášter různě rabován a ničen, načež jej místní komunita musela několikrát opustit.71

71BLÁHOVÁ, Zdeňka; BLÁHA, Josef. Bývalý konvent dominikánů s kostelem sv. Michala. In: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Ed. FOLTÝN, Dušan. Praha: Libri, 2005, s. 468–473. isbn 80-727-7026-8.

31

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

V druhé půli 17. století získal konvent pod vedením převora Antonia Peretia významné nadace a fundace, které využil k přestavbě kostela. A tak byl roku 1673 zbourán kostel a o tři roky později stavěn nový podle projektu italského architekta Giovanniho Pietra Tencally, završený třemi kupolemi. Kvůli statickým problémům však do stavby zasáhl architekt Domenico Martinelli a přestavbu roku 1699 dokončil.72 Za převorátu Dominika Schullera (1703–1707) byla dokončována kupole u portálu, průčelí, fresková i štuková výzdoba interiéru. Roku 1706 došlo k dokončení fresek evangelistů na pendentivech pod západní kupolí a po zastřešení kostela byl chrám 1. ledna 1707 benedikován biskupem Františkem Juliem hrabětem Braidou,73 který další den posvětil oltáře a hlavní oltář s obrazem sv. Hyacinta, sádrovým svatostánkem a sochami Panny Marie, archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela.74

Jedním z oltářů je oltář Panny Marie v Naději, pořízený za převora Bernarda Dörffla (1697–1702) roku 1700. Jeho retabulum zdobí malba Marie od Dominika Mayera (1653–1715) a dalších šest medailonů světců. Na vrcholu retabula se ještě nachází obraz Boha Otce.75 Na menze oltáře stojí později umístěná dvojice andělů od Jana Antonína Richtera (1712–1762), umístěná zde nejspíše po zrušení kláštera odjinud.76

Protějškový protimorový oltář sv. Šebestiána pochází z téže doby a zdobí jej obraz umučení sv. Šebestiána a opět šest medailonů svatých, na vrcholu pak obraz Panny Marie Pomocnice, všechny rovněž od ma-

72ŠVÁCHA, Rostislav. Architektura baroka v Olomouci. In: Olomoucké baroko: Výtvarná kultura z let 1620–1780. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2010, sv. 2. Katalog, s. 27–47. isbn 978-80-87149-39-3; ŠVÁCHA, Rostislav. The Church of St. Michael in Olomouc and Its Type. Umění. 2013, č. 5, s. 398–421; ŠVÁCHA, Rostislav; KRUMMHOLZ, Martin. A Builder-Prelate in Moravia – The Bishop of Olomouc, Karl of Lichtenstein-Castelcorno. In: Art in the Czech Lands 800–2000. Arbor vitae, 2017, s. 480–483. isbn 978-80-904534-9-4. 73Freskovou výmalbu provedl nejspíše Ferdinand Naboth (1674—1714) a Innocenzo Monti (1654–1710), viz ZAPLETALOVÁ, Jana. Innocenzo Monti a fresky v kostele sv. Michala v Olomouci. Opuscula Historiae Artium. 2013, s. 68–79; Chrám sv. Michala v Olomouci. Našinec. 22.8.1923, s. 3–4. 74KAVIČKA, Karel. Chrám svatého Michala v Olomouci. Olomouc: Římskokatolická farnost sv. Michala v Olomouci, 2011. isbn 978-80-260-0279-6, s. 16. 75Kavička 2011, s. 36 76Sekanina 2018, s. 328

32

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

líře Mayera.77 U obou oltářů nevíme, kdo vytvořil jejich architekturu a řezby.

Po dvou letech zbývalo v kostele stále mnoho práce na výzdobě, avšak klášterní finance byly vyčerpány. Dva z bratří brzy na to při cestách posbírali od dárců 16 794 zlatých. Naneštěstí, 21. července 1709 vypukl na náměstí sv. Mořice požár, který se rozšířil až na kostel sv. Michala. Postupně shořela báně, kopule a skrze okno byl zapálen pult v chóru a od něj nové kůrové lavice, následně hlavní oltář.78 Podle pamětní listiny měly být spáleny stará chórová sedadla.79 Dřevěná makovice se propadla kupolí na podlahu, sakristie a zbytek mobiliáře byl od požáru ušetřen a částečně byl zachráněn i konventní archiv.80

Obnova kostela

Aktuální i nově zvolený převor v nastalé situaci rezignovali a opětovné stavby se v lednu 1710 energicky ujal znovu zvolený bývalý převor Dominik Schuller.81 Díky podpoře dobrodinců byla okamžitě zahájena oprava kostela, již roku 1710 městský stolař Kristián Schwarz zasadil na kopule nové makovice a převor pořídil nové vyřezávané lavice.82

Následující převor Adam Kratochvíl (1711–1719) nechal zhotovit Augustinu Janu Thomasbergerovi (asi 1676–1734) dvanáct řezaných soch apoštolů stojících na pilířích,83 novou dlažbu a oltář Panny Marie Čenstochovské v boční kapli. Za převora Bedřicha Mayera (1723) byly polychromovány sochy apoštolů a postaven nový baldachýn nad hlavním oltářem.84

77Kavička 2011, s. 37–38; DOLEJŠÍ Kateřina; Mlčák, Leoš. Olomoucký barokní malíř Dominik Mayer (1653–1715). Zprávy Vlastivědného muzea v Olmouci. 2009, č. 298, s. 3–16. 78Ibidem 79KAVIČKA, Karel. Chrám svatého Michala v Olomouci. Olomouc: Římskokatolická farnost sv. Michala v Olomouci, 2011. isbn 978-80-260-0279-6, s. 16. 80Chrám sv. Michala v Olomouci. Našinec. 22.8.1923, s. 3–4. 81Ibidem, 15.8.1923; NAP, ŘD, kniha č. 10, s. 292. 82Ibidem 83CHOVANEČKOVÁ, Martina. Řezbářské dílo Augustina Jana Thomasbergera v Olomouci. 2012. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého; SEKANINA, Adam. Filip Sattler (1695–1738): Život, dílo a jeho doba. 2018. Dizertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Palackého, s. 65. 84Chrám sv. Michala v Olomouci. Našinec. 22.8.1923, s. 3–4.

33

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

Lavice v lodi a zpovědnice

Zmíněné lavice jsou dubové a v kostelní lodi jsou rozmístěny do čtyř řad (Obr. 3.8). Čelní plocha lavic je členěna na tři pásy a dále dělena čtyřmi pilastry s korintskými hlavicemi a zvlněnými dříky (napodobujícím tordovaný sloup). Výplně jsou oktogonálního tvaru s profilovanou lištou po obvodu, bez dalších řezaných ozdob. Členitě tvarované bočnice jsou zdobeny reliéfně vyřezanými rozvilinami, střídavě s květem či plody uprostřed a zapletenou postavou putta.

Dosavadní literatura uvádí dataci do roku 1710, ta nejspíše vychází z tehdy ještě dochovaných účetních knih nebo kronik.85 Stylově lavice lze zařadit do doby kolem a po roce 1700. Členění a výzdoba lavic je obdobná jako u chórových a kostelních lavic v Baumgartenbergu (1690–1700), táflování křížové chodby v Heiligenkreuzu (1710) či lavic v Innsbrucku (1705–1715).86 Redukcí dekoru na čelní straně se však lavice přibližují pracím z prvního desetiletí 18. století, což podporuje dosavadní dataci.

Stejnými pilastry jako lavice jsou zdobeny dvě zpovědnice po stranách lodi, vyrobené z měkkého dřeva.87 Nevíme, kdy byly vyrobeny, ale kvůli užití téhož dekorativního prvku bychom je mohli datovat do stejné doby jako lavice.88

Kdo je autorem lavic není známo, prameny se pro tuto dobu nedochovaly. Hypoteticky mohl lavice vyrobit nebo se na nich alespoň podílet konvrš Antonín Kay, jediný doložený truhlář, který byl v této době v Olomouci přítomen po příchodu roku 1705 ze Znojma. Právě ve Znojmě za jeho noviciátu vznikly lavice datované do roku 1698, příznačně rovněž za převora Dominika Schullera (Obr. 3.22).89 Schuller byl převorem ve Znojmě v letech 1697–1700 a Olomouci v letech 1703–1707 a 1710.90 Figurální složka znojemských lavic ale není tak kvalitní jako u olomouckých (Obr. 3.9), je tedy otázkou, jestli by se jediný autor mohl za deset let takto řemeslně posunout. Nápadná podobnost s lavicemi v Boskovicích (Obr. 3.6) na druhou stranu naznačuje autorství

85Kavička 2011; Chrám sv. Michala v Olomouci. Našinec. 15.8.1923, s. 3–4. 86Bohr 2017, s. 329, 501; Bohr 2021, s. 149, 435. 87Kavička 2011, s. 39. 88Bohr 2017, s. 206 89Kaplan 1931, s. 116 90Kaplan 1931, s. 123; Kavička 2011, s. 56.

34

3. Umělecká výzdoba dominikánských klášterů

truhláře, který se pohyboval na obou místech. Případně se však může jednat jen o přenesení určité formy mezi dvěma kláštery.

Obrázek 3.7: Olomouc, kostel sv. Michala – Bočnice lavic

35