EkonTech.cz #57

VÁŽENÍ ČTENÁŘI, tématu společenské odpovědnosti firem neboli CSR se na stránkách EkonTechu věnujeme pravidelně. S radostí sledujeme, jak se důraz kladený na ekologické a sociální aspekty rok od roku zvyšuje, a to nejen kvůli přísnější legislativě nebo úsporám. V tomto čísle se dočtete, jakým směrem se ubírá zpracování odpadů ve společnosti Kaufland, i o zaměstnávání zdravotně znevýhodněných ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Za přečtení stojí i články o boji s plasty, které zamořují oceány, etice ve vědeckém publikování nebo firmách, které mohou být v přístupu k CSR inspirací. Zajímavé informace přináší články o budoucnosti energetiky a udržitelných investic v kontextu současné války na Ukrajině nebo o výhodách narůstajícího počtu žen v představenstvech firem. Nezapomněli jsme ani na novinky z vědy a techniky.

Věřím, že vám naše číslo přinese nové poznatky a možná ovlivní i vaše budoucí směřování.

Jménem celé redakce vám přeji krásné a klidné svátky a mnoho úspěchů v novém roce.

OBSAH / 57. ČÍSLO SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

Pro zlepšení výkonu společnosti přidejte do představenstva ženy / 4

Stop predátorským praktikám: Nová iniciativa šíří osvětu o etice ve vědeckém publikování / 6

Aktuality ze světa vědy / 8 Speciální příloha DEJ TO DÁL / 9

Kaufland | Budoucností je přechod od skládkování k efektivnějšímu využití materiálů / 10

VZP | Přístupnost webů a aplikací VZP zajišťuje rovné podmínky pro všechny / 12

Boj nejen s plasty. Zbavit oceány odpadů pomáhají také velké společnosti / 14

ESG, taxonomie, zemní plyn – boj ve stínu skutečné války / 16

Etická kultura a podpora whistleblowerů na pracovišti předchází korporátním podvodům / 18

Dobročinné projekty firem: Zalesňování i delší mateřská / 24

HLAVNÍ PARTNEŘI

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

POD ZÁŠTITOU

Aneta Střechová šéfredaktorka sefredaktor@ekontech.cz

PRO ZLEPŠENÍ VÝKONU SPOLEČNOSTI PŘIDEJTE DO PŘEDSTAVENSTVA ŽENY

Stanislav Mihulka | Zdroj: Northeastern University

Globální korporace v dnešní době čelí řadě výzev, počínaje globálním oteplováním a společenskou zodpovědností, na které je nutné důrazně a hlavně rychle reagovat. Není to jednoduché a ne vždy se to velkým společnostem daří. Podle Valentiny Maranové z americké Northeastern University by korporacím mohl pomoci k úspěchu v turbulentních časech nečekaný, ale jinak velmi bohatý zdroj – ženy.

Maranová a její kolegové nedávno v rámci svého výzkumu zjis tili, že zvolení jediné ženy do představenstva korporace zlepšu je schopnost korporace dělat sociálně zodpovědnou politiku nebo třeba pozitivní změny ve světě v průměru zhruba o dvě procenta. Podle Maranové to sice na první pohled není mno ho, jde ale o rozpoznatelné změny, kterých si pravděpodobně všimnou majitelé a lidé z vedení dotyčných společností.

Do výzkumu, jenž byl publikován v časopisu Journal of In ternational Business Studies, zahrnuli 3 175 společností z 38 zemí světa. Badatelé zpracovali veřejně dostupná data těch to společností z let 2007 až 2015. Počty žen v představenstvu získali z výročních zpráv. Chování společností v sociální, spo lečenské a také environmentální oblasti odvodili ze zpravo dajství Thomson Reuters.

Jak je možné, že narůstající počet žen v představenstvu zlep šuje společenské chování firem? Podle Maranové a spol. jde o to, že ženy obecně přinášejí do vedení společností specifické vlastnosti, které se jen obtížně hledají u převážně nebo zcela

mužských vedení společností. Zdá se, že ženy na vedoucích pozicích více vnímají etický kodex a více je oslovují etická té mata. Mají také více zkušeností s filantropií a komunitními ak tivitami. Rovněž je u žen pravděpodobnější, že dosáhly vyššího titulu ve vzdělání, což souvisí s jejich zájmem o sociální a envi ronmentální témata.

Maranová je na základě výsledků výzkumu přesvědčená, že ženy jsou pro korporace strategicky významným zdrojem. V řadě případů mohou být právě ženy klíčem k úspěchu. V současném světě narůstají obavy z dopadů aktivit korpo rací na společnost a životní prostředí. Představenstva firem tomu musí čelit a ženský faktor nabývá na důležitosti. Jak uvádí Maranová, ekonomičtí lídři stále častěji přihlížejí k roli žen ve vedení firem a k prospěchu, který mohou dané kor poraci přinést.

Autor:

Zdroj: Adobe Stock

STOP PREDÁTORSKÝM PRAKTIKÁM:

NOVÁ INICIATIVA ŠÍŘÍ OSVĚTU

O ETICE VE VĚDECKÉM PUBLIKOVÁNÍ

Autor: Jan Tesárek, Vědavýzkum.cz

Nová česká iniciativa Stop Predatory Practices učí výzkumníky a knihovníky, jak být na pozoru před nedůvěryhodnými vyda vateli, publikacemi či konferencemi. Zájemcům nabízí volně přístupný výukový modul, který obsahuje nejdůležitější informace o tom, jak se vyvarovat predátorského publikování.

Se stále se zvyšujícím počtem vědeckých článků stoupá i po čet vědeckých periodik. Spolu s nimi ale roste také množství predátorských časopisů nebo publikací, které jsou kvůli svým postupům minimálně nedůvěryhodné. Mezi takové podezřelé praktiky patří například rychlé nebo nekvalitní recenzní říze ní, napodobování renomovaných vydavatelů, lhaní o členech ediční rady či vymýšlení si výsledků citačních indikátorů.

Na boj proti těmto praktikám se zaměřuje i nová česká inicia tiva Stop Predatory Practices. Primárně se snaží o osvětu v čes ké akademické komunitě. „Cílem naší iniciativy bylo vytvořit výukový model, který budou moci využívat vědci, výzkumníci, knihovníci či další zájemci k tomu, aby mohli přednášet a ško lit o predátorských praktikách. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit ucelený materiál, na jehož základě se lidé budou moci oriento vat v někdy nepřehledném publikačním prostředí,“ vysvětluje Tereza Šímová, zakladatelka celého projektu.

Projekt vznikl pod záštitou Filosofického ústavu AV ČR, kde Šímová působí jako open access specialistka. Kromě toho je Šímová také doktorandkou na České zemědělské univerzi tě (ČZU) v Praze, kde pracuje i jako odborná knihovnice. Tým nové iniciativy tvoří také Kristýna Paulová, vedoucí oddělení in formační podpory a vzdělávání na ČZU, Kristýna Zychová, dok torandka a specialistka na otevřenou vědu z téže univerzity, Iva Burešová z Knihovny Akademie věd ČR a Tereza Garamszegi, které také působí jako knihovnice na ČZU v Praze.

Predátorské praktiky, které trápí české vědce

Všechny členky týmu mají k tématu otevřené vědy a etického vědeckého publikování velmi blízko. „Už delší dobu sledujeme český kontext otevřené vědy a všimly jsme si, že u nás pro blematika predátorského publikování není na úrovni osvěty příliš pokrytá,“ vypráví Šímová. Tým se proto rozhodl přihlásit

do soutěže, kterou v té době vyhlašovala iniciativa Interacade my Partnership. Cílem výzvy byl právě boj proti predátorským konferencím a publikacím po celém světě. „Naše přihláška nakonec byla podpořena jako jediný evropský projekt, což pro nás představovalo také velmi pozitivní odezvu,“ komentuje úspěch týmu Tereza Šímová.

„Když jsme na projektu začaly pracovat, zjistily jsme, že nejprve je třeba začít obecnějším mapováním české situace a českého kontextu – co zde výzkumníky, knihovníky a obecně akademic kou komunitu v oblasti predátorského publikování nejvíce trá pí,“ vysvětluje Šímová. Její tým proto uspořádal setkání s více než 50 zájemci z různých oborů a disciplín, aby získal názory a inspiraci, na co se při vytváření samotného výukového mo delu nejvíc zaměřit. Ze setkání také vytvořil ucelenou zprávu.

„Témat se v naší diskuzi objevila celá řada,“ říká Šímová. „Nej častěji jako problém naši diskutující uváděli nízkou nebo špat nou úroveň recenzního řízení. Hodně se mluvilo také o speciál ních číslech vědeckých časopisů, které mnohdy neodpovídají standardům, jež by kvalitní publikace měla mít.“

Dalším palčivým tématem byla podle Šímové otázka, jak vůbec identifikovat důvěryhodný časopis, vydavatele nebo konferenci. To je totiž mnohdy obtížnější rozhodování, než by se možná na první pohled zdálo. „Aktuálně je tady totiž celá řada časopisů, které se pohybují v pomyslné šedé zóně, kdy se nutně nejedná o nějaký očividný podvod, ale zároveň vzbuzují pochybnosti o důvěryhodnosti takové publikace. Najít dělicí linii mezi predátorským časopisem a důvěryhod ným periodikem je tak někdy poměrně obtížné,“ komentuje Šímová. Seznamy predátorských časopisů, jako byl například ten Beallův, jsou podle ní totiž už zastaralé a není možné se podle nich dobře orientovat.

V diskuzi se objevovala i další témata, jako je výuka publikační etiky nebo popularizace osobností, které se snaží propago vat otevřenou vědu. „Co bylo také velmi zajímavé, byla otáz ka na to, co vlastně dělat, když výzkumník nebo výzkumnice z nějakého důvodu už v predátorském časopise publikuje,“ vypráví Šímová.

Podle ní je nejlepším řešením vyjednat s editorem časopisu stažení takového článku a následně na nějakém dostupném úložišti (jako je například osobní web nebo sociální síť) zveřej nit informaci, že článek byl původně vydán v nedůvěryhod ném periodiku a následně z něj byl stažen. „Zároveň je vhodné informovat pracoviště, nadřízeného nebo etickou komisi pra coviště o tom, že jsme udělali chybu a publikovali v takovém predátorském časopise,“ radí Šímová. „Takovým univerzálním pravidlem v takových situacích je otevřeně a transparentně přiznat chybu.“

CO VŠECHNO SE MOHOU LIDÉ NAUČIT PROSTŘEDNICTVÍM VÝUKOVÉHO MODULU?

Výukový modul, který iniciativa Stop Predatory Practices připravila, se skládá z několika částí. Obsahuje základní informace o predátorském publikování – co to vůbec je, jaké jsou znaky predátorského časopisu nebo konference či jak podezřelé cho vání poznat. Zároveň je doplněn o příklady a cvičení, které lidem pomohou osvojit si potřebné kritické rozlišovací dovednosti.

Modul je koncipován jako skládačka, takže je na lektorovi, kolik částí z něj využije. „Primárně je náš výukový modul určen pro lektory, ale určitě ho mohou využít i individuální zájemci, kteří se o proble matiku zajímají. Je dostupný online, v češtině a zdarma pod otevřenou licencí. Modul je připravený pro online i offline výuku,“ dodává Šímová. V nejbližších týdnech dojde i k překladu modulu do angličtiny.

Celý výukový modul můžete nalézt na stránkách iniciativy Stop Predatory Practices.

AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY

Autor: Vědavýzkum.cz

Portál Vědavýzkum.cz se za šest let své existence stal významným informačním zdrojem o dění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTech vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit. Podrobně si o nich můžete přečíst na portále Vědavýzkum.cz.

Česká republika bude hostit evropský kvantový počítač

Evropský společný podnik EuroHPC vybral projekty, ze kterých vzejdou nové evropské kvantové počítače. Mezi vybranými projekty je i konsorcium LUMI-Q, jehož kvantový počítač bude umístěn v České republice v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě.

Nové kvantové počítače mohou potenciálně pomoci při na vrhování bezpečnějších a udržitelnějších výrobků a procesů, léčiv či ekologické katalýzy. Mezi další významné oblasti patří řešení komplikací v logistice, složité finanční analýzy, kyberne tická bezpečnost, přesné předpovědi počasí a klimatu nebo obor umělé inteligence.

Národní ústav pro výzkum rakoviny spojuje pracoviště z celého Česka

Výzkum umožňující lepší diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění, podpora mladých vědců i zvýšení povědomí o významu medicínského výzkumu. To vše patří mezi cíle nově založeného Národního ústavu pro výzkum rakoviny, kte rý propojuje 71 excelentních výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Výsledkem práce výzkumníků by měly být významné inovace v oblasti diagnostiky a léčby ná dorových onemocnění.

Vědci otevřeli cestu pro využití grafenových tranzistorů

Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se poda řilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců, mezi nimiž

nechyběli ani výzkumníci z Českého institutu výzkumu a po kročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olo mouci. Jejich výzkum tak pomůže dosáhnout větší chemické stability těchto tranzistorů na vzduchu, což řeší jednu z překá žek jejich využití v praxi. Řasy s umělou inteligencí by do budoucna mohly čistit odpadní vodu

S ubývajícími zásobami vody ve světě vědci stále častěji řeší otázku, jak efektivněji čistit odpadní vodu. Jednou z možností by do budoucna mohlo být využití mikrořas s umělou inteli gencí. Na jejich vývoji aktuálně pracují výzkumníci z Agrono mické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Prostřednictvím chemické modifikace vědci učí řasy reagovat na specifické podněty, například nežádoucí polutanty.

Zahraniční cesta senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kul turu, lidská práva a petice, jejž reprezentoval jeho předseda Jiří Drahoš, na Tchaj-wan vedla k podepsání šesti nových společ ných memorand. Dvě nejdůležitější se týkají oblasti polovodičů. Memoranda mají pomoci posílit spolupráci ve vývoji polovodi čových technologií, mimo jiné směrem ke vzniku výzkumného centra pro design čipů v České republice. Další memorandum potvrzuje plány na program financování 68 stipendií pro české studenty na tchajwanských uni verzitách. Ten by měl startovat již v příštím akademickém roce.

Šest nových memorand upevní spolupráci s Tchaj-wanem

aneb Společensky odpovědní zaměstnavatelé

PARTNEŘI PŘÍLOHY

BUDOUCNOSTÍ JE PŘECHOD OD SKLÁDKOVÁNÍ K EFEKTIVNĚJŠÍMU VYUŽITÍ MATERIÁLŮ

Důraz na ekologii, recyklaci a zpracování odpadů je velkým tématem této doby. Jak se s touto dlouhodobou výzvou vypořádává společnost Kaufland, nám přiblížil manažer druhotných surovin a obalů Jakub Polášek.

Autor: Aneta Střechová

Sklady a prodejnami Kaufland každý den putuje obrovské množství zboží, které s sebou nutně přináší i množství obalového materiálu. O jeho ekologické zpracování, stejně jako o nakládání se zbylými a prošlými potravinami, se stará oddělení materiálového toku zboží, jehož je Jakub Polášek součástí.

Jaká byla vaše cesta do společnosti Kaufland? Při škole jsem začal pracovat na čerpací stanici, posléze jsem za brousil do logistiky – do distribučního centra Lidlu v Olomouci. Tam jsem se poté stal směnovým vedoucím. Po šesti letech jsem přešel do společnosti Kaufland. Začal jsem na mezinárodní distribuci non food sortimentu, kde jsem měl na starost příjem, paletizaci a odesílání

nonfood zboží do Kauflandu v ostatních zemích Evropy. Později jsem prošel oddělením centrálního řízení skladu a pozicí vedoucího směny. Po osmi letech jsem přijal výzvu a nastoupil na pozici manažera dru hotných surovin a obalů, která mi dala příležitost se dále rozvíjet.

Pracujete na oddělení materiálového toku zboží / SCM. Co přesně supply chain management znamená?

Je to oddělení, které se stará kompletně od příjmu zboží od do davatele přes uskladnění až po správné vyskladnění na prodejny. Tak, aby zákazník měl vždy to, co očekává a pro co do naší prodejny vlastně jde.

Čemu se v rámci své pozice manažera druhotných surovin a odpa dů věnujete?

Mám na starosti odpadové hospodářství naší společnosti od A do Z, od vyhledávání nových partnerů přes plánování rozpočtu, správnou implementaci třídicích procesů až po vyhledávání a prošlapávání nových cest. Mým cílem je najít nejlepší možnosti, jak z odpadu, který by draze skončil na skládkách, udělat novými procesy využitelnou druhotnou surovinu.

Jaké konkrétní kroky Kaufland dělá pro co nejvyšší možnou recyklaci a šetrné nakládání s odpadovým materiálem?

Optimalizací procesů se nám daří stále zlepšovat poměr vytříděných druhotných surovin, které jsou recyklovány (papíru a plastů), oproti směsnému odpadu, jenž bohužel končí na skládkách či ve spalov nách. Od roku 2019, kdy byl tento poměr recyklovaného odpadu 65 %, se nám podařilo dostat na úroveň 74 %. To je ročně zhruba o 2 600 tun zrecyklovaného papíru a fólie více. Pro představu to je 120 nákladních aut plně naložených balíky.

JAKUB POLÁŠEK

Po vystudování gymnázia začal pracovat v logistice, odkud přešel do společnosti Kaufland, kde začínal v oddělení mezinárodní distribuce nonfood. Během následujících osmi let prošel několika dalšími pozicemi, od března 2019 pracuje jako manažer druhotných surovin a odpadů.

Jdeme i cestou prevence vzniku odpadu a máme navázány smlouvy k odběru neprodejného ovoce, zeleniny a pečiva s různými místními mysliveckými spolky, zooparky atd.

Podporujeme i cirkulární ekonomiku. Například naši vytříděnou čirou fólii posíláme lokální firmě ke zpracování. Ta z daného materiálu po vyčistění, zgranulování a celkovém zprocesování vyrábí odpadní pytle, které znovu používáme, a tím uzavíráme cyklus LDPE fólie.

Mým cílem je najít nejlepší možnosti, jak z odpadu udělat novými procesy využitelnou druhotnou surovinu.

Sledujete i situaci a nakládání s odpadem a druhotnými suro vinami v ostatních supermarketech? Jak si v porovnání s nimi Kaufland vede?

Na rozdíl od většiny ostatních supermarketů nabízíme zákazníkovi možnost třídit veškeré typy komunálních odpadů včetně bioodpadu, skla, plastů a papíru.

Dále máme velice sofistikovaný systém autodispo pro přesnou pre dikci množství zboží, které je potřeba na prodejny naskladnit, a zá roveň víceúrovňové denní kontroly odprodejů, abychom případně zboží zlevnili. A tím vlastně minimalizujeme možný odpad v případě, že by zboží prošlo.

Navíc na jednotlivých prodejnách využíváme i lisovací techniku, která nám umožňuje lisovat papír přímo tam do velkých metrových

balíků, což oproti svozu v nelisované podobě ušetří nejen náklady, ale i spoustu CO₂.

Jak vypadá váš běžný pracovní den? Částečně je to administrativa spojená s evidencí a fakturací odpa dů a druhotných surovin, částečně jde o práci na projektech, které do mého okruhu specializace patří, a částečně je to práce v terénu – kontrola kvality materiálů, kvality nastavených procesů třídění, uskladňování a transportu. Také to zahrnuje komunikaci s dodavateli, řešení našich extra požadavků, případně reklamací.

Jaká je podle vás budoucnost vašeho oboru? Díky směrnicím EU a jejich adaptaci do české legislativy nás čeká postupný odchod od skládkování k efektivnějšímu využití materiálů, které se dříve nevyplatilo využívat, případně na to nebyly v České republice kapacity. Myslím, že vzhledem k situaci s energiemi může být zajímavá instalace technologií spalujících odpad do různých teplárenských provozů.

Také ekomodulace, která mění příspěvek za uvedení obalů na trh podle jejich recyklovatelnosti, by měla situaci zlepšit a urychlit tak přechod na jednodušeji recyklovatelné obaly.

PŘÍSTUPNOST WEBŮ A APLIKACÍ

VZP ZAJIŠŤUJE ROVNÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY

Společenská odpovědnost firem zahrnuje i oblast pracovního uplatnění pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Tito zaměstnanci mohou do společností přinést nejen svoje odborné znalosti a dovednosti, ale pomáhají také s přizpůsobením produktů handicapovaným klientům tak, aby pro ně byly uživatelsky přívětivé. O svojí práci a důležitosti přizpůsobování přístupnosti elektronického kontaktu osobám se zdravotním znevýhodněním si s námi povídal Vladimír Dvořák z pojišťovny VZP ČR.

Autor: Aneta Střechová

Vladimír Dvořák v rámci svojí práce zvládá hned dvě oblasti – jako ta jemník Výboru pro business architekturu zajišťuje hladký chod setká vání vrcholových zástupců pojišťovny, stejně hladký chod zprostřed kovává i všem uživatelům webových stránek a aplikací pojišťovny.

Jaké nástroje vám ulehčují život i práci?

Již od narození jsem měl lehké zrakové postižení, které se projevovalo šeroslepostí a sníženým barvocitem. Ovšem v průběhu mého života,

VZP ČR patří na špičku v zaměstnávání lidí s určitým postižením.

konkrétně v závěru studia na gymnáziu, se začala má zraková vada zhoršovat, a to až do dnešní praktické nevidomosti. Zůstalo mi za chované pouze vidění kontrastních věcí a dokážu se orientovat podle silných světelných zdrojů.

Pro chůzi a orientaci využívám bezpodmínečně bílou hůl a pro práci elektronická zařízení s odečítačem obrazovky, což je PC s operačním systémem Windows 10 a odečítačem obrazovky JAWS, tablet Apple iPad Pro s odečítačem obrazovky VoiceOver a také Apple iPhone se stejným odečítačem obrazovky jako u iPadu. A protože nejsem scho pen číst text z obrazovky elektronického zařízení zrakem, využívám také speciální hardware pro nevidomé, jenž hapticky zobrazuje Braillovo písmo, tedy braillský řádek. Ten je nezbytný pro práci s textem, jelikož reliéfně reprodukuje jeho identickou podobu v Braillově abecedě tak, jak je zobrazen na obrazovce elektronického zařízení.

VLADIMÍR DVOŘÁK

Pracuje ve VZP ČR od roku 2020. Ve volném čase sportuje – v zimě je vášnivým lyžařem, v létě se věnuje tandemové cyklistice a kanoistice. Občas skáče s padákem ze čtyř kilometrů, někdy řídí auto nebo motorku. Běhá pro dobrou věc a podporuje druhé v jejich těžké situaci. Kromě toho se zajímá o historii 20. století, rád cestuje, poznává chutě a vůně cizích krajů, zajímavou architekturu a přírodní scenérie.

Už dva roky pracujete ve VZP ČR. Jakou pozici zastáváte a co obnáší? Ve VZP ČR se starám o několik oblastí. Jednou z nich je platforma Výbor pro business architekturu, což je nástroj, kde se pravidelně se tkávají vrcholoví zástupci jednotlivých úseků VZP ČR, tedy kupříkladu zástupci legislativy, ekonomiky, bezpečnosti, ICT, řízení rizik, zdravotní péče, styku s klienty. Výbor koordinuje náměstek ředitele VZP ČR a já jsem secret officer neboli tajemník tohoto výboru.

V praxi to znamená, že vedu kompletní agendu výboru, starám se o samotná jednání, která moderuji, zvu na jednání také hosty, již připravují podklady, a další.

To ale není všechno… Další kapitolou, které se věnuji, je přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací VZP ČR. Každá společnost, jež si zakládá na kva

Ve VZP neděláme rozdíly a myslíme i na osoby se zdravotním znevýhodněním. Aktuálně jich u nás pracuje okolo 180, což představuje přibližně 5 % celkového počtu zaměstnanců. Oblíbený je také program s názvem HANDICAP, v rámci něhož si mohou handicapovaní zájemci nejprve formou DPP/DPČ vyzkoušet, jak to u nás chodí, jestli je daná práce baví a zda ji zvládnou. Volné pozice do tohoto programu vypisujeme průběžně, ve všech regionech ČR a napříč různými obory. Aktuální seznam volných míst můžete sledovat na našich webových stránkách www.zdravakariera.cz.

Mgr. Alena Staňková ředitelka odboru pracovněprávní a personální agendy VZP ČR ustredi.prace@vzp.cz www.zdravakariera.cz

byli schopni na našich internetových stránkách či v mobilní aplikaci udělat veškeré úkony, najít si veškeré informace a podobně, tak jako lidé, kteří nemají žádné omezení. Přístupnost tedy zajišťuje rovné pod mínky pro všechny bez rozdílu. A to je rozhodně cílem VZP ČR.

Jaké je pracovat pro tak významnou společnost?

litním elektronickém kontaktu s klientem, se pochopitelně věnuje i samotné přístupnosti a rozvíjí tak i svoji společenskou odpovědnost. V praxi to znamená, že jak internetové stránky, tak mobilní aplikace jsou přístupné i pro klienty, kteří mají nějaký handicap. A to ať už se jedná o uživatele se zrakovým postižením, sluchovým postižením, o uživatele s určitým kognitivním omezením, či kupříkladu o uživatele s epilepsií a další.

Co je hlavním cílem vaší práce? Podstatou přístupnosti je, aby všichni klienti s určitým handicapem

Práce pro takovou společnost, jako je VZP ČR, je pro mne rozhodně naplňující a velice důležitá, také však zavazující. Moc dobře vím, jak je pro člověka s handicapem těžké uplatnit se na trhu práce. V dnešní době patří VZP ČR na špičku v zaměstnávání lidí s určitým postiže ním v České republice – je to více než pět procent zaměstnanců, což je skvělé. A tak mi prosím dovolte, abych takto společnosti VZP ČR upřímně poděkoval a vyjádřil svoji radost, že i přes svůj handicap mohu být plnohodnotným členem jejího pracovního týmu. Je to inspirující a posouvá mě to stále vpřed.

Projekt VZPoura úrazům

Projekt VZPoura úrazům je zaměřen na prevenci úrazů a nehod u dětí a mladistvých. Projekt je realizován ve spolupráci s handicapovanými pracovníky VZP ČR, kteří se prostřednictvím organizovaných setkání na školách snaží dětem problematiku úrazů přiblížit, upozornit je na rizikovost určitých životních situací a naučit je, jak lze vhodnými preventivními opatřeními tato rizika omezit na minimum. www.vzpoura-urazum.cz

TO DÁL | příloha časopisu EkonTech.cz

Projekt Vzpoura úrazům představil Radomír Kroupa

KARIÉRA VE VZP DÁVÁ SMYSL. Aktuální seznam volných pracovních míst najdete na www.zdravakariera.cz

BOJ NEJEN S PLASTY. ZBAVIT OCEÁNY ODPADŮ POMÁHAJÍ TAKÉ

VELKÉ SPOLEČNOSTI

Světový oceán trápí plastové odpady. Jejich množství se odhaduje na triliony a lidé produkují každým dnem další. Řešení problému mohou přinést projekty, na jejichž financování se v rámci společenské odpovědnosti podílejí také velké firmy.

Autor: Filip Šmejkal

Viditelný odpad na vodní hladině představuje jen menšinu plastového odpadu. Větší část se nachází přímo ve vodě ve formě mikrovláken, které škodí organismům vodních živočichů a v konečném důsledku také lidem. I tak představují nečistoty plovoucí na vodní hladině pro blém. Vlivem pohybu vodních mas se kumulují a tvoří tak obrovské plochy. Největší z plastových ostrovů, vědci nazývaný Velká tichomoř ská odpadková skvrna, svou rozlohou předčí Německo i Francii.

Způsob, jak zbavit vody světového oceánu odpadu, se snaží nalez nout množství projektů vedených vědci či soukromými firmami. Ambiciózní plány často financují právě velké společnosti v rámci své politiky společenské odpovědnosti, ani tak však vynaložené prostřed ky kvůli nepřetržitému nárůstu množství produkovaného odpadu dosud výrazný úbytek nečistot v mořích nepřinesly.

BOJ SE SKVRNOU

O generální úklid oceánů se díky štědré podpoře velkých společností i crowdfundingu snaží nezisková organizace The Ocean Cleanup, kte rou založil už ve svých 19 letech Nizozemec Boyan Slat. Za cíl si dává zbavit vodní hladinu 90 procent odpadu. Pro svou ideu plovoucích sítí získal důvěru také nizozemské vlády a i přes počáteční neúspěchy se projekt dočkal realizace. Tým kolem mladého vynálezce se zaměřuje

na vyčištění zmiňované Velké tichomořské odpadkové skvrny. V tomto území sbírá odpady zařízení s 800 metrů dlouhou sítí a s dosahem do hloubky čtyř metrů.

Jak upozorňuje Matthias Egger, vědec působící v organizaci, dodnes přitom není přesně zmapované, jak se vlastně plast doprostřed Paci fiku dostane. „Abychom tento problém vyřešili, musíme porozumět jeho podstatě. Určení původu plastů tvořících skvrnu je nezbytné pro naši další snahu o její úklid a omezení dalších zdrojů znečištění ze strany ostatních organizací.“ Slova profesora z univerzit ve švýcarském Bernu a anglickém Bristolu poukazují zejména na otázku likvidace velkého množství odpadu jeho vhozením do řek v ekonomicky méně vyspělých zemích světa. Zakladatel organizace Boyan Slat zase upo zorňuje na potíže s nešetrným používáním rybářských sítí tvořících část posbíraného materiálu.

PLAVKY Z ODPADU

Mezi možnosti, jak podpořit sběr plastů z moře, patří jejich smyslu plná recyklace. Nezisková organizace Parley for the Oceans založená německým designérem Cyrillem Gutschem se ve spolupráci s výrob cem sportovního oblečení podílí na proměně posbíraných plastových odpadků v recyklovanou přízi, ze které je možné vyrábět oděvy. „V Par

Japonsko (34 %)

Čína (32 %)

Korejský poloostrov (10 %) USA (7 %)

Ostatní (17 %)

příloha časopisu EkonTech.cz

Filipíny (36 %) Indie (13 %)

(7 %)

(7 %)

(37 %)

ley for the Oceans chceme, aby se oceány staly důležitou součástí debaty o klimatické změně. Naším cílem je zvýšit povědomí veřejnosti a inspirovat ostatní ke spolupráci, která může přispět k ochraně a za chování oceánů,“ vysvětluje designér.

Plavky, mikiny či sportovní boty vyrobené převážně z materiálu, který se nashromáždí během uklízení, se staly součástí stálé nabídky společnosti a získané peníze pomohou vyčistit další část světových vod. I přes relativně vysoké ceny jednotlivých modelů se zboží vyrábí po milionech kusů, projekt tak sklízí úspěch. Mediální pozornost přinesly projektu i běžecké kampaně v aplikacích pro sledování spor tovních výkonů, během kterých proměnil sponzor každý uběhnutý kilometr v americký dolar věnovaný na projekty zaměřené na čištění a ochranu moří.

POPELNICE VE VODĚ

Další způsob, jak hladině světového oceánu pomoci od tun odpadků, našel australský startup s názvem Seabin. Jak už název napovídá, tým společnosti vyrábí plovoucí nádoby se schopností filtrovat vodu a zbavit ji tak nečistot. Mořskou popelnici, jak zní doslovný český překlad přístroje, lze umístit na mořském pobřeží, kde dokáže zachytit odpad od listí až po plastová mikrovlákna. Seabin je možné vybavit také částí, jež dokáže z vodní hladiny absorbovat oleje na ropné bázi,

uplatnění tak najde ve všech místech s rušnou lodní dopravou.

Vodu nasává směrem do vnitra zařízení čerpadlo s výkonem 25 tisíc litrů za hodinu, nevýhodu tak představuje nutnost zapojení přístroje ke zdroji elektrické energie. Provoz jedné „popelnice“ však denně vyjde podle společnosti v přepočtu na méně než 25 korun. Vynález údajně zachytí 3,9 kilogramu odpadů za den, tedy necelých 1,5 tuny nečistot ročně. Společnost už umístila v mořích 860 zařízení a celkově tak zbavila světový oceán několika tisíc tun odpadu.

ODPAD JAKO SUROVINA

Množství plastového odpadu v oceánu může při použití vhodné tech nologie posloužit také jako zdroj energie. Univerzity i firmy z celého světa se snaží vyvíjet co nejefektivnější způsob, jak plasty recyklovat na tekuté palivo. Například startup Agilyx vyvinul technologii pro zpracování polystyrenu, ze získaného materiálu pak lze vyrábět další plastové výrobky. Přestože se znečištěné oceány nacházejí od českých hranic poměrně daleko, i Česko může přispět k omezení množství nevyužitelného odpadu. Rovněž kvůli nízkému podílu recyklovaných plastů tak na našem území podobnou technologii vyvíjí také české společnosti. Úspěchy sbírá například startup POL OIL, jehož technolo gie dokáže z odpadu vyrobit olej vhodný k dalšímu použití v petroche mickém průmyslu.

Zdroj: The Ocean Cleanup

Odpadky posbírané organizací The Ocean Cleanup

ESG, TAXONOMIE, ZEMNÍ PLYN –

BOJ VE STÍNU SKUTEČNÉ VÁLKY

Aktuálně ve stínu války na Ukrajině probíhá i boj o strategické směřování energetiky a udržitelných investic do budoucna. Hlavními aktéry v tomto tématu budou mimo jiné pojmy jako ESG, taxonomie a plyn. Co tedy konkrétně představují?

Autor: Michal Hrubý

JAKÝ JE AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA POLI ESG – CHCEME NEFINANČNÍ VÝKAZNICTVÍ

OD SPOUSTY FIREM

Aktuálně odhlasované rozšíření seznamu firem, které budou muset vykazovat nefinanční ukazatel (CSRD), je významné. Z původních 11 tisíc se počet firem, které budou muset od roku 2024 do roku 2028 vykazovat informace o nefinanční stránce svého podnikání, dosáhne až 50 tisíc. Doteď ovšem chybí jasná metodika, o čem takové vykazo vání a ESG ratingy vlastně jsou. ESG ratingy sestavují soukromé firmy a jako takové volí vždy vlastní metodiku. V poslední době bylo možné slyšet o protestech proti ratingům například z úst Elona Muska nebo Ondřeje Vlčka.

Kamenem úrazu je například fakt, že ESG zahrnuje několik perspek tiv, takže i firmy, které ve své podstatě neplní bod E na 100 procent, mohou svoji konkurenci výrazně přebít v bodech S a G. Proto i fosilní giganti končí na předních příčkách, přestože pokud by člověk zkou mal jejich emise z oblasti „scope 3“ (např. emise ze spalování dieselu, který vyrobila daná firma), nestačil by se divit.

Dnes nezbývá než se zamyslet nad úsporami energie, plynu pak snad tuto zimu bude dost.

MŮŽE V TOM TAXONOMIE NĚJAK POMOCI?

NE TAK ÚPLNĚ

Mnoho lidí se domnívá, že taxonomie nastolí pořádek a omezí inves tice do neudržitelných aktiv z pohledu životního prostředí. Už dnes můžeme vidět, jakým způsobem banky reagují na aktuální trendy, například již neručí za uhelná aktiva a přestávají tuto stránku svého portfolia rozšiřovat. Taxonomie je pouze návod pro privátní investory, aby se dokázali podle určitého manuálu přesvědčit, do jaké kategorie spadají jejich plánované investice. I tak je ovšem taxonomie svým způsobem zcela unikátní dokument, který dává poměrně pevnou půdu pod nohama mnoha investorům nyní i v budoucnu.

O možnost získat pevnou půdu pod nohama díky taxonomii ales poň na první pohled přišly hlavně environmentální organizace. A to především kvůli rozhodnutí schválenému na evropské úrovni, jelikož

| příloha časopisu EkonTech.cz

ESG (ENVIRONMENT, SOCIAL, GOVERNANCE) je souhrn aspektů, o kterých firmy mohou nebo musí informovat stakeholdery. Aktuálně tyto nefinanční ukazatele vykazují pouze vybrané firmy, ale s novým evropským nařízením se to mění a v celé EU bude brzy vykazovat mnohem více firem.

EVROPSKÁ TAXONOMIE slouží jako manuál pro investory, aby mohli bezpečně určit, které investice jsou dle svých parametrů skutečně udržitelné. Nejedná se o omezení investic, které by do taxonomie nespadaly, ovšem investoři musí chápat zvýšené riziko, jež investice nespadající do výčtu taxonomie ponesou. Zároveň se tak jedná o vědecký podklad, který ovlivní trendy v ESG.

ZEMNÍ PLYN byl dosud chápán jako jedno z přechodových paliv na cestě ke klimaticky neutrální Evropě roku 2050. Sama taxonomie měla podle mnohých názorů toto palivo vyřadit ze seznamu udržitelných investic. Evropští představitelé ovšem zemní plyn ponechali jako možnost udržitelné investice, a to za konkrétních technických podmínek s jasně vymezeným časovým horizontem.

ESG

ENVIRONMENT

SOCIAL GOVERNANCE

součástí udržitelných aktiv se stala i aktiva podporující rozvoj plyno vých zdrojů a jaderné energetiky. V reakci na to několik významných neziskových organizací oznámilo odchod z platformy, která byla rádcovským orgánem pro evropské legislativce v oblasti udržitelného investování.

AKTUÁLNÍ KRIZE A OTÁZKA ZEMNÍHO PLYNU JAKO ZÁKLADNÍ KOMODITY PRŮMYSLU I DOMÁCNOSTÍ

Ve stínu probíhající války ale můžeme říct, že rozhodnutí Evropského parlamentu o zařazení zemního plynu a jádra jako podporovaných zdrojů skrze taxonomii bylo pragmatické. My sami jsme dosud byli v Česku závislí na ruském plynu téměř ze 100 procent. V energetic kém mixu zemní plyn zabírá pod 20 procent. V důsledku omezení dodávek zemního plynu a mimo jiné plánovaném i neplánovaném vypnutí francouzských jaderných elektráren se cena elektřiny vyšpl hala na rekordní částky. Nyní se sice situace postupně stabilizuje, ale teprve po této zimě budeme schopni říci, jak jsme zajištěni na zimu přespříští.

Přesto už nyní si média posvítila na plán a oznámení společnosti ČEZ vybudovat největší plynovou elektrárnu v Česku. Plynu tedy v dalších letech bude určitě dostatek, a především díky rekordně krátkým časům povolovacích procesů a stavby plovoucích LNG terminálů se naopak můžeme ocitnout v situaci, kdy kapacita importu celé EU

bude mnohem vyšší než v předchozích letech, a to po odečtení všech plynovodů vedoucích z Ruska! „Závislost“ na zemním plynu tedy nej spíše nebude tak krátkodobým fenoménem, jelikož nejen domácnos ti, ale i mnohé průmyslové firmy jsou na této komoditě vysoce závislé bez jednoduché možnosti výměny zdroje tepla nebo vstupní suroviny.

PRAGMATISMUS VÍTĚZÍ?

Přestože vždy budou existovat určitá vykoupení, trade-off mezi krát kodobými a dlouhodobými řešeními, nyní jsme v situaci, kdy takových rozhodování přibývá. Přestože je potřeba nechat lobbovat radikální environmentální organizace, které nutí politiky pohnout se alespoň určitým směrem pryč od silného fosilního lobbingu, ve válečném období by možná bylo dobré trochu více umírněnosti a pragmatismu na obou stranách.

ESG ratingy každopádně zaslouží mnohem více pozornosti, a pře devším s nastupující CSRD bude stále důležitější jejich metodiku harmonizovat. Evropská taxonomie vyvolala a i dále bude vyvolávat hodně rozruchu, každopádně plány velkých energetických společnos tí to nejspíš natolik neovlivní, na cestu dekarbonizace už se musely vydat dřív.

Dnes nezbývá než se zamyslet nad úsporami energie, plynu pak snad tuto zimu bude dost.

Zdroj: Adobe Stock

ETICKÁ KULTURA A PODPORA

WHISTLEBLOWERŮ NA PRACOVIŠTI

PŘEDCHÁZÍ KORPORÁTNÍM PODVODŮM

Whistleblowing v dnešní době představuje zásadní nástroj při správě činnosti korporací. Umožňuje stávajícím či bývalým zaměstnancům anonymně upozornit úřady na neetické či nezákonné praktiky v zaměstnání, k nimž dochází se souhlasem či přímo nařízením vedení dotyčné společnosti. V neposlední řadě se to týká finančních záležitostí, přičemž whistleblowing v takovém případě může předcházet korporátním podvodům.

Jak uvádí ve svém nedávném článku tým ekonomů, který vedla Hanen Khemakhemová z Université du Québec à Montréal, finanční whistleblowing je teď velké téma i v Kanadě. Podle všeho je velmi efektivní, právě díky němu je v zemi odhaleno asi 42 procent finančních podvodů, jež společnosti páchají.

Whistleblowing ale není jen významný nástroj pro organizaci správy společností v rámci státu, ale v ideálním případě je rovněž zakot vený v zákoně. V Kanadě jsou procedury whistleblowingu popsány v národní regulační legislativě v rámci National Instrument 52-110. Toto nařízení platí od roku 2004 a vztahuje se na všechny společnosti, které jsou kotované na burzách po celé Kanadě. Je v něm uvedeno, že představenstvo každé takové firmy musí prostřednictvím výboru pro audit zavést postupy, které zajistí anonymitu každému zaměstnanci, jenž chce odhalit spornou finanční záležitost.

Nedávný výzkum Khemakhemové a jejích kolegů nicméně ukázal, že správní rady ve skutečnosti nejsou těmi, kdo zavádějí zmíněné postupy pro whistleblowing. Členové představenstva jsou při jejich

implementaci závislí na vedení společnosti, což nevyhnutelně vyža duje vysokou úroveň důvěry mezi představenstvem a jejich manažer ským týmem.

Khemakhemová s kolegy v rámci svého výzkumu uskutečnili rozho vory se členy představenstev vybraných největších kanadských veřej ných společností a zároveň i s některými auditory. Členů představen stev se dotazovali na jejich zapojení do procedur whistleblowingu, což by mělo být součástí prevence finančních podvodů.

Ukázalo se, že oslovení členové představenstev v zásadě nevěřili, že by byli schopni zavádět potřebné procedury whistleblowingu, pro tože se cítí být velmi vzdáleni od každodenního provozu dotyčných společností. Zdůrazňovali však, že je důležité důvěřovat příslušným manažerským týmům v tom, že samy zavedou efektivní postupy whistleblowingu.

Jak prohlásil jeden ze členů představenstva: „Nemůžete zastavit tajnou dohodu, pokud se odehrává, ale v ideálním případě můžete

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: The Conversation

mít správně nastavené vhodné regulační mechanismy. Když chcete v maximální možné míře bránit finančním podvodům na nižších úrov ních, velmi záleží na celkové atmosféře ve společnosti, která určuje tón všem zaměstnancům. To je nejdůležitější.“

Jak se svými spolupracovníky potvrzuje Khemakhemová, proces whistleblowingu funguje pouze v případě, že správní rada může důvěřovat svým manažerským týmům. To je možné jen tehdy, když má dotyčná společnost zdravou a etickou organizační kulturu. Bez ní by byly procedury whistleblowingu neúčinné.

Khemakhemová zdůrazňuje, že se jejich výsledky liší od předešlých studií. Většina z nich totiž tvrdí, že charakter členů představenstva hra je důležitou roli v prevenci podvodů, a to především tím, že pozitivně ovlivňuje fungování firmy.

V jedné z těchto dřívějších studií zjistili, že individuální charakteris tiky, jako je nezávislost členů představenstev, tedy jejich nezapojení do provozu společnosti, a také finanční odbornost, souvisely s pozi tivními výsledky whistleblowingu. V další studii zase dospěli k závěru, že méně vytížení členové správní rady a celkově menší správní rady představují cestu k pozitivnějším výsledkům whistleblowingu.

Khemakhemová s kolegy se domnívají, že by jednou z příčin zmíněné ho rozdílu mohla být jimi použitá metoda dotazování. V minulosti se většina badatelů spoléhala především na veřejné dokumenty a pou žívala korelační analýzu, aby odhalila vztahy mezi charakteristikami členů správních rad a příslušnými whistleblowingovými aktivitami. Autoři dřívějších studií podle Khemakhemové předpokládali, že vztah mezi kvalitou představenstva dané společnosti a výsledky procedur whistleblowingu v rámci společnosti odhaluje pozitivní vliv členů představenstva na implementaci postupů whistleblowingu.

Badatelé dospěli k závěru, že je na čase překonat tradiční filozo fii řízení společností, která je založená na preventivní nedůvěře představenstva, zastupujícího zájmy akcionářů, vůči manažerským týmům, protože management obvykle sleduje vlastní zájmy. Na místo toho Khemakhemová a spol. navrhují, že by korporace měly podporovat zdravou etickou kulturu jako prostředek prevence finančních podvodů. Toho lze dosáhnout především s efektivním kodexem chování. Podle zprávy 2020 Report to the Nations by the Association of Certified Fraud Examiners ztrácejí společnosti s kva litním korporátním kodexem chování kvůli podvodům o polovinu méně finančních prostředků. Zakotvení whistleblowingu v tom hraje významnou roli.

Zdroj: Adobe Stock

DOBROČINNÉ PROJEKTY FIREM: ZALESŇOVÁNÍ I DELŠÍ MATEŘSKÁ

Autor: Filip Šmejkal

Svoji odpovědnost vůči společnosti si uvědomuje čím dál více firem. Zajímavé projekty v této oblasti se realizují napříč světem. Kromě toho, že se díky nim zlepší vnímání podniku, přinášejí tyto aktivity firmám také růst ceny vlastní značky.

Vedle ekonomických ukazatelů se stává důležitým aspektem hodnocení úspěchu firem také jejich snaha o společenskou odpovědnost a udržitelnost. Tu u firem podmiňuje odpo vědnost vůči životnímu prostředí a společnosti jako takové, ale rovněž rozumný přístup managementu k řízení podniku. Tato tři kritéria bývají často označována zkratkou ESG. Nedíl nou součástí firemní kultury se stávají projekty, jejichž cílem je namísto generování zisku zlepšení životní úrovně obyvatel či přímo vlastních zaměstnanců, často nesoucí nálepku CSR. Společenská odpovědnost, označovaná touto zkratkou, se stává pro firmy klíčovou potřebou při vytváření vlastní image. V poslední době se začínají v soukromém i veřejném sekto ru hodnotit také cíle udržitelného rozvoje (anglicky zkráceně

SDGs), které vyhlásila Organizace spojených národů. Mezi cel kem 17 metami nechybí snaha o snižování nerovností nebo o ochranu životního prostředí.

Zelená Indie

K částem světa, kde společensky odpovědné firmy pomáha jí zlepšovat životní úroveň obyvatelstva, patří jižní Asie. V nej větším státě regionu – v Indii – společnosti podporují drobné zemědělce, snaží se o šetrné hospodaření s půdou nebo zpra covávají plastový odpad o objemu vlastní produkce umělo hmotných obalů. Zajímavým projektem, na kterém se v druhé nejlidnatější zemi světa podílelo hned několik průmyslových podniků z velkého konglomerátu, je zalesňování plochy o roz

loze více než 2 760 km2. Pro představu, příroda se tak vrátila na území srovnatelné s velikostí Libereckého kraje. Obnova od lesněného území trvala společnostem několik let.

„Pokrok v zelených technologiích, inovativní nápady mileniálů z celého světa, velké možnosti komunikace a konektivita nepo chybně přispívají k novému myšlení a k nalezení lepších řešení, která v nadcházejících letech zajistí jistotu a bezpečnější svět,“ napsal ve zprávě o udržitelnosti velké indické konglomerátní společnosti její někdejší výkonný ředitel Yogesh Chander Deve shwar. Vzrostlé stromy by pak zemědělci, kteří svoji neúrodnou půdu nechají takto zalesnit, měli mít možnost prodat na výro bu papíru. Za utržené peníze pak dokážou na svém pozemku hospodařit bez pomoci společnosti. Mateřská dovolená standardem

Americké technologické společnosti nabízí často jako výraz své společenské odpovědnosti novopečeným maminkám či tatínkům dovolenou navíc. Ve Spojených státech přitom není plošně zavedena povinná placená mateřská ani rodičovská do volená. Matky novorozenců nebo čerstvě adoptovaných dětí mají právo ve většině států pouze na neplacené volno po dobu 12 týdnů, a to jen v podnicích s 50 a více zaměstnanci. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje rodičům zůstat s nově narozeným dítětem minimálně o čtyři týdny déle.

Jeden z rodičů se díky CSR projektům firem může starat o dítě nejčastěji po dobu tří až pěti měsíců placené dovolené, někte ré technologické společnosti však poskytují až celý rok volna. Stejné podmínky platí také pro rodiče, který svého potomka adoptoval. Firmy také často nabízí matkám místnosti vyhraze né pro kojení dětí, navíc se rodičům snaží vyjít vstříc zkrácený mi úvazky. I tak v těch největších technologických společnos tech často ani třetinu zaměstnanců netvoří ženy.

Jiné americké korporace podporují své zaměstnance v aktiv ním životě. Jedna z velkých těžařských společností tak svým pracovníkům poskytuje příspěvek ve výši 500 dolarů za 20 ho din dobrovolnické práce, o který lze žádat až čtyřikrát ročně. Management významného výrobce kosmetiky zase vede své podřízené k filantropii – za každé dva darované dolary přispě je další dolar, v případě darů od penzistů pak dokonce dary rovnou zdvojnásobí. Celkový příspěvek firmy pak může dosáh nout i 20 tisíc dolarů, v přepočtu téměř půl milionu korun.

Česko nezaostává

Společenská odpovědnost přitom není cizí ani českým fir mám. Ocenění sbírají projekty zaměřené na zvyšování zaměst nanosti osob s trestní minulostí, aktivity směřující k integraci osob se zdravotním postižením nebo k vícenásobnému využití vody v domácnostech. Tzv. šedou vodu z koupelen či kuchyní lze totiž díky novým technologiím použít například ke splacho vání. České stavebnictví uvažuje také nad recyklací stavebních materiálů. V rámci jednoho z projektů firma vyvinula techno logii, pomocí které je možné ze suti vyrobit plnohodnotnou náhradu za přírodní kamenivo.

Nejlepší české CSR projekty hodnotí aliance Byznys pro spo lečnost. Mezi nejodpovědnější firmy porotci zařadili napří klad výrobce čaje, který z obalů svých výrobků zcela odstranil plasty a snížením hmotnosti papíru používaného k balení přispěl k eliminaci zbytečně vzniklého odpadu. Oceněny byly také projekty zaměřené na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny – soukromé společnosti jim v uplynulém roce poskytovaly zdarma telefonní poradenství, psychologickou pomoc nebo lekce češtiny.