EkonTech.cz 44. číslo, listopad 2019 by ABSOLVENTI.cz

44. číslo | listopad 2019 | zdarma | www.EkonTech.cz

časopis pro studenty techniky a ekonomie

PLÁNOVÁNÍ NEBO ROZVRHOVÁNÍ JE TŘEBA VŠUDE,

ŘÍKÁ DOCENTKA HANA RUDOVÁ Z FAKULTY INFORMATIKY MASARYKOVY UNIVERZITY

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

PARTNER PROJEKTŮ

člen Skupiny Generali

PŘEDNÁŠKY VRCHOLOVÝCH MANAŽERŮ profesionálně odborně online

LIVE STREAM

ŽIVÉ PŘENOSY SLEDUJTE NA www.TechnicDays.cz

od 4. listopadu 2019 v čase od 18.00 Otázky pokládejte živě na

Chcete navštívit některou z ﬁrem osobně? Napište nám na info@asacr.cz

TechnicDays.cz

OBSAH / 44. ČÍSLO

VÁŽENÍ ČTENÁŘI, listopadové číslo jsme se rozhodli věnovat tématu umělé inteligence a robotizace, protože tento obor začíná významně ovlivňovat mnoho oblastí našeho života. Jaký bude jeho další vývoj? Vezmou roboti lidem práci? Ptali jsme se ve výrobě, v bance, ale i českých předních odborníků na obor umělá inteligence a robotizace.

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

Lidé se již brzy vrátí na Měsíc!

Ze všech rozhovorů vyplynulo, že roboti a umělá inteligence rozhodně lidem práci nevezmou. Naopak, jejich vývoj vytvoří nové obory a pracovní pozice, které doposud neexistovaly. Odborníci se také shodují na tom, že hlavním znakem doby, která právě přichází, je přechod od mechanické robotizace k opravdové umělé inteligenci. Ta už bude umět přemýšlet, rozhodovat a učit se. Přesně tak, jak si to vysnil ve své hře R.U.R Karel Čapek.

Aktuality ze světa vědy

Jak využívají automatizaci, třeba při přípravě rozvrhů na FI MU, nebo jak pracuje robot v bance? To, a mnoho dalších zajímavých informací ze světa robotiky a umělé inteligence, se dozvíte z rozhovorů a článků v příloze i na dalších stránkách časopisu.

Studenti usilující o více vzdělání ke své profesi, mají pak vyšší příjmy / 34

V listopadovém vydání najdete také několik žen, které se nebály vstoupit do světa mužů a studovaly technické obory, jako je fyzika, matematika nebo informatika. Inspirujte se příběhy docentky FI MU Hany Rudové, jaderné fyzičky Kataríny Křížkové Gajdošové nebo Denisy Parkosové, výkonné ředitelky útvaru Zpracování operací a nákupu v ČSOB.

Hledáte dveře do světa programování? Zaklepejte na ty s nápisem EmbedIT / 38

Přeji vám příjemné a inspirativní čtení.

Ve správný čas na správném místě: mise NASA poprvé z blízka zaznamenala meziplanetární rázovou vlnu /6 Chytrá krabička předvídá závady na strojích Kalendář akcí

/ 10

Speciální příloha ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ

Gamiﬁkace studia medicíny posiluje motivaci studentů / 40 Studovat fyziku? Je to normální a dá se to!, říká jaderná fyzička Katarína Křížková Gajdošová

šéfredaktorka

magdalena.sikorova@ekontech.cz

HLAVNÍ PARTNEŘI

člen Skupiny Generali

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

/ 11

7 nejúspěšnějších technologických miliardářů. Kde studovali? / 36

Magdaléna Sikorová

POD ZÁŠTITOU

/ 42

Tech Kosmonautika

LIDÉ SE JIŽ BRZY VRÁTÍ NA MĚSÍC!

TECH

Autor: Milan Halousek | vzdělávací spolek KOSMOS-NEWS

V souvislosti s nedávným 50. výročím přistání prvních lidí na Měsíci (Apollo 11, 20. července 1969) se začalo opět intenzivně mluvit o návratu lidí na povrch našeho vesmírného souputníka. Optimistické americké scénáře mluví o znovudobytí Měsíce kolem roku 2024, ty realističtější, či pesimističtější, spíše o roku 2028. Každopádně se ale odborníci i politici ve Spojených stá-

Návrh základny „Gateway“, která bude umístěna nedaleko od Měsíce

tech shodují, že přistání dalšího Američana a první Američanky na Měsíci je již blízko. Předtím, než se znovu dotkne noha pozemšťana měsíčního povrchu, je ale potřeba udělat ještě hodně práce.

Program Apollo: Největší dobrodružství člověka ve vesmíru Zdroj: 2018, ©NASA

Mezi roky 1969 až 1972 přistálo na Měsíci celkem šest amerických kosmických výprav a po jeho povrchu se prošlo dohromady dvanáct astronautů. Tím již navždy prvním byl v neděli 20. července 1969 velitel mise Apollo 11 Neil Armstrong. Posledním pozemšťanem, který na měsíčním povrchu stál, byl v prosinci 1972 velitel expedice Apollo 17 Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými předky. Oba dva později často

cují s několika variantami dlouhodobých vědeckých expedic

mluvili o tom, že se těší, až jednou podají ruku svému nástupci,

s větším počtem účastníků.

který opět přivede lidi na Měsíc. Ani jeden se této události nedožil, stejně tak jako většina dalších astronautů, kteří měli kdysi

Finančně i technologicky nejjednodušší variantou je návrh

tu čest, se po měsíčním povrchu procházet. Dnes jsou z původ-

menší základny v rovníkovém pásu přivrácené strany Měsí-

ních dvanácti mužů naživu už pouze poslední čtyři – a tomu

ce, tedy zhruba v místech, kde kdysi přistávaly i mise Apollo.

nejmladšímu z nich je již 86 roků. Můžeme tedy už pouze dou-

Na této základně by se především zkoušely technologie připra-

fat, že alespoň jeden z nich se dožije návratu lidí na Měsíc…

vované pro pozdější použití při objevitelských cestách na Mars,

Program Artemis: Návrat na Měsíc po více než padesáti letech

a ověřovala kvalita a spolehlivost systémů dlouhodobé podpory přežití posádek. Druhou zvažovanou variantou je základna na odvrácené straně

Dnes už víme, že program návratu lidí na Měsíc ponese název

Měsíce, jejíž dominantou by byl velký radioteleskop, jehož pro-

Artemis! Je to symbolické propojení s původním programem

střednictvím by astronomové mohli zkoumat hluboký vesmír

Apollo – vždyť řecká bohyně Měsíce a lovu Artemis byla dvojče-

bez potíží s radiovým smogem vyzařovaným ze Země. Ten by

tem boha Apollóna.

byl totiž bezpečně odstíněn vlastním Měsícem.

Je jisté, že návrat lidí na Měsíc bude mít úplně jiný průběh, než

Největší šance na konečné vítězství má však třetí varianta

měly průkopnické expedice v druhé polovině minulého stole-

měsíční základny. Tou je vědecká základna postavená přesně

tí. Nebudou to krátké, několikadenní mise tříčlenných posádek

na jižním pólu Měsíce!

s jednoduchým vědeckým programem. V tuto chvíli vědci pra-

Tech Kosmonautika

Zdroj: 2017, ©3Dnatives

Představa vědců o postupu výstavby vědecké základny u kráteru Shackleton na jižním pólu Měsíce

Měsíční základna Shackleton

Především připravit novou silnou nosnou raketu SLS a letovou

Vědecká komunita i další odborníci se shodují, že nejzajíma-

kabinu Orion, připravit výsadkový modul umožňující vlastní při-

vější bude vystavět novou základnu přímo na jižním pólu Mě-

stávání na Měsíci a vybudovat bezpečnou lunární základnu. Ale

síce. V tomto místě je nepříliš velký impaktní kráter, pojmeno-

hlavně postavit a zprovoznit základnu „Gateway“, která bude

vaný podle irského polárníka Sira Ernesta Shackletona. Průměr

nedaleko od Měsíce sloužit jako záchytná, vědecká a přestupní

kráteru je 21 km, hloubka 4,2 km, teplota uvnitř klesá až k 90

stanice při cestách k Měsíci, ale později i do hlubokého vesmíru.

Kelvinům, tedy -183,15 stupňům Celsia. Vědci předpokládají, že v prostředí s takto nízkou teplotou mohou být zachyceny těka-

Základna „Gateway“ vyroste v takzvaném cislunárním prostoru,

vé látky z komet, dopadajících kdysi na měsíční povrch. Kromě

tedy ve volném vesmíru nedaleko Měsíce, se kterým budou spo-

toho průzkum sond ukázal v této oblasti kráteru vyšší než nor-

lečně kroužit okolo Země. Bude zhruba třetinová oproti stávají-

mální množství vodíku, což může indikovat přítomnost vodní-

cí Mezinárodní vesmírné stanici ISS, a nebude určená pro trvalé

ho ledu uvnitř kráteru.

obydlení posádkou. Plánuje se, že astronauté na tuto vesmírnou základnu přiletí, provedou potřebné vědecké a technické

Vědecky velice zajímavý kráter Shackleton je označován jako

práce, a po 30-40 dnech pobytu se zase vrátí zpět na Zem. Své

„Kráter věčné temnoty, s vrcholy věčného světla“. Vzhledem

nezastupitelné místo bude mít Gateway i při obsluze vědecké

k hloubce kráteru a jeho umístění přesně na pólu Měsíce

základny na Měsíci. Pokud totiž bude lunární stanice umístěna,

a v souvislosti s tím, že v této oblasti osvětluje Slunce měsíční

jak se plánuje, na jižním měsíčním pólu, bude velice těžko do-

povrch téměř přesně ze strany, tak se dovnitř kráteru, jak před-

sažitelná z přímých přeletových trajektorií od Země. Posádka

pokládají vědci, nikdy nedostaly sluneční paprsky. A naopak

bude při cestě ze Země muset zaparkovat právě na stanici Ga-

na vyvýšené okraje impaktního kráteru sluneční svit z boku do-

teway, zde přesedne do jednodušších výsadkových lunárních

padá téměř nepřetržitě, což umožní pomocí zrcadel například

člunů, ve kterých se spustí na povrch.

efektivní fungování solární elektrárny a osvětlování základny. Předpokládá se, že později bude stanice Gateway sloužit i jako Uvažuje se i o tom, že na dně kráteru by později mohl být umís-

přestupní a tankovací stanice pro cesty k Marsu a dalším nebes-

těn výkonný infračervený dalekohled, využívající ke chlazení

kým objektům.

svých systémů právě velice nízkou teplotu uvnitř kráteru.

Brána do vesmíru

Lidstvo čeká ještě hodně práce, než se opět noha pozemšťana dotkne měsíčního povrchu. A je jedno, jestli to bude „druhý první muž“, nebo historicky „první žena“ – bude to opět veliké

Než bude možné na Měsíci po více než padesáti letech znovu

lidské dobrodružství, na kterém se budou podílet lidé mnoha

přistát, je potřeba učinit ještě několik velkých kroků.

národností, mnoha ras i mnoha vyznání!

Věda a výzkum Aktuality z vědy

AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY

VĚDA A VÝZKUM

Autor: Jiří Stanzel | Vědavýzkum.cz

Portál Vědavýzkum.cz se za tři roky své existence postupně stal dominantním informačním zdrojem o dění v oblasti výzkumu a vývoje v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTech vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit, podrobně si o nich můžete přečíst na portále. 1

Podpora ÚOCHB má do Česka přilákat zahraniční odborníky

Evropský výzkum dostala na starosti Mariya Gabriel z Bulharska

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vyčlenil

Inovační, výzkumné a vzdělávací portfolio dostala v nové Evrop-

ze svých prostředků miliony korun na financování pozic pro za-

ské komisi na starosti Bulharka Mariya Gabriel. Nově sloučená

hraniční profesory na jiných českých výzkumných pracovištích.

agenda byla nazvána „Innovation and Youth“, což okamžitě vy-

Letos v červnu zahájil spolupráci s Přírodovědeckou fakultou

volalo řadu reakcí, mimo jiné petici osmi tisíc evropských vědců,

Univerzity Karlovy, na základě které mohl ze skotské University

kterým se nelíbí, že oblast výzkumu z názvu vypadla. Jedním

of Dundee přijít do středočeského BIOCEVu odborník na vý-

z hlavních úkolů stojících před novou komisařkou je přitom rea-

zkum antimalarik Martin Zoltner. Začátkem října byla obdobná

lizace historicky největšího evropského výzkumného programu

spolupráce uzavřena také s Vysokou školou chemicko-tech-

Horizon Europe s rekordním rozpočtem 94,1 miliard eur. Před-

nologickou v Praze. Otevřená mezinárodní soutěž na pozici

stavitelé Evropského parlamentu však změnu většinou vítají,

odborníka v oblasti výzkumu a vývoje léčiv, na jehož podporu

propojení vědy, výzkumu a vzdělávání jako komplexní agendy

v průběhu pěti let přispěje ÚOCHB částkou 7 milionů korun,

se jim zdá smysluplné.

bude vypsána v zimě.

Nový projekt propojí umělou inteligenci s průmyslovou robotikou

Univerzity řeší dary ze soukromých zdrojů

O tom, že přijímání finančních prostředků od soukromých sponzorů může mít pro univerzity závažné důsledky, se nedáv-

Rekordní částkou téměř 1,2 miliardy korun podpořila Evrop-

no přesvědčil i Massachusettský technologický institut (MIT).

ská komise vznik nového centra pro pokročilou průmyslovou

Ukázalo se, že přijímal prostředky od miliardáře Jeffreyho Ep-

výrobu RICAIP, na kterém se budou podílet výzkumné ústavy

steina, který byl usvědčen ze sexuálních deliktů s nezletilými.

CIIRC na pražském ČVUT a CEITEC brněnského VUT. V rámci

Přestože se zástupci univerzity za transakce posléze omluvili,

projektu, který stojí i na dosavadní spolupráci s Německem,

skandálu se nevyhnuli. Podobných případů je přitom celá řada.

má v příštích šesti letech vzniknout největší evropské centrum

Finančníci si tímto způsobem budují pověst filantropů, univer-

excelence v oblasti umělé inteligence a průmyslové robotiky.

zity na oplátku získají prostředky, které nejsou ve světě účelově

Slavnostního zahájení se na konci září zúčastnili mimo jiné ge-

financované vědy obvyklé. Stále více se však upozorňuje na po-

nerální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace Jean-E-

třebu jasně definovat, za jakých okolností je soukromé dary

ric Paquet nebo jeden ze zakladatelů konceptu Průmyslu 4.0

možné přijmout a od koho, aby školy nekompromitovaly svou

Wolfgang Wahlster.

společenskou pozici a morální kredit.

VE SPRÁVNÝ ČAS NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ:

MISE NASA POPRVÉ Z BLÍZKA ZAZNAMENALA MEZIPLANETÁRNÍ RÁZOVOU VLNU

VĚDA A VÝZKUM

Autor: Filip Šmejkal

Unikátní jev související s pohybem částic slunečního větru se americkým družicím mise MMS podařilo do detailu zaměřit vůbec poprvé. Sluneční vítr přitom může ovlivňovat lidskou činnost také na Zemi – od rádiové komunikace až po celkové fungování elektrické sítě. Rázové vlny, někdy označované také jako terminační, vznikají

ostatním střetům ve zbylé části vesmíru,“ dodává pracovnice

ve vesmíru poměrně běžně. Vzhledem k velikosti celého mi-

střediska.

mozemského světa se však dosud žádným družicím nepodařilo zaznamenat ani jednu z blízkosti vhodné k přesnějším fyzikál-

Zaznamenání rázové vlny musí doprovázet také velká dávka

ním měřením. Vlnu, kterou zaznamenaly družice NASA, tvořily

štěstí. Satelity mise se nacházejí v mimozemském prostoru už

drobné částice z povrchu Slunce známé pod názvem sluneční

od března 2015, příhodná situace k měření však nastala až nyní.

vítr. Jejich rychlost ani hustota není konstantní, obě fyzikální

Čtveřice družic umístěná blízko sebe tak, aby dokázala pořizo-

veličiny se však zvyšují v důsledků erupcí horkého plazmatu

vat 3D snímky vesmíru, sbírá data hned šestkrát za sekundu. Ani

na samotném slunečním povrchu.

tak častý záznam však nemusí stačit k zachycení tohoto spe-

Ze Slunce i černé díry

cifického vesmírného jevu. „Výzkumníci pracující v rámci mise doufají, že budou v budoucnu moci zachytit slabší rázové vlny, které jsou mnohem vzácnější a jejich průběh je méně probá-

Meziplanetární rázová vlna, kterou zaznamenaly družice NASA,

daný. Nalezení slabší vlny může otevřít novou kapitolu fyziky

vzniká po nárazu dvou vln slunečního větru o různých rychlos-

zabývající se nárazy částic,“ informuje NASA.

tech. Právě při spojení rychlejší vlny s pomalejší se v místě střetu výrazně zvýší hustota, a proto dochází k deformaci zemské magnetosféry i samotného magnetického pole. Energie mezi

Ochranný štít

částice se však při takovém střetu nepředává přímým nárazem,

The Magnetospheric Multiscale mission (MMS), jak zní celý ná-

ale prostřednictvím elektromagnetického pole. „Tyto otřesy

zev mise pod hlavičkou NASA, má za cíl sledovat vzájemný vliv

bez přímého střetu částic patří k úkazům pozorovaným napříč

magnetického pole Země a Slunce. Zemský i sluneční mag-

celým vesmírem také v případě supernov, černých děr a dale-

netismus vzniká stejným principem – magnetickou sílu v jejich

kých hvězd,“ vysvětluje na stránkách amerického úřadu Mara

okolí generuje přírodní mechanismus na způsob otáčejícího se

Johnson-Groh z Goddardova kosmického střediska, hlavního

dynama. V případě planety Země sehrává důležitou roli tření

výzkumného střediska amerického Národního úřadu pro letec-

mezi rychleji rotujícím tekutým jádrem složeným převážně ze

tví a kosmonautiku (NASA). „Vědci v rámci mise MMS studují

železa a niklu a pomaleji se pohybujícím pevným vnějším oba-

bezkolizní otřesy v okolí planety Země, aby lépe porozuměli

lem planety. Magnetické pole přitom plní významnou ochran-

Ilustrace družic MMS na oběžné dráze v zemském magnetickém poli.

nou funkci právě před proudem slunečních částic. Samotné dění na modré planetě ovšem i tak mohou ovlivnit geomagnetické bouře, během kterých dochází právě k narušení magZdroje: ©NASA, Adobe Stock

netosféry. Podobné hrozby přitom lidstvo okusilo ve své nedávné historii. Jeden z nejsilnějších rozmarů vesmírného počasí byl pozorován britskými astronomy Richardem Carringtonem a Richardem Hodgsonem v roce 1859. Přestože důsledky bouře nebyly pro život na Zemi nikterak fatální, pokud by se podobná událost stala dnes, způsobila by nevyčíslitelné škody na elektrické síti či v navigačním systému GPS. I tak ovšem lidé zaznamenali vý-

o erupcích na Slunci. Letos v březnu zveřejnili vědci z Královské

padky telegrafní sítě po celé Evropě i Severní Americe a mohut-

univerzity v Belfastu a z univerzity ve Waleském Aberystwyth své

ná polární záře v noci oslnila celý svět.

poznatky získané při pozemském pozorování slunečního povr-

Investované miliony, ušetřené biliardy

chu, ze kterých vyplývá, že magnetické pole Slunce je desetinásobně silnější, než dříve astronomové předpokládali. „Cokoli, co se stane ve vnější atmosféře Slunce, je z největší míry ovlivněno

I proto do výzkumu magnetismu ve vesmíru vynakládá NASA

magnetickým polem, ale dosud jsme uskutečnili velmi málo

nebývalé prostředky. Již dnes je jisté, že v roce 2022 zahájí ame-

měření jeho intenzity a prostorových charakteristik,“ uvádí Da-

rický úřad nové dvě mise studující sluneční vítr. Za oba projekty

vid Kuridze, jenž sám prováděl většinu pozorování. Při sledování

plánuje utratit asi 280 milionů dolarů. Hlavním úkolem mise

velmi silné sluneční erupce z velkého švédského dalekohledu

označované zkratkou PUNCH (Polarimeter to Unify the Co-

na Kanárských ostrovech se díky příznivým atmosferickým pod-

rona and Heliosphere) bude pozorování částic ze slunečního

mínkám podařilo určit intenzitu podle vědců nebývale přesně.

povrchu při opuštění heliosféry, tedy nejbližšího okolí Slunce. Do vesmíru za tímto účelem vynese NASA čtyři drobné satelity

„Intenzita magnetického pole je nejdůležitějším parametrem

o velikosti kufříku. Díky druhé plánované misi TRACERS (Tan-

pro studium fyzikálních jevů ve sluneční koróně. Bez tohoto

dem Reconnection and Cusp Electrodynamics Reconnaissan-

údaje je to podobné, jako bychom se snažili porozumět zem-

ce Satellites) přibydou na oběžné dráze Země další dvě družice

skému klimatu, aniž bychom byli schopni změřit jeho teplotu

monitorující, jak sluneční vítr ovlivňuje magnetické pole Země

v různých geografických lokalitách," ilustruje na příkladu mla-

a planetu jako takovou.

dý vědec. Sluneční koróna se rozpíná ještě miliony kilometrů

Neznámé Slunce

daleko od povrchu Slunce, i tak je však její pozorování dosud stále omezeno přístrojovým vybavením. David Kuridze se s dalekohledem dokázal zaměřit přesně na místo, kde v daném

Investice do dalšího studia magnetismu ve vesmíru nabýva-

okamžiku proběhla výrazná sluneční erupce, a mohl tak získat

jí důležitosti zvlášť v souvislosti s dalšími známými poznatky

cenná data.

Tech Soutěž Connect Visions to Solutions

CHYTRÁ KRABIČKA PŘEDVÍDÁ ZÁVADY NA STROJÍCH

TECH

SOUTĚŽ CONNECT VISIONS TO SOLUTIONS OVLÁDL ČESKÝ STARTUP 4DOT MECHATRONIC SYSTEMS Vítězem mezinárodní startupové soutěže Connect Visions to Solutions se stal český 4dot Mechatronic Systems. Ve čtvrtek ho vybrala porota na Winners´ Night v pražské Hauch Gallery ze čtyř finalistů, kteří jí odprezentovali svá řešení z oblasti umělé inteligence.

Konferenci zahájily bavorská státní ministryně digitální agendy Judith Gerlach a náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR Silvana Jirotková. Obě v umělé inteligenci vidí velkou příležitost pro své země. „Umělá inteligence je pro mě největší game changer v historii lidstva,“ uvedla bavorská ministryně Gerlach. Partnerské firmy na fóru odprezentovaly případy užití umělé inteligence, od mobility přes zemědělství a strojírenství až po

Bosch, Siemens, Škoda Auto a hlavní město Praha se letos hle-

health care. Co je v současnosti zaměstnává, je hledání řeše-

dala inovativní řešení na bázi umělé inteligence (AI). „Chceme

ní na bázi AI, která představují také obchodní modely. Při tom

navzájem propojit ekosystém průmyslu a startupů,“ říká prezi-

má pomáhat také výměna zkušeností se startupisty a inovátory,

dent ČNOPK Jörg Mathew.

která probíhala ve workshopech a one-to-one meetups.

Výherce soutěže český startup 4dot Mechatronic Systems, kte-

500 startupů a úspěšní finalisté

rého do finále nominoval Siemens, pomocí senzorů a následné analýzy sleduje kondici výrobních strojů a pomáhá včas předejít

Soutěží Connect Visions to Solutions od jejího začátku prošlo už

jejich závadám. „Chytrá krabička sesbírá data ze senzorů, které

téměř pět stovek mladých firem z celého světa. Vůbec prvním

jsou umístěné přímo na součástkách strojů, a pošle je do clou-

vítězem byl český startup Neuron Soundware, dnes jeden z nej-

du, kde jsou pak vyhodnoceny,“ vysvětlil Martin Podešva z 4dot.

úspěšnějších startupových počinů v Evropě v oblasti predictive maintenance.

Cenu publika získal německý startup Brighter AI, který se specializuje na anonymizaci dat sesbíraných ve veřejných prostorech

Partneři soutěže:

a umožnuje tak jejich další využití a analýzu. Čtveřici finalistů

Bosch, Siemens, Škoda Auto a hlavní město Praha.

završily startupy OmegaLambdaTec z Německa a RoadEO z Nizozemska.

Mediálním partnerem soutěže je ekonomický magazín Forbes.

AI Forum

Podporovatelem soutěže je časopis EkonTech.cz.

Finále startupového klání předcházelo mezinárodní AI Forum. Inovátoři, experti a top manažeři z řad předních, převážně českých a německých průmyslových firem a výzkumných institucí na něm představili své vize pro využití umělé inteligence v průmyslové výrobě, mobilitě i smart city.

Více na www.industryai.cz

PRESTIŽNÍ ADRESA PRO VÁŠ START-UP Zvyšte prestiž svého podnikání dobrou adresou. podporujeme studentské nápady

Nad rámec virtuálních sídel vám pomůžeme s vedením účetnictví, daněmi a právními radami.

www.evropska-office.cz

LISTOPAD 2019 2. 10. – 10. 12. 2019

HLASUJ a vyhraj

iPad Pro

od 4. listopadu 2019

2. 10. 2019

4. 11. 2019

JAK BY VYPADALA PLANETA 2.0? Zúčastni se i TY studie na www.TOPzamestnavatel.cz

7. 11. 2019

PRIZE MONEY

50 000 Kč

5. ČEZ INOVAČNÍ MARATON 24HODINOVÝ PROGRAM ZAMĚŘENÝ NA INOVACE A ŘEŠENÍ REÁLNÉHO BYZNYSOVÉHO ZADÁNÍ

7–8. 11. 2019 9:00

Centrála ČEZ, a. s., Duhová 1, Praha 4

20. 11. 2019

Nonstop 24hodinový program pod vedením expertů Skupiny ČEZ, zaměřený na inovační techniky, řešení reálného zadání a podnětů z businessu. A v neposlední řadě spousta zábavy! www.cez.cz/cs/inovacni-maraton

20. 11. 2019

20. listopadu 2019

Uzávěrka stáží v redakci EkonTech.cz Chcete pracovat v redakci našeho časopisu? Máte poslední možnost se přihlásit. Do 30. 11. pište na sefredaktor@ekontech.cz

Brněnské výstaviště, Výstaviště 405/1, Pavilon A1

JobChallenge 2019

Potkej se s námi na JobChallenge 2019 v Brně a přijď se seznámit s HC NET Talent programem.

www.jobch.cz

ROBOTIKA

A NEURONOVÉ SÍTĚ příloha časopisu EkonTech.cz

PARTNEŘI PŘÍLOHY

člen Skupiny Generali

S pomocí umělé inteligence vyřešíme problémy, které ještě ani nevidíme Umělá inteligence je tu, ale její cesty do budoucnosti jsou zatím otevřené. Na čem se ještě shodli přední čeští odborníci na umělou inteligenci? Přečtěte si jejich odpovědi na našich pět otázek. Autor: Magdaléna Sikorová

Jakým projektem v oblasti umělé inteligence se v současnosti zabýváte?

Jednou z oblastí, kterou se v našem ústavu zabýváme, je oblast teoretických základů umělé inteligence, konkrétně modelů neuronových sítí. Je to důležitá oblast, neboť umělé neuronové sítě jsou pro uživatele i vývojáře černé krabičky, které se dokáží leccos naučit, ale jejichž chování nedokážeme plně vysvětlit. Vzhledem k prudkému nárůstu využití těchto modelů v různých oblastech, je pochopitelně velmi žádoucí jejich vlastnostem rozumět. I když jde mnohdy o velmi složité modely, stále mají daleko k reálným neuronovým sítím, které fungují v lidském mozku, a tedy šance plně porozumět těmto modelům, je vysoká.

Je nám blízká též oblast, která se týká filosofických, etických a právních dopadů zavádění umělé inteligence v praxi. Za tímto účelem jsme před rokem společně s Ústavem státu a práva AV ČR, Filosofickým ústavem AV ČR a Přírodovědeckou fakultou University Karlovy založili Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice, kde se těmito otázkami zabýváme. Toto centrum je velmi aktivní a úspěšné i v mezinárodním měřítku. Prof. Ing. Emil Pelikán, CSc.

Prof. Ing. Emil Pelikán, CSc.

Mgr. Jana Pattynová, LL.M.

RNDr. Jiří Materna, Ph.D.

Ing. Tomáš Mikolov, Ph.D.

Je vedoucím vědeckým pracovníkem Ústavu informatiky AV ČR. Od roku 2017 zastává funkci jeho ředitele. Je členem řídícího výboru národní iniciativy pro spolupráci českých pracovišť a týmů působících v oblasti umělé inteligence AICZECHIA (od r. 2019) a členem grémia spolku prg.ai, z.s. zabývající se podporou výzkumu, vývoje, vzdělávání, inovací a podnikání v oblasti umělé inteligence.

Je partnerkou advokátní kanceláře Pierstone uznávaná jako přední právnička v oblasti IT a telekomunikací ve střední a východní Evropě. Jana se v posledních letech věnovala některým z největších projektů a transakcí TMT v regionu. Mezi její rozsáhlé zkušenosti patří poradenství společnosti Microsoft, jednání pro vlády, finanční instituce a také hlavní poskytovatele obsahu a mobilní a pevné operátory v celém regionu.

Vystudoval obor informatika na Fakultě informatiky MU, kde také získal doktorát v oboru Umělá inteligence a počítačová lingvistika. Mezi jeho odborné zájmy patří strojové učení, zpracování přirozeného jazyka, information retrieval, statistika a obecně řešení těžkých problémů z oblasti informatiky s aplikacemi v běžném životě.

Je český vědec v oblasti umělé inteligence. Pracoval v Microsoftu, na překladači Google a nyní je ve Facebooku.

12 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

Jako advokátní kancelář umělou inteligenci sami nevyvíjíme, ale máme příležitost pracovat pro klienty, kteří patří mezi nejlepší v tomto oboru – od nadnárodních softwarových gigantů až po úspěšné start-upy. Zatím je umělá inteligence v pravém slova smyslu spíše doménou technologických společností – ale vidíme, že nasazení těchto technologií zvažují či pilotují i podniky z jiných oborů. Pokud srovnám rychlost nástupu těchto technologií např. s rychlostí nástupu cloud computingu, tak je to kvantové zrychlení. Věřím, že technologie budou během pár let mít téměř neomezené možnosti. Jako právníci se nezabýváme otázkou, co technologie mohou dělat, ale co smějí dělat. To je, myslím, pro lidstvo nová zkušenost. Před GDPR neexistovala pravidla výrazně omezující výrobu či nasazování konkrétních technologií, snad s výjimkou technologií použitelných pro vojenské účely. Nyní začínáme vytvářet pravidla, která stanoví limity i pro běžně dostupné komerční technologie.

Momentálně pracuji na nástroji, který bude schopný libovolnou firmu na světě automaticky zařadit do kategorie podle oboru podnikání. Těch kategorií jsou stovky a jediná informace, kterou mám k dispozici, jsou krátké popisky firem a jejich webové stránky. Jiří Materna Momentálně se zajímám o modely umělé inteligence, které ke svému učení nevyžadují silnou supervizi. Příkladem mohou být některé druhy komplexních systémů, kde díky lokální interakci velkého množství částic dochází spontánně k procesům podobným umělé evoluci. Tomáš Mikolov

Co je na něm nejzajímavější?

Zajímavých věcí v našich projektech je mnoho. Pro mne osobně bylo překvapením zjištění některých kolegů, že umělé neuronové sítě dokážeme zmást předložením nenápadných tzv. matoucích vzorů, na základě kterých neuronová síť začne dělat chyby. Velmi zjednodušeně řečeno: „kočku“ pak klasifikuje jako „myš“ a naopak. Prof. Ing. Emil Pelikán, CSc. Pro odborníky v oblasti regulace umělé inteligence je teď klíčové období, které bude historie hodnotit buď jako vizionářskou iniciativu nebo jako totální selhání. Všechny cesty jsou zatím pořád otevřené. Mgr. Jana Pattynová

S kolegy v Pierstone se kromě poskytování právního poradenství zapojujeme i do odborné diskuse při přípravě legislativních a strategických dokumentů – nyní se například podílíme na připravovaném pozičním dokumentu Spolku pro ochranu osobních údajů k Národní strategii umělé inteligence (NAIS). Mgr. Jana Pattynová

Jedná se o standardní úlohu umělé inteligence, které se říká klasifikace. Na první pohled je to relativně snadný úkol, ale ve skutečnosti je to poměrně obtížné. V tomto případě mám totiž k dispozici jen extrémně málo takzvaných trénovacích příkladů na základě, kterých se počítač učí klasifikovat nové firmy, které třeba teprve vzniknou. Hledání způsobů, jak učit stroje za pomoci malého množství příkladů, je jeden z otevřených problémů současnosti. Jiří Materna Asi to, jak málo je tento směr výzkumu probádaný z hlediska AI. Tomáš Mikolov

V jakých oborech má, podle Vás, umělá inteligence největší budoucnost?

To nás samozřejmě všechny zajímá. Správně předpovědět vývoj v tak rychle se rozvíjející oblasti, jako je umělá inteligence, je velmi obtížné. Už teď žijeme v době, kdy umělá inteligence řídí autonomní roboty, rozpoznává obličeje, detekuje řečníka z jeho hlasového projevu, poskytuje smysluplné odpovědi na položené otázky, radí v právních otázkách, pomáhá lékařům ve stanovení vhodné diagnózy, detekuje falešné zprávy (tzv. „fake news“), řídí automobily, drony, lodě, ponorky a tak dále. Osobně bych rád viděl největší pokrok v oblasti lékařství, na druhé straně nelze zavítat oči před progresivním využíváním metod umělé inteligence ve vojenství. Prof. Ing. Emil Pelikán, CSc. Podle naší zkušenosti mají prozatím největší zájem o AI marketingová oddělení v B2C segmentu. Ale velký potenciál má AI i například ve zdravotnictví, průmyslové výrobě ale i v poradenských sektorech, včetně advokacie. Umělou inteligenci nasazuje i veřejná správa. Mgr. Jana Pattynová

Je těžké vybrat jenom pár oblastí. Umělá inteligence má obrovský potenciál téměř ve všech oborech lidské činnosti. Donedávna se robotizace týkala jen mechanických a stereotypních činností, jako je například pásová výroba. Umělá inteligence ale umožňuje nahradit člověka i v činnostech, které vyžadují velké znalosti, zkušenosti nebo i kreativitu. Příkladem může být medicína, marketing nebo řízení dopravních prostředků. Jiří Materna V blízké budoucnosti lze očekávat aplikace v oblasti zdravotnictví, které výrazně zpřesní diagnózu, návrh léčby atd. V dlouhodobém horizontu pak věřím, že nové algoritmy umělé inteligence – které teprve musíme objevit – pomohou zvýšit naši přirozenou inteligenci takovým způsobem, že budeme schopni řešit problémy, které dnes ještě ani nevidíme. Tomáš Mikolov

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 13

Který z nich je z dnešního pohledu nejpřekvapivější, nebo nejzajímavější?

To je asi věc osobního pohledu. Téměř každým dnem objevují nové, zajímavé a velmi překvapivé aplikace a je těžké si mezi nimi vybrat. Vzpomínám si na můj úžas nad prvními autonomními vozidly, které pomalu a neohrabaně překonávali Mojavskou poušť, což je událost přibližně 15 let stará. Dnes fungující autonomní vozidlo nikoho nepřekvapí. Za dalších 10 či 15 let nám určitě dnešní překvapivé a zajímavé aplikace budou připadat zastaralé a možná i směšné. Prof. Ing. Emil Pelikán, CSc.

Na trhu poskytování právních služeb jsme asi před pár lety nečekali, že podklady pro právní analýzy bude umělá inteligence shromažďovat lépe než vysokoškolsky vzdělaný právník. Zajímavé je i využití pro předvídání pravděpodobného soudního rozhodnutí, na základě rozsáhlých historických dat. Mgr. Jana Pattynová Mě osobně nejvíc fascinuje umělá inteligence v oblasti umění. Už teď je možné strojově vytvářet hodně zajímavá umělecká díla a myslím, že se ještě máme na co těšit. Jiří Materna

Jak si ve vývoji umělé inteligence, napříč všemi obory, stojí Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi?

Myslím si, že si stojíme velmi dobře. Je to dáno tím, že máme dlouhou tradici ve výzkumu v oblasti umělé inteligence. Například již koncem 80 let minulého století se v našem ústavu začaly intenzivně studovat umělé neuronové sítě a myslím, že jsme byli v té době jedni z prvních v zemích střední a východní Evropy. V 90 letech jsme se pak podíleli na tvorbě reálně fungujících neuronových sítí (tenkrát ještě malého rozsahu) s aplikacemi v energetice, finančnictví a v životním prostředí. Dnešní výzkum v oblasti umělé inteligence je, mimo jiné, významně podporován Národní strategií umělé inteligence (tzv. NAIS), kterou vláda schválila v květnu letošního roku. Existuje zde též řada soukromých firem, které dokáží výsledky výzkumu velmi inovativně dotáhnout do finální podoby. Česká republika se v oblasti umělé inteligence v budoucnu určitě neztratí. Prof. Ing. Emil Pelikán, CSc. Jednoznačně dobře! Jako jedna z prvních zemí v EU má Česká republika připravenou Národní strategii umělé inteligence (pozn. https://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/umela-inteligence/ NAIS_kveten_2019.pdf). Česká republika se uchází i o příležitost být hostitelskou zemí jednoho ze čtyř AI excellence center v EU. Pokud bude naše kandidatura úspěšná, tak to otevře spoustu příležitostí pro české podnikatele, ale i např. akademické odborníky a vědce v tomto oboru. Mgr. Jana Pattynová 14 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

Dají se u nás najít špičkoví odborníci na umělou inteligenci, ale jako celá republika jsme na tom v porovnání se zbytkem civilizovaného světa spíš průměrně. Nedávno však vniklo několik iniciativ, které mají ambice to zvrátit a dostat nás mezi špičku. Tak doufejme, že se to alespoň částečně podaří. Jiří Materna Z mého pohledu je výzkum v ČR na velmi dobré úrovni, horší je to ale s přenosem technologií do průmyslu, viditelností a celkově s PR. Příkladem může být obor zvaný deep learning, který je jádrem současného AI boomu. Tento obor se rozjel díky několika přelomovým objevům, které se učinily v Kanadě, USA, Švýcarsku a ČR zhruba před nějakými deseti lety. U nás jsme například byli průkopníky používání neuronových sítí pro rozpoznávání řeči. První opravdu úspěšné natrénování rekurentních neuronových sítí pro řadu úloh včetně automatického překladu proběhlo v ČR v době, kdy tyto modely vědecká komunita považovala za nenatrénovatelné. Nicméně po těchto přelomových objevech došlo k masivním investicím do AI v USA a Kanadě, zatímco Evropa celkově zůstala bohužel hodně pozadu. Tomáš Mikolov

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 15

ROZHOVOR

Petr Švarc a Petr Hofman ze ŠKODA AUTO

Roboti ve Škodovce vyrábějí auta už mnoho let. Ti noví jsou ale chytřejší Řekne-li se robot v souvislosti s výrobou aut, mnoho z nás si představí robotickou ruku, která šroubuje a sestavuje jednotlivé díly karoserie. To však není ani zdaleka jediný způsob, jak se do automobilového průmyslu robotika zapojuje. Jak vytvářejí novou éru umělé inteligence odborníci ve ŠKODA AUTO vám představí dva z nich, IT manager Petr Hofman a podnikový architekt pro oblast umělé inteligence Petr Švarc.

UMĚLÁ INTELIGENCE SPOJUJE CELOU AUTOMOBILKU. OD VÝROBY AŽ PO PERSONÁLNÍ ODDĚLENÍ

Jak dlouho ve ŠKODA AUTO pracujete s roboty a umělou inteligencí? Petr Hofman (PH): Pokud jde o robotiku a roboty, ti u nás mají už dlouhou historii. Jde hlavně o tak zvané konvenční roboty, kteří ještě neumí sami „přemýšlet,“ vykonávají práci (například svařují) jen podle zadání, které dostali. Jsou natolik „hloupí“, že musí být v oplocení, aby nebyli nebezpeční pro osoby, které kolem nich pracují. 16 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

O něco chytřejší roboti, se kterými pracujeme, jsou senzitivní a kooperativní roboti. Rozdíl mezi nimi je v jejich využití. Například senzitivní robot Kuka IIWA je nasazen na takové operace, které jsou pro člověka ergonomicky náročné. Kooperativní spíše pomáhají s fyzicky náročnými operacemi. Na druhou stranu umělá inteligence je ve ŠKODA AUTO poměrně nové téma. Projekty z této oblasti uskutečňujeme až v poslední době.

Foto: Milan Mošna

Autor: Magdaléna Sikorová

Petr Švarc (PŠ): Typ úloh pro roboty a umělou inteligenci se v průběhu let mění. Už to není jako ve večerníčku Káťa a Škubánek, kdy robot sice chvilku uklízí, ale nakonec se zadře a je víc ke zlosti než k užitku. Člověk dělá chyby z nepozornosti, z důvodu únavy nebo v důsledku rutinní činnosti, robot ne. Příkladem je třeba projekt, který v současné době rozvíjíme – Kontrola motorového prostoru pomocí vysokorychlostní kamery. Kamera s umělou inteligencí dokáže daleko lépe než člověk pohlídat, zda jsou všechny komponenty motoru tam, kde mají být. Umělá inteligence tak zajistí konstantní kvalitu produktu. Jaká je strategie společnosti ŠKODA AUTO v oblasti robotiky a umělé inteligence? PŠ: Strategie v oblasti umělé inteligence a robotiky se ve ŠKODA AUTO oproti minulosti změnila. Snažíme se o její operativnější a komplexnější pojetí. Začíná u specifických požadavků odborných oddělení ve Škodovce a podle nich se rozvíjí do dalších částí celé automobilky. Jde zásadně o týmovou spolupráci, do které vstupuje sales, marketing, logistika, výroba, personální oddělení a další. Z pohledu konkurenční strategie vidím největší potenciál ve výrobě a našem produktu samotném. Projektem, který je příkladem takové spolupráce, je optimalizace logistických procesů. Logistiku v automobilovém koncernu rozhodně nenaplánujete v Excelu. Vyvíjíme proto propracovaný systém rozvrhování a plánování za pomoci umělé inteligence. Jeho cílem je co nejefektivnější pospojování jednotlivých dílů řetězu procesu výroby aut tak, aby na sebe vzájemně perfektně navazovaly. Od přesného načasování dodávek komponentů, přes jejich zpracování ve výrobě, až třeba k plánování marketingu a obchodu.

NĚKTEŘÍ ROBOTI JSOU CHYTŘEJŠÍ NEŽ JINÍ

Na jakém dalším zajímavém projektu v oblasti umělé inteligence v současnosti pracujete? PH: Mezi velmi zajímavé projekty, které ve ŠKODA AUTO právě realizujeme, patří integrace a nastavení operací pro senzitivního robota Kuka IIWA. Je to chytrý robot, který už umí sám přemýšlet, nebo spíše hledat různé cesty, aby vyřešil zadanou úlohu. Stejně jako konvenční robot, dostane konkrétní zadání, ale už umí sám vyhodnocovat aktuální situaci. Třeba reaguje na překážku tím, že si sám zvolí správnou cestu, nebo dokáže zareagovat na odpor a změnit podle něj intenzitu tlaku. Díky tomuto chování je pro člověka bezpečný. Využíváme také roboty, kteří pracují v kooperaci s člověkem. Pomáhají tam, kde člověk nestačí nebo je ohroženo jeho zdraví. Zvedají například hodně těžké předměty. Jeho přítomnost dokážou vnímat, takže mu neublíží a nemusí být za oplocením. Kolik robotů dnes ve ŠKODA AUTO máte? PH: Konvenčních robotů, o kterých jsem mluvil na začátku, máme několik set. Kooperativní a senzitivní roboti jsou zatím instalováni v jednotkách kusů. ŠKODA AUTO se v současné době otevírá tech-

nologiím umělé inteligence. Stojíme teprve na začátku, ale s velkou perspektivou do budoucna. Inteligentní roboti mají ve výrobě aut obrovský potenciál.

ROBOTI NASTUPUJÍ TAM, KDE ČLOVĚK NESTAČÍ. PŘESNĚ TAK, JAK TO VYMYSLEL ČAPEK Nahradí takoví roboti do budoucna práci lidí? PH: Ano, ale jen do určité míry. Spíš by se dalo říci, že budou s člověkem spolupracovat a pomáhat mu. Zastanou práce, které jsou pro člověka těžké nebo přímo nemožné. Například náš senzitivní robot má 7 os pohybu. To mu umožňuje dělat takovou práci, kterou by člověk ani vykonat nemohl. Do budoucna budeme potřebovat pracovníky, kteří budou s roboty umět komunikovat a starat se o ně. I proto je dnes kladen důraz na nové dovednosti pracovníků, které dříve nepotřebovali. PŠ: Představa, že roboti a umělá inteligence budou brát lidem práci, se podle mého názoru, nenaplní. Toto téma je ve ŠKODA AUTO ještě poměrně mladé. Už teď je ale jasné, že do budoucna budeme potřebovat odborníky nejen na umělou inteligenci, ale také třeba na Big data, která jsou pro rozvoj IT projektů v současné době základem. Umělá Inteligence nemá za cíl lidem práci brát, ale doplňovat a zlepšovat jejich schopnosti. PH: Roboti nemůžou člověka nikdy nahradit úplně. Například neumí být kreativní. Tedy v současnosti. Ale my lidé si přece něco musíme nechat pro sebe, ne? (smích)

Chcete-li se již při studiu podílet na podobných projektech, sledujte, sledujte www.skoda-kariera.cz, a najděte si svoji pracovní pozici.

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 17

ROZHOVOR

doc. Mgr. Hana Rudová, Ph.D. z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Plánování nebo rozvrhování je třeba všude „Pro řadu činností je třeba plánování nebo rozvrhování. Nejde o to soustředit se na dokonalost, ale umět brát v úvahu i realitu,“ říká žena, která celou svou profesní kariéru věnuje plánování a rozvrhování aktivit jako jsou třeba předměty ve škole. Systém na sestavování rozvrhů, s jehož výzkumem začala, využívají univerzity z celého světa. V rozvrhování dokonce organizuje s kolegy mezinárodní soutěž. Autor: Magdaléna Sikorová

Proč jste se rozhodla studovat, pro ženy nezvyklý obor, informatiku? Měla jsem ráda matematiku, ale bylo mi jasné, že uživit se jen matematikou nebude snadné. Proto jsem začala na vysoké škole studovat informatiku, která má k matematice blízko. Obor, který byl v té době asi ještě méně atraktivní pro ženy než dnes. Ale moji spolužáci kluci mě vzali v pohodě mezi sebe. Naopak jsem se toho od nich hodně naučila, protože mi chyběly základy, které jsem na střední škole vůbec neřešila. Jak jste se dostala přímo k oboru plánování a rozvrhování? Při přípravě své doktorandské práce jsem potkala pana profesora Luďka Matysku, který se hlavně zabýval infrastrukturou a velkými 18 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

počítači, ale společně jsme začali pracovat na rozvrhování pomocí logického programování s omezujícími podmínkami. Tam jsem začala svoji cestu rozvrhování. Začali jsme vymýšlet, jak nalézt rozvrh pro předměty na naší fakultě. Líbí se mi totiž praktické problémy a jejich řešení. Připadá mi zbytečné vymýšlet si vlastní, když existuje tolik zajímavých problémů v praxi, které dobře řešit neumíme. Jak vznikl systém pro rozvrhování, na kterém pracujete? Po ukončení doktorského studia mě oslovil kolega Keith Murray z Purdue University, kde řešili podobné problémy jako u nás na fakultě. Půl rokem, který jsem strávila na Purdue, postupně začal výzkum, jehož výsledkem byl systém UniTime. Do projektů, které jsem pak vedla u nás na škole, se brzy zapojil Tomáš Müller z Univerzity Karlovy, který se stal hlavním výzkumníkem a vývojá-

Foto: Martina Morávková

BAVÍ MĚ ŘEŠIT PRAKTICKÉ PROBLÉMY

řem systému. Nebylo to snadné, ale Keith našemu rozvrhování věřil a dokázal ho v průběhu let prosadit pro rozvrhování univerzity jako celku, což je stále ojedinělé.

Metacentrum. Nebo jsme s kolegy v laboratoři plánovali náročné datové přenosy pro multimédia. Plno věcí potřebuje plánování, a tak se člověk dozví spoustu nového.

Dnes v UniTime sestavují rozvrháři rozvrhy nejen na naší fakultě, ale i na většině naší univerzity. Systém je volně přístupný pro každého a díky jeho aplikaci na různých fakultách a katedrách na Purdue i na naší univerzitě umí vyřešit různorodé problémy. Proto ho využívá mnoho dalších univerzit po celém světě.

Co plánujete v plánování do budoucna? Teď mě velmi zaujal projekt plánování nákladní dopravy. Ozvala se nám firma, která má složité reálné problémy, a chce se s námi podílet na jejich řešení, což je pro mě vždy zajímavé. Hraje zde roli mnoho faktorů, které by praktické rozvrhování mělo umět vzít v úvahu. Důležité je využití mnoha dat souvisejících se změnami ve výrobě přepravovaného zboží, faktorem počasí, kolonami na silnicích nebo i stávkami.

ROZVRHOVÁNÍ JE SLOŽITÉ, DOKONCE SE V NĚM SOUTĚŽÍ

Co všechno s takovou přípravou rozvrhu na vysoké škole souvisí, jak moc je to složité? Na Purdue University, kde se poprvé začalo naše rozvrhování předmětů používat, je skoro 45 000 studentů, takže jsem si ze začátku vůbec nebyla jistá, že se nám podaří vytvořit funkční řešení. Možných kombinací je spousta a sestavit ideální rozvrh pro všechny zároveň není možné. Náš systém umí například vytvořit individuální rozvrhy pro jednotlivé studenty. Rozvrh je sestavený tak, aby splnil co nejvíce přání jednotlivých studentů, nepřekrývaly se jim časy jednotlivých přednášek a mohli chodit na maximum předmětů, které si vybrali.

V mé práci vždy hráli velkou roli moji spolupracovníci po celém světě. Stále hledám nové lidi, se kterými bych mohla spolupracovat, ať už jsou z výzkumného nebo průmyslového prostředí či z naší školy. Ráda spolupracuji se studenty, líbí se mi, když se už na vysoké škole můžou zapojit do řešení obtížných problémů z praxe, o které je dnes díky umělé inteligenci ještě větší zájem než dříve.

Jaká jsou úskalí rozvrhování? Právě ten lidský faktor. Nejde jen zadat data do počítače, ale je důležité také brát v úvahu okolní vlivy a správně interpretovat požadavky lidí. Při rozvrhování je třeba, aby počítač dodržoval striktní pravidla, jaká mu zadáte. Lidé ale při zadání někdy udělají chybu a takový rozvrh by byl nepoužitelný. Samozřejmě, jako při zavádění jakéhokoli nového systému, je třeba vyřešit jeho správnou aplikaci do praxe. Vzhledem k tomu, jak souvisí s lidmi, je velmi důležité, aby člověk, který s ním pracuje, dokázal s rozvrhy pracovat a s pomocí UniTime je přizpůsobit. Vy se také podílíte na organizaci soutěže v rozvrhování. Ano, i v rozvrhování se dá soutěžit. S kolegy organizuji soutěž International Timetabling Competition 2019. Hlásí se do ní účastníci z celého světa, kteří budou řešit reálné rozvrhovací problémy z naší školy i ze zemí jako je USA, Polsko, Turecko, Pakistán nebo Keňa. V tuto chvíli je zaregistrováno téměř 200 uživatelů z více než 50 zemí.

PLÁNOVAT A ROZVRHOVAT SE DÁ SKORO VŠECHNO

Na jakých projektech ještě pracujete? Ve své profesní kariéře jsem se podílela na mnoha projektech, z nichž většina se týkala plánování a rozvrhování. Moje práce je vždy hodně ovlivněna lidmi, se kterými zrovna pracuji. Zajímavé projekty se týkaly třeba rozvrhování dopravní signalizace s kolegy z Carnegie Mellon University, plánování přenosu a zpracování dat produkovaných urychlovačem částic v Brookhaven National Laboratory nebo rozvrhování činností robotů ve výrobě s kolegou z Vietnamu. Dlouho jsem pracovala na plánování výpočetních úloh pro gridy, kdy jsme navrhli plánovač, který se používal v národním gridu

doc. Mgr. HANA RUDOVÁ, Ph.D. Jako docentka se zabývá plánováním a rozvrhováním na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, kde v roce 2001 získala PhD. V letech 2001 a 2016 působila na Purdue University a Carnegie Mellon University v USA. Je autorkou více než 120 vědeckých článků, pracuje v programových výborech mnoha prestižních konferencí jako je ICAPS, AAAI, IJCAI, PATAT nebo CP. Spoluorganizuje soutěž v rozvrhování ITC 2019. V letech 2011 až 2015 byla proděkanka pro bakalářské a magisterské studium.

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 19

ROZHOVOR

Petr Lipenský, Denisa Parkosová a Daniel Vojík z ČSOB

Seznamte se, váš nový bankovní úředník je robot V ČSOB už mají 82 plně funkčních robotů. Pomáhají lidem dělat práci, která je nudná a nezáživná. Nejde však o robota, který sedí v kanceláři za stolem a píše na klávesnici. Jak zaměstnat robota v bance ví ředitelka pro oblast zpracování operací Denisa Parkosová. Daniel Vojík a Petr Lipenský její podrobný výklad doplnili dalšími postřehy. Autor: Magdaléna Sikorová

Co znamená, když se řekne automatizace a robotizace v bance? V bance naší velikosti probíhá v každém okamžiku ohromné množství procesů, které zpracovávají klientské požadavky, přenášejí a zapisují data, odesílají výstupy, komunikují s klientem a předávají informace mezi jednotlivými útvary. A tak samozřejmě najdete v bance spoustu aplikací, které automatizují toto zpracování. Představte si například aplikace na zpracování platebních příkazů, zakládání a správu bankovních produktů – účtů, karet, úvěrů – aplikace pro věrnostní program a samozřejmě mnoho dalších. V dnešní době si velké množství úkonů klient zařídí sám, například v elektronickém bankovnictví, někdy je ale zapotřebí člověk. Pracovník banky, který požadavek přijme, zkontroluje, zpracuje v konkrétní aplikaci a klienta informuje, že vše bylo dokončeno. A právě tyto lidské činnosti se 20 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

snažíme robotizovat. Samozřejmě si nepředstavujte, že před počítačem sedí robot a pracuje na klávesnici nebo s myší. Robot v našem pojetí je program, algoritmus. Takový program dělá, zjednodušeně řečeno, to samé, jako člověk jen rychleji a téměř 24 hodin denně. Znamená to, že takoví roboti člověka v jeho práci časem nahradí? Ne, to vůbec ne. Nahradí člověka v pracích, které jsou rutinní. Anebo v takových, které probíhají v řekněme nepříjemných okolnostech. Krásným příkladem je využití robota mimo klasickou pracovní dobu. Určitě ale nemůžeme předpokládat, že roboti nahradí člověka. Spíše dojde k přesunu lidských kapacit na jiný typ práce. Lidé se tak mohou věnovat specializovanější a zajímavější práci. Důkazem, že robotizace není strašák, je i fakt, že největší množství podnětů pro robotizaci dostáváme právě z našich Back-office útvarů, kde zpracování požadavků klientů probíhá.

Foto: Milan Mošna

ROBOT JE RYCHLEJŠÍ NEŽ ČLOVĚK, ALE NEZVLÁDNE VŠECHNO

DENISA PARKOSOVÁ Vystudovala Filosofickou fakultu UK v Praze, obor informační věda a dále MBA na University of Pittsburgh. Do ČSOB banky, kde zastává pozici výkonné ředitelky útvaru Zpracování operací a nákup, přišla před třemi a půl lety z Generali a České pojišťovny. V oblasti Operations se Denisa snaží prosazovat témata efektivity, lean přístupů, optimalizace, robotizace, artificial inteligence a další možné formy inteligentní procesní automatizace.

Samozřejmě v souvislosti s robotikou vznikají nové, specializované pozice pro odborníky na robotizaci a umělou inteligenci. Máme v bance tým řešící komplexně robotizaci od vyhledávání vhodných příležitostí až po vývoj a nasazení robota do procesu, kombinuje v sobě jak procesní řízení a business analýzu, tak programování, testování, řízení provozu. Takové pracovníky my dnes hledáme.

HLEDÁME LIDI, KTEŘÍ UMÍ CHYTŘE PŘEMÝŠLET

Jakou odbornost by tedy měli mít lidé, které hledáte? Odbornost, jako taková, určitě není rozhodující, i když samozřejmě přispívá k tomu, jaké znalosti si uchazeč k nám přináší. Třeba já jsem vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, takže typicky humanitní směr, a dnes zodpovídám za řízení provozu v bance a robotizaci. ČSOB je velká banka a při realizaci jednotlivých aktivit je klíčem k úspěchu spolupráce mezi jednotlivými týmy. A u robotizace to platí dvojnásob, protože její potenciál není jen v back-office ale i v ostatních útvarech (jako například v direct marketingu, reportingu, controllingu, risk managementu). V týmech, které přímo připravují a programují roboty, máme business analytiky a vývojáře. Není tedy až tak důležité, jak moc bude uchazeč technicky vzdělaný, ale spíš, jak dokáže pochopit procesy v bance, potřeby klientů, možnosti automatizace a také jak efektivně bude spolupracovat v rámci firmy a jakou energii vloží do realizace U vývojářů se samozřejmě hodí, pokud mají znalosti informatiky, ale není to podmínkou. Je důležitá schopnost učit se nové věci a zbytek přinese neocenitelná praxe.

UMĚLÁ INTELIGENCE UMÍ ČÍST I POSLOUCHAT

Na jaké úrovni je dnes robotizace v ČSOB? K dnešnímu dni máme v chodu 82 robotů. Zároveň se díváme do budoucna a snažíme se předvídat další trendy ve využití robotů nebo umělé inteligence. Poslední rok se zaměřujeme nejen na zavádění robotů, ale hlavně na jejich propojování s dalšími technologiemi. Příkladem je proces identifikace klienta, kde kombinujeme využití tabletu pro focení, vytěžení dat a umělou inteligenci. V praxi to tedy vypadá tak, že klient se na přepážce identifikuje občankou, klientský pracovník ji vyfotí tabletem, data se automaticky „vytěží“ z obrázku a robot data přepíše do systému.

Jaké zajímavé projekty v oblasti automatizace a robotizace už realizujte? Realizujeme projekty robotizace, chatboty i zmíněné propojování více technologií do jednoho procesu. Chatboti jsou již dneska běžná praxe, v ČSOB máme chatboty jak pro interní potřeby, tak pro podporu klientských dotazů. Jedním z také velmi zajímavých projektů, je propojení robota a sémantické analýzy textů. Robot bude umět číst a třídit různé texty, vytahovat z nich důležitá fakta a data a ty bude dále zpracovávat v bankovních systémech. Pokud narazí na problém, vyžádá si pomoc svého lidského kolegy. Tady už se nejedná o rutinní robotizaci, ale o začátek využívání umělé inteligence. A na to se opravdu těšíme. Na konci tohoto roku budeme mít první reálné využití v praxi. Tak uvidíme...

ZÍSKALI JSME BANKOVNÍHO OSKARA

Čím je vaše banka v oblasti robotiky automatizace jedinečná? Věřím, že patříme mezi nejlepší v České republice. Máme přes 80 robotů a mnoho kombinací dalších chytrých řešení z oblasti robotizace a umělé inteligence, která už existují nebo se právě dokončují. Také velmi důsledně sledujeme nové trendy a snažíme se je rozvíjet. Prostě si nemyslíme, že stačí, co máme. Snažíme se jít pořád dál. Už teď rozvíjíme nový trend neuronových sítí a chytré umělé inteligence. Potvrzením, že jdeme správným směrem, jsou mezinárodní ocenění. Před několika dny jsme v Paříži přebrali takového bankovního Oskara. V prestižní soutěži Efma-Accenture CIG Awards, která hodnotí nejlepší projekty v oblasti bankovních inovací po celém světě, jsme se umístili na 3. místě v kategorii „Workforce experience“. Celkem bylo do soutěže přihlášeno 635 inovací z 235 institucí ze 70 zemí. Co byste vzkázali studentům, kteří hledají své uplatnění a zajímá je robotizace a umělá inteligence? Nebojte se přihlásit do banky a přijďte. Nové technologie jsou naším koníčkem. Budete mít možnost se podílet na skvělých projektech.

DANIEL VOJÍK V ČSOB působí 12 let na různých pozicích v oblasti procesního managementu a business architektury, aktuálně v roli manažera útvaru Robotizace. Vystudoval Západočeskou univerzitu v Plzni a Vysokou školu ekonomickou v Praze.

PETR LIPENSKÝ Programový manager Robotizace a umělé inteligence. 8 let působí v ČSOB v oblasti digitální transformace. Předtím pracoval v automotive ve firmě Siemens. Vystudoval TU Liberec – obor materiálové inženýrství a Vysokou školu finanční a správní – ekonomie a management.

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 21

ROZHOVOR

Jan Procházka z T-Mobile

Jaká je budoucnost automatizace v T-Mobilu? Nevyhnutelná Věděli jste, že ve firmě T-Mobile je celé oddělení zaměřené na robotiku? O své práci a vášni k robotům si s námi povídal Jan Procházka, který na oddělení Elektroniky pracuje už několik let na projektech z mnoha zajímavých oblastí. Autor: Magdaléna Sikorová

CO UDĚLÁ ROBOT V BLUDIŠTI?

Co vás na tématu umělá inteligence a robotika nejvíc baví? Na robotech mě fascinuje asi hlavně to, jak jsou nevyzpytatelní. Musíte vědět, co po nich chcete, aby to opravdu udělali. Ani tak není jisté, že udělají, co mají. Vždycky zmiňuji příklad s robotem v bludišti. Když ho chcete naučit, aby se v bludišti pohyboval, naprogramujete ho tak, aby točil koly co nejrychleji a za každou kolizi byl potrestán. Co udělá? Začne se točit dokola. Tedy nestačí jen jednoduchá úvaha, ale musíte to domýšlet dál, a to mě baví. Jak jste se vlastně k tomuto oboru dostal? Vždycky mě bavila matematika, nezajímala mě ta finanční, ani jsem ji nechtěl učit, a tak pro mě byla jasnou volbou informatika. Je třeba 22 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

také dodat, že když jsem já studoval na střední škole, ještě jsem doma ani neměl internet, takže jsem si vše hledal v knihách. Zásadní se pro mě staly knížky „Umělá inteligence 1-3“ od Vladimíra Maříka, které mě k jejímu studiu přivedly. No a samozřejmě, kdo by neznal filmy jako Číslo 5 žije nebo seriál Knight Rider, na kterých jsem vyrůstal. Mimochodem to, co umělo auto v seriálu, je vlastně dnes už z větší části realitou – autonomní řízení, rozeznávání překážek, komunikace s řidičem mluvenou řečí atd.

VLAK S ROBOTIZACÍ SI NESMÍME NECHAT UJET

Jak se dotýká zaměstnanců a jak zákazníků? Jsem přesvědčený o tom, že tento obor jde obrovskou rychlostí dopředu a zaměstnanci se musí sebevzdělávat, jinak jim ujede vlak.

Zákazníkům robotika a umělá inteligence přináší velký benefit především v oblasti bezpečnosti a kvality. Jedním z příkladů může být projekt automatizace ve svařovně, kdy dokážeme díky strojovému vidění ze 3 metrů najít chybu v pozici svaru až s přesností 50 mikrometrů a nejen vyhodnotit jeho kvalitu, ale na základě takového pozorování i automaticky vylepšit řízení svářecího robota.

MOBOTA JSME SI VYCHOVALI OD DÍTĚTE K DOSPĚLÉMU Na jakých projektech z oblasti umělé inteligence a robotiky v současnosti pracujete? V T-Mobilu na úseku Automotive Delivery vedu tým Automatizace měření a řízení. Společně pracujeme na mnoha velmi zajímavých projektech.

V současnosti také jednáme s Matematicko-fyzikální fakultou, že bych u nich vyučoval. Šlo by o úplně nový předmět, výuku programování v LabVIEW, které se používá hlavně ve fyzikálních laboratořích k programování měřicích zařízení. Fyzici sice dobře rozumí technickým zákonitostem, ale většinou moc neumí programovat. Informatici zase obvykle neznají LabVIEW. Myslím si, že když tyto dovednosti spojí, budou moct pracovat na hodně zajímavých projektech. Já bych jim chtěl znalosti o LabVIEW předat. Třeba se někdo nadchne tak jako já. Jak vidíte budoucnost umělé inteligence a robotiky v T-Mobilu? Jako všude jinde – nevyhnutelně. Automatizace je prostě nutná. Systémy jsou složité a je třeba, aby pracovaly rychle a nepřetržitě. A vlastně ani není důvod, aby to dělali lidé.

Za všechny bych jmenoval náš projekt MoBot, který bych nazval skoro naším dítětem. Od začátku do konce jsme si ho sami navrhli včetně mechaniky, elektroniky a řízení. První kusy jsme si dokonce i tiskli na vlastní 3D tiskárně. A stále ho vyvíjíme dál. Jde o robotickou platformu na testování dotykových obrazovek. Využitelný je jako nástroj při blackbox-testování telefonů, tabletů, autorádií, ATM atd. nebo například při automatizaci rutinní obsluhy telefonu pro klienty. Který považujete za nejzajímavější a proč? Za nejzajímavější pro tuto chvíli považuji práci pro ELI Beamlines v Dolních Břežanech, kde se podílíme na vývoji řídicího systému nejvýkonnějšího evropského laseru. Jde o práci v akademickém prostředí, a to mě opravdu moc baví. Mnoho věcí se tam naučím a zároveň můžu předat hodně ze svých znalostí, nasbíraných z velké části při práci na projektu pro RICE. RICE je Regionální inovační centrum elektroniky Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, pro které jsme vyvíjeli měřicí subsystém silnoproudé laboratoře. Úloha to byla nesmírně obtížná a hlavně, co se týče programování pro FPGA, je tahle zkušenost neocenitelná.

KDYŽ NĚCO UMÍM, JE SAMOZŘEJMÉ, ŽE TO UČÍM OSTATNÍ Předáváte svoje znalosti dál a jak? Neumím si představit, že bych to nedělal. Považuji za samozřejmost, že když něco umím, tak to také učím. Například dnes jdu na Matematicko-fyzikální fakultu, kde budu představovat témata, která by studenti mohli zpracovat ve svých závěrečných pracích.

Pořádáme také různé akce. Například na mladoboleslavské průmyslovce pořádáme workshopy pro studenty o práci u nás. T-Mobile každoročně také připravuje konferenci pro studenty s názvem T-DAY. Minulý rok jsme v našem stánku představovali robota. Letos připravujeme prezentaci našeho projektu – Měřící systém ve velké laboratoři. Návštěvníkům ukážeme, jak se dá postavit spolehlivé, bezpečné a synchronní měření se stovkami měřených kanálů v prostředí LabVIEW. Takové, jaké jsme připravovali pro naše zákazníky.

JAN PROCHÁZKA V letech 2004–2010 – studoval na MFF UK – obor teoretická informatika, zaměření umělá inteligence, neuronové sítě, evoluční algoritmy a robotika. Od roku 2003 do roku 2010 pracoval jako programátor analytik ve firmě gedas, kde působil jako vývojář VBA maker pro CATIA a konzultant. Od roku 2011 do roku 2017 pracoval jako senior programátor a od roku 2018 jako manažer Automatizace měření a řízení na úseku Automotive Delivery v T-Mobilu.

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 23

Foto: Milan Mošna

Ivo Hawiger a Martin Kubenka z České pojišťovny

ROZHOVOR

Pojišťovna budoucnosti vyřídí vše za vás. I s pomocí robotů Automatizace a robotizace v posledních letech našla své nezastupitelné místo i v pojišťovnictví. Jak roboti pomáhají likvidovat pojistné události nebo s agendou registru motorových vozidel se dozvíte od odborníků na umělou inteligenci, Martina Kubenky a Ivo Hawigera.

člen Skupiny Generali

Autor: Magdaléna Sikorová

ROBOT SI S VÁMI NA PIVO NEZAJDE

Automatizace a robotizace v pojišťovně, co to vlastně znamená? Martin Kubenka (MK): Řekl bych, že robotizace je podmnožinou automatizace. Pokud bych měl zmínit rozdíl mezi robotikou a systémovou automatizací, tak velkou výhodu robotiky vidím v tom, že není třeba řešit složité úpravy aplikací, nejsou zde téměř žádné integrace, čímž se zjednodušuje celý proces automatizace. U systémové automatizace jde o úpravy systémů, tzv. kódování, kde je vývoj, včetně testů, náročnější jak časově, tak většinou i finančně. Máme zrobotizovaných několik procesů. Jde o jednoduché a rutinní procesy, které robota naučíme a on je pak vykonává za člověka. Ivo Hawiger (IH): Činnosti, které naši roboti dělají, jsou většinou jednoduché rutinní práce, které jsou z velké části mechanické a pro člověka nezábavné. Například přepisují data z jednoho systému do druhého. Dat je čím dál tím více a člověk už ani není schopen je sám zpracovat. Robot to dokáže. Co budou dělat lidé, kteří tuto práci, do této doby, vykonávali? IH: Začnou dělat něco zábavnějšího, tvůrčího. Věřím, že najednou budou mít prostor více přemýšlet. Nebudou už muset dělat jednotvárnou práci, která málokoho naplňuje, a budou spokojenější. Lidé určitě práci neztratí. Jen se budou moci více soustředit na pomoc klientovi nebo na expertní činnosti. Práce je pořád hodně. MK: Navíc já vždycky říkám, že robot si s vámi na pivo nezajde. V tomto robot zřejmě člověka nikdy plně nenahradí. I když, kdo ví... ale to by bylo smutné. IH: Myslím si, že v budoucnu bude mít každý člověk svého robota, se kterým bude spolupracovat a on se o něj bude na oplátku starat. Tak daleko ale ještě nejsme. Zatím potřebujeme tvůrce robotů. Takové lidi, kteří budou umět roboty vymyslet a naprogramovat, my dnes hledáme. Co by měli lidé, které hledáte, umět? IH: Především by měli být schopní dobře pozorovat a analyzovat jednotlivé pracovní činnosti. Bylo by fajn mít i základní povědomí o IT. Ale vůbec to nemusí být programátoři. Dokonce si myslím, že práce u nás by pro typického „ajťáka“ ani nebyla výzvou. My hledáme všestrannost, zdravý lidský rozum a nadšení.

MK: Přesně tak, důležitější je pro nás schopnost přemýšlet. „Naklikat“ robota ho už naučíme .

DETEKCE PODVODŮ A ODHAD ŠKODY, I TO UŽ ZVLÁDNE UMĚLÁ INTELIGENCE

Jak u vás probíhá zavádění robotů, případně další automatizace? MK: Můžeme říct, že v současnosti máme v chodu kolem 30 robotů. Samotné číslo je možná nic neříkající, protože každý proces je rozdělen do několika modulů, a ty jsou samy o sobě taky roboty. Ti v současné době dělají hlavně tu jednoduchou a rutinní práci, například kontrolují a přepisují data z registru motorových vozidel nebo při vymáhání pohledávek umí shromáždit všechny potřebné dokumenty z různých systémů a přeposlat je dál. IH: Roboti na našem oddělení už běžně, třeba při likvidaci pojistných událostí, přepisují data ze zdroje do našeho systému. Postupně rozšiřujeme jejich schopnosti o jednoduché rozhodování. Dnes už umí například automaticky klasifikovat dokumenty, roztřídí je podle typu, zařadí do správného spisu a připraví pro zpracování člověkem. Představte nám nějaký zajímavý projekt, který už realizujete nebo připravujete do budoucna. ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 25

ROZHOVOR

IH: Jeden z velmi zajímavých projektů, který je už dnes v realizaci, je při odhadu zemědělských škod v terénu. Pro vyfocení pojistné události používáme dron, který je propojen s umělou inteligencí. Ta, na základě fotek z dronu, umí vypočítat rozsah škody. Také velmi zajímavým projektem, na kterém pracujeme, je rozpoznání pojistného podvodu na základě analýzy fotek. Robot umí z obrovského množství fotek najít podobné poškození jednoho auta nebo několik podobných pojistných události od jedné osoby. Na tyto nesrovnalosti upozorní a připraví podklady pro člověka, který vše prověří. MK: Zajímavý je také projekt samotného vyhledávání procesů, které jsou vhodné pro robotizaci. Takzvaný Process Mining vyhodnocuje jednotlivé procesy, které jsou v našich systémech, a navrhuje, který proces je vhodný k automatizaci. Který projekt robotizace byl, podle vás, průlomem v procesech pojišťovny? IH: Převedení registrace a likvidace pojistných událostí na robota. Dneska 80 % jednoduchých škod z připojištění asistence vyřizujeme bez dotyku lidské ruky. A to je velký průlom, protože se ukázalo, že to jde. Všechno se tak výrazně zjednodušilo a velmi urychlilo. A profitují z toho především klienti.

UMĚLÁ INTELIGENCE SE POSTARÁ O SPOKOJENOST KLIENTA Čím jste v porovnání s konkurencí jiní?

MARTIN KUBENKA Senior manažer Technologické podpory služeb Zodpovědný za automatizaci, digitalizaci a zvyšování efektivity.

IH: Jsme neustále v kontaktu s novými technologiemi a chytrými lidmi kolem nich. A i když jsme velká korporace se složitějšími vnitřními procesy, tak si myslím, že naše pojišťovna nastavuje trendy procesní automatizace v oblasti pojišťovnictví.

IVO HAWIGER Senior manažer v oblasti business analýz a projektů Zodpovědný za aplikaci moderních technologií a přístupů v likvidaci pojistných událostí.

26 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

Jak vidíte pojišťovnu budoucnosti? MK: Myslím si, že do budoucna bude s rozvojem výpočetního výkonu a technologií stále více procesů automatizovaných. V budoucnu se díky novým technologiím budeme moci více soustředit na klienta a rozvoj služeb. Už dnes dokážeme klientovi hodně pomoct a zjednodušit mu život i v tak nepříjemné situaci jako je autonehoda. V budoucnu může být naše pomoc klientovi ještě lepší a více zaměřená na jeho potřeby. Služby budou rychlejší, klient bude mít méně starostí, o většinu jeho potíží by se mohla postarat pojišťovna. Už samotné nahlášení škody nebo změny na smlouvě budou otázkou vteřin a většina věcí bude automatizovaná, a to od samotného požadavku klienta až po vyřízení. IH: Pojišťovna budoucnosti je, jednoduše řečeno, všestranná péče o klienta. Měl by to být nejlepší přítel v nouzi.

Foto: Milan Mošna

MK: Podle mě je naše velká výhoda, že máme velmi profesionální interní tým. Toho si velmi vážím. Naši specialisté dokáží daleko lépe pochopit naše zákonitosti, znají prostředí a rozumí interní komunikaci. Navíc dokáží vytvořit i velmi složité roboty, takže ani u obtížných procesů nejsme odkázání na pomoc „z venku“. To vše pak přinese daleko kvalitnější a rychlejší práci.

Ä?len Skupiny Generali

ROZHOVOR

Antonín Vobecký z Valeo

Umělá inteligence umí zachraňovat životy Student doktorandského studia, Antonín Vobecký je už ve svých 24 letech uznávaným odborníkem na umělou inteligenci. Jeho bakalářská práce byla oceněna cenou děkana a diplomovou práci bude prezentovat na konferenci v Jižní Koreji. Ve spolupráci s odborníky ze společnosti Valeo učí auta být chytřejší. Autor: Magdaléna Sikorová

Čím vás zaujal obor umělé inteligence, proč jste se ho rozhodl studovat? Pro přechod ke studiu počítačového vidění a umělé inteligence v magisterském studiu jsem se rozhodl z několika důvodů. V průběhu bakalářského studia robotiky jsem zjistil, že mě nebaví „jen“ programovat. I má bakalářská práce se zabývala více umělou inteligencí než robotikou. Také během několika letních stáží v předních vědeckých týmech na ČVUT FEL jsem zjistil, že mě umělá inteligence a počítačové vidění 28 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

velmi baví a chtěl bych tento obor studovat více. Jedná se o obory, které jsou v dnešní době velice populární a pronikají do našich každodenních životů. Ať se již jedná o systémy podpory řízení motorového vozidla, hlasové asistenty, detekci obličejů na fotkách, cílenou reklamu na webu nebo dokonce pořadí článků na sociálních sítích. Na jaké téma byla vaše bakalářské práce, v čem byla inovativní? Zabývala se tématem předpovídání úmyslů chodců v blízkosti přechodů. Cílem bylo pomocí pravděpodobnostních odhadů (Bayesovského modelu) předpovídat, zda bude chodec chtít do 3 sekund přejít přes silnici. Hlavní motivací tedy bylo zabránit střetům chodců s vozidly a přispět tak k větší bezpečnosti všech účastníků silničního provozu.

Foto: Milan Mošna

NEBAVILO MĚ „JEN“ PROGRAMOVAT, CHTĚL JSEM JÍT JEŠTĚ DÁL

Jaká ocenění jste za tuto práci získal? Získal jsem za ni cenu děkana a její následné rozšíření bylo dokonce použito na opravdovém automobilu. Při nástupu do magisterského studia jsem se s touto bakalářskou prací přihlásil o stipendium firmy Valeo a uspěl jsem.

AUTA BUDOU NEJEN JEZDIT, ALE TAKÉ VIDĚT

Co vám přineslo stipendium ve firmě Valeo? Možnost konzultací a spolupráce s lidmi, kteří se delší dobu pohybují v oblasti vývoje autonomních vozidel a mají již i zkušenosti z praxe. Konzultace s nimi na témata mé diplomové práce byly vždy velmi přínosné. Na jaké téma jste napsal diplomovou práci? Má diplomová práce nese název „Data Augmentation for Neural Networks Training“. Jedná se tedy o metodu rozšíření trénovacích vzorků pro trénink neuronových sítí. Co to v praxi znamená?? Navrhl jsem systém pro generování obrázků lidí. Schopnost generovat osoby v obecných, ale uvěřitelných pózách přináší výhody při učení systémů detekce lidí. V praxi to znamená, že do nahraných videí, které se vyhodnocují kvůli učení auta na reálné situace, se uměle přidávají lidé.

nu z největších světových konferencí o počítačovém vidění, která se bude letos konat v Soulu v Jižní Koreji. Jak vám pomáhá spolupráce se společností Valeo? Spolupráce mi pomohla hned v několika směrech. Měl jsem možnost diskutovat s odborníky, kteří se problematikou již delší dobu zaměstnávají a mají tedy dobrý rozhled. Spolupráce mi také přinesla možnost nahlédnout, jak vývoj systémů pro autonomní řízení probíhá v praxi. A v neposlední řadě to byla pomoc při psaní článku, který byl nakonec přijat na již zmíněnou konferenci. Připravujete nějaký další projekt do budoucna ve spolupráci se společností Valeo? Po ukončení magisterského studia jsem se rozhodl pokračovat v doktorském studiu pod vedením Dr. Ing. Josefa Šivice z ČVUT CIIRC. Ze strany Valeo mi byla, během mého doktorátu, nabídnuta možnost spolupráce s novou výzkumnou odnoží valeo.ai. Tato spolupráce mi přinese možnost součinnosti se špičkovými vědci a cestování po celém světě. Tuto nabídku jsem přijal a již se velice těším na vzájemnou spolupráci.

Pro oblast autonomního řízení, která je hlavní motivací této práce, je toto ještě důležitější, a to ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé proto, že stávající datasety s pózami lidí jsou velice limitované. Například člověk dělající stojku za autem se těžko na silnici normálně objeví, přesto na to auto musí být připraveno. Zadruhé je to existence přísných bezpečnostních předpisů pro aplikace autonomního řízení, které požadují validaci systémů v krajních situacích. To znamená, že pro autonomní auta potřebujeme otestovat systémy až do krajních nebezpečných situací. Například couvání na pohybující se děti nemůžeme v rámci bezpečnosti testovat v reálných situacích. Proto do zpracovávaného záběru přidáváme tyto děti uměle. Je velice výhodné mít systém, který umožňuje generovat obrázek člověka v zadané póze. Navržený systém je postaven na Generative Adversarial Networks (GAN sítě). Tyto sítě můžete v současné době znát i z tzv. „deep fakes“, kdy jsou schopny generovat neexistující a realisticky vyhlížející lidské tváře, či vložit známým osobnostem do úst slova, která nikdy nepronesly. Ve výsledku mnou navržený systém, který uměle rozšiřuje databázi situací, co se na silnici mohou stát, vykazuje větší úspěšnost v rozpoznávání chodců. Je založena na konvolučních neuronových sítích, které se zaměřují na podobnosti objektů v detailech.

SPOLUPRÁCE SE SPOLEČNOSTÍ VALEO MĚ ZAVEDLA AŽ DO SOULU

Kde a v jaké formě budete tuto práci prezentovat? Po obhájení diplomové práce jsem pokračoval v jejím vylepšování a pak ji poslal na workshop o autonomním řízení na ICCV. Jde o jed-

ANTONÍN VOBECKÝ je studentem doktorandského studia na ČVUT FEL. Za bakalářskou práci, která byla na téma – predikce pohybu chodců v blízkosti přechodů – dostal cenu děkana. Dále vystudoval program Otevřená informatika, obor Počítačové vidění a digitální obraz. Jeho diplomová práce na téma – rozšířením trénovacího datasetu pro neuronové sítě (za pomoci Generative Adversarial Networks) – byla přijata na konferenci ICCV, která se tento rok koná v Soulu. Dlouhodobě spolupracuje s odborníky společnosti Valeo.

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 29

Rozšířená analytika Podnikové bojiště strojového učení Tradiční i pokročilé („hluboké“) techniky strojového učení dnes nachází uplatnění v řadě sexy oblastí jako jsou hlasová rozhraní a interakce v přirozeném jazyce, počítačové vidění nebo emoční AI. Místem, kde v současné době dochází ke skutečnému boji o odlišení se a konkurenční výhodu, je ale svět analytiky a BI (business intelligence) – či přesněji nová doména rozšířené analytiky (augmented analytics), která ve velké míře využívá právě strojového učení a dalších technik spadajících do domény, jež bývá (často nepřesně) označována jako AI. Autor: Lukáš Erben | Gartner Rozšířená analytika je třetí hlavní vlnou (či generací) datově-analytických platforem. Generační obměna v oblasti analytiky a BI se obvykle týká hlavně toho, jakým způsobem umožňují běžným uživatelům v podniku vytvářet analytické výstupy a dále s nimi pracovat. V první generaci platforem založených na sémantické vrstvě měli uživatelé k dispozici obvykle statický systém s předdefinovanými datatasety a otázkami – jakákoliv změna vyžadovala zásah ze strany IT či specialistů na analytiku a BI, uživatelům pak byly mnohdy k dispozici

jen pravidelně vyjížděné reporty – typicky s měsíční, kvartální či roční periodicitou. Druhá vlna platforem pro vizuální zkoumání dat nabídla uživatelům do značné míry samoobslužné prostředí s vyšší mírou flexibility – obvykle stále šlo o předdefinované datové sety a dotazy bylo obvykle možné jen mírně modifikovat, uživatel si ale obvykle mohl výstupy aktualizovat sám dle potřeby a často byly k dispozici nástroje pro

• IBM Cognos Analytics • Microsoft SSAS/SSRS • MicroStrategy • Oracle Business Intelligence Enterprise Edition (OBIEE) • SAP BusinessObjects

• Qlik • Tableau Software • TIBCO Software – Spotfire

Platformy pro vizuální zkoumání dat (visual data discovery)

Platformy založené na sémantické vrstvě • Řízené IT • Předdefinované, statické • Definovaná data i otázky

• Řízená byznysem • Samoobslužná (obvykle) • Flexibilní • Definovaná data i otázky

Rozšířená datová věda

Míra zapojení AI/ML

Vysoká

• Big Squid • IBM Cognos Analytics • Microsoft Power BI (Quick Insights) • Oracle Analytics Cloud • Qlik • Salesforce Einstein Discovery • SAP Analytics Cloud • Sisense • Tellius • ThoughtSpot Civilní • TIBCO Software’s Spotfire datový vědec • Yellowfin • DataRobot • DataStories • SparkBeyond • H2O.ai

Rozšířená analytika v platformách A&BI

Zlomové okamžiky na trhu analytiky a BI

Rozšířená analytika • Řízená ML • Automatizovaná • Dynamická • Otevřená data i otázky

Měsíce SQL Server Analysis Services SQL Server Reporting Services

Dny/hodiny

Okamžitě/téměř v reálném čase

Čas potřebný k vytvoření pokročilého analytického výstupu

30 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

Dnes

Během dvou až pěti let

Zdroj: Gartner

Nízká

samoobslužnou vizualizaci výstupů (grafy apod.). Zásadní změny nastavení analytického a BI prostředí nicméně stále vyžadovaly zásah specialisty (to ve větší míře řešily platformy samoobslužné analytiky a vizuálního zkoumání dat jako Tibco, Qlik či PowerBI). Výstupy uživatelé obvykle mohli získat v řádu minut až hodin, nanejvýš dnů. Třetí vlna, tedy rozšířená analytika, se soustředí na co nejvyšší (ideálně plnou) automatizaci funkcí, pro něž byl dříve nutný zásah specialisty – ať už jde o přípravu dat, sestavování dotazů nebo přípravu výstupů. Využívá k tomu kombinace tradičních programátorských technik a strojového učení, výstupy jsou uživatelům obvykle dostupné okamžitě nebo v řádu minut. Podle analytiků Gartneru bude během pěti let obtížné najít nové podnikové aplikace, které neobsahují žádný prvek AI či strojového učení. Rozšířená analytika přitom mění nejen vlastní vnitřní pracovní postupy a způsoby práce s analytickými a BI nástroji (analytické workflow), ale zároveň přidává různě pokročilé prvky automatizace na konci (výstupu) i počátku (vstupu). V případě konce jsou buď doporučení, či instrukce předložené uživateli v přirozeném jazyce, nebo dokonce automaticky provedené rozhodnutí. Na počátku workflow rozšířené analytiky zase může být v různé míře automatizované kladení otázek, nebo jejich kladení v přirozeném jazyce (ať už dotazovacím rozhraním či hlasem), nebo výběr oblasti či KPI k analýze.

Na trhu rozšířené analytiky se v současnosti nacházejí jak zavedení tradiční velcí hráči dominující klasické sémantice (IBM, Microsoft, Oracle, SAP) či novější oblasti vizuálního zkoumání dat (Qlik, TIBCO), tak řada menších a specializovanějších dodavatelů (z nichž přinejmenším někteří se stanou akvizičními cíli). Specifickou oblastí, jíž dominují start-upy a specializovaní hráči, pak je segment rozšířené datové vědy (viz schéma). Rozšířená analytika povede především k vyšší dostupnosti analytických funkcí napříč podnikem – již nepůjde o výsadu nejvyššího či středního managementu, ale o nástroj využitelný obchodníky, terénními pracovníky nebo při interakcích v call centru (například v podobě funkce integrované do aplikace, kterou při své práci používají). Vzroste také význam (a počet) tzv. “civilních datových vědců” (citizen data scientist), zaměstnanců bez speciálního vzdělání v oblasti datové vědy a souvisejících oborů, kteří budou s analytickými nástroji pracovat v rámci své práce poměrně intenzivně a do značné míry pokročilým způsobem. Bude to možné mimo jiné díky tomu, že již v roce 2020 by ve velkých podnicích mělo být až 40 % úkonů v oblasti datové vědy plně automatizováno.

Co vše je rozšířená analytika Rozšířená analytika představuje specifickou oblast tzv. rozšířené inteligence*. Používá automatizované strojové učení k proměně toho, jak je analytický obsah vytvářen, používán a sdílen, zahrnuje tři hlavní oblasti: Rozšířená příprava dat (augmented data preparation) – používá automatizaci na bázi strojového učení pro zvyšování kvality dat, harmonizaci, modelování, manipulaci, obohacování, tvorbu metadat a katalogizaci. Jde tedy o trend přesahující do všech oblastí správy dat (data management) včetně automatizace integrace dat a databází nebo správy datových jezer. Rozšířená analytika coby součást analytických a BI nástrojů umožňuje běžným uživatelům a tzv. civilním datovým vědcům automaticky nacházet, vizualizovat a popisovat relevantní výstupy (zjištění), aniž by museli vytvářet datové modely nebo psát algoritmy. Výstupy mohou zahrnovat korelace, výjimky, klastry, segmenty, outliery a předpovědi. Uživatelé zkoumají data pomocí automaticky generovaných vizualizací a konverzačních rozhraní včetně

dotazování v přirozeném jazyce a automaticky generovaného popisu výstupních v přirozeném jazyce. Rozšířená datová věda a strojové učení užívají techniky strojového učení a AI pro automatizaci klíčových aspektů datové vědy. Strojové učení a AI modelování také mohou využívat pro tvorbu funkcí, výběr modelů a jejich zprovoznění, vysvětlování, ladění a správu. Snižují se tak požadavky na specializované znalosti pro tvorbu, zprovoznění a správu pokročilých analytických modelů (firma tak může zaměstnávat méně specializovaných datových vědců – nebo dokonce žádné). *Rozšířená inteligence je termín popisující autonomní věci či aplikace nebo aplikační prvky na bázi AI coby asistenty uživatelů (zaměstnanců podniku či organizace) – zvyšující jejich výkonnost, snižující počet chyb a celkově rozšiřující schopnosti a možnosti zaměstnanců. Může jít o úsporu času (virtuální asistent zanáší položky do kalendáře zaměstnance) nebo provádění úkonů, které by uživatel sám nezvládl – například sestavení pokročilého dotazu nad podnikovými daty na základě otázky uživatele v přirozeném jazyce.

ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz 31

Videohra ovládaná myslí: Brain Driver může pomoci lidem se sníženou pohyblivostí Videohra, kterou lze ovládat pouze mozkovými signály, jako vystřižená ze sci-fi příběhu? Přesně tak funguje Brain Driver, program, jenž nedávno vyvinuli vědci ze Švýcarska. Nejde však pouze o prototyp, který možná navždy změní tvář herního průmyslu, v budoucnu by tato technologie mohla výrazně zjednodušit každodenní život lidem s pohybovým postižením. Autor: Kristýna Šafářová A právě to je hlavním cílem týmu švýcarských výzkumníků – vyvinout systém umožňující hendikepovaným ovládat invalidní vozík jen pomocí signálů putujících z mozku. Program je nyní ve zkušební verzi, v níž jej testují lidé po úplném či částečném ochrnutí.

OVLÁDÁNÍ: CHCE TO ÚSILÍ A PRAXI

Hra sestává z jednoduché disciplíny, kterou je řízení závodního auta. V tomto případě jej však hráč ovládá pouze pomocí signálů a obrazů v mozku, v nichž si představí, jakým směrem má jeho auto jet. Pokud hráč myslí na svou pravou ruku, auto zatočí doprava, a stejně je to s levou stranou. Pokud myslí na obě ruce zároveň, auto jede rovně. Podaří-li se hráči dostatečně zklidnit a vyprázdnit mysl, může auto zpomalit či zastavit. Jak přiznává Samuel Kunz, jeden z hráčů testujících videohru, řídit auto tímto způsobem není nejjednodušší a vyžaduje to určitý trénink i snahu: „Musím být velmi koncentrovaný. Moje prsty a mozek už nejsou propojené jako dřív. Stále se snažím hýbat prsty alespoň v hlavě, ale udělat to pokaždé úplně stejně vyžaduje velkou koncentraci.“

JAK TO CELÉ FUNGUJE?

Virtuální avatar představující hráče je ovládán mozkovými signály, které jsou vysílány do počítače pomocí elektrod připevněných k jeho hlavě. „Tyto elektrody jsou napojené na zesilovač, poté na počítač, a nakonec na naše algoritmy. Ty pak vyhodnocují signál z mozku a posílají příkazy hře, kterou může uživatel takto ovládat,“ vysvětluje pro pro web euronews.com Dr. Rea Lehner, výzkumnice z univerzity ETH Zurich. Celý proces je poměrně složitý, signály vysílané z mozku jsou totiž nepatrné v porovnání s těmi, které přicházejí ze svalů. „Musíme mít 32 ROBOTIKA A NEURONOVÉ SÍTĚ | příloha časopisu EkonTech.cz

jistotu, že jsme vyřadili jakoukoliv svalovou aktivitu a pracujeme opravdu jen s čistým mozkovým signálem,“ dodává Lehner. Podle Nicole Wenderoth, profesorky z curyšské univerzity, představovalo pro neurovědce zapojené do projektu největší výzvu překonání ochranného mechanismu mozku: „Lebka je velmi dobrý izolátor, a mimo to, že samozřejmě chrání náš mozek, chrání také signály, které se v něm vytváří, před těmi, kdo se je snaží přečíst.“ Po dalším vývoji by technologie mohla využívat neinvazivní senzory a elektrody implantované přímo do mozku.

ZÁBAVA ROZHODNĚ NEJDE STRANOU

Faktem zůstává, že Brain Driver je průlomem i na poli čistě zábavního průmyslu. Lidé s limitovanými možnostmi pohybu měli dosud na výběr jen z omezené nabídky jim dostupných videoher. Díky nové technologii si tedy zřejmě budou moci užívat zcela nové herní možnosti. Krishnakumar PS, aktivista trpící svalovou dystrofií, považuje Brain Driver za zásadní převrat: „Ještě před několika lety, kdy mi zbývalo v rukou trochu pohybu, jsem byl vášnivý hráč videoher. Hraji i teď, s pomocí mých přátel. Brain Driver pomůže mnoha lidem, jako jsem já. Doufám, že bude celý tento koncept brzy uveden na trh, ať se můžu k hraní vrátit. Existuje spousta lidí, kteří chtějí hrát videohry, ale jejich tělo jim to nedovolí,“ říká pro web newzhook.com.

Brain Driver bude vůbec poprvé představen v květnu příštího roku na šampionátu CYBATHLON konajícím se v Curychu, na němž každoročně soutěží lidé s tělesným handicapem v různých disciplínách za použití nejnovějších technologií. Čtyři hráči zde poměří sílu své mysli při tomto unikátním automobilovém závodu.

34 Ekonom Více vzdělání, více peněz

STUDENTI USILUJÍCÍ O VÍCE VZDĚLÁNÍ KE SVÉ PROFESI, MAJÍ PAK VYŠŠÍ PŘÍJMY

EKONOM

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: The Conversation

Pokud někdo už během středoškolského studia plánuje, že bude studovat více, než kolik by bylo nezbytně nutné pro dosažení plánovaného zaměstnání, tak má oproti svým vrstevníkům nezanedbatelnou výhodu. V USA to znamená cenná procenta k platu navíc, které tím student v budoucnu získá, ve srovnání s lidmi, kteří nemají takové ambice ve vzdělání. Vzdělání se vyplácí. Kdo se snaží rozšířit si obzory, tak tím přispívá

Badatelé došli k těmto závěrům na základě dat z amerického

k dosažení vyššího platu v budoucí profesi. Potvrzuje to i nová

národního průzkumu. Tento průzkum začal právě v roce 1979

studie, kterou se svými kolegy vypracoval Soobin Kim z americké

a zjišťoval u mladých lidí, jak moc vzdělání hodlají při přípravě

Michigan State University. Badatelé analyzovali platy studentů

na zaměstnání zvládnout, a jakou pozici v zaměstnání by chtěli

ve vztahu k tomu, jak mnoho vzdělávání chtěli vyhledávat bě-

mít, až jim bude 30. Vybrané studenty pak tento výzkum sledo-

hem svého studia. Když porovnali platy studentů, kteří chtěli

val v příštích desetiletích. Vědci díky tomuto výzkumu mohou

absolvovat více vzdělávání, než je nutné pro zamyšlenou profesi,

porovnat očekávání studentů, jejich úsilí, a pak také výsledky,

s platy studentů, kteří se hodlali vzdělávat jen v požadovaném

kterých studenti skutečně dosáhli.

rozsahu, tak to dopadlo velmi jednoznačně. Lidé, kteří chtějí věnovat úsilí studiu nad požadovaný rámec, mají později vyšší platy.

Při zpracování těchto dat Kim s kolegy identifikovali celkem tři skupinu studentů. Jedna skupina plánovala vzdělávat se

Dřívější výzkum v tomto směru podle Kima ukázal, že lidé,

méně, než jak vyžadovala jejich plánovaná profese, druhá

kteří již během studia cílí na požadavky své budoucí profe-

skupina chtěla vyhovět požadavkům přesně podle potřeby

se a připravují se podle těchto požadavků, pak v zaměstnání

a zbývající skupina zahrnovala studenty, jejichž cíle ve vzdě-

dosahují stabilnější pracovní kariéry. A také během své kariéry

lávání byly větší, než bylo pro jejich zamýšlené zaměstnání

dříve dostávají vyšší platy. Kim s kolegy k tomu ještě dodávají,

nezbytné.

že kdo je ochotný studovat nejen podle požadavků budoucího zaměstnání, ale ještě ke všemu nad rámec těchto požadavků,

Výsledky jejich analýz ukazují, že záměr vzdělávat se méně,

tak toho později v zaměstnání rozhodně nebude litovat.

než kolik by bylo nutné pro zvolená zaměstnání, skutečně není tou nejlepší strategií. Tito studenti si pak v zaměstnání

Kim jako příklad uvádí studenta, který usiluje o profesi policis-

vydělají nejméně ze všech. Lidé, kteří plánovali studovat tak,

ty nebo třeba bankéře. Když lidé z jejich výzkumné studie byli

aby naplnili požadavky své profese, si pak ve věku 33 až 45

na střední škole, což bylo rok 1979, tak tato zaměstnání v USA

let vydělali v průměru o 4 procenta více nežli lidé ze skupiny

vyžadovala pouze středoškolský diplom. Pokud ale dotyčný stu-

s úmyslem studovat nejméně. Nejlépe na tom jsou ale lidé,

dent ještě po střední škole zamíří na vysokoškolské studium pří-

kteří chtěli studovat více, než kolik vyžadovala příprava na je-

slušného směru, tak si nakonec v zaměstnání vydělá podstatně

jich plánované zaměstnání. Jejich platy byly v uvedeném

více peněz nežli jeho kolega, který usiluje o stejné místo, ale

věku o 11 procent vyšší nežli příjmy lidí, kteří chtěli studovat

spokojí se se středoškolským diplomem.

nejméně.

Zdroj: Adobe Stock

Ekonom Více vzdělání, více peněz

Otázkou samozřejmě je, nakolik studenti v reálném životě

cím vzdělání pro požadované zaměstnání při všech možných

naplní své plány se studiem. Kimův tým ve své studii nicmé-

příležitostech. Mohou jim je poskytnout rodiče nebo příbuzní.

ně zjistil, že se to studentům vcelku daří. Zhruba 75 procent

Často je získají od školních poradců nebo svých učitelů. Za tu

lidí, kteří si naplánovali, že budou studovat nad rámec poža-

energii to podle Kima a spol. stojí.

davků budoucího zaměstnání, tento svůj plán skutečně naplnilo. Výsledky rovněž ukazují, že lidé, kteří plánují studovat

Autoři výzkumu jsou přesvědčeni, že i když je jejich studie za-

více, než je nutné, s větší pravděpodobností uspějí ve vysoko-

ložena na plánech studentů, kteří byli na střední škole v roce

školském studiu.

1979, tak má co říci i k dnešním středoškolským studentům. Vše nasvědčuje tomu, že i dnes mají vetší ambice studentů

Výzkum Kimova týmu názorně předvádí, jak je důležité, aby

vzdělávat se těsnou souvislost s vyšším platem v zaměstnání.

středoškolští studenti měli informaci o studiu, které je čeká bě-

V dnešní době jsou podle Kima a spol. vlastně ještě větší po-

hem přípravy na zaměstnání, jemuž se chtějí v budoucnu vě-

žadavky na vzdělání v jednotlivých profesích, takže studenti

novat. A také dokládá, že se vyplatí už předem počítat s tím,

s menšími ambicemi ve studiu jsou ve větším nebezpečí, že

že studium bude rozsáhlejší, než by bylo pro zvolenou profesi

svým reálně dosaženým vzděláním nebudou na požadavky

nezbytně nutné. Studenti by si měli shánět informace o budou-

zaměstnání stačit.

36 Tech Kde studovali TECH osobnosti

7 NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH

TECHNOLOGICKÝCH MILIARDÁŘŮ.

TECH

KDE STUDOVALI? Autor: Karel Javůrek

Studium vás má připravit na život. Alespoň taková je teorie. V tomto článku se podrobněji podíváme, jak na tom se studiem byli nejúspěšnější technologičtí miliardáři na světě. Zaměříme se na aktuální seznam nejbohatších lidí na Zemi, kteří své společnosti a jmění vybudovali právě díky byznysu

3. Larry Ellison

v oblasti technologií. Nutno podotknout, že dnes už je to vět-

Zakladatel společnosti Oracle, která změ-

šina, podobně jako u žebříčku nejhodnotnějších společností

nila svět díky svým databázovým produk-

na světě.

tům. Larry Ellison studoval univerzitu Illino-

1. Jeff Bezos

is v Urbana Champaign, kterou ale přerušil po dvou letech. Po letních prázdninách v Kalifornii se rozhodl nastoupit na Chicagskou univerzitu. Zde sice zůstal rovněž jen

Nejbohatší člověk na planetě spustil ama-

krátkou dobu, ale seznámil se na ní s programováním a návr-

zon.com už v roce 1994, tedy v raných po-

hem počítačů. Před dokončením se přestěhoval do Kalifornie,

čátcích internetu. Jeff Bezos nejdříve do-

konkrétně do Berkeley, což byl právě takový středobod rychle

končil střední školu Miami Palmetto, během

vznikajícího počítačového průmyslu.

níž dělal brigádu v McDonaldu, kterou si dodnes pochvaluje jako dobrý trénink z pohledu procesů a práce v týmu. Střední školu dokončil jako jeden z nejlepších studentů. Měl rád vědu, takže se přihlásil i do tréninkového programu na Univerzitě

4. Mark Zuckerberg

na Floridě. Poté se přihlásil na Princetonskou univerzitu, kterou

Sociální produkty jeho společnosti Face-

v roce 1986 úspěšně dokončil. Zde studoval počítačovou vědu

book dnes používá přes 2,7 miliardy lidí

a elektrické inženýrství.

na planetě. Nadání Marka Zuckerberga se projevovalo už na střední škole Ardsley, kde

2. Bill Gates Zakladatel Microsoftu, který rozšířil počíta-

dosahoval skvělých výsledků. Po dvou letech se dostal na soukromou školu Phillips Exeter Academy v New Hampshire, kde získal ceny za studium vědních oborů jako byla fyzika, astronomie, matematika a další.

če do celého světa, napsal svůj první program už ve 13 letech, když byl na soukromé

Už během střední školy udělal kurzy z oblasti programování

škole Lakeside. Tu dokončil jako jeden z nej-

v Mercy College a spolupracoval s firmou, pro níž vyvinul hu-

lepších studentů a v roce 1973 se dostal na Harvardovu univer-

dební přehrávač. Později na Harvardově univerzitě byl známý

zitu, kde studoval práva, ale také matematiku a počítače. Vzhle-

jako programátorský přeborník, kterému se jen tak někdo ne-

dem k jeho obrovské zálibě k počítačům se rozhodl studium

vyrovnal. Během studia vytvořil několik aplikací, mezi nimiž byl

přerušit a založit společnost. Zajímavostí je, že jeho přítel Steve

i Facebook. Právě rychle rostoucí popularita Facebooku byla

Ballmer tuto školu dokončil a později se do Microsoftu připojil.

důvodem, proč Mark Zuckerberg studium ve druhém ročníku přerušil.

Tech Kde studovali TECH osobnosti

5. Larry Page

v Paint Branch, ale doma ještě dostával dodatečnou „školu“

Spoluzakladatel Googlu, který je standar-

na Marylandské univerzitě. Po tom, co zvládl střední školu Ele-

dem v oblasti vyhledávání informací, ale

anor Rooseveltové, dokončil i bakalářské studium na Maryland-

také vyvíjí nejrozšířenější mobilní operační

ské univerzitě z oblasti počítačových věd a matematiky. Stejně

systém na světě – Android. Larry Page měl

jako Larry Page, i on poté studoval na Stanfordově univerzitě.

matematiky od jeho otce, který byl učitelem matematiky

díky svému otci již od malička domov plný počítačů, technologií a dalších vědeckých nástrojů. Nejdříve chodil do školy Okemos Montessori v Michiganu a později úspěšně dokončil střední školu East Lansing. I když měl blízko k umění a hudbě, dokončil bakalářské studium na Michiganské univerzitě.

7. Steve Ballmer Poměrně málo se to ví, ale Steve Ballmer byl v matematice lepší než Bill Gates. Byl

Poté studoval Ph.D. z oblasti počítačových věd na Stanfordově

to takzvaný matematický génius, který

univerzitě. Jeho dizertační práce zahrnovala výzkum v oblasti

v USA patřil mezi nejchytřejší děti. Prošel si jak

matematických vlastností internetu a jeho struktur. Právě v té

Mezinárodní školou v Bruselu, tak i přípravnými inženýrskými

době se spojil i se spoluzakladatelem Googlu – Sergey Brinem

kurzy na Lawrence Technological University. Jako nejlepší do-

a vytvořil první funkční algoritmy pro hodnocení stránek a jejich

končil soukromou školu Detroit Country, kdy v testu SAT získal

zobrazování dle vyhledávaných řetězců (PageRank).

plných 600 bodů (Bill Gates měl „jen“ 590).

6. Sergey Brin

V rámci jeho studia na Harvardově univerzitě se seznámil s Billem Gatesem, ale oproti němu dokončil bakalářský titul z oblasti aplikované matematiky a ekonomiky. Později pře-

Pracoval s Larry Pagem na prvních algorit-

rušil Stanfordskou univerzitu, kde studoval byznys a přidal se

mech pro revoluční vyhledávání na inter-

k Microsoftu v době, kdy měl 29 zaměstnanců.

netu a stal se i spoluzakladatel Googlu. Sergey Brin chodil nejdříve do školy Montessori

TOP 10 UNIVERZIT V USA

s největším počtem dolarových miliardářů 1. University of Pennsylvania — 19 2. Yale University — 13 3. Stanford University — 12 4. University of Southern California — 11 5. Harvard University — 10 6. Cornell University — 8 7. Columbia University — 7 8. Dartmouth College — 7

10. University of Michigan — 6

Zdroj: Adobe Stock

9. Princeton University — 6

KARIÉRA

ZAKLEPEJTE NA TY S NÁPISEM EMBEDIT Autor: Magdaléna Sikorová

Kamil Ševeček je ten, který bere za kliku a otevírá dveře studentům do světa informatiky programování. Pracuje v EmbedIT jako senior programátor a vedoucí Java Trainee Programu. Spolupracuje také se sdružením Czechitas, kde učí holky a paní programovat.

SOUČÁST SKUPINY HOME CREDIT

S Java Trainee Programem se neutopíte v žádném softwarovém projektu

Co je úkolem šéfa týmu Java Trainee Programu?

Na jaké pozici pracujete a co je Vaší pracovní náplní?

mátorskými oříšky, ale starám se i o pohodu a motivaci svých

Pracuju jako senior programátor ve společnosti EmbedIT. Vedu skupinu 10 talentovaných lidí, 6 žen a 4 muže, kteří se chtějí stát junior programátorkami a programátory. Mým úkolem je začlenit je do procesu vývoje softwaru. Nazvali jsme to Java Trainee Program a jsou to vlastně otevřené dveře do programátorského světa.

Jsem částečně mentor, částečně učitel a vedoucí týmu. Připravuji výukový plán, vedu přednášky, pomáhám s progračlenů týmu.

Představte nám prosím Java Trainee Program, co se v něm všechno odehrává, kdo jsou jeho účastníci a jak se do něj dostanou? Jaká je v něm Vaše role?

Na dnešního junior programátora je kladeno hodně požadavků. Už to není jenom umět naprogramovat piškvorky nebo úkolní-

Foto: Milan Mošna

HLEDÁTE DVEŘE DO SVĚTA PROGRAMOVÁNÍ?

Kariéra Kamil Ševeček z EmbedIT

ček. Od juniora se očekává, že umí pracovat s Gitem, vytvářet webové stránky, že potkal webový server a orientuje se v databázovém jazyce SQL. Zkušení programátoři rádi nově příchozího zaučí a odpovědí na otázky, ale když nováček ani netuší, na co se zeptat, je těžké se do tohoto světa dostat. A to je přesně důvod, proč jsme v EmbedITu vytvořili Java Trainee Program. Není pro úplné začátečníky, ale s pár semestry programování ze školy nebo z Czechitas můžete být ideálním kandidátem.

Jsem moc rád, že můžu ” pomoct dalším lidem, aby rozvinuli svůj talent

a vybudovali ještě lepší svět díky počítačům.“

Kamil Ševeček (1981) Nadšenec do počítačů a pedagogiky. Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně a po skončení magisterského studia se přesunul do Velké Británie, kde pracoval pro cambridgeskou univerzitu. Po návratu do Česka se živil jako lektor firemních kurzů Javy a nyní pracuje jako Java vývojář ve společnosti EmbedIT. Ve volném čase se zajímá o vesmír, fyziku a historické počítače, na jednom z nichž sám v roce 1989 začínal.

gramování. Spojení programování a učení se držím pořád. Baví mě to a věřím, že to baví i moje posluchače.

Na jakých dalších projektech se ještě podílíte a proč?

V roce 2015 jsem kontaktoval Ditu Přikrylovou a zapojil jsem se do neziskovky Czechitas, která vzdělává ženy v IT. V rámci Czechitas vedu večerní kurzy Javy. Jde zhruba o ekvivalent 2 semestrů výuky programování na vysoké škole. Pokud to absol-

Očekáváme základní algoritmické myšlení a katapultujeme

ventky i nadále baví, mohou si najít práci v mnoha IT firmách.

účastníka na úroveň junior programátora, který se neutopí

Nabídka je sice široká, u nás v EmbedITu jsme ale cítili, že chybí

ve fungujícím softwarovém projektu. Ideální je to tedy pro ab-

vstřícné vstupní pracovní pozice. Proto jsme pro zájemce o prá-

solventy technické vysoké školy. Program jsme otevřeli v září

ci u nás připravili Java Trainee Program.

2019 na 6 měsíců a máme v plánu otevřít další běh opět v září 2020. Stačí sledovat stránky EmbedIT.com v květnu až červenci.

Za 20 let bude každé povolání IT povoláním

Co všechno u Vás absolventi mohou zažít, naučit se, získat?

Čím je společnost EmbedIT jiná než ostatní?

šem s počátečními 6 měsíci výuky. Máme 2 dny v týdnu studij-

exkluzivního zákazníka, a tím je Home Credit, především v Asii.

ní a 3 dny samostatnou práci. Začínáme s malými prográmky

Jsme ale česká firma, což má výhodu, že všechna rozhodnutí

v Javě, postupujeme na webové aplikace, Spring Framework,

ohledně vývoje můžeme dělat my zde v Česku. Je skvělé, když

Hibernate, REST API. Já jsem tedy 2 dny lektor a zbylé 3 dny

dostanete volné ruce a můžete používat technologie, které vám

mentor. Je tu fajn atmosféra, účastníci se nebojí ptát, ale otáz-

přijdou pro daný problém nejlepší. Mnoho finančních institucí

ky dost často pokládám naopak já a nechávám je, aby sami

je hodně konzervativních, EmbedIT je ale velmi dynamická fir-

zjišťovali odpovědi.

ma a nebojí se změnit i letité postupy, pokud už nevyhovují.

Můj první počítač? Tátův krásný, šedý, malý Didaktik Gama

Chtěl byste čtenářům ještě něco vzkázat?

Řekněte prosím krátce i svůj příběh, co jste studoval, jak jste se dostal do EmbedIT, jaká byla vaše cesta na pozici, na které dnes jste.

se, jak svět vypadal v roce 1999, kdy mobilní telefon byla cih-

Java Trainee Program je klasický zaměstnanecký poměr, ov-

EmbedIT je tzv. software house. Tedy výrobce software. Máme

Jedna velmi chytrá dáma jednou řekla, že do 20 let bude z dnešního pohledu každé povolání IT povoláním. Zamyslím-li la na volání, internet používali jen nadšenci na univerzitách a spousta současných zaměstnání vůbec neexistovala, můžu

Táta si koupil počítač v roce 1989. Byl to Didaktik Gama. Krásný,

jen souhlasit. Jsem moc rád, že můžu být u toho a pomoct dal-

malý, šedý. Připojoval se na televizi. Taťka si myslel, že si na něm

ším lidem, aby rozvinuli svůj talent a vybudovali ještě lepší svět

bude evidovat součástky na auto v tabulkovém procesoru. Jak

díky počítačům.

se mýlil! Didaktik byl okamžitě obsazen mnou a mým bratrem a už jsme ho nevydali. Později jsem chodil na matematické gymnázium, kde jsme měli fajn učitele na informatiku, a pak na Fakultu informatiky Masarykovy univerzity. Už na gymnáziu jsem doučoval matematiku a na univerzitě vedl semináře z pro-

Více na www.embedit.com

40 Tech Gamifikace

GAMIFIKACE STUDIA MEDICÍNY POSILUJE MOTIVACI STUDENTŮ

TECH

Autor: Stanislav Mihulka

Výuka histologie představuje tradičnější část medicíny a pro studenty bývá náročná. Na finské University of Eastern Finland nedávno reformovali výuku tohoto oboru a zařadili do ní moderní technologie s interaktivními prvky. Významnou součástí výuky je teď virtuální mikroskopie s digitalizovanými preparáty a dotykovými obrazovkami pro práci ve skupinách, a také průběžné testování znalostí s populární mobilní kvízovou aplikací Kahoot. Studenti si tento způsob výuky histologie pochvalují. Gamifikace představuje užívání herních prostředků, herních

Výzkumný tým finské University of Eastern Finland (Itä-Suomen

designů, herního myšlení nebo herních principů v neherních

yliopisto) nedávno dospěl k závěru, že metody gamifikace mo-

oblastech. Může jít například o řízení firmy, marketing, webové

hou významně podpořit motivování a lepší studijní výsledky při

či mobilní aplikace, anebo výuku na všech možných stupních

výuce náročných oborů medicíny a zubního lékařství. Tento pří-

vzdělávání.

stup spojuje moderní technologie, s nimiž jsou často studenti

Tech Gamifikace

důvěrně obeznámeni, s neotřelou formou výuky zásadních postupů a faktů. Badatelé v tomto případě ověřovali využití vlastních mobilních zařízení studentů na kurzu histologie. Studenti je využívali k testům a kvízům, které byly zaměřené na oblast lidských buněk a tkání. Podle hodnocení samotných studentů taková gamifikace s chytrými telefony podporuje interakce mezi lidmi během výuky a vytváří celkově pozitivní atmosféru. V dnešní době pokroky v digitálních technologiích otevírají nové cesty pro výuku medicíny, která bývá velmi náročná. Zároveň dochází ke značnému rozšiřování vzájemných interakcí mezi účastníky přednášek, což má pozitivní vliv na průběh kurzů a jeho přínos. Pokud jde o histologii, je to spíše tradiční obor, který se opírá o desetiletí a staletí poznatků, což může být při výuce v dnešní době spíše handicapem. I z tohoto důvodu na finské University of Eastern Finland v roce 2016 přistoupili k reformě výuky histologie. Její součást bylo i vytvoření výukové platformy orientované na aktivity studentů, která je založená na virtuální mikroskopii. Tato platforma přitom umožňuje studentům s využitím online rozhraní detailně studovat digitalizované výukové histologické preparáty se vzorky tkání. V rámci těchto změn výuky byly rovněž posluchárny vybaveny velkými dotykovými obrazovkami, díky nimž mohli studenti během výuky pracovat ve skupinách a společně analyzovat virtuální preparáty tkání.

Gamifikace vstoupila do výuky prostřednictvím populární a volně dostupné kvízové platformy Kahoot.

Gamifikace vstoupila do výuky histologie na University of Eastern Finland prostřednictvím populární a volně dostupné kvízové platformy Kahoot. Tato pozoruhodná aplikace umožňuje

z předešlého roku, kteří se s Kahootem během histologie nese-

přednášejícím velmi snadno a pohotově vytvářet znalostní kví-

tkali. Studenti rovněž zpracovali dotazník, v němž výzkumníci

zy, které jsou zaměřené přímo na probranou látku z histolo-

zjišťovali, jaký je jejich názor na gamifikaci ve výuce a jaké jsou

gie. Studenti se pak těchto kvízů účastní se svými chytrými

jejich zkušenosti s tímto přístupem.

Zdroje: Adobe Stock, wikimedia.org

telefony. Odpovědi jsou během výuky odesílány anonymně, ale studenti mají neustále zpětnou vazbu, jak na tom jsou se

V době výzkumu na zmíněné University of Eastern Finland ab-

svými znalostmi. Kahoot je navíc možné používat i k soutěžím,

solvovalo upgradovaný kurz histologie více než 200 studentů

v nichž spolu studenti měří síly ve svých znalostech, v tomto

prvního ročníku medicíny a zubního lékařství. Z nich se zhruba

případě histologických.

160 zúčastnilo tohoto výzkumu vyplněním dotazníku.

Používání takových znalostní kvízů, čí testů, založených na mo-

Ukázalo se, že většině studentů použití aplikace Kahoot v histo-

derních technologiích, přispívá ke zvyšování interakcí mezi

logii posílilo motivaci při výuce histologie, a také jim usnadnilo

účastníky výuky, vede k lepšímu zapamatování často kompliko-

pochopení komplikovaných pojmů a konceptů v tomto oboru.

vaných pojmů a může vzbudit mezi studenty zájem o v dneš-

Studenti si rovněž cenili možnosti diskutovat výsledky svých kví-

ní době poněkud opomíjený obor. Kahoot se přitom při výuce

zů s vyučujícími. Výhodou pro ně bylo, že šlo o anonymní kvízy,

medicíny používá jen vzácně, což je podle všeho škoda.

což vedlo ke snížení stresu studentů při těchto testech. Studenti přivítali, že tento způsob výuky vede k větší míře spolupráce,

Výzkumná studie týmu University of Eastern Finland se zamě-

přičemž studenti mají při práce ve skupinách lepší výsledky,

řila i na to, zda takový způsob výuky, který zahrnuje vědomost-

než když pracují samostatně. Po zavedení gamifikace do výu-

ní kvízy na mobilních technologiích, nějak ovlivňuje výsledky

ky histologie přibylo studentů s lepšími známkami z histologie,

studentů v takovém kurzu. Badatelé porovnávali výsledky stu-

i když nedošlo k průkaznému posunu v průměrném hodnocení

dentů, kteří absolvovali nový způsob výuky, s výsledky studentů

studentů tohoto kurzu.

42 Tech Rozhovor Katarína Křížková Gajdošová

STUDOVAT FYZIKU? JE TO NORMÁLNÍ A DÁ SE TO!, ŘÍKÁ JADERNÁ FYZIČKA TECH

KATARÍNA KŘÍŽKOVÁ GAJDOŠOVÁ Autor: Eva Bobůrková

Technika a věda nemusí být doménou mužů, říká Katarína Křížková Gajdošová, jedna z hlavních organizátorek akce Staň se na den vědkyní na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Sama už má studium na této fakultě za sebou, ale na škole pokračuje jako vědecký pracovník. Angažovala jste se při Mezinárodním dni dívek a žen ve vědě, při akcích, které mají přitáhnout k jadernému inženýrství více dívek. Kolik žen studuje a potom se věnuje vědecké kariéře na ČVUT, ve vašem oboru? Cítíte se výjimečná?

Naše fakulta je na tom v rámci ČVUT celkem dobře, byla jsem

dech, neseznamoval nás se světem fyziky jen jako se souborem vzorečků, za kterými studenti nevidí smysl. Tohle mi umožňovalo lépe chápat, co stojí za každodenními jevy, a tak mě asi fyzika začala přitahovat. A potom sestra mé spolužačky začala studovat na ČVUT a jednou se zmínila I o jaderné fakultě. Tehdy jsem se rozhodla, že to zkusím.

překvapená, že máme vysoká čísla oproti ostatním fakultám. Takže já si určitě jako výjimka nepřipadám. Třeba Strojní a Elektrotechnická fakulta na tom však s počtem studentek, natož doktorandek, moc dobře není, první ani ne deset procent, druhá něco přes… elektrotechnika i strojařina je pořád „mužská záležitost“. Nevidím důvod, proč by to tak mělo být i nadále, tyto obory nemusí být mužskou sférou. Ženám nic nebrání tyto obory studovat, pokud se jim líbí.

Asi tu pořád fungují určité předsudky. Ale po pravdě řečeno, pokud platí vůči „strojárně“ a „elektru“, tím víc bych je čekala u jaderného inženýrství.

Já bych to také čekala, ale ve skutečnosti je situace u nás příznivější. Možná jsme úspěšnější v propagaci, možná máme lehčí přijímačky, nevím. Co se fyziky týče, myslím, že se situace zlep-

Není to jen věc žen, dnes lidé i muže, kteří jdou studovat fyziku, považují za podivína.“

”

Co tomu říkali rodiče?

Oba dva studovali elektrotechnickou fakultu, takže překvapení úplně nebyli. Jen nebyli moc nadšení, že chci studovat v Praze.

Kdyby nebylo podpory učitele či rodičů, tak byste pokračovala v jazycích?

Nevím. Já osobně jsem se nikdy nesetkala s nějakým problé-

šuje. V tom smyslu, že více děvčat zjišťuje, že je fyzika a mate-

mem, nikdy jsem neměla pocit, že by to nemohl být obor i pro

matika baví a méně jich se nechá odradit a rozhoduje se pro

mě, neměla jsem pochybnosti, že bych se snad neměla věnovat

jejich studium.

studiu fyziky, nepotkala jsem se s nikým, kdo by mě podceňoval

Jak a kdy vás vlastně napadlo jít na školu, jejíž obtížnosti se mnozí obávají a jež je podle předsudků „pro chlapce“?

Původně jsem chtěla studovat jazyky, proto jsem šla na dvojjazyčné gymnázium v Banské Bystrici. A tam jsem měla velmi dobrého učitele, byl to ostatně španělský lektor, na fyziku a matematiku. On vše vysvětloval, ukazoval na jednoduchých příkla-

nebo mi říkal, že to nezvládnu. Zjistila jsem, že mě fyzika baví, tak jsem za tím šla a zkusila to. Slyšela jsem tak párkrát překvapenou poznámku, ty jsi děvče a jdeš na fyziku? Ale to mne neodradilo.

Vy jste už přešla z pozice studenta na doktorské studium a teď děláte postdoka. To bylo vaše přání, nebo jste dostala nabídku od pedagogů?

Tech Rozhovor Katarína Křížková Gajdošová

společný meeting, nebo když potřebujeme monitorovat chod

Ing. Katarina Křížková Gajdošová, PhD.

detektoru a nabírání dat. Na našem experimentu spolupracuje tisíc lidí, takže naše směny mohou být jen krátkodobé.

Zkuste mi vysvětlit, na čem pracujete?

Studovala jsem obor experimentální, jaderná a částicová fy-

Narodila se 19. června 1991 v Bratislavě. Absolvovala španělsko-slovenské Gymnázium Mikulasa Kovaca v Banské Bystrici, potom Fakultu jaderně inženýrskou na ČVUT, studium dokončila v roce 2015. Po tříletém pobytu na Institutu Nielse Bohra na Kodaňské univerzitě se vrátila na ČVUT. Jejím odborným zaměřením je Kolektivita v malých srážkových systémech na experimentu ALICE.

zika a v rámci bakalářské diplomové práce jsem se zaměřila na téma jádrové fyziky při vysokých energiích. Například na detektoru LHC srážíme jádra olova při velmi vysokých energiích. Já se zabývám studiem kvark-gluonové plazmy, což je zvláštní skupenství hmoty o extrémně vysoké hustotě a energii, které, jak předpokládáme, bylo přítomno při vzniku vesmíru a může vzniknout při vysokoenergetických srážkách jader. S tímto zaměřením jsem začala již během studia. Při zpracování bakalářské a diplomové práce jsem byla součástí experimentu STAR v Brookhaven National Laboratory ve Spojených státech. Na doktorát jsem přešla na experiment ALICE v CERN. Zaměření mé práce se však v zásadě nezměnilo.

Když jsem končila v pátém ročníku fakultu, bavilo mě to, na čem jsem pracovala a chtěla jsem v tom pokračovat. Asi

Proč jste se z Kodaně vrátila zpět na ČVUT?

jako v každém jiném oboru je fajn se podívat do zahraničí, získat nové zkušenosti, pohledy na svět, kontakty, srovnání, což je

Původně jsem chtěla zůstat v zahraničí i na postdoka a tu mož-

ve vědě zvlášť důležité. Takže jsem po škole nejdříve hledala

nost jsem měla, ale po třech letech už mě to táhlo domů. Řekla

pozici v zahraničí. Podala jsem přihlášky do Dánska a do Ně-

jsem si, že to stačilo a chtěla jsem být blíž rodině, takže postdo-

mecka, kde je částicová fyzika na dobré úrovni, a jako první mi

ka dělám v Praze.

pozici nabídlo Dánsko, konkrétně Institut Nielse Bohra na Ko-

Váš manžel je zároveň kolega z fakulty?

daňské univerzitě, takže jsem neváhala.

Ano, studoval na stejné fakultě, oběma se nám podařilo získat

Vy také jezdíte do mekky částicové fyziky, do CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum, pozn. aut.).

doktorát v Dánsku a společně jsme došli k názoru, že se chceme vrátit do Prahy. Oba pokračujeme ve vědě, ale doma. Rodina zvítězila nad kariérou.

Jsem součástí experimentu, který tam běží, takže do CERN jezdíme, ale většinou jen na krátkodobé pobyty, když máme

POČTY A PROCENTA ŽEN NA ČVUT celkem studentů

2015

18 748 4498

4675

19 417

24 %

2014

20 299 4825

21 308

4906

4950

4999 2013

21 765

24 %

2012

22 514

22 %

4731 21 %

4726 2011

22 515

24 %

2010

23 736

20 %

4508 19 %

4158 2009

23 988

23 %

2008

22 895

18 %

3763 17 %

3748 2007

22 303

23 %

2006

23 308

16 %

15 %

3567

23 591

2016

2017

2018

44 Tech Rozhovor Katarína Křížková Gajdošová

Pořád se zmiňuje, u žen vědkyň, že je velký problém skloubit vědeckou kariéru s mateřstvím. Toto máte ještě před sebou, ale jistě o budoucnosti přemýšlíte.

Rozhodně si ale myslíte, že by na ČVUT nebo zrovna na vaší fakultě mohlo být žen více, soudím podle toho, že jste se angažovala při akci Staň se na noc vědkyní.

městnání. Ve vědě máme tu výhodu, alespoň v mém oboru, že

a žen nemohly být plus minus vyrovnané. A proto považuji

můžeme a dokážeme pracovat na dálku, tedy i z domu. Naše

za důležité ukázat veřejnosti, že žena může studovat fyziku. Ale

práce je do značné míry flexibilní. Díky práci z domova se mů-

ona to není jen věc žen, dnes lidé i muže, kteří jdou studovat

žeme udržovat v oboru a vracet postupně zpět i s malým dítě-

fyziku, považují za podivína. Takže jsme nedávno organizovali

tem. Mohu doma číst články, účastnit se meetingů…

také akci – Staň se na den částicovým fyzikem, která byla urče-

To, že žena odchází na mateřskou, je problém v každém za-

Určitě by nás mohlo být více, není důvod, proč by počty mužů

na pro všechny. Chtěla bych pohled na fyziku změnit a ukázat: Je to normální a dá se to!

Jaká byla odezva na obě ty akce?

Podle mě velmi dobrá. U akce Staň se na den vědkyní jsme letos poprvé spojili více odvětví, k částicové fyzice jsme přidali i kvantové technologie a matematiku. Zúčastnilo se kolem čtyřiceti děvčat, což je na takovou akci hodně. Účast na akci Staň se na den částicovým fyzikem překonala naše očekávání, přišlo 77 lidí.

Takže během následujících let budete mít o čtyřicet kolegyň více? Uvidíme.

Všeobecně se říká, že mladí lidé nechtějí studovat těžké obory, že raději volí obor, jehož studium zabere méně času, dovolí cestovat, přivydělávat si…

To tak je, a proto je zájem o některé obory ČVUT menší, než bychom si přáli. My ale tato lákadla máme také, často cestujeme po světě, na konference, za projekty, které jsou převážně mezinárodní. Ale holt nemáme volné všechny večery a víkendy,

Když se díváte kolem sebe, jistě vidíte i nějaké kolegyně, které se již staly rodiči, a tudíž tyto problémy již řeší. Myslíte si, že by se matkám vědkyním mělo a dalo nějak pomoci, aby mateřství a práci lépe skloubily? Třeba upravit podmínky grantů?

S granty nemám osobní zkušenost, ale určitě záleží, o jaký grant jde. Některé se jistě dají trochu odsunout, ale pokud některé závisí na určitém termínu, konkrétní době, pak se naopak žena

takže někteří lidé dají přednost jiné práci.

Vám pracovní večery nevadí?

Moje práce mě baví, ale někdy je dost vyčerpávající. Říká se, že doktorát je to nejtěžší období, takže to beru tak, že to jsou ještě dozvuky, ale že se to snad brzy usadí a bude to lepší.

Tlak na publikování je veliký…

Přesně tak. Ve vědě musí člověk hodně publikovat, prezentovat,

musí zařídit podle grantu, mateřství si naplánovat. Tak to prostě

aby mohl žádat o granty, protože potom už je taky hodnocený

je. Ale tohle určitě není problém specifický pro vědu.

podle toho, kolik má na kontě úspěšných projektů. Počátek ka-

Takže vy nevnímáte, že jste jako žena ve vědě nějak znevýhodněná?

Zatím ne. Zatím jsem žádné znevýhodnění nikdy nepozorovala.

riéry je tedy dost těžký a náročný. Ale zatím mám stále pocit, že to stojí za to. Autorka je redaktorkou časopisu Vesmír/vesmir.cz

Šéfredaktorka: Magdaléna Sikorová magdalena.sikorova@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz redakce@ekontech.cz Redaktoři: Eva Bobůrková, Lukáš Erben, Milan Halousek, Karel Javůrek, Stanislav Mihulka, Jiří Stanzel, Kristýna Šafářová, Filip Šmejkal Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 44. | Termín distribuce: listopad 2019 | Další číslo vyjde v prosinci 2019 Ekontech.cz vychází 6x v akademickém roce | Náklad: 21 000 ks; náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X

KARIÉRA DO KAPSY, ANEB APPKA, KTERÁ DÁVÁ SMYSL

STÁHNI SI APPKU, KTERÁ S TEBOU POROSTE!

HLASUJ

Seznam se s TOP Zaměstnavateli prostřednictvím chatbota.

a vyhraj

iPad Pro

Zúčastni se i TY studie na www.TOPzamestnavatel.cz Hlasuj od 2. října do 10. prosince 2019 Hlavní partneři

člen Skupiny Generali

Partneři studie

Pod záštitou

Mediální partner

Odborný garant