Catalanova obsáhlá monografie je zevrubným výkladem českého literárního života od konce druhé světové války do roku 1959. Autor nepodrobil materiál studia žádné ideologické preselekci, ale přijal jej en bloc. Nevedl ostrou čáru mezi literaturou oficiální, exilovou či ineditní, a v důsledku toho se mu literatura padesátých let objevila v nečekaně rozsáhlé amplitudě, jdoucí od Hrabala, Holana či Zbyňka Havlíčka k Řezáčovi, Kohoutovi či Školaudymu. Hlavním kladem knihy je mimořádná faktografická nasycenost a schopnost uskupit jednotlivé osobnosti a texty do vývojových konfigurací, z nichž bezprostředně vyvstávají i jejich hodnotové charakteristiky. Catalano napsal literární historii jednoho patnáctiletí a učinil tak velmi vyváženým a vnitřně koherentním způsobem. Je to kniha, která bohemistům nabízí mnoho témat k diskusi.
