EkonTech.cz #61 by ABSOLVENTI.cz

TOP ZAMĚSTNAVATELE pro start své kariéry! Vyber si

POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE

V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A VYBER SI TU

PRAVOU KARIÉRNÍ PŘÍLEŽITOST PRO TEBE.

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

rok 2024 se pomalu chýlí ke svému konci, ale ještě dřív, než se s ním rozloučíme, vám přinášíme listopadové číslo časopisu EkonTech.

Jeho 61. vydání je opět věnované ženám v technice. I přes to, že podíl žen a mužů v technických oborech stále není ani zdaleka vyrovnaný, s radostí sledujeme, že se ženy stále častěji objevují na pozicích, které byly dříve považovány za výhradně mužské. Skvělým příkladem je operátorka sekundárního okruhu v Jaderné elektrárně Temelín Adéla Chalupová – v rozhovoru jsme probraly její cestu k jaderné energetice i to, proč je nemožné, aby se opakovala černobylská katastrofa.

Další inspirativní žena – Hana Stolařová ze společnosti Valeo – nám dala nahlédnout do vývoje integrovaných obvodů a vysvětlila nám, proč tento obor nezvládne každý.

Jako obvykle přinášíme i zajímavé články z oblasti vědy a výzkumu (například o tom, proč vědečtí pracovníci často opouštějí svůj obor) a nejnovějších technologií. Podíváte se s námi také na akce, které jsme v minulém roce pořádali pro studenty – a kdo ví, třeba se na nich za rok uvidíme.

Přeji vám příjemné a ničím nerušené čtení a poklidný advent.

POD ZÁŠTITOU

Aneta Střechová šéfredaktorka

sefredaktor@ekontech.cz

OBSAH / 61. ČÍSLO

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

ŽENY

V TECHNICE

#ČESKObudoucnosti – konference 2024 / 4

Aktuality ze světa vědy / 8

Speciální příloha ŽENY V TECHNICE / 9

ČEZ | Budoucnost energetiky je v synergii jádra a obnovitelných zdrojů / 10

Startupy, které dobývají trh: Inspirujte se u českých podnikatelek / 12

Robotické mikrotovárny vyrábějí domy šité na míru / 14

Valeo | Integrované obvody jsou budoucností automotive / 16

Pevné 3D tištěné cihly ze skla je možné snadno recyklovat / 18

Strukturální baterie z uhlíkových vláken by mohly zlepšit dojezd elektromobilů / 20

TechFair 2024 / 22

Polští akademici nesouhlasí s vládní reformou struktury Polské akademie věd / 24

Podle nové studie téměř 50 procent vědců opustí akademickou sféru do 10 let / 26

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

HLAVNÍ PARTNEŘI

#ČESKObudoucnosti KONFERENCE 2024

Konference #ČESKObudoucnosti 2024 se konala 1. října v Českém institutu informatiky a robotiky (CIIRC) při ČVUT v Praze a aktivně se jí zúčastnilo přes 1 500 osob byznysové, politické, neziskové, mediální a akademické sféry spolu se studenty středních a vysokých škol, přičemž nechyběli ani talentovaní deváťáci. Letos v daný termín totiž neprobíhala pouze konference, ale na stejném místě i inspirativní akce TechFair.

Autor: Marie Novotná

Stejně jako loni byla navíc konference streamovaná online pro inspiraci i dalším českým občanům, veřejnosti, prarodičům, rodičům i studentům do českých škol na YouTube kanále, na sociálních sítích a prostřednictvím webu tn.cz televize Nova. Celý záznam si můžete pustit na YouTube kanále #ČESKObudoucnosti.

Celý záznam konference si můžete pustit na YouTube kanále #ČESKObudoucnosti

Výsledky CEO a HR ředitel/ka roku 2024

1. místo

2. místo

Na několik otázek k platformě a konferenci jsme se zeptali zakladatele platformy

Michala Nováka. Michale, co je posláním a cílem konference #ČESKObudoucnosti?

Změnil se cíl od loňského roku?

Konference a cíl jsou pořád stejné – obě akce jsou o naplnění dlouhodobé vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání. O talentu, inteligenci, šikovnosti lidí v Česku a vzdělání na prvním místě, které spojují lídry dneška s lídry budoucnosti. Ty, kteří chtějí proměnit a mění Česko na „mozkovnu světa“. Díky špičkovému vzdělávání.

Jaký byl další ročník konference?

Neskutečný. V 11 panelech osobností Česka jsme propojili zástupce různých oblastí života v Česku (ekonomy, média, školy, učitele, ředitele, manažery, podnikatele, vědce, HR ředitele, byznys, odbory, nadace, politiky, alumni, ženy Česka, studenty, CEOs a další) a každý si během diskuse vzal svůj osobní úkol, co udělá v následujících 12 měsících pro to, aby se Česko mozkovnou světa stalo. Teď jdeme všichni pracovat na tom, aby se naše závazky splnily.

V čem byl jiný než ročník minulý?

V hodně věcech. Změnili jsme například prostor, který nám umožnil akci povýšit a spojit

Mariusz Wnuk

Skupina ORLEN Unipetrol

Michał Chmiel

Skupina ORLEN Unipetrol

3. místo

Melinda Szabó T-Mobile Czech Republic

Jitka Adámková T-Mobile Czech Republic

Daniel Beneš Skupina ČEZ

Michaela Chaloupková Skupina ČEZ

s akcí TechFair (o tom více v samostatném článku). Přidali jsme nového moderátora – Tobiáše Galiu, aktivního studenta, který loni s organizací akce pomáhal, letos si již mohl na vlastní kůži vyzkoušet velký výstup z komfortní zóny a některé panely rovnou moderovat. A ostatním mladým aktivním studentům z týmu jsme dali příležitost moderovat přednášky v rámci TechFairu, natáčet videa pro sociální sítě, dělat rozhovory s oceněnými a další aktivity, které je něco nového naučily. Vždy pod dohledem zkušených mentorů.

Na konferenci jste oceňovali UČITELE a ŘEDITELE

ROKU 2024 a také TOP studenty od základních škol po vysoké, kteří už na studiu v něčem vynikají. Proč jste přidali toto hodnocení?

Ocenění jsme přidali, protože platforma #ČESKObudoucnosti dlouhodobě podporuje vzdělávání a tuto myšlenku jsme měli už od roku 2011. Letos jsme se to rozhodli realizovat a ocenit tak aktivní studenty, učitele a ředitele škol. Ocenění získali inovativní a pokrokoví učitelé a ředitelé, kteří se snaží naplnit vizi:

Společnost, která chce podporovat vzdělávání, musí v první řadě pro tuto myšlenku umět nadchnout své vlastní lidi. Jsou to totiž především oni, kdo odvádějí největší kus práce, ať už jako přednášející na školách, průvodci v provozech, vedoucí seminárních prací, mentoři, či organizátoři speciálních akcí pro studenty. Pokud sami nejsou zapálení pro svůj obor, pokud z nich nečiší nadšení a vášeň, nefunguje to. Toto ocenění tedy patří všem, kdo se v ČEZ na vzdělávání – ať už interních zaměstnanců, či těch potenciálních – podílejí. Děkuji, že tuto oblast neustále posouváte vpřed.

Michaela Chaloupková

Skupina ČEZ

Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání. Navíc byli oceněni i studenti, kteří již nyní dělají významné aktivity při studiu. Nominovaných se sešla velká spousta a odborná porota měla z čeho vybírat. Dověděli jsme se díky tomu i o řadě zajímavých projektů a aktivit.

Co je prestižní hodnocení CEO a HR ŘEDITEL/KA roku, které se na konferenci také vyhlašovalo?

Z více než 100 nominovaných firem získávají toto ocenění společnosti a jejich vedení, které dlouhodobě podporují vzdělávání v České republice. Odborná porota platformy #ČESKObudoucnosti hodnotila výroční zprávy a zprávy o udržitelném podnikání společností, které nominované firmy každý rok připravují a jsou dostupné veřejnosti.

Jaké další aktivity plánujete?

Nejbližší opět velmi inspirativní akcí bude týden v lednu naplněný pracovními workshopy nazvaný LEADERs panely, který navazuje na konferenci #ČESKObudoucnosti. Cílem je v různých odborně zaměřených skupinách formulovat ideál Česka v budoucnosti v roce 2060, včetně kroků k jeho dosažení. Na pátek 24. ledna je v programu i kategorie Studenti a alumni. Více na www.ceskobudoucnosti.cz v sekci LEADERs panely.

UČITELKA BUDOUCNOSTI 2024

UČITEL BUDOUCNOSTI

Základní školy

1. Mgr. Jana Doležalová Základní škola Vimperk

2. Mgr. Kristýna Koperová ZŠ a MŠ Baška

3. Andrea Müller ZŠ Rovensko pod Troskami

Střední školy

1. Mgr. Petra Bruková Gymnázium Třinec

2. RNDr. Anna Koktová, CSc. Gymnázium Jana Palacha

3. PhDr. Jitka Soukupová Gymnázium Stříbro

2024

ŘEDITELKA BUDOUCNOSTI

2024

ŘEDITEL BUDOUCNOSTI

Základní školy

1. PhDr. Jan Voda Ph.D., MBA Fostra Elementary School

2. Mgr. Marek Fajfr, PhD. ZŠ Otevřeno

3. Mgr. Marcela Pavlíková ZŠ Mladá Boleslav

Střední školy

1. Mgr. Martin Tobiáš SPŠ a OA Frýdek-Místek

2. Mgr. Jana Urbanová, MBA Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotní Liberec

3. RNDr. Jan Jirátko SPŠ Emila Kolbena, Rakovník

Inspirativní osobnost

Mgr. Iveta Jonášová Základní škola Vitae

AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY

Autor: Vědavýzkum.cz

Portál VědaVýzkum.cz přináší již od roku 2016 nezávislé informace o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí a technologií. Stručný přehled toho, co se na portálu objevilo za poslední měsíce, si můžete přečíst níže. Celé články a více informací ze světa vědy, výzkumu, inovací a transferu nalezente na vedavyzkum.cz

Univerzity podle nové studie přeceňují míru využívání AI mezi studenty

Podle nového průzkumu společnosti Coursera akademičtí pracovníci na univerzitách přeceňují míru využívání AI mezi studenty. Na základě těchto obav riskují nadměrnou regulaci a vytvářejí atmosféru nedůvěry.

„Výsledky studie odhalují, že AI přináší hmatatelné výhody ve vysokoškolském vzdělávání – od lepších známek studentů až po vyšší produktivitu pedagogů. Mezi představami pedagogů a skutečným využíváním umělé inteligence studenty je však znatelný rozdíl. Toto přeceňování by mohlo vést k zavádění restriktivních politik. Místo toho by se univerzity měly zaměřit na rozvoj komplexních programů, které zvýší gramotnost v oblasti AI. Jasné pokyny a řádné školení nejenže ochrá-

VĚDA A VÝZKUM

ní akademickou integritu, ale také zajistí, že absolventi budou nastupovat do zaměstnání s dovednostmi, které jim umožní efektivně využívat AI v jejich kariéře,“ uvedla pro portál Education Today Marni Baker Steinová ze společnosti Coursera.

Studie se zúčastnilo 1 000 studentů britských univerzit a 501 akademických pracovníků. V rámci dotazníkového šetření vysokoškolští pedagogové odhadli, že studenti využívají umělou inteligenci k dokončení téměř poloviny (43 %) svých vysokoškolských prací. Sami studenti však uvádějí, že ji používají pouze k dokončení čtvrtiny (24 %) úkolů. Dalších 21 % studentů uvedlo, že AI při studiu vůbec nepoužili.

Příčinou mylných představ o nadměrném využívání AI mezi studenty je pak podle Marni Baker Steinové pravděpodobně skutečnost, že na základě výsledků šetření sami akademičtí pracovníci využívají umělou inteligenci ve vyšší míře než studenti Téměř polovina (48 %) dotázaných akademických pracovníků uvedla, že umělou inteligenci při své práci používá často. Dále 21 % uvedlo, že ji používá „neustále“.

Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2023 stouply na 140 miliard korun, v poměru k HDP však klesly na 1,83 %

Český statistický úřad představil 23. října 2024 statistická data k výzkumu a vývoji v roce 2023. Výsledky získané z Ročního zjišťování o výzkumu a vývoji za rok 2023 jsou založeny na údajích přibližně 3 500 subjektů provádějících výzkumnou a vývojovou činnost na území České republiky.

Klíčovým zjištěním šetření je zejména skutečnost, že výdaje na výzkum a vývoj v ČR v roce 2023 dosáhly 139,7 miliardy korun. Meziročně tak vzrostly o 4,8 %. „V celém období 2013–2023 výdaje na výzkum a vývoj v ČR rostly – s výjimkou roku 2016, kdy nastal dočasný pokles. Klíčovým faktorem, který ovlivnil vývoj těchto výdajů, bylo čerpání prostředků z fondů Evropské unie v období 2012–2015. Tyto prostředky byly z velké části určeny na podporu velkých investičních projektů. Jakmile se toto financování postupně vyčerpalo, došlo v roce 2016 k mírnému útlumu, než se trend růstu výdajů opět obnovil. Ne přímo k poklesu, ale k mírné stagnaci došlo také v roce 2020 v důsledku pandemie covidu-19,“ uvedl Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ, který data na tiskové konferenci představil.

příloha časopisu EkonTech.cz

BUDOUCNOST ENERGETIKY JE V SYNERGII

JÁDRA A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Adéla Chalupová se našla v jaderné energetice, která ji nadchla už během studií na ČVUT. Dnes pracuje jako operátorka sekundárního okruhu v Temelíně, kde každý den přispívá k bezpečnému a spolehlivému provozu elektrárny. Jak vypadá její pracovní den, co ji na jádru nejvíce baví a proč se rozhodla přiblížit tento obor veřejnosti?

Autor: Aneta Střechová

Jak vypadala vaše cesta k jaderné energetice? Co vás přivedlo ke studiu na ČVUT a nakonec k práci pro Skupinu ČEZ v Jaderné elektrárně Temelín?

Na konci gymnázia jsem si vysnila práci na letišti, a proto jsem si podala dvě přihlášky na vysokou školu – jednu na leteckou dopravu a druhou záložní na jaderné inženýrství. Osud však zasáhl nečekaným způsobem. Přihlášku na leteckou dopravu jsem vyplnila špatně, a tak jsem nastoupila na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou.

I když byly začátky studia náročné, dnes jsem za to vděčná. Během studia jsem měla příležitost podílet se na vývoji jaderného paliva, což mě jen utvrdilo v tom, že jaderná energetika je správná volba. Zlomovým momentem pak byla moje účast na Letní univerzitě – dvoutýdenní stáži v Temelíně. Na základě psychotestů mi nabídli pozici operátorky sekundárního okruhu, nad kterou jsem neváhala ani sekundu.

To, co začalo jako náhoda, se nakonec ukázalo jako nejlepší rozhodnutí. Dnes se do práce těším každý den a nemohu si představit, že bych dělala něco jiného.

Jaké dovednosti a znalosti považujete za klíčové pro práci v jaderném průmyslu?

Podobně jako v letectví je to smysl pro zodpovědnost, pečlivost, ale hlavně vzájemnou spolupráci, protože tu není prostor na chyby. Jaderné elektrárny si nekonkurují. Naopak si sdílí své znalosti a zkušenosti. Na blokové dozorně fungujeme jako jeden tým s jedním cílem – provozovat elektrárnu spolehlivě a bezpečně.

Jste členkou iniciativy Ženy v jádře. Jak vnímáte postavení žen v jaderném a energetickém průmyslu?

V jaderné energetice by nemělo hrát roli, zda je člověk muž, nebo žena. Ale je pravda, že se technické obory dlouho považovaly za „mužskou doménu“. Časy se ale mění a stále více dívek fascinuje matematika, fyzika nebo technika. Klíčové je podporovat je už od mala.

Co vás nejvíce překvapilo po nástupu do jaderné elektrárny? Byl zde nějaký aspekt, který jste si představovala jinak?

Netušila jsem, jak náročný bude dvouletý výcvik na pozici operátor-

Adéla Chalupová

Absolvovala hned dvě fakulty ČVUT. V roce 2022 nastoupila do ČEZ, po dvouletém výcviku nyní působí na pozici operátorky sekundárního okruhu v Jaderné elektrárně Temelín. Kromě toho popularizuje jadernou energetiku na sociálních sítích.

ky. Připadala jsem si, jako kdybych dva roky trávila ve zkouškovém období. Ale všechno to dávalo smysl a jsem ráda, že jsem si tím prošla. Teď z těch znalostí čerpám při práci, která mě naplňuje.

Jak vypadá váš běžný pracovní den v Temelíně? Jaké úkoly čekají operátorku sekundárního okruhu?

Pracujeme na tři směny, takže někdy začínám brzy ráno, jindy odpoledne nebo v noci. Každá směna začíná předáním – sednu si na půl hodiny ke kolegovi, který měl směnu přede mnou, a společně procházíme, co se změnilo od mé poslední směny a jaké jsou plány

na daný den. Poté se domlouvám se strojníky, co mohou očekávat na strojovně neobvyklého a na čem budeme pracovat. Nakonec o všem informuji i naše vedoucí a ti potom mají s mistry telekonferenci, kde si vyjasňují detaily.

Moje hlavní odpovědnost spočívá ve sledování parametrů a zařízení sekundárního okruhu. Čas od času měníme výkon podle potřeb sítě. Dále mám každý den úkoly podle denního plánu. Často jsou to například zkoušky bezpečnostních systémů, u nichž musíme pravidelně ověřovat správnou funkci. Během celé směny musíme být stále na svých místech, dokonce i oběd nám nosí přímo na pracoviště.

Na konci směny zase předám štafetu dalšímu kolegovi. Může to znít jako rutina, ale každý den přináší něco nového a zajímavého.

Každý nový jaderný blok, který nahradí uhelnou elektrárnu, významně přispívá ke snižování globálních emisí CO₂.

Snažíte se jadernou energetiku popularizovat i mezi mladými lidmi na sociálních sítích. Co vás k tomu vede?

K šíření informací o jaderné energetice jsem se dostala vlastně díky svým přátelům. Často se mě ptali na mou práci a zjistila jsem, že si většina lidí nedokáže představit, co vlastně na elektrárně dělám. Když jsem začala sdílet své zkušenosti na sociálních sítích, překvapilo mě, kolik lidí to zaujalo. Největší radost mám, když se mi ozve někdo s tím, že ho moje příspěvky zaujaly nebo dokonce inspirovaly k vlastnímu studiu či práci v oboru. To je přesně důvod, proč v popularizaci pokračuji. Věřím, že když budou lidé lépe rozumět jaderné energetice, přestanou se jí bát a uvidí v ní to, co já.

Co byste řekla mladým lidem, kteří mají obavy z jaderné energie?

Mnoho lidí se obává, že by se mohla opakovat havárie podobná té v Černobylu. To je ale fyzikálně nemožné. Náš reaktor má takzvané záporné koeficienty reaktivity. V praxi to znamená, že pokud by se z jakéhokoli důvodu začal reaktor přehřívat nebo pokud by se v něm tvořila pára, samovolně bude snižovat svůj výkon. Reaktor má vždy tendenci se vrátit do stabilního stavu, to je zásadní rozdíl oproti tomu černobylskému. A k tomu všemu máme řadu bezpečnostních systémů a postupů.

Další častou obavou je skladování použitého jaderného paliva. Málokdo ale ví, že množství tohoto odpadu je překvapivě malé – za rok vyprodukujeme pouze dva až tři obalové soubory. Tyto kontejnery jsou technologicky velmi vyspělé a jsou pod neustálým dohledem.

Adéla Chalupová, Skupina ČEZ

Jaderná energetika je ve skutečnosti jeden z nejbezpečnějších způsobů výroby energie. Věřím, že čím více toho o jaderné energii lidé budou vědět, tím méně důvodů k obavám budou nacházet.

Jak podle vás vypadá budoucnost jaderné energetiky v Česku a ve světě?

Jaderná energetika rozsvítila československá světla už před 50 lety, což z nás udělalo jednu z prvních zemí na světě s touto technologií. Za tu dobu jsme získali jedinečné know-how a vychovali řadu vynikajících odborníků. V nejbližší době chystáme dostavbu Dukovan a podle mě je to nejen příležitost zůstat energeticky nezávislí, ale také možnost naučit se něco nového.

A velkými bloky to nekončí, řada odborníků se aktivně podílí na vývoji malých modulárních reaktorů i termojaderné fúze. Já se těším na to, co budoucnost přinese.

A co se světa týče – kromě USA, Ruska a Francie se poslední dobou stává světovým hráčem v oblasti jaderné energetiky i Čína. Každý nový jaderný blok, který nahradí uhelnou elektrárnu, významně přispívá ke snižování globálních emisí CO₂.

Jaderná energetika čelí konkurenci ze strany obnovitelných zdrojů. Jak vnímáte vztah mezi jadernou a obnovitelnou energií? Jaderná energetika a obnovitelné zdroje nejsou konkurenty, ale partnery při dekarbonizaci. Každý zdroj má samozřejmě výhody i nevýhody. Obnovitelné zdroje mají minimální provozní náklady, ale výroba elektřiny je zcela závislá na počasí. Nelze na nich naši energetiku postavit.

Jaderné elektrárny mají oproti obnovitelným zdrojům velké počáteční investice, ale poskytují stabilní dodávku elektřiny 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, bez ohledu na počasí či roční období. Do budoucna budeme potřebovat jak obnovitelné zdroje, tak jádro.

STARTUPY, KTERÉ DOBÝVAJÍ TRH: INSPIRUJTE

SE U ČESKÝCH PODNIKATELEK

Stále více žen zakládá úspěšné a inovativní firmy. Přestože statistiky ukazují, že podíl žen mezi zakladateli startupů je nižší než podíl mužů, jejich projekty si rozhodně zaslouží pozornost.

Autor: Aneta Střechová

BOŽENA ŘEŽÁBOVÁ A GAMEE

Jedním z inspirativních příkladů je Božena Řežábová, která spoluzaložila a vede startup GAMEE. Tato platforma nabízí globální prostor pro hraní oddechových mobilních her a získala si miliony uživatelů po celém světě. Božena začínala v marketingu a její zkušenosti jí pomohly vybudovat úspěšnou firmu v herním průmyslu.

EVA ČEJKOVÁ A TESTUJ.TO

Dalším příkladem je Eva Čejková, která během mateřské dovolené založila komunitu Ženy s.r.o. a později magazín Podnikavá žena. V roce 2018 spustila platformu Testuj.to, která umožňuje firmám získávat objektivní recenze na jejich produkty prostřednictvím testování reálnými uživateli. Projekt zaujal i investory, což vedlo k partnerství s Heureka Group.

KARIN

FUENTESOVÁ A DIGITOO

Karin Fuentesová je zakladatelkou startupu Digitoo, který se zaměřuje na automatizaci účetních procesů pomocí umělé inteligence. Její firma získala investice a rozšířila své služby na mezinárodní trhy, čímž usnadňuje práci účetním a firmám po celém světě.

DITA PŘIKRYLOVÁ A CZECHITAS

Dita Přikrylová založila neziskovou organizaci Czechitas, která se zaměřuje na vzdělávání žen a dětí v oblasti informačních technologií. Cílem Czechitas je zvýšit počet žen v IT a rozšířit jejich digitální dovednosti prostřednictvím kurzů programování, datové analýzy a dalších technických disciplín.

Foto:

Digitoo

Foto: Czechitas

Budoucnost potřebuje moderní energetiku a tebe.

ROBOTICKÉ MIKROTOVÁRNY VYRÁBĚJÍ DOMY

ŠITÉ NA MÍRU

Stavebnictví představuje velmi významnou součást lidských aktivit dnešního světa. Je to největší průmyslové odvětví, které zaměstnává sedm procent pracujících a přispívá 13 procenty ke světovému hrubému domácímu produktu. Také je neúnavné a každý týden zastaví plochu, jejíž velikost odpovídá městu Paříž.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: New Atlas

Stavebnictví je ale současně nejméně efektivním, nejméně digitalizovaným a naopak nejvíce znečisťujícím průmyslovým odvětvím. Podle dat UNEP přispívá stavebnictví celkově k 37 procentům všech emisí. Stavitelé v dnešním světě čelí neúplně digitalizovaným technologiím, chronickému nedostatku pracovní síly a také věčným problémům se zásobováním. Situace je zralá na radikální změny.

S pozoruhodným řešením přichází britská společnost Automated Architecture (AUAR), kterou spoluzaložila a vede Mollie Claypoolová, vizionářka v oblasti robotického stavebnictví a digitální architektury, v současné době přednášející na britské Bartlett School of Architecture, University College London.

Společnost AUAR, za níž stojí významní investoři jako američtí Morgan Stanley, ABB Robotics nebo Rival Holdings či belgičtí Vandenbussche NV, spolupracuje s místními staviteli a kontraktory v Evropě a Severní Americe. Poskytuje licenci na mikrotovárny

s doprovodnými digitálními technologiemi, které dovedou postavit libovolně velké nízkoenergetické domy za cenu normálního domu. Cílem AUAR je pomáhat místním ekosystémům komunit, kontraktorů, architektů a developerů stavět lepší domy.

AUAR s konceptem licencí cílí na stavitele s ročním obratem přesahujícím 20 milionů liber ročně. V Evropě a Severní Americe by to měly být asi tři tisíce potenciálních zákazníků. Zásadní výhoda robotických mikrotováren vybavených umělou inteligencí tkví v tom, že roboti nepotřebují spát ani odpočívat, jsou nenároční na pracovní podmínky a pracují podstatně rychleji než lidé. Stavební systém AUAR by měl snížit náklady na práci o 30 procent a náklady na dodavatelské řetězce, transport a logistiku o 80 procent.

Jak upozorňuje Claypoolová, průměrný dům má asi sedm tisíc stavebních komponent, z nichž v podstatě každá má jiný dodavatelský řetězec. Naproti tomu AUAR má jen jeden primární materiál a několik málo dodavatelských řetězců.

Claypoolová vychází z toho, že existuje velká poptávka po cenově příznivých nízkoenergetických domech, které je obtížné vyhovět tradičními stavebními postupy. Systém AUAR by to mohl změnit. Roboti ve spolupráci s umělou inteligencí mohou vyrábět kvalitní domy s významně nižšími náklady a současně s vyšší produktivitou práce. Výsledkem je nižší cena pro koncového uživatele.

Každá mikrotovárna, jejíž cena je asi 300 tisíc dolarů, představuje příležitost k vytvoření příjmu asi 1,3 milionu dolarů ročně. Mikrotovárny AUAR díky tomu odstraňují překážky, jež brání širšímu využití robotických technologií ve stavebnictví.

První mikrotovárny systému AUAR se objevily v Evropě v březnu 2024. Společnost AUAR momentálně vede jednání s potenciálními partnery v Kanadě, Španělsku, Švédsku, Portugalsku, Francii a Nizozemí. Do roku 2030 by AUAR chtěla získat 40 licenčních partnerů. Pokud uspěje, mohla by do té doby vyrobit více než 75 tisíc nízkonákladových domácností

Obchodní model automatizované architektury

Odborníci pochvalují, že mikrotovárny představují malá, kompaktní zařízení, která jsou vysoce automatizovaná a mají k dispozici širokou škálu výrobních technologií. Současně je lze použít k výrobě domů ve velkém měřítku, jednoduše zvětšením počtu mikrotováren, jež pracují na dané stavbě. Výhodou mikrotováren je i jejich kompaktní charakter a možnost pohotového, rychlého nasazení v případě potřeby.

Prvním partnerem společnosti AUAR v Evropě bude belgická společnost Vandenbussche, která otevřela svou první mikrotovárnu v březnu 2024.

INTEGROVANÉ OBVODY JSOU

BUDOUCNOSTÍ AUTOMOTIVE

Od prvotního nadšení pro fyziku až k práci na vývoji integrovaných obvodů pro autonomní řízení vozidel. Absolventka VUT Hana Stolařová popisuje, jak ji studium elektrooboru přivedlo až do technologické společnosti Valeo, kde našla své místo v inovativním týmu zaměřeném na budoucnost automobilového průmyslu.

Autor: Aneta Střechová

Můžete nám přiblížit svoji cestu od studia na VUT Brno k práci ve Valeo? Co vás motivovalo věnovat se technickému směru?

Vždycky mě fascinovala fyzika, a proto jsem se jí chtěla věnovat i dál na vysoké škole. Přemýšlela jsem, jestli se dát vědeckým směrem, nebo se zaměřit na techniku. Zvolila jsem technický směr, protože mi byl bližší – konkrétně elektroobor na VUT v Brně.

A jak došlo na spolupráci s Valeo?

Během studia na VUT se nám představilo mnoho firem, které studentům prezentovaly, čím se zabývají, a mezi nimi bylo i Valeo. Tehdy jsem studovala v Brně, takže jsem si je sice zapamatovala, ale nebylo to pro mě příliš aktuální, protože jejich R&D centrum bylo v Praze. Když jsem však dokončila magisterské studium na VUT, rozhodla jsem se pro další studium v Praze a hledala jsem stáž v oboru elektro. A hned jsem si vzpomněla na Valeo, hlavně proto, že mě nadchla jejich práce na autonomním řízení aut. Přihlásila jsem

se na trainee pozici a poštěstilo se – vzali mě. Ze studentské pozice jsem pak přešla rovnou na plný úvazek.

Co vás zaujalo na práci ve Valeo?

Moc se mi líbila už ta prezentace na VUT. Oslovila mě přednáška, která nás seznámila s tím, jak technologie autonomního řízení aut funguje a jaké jsou jeho jednotlivé stupně. Měli jsme také možnost vidět auto, které se autonomními technologiemi vybavuje, což mě jako nadšence do elektroniky nadchlo. Pamatuji si, že nám ukazovali, jak jednotlivé části auta fungují a na jakých principech jsou postavené. To mě opravdu zaujalo.

Jak probíhala vaše cesta ze stáže na plný úvazek?

Při stáži jsem se ve firmě seznámila se skvělými a chytrými lidmi, kteří mi umožnili nahlédnout do různých projektů. Pracovala jsem například na projektu zabývajícím se vylepšením přední detekč-

Hana Stolařová, Valeo

ní kamery a projektu týkajícím se řídicích jednotek, a měla jsem tím pádem možnost zjistit, co by mě bavilo do budoucna. Oblast integrovaných obvodů mě zaujala už na škole, a tak jsem se nakonec rozhodla, že bych se chtěla věnovat právě tomu, a zejména pak simulaci těchto obvodů.

Práce v oblasti integrovaných

obvodů může působit složitě, ale

jakmile člověk pochopí základy, zjistí, že náročnost spočívá spíše v komplexnosti oboru.

Můžete nám přiblížit, co přesně obnáší vaše pozice?

Pracuji jako ASIC/FPGA Digital Design and Verification Engineer. V rámci mé současné pozice se zabývám studiem specifikací integrovaných obvodů a implementací testů pro ověření jejich funkčnosti. Je to hodně o týmové práci – každý člen týmu přináší jiný pohled na řešení problémů. Týmová spolupráce je zásadní i proto, že pracujeme v mezinárodních týmech s lidmi různých úrovní zkušeností.

Proč je oblast FPGA a ASIC designu považována za tak náročnou?

Práce v oblasti integrovaných obvodů může působit složitě, ale jakmile člověk pochopí základy, zjistí, že se jedná o logickou práci, která spočívá v práci s jedničkami a nulami. (smích) Náročnost spočívá spíše v komplexnosti oboru – člověk musí nejdříve pochopit obecnou rovinu problému a až poté se zaměřit na detaily.

Co byste doporučila studentům, kteří se chtějí věnovat stejné oblasti?

Pokud by někdo chtěl pracovat v této oblasti, určitě by měl mít pevné nervy a nezaleknout se neúspěchů, které jsou běžnou součástí učení. Také je potřeba mít technické zázemí, například v programování, a porozumět základům kódu.

Jak vidíte budoucnost technologií FPGA a ASIC v automobilovém průmyslu?

Integrované obvody hrají v automobilovém průmyslu nezastupitelnou roli: řídí různé funkce v autě. Auto se skládá až ze 100 řídicích jednotek, které zajišťují vše od elektrického otevírání dveří přes detekce vzdálenosti při parkování až po pokročilé asistenční systémy, autonomní řízení, řízení termomanagementu baterií, inteligentní osvětlení a tak dále. Samotný software bude v následujících letech reprezentovat až 30 % hodnoty auta. Je proto zřejmé, že význam integrovaných obvodů (řídicích jednotek) bude v budoucnu narůstat.

Co ze studia vám nejvíce pomohlo na vaší současné pozici? Rozhodně simulace obvodů, to bylo pro tuto práci zásadní. Škola mi dala základy, které jsem využila při práci. Ale nejen technické znalosti – důležité bylo také naučit se řešit problémy. Základem bylo dívat se na problém obecně a pak se zaměřit na detaily. A velmi důležitá je samozřejmě týmová spolupráce, kterou jsme ve škole často trénovali na projektech. Co se týče technických dovedností, ve Valeu je možnost se neustále rozvíjet. Práce je různorodá a umožňuje nám vidět výsledky naší práce od nápadu až po finální produkt. Kromě toho se zde hodně podporuje vzdělávání, například formou školení a kurzů. Jedno z nejlepších školení, kterého jsem se zúčastnila, bylo o elektromagnetické kompatibilitě (EMC). Bylo velmi dobře připravené a poskytlo mi hodně užitečných informací, které využívám dodnes.

Co považujete za nejdůležitější při přechodu ze školy do praxe? Je důležité, aby si studenti uvědomili, že pokud si nejsou jistí, jakým směrem chtějí jít, měli by to prostě zkusit. A pokud udělají chybu nebo krok vedle, je to v pořádku – je to součást života. Důležité je nevzdat se a zůstat otevřený novým možnostem. Když člověk dělá, co ho baví, bude úspěšný, ať už pracuje kdekoliv. Neúspěchy na začátku jsou normální a člověk by se jimi neměl nechat odradit.

Hana Stolařová

Vystudovala program Elektronika a komunikační technologie na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Svoji profesní cestu započala v technologické společnosti Valeo, která ji oslovila už během studia svou vizí autonomního řízení vozidel. Po zkušenosti na trainee pozici v R&D centru zde nyní pracuje na plný úvazek a specializuje se na vývoj integrovaných obvodů.

PEVNÉ 3D TIŠTĚNÉ CIHLY ZE SKLA JE MOŽNÉ SNADNO

RECYKLOVAT

Co kdyby existoval konstrukční materiál, z něhož by bylo možné postavit pevné stavby a po čase je zase rozebrat, jako by to byly kostky Lego? Taková technologie by se uplatnila v celé sérii staveb a přitom by byla šetrná vůči životnímu prostředí.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: New Atlas

Jde o koncept cirkulárního stavebnictví, který zahrnuje neustálou recyklaci použitých materiálů v co největší možné míře. Tento přístup omezuje na minimum výrobu nových materiálů a současně i veškeré emise uhlíku od výroby materiálu pro stavbu až po demolici stavby.

Tým odborníků amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT), který vede Kaitlyn Beckerová, navrhuje využít jako konstrukční materiál pro recyklovatelné budovy sklo. Beckerová získala titul Ph.D. v laboratoři Microrobotics Lab na Harvard University, kde vyvíjela měkké roboty. Věnovala se nanotechnologiím ve společnosti Nano Terra Inc. V MIT Glass Lab se zabývá různými technologiemi, které využívají jako materiál sklo.

Vytištěné skleněné cihly ve tvaru osmičky sestavené do konfigurace stěny v Killian Court v areálu MIT

Sklo na to sice možná na první pohled nevypadá, ale může být velmi praktickým konstrukčním materiálem. Beckerovou a její kolegy inspirovala myšlenka cirkulárního stavebnictví k vývoji 3D tištěných recyklovatelných cihel ze skla. Využili k tomu technologii 3D tisku skla, kterou poskytl spin-off MIT Evenline. Díky tomu vznikly vrstvené

a velmi pevné skleněné cihly ve tvaru osmičky. Jejich tvar je navržen tak, aby do sebe elegantně zapadly, podobně jako kostky Lego.

Mechanické testy potvrdily, že taková skleněná cihla vydrží podobný tlak jako ta betonová. Tvůrci skleněných cihel také ověřili, že z nich je možné postavit zeď. Jak potvrzuje Beckerová, sklo je výtečně recyklovatelný materiál. Je možné jej použít jako zdivo a na konci životnosti zeď zase rozebrat na jednotlivé cihly. Z těch lze zase postavit něco jiného. Nebo je také možné skleněné cihly roztavit a materiál opět nechat projít 3D tiskárnou. Podle Beckerové je to ideální materiál pro cirkulární stavebnictví

Pro kolegu Beckerové Michela Sterna, který navrhl technologii pro 3D tisk taveniny z recyklovaného skla, je sklo fascinující. Přemýšlel o využití 3D tisku skla a za jeden ze slibných směrů považuje cirkulární stavebnictví. Beckerová vidí sklo jako příležitost k rozšíření možností designů a výrobních procesů ve stavebnictví. Sklo má pozoruhodné vlastnosti, například optické, a jeho recyklovatelnost je mnohem jednodušší než u betonu nebo třeba tradičních cihel. Lze jej recyklovat téměř do nekonečna, pokud není závažným způsobem kontaminované.

Beckerová, Stern a jejich spolupracovníci ve výzkumu využili nejnovější model 3D tiskárny na sklo Glass 3D Printer 3 (G3DP3), který propojili s pecí. V prvním cyklu výroby skleněných cihel recyklovali skleněné střepy. V peci je roztavili a taveninu vytiskli 3D tiskárnou vrstvu po vrstvě do podoby skleněných cihel.

Mechanickou odolnost skleněných cihel prověřili v průmyslovém hydraulickém lisu. Nejvíce pevné cihly vydržely stejný tlak jako betonová cihla. Šlo o 3D tištěné skleněné cihly, které byly doplněné dílem zajišťujícím propojení cihel („interlocking feature“), vyrobeným z jiného materiálu, v tomto případě z hliníku. Beckerová připouští, že sklo je komplikovaný materiál. V této fázi se zdá, že zmíněný doplňující prvek výrazně zlepšuje parametry skleněných cihel.

Výzkum týmu MIT každopádně ukazuje, že by se jejich 3D tištěné skleněné cihly mohly přiřadit k dalším skleněným konstrukčním materiálům, jež jsou vstřícné vůči životnímu prostředí, jako jsou cihly z recyklovaného skla a popela nebo vysoce izolační skleněné cihly z aerogelů.

VALEO. JOBS.CZ

AUTONOMNÍ

TAKY DÍKY STANDOVI

SOFTWAROVÝ INŽENÝR

A taky Vašek, Ondra, Lukáš, Eva, Olga... Ti všichni táhnou za jeden provaz, kterým přitahují novinky do automotive světa. Za každou naší inovací stojí konkrétní lidé, kterým Valeo vděčí za svůj úspěch. Díky nim mohou být auta autonomní, elektrická, komfortní i bezpečná. Postavte se také za svou myšlenku, kterou za pár let řidiči ocení v provozu.

Koukni na valeo.jobs.cz nebo naskenuj QR kód.

STRUKTURÁLNÍ BATERIE Z UHLÍKOVÝCH VLÁKEN

BY MOHLY ZLEPŠIT DOJEZD ELEKTROMOBILŮ

Elektrická vozidla a také letouny i další stoje s elektrickým pohonem se při překonávání velkých vzdáleností typicky spoléhají na lithium-iontové baterie. Problém je v tom, že takové baterie mají nemalou hmotnost a rovněž zabírají nemalý prostor, což se projevuje na možnostech dotyčného vozidla.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: New Atlas

Výzkumný tým švédské Chalmers University of Technology, který vedla specialistka na mechaniku materiálů a také na průmyslovou a materiálovou vědu Richa Chaudharyová, vyvíjí technologii, jež by mohla podstatně prodloužit dojezd elektromobilů, aniž by došlo k podstatnému zvýšení váhy nebo omezení dostupného prostoru vozidla. Jejich řešení představuje strukturální baterie, která ukládá energii podobně jako lithium-iontová baterie, ale zároveň je také součástí konstrukce vozu, takže zastává dvě velice rozdílné funkce.

Chaudharyová a její kolegové vyvinuli prototyp baterie, kterou tvoří kompozit z uhlíkových vláken. Tato baterie by měla mít podobnou tuhost jako hliník, ale na rozdíl od něj také dokáže pojmout určité množství energie. Podle tvůrců je to dost na to, aby taková strukturální baterie měla komerční využití.

Materiál založený na uhlíkových vláknech je velice lehký, pevný a odolný. Využívá se jako strukturální nebo i vnější materiál výkonných automobilů nebo třeba v aeronautických technologiích, kde se každý gram konstrukce vyvažuje zlatem.

Zároveň ale také, jak ukazuje i výzkum týmu z Chalmers, může sloužit jako vhodný materiál pro elektrody, pokud se náležitě elektrochemicky upraví. Odborníci z Chalmers v čele s Leifem

Aspem na tomto výzkumu pracují již řadu let. První publikaci, která upozornila na možnost konstrukce strukturálních baterií s využitím uhlíkových vláken, zveřejnili v roce 2018.

Nový design strukturální baterie založené na uhlíkových vláknech, s nímž přichází tým vedený Chaudharyovou, nabízí hustotu uložené energie 30 Wh na kilogram. To není úplně mnoho ve srovnání se soudobými technologiemi elektromobilů. Například 53kWh soustava baterií vozu Hyundai Ioniq 6 pojme energii uloženou v hustotě 153 Wh na kilogram.

Zároveň je ale jasné, že to není úplně spravedlivé srovnání. Věrohodnější by bylo započítat pro zmíněný elektromobil hmotnost celé struktury podvozku. Strukturální baterie Chaudharyové a jejích kolegů je navržená tak, aby nahradila celý rám vozu a podstatně tím snížila jeho výslednou provozní hmotnost. Zároveň také

Strukturální baterie z uhlíkových vláken vyvinutá na Chalmers University of Technology ve Švédsku

uvolní prostor uvnitř vozu, který by jinak zabraly tradiční baterie.

Nová technologie strukturálních baterií by mohla přinést revoluční zlepšení parametrů elektrických vozidel. Badatelé spočítali, že by elektromobil vybavený strukturálními bateriemi tohoto typu mohl ujet na jedno nabití až o 70 procent dál než jeho protějšek s Li-Ion bateriemi. V Chalmers kromě toho také pracují na vylepšování mechanických vlastností strukturální baterie, které jsou ve srovnání s množstvím uložené energie neméně důležité. Nejnovější prototyp strukturální baterie je třikrát pevnější než předešlé designy.

Strukturální baterie z Chalmers využívá uhlíková vlákna jako anody i jako katody, kde také plní roli sběrače proudu. Díky tomu odpadá nutnost využívat při výrobě elektrod takových baterií těžké kovy, jako je třeba měď, nebo problematické kovy typu kobalt.

Strukturální baterie také využívá pro pohyb iontů polopevný elektrolyt namísto kapalného, který je typický pro tradiční Li-Ion baterie. Výsledná baterie je méně hořlavá a bezpečnější pro uživatele. Jak ale badatelé přiznávají, v tomto směru je ještě co zlepšovat, protože ionty se stále ještě nepohybují elektrolytem ideální rychlostí. Pokud v Chalmers uspějí, praktické strukturální baterie by mohly změnit nejen výrobu elektromobilů, ale i mnoha dalších zařízení, jež využívají baterie, včetně chytrých telefonů a laptopů.

Foto:

Chalmers

University of Technology

/ Henrik

Sandsjö

KARIÉRA

POVEDLO SE PROPOJIT

TOP TECH TALENT

S TOP TECH VYSOKÝMI A STŘEDNÍMI ŠKOLAMI

A TOP ZAMĚSTNAVATELI PRO #ČESKOBUDOUCNOSTI

1. října 2024 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze konal TechFair.

Akce byla určena pro studenty středních a vysokých škol se zájmem o technické a přírodní vědy, byznys nebo jejich kombinaci. Díky top řečníkům se na poslední chvíli přihlásilo i pár základních škol, což nás mile překvapilo. Přednášky se také natáčely a brzy budou ke zhlédnutí na VzdelavameCesko.cz.

Na akci byly pozvány světově úspěšné osobnosti z různých oblastí podnikání, vědy, techniky, přírodních věd a dalších oblastí, aby se studenty a účastníky akce nasdílely, co světově špičkového dělají, že jsou úspěšné, jaká byla jejich cesta k úspěchu, i to, co by naopak ony poradily ostatním.

Akce probíhala primárně formou krátkých přednášek vedených moderátorem ve třech hlavních zónách. Další tři zóny byly doplňkové – diskusní, zde si mohli účastníci i něco vyzkoušet nebo absolvovat TECH prohlídku.

Součástí akce byly také partnerské stánky různých organizací či škol, kde se účastníci mohli dozvědět, co pro studenty tyto organizace dělají. Někdo ukázal drony, jiný umělou inteligenci, další předvedl 3D tisk nebo vysvětlil, jak vycestovat za studiem do zahraničí. Zajímavostí byla i virtuální prohlídka jaderné elektrárny nebo technické prohlídky přímo v CIIRC.

Zóny na TechFairu

TECH TALENT – top témata, kterými oslovit mladé české talenty

TECH GIRLS – inspirativní přednášky s cílem předání know-how dívkám a ženám se zájmem o studium a práci v TECH oborech

TECH BYZNYS – top témata, jimiž se ve firmách nebo v projektech řečníci zabývají

TALENT MATCH – v jednoduchém dotazníku jste zábavnou formou mohli porovnat, jestli z vás může být generální ředitel nebo ředitelka

TEACHERS ZÓNA – speciální zóna pro učitele a ředitele škol

TECH PROHLÍDKY – prohlídky prostor, kde dnes pracují roboti s umělou inteligencí

Partneři TechFairu, kteří konání akce podpořili

GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNEŘI

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

POLŠTÍ AKADEMICI

NESOUHLASÍ

S VLÁDNÍ REFORMOU STRUKTURY

POLSKÉ AKADEMIE VĚD

Autor: Vědavýzkum.cz

VĚDA A VÝZKUM

V červenci polská vláda zveřejnila návrh novely zákona o struktuře Polské akademie věd (Polska Akademia Nauk – PAN), který předložil ministr vědy a vysokého školství Dariusz Wieczorek. Zmíněný návrh vyvolal v tamních akademických kruzích intenzivní diskuze. Podle členů PAN obsahuje zásadní nedostatky, které by měly negativní důsledky pro fungování akademie a mohly by kvůli kontrolním pravomocím ministerstva ohrozit její autonomii.

Návrhy na reformu kolují již několik let. Od roku 2010 se však nepodařilo dosáhnout společné vize ministerstva a akademie, žádný z návrhů tak nebyl přijat. Podobné změny proběhly i v dalších státech. V roce 2019 Maďarsko přijalo zákon, v rámci kterého donutilo svou Akademii věd převést její výzkumné ústavy pod dohled vládou kontrolovaného orgánu. Ten byl zároveň zmocněn k využívání majetku akademie.

Ministerstvo vědy a vysokého školství v rámci návrhu zákona stanovilo tři zásadní změny. Zaprvé reforma navrhuje přenést dohledovou pravomoc nad akademií z premiéra na ministerstvo vědy a vysokého školství. Podle místopředsedy PAN Dariusze Jemielniaka tak reforma může vést k centralizaci moci a umožní ministerstvu vědy a vysokého školství převzít kontrolu nad majetkem a správou aktiv akademie.

„Akademie by měla zůstat centrem a think-tankem pro všechna ministerstva a sloužit odbornosti napříč obory, a ne se připojovat ke stovkám subjektů spadajících pod ministerstvo,“ uvedl pro portál ScienceBusiness Jemielniak.

Dalším sporným bodem je rozdělování finančních prostředků pro ústavy. Ministerstvo hodlá na tento proces dohlížet a dovolává se nastavení lepšího rámce. Dariusz Jemielniak v tomto směru uvádí, že tato rozhodnutí by měla přijímat akademie.

Třetí změna by měla za následek přerozdělení rozhodovací pravomoci v rámci akademie. Ministerstvo navrhuje, aby ve shromáždění PAN byli nově z 20 % vědci z Polské mladé akademie (Akademia Mlodych Uczonych) a aby v něm byli všichni ředitelé ústavů (v současné době je shromáždění aka-

demie tvořeno výhradně členy tzv. Korporace, která se skládá z přibližně 350 významných vědců, kteří vykonávají administrativní funkce, pozn. red.). Dariusz Jemielniak vyjádřil obavy, že tato změna by ředitelům ústavů poskytla příliš velkou moc při jmenování jejich vlastních členů.

Sídlo Polské akademie věd – Staszicův palác ve Varšavě

V blízké budoucnosti plánuje ministerstvo předložit revidovanou verzi návrhu reformy. Ta má zohlednit připomínky ostatních ministerstev a akademie. Podle Macieje Gduly, státního podsekretáře odpovědného za legislativní proces reformy PAN, je ministerstvo otevřené dialogu. Problém však podle Gduly spočívá v tom, že ministerstvo trvá na tom, že PAN by měla být bez kompromisů pod jeho dohledem.

Chceš získat relevantní zkušenosti

již při studiu?

Podílej se na realizaci 17. ročníku konference platformy #ČESKObudoucnosti s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání.

Přidej se! Hledáme nejaktivnější studenty v Česku.

Termín konference: 30. 9. 2025

Michal Novák zakladatel chcisepridat@ceskobudoucnosti.cz

Jsme na

PODLE NOVÉ STUDIE

TÉMĚŘ 50 PROCENT VĚDCŮ

OPUSTÍ AKADEMICKOU

SFÉRU DO 10 LET

Autor: Vědavýzkum.cz

Téměř 50 procent vědců opustí akademickou půdu do 10 let od publikování své první práce. K tomuto výsledku dospěli v nové rozsáhlé studii Marek Kwiek, ředitel Institute for Advanced Studies in Social Sciences and Humanities (Institutu pro pokročilá studia v oblasti společenských a humanitních věd – IAS) v Polsku, spolu s doktorandem Lukaszem Szymulou. Autoři studie sledovali vývoj práce dvou skupin vědců ze 38 zemí. Zaměřili se přitom na kvantifikaci úbytku vědeckých pracovníků, k čemuž použili citační databázi Scopus.

Zmíněný vzorek šetření – dvě skupiny vědců z 38 zemí – byl tvořen kohortou, která začala publikovat v roce 2000 (tvořenou 142 776 vědci, z nichž 52 115 byly ženy), a druhou kohortou, která začala publikovat v roce 2010 (tvořenou 232 843 vědci, z nichž 97 145 byly ženy). Autoři studie sledovali jednotlivé vědecké výstupy obou kohort až do roku 2022.

Kwiek a Szymula zjistili, že jedna třetina kohorty z roku 2000 opustila vědu do 5 let po publikování své první práce a téměř polovina kohorty odešla do 10 let. Do 20 let však přestaly publikovat ohromující dvě třetiny vědců. Míra úbytku se lišila u mužů a žen – v roce 2019 pokračovalo v publikování 34 procent mužů z této kohorty, zatímco u žen to bylo 29 procent.

Rozdíly v úbytku publikací mezi pohlavími však byly v kohortě z roku 2010 menší. V této skupině 9 let po vydání první publikace stále publikovalo 41 procent žen, zatímco u mužů to bylo 42 procent.

V této souvislosti autoři uvedli, že se obecně má za to, že ženy opouštějí vědu více a dříve než muži. Přestože se toto tvrzení u kohorty z roku 2000 do jisté míry potvrzuje, tento rozdíl mezi pohlavími již není zcela přítomný u kohorty z roku 2010. „U nových generací vědců je úbytek vědeckých pracovníků na vzestupu a je velmi vysoký (58,6 procenta žen a 57,6 procenta mužů

z kohorty 2010 zmizelo z vědy nebo přestalo publikovat do 9 let), ale zdá se, že je mnohem méně genderově podmíněný, než se tradičně předpokládalo,“ uvádějí autoři v závěru studie.

V posledním odstavci studie dále autoři uvádějí, že záměrem studie bylo pouze nastínit některé předběžné obecné odpovědi, a účelem je tak nasměrovat další šetření. Budoucí studie by se mohly zaměřit na důvody, které stojí za tak podstatnou mírou úbytku.

Šéfredaktorka: Aneta Střechová sefredaktor@ekontech.cz | redakce@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz

Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 61. | Termín distribuce: listopad 2024 | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X

Hledáme TOP TECH talent pro české miliardáře.

Pracujeme s TOP TECH zaměstnavateli v Česku.

Děláme z juniorů manažery, z manažerů generály.

Vysíláme český TECH talent do světa na zkušenou.

Máme přes 20 let zkušeností s rozvojem českého talentu.

Naším cílem je propojit špičkové talenty s ﬁrmami, které hledají experty na technologie, energetiku, přírodní vědy, IT, inženýrství, vývoj softwaru a další technické obory.

S důrazem na individuální přístup a důkladné porozumění trhu pomáháme kandidátům najít ideální pracovní příležitosti a ﬁrmám získat ty nejlepší TECH profesionály pro jejich týmy. www.TechHunt.cz